ZPRÁVA o strategii EU ve vztazích s Latinskou Amerikou

29. 3. 2010 - (2009/2213(INI))

Výbor pro zahraniční věci
Zpravodaj: José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra


Postup : 2009/2213(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A7-0111/2010

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o strategii EU ve vztazích s Latinskou Amerikou

(2009/2213(INI))

Evropský parlament

–    s ohledem na prohlášení pěti summitů představitelů států a vlád Latinské Ameriky, Karibiku a Evropské unie, které se dosud konaly v Rio de Janeiru (28.–29. června 1999), v Madridu (17.–18. května 2002), v Guadalajaře (28.–29. května 2004), ve Vídni (12.–13. května 2006) a v Limě (16.–17. května 2008),

–    s ohledem na společné prohlášení ze čtrnácté ministerské schůzky mezi skupinou z Ria a Evropskou unií, která se konala v Praze ve dnech 13.–14. května 2009,

–    s ohledem na společné prohlášení z ministerské schůzky v rámci dialogu ze San José mezi trojkou Evropské unie a ministry zemí Střední Ameriky, která se konala v Praze dne 14. května 2009,

–    s ohledem na prohlášení devatenáctého iberoamerického summitu představitelů států a vlád, který se konal v Estorilu (Portugalsko) ve dnech 29. listopadu – 1. prosince 2009 (lisabonské prohlášení),

–    s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2009 nazvané „Evropská unie a Latinská Amerika: globální hráči v partnerství“ (KOM(2009)0495),

–    s ohledem na závěry zasedání Rady Evropské unie ze dne 8. prosince 2009 ohledně vztahů mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou,

–    s ohledem na usnesení Evropsko-latinskoamerického parlamentního shromáždění (Eurolat), a zejména na usnesení ze dne 20. prosince 2007 o vztazích mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou v souvislosti s pátým summitem v Limě, zejména pokud jde o demokratickou veřejnou správu, na usnesení ze dne 8. dubna 2009 o Evropsko-latinskoamerické chartě pro mír a bezpečnost a na návrh usnesení ze dne 15. října 2009 o partnerství mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou s ohledem na nadcházející šestý summit, jenž se bude konat v květnu 2010 v Madridu,

–   s ohledem na svá usnesení ze dne 15. listopadu 2001 o globálním partnerství a společné strategii ve vztazích mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou[1], ze dne 27. dubna 2006 o posíleném partnerství mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou[2] a ze dne 24. dubna 2008 o pátém summitu EU a Latinské Ameriky a Karibiku v Limě[3],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 11. října 2007 o vraždách žen (feminicidio) v Mexiku a ve Střední Americe a s ohledem na roli Evropské unie v boji proti tomuto jevu[4],

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro rozvoj (A7‑0111/2010),

A. vzhledem k zásadní povaze biregionálního strategického partnerství mezi EU a Latinskou Amerikou a významu, který má prohlubování a zdokonalování tohoto partnerství pro oba regiony,

B.  vzhledem k tomu, že mezi priority španělského předsednictví EU a budoucího maďarského a belgického předsednictví patří posilování vztahů mezi EU a Latinskou Amerikou,

C. vzhledem k tomu, že biregionální strategické partnerství učinilo od prvního summitu v roce 1999 významný pokrok, zejména tím, že na summitu ve Vídni vzniklo shromáždění Eurolat, které je parlamentním orgánem biregionálního strategického partnerství, avšak nadále před ním stojí úkoly a výzvy v souvislosti s dalším pokrokem,

D. vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů biregionálního strategického partnerství je regionální integrace a uzavírání subregionálních a dvoustranných dohod o partnerství a strategických partnerství,

E.  vzhledem k tomu, že uvedené integrační procesy může podpořit Unie jihoamerických národů (UNASUR), ačkoli se jedná o orgán lišící se svou povahou od kontinentálních integračních procesů (Andské společenství – CAN, Mercosur, Středoamerický integrační systém – SICA),

