ZPRÁVA o sdělení s názvem „Europeana – další postup“

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (5. 2. 2010)

STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti (29. 1. 2010)

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

3. 3. 2010 - (2009/2158(INI))

Výbor pro kulturu a vzdělávání
Zpravodajka: Helga Trüpel

Postup : 2009/2158(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A7-0028/2010

Předložené texty :

A7-0028/2010

Rozpravy :

PV 19/04/2010 - 21
CRE 19/04/2010 - 21

Hlasování :

PV 05/05/2010 - 13.39
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0129

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

o sdělení s názvem „Europeana – další postup“

(2009/2158(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. srpna 2009 nazvané „Europeana – další postup“ (KOM(2009)0440),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2009 nazvané „Autorské právo ve znalostní ekonomice“ (KOM(2009)0532),

– s ohledem na závěry ze zasedání Rady ze dne 20. listopadu 2008 o Evropské digitální knihovně Europeana[1],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. srpna 2008 nazvané „Evropské kulturní dědictví na dosah jedním kliknutím – Pokrok v oblasti digitalizace kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a uchovávání digitálních záznamů v EU“ (KOM(2008)0513),

– s ohledem na závěrečnou zprávu podskupiny pro autorská práva skupiny odborníků na vysoké úrovni pro oblast digitálních knihoven, uchovávání digitálních záznamů a osiřelých a již nevydávaných dílech ze dne 4. června 2008,

– s ohledem na závěrečnou zprávu podskupiny pro partnerství veřejného a soukromého sektoru skupiny odborníků na vysoké úrovni pro oblast digitálních knihoven o partnerství veřejného a soukromého sektoru pro digitalizaci kulturního dědictví a jeho dostupnost on-line z května 2008,

– s ohledem na své usnesení ze dne 27. září 2007 o i2010: směrem k evropské digitální knihovně[2],

– s ohledem na doporučení Komise 2006/585/ES ze dne 24. srpna 2006 o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů[3],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti[4],

– s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 167 této smlouvy,

– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro právní záležitosti (A7-0028/2010),

A. vzhledem k tomu, že v digitálním prostředí má zásadní význam, aby byl zaručen a zjednodušen všeobecný přístup k evropskému kulturnímu dědictví a zajištěna jeho podpora a zachování pro další generace v Evropě i mimo ni,

B. vzhledem k tomu, že v rámci digitalizace zdrojů evropského kulturního dědictví hraje evropská politika v kulturní oblasti zásadní roli a představuje významný veřejný závazek Evropské unie i jejích členských států k zachování, respektování a podpoře kulturní rozmanitosti,

C. vzhledem k tomu, že bohatství a rozmanitost společného evropského dědictví je třeba podporovat a v co možná největší míře zpřístupnit, a to i mimo Evropu, a že členské státy a kulturní instituce, zejména knihovny, mohou v tomto úsilí hrát klíčovou úlohu, a to jak na celostátní, tak i na regionální a místní úrovni,

D. vzhledem k tomu, že evropské kulturní dědictví se z velké části skládá z veřejně dostupných děl a že by se měl zajistit přístup k těmto dílům v digitálním světě pokud možno ve velmi kvalitních formátech,

E. vzhledem k tomu, že má-li se zlepšit úroveň vzdělání a životní úroveň, je nutné, aby se stal přístup ke kulturně-vzdělávacím informacím prioritou,

F. vzhledem k tomu, že je třeba vytvořit pro digitalizaci evropského kulturního dědictví společné standardy, a vzhledem k tomu, že velmi mnoho digitalizovaných děl, jež jsou součástí nejrůznějších knihoven, není zpřístupněno veřejnosti z důvodu nekompatibility jednotlivých digitálních formátů,

G. vzhledem k tomu, že díky svému personálu jsou knihovny nejpovolanějšími institucemi k dohledu nad procesem digitalizace děl a k jeho řízení,

H. vzhledem k tomu, že evropská digitální knihovna by neměla být pouhou digitalizovanou sbírkou s nástroji pro správu informací, ale měla by rozvíjet širokou škálu technických kapacit a zdrojů pro vytváření, vyhledávání a využívání informací,

I. vzhledem k tomu, že je nutné brát v úvahu rychlý vývoj nových technologií, který přináší změny v kulturních praktikách, a již existující digitalizační projekty mimo Evropu,

J. vzhledem k tomu, že je proto naléhavé, aby členské státy zintenzívnily úsilí, spojily síly a vybavily se nezbytnými prostředky pro zachování a podporu svého příspěvku do projektu Europeana, aby se tak Evropa ve světě více zviditelnila,

K. vzhledem k tomu, že dosud byla digitalizována jen velmi malá část evropského kulturního dědictví, že pokrok jednotlivých členských států se liší a že veřejné finanční prostředky přidělené na hromadnou digitalizaci nepostačují; vzhledem k tomu, že členské státy by měly zintenzívnit své úsilí s cílem urychlit proces digitalizace veřejných a soukromých děl,

L. vzhledem k tomu, že digitalizace evropského kulturního dědictví a vědeckých materiálů přinese prospěch zejména v oblastech, k nimž patří vzdělávání, věda, výzkum, cestovní ruch, podnikání, inovace a sdělovací prostředky,

M. vzhledem k tomu, že digitální technologie představuje rovněž významný nástroj, který umožňuje přístup k evropskému kulturnímu dědictví osobám, které jinak narážejí při přístupu ke kultuře na překážky, tj. zejména osobám se zdravotním postižením;

N. vzhledem k tomu, že právní předpisy v oblasti autorských práv se v jednotlivých členských státech velmi liší a že status autorských práv k velkému množství děl zůstává nejistý,

O. vzhledem k tomu, že otázka „digitální černé díry“, v níž se nacházejí díla 20. a 21. století velké kulturní hodnoty, vyžaduje bezodkladné řešení; vzhledem k tomu, že každé uvažované řešení musí náležitě zohledňovat zájmy všech zúčastněných stran;

P. vzhledem k tomu, že na jakékoli chráněné a veřejně šířené dílo, u nějž navzdory doloženému důkladnému pátrání nelze identifikovat nebo nalézt jednoho nebo více nositelů autorských nebo souvisejících práv, je třeba pohlížet jako na osiřelé dílo,

Q. vzhledem k tomu, že je zapotřebí více informací týkajících se pokroku práce na projektu řízeném Nadací evropské digitální knihovny,

R. vzhledem k tomu, že je zapotřebí, aby činnosti Evropské unie byly transparentnější,

Europeana – klíčový krok pro zachování a šíření evropského kulturního dědictví

1. vítá otevření a rozvoj evropské digitální knihovny, muzea a archivu kvalitního obsahu s názvem Europeana jako jediného mnohojazyčného místa, z nějž je možný přímý přístup k evropskému kulturnímu dědictví;

