ZPRÁVA o výroční zprávě Evropské investiční banky za rok 2008

25. 3. 2010 - (2009/2166(INI))

Výbor pro rozpočtovou kontrolu
Zpravodaj: Tamás Deutsch

Postup : 2009/2166(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A7-0062/2010

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o výroční zprávě Evropské investiční banky za rok 2008

(2009/2166(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na výroční zprávu Evropské investiční banky (EIB) za rok 2008,

–   s ohledem na články 15, 126, 175, 208–209, 271, 308–309 Smlouvy o fungování Evropské unie a protokol č. 5 o statutu EIB,

–   s ohledem na článek 287 Smlouvy o fungování Evropské unie, který stanoví úlohu Účetního dvora,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 23. dubna 2009 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu sedmého, osmého a devátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2007[1] spolu s připomínkami, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí,

–   s ohledem na výměnu dopisů mezi předsedou Evropského parlamentu panem Pötteringem a panem Maystadtem poté, co bylo přijato dne 23. dubna 2009 usnesení Parlamentu,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2009 o výroční zprávě Evropské investiční banky (EIB) a Evropské banky pro obnovu a rozvoj[2] za rok 2007,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 22. dubna 2008 o výroční zprávě Evropské investiční banky za rok 2006[3],

–   s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/1016/ES ze dne 19. prosince 2006 o poskytnutí záruky Společenství na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a úvěrových záruk na projekty mimo Společenství[4],

–   s ohledem na rozsudek Soudního dvora ze dne 6. listopadu 2008 o právním základu rozhodnutí 2006/1016/ES[5],

–   s ohledem na politiku zpřístupňování informací[6], kterou EIB uplatňuje, ze dne 28. března 2006,

–   s ohledem na Operační plán EIB pro období 2009–2011, který schválila správní rada dne 16. prosince 2008,

–   s ohledem na rozsudek Soudního dvora ze dne 10. července 2003 ve věci vyšetřovacích pravomocí Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) v EIB[7],

–   s ohledem na třístrannou dohodu uzavřenou mezi Účetním dvorem, EIB a Komisí o způsobech kontroly prováděné Účetním dvorem, které jsou stanoveny v čl. 248 odst. 3 Smlouvy o ES[8], která byla obnovena v červenci 2007,

–   s ohledem na memorandum o porozumění podepsané dne 27. května 2008 mezi Evropskou komisí a Evropskou investiční bankou a zaměřené na další koordinaci vnějších úvěrových politik Evropské unie,

–   s ohledem na memorandum o porozumění ze dne 9. července 2008, které podepsali evropský veřejný ochránce práv a Evropská investiční banka a které se týká informací o politikách banky, standardech a postupech a o vyřizování stížností, a to i stížností osob, jež nejsou občany Evropské unie ani v Evropské unii nemají trvalý pobyt,

–   s ohledem na prozatímní revidovanou politiku EIB ve vztahu k offshore finančním centrům,

–   s ohledem na výroční zprávu o činnosti oddělení pro vyřizování stížností EIB za rok 2008,

–   s ohledem na poslední zprávu EIB Parlamentu o uplatňování jeho doporučení,

–   s ohledem na výroční zprávu za rok 2008, kterou Radě guvernérů předložil Kontrolní výbor EIB,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. října 2008 nazvané „Od finanční krize k vzestupu: evropský akční rámec“ (KOM(2008)0706),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2008 nazvané „Plán evropské hospodářské obnovy“(KOM (2008) 0800),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2010 o strategii EU do roku 2020[9],

–   s ohledem na článek 48 a čl. 119 odst. 2 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska Výboru pro regionální rozvoj a Hospodářského a měnového výboru (A7‑0062/2010),

A. vzhledem k tomu, že EIB byla zřízena na základě Římské smlouvy a že jejím hlavním cílem je napomáhat rozvoji společného trhu a snižování rozdílů v rozvoji různých regionů, a to využíváním prostředků z kapitálových trhů a svých vlastních zdrojů,

B.  vzhledem k tomu, že finanční operace EIB v rámci Evropské unie se zaměřují na šest politických priorit: zajištění hospodářské a sociální soudržnosti, přípravu podmínek pro znalostní ekonomiku, rozvoj transevropských dopravních a přístupových sítí, podporu malých a středních podniků, ochranu a zlepšování životního prostředí a zajištění udržitelné, konkurenceschopné a bezpečné energetiky,

C. vzhledem k tomu, že jsou operace EIB mimo Evropskou unii prováděny především za účelem podpory politik pro vnější činnosti Evropské unie,

D. vzhledem k tomu, že v souladu s Lisabonskou strategií se EIB rozhodla navýšit svůj upsaný základní kapitál o 67 miliard EUR, tj. ze 165 miliard EUR na 232 miliard EUR, z něhož členské státy splatily 8,2 miliardy EUR,

E.  vzhledem k tomu, že podle svého statutu, po ratifikaci Lisabonské smlouvy, je EIB oprávněna poskytovat půjčky a záruky maximálně do výše 250 % nejen vlastního upsaného kapitálu, ale také rezervních fondů, nerozdělených rezerv a kladného zůstatku účtu zisků a ztrát,

F.  vzhledem k tomu, že se potřeby financování zvýšily v důsledku omezení emise úvěrů, jež bylo zapříčiněno hospodářskou a finanční krizí,

G. vzhledem k tomu, že EIB klade zvláštní důraz zejména na MSP, udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii a na opatření vedoucí ke zmírnění změny klimatu a investice do konvergenčních regionů EU, jež byly nejvíce postiženy nedávným zpomalením hospodářského růstu,

H. vzhledem k tomu, že cílů strategie EU do roku 2020 nelze dosáhnout bez odpovídající výše financování a v bodu 35 svého usnesení o strategii EU do roku 2020 vyslovuje Evropský parlament názor, že „Evropská investiční banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj by měly hrát větší úlohu při podpoře investic do infrastruktury, ekologických technologií, inovací a malých a středních podniků“,

I.   vzhledem k tomu, že se objem úvěrových operací EIB v roce 2008 značně zvýšil, přičemž výše půjček v podepsaných smlouvách dosáhla výše 57,6 miliardy EUR a částka uvolněných prostředků činila 48,6 miliardy EUR, tedy o 10 miliard více, než se očekávalo,