F.  vzhledem k tomu, že tváří v tvář možným stávajícím nebo budoucím vnitroamerickým konfliktům je vhodné, aby dotyčné vlády v rámci zásady subsidiarity vyčerpaly možnosti soudního řízení v Latinské Americe před tím, než se obrátí na další soudní orgány v jiné části světa,

G. vzhledem k tomu, že se v posledních letech zvýšily výdaje na vojenské účely v Latinské Americe,

H. vzhledem k tomu, že díky biregionálnímu strategickému partnerství byla ještě více posílena koordinace obou stran na mezinárodních fórech a v mezinárodních institucích a že kromě stanovení společného programu je třeba s přihlédnutím k zájmům a problémům obou stran koordinovat také jejich postoje k významným celosvětovým otázkám,

I.   vzhledem k tomu, že ve Spojených státech nastoupila nová administrativa, která přinesla velká očekávání,

J.   vzhledem k tomu, že Latinská Amerika se rozkládá na území s více než 600 miliony obyvatel, z něhož pochází 10 % celosvětového HDP, na němž se vyskytuje 40 % rostlinných druhů naší planety a na němž se nachází mimořádný lidský kapitál,

K. vzhledem k tomu, že vztahy mezi EU a Latinskou Amerikou jsou založeny na společných hodnotách a že respektování lidských práv a základních svobod přdstavuje základní prvek strategického partnerství,

L.  vzhledem k tomu, že rozvíjení vztahů s Latinskou Amerikou je oboustranně prospěšné a může přinést výhody pro všechny členské státy EU,

M. vzhledem k tomu, že začlenění genderového hlediska do všech politik může napomoci k tomu, aby společnosti byly spravedlivější a demokratičtější a aby v nich ženy i muži byli považováni za rovnocenné ve všech otázkách života,

N. vzhledem k tomu, že v EU, Latinské Americe a Karibiku žije celkem více než miliarda osob a na tomto území se nachází třetina členských států OSN,

O. vzhledem k tomu, že EU je hlavním dárcem rozvojové pomoci, hlavním investorem a druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem v Latinské Americe (zcela nejvýznamnějším v případě zemí Mercosuru a Chile) a že od vzniku biregionálního strategického partnerství v roce 1999 EU financovala projekty a programy v celkové výši více než 3 miliardy EUR,

P.  vzhledem k tomu, že zotavování z celosvětové recese bude ještě v roce 2010 postupovat pomalu a vzhledem k tomu, že ačkoli Latinská Amerika čelila krizi lépe než jiné rozvinuté ekonomiky a v roce 2010 její ekonomika v průměru poroste o téměř 3 %, zotavování bude velmi nerovnoměrné a úroveň růstu nebude dostatečná na to, aby podstatně zlepšila sociální podmínky obyvatel, kteří mají v porovnání s evropským obyvatelstvem i nadále k dispozici jen mizivou sociální ochranu,

Q. vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mladých lidí v některých velkých zemích Latinské Ameriky a členských státech EU je vysoká,

R. vzhledem k tomu, že přestože bylo dosaženo výrazného pokroku, je v regionu vysoké míra úmrtnosti dětí a matek,

S.  vzhledem k tomu, že výroba drog a obchodování s drogami jsou v regionu i nadále velmi vážným problémem; s přihlédnutím k tomu, že pěstování listů koky se v Jižní Americe znásobilo a že jednotlivé úmluvy a rezoluce OSN, které koku považují za zakázanou plodinu, a oficiální doktrína některých vlád, které tvrdí, že tato plodina je součástí domorodé kultury, se střetávají v politicko-kulturní oblasti,

T.  s ohledem na to, že některé komunity původních obyvatel v mnoha zemích Latinské Ameriky charakterizuje chudoba, nerovnost a diskriminace,

U. vzhledem k tomu, že je třeba dosáhnout významného zlepšení v odvětví energetiky, vodohospodářství, infrastruktury a komunikací, které by se vyrovnalo zlepšení, kterého již bylo dosaženo v odvětví telekomunikací,