2. připomíná, že úlohou digitální knihovny Europeana by měla být především ochrana evropského kulturního dědictví, aby si budoucí generace měly možnost vytvořit kolektivní evropskou paměť a aby se nejzranitelnější dokumenty neznehodnocovaly opakovaným používáním;

3. zdůrazňuje, že evropská digitální knihovna vytváří nástroj demokratizace kultury, neboť je všem dostupná na dálku, a tudíž umožní nejširší veřejnosti přístup k vzácným nebo starým dokumentům evropského kulturního dědictví, do nichž je obtížné nahlížet z důvodu konzervace těchto dokumentů;

4. zdůrazňuje, že je důležité vytvořit z knihovny Europeana plně funkční službu s mnohojazyčným rozhraním a s prvky sémantického webu, která zachová vysokou kvalitu děl a celosvětovou dostupnost dat;

(i) Cíle a úkoly

5. požaduje, aby Europeana do roku 2015 dosáhla stavu nejméně 15 milionů jednotlivých digitalizovaných objektů;

6. vyjadřuje opravdové politování nad skutečností, že jednotlivé členské státy přispívají do obsahu knihovny Europeana v různé míře, a důrazně je vyzývá, aby při digitalizaci děl úzce spolupracovaly s ostatními kulturními institucemi a neustávaly v úsilí o vypracování plánů digitalizace na všech možných úrovních, aby se zabránilo zdvojování úsilí, a zároveň aby urychlily digitalizaci kulturního obsahu, a umožnily tak dosáhnout stanovených cílů (10 milionů dokumentů v roce 2010);

7. zdůrazňuje, že je nezbytné uvažovat o způsobech, jak podnítit kulturní instituce, aby poté, co budou mít navržen plán digitalizace, uzavíraly smlouvy s držiteli práv o poskytování děl na multiteritoriálním základě a podporovaly rozvoj konkurenčního prostředí za účasti internetových knihkupectví, a tím usnadnily šíření kulturního dědictví po celém evropském území;

8. konstatuje, že až dosud dodala 47 % všech digitalizovaných objektů Europeany Francie, a je tedy nutné povzbuzovat ještě mnohem aktivněji všechny členské státy, aby poskytly příspěvky ze svých národních knihoven a kulturních institucí, a všichni Evropané tak získali plný přístup ke svému kulturnímu dědictví;

9. vybízí Komisi, aby pomáhala při hledání způsobů a prostředků, jak upozornit členské státy na to, že uživatelé knihovny Europeana mají zájem o významná díla, která jsou k dispozici v jejich národních sbírkách, ale nejsou dostupná v knihovně Europeana;

(ii) Přínosy

10. zdůrazňuje potenciální hospodářské přínosy digitalizace, neboť digitalizované kulturní bohatství má významný hospodářský dopad, zejména na odvětví spojená s kulturou, a jsou oporou znalostní ekonomiky, přičemž je třeba přihlížet ke skutečnosti, že kulturní statky nejsou hospodářské statky jako ostatní a že musí být chráněny před přílišnou komercializací;

11. zdůrazňuje, že by se Europeana měla stát jedním z hlavních referenčních bodů pro účely vzdělávání a výzkumu; domnívá se, že bude-li souvisle integrována do vzdělávacích systémů, mohla by mladé Evropany přiblížit kulturnímu, literárnímu a vědeckému dědictví a obsahu; stala by se prostorem pro sbližování a přispěla by k transkulturní soudržnosti v EU;

(iii) Přístup pro každého

12. zdůrazňuje, že uživatelská jednoduchost, zejména přehlednost a snadnost vyhledávání obsahů, musí být při tvorbě tohoto portálu určujícím kritériem;

13. zdůrazňuje, že vzhledem k přínosům, který bude mít přístup do knihovny Europeana pro všechny občany EU, by se mělo co nejdříve uvažovat o její zpřístupnění ve všech úředních jazycích;

14. zdůrazňuje, že portál by měl zohledňovat potřeby lidí se zdravotním postižením, kteří by měli získat plný přístup ke společným vědomostem Evropy; proto vybízí vydavatele, aby poskytovali větší počet děl ve formátech přístupných pro osoby se zdravotním postižením; doporučuje Komisi, aby zajistila poskytování speciálních digitálních verzí pro osoby s postižením, např. zvukové nahrávky textů, a to u co největšího objemu digitálního obsahu;

15. zdůrazňuje význam rovného přístupu ke společnému evropskému kulturnímu dědictví, a žádá tedy členské státy, aby odstranily překážky uvnitř EU, které brání přístupu k některých částem obsahu Europeany;

16. naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly všechny potřebné kroky s cílem zabránit vzniku vědomostní propasti mezi Evropou a zeměmi, které nejsou členy EU, a zajistit Evropanům plný přístup k jejich vlastnímu kulturnímu bohatství v celé jeho rozmanitosti spolu s usnadněním přístupu ke kulturnímu bohatství celého světa;

17. žádá Komisi, aby pokračovala v práci, kterou započala skupina odborníků na vysoké úrovni, neboť tato skupina přispívá ke společné vizi evropských digitálních knihoven, a podporuje praktická řešení klíčových problémů, které mají vliv na dostupnost kulturních statků on-line; podporuje myšlenku vytvořit v rámci Europeany oddělený prostor on-line, kde budou moci obsah vytvářet uživatelé;

18. zdůrazňuje, že Europeana by měla podniknout všechny on-line i off-line kroky ke své propagaci mezi evropskými občany, zejména mezi těmi, kteří jsou zapojeni do kulturní činnosti v soukromém, veřejném a vzdělávacím sektoru;

Rozsáhlejší a kvalitnější obsah pro Europeanu

19. vyzývá poskytovatele obsahu, aby zvyšovali rozmanitost jednotlivých druhů obsahu pro Europeanu, zejména pokud jde o zvukové nahrávky a videonahrávky, a zvláštní pozornost věnovali těm výrazovým formám, jež patří ústním kulturám, a dílům, která rychle podléhají zkáze, a respektovali práva duševního vlastnictví, zejména práva autorů a výkonných umělců; v tomto ohledu zdůrazňuje význam dodržování morálního práva s cílem zajistit integritu díla a vyhnout se veškerým možným odchylkám (cenzurování, změnám v dílech atd.);

20. domnívá se, že svobodné a umělecké vyjadřování jsou základními hodnotami; domnívá se, že pokud jde o evropský kulturní, literární nebo vědecký obsah poskytovaný do Europeany, nemají kulturní instituce nebo uskupení podléhat kontrole nebo cenzuře;