J.   vzhledem k tomu, že se hodnota podepsaných projektů zvýšila oproti roku 2007 o 20,5 % a o 25,9 % ve srovnání s rokem 2006. V roce 2008 bylo 89,34 % operací EIB soustředěno do projektů financovaných v členských státech EU, což znamená nárůst o 2,7 procentního bodu oproti roku 2007 a o 2,25 procentního bodu ve srovnání s rokem 2006,

K. vzhledem k tomu, že v porovnání s rokem 2007 vzrostla hodnota smluv, jež byly podepsány v roce 2008 a týkaly se především projektů ve střední a východní Evropě, o 17 % na 6 905 milionů EUR, což znamená téměř dvojnásobnou hodnotu oproti situaci v roce 2004,

L.  vzhledem k tomu, že EIB poskytla v roce 2008 úvěry jednotlivým geografickým oblastem mimo EU v následující výši: Asii a Latinské Americe 469 milionů EUR, východní Evropě, zemím jižního Kavkazu a Rusku 170 milionů EUR, zemím Středomoří 1 290 milionů EUR, zemím, které jsou kandidáty přistoupení, 3 453 milionů EUR, zemím AKT 561 milionů EUR a Jižní Africe 203 milionů EUR,

Připomínky k výroční zprávě EIB za rok 2008

1.  vítá zveřejnění výroční zprávy EIB za rok 2008 a podněcuje ji k další činnosti se zaměřením na rozvoj evropského hospodářství, na zajištění růstu, stimulaci pracovních míst a podporu meziregionální a sociální soudržnosti;

2.  konstatuje s uspokojením, že EIB rychle reagovala na celosvětovou hospodářskou krizi tím, že samofinancovala zvýšení svého kapitálu a mohla tak zvýšit objem úvěrů na podporu plánu evropské hospodářské obnovy; a vyzývá banku, aby nadále pokračovala ve svých programech zaměřených na zvládnutí finanční krize, a to zejména v těch členských státech, které byly krizí těžce postiženy, a aby dále rozšiřovala své úvěrové operace v těchto zemích; očekává, že finanční prostředky poskytnuté EIB v roce 2009 ve výši 75 000 milionů EUR povedou k pákovému efektu a přinesou investice do reálné ekonomiky v celkové výši přibližně 225 000 milionů EUR;

3.  bere na vědomí, že objem prostředků v nových úvěrových linkách s finančními zprostředkovateli pro MSP se v roce 2008 zvýšil o 42,4 % na 8,1 miliardy EUR; z toho byla částka ve výši 4,7 miliardy EUR uvolněna v posledním čtvrtletí; pro období 2008–2011 bylo přitom vyčleněno na půjčky pro MSP v Evropě 30 miliard EUR;

Důsledky Lisabonské smlouvy

4.  vítá posílení Kontrolního výboru a zvýšení počtu jeho členů ze tří na šest a to, že je pověřen ověřovat, zda jsou činnosti banky v souladu s osvědčenými bankovními postupy, a provádět audit účetní závěrky; upozorňuje na to, že je zapotřebí zajistit, aby členové Kontrolního výboru měli rozsáhlé zkušenosti z oblasti bankovního dohledu; zdůrazňuje však, že kromě posílení Kontrolního výboru musí být podniknuty konkrétní kroky, které zajistí, aby EIB podléhala řádnému bankovnímu dohledu;

5.  žádá EIB a členské státy, aby zvážily možnost, že se Evropská unie (neboť EU má v souladu s Lisabonskou smlouvou právní subjektivitu) stane v bance akcionářem vedle členských států, neboť by z toho vyplynula posílená spolupráce mezi EIB a Komisí;

Bankovní dohled

6.  bere na vědomí, že se EIB v červenci 2009 stala s Evropskou centrální bankou (ECB) účastníkem operací měnové politiky v rámci Eurosystému a že z tohoto statusu vyplývají určité požadavky na podávání zpráv ECB prostřednictvím Lucemburské centrální banky, a to zejména o rámci EIB pro řízení rizika likvidity;

7.  je nicméně přesvědčen o potřebnosti Evropského systému obezřetnostního dohledu, v jehož rámci by EIB podléhala stejným obezřetnostním pravidlům jako subjekty poskytující úvěry a skutečné obezřetnostní kontrole, která by dohlížela na kvalitu finanční situace EIB a zajistila, aby výsledky byly přesně měřeny a aby zaměstnanci dodržovali pravidla správného chování;

8.  z tohoto důvodu podporuje myšlenku, aby se Evropský výbor orgánů bankovního dohledu (CEBS) transformoval v kompetentnější Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) v rámci Evropského orgánu pro finanční dohled; doporučuje, aby všechny finanční instituce a skupiny, které vykonávají svou činnost ve více než jednom členském státě, včetně EIB, spadaly pod pravomoci EBA; žádá Komisi a členské státy, aby učinily všechny nezbytné kroky k tomu, aby tento nový systém orgánů pro finanční dohled mohl začít fungovat co nejdříve;

Rozpočtová kontrola a správa a řízení

9.  oceňuje, že si banka dokázala zachovat své vynikající hodnocení bonity, a to navzdory nestabilitě trhu a nejisté situaci; vítá rovněž skutečnost, že banka zvýšila svůj limit pro financování z 55 miliard EUR na 60 miliard EUR a mohla by získat finanční prostředky ve výši 59,5 miliardy EUR, což je značné zvýšení (o 8,8 %) oproti situaci v roce 2007 (54,7 miliardy EUR);

10. vyzývá EIB, aby učinila všechno pro to, aby si udržela rating AAA, jenž má zásadní význam pro zaručení nejlepších podmínek u poskytovaných půjček;

Mandát pro poskytování úvěrů třetím zemím a investiční facilita

11. očekává přezkum financování EIB v rámci vnější pomoci v polovině období do 30. dubna 2010 a návrh nového rozhodnutí Komise, které nahradí rozhodnutí č. 633/2009/ES; je toho názoru, že jak přezkum v polovině období, tak i nový návrh Komise by měly zohlednit nejen doporučení řídícího výboru, kterému předsedá pan Michel Camdessus, ale také předešlá doporučení Parlamentu; požaduje především větší konzistentnost při působení EIB mimo EU, a to co se týče jak dostatečného objemu prostředků v průběhu celého období nového mandátu, tak také jejich přidělování jednotlivým geografickým oblastem;