(i) Veřejně dostupný obsah a přístup

21. je přesvědčen, že veřejně dostupný obsah v analogovém světě by měl zůstat veřejně dostupný v digitálním prostředí i po změně formátu;

22. připomíná, že hlavním cílem evropské politiky digitalizace musí být ochrana evropského kulturního dědictví a že v tomto ohledu je důležité zaručit nevýlučnost digitalizačních činností, aby se v souvislosti s nimi neobjevila „nová práva“ odvozená od tohoto procesu digitalizace, například povinnost platit za opětovné používání děl spadajících do veřejného vlastnictví;

23. připomíná, že Europeana musí mít možnost využívat přínosů vyplývajících z dohod uzavřených v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru s jinými knihovnami, a že tudíž tyto knihovny musí obdržet fyzickou kopii již digitalizovaných katalogů;

24. připomíná, že fyzické katalogy děl pocházejících z veřejného vlastnictví, digitalizovaných v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru, musí zůstat vlastnictvím veřejné partnerské instituce a že – pokud by to nebylo možné a kulturní instituce spadající pod členské státy by v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru měly uzavřít dohody o digitalizaci děl jejich národního kulturního dědictví, které by obsahovaly ustanovení o výlučnosti – je třeba se před přístupem na portál Europeana ujistit, že po vypršení těchto ustanovení se digitalizované katalogy skutečně stanou jejich vlastnictvím;

25. zdůrazňuje, že digitální knihovna se nesmí odchýlit od svého hlavního cíle, jímž je neponechat šíření vědomostí po internetu soukromým a obchodním podnikům, a tím zabránit tomu, aby digitalizace uměleckých děl vyústila v ovládnutí veřejného evropského dědictví a vedla k nové privatizaci veřejného vlastnictví;

26. doporučuje Komisi, aby poskytovatele digitálního obsahu žádala o certifikaci internetových stránek, na něž Europeana odkazuje;

27. vyzývá evropské kulturní instituce, které se zabývají digitalizací obsahu veřejně dostupných děl, aby tento obsah zpřístupnily prostřednictvím Europeany a aby jeho dostupnost neomezovaly jen na území svého státu;

(ii) Otázky autorského práva, včetně osiřelých děl

28. zdůrazňuje, že by se měla nalézt řešení, jak by mohla Europeana zpřístupňovat i díla, na něž se vztahuje autorské právo, zejména již nevydávaná a osiřelá díla, a to přístupem podle jednotlivých oblastí při dodržování práv duševního vlastnictví a při zachování legitimních zájmů držitelů práv; je přesvědčen, že by mohla být upřednostňována řešení, jakými jsou rozšířené udělování kolektivních licencí nebo další postupy kolektivní správy;

29. vítá skutečnost, že Komise zahájila diskusi o autorském právu EU, jež se snaží nalézt rovnováhu mezi držiteli práv a právy spotřebitelů v globálně propojeném světě, v kontextu rychle se měnící on-line reality nových technologií a sociálních a kulturních praktik;

30. naléhavě požaduje, aby Komise a členské státy v rámci dalšího vývoje ochrany autorských práv v Evropě přijaly pokud možno jednotné a obsáhlé právní předpisy, které zajistí, že samotný proces digitalizace nepovede ke vzniku zvláštního druhu autorského práva; je toho názoru, že při těchto úvahách je nutno se zabývat také otázkou, zda by měly být pro digitalizaci osiřelých děl veřejnými institucemi zavedeny právní výjimky;

31. zdůrazňuje význam osiřelých děl – tj. děl, na něž se vztahuje autorské právo, avšak držitelé tohoto práva nejsou známi a nejsou k nalezení ani po důkladném pátrání – a nutnost přesně určit množství a povahu takto osiřelých děl podle jednotlivých oblastí s cílem navrhnout vhodná řešení;

32. vyzývá Komisi, aby s ohledem na své sdělení o autorském právu ve znalostní ekonomice ze dne 19. října 2009 předložila legislativní návrh týkající se digitalizace, uchovávání a šíření osiřelých děl, který by ukončil stávající právní nejistotu, a to v souladu s požadavkem, aby byly dodrženy podmínky důkladného pátrání po držitelích práv a jim poskytované odměny;

33. podporuje záměr Komise zavést jednoduchý a z hlediska nákladů hospodárný systém zúčtování autorských práv pro digitalizaci vydaných děl a jejich dostupnost na internetu v úzké spolupráci se všemi zúčastněnými stranami;

34. vítá a podporuje proto iniciativy, např. projekt ARROW[5], na němž se podílejí držitelé práv i zástupci knihoven, zejména proto, že se snaží identifikovat držitele práv a jejich práva a vyjasnit právní status děl, včetně toho, zda jsou tato díla osiřelá nebo se již nevydávají;

35. vyzývá Komisi, aby vytvořila evropskou databázi osiřelých děl – přičemž osiřelým dílem se rozumí chráněné dílo, jehož držitelé práv jsou neznámí nebo nemohou být nalezeni navzdory doloženému důkladnému pátrání – jež by umožňovala výměnu informací o vlastnictví práv, a tím snížení nákladů spojených s důkladným pátráním po držitelích práv;

36. je zastáncem vyváženého celoevropského řešení pro digitalizaci a šíření osiřelých děl, počínaje jejich přesnou definicí, zavedením společných norem (včetně normy pro náležité úsilí při pátrání po jejich vlastnících) a řešení otázky případného porušování autorských práv v případě používání osiřelých děl;

37. zdůrazňuje, že je třeba nalézt řešení v souvislosti s dokumenty soukromé povahy (korespondence, poznámky, fotografie, filmy), které jsou součástí sbírek kulturních institucí, ale nikdy nebyly publikovány ani zpřístupněny veřejnosti, u nichž existují problémy spojené s ochranou soukromí a osobnostními právy;

(iii) Technologie

38. zdůrazňuje, že je zapotřebí vyvinout technologie s cílem zajistit dlouhodobé a udržitelné uchovávání digitálního materiálu, interoperabilitu systémů přístupu k obsahu, mnohojazyčnou navigaci a dostupnost obsahu, jakož i soubor sjednocujících norem; vítá skutečnost, že se při budování sbírky Europeana i nadále využívá software s otevřeným zdrojovým kódem;

39. doporučuje Komisi, aby zálohované digitalizované materiály, které poskytly vnitrostátní subjekty či partneři ze soukromé sféry, byly uloženy na hardwaru těchto subjektů či partnerů;