12. zdůrazňuje skutečnost, že vnější činnost EIB by měla být v souladu s cíli politiky EU, jak je stanoví Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie; zastává názor, že EIB by jako banka řídící se politikou EU měla při poskytování úvěrů udržovat rovnováhu mezi různými regiony v sousedství EU; domnívá se, že pokud jde o regiony, v nichž se činnost EIB může překrývat s jinými regionálními nebo mezinárodními finančními institucemi, které jsou financovány z veřejných zdrojů, je možné, že bude třeba jednoznačného rozdělení působnosti; vítá v tomto ohledu investiční rámec pro západní Balkán; znovu však opakuje, že je třeba revidovat stávající dohodu o spolupráci mezi Komisí, EIB a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) týkající se financování operací ve východních sousedních zemích, Rusku a Střední Asii; vítá proto skutečnost, že odborný řídící výbor souhlasí s doporučeními, která v březnu 2009 schválil Evropský parlament a která se týkala lepšího vzájemného porozumění mezi EIB a EBRD;

13. připomíná, že v bodě 24 svého usnesení ze dne 22. dubna 2008[10] o udělení absolutoria za plnění rozpočtu šestého, sedmého, osmého a devátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2006 navrhuje, aby EIB během udělování absolutoria předkládala svou výroční zprávu přímo Výboru pro rozpočtovou kontrolu a objasnila mu provádění investiční facility; připomíná dále, že zdroje ERF jsou veřejné peníze z kapes daňových poplatníků, nikoli prostředky získané z finančních trhů;

14. znovu upozorňuje na to, že výroční zpráva EIB o této investiční facilitě obsahuje především finanční informace a velmi málo informací – pokud vůbec nějaké – o výsledcích jednotlivých financovaných programů;

15. poznamenává, že nadcházející přezkum nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[11], je příležitostí k začlenění projektů a výsledků, jichž dosáhla investiční facilita, do postupu udělování absolutoria; vyzývá Komisi, aby při přípravě návrhu navrhla případné řešení, aby mohlo být tohoto cíle dosaženo;

Transparentnost a boj proti podvodům

16. s uspokojením konstatuje, že EIB v posledních letech systematicky přijímala opatření v návaznosti na doporučení Parlamentu;

17. připomíná, že EIB se zavázala provádět každé tři roky formální přezkum politiky zpřístupňování informací veřejnosti (PDP), a vítá skutečnost, že EIB zahájila v květnu 2009 veřejné konzultace o mechanismu banky pro stížnosti, PDP a politice transparentnosti; vyjadřuje politování nad tím, že v roce 2009 nebyl v rozporu s plánem proveden přezkum PDP, a očekává, že EIB uskuteční přezkum těchto tří politik co nejdříve;

18. žádá, aby EIB jednoznačně uvedla ve své nově připravované PDP podmínky pro nezveřejňování informací s cílem stanovit vysoké standardy transparentnosti;

19. s uspokojením konstatuje, že veřejné konzultace se staly v posledních letech neoddělitelnou součástí politiky transparentnosti EIB, vyzývá však banku, aby věnovala větší pozornost úloze zúčastněných stran tím, že jim poskytne jednoznačné pokyny o jejich případném zapojení do konzultací nebo hodnocení;

20. vítá skutečnost, že EIB – a zejména vedoucí pracovník pověřený kontrolou souladu postupů a činností banky s platnými předpisy (Chief Compliance Officer) – věnovali zvýšenou pozornost vypracování nového souboru pravidel o ochraně informátorů upozorňujících na nesrovnalosti, jež byla zveřejněna v dubnu 2009 a poskytují všem zaměstnancům EIB a jakékoli jiné osobě poskytující bance službu ochranu v plném rozsahu; upozorňuje však banku na to, že EIB neposkytuje žádnou ochranu proti odvetě předkladatelům stížností ze zemí mimo EU, a žádá EIB, aby prozkoumala možnosti, jak tuto mezeru zaplnit;

21. podporuje skutečnost, že EIB uplatňuje politiku nulové tolerance vůči podvodům a korupci, a žádá banku, aby ve spolupráci s Komisí urychleně sestavila černou listinu pachatelů podvodů a vypracovala a zavedla vylučovací systém vztahující se na podniky, jež byly EIB a jinými mezinárodními rozvojovými bankami usvědčeny z korupce;

22. vítá skutečnost, že je PDP přeložena do všech jazyků EU, a vyzývá EIB, aby rovněž poskytla přístup k informacím týkajícím se životního prostředí, mechanismu EIB pro vyřizování stížností a politice transparentnosti EIB ve všech jazycích EU;

Politika vůči offshore finančním centrům (OFC)

23. vítá skutečnost, že EIB učinila další krok revizí své politiky vůči offshore finančním centrům způsobem, který přesahuje rámec pouhého dodržování stávajícího zákazu financování podnikatelů, jež mají sídlo v daňových rájích;

24. s uspokojením bere na vědomí revidovanou politiku banky vůči daňovým rájům, která přesahuje rámec pouhého dodržování stávajícího zákazu financování podnikatelů, jež mají sídlo v daňových rájích uvedených na „černé listině“, především novou povinnost stanovenou EIB pro všechny partnery, kteří mají sídlo v daňových rájích, které sice na „černé listině“ nefigurují, avšak podléhají minimální regulaci, aby předtím, než u budoucích úvěrů poskytnutých bankou po 31. březnu 2010 podepíší příslušné smlouvy, přesídlili do země, která daňovým rájem není; tak bude zajištěno, že žádný z dlužníků EIB nebude usazen v minimálně regulovaných daňových rájích;

25. žádá EIB, aby prověřila, zda se tato nově revidovaná politika vůči OFC vztahuje také na finanční prostředky, které EIB používá k poskytování půjček na projekty; mimoto je toho názoru, že EIB by měla zajistit, aby příjmy, jež generují tyto finanční prostředky, nemohly po dokončení těchto projektů uniknout do daňových rájů;