40. doporučuje Komisi a partnerským subjektům v soukromém sektoru, aby nalezly IT řešení (jako jsou formáty určené pouze k prohlížení či formáty s ochranou proti kopírování) pro digitalizované materiály dostupné na stránkách Europeany, které jsou chráněny autorskými právy, a aby stránka určená k prezentaci příslušné složky obsahovala odkaz na stránky provozovatele internetových stránek, kde může být příslušný dokument stažen za podmínek stanovených provozovatelem;

41. doporučuje Komisi, aby trvala na standardním elektronickém formátu digitalizovaných děl, aby se tak zajistilo, že digitalizované dokumenty budou kompatibilní s on-line rozhraním a databází;

42. domnívá se, že by měla být provedena studie nástrojů Web 2.0, která by se zabývala způsoby, jakými by mohli občané (dlouhodobě) přispívat obsahem do Europeany, aniž by došlo k zapojení kulturních institucí;

Otázky financování a správy

43. zdůrazňuje, že pro existenci Europeany v dlouhodobém horizontu má zásadní význam vytvoření udržitelného modelu financování a správy a že zásadní úlohu hrají bezprostřední účastníci procesu vytváření takového modelu řízení;

(i) Sponzorství a partnerství veřejného a soukromého sektoru

44. zdůrazňuje, že s cílem pokrýt vysoké náklady na digitalizaci a zvládnout časový tlak je třeba vytvořit nové metody financování, například partnerství veřejného a soukromého sektoru, pod podmínkou, že budou dodržována pravidla týkající se duševního vlastnictví a hospodářské soutěže a podporován přístup k dílům prostřednictvím kulturních institucí, čímž se zajistí, že digitalizované soubory budou volně dostupné knihovnám bez časových omezení;

45. zdůrazňuje, že je důležité sladit na evropské úrovni přístup v otázce podmínek upravujících partnerství veřejného a soukromého sektoru a že je nutné přikročit k důkladnému přezkoumání smluv o partnerství se soukromými aktéry týkajících se plánů digitalizace, zejména pokud jde o dobu platnosti doložek o výlučnosti, o indexování digitalizovaných souborů, které vlastní knihovny pro své potřeby, a odkazování na ně ve vyhledávači a pokud jde o kontinuitu poskytované služby, nedůvěrnou povahu těchto smluv a kvalitu digitalizace;

46. zdůrazňuje, že digitalizace děl národních knihoven je umožněna díky finanční investici daňových poplatníků prostřednictvím placení daní; zdůrazňuje proto skutečnost, že smlouvy o partnerství veřejného a soukromého sektoru musí stanovit, že kopie díla digitalizovaného v soukromém sektoru na účet knihovny může být uvedena ve všech vyhledávačích, aby bylo možné ji vyhledat na internetové stránce knihovny, a ne pouze na internetové stránce partnerského soukromého podniku;

47. připomíná, že zapojení soukromých partnerů do procesu digitalizace nesmí vést k vytváření soukromých monopolů, které by ohrožovaly kulturní rozmanitost a pluralismus, a že dodržování pravidel konkurence je základním předpokladem pro zapojení těchto soukromých společností;

48. zdůrazňuje, že sponzorství je zajímavou alternativou projektu Europeana, neboť nabízí možnost financovat současně digitalizační činnosti, ale také úhradu odměny za autorské právo, pokud jde o díla, která se již nevydávají, o osiřelá díla a o díla chráněná autorskými právy, a jejich zveřejňování na internetu;

(ii) Finanční pomoc z EU a veřejných zdrojů

49. zdůrazňuje, že podstatná část finančních prostředků by měla pocházet z veřejných příspěvků, např. z příspěvků EU, členských států a kulturních organizací, a navrhuje, aby se proces digitalizace v rámci Europeany chápal jako součást Lisabonské strategie a aby byla v příštím víceletém finančním rámci vytvořena samostatná rozpočtová položka, doporučuje však, aby projekt i dále hledal zdroje příjmů s cílem stát se z dlouhodobého hlediska soběstačným;

50. zdůrazňuje, že pouze pomocí samostatné rozpočtové položky lze vytvořit podmínky k tomu, aby peněžní prostředky, jež jsou k dispozici, byly vynaloženy transparentně, hospodárně a v souladu se stanovenými cíli;

51. konstatuje, že je zatím pro portál Europeana v rámci programu eContentplus vyčleněno na období 2009–2011 pouze 6,2 milionu EUR;

52. požaduje, aby byly v příštím víceletém finančním rámci vyčleněny několikanásobně vyšší prostředky než ty, které jsou zatím pro Europeanu k dispozici;

53. zdůrazňuje, že je třeba na úrovni EU odstranit právní překážky, aby bylo knihovnám umožněno žádat o finanční prostředky EU na operace v oblasti digitalizace;

54. vyzývá členské státy a Komisi, aby Evropskému parlamentu předložily výroční zprávu o prostředcích vynaložených na Europeanu a o dosaženém pokroku;

55. navrhuje, aby Parlament spolu s Komisí provedl revizi opatření pro financování Europeany již v roce 2011 s cílem nalézt od roku 2013 pro tento projekt udržitelný model financování; domnívá se, že přechod na strukturu financování založenou na partnerství veřejného a soukromého sektoru by maximalizoval potenciál těchto stránek;

(iii) Informace a zvyšování povědomí

56. navrhuje zorganizovat kampaň o financování a propagační kampaň s názvem „Připojte se k Europeaně“, jejímž cílem bude zvýšit povědomí o celé otázce a její naléhavosti, a doporučuje, aby se část zdrojů vyhrazených pro Europeanu věnovala na propagaci této knihovny u co nejširší veřejnosti jakožto knihovny, jež obsahuje nejrozsáhlejší možnou sbírku děl na různých typech nosičů (text, audio, video);

57. navrhuje, aby kampaň „Připojte se k Europeaně“ byla propagována kreativním způsobem, realizována na základě partnerství veřejného a soukromého sektoru a sponzorství a aby při jejím uskutečňování byli osloveni především mladí lidé, např. na mezinárodních sportovních událostech nebo v souvislosti s výstavami umění a kulturními soutěžemi;

58. žádá Komisi, aby zahájila mediální a internetovou kampaň zaměřenou na popularizaci stránek Europeana, jež by směrovala provoz z evropských serverů na zdroje Europeany jakožto hlavního přístupového místa pro údaje v digitální podobě, a na podporu členských států a kulturních institucí, aby poskytovaly pro tyto stránky obsah; zároveň vyzývá, aby proběhla zvláštní mediální kampaň zaměřená na studenty a učitele na všech úrovních vzdělávání, která by se zaměřila na využití digitálních zdrojů Europeany ke vzdělávacím účelům;