26. vyjadřuje své znepokojení nad nedostatkem transparentnosti, pokud jde o způsob, jakým jsou přidělovány a sledovány „globální půjčky“ z hlediska správy daní; připomíná, že EIB by měla zajistit, aby příjemci půjček nevyužívali daňové ráje a neuplatňovali ani jiné nekalé praktiky, například nesprávné oceňování převodů, které mohou vést k daňovým únikům nebo k obcházení daňových povinností; v této souvislosti EIB vyzývá, aby na finančních zprostředkovatelích vyžadovala zveřejnění každého způsobu využití globálních a rámcových půjček, které tito zprostředkovatelé získají, jakož i zveřejnění zprávy o jejich činnosti v každé zemi, v níž působí;

27. vítá zprávu skupiny EIB o činnosti a podnikové odpovědnosti, která podává informace o činnostech prováděných za účelem dosažení strategických cílů banky, které doplňují a posilují politické cíle EU;

Strategie a cíle

28. vítá Operační plán EIB (COP) na období 2009–2011, v němž banka výrazně zvýšila své cíle operačních činností oproti hlavním směrům vytyčeným v COP na období 2008–2010;

29. zdůrazňuje svou výzvu, aby EIB sehrála důležitou roli při dosahování cílů strategie EU do roku 2020; žádá proto banku, aby zajistila, aby její půjčky přispěly k úsilí o dosažení cílů této strategie;

30. poukazuje na to, že jedním z ústředních cílů EIB je hospodářská a sociální soudržnost a konvergenci, zejména konvergenční pilíř politiky soudržnosti Evropské unie;

31. oceňuje, že EIB ke konvergenčnímu cíli přispěla tím, že na konvergenční projekty poskytla 21 miliard EUR, tj. 41 % celkových prostředků EIB určených na úvěry v rámci EU;

32. vyzdvihuje zvláštní přínos akcí, které se uskutečňují ve spolupráci s Komisí, a přínos přístupu EIB spočívajícího v poskytování dodatečné podpory ke strukturálním fondům, která pomáhá prostředky z fondů lépe využít;

33. vyzývá k tomu, aby bylo posíleno kombinované využití grantů EU a finančních nástrojů EIB, zejména v regionech, na něž se vztahuje politika soudržnosti a kde získávání vlastních prostředků představuje opravdové problémy, s cílem podpořit soudržnost a zamezit dalšímu poklesu v zemích, které byly postiženy krizí nejsilněji;

34. požaduje, aby EIB ve své zprávě napříště uváděla podrobné informace o velkých půjčkách, kterými se doplňují granty EFRR poskytované oblastem realizujícím programy s pokročilými technologiemi nebo programy týkající se obnovitelných nebo čistých zdrojů energie;

35. zdůrazňuje, že EIB hraje během finanční krize významnou úlohu při podpoře malých a středně velkých podniků, a to z toho důvodu, že MSP tvoří 99 % podniků v EU, zaměstnávají více než 100 milionů osob, a jsou tudíž hybnou silou evropského hospodářství;

36. připouští účinek zabudovaného pákového efektu v tom smyslu, že finanční zprostředkovatelé musí poskytnout další půjčku MSP v nejméně dvojnásobné výši částky, kterou představuje půjčka od EIB, a že nová iniciativa „Půjčky pro MSP“ zlepšuje finanční podmínky pro MSP; mimoto žádá EIB, aby poskytla další podrobnosti o účelném využívání těchto půjček ve své příští zprávě o činnosti, aby se tak zajistilo, že část výnosů, které banky získávají z finančních prostředků poskytnutých EIB, bude patřičným způsobem převedena i na malé a střední podniky, a aby byly poskytnuty informace o původu těchto finančních prostředků;

37. v této souvislosti poukazuje na to, že na žádost akcionářů EIB bylo na období 2008–2011 vyčleněno 30 miliard EUR na půjčky pro MSP, přičemž polovina z této částky byla uvolněna v letech 2008 a 2009; zdůrazňuje význam velmi přísného dozoru s cílem zajistit, aby finanční partneři nehromadili úvěry EIB za účelem stabilizace svých účetních rozvah;

38. s ohledem na to, že hospodářská krize ještě neskončila a míra nezaměstnanosti nadále stoupá, vyzývá EIB, aby v rámci své politiky poskytování úvěrů malým a středním podnikům uplatňovala riskantnější přístup, aniž by tím ohrozila své ratingové hodnocení AAA; navrhuje, aby EIB upravila mandát Evropského investičního fondu k rizikovému kapitálu na rok 2006 tak, aby byly lépe zohledněny současné otřesy v ekonomice i nutnost zlepšit přístup malých a středních podniků ke kapitálu potřebnému k riskantním projektům; požaduje, aby byl podíl EIB na programu JASMINE, který v současné době činí 20 milionů EUR, přinejmenším zdvojnásoben;

39. připomíná doporučení, která učinil ve svém usnesení ze dne 25. března 2009 o výročních zprávách Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj za rok 2007[12], v jehož bodě 8 naléhavě vyzval EIB, „aby lépe sledovala a zprůhlednila povahu a konečné určení svých globálních půjček na podporu malých a středních podniků“; vyzývá EIB, aby dále posilovala transparentnost při poskytování půjček pomocí finančních prostředníků a aby stanovila jednoznačné podmínky financování pro finanční prostředníky a kritéria efektivnosti poskytování půjček;

40. vyzývá EIB, aby harmonizovala poskytování půjček malým a středním podnikům s přidělováním prostředků ze strukturálních fondů v regionech konvergence a aby zajistila vyváženost podpory poskytované různým typům malých a středních podniků;

41. naléhavě vyzývá EIB, aby lépe sledovala a více zprůhlednila povahu a konečné určení svých globálních půjček na podporu MSP; navrhuje, aby byla vytvořena hodnotící tabulka zaměřená na multiplikační účinky operací EIB v oblasti úvěrů;

42. vyzývá EIB, aby do své výroční zprávy začlenila podrobnější analýzu uplatňování finančních nástrojů, které doplňují činnosti strukturálních fondů, vypracovanou na základě harmonizované metodiky; v této souvislosti by měla banka Parlamentu objasnit, jak funguje finanční nástroj pro sdílení rizik, který zřídila spolu s Komisí; je toho názoru, že zvláště důležitá je souhra mezi tímto nástrojem, financovaným ze sedmého rámcového programu pro výzkum, a strukturálními fondy;

43. konstatuje, že podle výroční zprávy EIB byla v roce 2008 dokončena hodnotící fáze programu JEREMIE (Joint European Resources for Micro to Medium Enterprises); vyjadřuje politování nad tím, že ve zprávě není o tomto hodnocení zmínka;

44. žádá EIB, aby poskytla ve své příští výroční zprávě další podrobnosti o prvních výsledcích dvou politik z roku 2009: o programu JASMINE (Joint Action to Support Microfinance Institutions in Europe) a o provádění „Mezaninové facility pro růst“;

45. žádá EIB, aby učinila vše pro to, aby zjednodušila složité a byrokratické předpisy u některých projektů – tam, kde se vyskytují – s cílem zrychlit a zefektivnit projektové financování, a to se zvláštním ohledem na celosvětovou krizi;

46. zdůrazňuje, že úspěch těchto nových programů pro evropské makroregiony závisí na koordinaci činností prováděných na základě všech politik, které mají teritoriální dopad, a na nalezení dlouhodobého řešení pro financování makroregionů; vyzývá proto banku, aby zvážila možnost financování EIB a EIF pro uvedené účely v rámci nového finančního výhledu, který začíná v roce 2014, jakožto doplnění financování EU;

47. vyzývá EIB, aby vyvinula veškeré úsilí k tomu, aby se při provádění operací mimo EU vyvarovala zdvojování činností s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD); znovu zdůrazňuje svá doporučení obsažená v bodě 28 výše uvedeného usnesení Parlamentu ze dne 25. března 2009 v zájmu dosažení lépe strukturované spolupráce mezi EIB a EBRD v zemích společného působení;

o

o        o

48. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské investiční bance a vládám a parlamentům členských států.

  • [1]     Úř. věst. L 255, 26.9.2009, s. 98.
  • [2]     Přijaté texty, P6_TA(2009)0185.
  • [3]     Úř. věst. C 259 E, 29.10.2009, s. 14.
  • [4]     Úř. věst. L 414, 30.12.2006, s. 95.
  • [5]     Věc C-155/07, Evropský parlament v. Rada Evropské unie, ve Sbírce rozhodnutí Evropského soudního dvora dosud nezveřejněno.
  • [6]     Úř. věst. C 332, 30.12.2006, s. 45.
  • [7]     Věc C-15/00, Komise Evropských společenství v. Evropská investiční banka, Sb. rozh. 2003, I-7281.
  • [8]     Čl. 287 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie.
  • [9]     Přijaté texty, P7_TA(2010)0053.
  • [10]  Úř. věst. L 88, 31.3.2009, s. 253.
  • [11]  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
  • [12]  Přijaté texty, P6_TA(2009)0185.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Evropská investiční banka, která byla zřízena v roce 1958 na základě Římské smlouvy, oslavila v roce 2008 padesát let své existence. EIB jakožto banka Evropské unie pro dlouhodobé úvěry poskytuje půjčky veřejnému i soukromému sektoru (za sazby blízké nákladům na získání finančních prostředků) na projekty evropského zájmu, přičemž využívá prostředky získané na finančních trzích a své vlastní zdroje. Hlavním cílem banky je přispívat k integraci, rovnoměrnému a udržitelnému rozvoji a k hospodářské a sociální soudržnosti členských států EU.

EIB udržuje při uskutečňování cílů Společenství úzké pracovní kontakty s ostatními orgány a institucemi EU. Banka zejména pravidelně spolupracuje s výbory Evropského parlamentu a s Radou ministrů ve složení pro hospodářské a finanční věci. Počínaje rokem 1999 provádí Evropský Parlament každý rok odborné posouzení zprávy o činnosti banky. Kontrola finančních činností EIB je jednou z pravomocí výborů CONT a ECON. Tyto výbory o výše uvedených činnostech podávají zprávy od roku 2006. Pokud jde o vztahy mezi EP a EIB, zpravodaj by chtěl vyzdvihnout stoprocentní spolupráci ze strany EIB při práci nad předkládanou zprávou.

Banka se musela v roce 2008 potýkat s větším množstvím závažných problémů než v uplynulých letech, neboť celosvětová hospodářská krize postihla také ekonomiky zemí Evropské unie. Hospodářská krize v letech 2008 a 2009 je největším hospodářským útlumem od dob velké hospodářské krize 30. let minulého století. U zrodu krize stála krize hypoték s nízkou bonitou ve Spojených státech amerických, která zasáhla realitní a bankovní sektor v roce 2006 a zapříčinila vážné finanční potíže v ekonomikách a na finančních trzích od Evropy až po Asii. Všechny členské státy Evropské unie se rovněž potýkají s velkými problémy a jsou přijímána opatření k zajištění finanční stability jak na úrovni členských států, tak i na úrovni EU. Programy vlád jednotlivých států a centrálních bank zaměřené na zvládání finanční krize byly ve většině států podobné (fiskální stimuly, snížení daní, zvýšení vládních výdajů, měnová expanze, záchranná opatření ve prospěch podniků). Kromě hospodářských stimulů na vnitrostátní úrovni se také EU rozhodla uskutečnit plán evropské hospodářské obnovy. EIB hraje v tomto plánu důležitou úlohu, a to především s ohledem na větší rozsah financování MSP, energie z obnovitelných zdrojů a ekologické dopravy.

V důsledku značného omezení likvidity, přísných pravidel pro poskytování úvěrů (ve veřejném i v soukromém sektoru, což způsobuje velké problémy zejména ve financování MSP), kapitálových omezení a stále klesající důvěry ve finanční trhy musela EIB urychleně na celosvětovou krizi reagovat.