59. je toho názoru, že takováto kampaň se podobá akcím, jež byly shledány nezbytnými pro překlenutí digitální propasti, která v Evropě dosud panuje, díky čemuž by se přístup k Europeaně a k dalšímu on-line obsahu a informacím a k případným přínosům z nich plynoucím zajistil všem lidem, ať už se nalézají kdekoli; doporučuje, aby tato kampaň, a zejména možné využití projektu Europeana ve školách vycházely z poznatku, že přístup k rozsáhlejšímu obsahu a informacím, jež jsou k dispozici on-line, nepředstavuje cíl sám o sobě, nýbrž musí být doprovázen iniciativami, které podnítí kritickou analýzu on-line obsahu a informací;

60. vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byly ke zvýšení informovanosti o Europeaně vedeny prostřednictvím příslušných partnerských organizací v členských státech informační kampaně a podobné činnosti;

(iv) Řízení

61. vítá současné úsilí Nadace evropské digitální knihovny o zprostředkování formálních dohod mezi muzei, archivy, audiovizuálními archivy a knihovnami o formách spolupráce v oblasti realizace a udržitelného provozu společného portálu Europeana;

62. je přesvědčen, že i nadále musí hrát hlavní úlohu v budoucím modelu řízení projektu Europeana – jenž by měl být co nejdemokratičtější – kulturní instituce; vyzývá je, aby vzájemně spolupracovaly, neboť je třeba zabránit duplikaci digitalizovaných děl a racionalizovat využívaní zdrojů;

63. vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily řízení tohoto projektu a zajistily, aby byly na vnitrostátní úrovni pověřeny příslušné orgány, jejichž úkolem bude řízení a sledování procesu digitalizace, a aby zlepšily informovanost o projektu Europeana mezi knihovnami a poskytovateli kulturních materiálů a aby získávaly existující digitální materiály přímo od poskytovatelů s cílem převést je do standardní jednotné digitální podoby, aby pak mohl být nový obsah okamžitě vložen do databáze Europeana; domnívá se, že v dlouhodobém horizontu je třeba klást důraz na to, aby byl existující digitální materiál, jenž byl vyroben v rámci projektů spolufinancovaných Evropskou unií, shromažďován a aby byl vložen do digitální knihovny Europeana;

64. navrhuje, aby bylo vyhlášeno veřejné výběrové řízení v zájmu co nejefektivnější koordinace správy projektu Europeana a aby byly stanoveny jasné a realistické cíle a případně byl tento proces přehodnocen;

65. doporučuje Komisi, aby prozkoumala možnost vytvoření evropského subjektu, jehož úkolem by byla koordinace zapojení vnitrostátních úřadů do sledování procesu digitalizace, plateb za autorská práva a dalších otázek spojených s projektem Europeana;

****

66. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

[1] Úř. věst. C 319, 13.12.2008, s. 18.
[2] Úř. věst. C 219 E, 28.8.2008, s. 296.
[3] Úř. věst. L 236, 31.8.2006, s. 28.
[4] Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10.
[5] Accessible Registries of Rights Information and Orphan Works (Přístupný rejstřík informací o autorských právech a osiřelých dílech).

Europeana[1] – evropská online knihovna, muzeum a archiv – byla spuštěna v listopadu 2008 jako součást iniciativy Komise „digitální knihovny“ s cílem zpřístupnit všem evropské kulturní a vědecké dědictví prostřednictvím internetu.

Nyní nabízí Europeana 6 milionů digitalizovaných děl včetně knih, map, filmových ukázek a fotografií. Cílem je dosáhnout do června 2010, kdy má být spuštěna nová verze Europeany, počtu 10 milionů položek. V druhé fázi projektu bude v roce 2011 do plného provozu uvedena doména Europeana.eu, která se bude vyznačovat větší mírou mnohojazyčnosti a prvky sémantického webu. Další přínos pro uživatele spočívá v tom, že Europeana jim umožňuje nalézt informace v jejich mateřském jazyce.

Europeana je financována z programu eContentplus, programu pro konkurenceschopnost a inovace a některými členskými státy a kulturními institucemi.

S cílem poskytovat přístup k evropskému kulturnímu dědictví napříč jednotlivými oblastmi byla vytvořena Nadace evropské digitální knihovny. Tato nadace se snaží zprostředkovat formální dohody mezi muzei, archivy, audiovizuálními archivy a knihovnami o formách spolupráce v oblasti realizace a udržitelného provozu společného portálu Europeana. Zároveň usiluje o vytvoření právního rámce, který by EU mohla využívat pro účely financování a jako výchozí bod pro budoucí správu.

Provoz stránek zajišťuje kancelář Europeany umístěná v nizozemské státní knihovně. K obsahu Europeany přispívá více než 1000 kulturních institucí (přímo nebo prostřednictvím shromaždišť) a více než 150 institucí je součástí její partnerské sítě.

Komise v současnosti plánuje další fázi rozvoje Europeany. Cílem je zajistit, aby Europeana a související postupy v oblasti digitalizace, dostupnosti online a digitálního uchovávání evropskou kulturu na internetu trvale zviditelnily a naše společné a rozmanité dědictví přeměnily v nedílnou součást budoucí evropské informační infrastruktury.

Rovněž byla zahájena veřejná konzultace na téma dalšího rozvoje Europeany. Zabývala se mimo jiné tím, jak by bylo do dalšího rozvoje Europeany možné zapojit soukromý sektor prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru a jak by mohl být prostřednictvím Europeany vyhledáván obsah chráněný autorskými právy.

Evropský parlament vyjádřil ve svém usnesení ze dne 27. září 2007 o „i2010: směrem k evropské digitální knihovně“ silnou podporu myšlence zřízení evropské digitální knihovny, která by měla podobu společného, mnohojazyčného místa, z něhož by byl možný přístup k evropskému kulturnímu dědictví.

Teď, když se Europeana stává skutečností, je třeba, aby jí Evropský parlament poskytl jasnou politickou podporu, neboť trvalý úspěch a kvalita tohoto projektu závisí na tom, zda bude vytvořen udržitelný model jeho financování a správy, zda budou nalezena řešení pro hromadnou digitalizaci materiálů chráněných autorskými právy a zda se v členských státech podaří zvýšit povědomí o významu tohoto úsilí.

Hlavní otázky týkající se obsahu

Digitalizace kulturních produktů, včetně knih, představuje rozsáhlou a nákladnou činnost, která vyžaduje úzkou spolupráci mezi držiteli práv, kulturními institucemi a společnostmi působícími v oblasti informačních a komunikačních technologií, a také mezi veřejným a soukromým sektorem.

Výběr obsahu, který má být digitalizován a vložen do Europeany, stanovují členské státy a jejich kulturní instituce v souladu s jejich kulturními a/nebo informačními strategiemi.

Příspěvky jednotlivých členských států do Europeany jsou značně nevyrovnané, a to jak z hlediska počtu položek, tak druhu materiálu. Prostřednictvím Europeany je dostupných pouze 5 % všech digitálních knih. Téměř polovina z nich pochází z Francie. Dalšími zeměmi, které ve velké míře přispívají do Europeany, jsou Německo (16 %), Nizozemsko (8 %) a Spojené království (8 %). Všechny ostatní země poskytují každá 5 % nebo méně.

V době, kdy jinde na světě startuje masová digitalizace, je nutnost vážněji se zabývat rozsáhlou digitalizací evropského kulturního dědictví stále naléhavější. Zvláštní pozornost je třeba věnovat dílům, která jsou v křehkém stavu a brzy mohou být zcela zničena, a z této kategorie dále dílům audiovizuálním.

Původním záměrem bylo soustředit se na potenciál, který představoval textový materiál nechráněný autorskými právy. Z právních důvodů neobsahuje Europeana ani knihy, které se již nevydávají (zhruba 90 % fondů národních knihoven), ani díla osiřelá (jež se odhadují na 10 až 20 % fondů národních knihoven chráněných autorským právem), jejichž autory není možné identifikovat.

Zároveň je zřejmé, že je třeba vyřešit, jak by do Europeany mohly být začleněny materiály chráněné autorskými zákony. To je obzvláště důležité, aby se předešlo „černé díře 20. století“, tedy situaci, kdy je na webu zpřístupněno množství kulturního materiálu z období před rokem 1900, ale jen velmi málo materiálu z méně vzdálené minulosti. Nezbytná je v této situaci úzká spolupráce mezi kulturními institucemi a držiteli autorských práv při plném dodržování právních předpisů v oblasti autorských práv.

Mimořádně palčivý problém představuje oblast osiřelých děl, tj. děl, u nichž není možné dohledat držitele autorských práv nebo u nichž je to velmi obtížné. Od roku 2006, kdy Komise vydala doporučení týkající se digitalizace a uchovávání digitálních záznamů, učinila většina členských států jen malý pokrok.

Otázka osiřelých děl budí v poslední době rostoucí pozornost v souvislosti s urovnáním soudního sporu ohledně aplikace Google Book Search ve Spojených státech amerických, který se týkal mnoha z těchto děl. (V případě Google Books se jedná o komerční projekt vytvořený jedním z nejvýznamnějších hráčů na trhu internetových služeb. Po zadání klíčového slova do vyhledávače umožňuje uživatelům zobrazovat on-line autorsky nechráněné knihy nebo úryvky z knih chráněných autorskými právy.) Jedná se o dohodu mezi společností Google a Sdružením amerických vydavatelů a Svazem autorů o urovnání soudního sporu o porušování autorských práv. Urovnání, k němuž došlo ve Spojených státech, se vztahuje pouze na komerční využití knih společností Google ve Spojených státech. Pokud však budou v důsledku tohoto urovnání digitalizované knihy evropských autorů dostupné pouze z území USA, může se mezi Evropou a USA vytvořit nerovnováha znalostí. Google by mohl získat de facto monopolní postavení coby jediný zdroj neomezené moci v oblasti vyhledávání, distribuce a prodeje knih.

Komise proto musí bedlivě sledovat další vývoj situace. Měly by být učiněny všechny nezbytné kroky k tomu, aby se zamezilo novému rozdělení v oblasti digitálních technologií a aby byly ochráněny společné dlouhodobé evropské zájmy. Evropská cesta se od přístupu vlastnímu aplikaci Google Books liší tím, že Europeana je služba, která je dostupná na celém světě a která usiluje o vysoce kvalitní obsah a plné dodržování právních předpisů v oblasti autorských práv. Při hledání řešení rozmanitých problémů vyvstávajících v souvislosti s právními úpravami autorských práv, které se mezi jednotlivými členskými státy EU značně liší, je toto třeba mít na paměti.

V současnosti jsou velmi užitečnými nástroji usnadňujícími zúčtování práv vztahujících se na osiřelá díla iniciativy jako např. ARROW (Accessible Registries of Rights Information and Orphan Works – Přístupný rejstřík informací o autorských právech a osiřelých dílech), projekt, díky němuž si může jakýkoli uživatel s pomocí rozhraní vytvořeného na evropské úrovni ověřit, zda je dané dílo dostupné, osiřelé či zda autorská práva k němu již vypršela, a získat informace o držitelích autorských práv.

Projekty digitalizace probíhající v Evropě ukazují, že po změně formátu vznikají problémy s veřejně dostupným materiálem. Je zásadní, aby veřejně dostupné knihy vyskytující se v analogové podobě zůstaly veřejně dostupné i v podobě digitální a aby je mohlo využívat co nejširší okruh čtenářů. V Evropě je uplatňována celá řada přístupů, které budí právní otázky ohledně práv vzniklých na základě digitalizace.

V souvislosti s veřejně dostupným materiálem se mezi problematické body řadí např. předpoklad nové úrovně práv vzniklých na základě digitalizace, udílení výhradních práv k veřejně dostupným dílům společnosti provádějící digitalizaci či územní omezení přístupu ke kulturnímu obsahu vytvořenému v průběhu digitalizace.

Otázky financování

Model financování evropské digitální knihovny prodělal vývoj od financování výlučně z prostředků Společenství (do roku 2009 prostřednictvím projektu EDL-net spolufinancovaného v rámci programu eContentplus) k modelu financování, který nevyužívá pouze zdrojů Komise (prostřednictvím programu pro konkurenceschopnost a inovace), ale také zdrojů členských států, některých kulturních institucí a sponzorství soukromého sektoru (od roku 2009 do konce roku 2013).

Je nutné vytvořit nové metody financování s cílem nalézt udržitelný model financování na období po roce 2013.

Jednou z plánovaných možností je upustit od současného projektového financování a zaměřit se na partnerství veřejného a soukromého sektoru a strukturovanější příspěvky od veřejných institucí.

Partnerství veřejného a soukromého sektoru lze rozvíjet v různých podobách např. jako soukromé sponzorství, platby za odkazy nabízené v rámci Europeany na obsah patřící organizacím, které z tohoto obsahu vytvářejí zisk, či modely rozsáhlejšího partnerství, v nichž by byl soukromý sektor přímo zapojen do provozování Europeany a získávání příjmů na její provoz. Taková partnerství by měla vždy probíhat na základě jednoznačných podmínek a společných pokynů.

Součástí modelů veřejného financování by po roce 2013 měly být jednak vyšší příspěvky členských států, jednak pokračující finanční podpora Společenství.