Hlavní úloha EIB v krizovém řízení spočívá ve zvýšení množství peněz v oběhu pro potřeby ekonomiky, a to za velmi výhodných podmínek.V reakci na krizi EIB značně zvýšila své cíle v oblasti operačních činností oproti hlavním směrům uvedeným v Operační plánu EIB pro období 2008–2010. Zejména byl pro rok 2009 navýšen o přibližně 39 % (18,6 miliardy EUR) cíl týkající se celkového objemu úvěrů; pro rok 2010 je tento cíl navýšen o 42 % (19,9 miliardy EUR) a pro rok 2011 o 34 % (16,4 miliardy EUR) oproti hodnotám, jichž bylo dosaženo v roce 2007, v období před krizí. S cílem napomoci podnikům a podpořit hospodářskou obnovu zvýšila EIB v posledním čtvrtletí roku 2008 podstatně objem svých úvěrů: uzavřené úvěrové smlouvy dosáhly nakonec výše 57 miliard EUR, což představuje oproti roku 2007 nárůst o 21 %; na úvěrech poskytla o 10 miliard EUR více, než se čekalo; oproti roku 2007 došlo zejména ke 42% nárůstu půjček určených MSP. Navíc banka vypracovala nové finanční nástroje založené na sdílení rizik, posílila opatření pro sdílení rizik, zjednodušila postupy úvěrování a zrychlila provádění projektů v členských státech a v odvětvích, která jsou nejvíce postižena krizí. Tato schopnost rychle reagovat se ještě zvýšila přijetím rozhodnutí, na jehož základě akcionáři přeložili navýšení kapitálu, k němuž mělo původně dojít v roce 2010, na dřívější termín: kapitál EIB byl navýšen o 67 miliard EUR, aby v souladu s Lisabonskou strategií dosáhl výše 232 miliard EUR.

Mimo rámec analýzy činností EIB v roce 2008 považoval zpravodaj za velmi důležité zabývat se podrobněji některými událostmi, jež mají vliv na budoucnost banky. Jednou z nich je bezpochyby vstup Lisabonské smlouvy v platnost, který posunul některé institucionální změny v bance na dřívější termín. Zpravodaj zdůraznil pozitivní trendy v provádění auditu banky, upozornil však na nutnost nalézt v dlouhodobém časovém horizontu řešení, jímž je zavedení skutečného evropského systému bankovního dohledu.

Dalším inovačním prvkem vyplývajícím z nové Lisabonské smlouvy by mohla být nová forma vztahu mezi EIB a Evropskou unií; zpravodaj měl v tomto ohledu v úmyslu předložit některé podnětné návrhy, jako např. získání případného akciového podílu Evropské unie v EIB.

Pokud jde o bankovní dohled, trvá potřeba vytvořit Evropský systém obezřetnostního dohledu, jenž by rovněž stanovil jednoznačná obecná obezřetnostní pravidla pro činnosti EIB. Zpravodaj proto zdůraznil, že je důležité vytvořit kompetentní Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) v rámci Evropského orgánu pro finanční dohled, a dodává, že EIB by rovněž měla spadat do jeho pravomoci, stejně jako jiné finanční instituce, které vyvíjejí činnost ve více než jedné zemi EU. Ve zprávě se konstatuje, že Evropská komise se rovněž zapojila do procesu hledání vhodného řešení.

Transparentnost a politika boje proti podvodům jsou tématy, jež mají prioritní význam pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, který podněcoval zpravodaje k tomu, aby se o této problematice ve zprávě předkládané tento rok podrobně zmínil. Lze bez jakýchkoli pochyb uvést, že EIB až dosud vynaložila v této souvislosti jednoznačné úsilí zohlednit doporučení Parlamentu.

Prioritní témata, jako např. politika nulové tolerance vůči podvodům, politika zaměřená na ochranu informátorů upozorňujících na nesrovnalosti nebo veřejné konzultace, jsou v bankovních činnostech a vystupování EIB široce zastoupena. Zpravodaj by se nicméně rád zmínil o některých oblastech, kde by měly být transparentnost a přístup k informacím přezkoumány a posíleny, jako např. v případě politiky zpřístupňování informací veřejnosti. V zájmu usnadnění šíření všech informací o činnostech banky určených veřejnosti se doporučuje zvýšit dostupnost klíčových dokumentů o politice EIB a o jejích mechanismech a pravidlech ve všech jazycích EU.

Politika vůči offshore finančním centrům je další politikou, jež má velký význam pro řádné a účelné nakládání s prostředky získanými od daňových poplatníků, jak všeobecně uznávají členové Výboru pro rozpočtovou kontrolu. Tato okolnost vede zpravodaje k začlenění návrhů, jak zabránit úniku finančních prostředků do daňových rájů a zajistit tak i v této oblasti efektivitu a účinnost.

Nakonec, při analýze strategických programů a cílů EIB zpravodaj zdůraznil, že EIB hraje významnou úlohu při financování MSP, obnovitelných zdrojů energie a udržitelných dopravních projektů, jak už bylo ostatně uvedeno. Během finanční krize dostaly zvláštní prioritu podniky, udržitelná a bezpečná energetika a zmírňování klimatické změny, jako např. investice do těch regionů EU, jichž se týká cíl „Konvergence“. V důsledku toho se ve dvou příštích letech zvýší objem úvěrů poskytovaných malým a středně velkým podnikům (prostřednictvím finančních zprostředkovatelů) o dalších 2,5 miliardy EUR ročně, objem úvěrů do oblasti energetiky a na boj proti změně klimatu o 6 miliard EUR a úvěry na konvergenční projekty o 2,5 miliardy EUR. Zpravodaj rovněž potvrzuje, že se hodnota půjček pro MSP již zvýšila o 42 %, přičemž v roce 2008 dosáhla 8,1 miliardy EUR, a že na žádost akcionářů EIB bylo na půjčky určené MSP na období 2008–2011 vyčleněno 30 miliard EUR. Zpráva zdůrazňuje pozitivní účinky těchto opatření a zároveň vyzývá ke zjednodušení složitých byrokratických postupů a požaduje, aby byly následně pečlivě a podrobně prozkoumány reálné účinky podpůrných programů poskytovaných MSP.

STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (23. 3. 2010)

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k Evropské investiční bance − Výroční zpráva za rok 2008
(2009/2166(INI))

Navrhovatelka: Enikő Győri

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

– vzhledem k tomu, že globální půjčky poskytované zprostředkovatelům představují až 23 % celkového objemu úvěrů EIB;

1.  uznává, že skupina EIB reagovala rychle a bez prodlev na hospodářskou krizi tím, že samofinancovala zvýšení svého kapitálu a také objem půjček pro účely podpory plánu evropské hospodářské obnovy; zdůrazňuje, že opatření přijatá na konci roku 2008 zajistila dodatečnou finanční podporu reálné ekonomice, jež se rovnala 15 000 milionům EUR ročně v letech 2009 a 2010; očekává, že finanční prostředky poskytnuté EIB v roce 2009 ve výši 75 000 milionů EUR povedou k investičním výdajům do reálné ekonomiky v celkové výši asi 225 000 milionů EUR;

2.   vítá skutečnost, že EIB upravila své priority v reakci na krizi, zejména klade větší důraz na poskytování úvěrů malým a středním podnikům; s ohledem na to, že hospodářská krize ještě neskončila a úroveň nezaměstnanosti neustále stoupá, vyzývá EIB, aby v rámci své politiky poskytování úvěrů malým a středním podnikům uplatňovala riskantnější přístup, aniž by tím ohrozila své ratingové hodnocení AAA; navrhuje, aby EIB upravila mandát Evropského investičního fondu k rizikovému kapitálu na rok 2006 tak, aby byly lépe zohledněny současné otřesy v ekonomice i nutnost zlepšit přístup malých a středních podniků ke kapitálu potřebnému k riskantním projektům; požaduje, aby byl podíl EIB na programu Jasmine, který v současné době představuje 20 milionů EUR, alespoň zdvojnásoben;

3.   vítá úsilí, které EIB vynakládá v sociální politice a politice životního prostředí; zdůrazňuje, že je ovšem stále zapotřebí zlepšovat mechanismy sledování úvěrových operací EIB ve všech projektech, zejména pokud jde o environmentální a sociální normy EU; v této souvislosti vyzývá EIB, aby si jako naprostou prioritu vytyčila vypracování závazných a operačních bezpečnostních postupů, jejichž cílem bude zaručit přísné sociální a environmentální normy;

4.  pokud jde o environmentální a sociální normy, vyjadřuje své znepokojení nad skutečností, že oddělení EIB pro hodnocení operací provádí následná hodnocení pouze u omezeného počtu projektů a že EIB odpovědnost za plnění environmentálních a sociálních norem zcela přenáší na navrhovatele projektu, kteří od ní získají finanční prostředky;

5.  bere na vědomí aktualizovaný seznam bank, které slouží jako prostředníci při poskytování půjček EIB malým a středním podnikům; vítá skutečnost, že tyto banky jsou smluvně povinovány poskytovat malým a středním podnikům úvěry, které představují nejméně dvojnásobek částky poskytnuté EIB, aby se tak zajistilo, že část výnosů, které banky získávají z poskytnutých finančních prostředků EIB, bude patřičným způsobem převedena i na malé a střední podniky, a že mají povinnost poskytovat informace o původu peněžních prostředků; domnívá se, že stávající míra „převodu“ ve výši 20 základních bodů je poměrně nízká a měla by být zvýšena; očekává posouzení EIB, jaká byla účinnost těchto bank při zprostředkování úvěrů EIB malým a středním podnikům a jak by mohl být v této oblasti zlepšen dohled;

6.   vyjadřuje své znepokojení nad nedostatkem transparentnosti, pokud jde o způsob, jakým jsou přidělovány a sledovány „globální půjčky“ z hlediska správy daní; připomíná, že EIB by měla zajistit, aby příjemci půjček nevyužívali daňové ráje a neuplatňovali ani jiné nekalé praktiky, například nesprávné oceňování převodů, které mohou vést k daňovým únikům nebo k obcházení daňových povinností; v této souvislosti EIB vyzývá, aby na finančních zprostředkovatelích vyžadovala zveřejnění každého způsobu využití globálních a rámcových půjček, které tito zprostředkovatelé získají, jakož i zveřejnění zprávy o jejich činnosti v každé zemi, v níž působí;

7.   naléhavě vyzývá EIB, aby lépe sledovala a více zprůhlednila povahu a konečné určení svých globálních půjček na podporu MSP; v obecnější rovině banku vyzývá, aby každoročně podávala zprávu o poskytování půjček malým a středním podnikům, včetně hodnocení dostupnosti a účinnosti těchto půjček;

8.  navrhuje, aby byla vytvořena hodnotící tabulka zaměřená na multiplikační účinky operací EIB v oblasti úvěrů;

9.  vyzývá k tomu, aby bylo posíleno kombinované využití grantů EU a finančních nástrojů EIB, zejména v regionech, na něž se vztahuje politika soudržnosti a kde je získávání vlastních prostředků obzvláště obtížné, s cílem podpořit soudržnost a zamezit dalšímu poklesu v zemích, které byly postiženy krizí nejsilněji;

10. zdůrazňuje skutečnost, že vnější činnost EIB by měla být v souladu s cíli politiky EU, jak je stanoví Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie; zastává názor, že EIB by jako banka řídící se politikou EU měla při poskytování úvěrů udržovat rovnováhu mezi různými regiony v sousedství EU; domnívá se, že pokud jde o regiony, v nichž se činnost EIB může překrývat s jinými regionálními nebo mezinárodními finančními institucemi, které jsou financovány z veřejných zdrojů, je možné, že bude třeba jednoznačného rozdělení působnosti; vítá v tomto ohledu investiční rámec pro západní Balkán; znovu však opakuje, že je třeba revidovat stávající dohodu o spolupráci mezi Komisí, EIB a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) týkající se financování operací ve východních sousedních zemích, Rusku a Střední Asii; vítá proto skutečnost, že odborný řídící výbor souhlasí s doporučeními, která v březnu 2009 schválil Evropský parlament a která se týkala lepšího vzájemného porozumění mezi EIB a EBRD.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