Bezprostředním úkolem by mělo být nalezení řešení nákladného procesu masové digitalizace v rámci momentálně se vyvíjející Lisabonské strategie. Krokem vpřed by bylo pokrytí části nákladů na digitalizaci z prostředků programů Společenství příští generace a zohlednění těchto nákladů v rámci příštího víceletého finančního rámce. Současná recese nemůže být důvodem pro omezení výdajů na informační společnost, digitalizaci apod.

Je zapotřebí zahájit řádnou kampaň k zajištění budoucího financování, jejíž součástí budou i fundraisingové konference a jejímž cílem bude zvýšit povědomí o Europeaně a obecněji o nesmírné práci a úsilí potřebným k tomu, aby bylo dosaženo významného pokroku ve snaze provést rozsáhlou digitalizaci evropského kulturního dědictví.

[1] http://www.europeana.eu.

pro Výbor pro kulturu a vzdělávání

k projektu Europeana – další postup
(2009/2158(INI))

Navrhovatel: Ioan Enciu

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro kulturu a vzdělávání jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že je nutné, aby se stal přístup ke kulturně-vzdělávacím informacím prioritou, má-li se zlepšit životní úroveň a úroveň vzdělání,

B. vzhledem k tomu, že velmi mnoho digitalizovaných děl, jež jsou součástí nejrůznějších knihoven, nejsou zpřístupněny veřejnosti, jelikož jednotlivé digitální formáty nejsou kompatibilní, a že vzhledem ke svému personálu jsou knihovny tím nejvhodnějším subjektem k řízení digitalizace děl a k dohledu nad tímto procesem;

1. doporučuje Komisi, aby byla virtuální knihovna „Europeana“ vytvořena formou databanky s on-line přístupem, čímž by se zajistilo, aby byl uživatelům umožněn na základě standardního grafického zpracování přístup k digitálním materiálům a zvýšena míra zabezpečení digitalizovaných děl, neboť sledování jediné databanky povede k nižším nákladům na její provoz a udržování;

2. zdůrazňuje, že vzhledem k přínosům, který bude mít pro všechny občany EU přístup do knihovny „Europeana“, by měla být tato knihovna dostupná ve všech oficiálních jazycích co nejdříve;

3. zdůrazňuje, že lidé s postižením by měli mít možnost využívat digitálních technologií a měli by mít snadnější přístup ke vzdělání a informacím, a vyzývá členské státy, aby zajistily plný a volný přístup ke společným vědomostem Evropy prostřednictvím dostupných formátů a upravených technologií, aby se tak zajistil přístup postiženým osobám;

4. vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily řízení tohoto projektu a zajistily, aby byly na vnitrostátní úrovni pověřeny příslušné orgány, jejichž úkolem bude řízení a monitoring procesu digitalizace, a aby zlepšily informovanost o projektu „Europeana“ mezi knihovnami a poskytovateli kulturních materiálů a aby získávaly existující digitální materiály přímo od poskytovatelů s cílem převést je do jednotné digitální podoby, aby tak mohl být nový obsah okamžitě přidán do databáze „Europeana“; domnívá se, že v dlouhodobém měřítku je třeba klást důraz na to, aby byl shromažďován existující digitální materiál, jenž byl vyroben v rámci projektů spolufinancovaných Evropskou unií, a aby byl vložen do digitální knihovny „Europeana“;

5. navrhuje, aby bylo vyhlášeno veřejné výběrové řízení v zájmu co nejefektivnější koordinace správy projektu „Europeana“ a aby byly stanoveny jasné a realistické cíle a případně byl tento proces přehodnocen;

6. doporučuje Komisi, aby žádala poskytovatele digitálního obsahu o certifikaci internetových stránek, na něž „Europeana“ odkazuje;

7. žádá Komisi, aby vytvořila pravidla, kterým se bude řídit standardní postup vydávání děl a zasílání jejich digitálních verzí archivům jednotlivých členských států a zároveň jednotlivým vydavatelstvím; tyto archivy budou moci přidávat díla do databáze „Europeana“ za striktního dodržování autorských práv;

8. doporučuje Komisi, aby zajistila bezplatný přístup ke všem kulturně-vzdělávacím informacím obsaženým v knihovně „Europeana“ žákům, studentům a učitelům na středních školách, univerzitách a v dalších vzdělávacích zařízeních a v dobré víře také osobám zapojeným do práce na studiích či výzkumu, a aby zároveň prosazovala projekty v oblasti výzkumu a rozvoje, které využívají digitální zdroje knihovny „Europeana“, a to vytvářením integrovaných studijních plánů, osnov a vzdělávacího softwaru pro formální i neformální (celoživotní) vzdělávání a jejich bezplatnou distribucí; domnívá se, že subsidiarita nepředstavuje žádnou překážku pro evropské programy, které zpřístupňují maximum dostupných vědeckých a technických informací vzdělávacímu systému jako celku a učitelům, studentům a výzkumným pracovníkům;

9. zdůrazňuje, že z dlouhodobého hlediska bude existence projektu „Europeana“ záviset na výběru udržitelného modelu financování a řízení, a zdůrazňuje, že příspěvky z veřejných zdrojů by měly tvořit významnou část financování tohoto projektu, přičemž by však měly být zohledněny a rozvíjeny nové metody financování, jako je například partnerství veřejného a soukromého sektoru;

10. doporučuje Komisi, aby v budoucnosti zvážila možnost požadavku, aby byly veškeré digitální zdroje vyvinuté v rámci budoucích výzkumných a vývojových projektů spolufinancovaných Evropskou unií odevzdány do digitální knihovny „Europeana“, přičemž se zohlední veškerá omezení vyplývající z práv duševního vlastnictví;

11. zdůrazňuje, že je třeba na úrovni EU odstranit právní překážky, aby bylo knihovnám umožněno žádat o finanční prostředky EU na operace v oblasti digitalizace;

12. doporučuje Komisi, aby byly vytvořeny pokyny s cílem zajistit cenově dostupný přístup k obsahu knihovny „Europeana“ pro jakékoli další osoby, které si přejí jej využívat, bez ohledu na to, jaký model financování bude nakonec zvolen;

13. vyzývá Komisi a stávající správu, která se nachází v Nizozemsku, aby provedla rozsáhlé technické a estetické úpravy knihovny „Europeana“, včetně analýzy problémů souvisejících s nalezením a zajištěním finančních prostředků, které by knihovnám umožnily provádět nezbytné operace v oblasti digitalizace;

14. žádá Komisi, aby zahájila mediální a internetovou kampaň zaměřenou na popularizaci internetových stránek „Europeana“, která by směrovala provoz z evropských serverů na „Europeanu“, která bude hlavním místem pro přístup k údajům v digitální podobě, a na povzbuzení členských států a kulturních institucí k tomu, aby poskytovaly obsah pro tyto stránky; zároveň vyzývá k tomu, aby proběhla zvláštní mediální kampaň zaměřená na studenty a učitele na všech úrovních vzdělávání, která by se zaměřila na využití digitálních zdrojů „Europeany“ ke vzdělávacím účelům;

15. je toho názoru, že takováto kampaň se podobá typu akce, která byla shledána nezbytnou pro zrušení digitálního rozdělení, které dosud panuje napříč Evropou, díky čemuž by se přístup k „Europeaně“, dalšímu on-line obsahu a informacím a k případným přínosům z nich plynoucím zajistil všem lidem, ať už se nalézají kdekoli; doporučuje, aby tato kampaň a zejména možné využití projektu „Europeana“ ve školách vycházelo z chápání toho, že přístup k rozsáhlejšímu on-line obsahu a více informacím sám o sobě nestačí a musí být doprovázen iniciativami, které podnítí kritické analýzy on-line obsahu a informací;

16. doporučuje Komisi, aby prozkoumala možnost vytvoření evropského subjektu, jehož úkolem by byla koordinace zapojení vnitrostátních úřadů do sledování procesu digitalizace, plateb za autorská práva a další otázky spojené s projektem „Europeana“;

17. doporučuje Komisi, aby zajistila poskytování speciálních digitálních verzí pro osoby s postižením, jak jsou například audio nahrávky textů, a to u co největšího objemu digitálního obsahu;

18. doporučuje Komisi a partnerským subjektům v soukromém sektoru, aby nalezly IT řešení (jako jsou formáty určené pouze k prohlížení či formáty s ochranou proti kopírování) pro digitalizované materiály dostupné na stránkách „Europeana“, které jsou chráněny autorskými právy, a aby stránka určená k prezentaci příslušné složky obsahovala odkaz na stránky provozovatele internetových stránek, kde může být příslušný dokument stažen za podmínek stanovených provozovatelem;

19. doporučuje Komisi, aby trvala na standardním elektronickém formátu digitalizovaných děl, aby se tak zajistilo, že digitalizované dokumenty budou kompatibilní s on-line rozhraním a databází;

20. doporučuje Komisi, aby zálohované digitalizované materiály, které poskytly vnitrostátní subjekty či partneři ze soukromé sféry, byly uloženy na hardwaru těchto subjektů či partnerů;

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

pro Výbor pro kulturu a vzdělávání

k tématu Europeana – další postup
(2009/2158(INI))

Navrhovatelka: Marielle Gallo

NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Výbor pro kulturu a vzdělávání jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. zdůrazňuje význam osiřelých děl – tj. děl, na něž se vztahuje autorské právo, avšak držitelé tohoto práva nejsou známi a nejsou k nalezení ani po důkladném pátrání – a nutnost přesně určit množství a povahu takto osiřelých děl podle jednotlivých oblastí s cílem navrhnout vhodná řešení;

2. vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh týkající se digitalizace, uchovávání a šíření osiřelých děl, který by ukončil stávající právní nejistotu, a to v souladu s požadavkem, aby byly dodrženy podmínky důkladného pátrání po držitelích práv a jim poskytované odměny;

3. vyzývá Komisi, aby vytvořila evropskou databázi osiřelých děl, jež by umožňovala výměnu informací o vlastnictví práv, a tím snížení nákladů spojených s důkladným pátráním po držitelích práv;

4. zdůrazňuje, že je třeba nalézt řešení v souvislosti s dokumenty soukromé povahy (korespondence, poznámky, fotografie, filmy), které jsou součástí sbírek kulturních institucí, ale nikdy nebyly publikovány ani zpřístupněny veřejnosti, u nichž existují problémy spojené s ochranou soukromí a osobnostními právy;

5. zdůrazňuje, že je nezbytné uvažovat o způsobech, jak podnítit kulturní instituce, aby poté, co budou mít navržen plán digitalizace, uzavíraly smlouvy s držiteli práv o poskytování děl na multiteritoriálním základě a podporovaly rozvoj konkurenčního prostředí za účasti internetových knihkupectví, a tím usnadnily šíření kulturního dědictví po celém evropském území;

6. zdůrazňuje důležitost rovného přístupu ke společnému evropskému kulturnímu dědictví, a žádá proto členské státy, aby odstranily překážky uvnitř EU, které brání přístupu k některých částem obsahu Europeany;

7. zdůrazňuje, že je důležité sladit na evropské úrovni přístup v otázce podmínek upravujících partnerství veřejného a soukromého sektoru a že je nutné přikročit k důkladnému přezkoumání smluv o partnerství se soukromými aktéry týkajících se plánů digitalizace, zejména pokud jde o dobu platnosti doložek o výlučnosti, o indexování digitalizovaných souborů, které vlastní knihovny pro své potřeby, a odkazování na ně ve vyhledávači a pokud jde o kontinuitu poskytované služby, nedůvěrnou povahu těchto smluv a kvalitu digitalizace;

8. vyzývá Komisi, aby zahájila účinnou informační kampaň, která by informovala veřejnost o existenci Europeany a o službách, které nabízí;

9. vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byly ke zvýšení informovanosti o Europeaně vedeny prostřednictvím příslušných partnerských organizací v členských státech informační kampaně a podobné činnosti;

10. vybízí Komisi, aby pomáhala při hledání způsobů a prostředků, jak upozornit členské státy na to, že uživatelé Europeany se pokoušejí sehnat významná díla, která jsou k dispozici v jejich národních sbírkách, ale v Europeaně dostupná nejsou.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Jean-Pierre Audy, Zoltán Balczó, Bendt Bendtsen, Reinhard Bütikofer, Maria Da Graça Carvalho, Jorgo Chatzimarkakis, Giles Chichester, Pilar del Castillo Vera, Lena Ek, Ioan Enciu, Adam Gierek, Norbert Glante, Fiona Hall, Jacky Hénin, Edit Herczog, Arturs Krišjānis Kariņš, Philippe Lamberts, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Judith A. Merkies, Angelika Niebler, Jaroslav Paška, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Michèle Rivasi, Paul Rübig, Amalia Sartori, Francisco Sosa Wagner, Konrad Szymański, Evžen Tošenovský, Ioannis A. Tsoukalas, Marita Ulvskog, Vladimir Urutchev, Adina-Ioana Vălean, Kathleen Van Brempt, Alejo Vidal-Quadras, Henri Weber

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

António Fernando Correia De Campos, Francesco De Angelis, Ilda Figueiredo, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Ivailo Kalfin, Paweł Robert Kowal, Werner Langen, Marian-Jean Marinescu, Alajos Mészáros, Vladko Todorov Panayotov, Peter Skinner, Hannu Takkula, Silvia-Adriana Ţicău

Právní upozornění - Ochrana soukromí