23.2.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

37

0

4

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Burkhard Balz, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Nikolaos Chountis, George Sabin Cutaş, Rachida Dati, Leonardo Domenici, Derk Jan Eppink, Diogo Feio, Elisa Ferreira, Vicky Ford, José Manuel García-Margallo y Marfil, Jean-Paul Gauzès, Sven Giegold, Sylvie Goulard, Enikő Győri, Liem Hoang Ngoc, Othmar Karas, Jürgen Klute, Werner Langen, Astrid Lulling, Hans-Peter Martin, Arlene McCarthy, Sławomir Witold Nitras, Antolín Sánchez Presedo, Olle Schmidt, Edward Scicluna, Peter Simon, Peter Skinner, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Ramon Tremosa i Balcells, Corien Wortmann-Kool

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Thijs Berman, Sophie Briard Auconie, David Casa, Ashley Fox, Sophia in ‘t Veld, Philippe Lamberts, Gay Mitchell, Werner Schulz

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (1. 2. 2010)

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k Evropské investiční bance – Výroční zpráva za rok 2008
(2009/2166(INI))

Navrhovatelka: Constanze Angela Krehl

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   se zájmem vítá výroční zprávu za rok 2008, zejména zprávu skupiny EIB o činnosti a podnikové odpovědnosti, která se týká činnosti prováděné za účelem dosažení strategických cílů banky, jež doplňují a posilují cíle EU;

2.   oceňuje vysokou míru kapitálové přiměřenosti EIB a chválí její systém poskytování odměn; s ohledem na krize, které v poslední době zasáhly celý bankovní sektor, se domnívá, že EIB by mohla sloužit jako vzor řízení v tomto odvětví;

3.   poukazuje na to, že jedním z ústředních cílů EIB je hospodářská a sociální soudržnost a konvergenci, zejména konvergenční pilíř politiky soudržnosti Evropské unie;

4.   oceňuje, že EIB ke konvergenčnímu cíli přispěla tím, že na konvergenční projekty poskytla 21 miliard EUR, tj. 41 % celkových prostředků EIB určených na úvěry v rámci EU;

5.   vyzdvihuje zvláštní přínos akcí, které se uskutečňují ve spolupráci s Komisí, a přínos přístupu EIB spočívajícího v poskytování dodatečné podpory ke strukturálním fondům, která pomáhá prostředky z fondů lépe využít;

6.   vyzývá EIB, aby do své výroční zprávy začlenila podrobnější analýzu uplatňování finančních nástrojů, které doplňují činnosti strukturálních fondů, vypracovanou na základě harmonizované metodologie; v této souvislosti by měla banka Parlamentu objasnit, jak funguje tzv. finanční nástroj pro sdílení rizik, který zřídila spolu s Komisí; zvláště důležitá je souhra mezi tímto nástrojem, financovaným ze 7. rámcového programu pro výzkumu, a strukturálními fondy;

7.   požaduje, aby EIB ve své zprávě napříště uváděla podrobné informace o velkých půjčkách, kterými se doplňují granty EFRR poskytované oblastem realizujícím programy s pokročilými technologiemi nebo programy týkající se obnovitelných nebo čistých zdrojů energie;

8.   uvědomuje si, že EIB hraje významnou úlohu v podpoře MSP v době finanční krize; v této souvislosti poukazuje na to, že na žádost akcionářů EIB bylo na období 2008–2011 vyčleněno 30 miliard EUR na půjčky pro MSP, přičemž polovina z této částky byla uvolněna v letech 2008 a 2009; bere na vědomí inherentní pákový efekt, podle něhož musí finanční partner pro každé euro zapůjčené od EIB prokázat, že poskytl dvě eura na úvěr pro MSP; zdůrazňuje nicméně význam velmi přísného dozoru s cílem zajistit, aby finanční partneři nehromadili úvěry EIB za účelem stabilizace svých účetních rozvah;

9.   připomíná doporučení, která učinil ve svém usnesení ze dne 25. března 2009 o výročních zprávách Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj za rok 2007[1], v jehož bodě 8 naléhavě vyzýval EIB, „aby lépe sledovala a zprůhlednila povahu a konečné určení svých globálních půjček na podporu malých a středních podniků“; vyzývá EIB, aby dále posilovala transparentnost při poskytování půjček pomocí finančních prostředníků a aby stanovila jednoznačné podmínky financování pro finanční prostředníky a kritéria efektivnosti poskytování půjček; dále EIB vyzývá, aby každoročně podávala zprávu o poskytování půjček malým a středním podnikům, včetně hodnocení dostupnosti a efektivnosti těchto půjček;

10. vyzývá EIB, aby harmonizovala poskytování půjček malým a středním podnikům s přidělováním prostředků ze strukturálních fondů v regionech konvergence a aby zajistila vyváženost podpory poskytované různým typům malých a středních podniků.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

25.1.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

40

2

1

Členové přítomní při závěrečném hlasování

François Alfonsi, Luís Paulo Alves, Charalampos Angourakis, Jean-Paul Besset, Victor Boştinaru, Sophie Briard Auconie, Zuzana Brzobohatá, John Bufton, Alain Cadec, Salvatore Caronna, Ricardo Cortés Lastra, Tamás Deutsch, Rosa Estaràs Ferragut, Elie Hoarau, Seán Kelly, Evgeni Kirilov, Constanze Angela Krehl, Ramona Nicole Mănescu, Riikka Manner, Iosif Matula, Miroslav Mikolášik, Franz Obermayr, Jan Olbrycht, Wojciech Michał Olejniczak, Markus Pieper, Nuno Teixeira, Michael Theurer, Viktor Uspaskich, Lambert van Nistelrooij, Oldřich Vlasák, Kerstin Westphal, Hermann Winkler, Joachim Zeller

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Vasilica Viorica Dăncilă, Karima Delli, Ivars Godmanis, Karin Kadenbach, Veronica Lope Fontagné, Elisabeth Schroedter, Richard Seeber, Patrice Tirolien, Sabine Verheyen, Iuliu Winkler

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

16.3.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

17

0

1

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Jean-Pierre Audy, Inés Ayala Sender, Zigmantas Balčytis, Andrea Cozzolino, Luigi de Magistris, Tamás Deutsch, Jens Geier, Ingeborg Gräßle, Ville Itälä, Cătălin Sorin Ivan, Bogusław Liberadzki, Monica Luisa Macovei, Jan Olbrycht, Georgios Stavrakakis, Søren Bo Søndergaard

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Christofer Fjellner, Edit Herczog, Monika Hohlmeier

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Csaba Sógor