V. vzhledem k tomu, že rozvoj v Latinské Americe a schopnost tohoto regionu podílet se na integračním procesu bude zaostávat, dokud nebude odpovídajícím způsobem přizpůsobena infrastruktura,

W. vzhledem k tomu, že v Latinské Americe je politika EU v oblasti přistěhovalectví považována za závažný problém a že je třeba dospět k dohodám, které by zohledňovaly oprávněné zájmy evropských a latinskoamerických partnerů v této velmi citlivé oblasti,

X. vzhledem k tomu, že Evropská investiční banka (EIB) začala v Latinské Americe působit v roce 1993 a pro současné funkční období (2007–2013) má k dispozici 2,8 miliardy EUR na financování projektů v této oblasti,

Y. vzhledem k tomu, že inovace a znalosti jsou základními nástroji pro odstranění chudoby a hladu a pro dosažení udržitelného rozvoje, jak konstatoval poslední iberoamerický summit,

Z.  vzhledem k tomu, že nedávná studie provedená Organizací iberoamerických států pro vzdělání, vědu a kulturu (OEI) a Ekonomickou komisí pro Latinskou Ameriku a karibskou oblast (ECLAC) konstatovala, že je nezbytné vyčlenit částku 55 miliard EUR, aby v období deseti let (2011–2021) bylo dosaženo cílů v oblasti vzdělávání, jejichž záměrem je zmírnit nesmírné stávající rozdíly, odstranit negramotnost a zaručit školní docházku 15 milionům dětí ve věku 3 až 6 let, které k ní dosud nemají přístup, vytvořit spolehlivé a účinné systémy odborné přípravy a podstatně zlepšit podmínky pro vstup na univerzity,

1.  vítá sdělení Komise nazvané „Evropská unie a Latinská Amerika: globální hráči v partnerství“, jehož cílem je popsat a posoudit současný stav a navrhnout operativní opatření, jejichž cílem bude dosažení plného biregionálního strategického partnerství;

2.  vítá podnět španělského předsednictví s cílem dosáhnout podpisu Dohody o partnerství mezi EU a státy Střední Ameriky a mnohostranných obchodních dohod s Kolumbií a Peru a pevnou vůli a zájem o znovuzahájení jednání mezi EU a sdružením Mercosur;

3.  opět konstatuje, že podpora konkrétních procesů regionální integrace v Latinské Americe patří mezi neodmyslitelné zásady biregionálního strategického partnerství a věří, že uvedené biregionální strategické partnerství zlepší koordinaci postojů ke krizovým situacím a otázkám celosvětového významu na základě společných hodnot, zájmů a problémů;

4.  bere na vědomí politické změny, k nimž v obou regionech došlo, a domnívá se, že je třeba pozorně vnímat vývoj událostí, aby bylo případně možné změnit politiku Unie zaměřenou na Latinskou Ameriku a přizpůsobit ji novým okolnostem;

5.  zdůrazňuje význam zásad a hodnot, které jsou základem biregionálního strategického partnerství, jako je pluralitní a zastupitelská demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod, svoboda slova, právní stát, výkon práva, právo na řádný proces, právní jistota a odmítnutí jakékoli formy diktatury nebo autoritářství;

6.  vyzývá všechny zúčastněné strany tohoto biregionálního strategickém partnerství, aby dostály své odpovědnosti v oblasti řádné správy věcí veřejných a sociální spravedlnosti;

Strategická vize EP týkající se biregionálního strategického partnerství EU-Latinská Amerika

7.  potvrzuje, že hlavním cílem biregionálního strategického partnerství EU-Latinská Amerika je vytvoření evropsko-latinskoamerické zóny globálního meziregionálního partnerství kolem roku 2015, a sice v oblasti politické, ekonomické, obchodní, sociální a kulturní, jež by měla být zárukou udržitelného rozvoje v obou regionech;

Způsoby dosažení cílů evropsko-latinskoamerické zóny globálního meziregionálního partnerství

a)  v politické oblasti biregionálního strategického partnerství

8.  žádá, aby se ve prospěch biregionálního strategického partnerství využívaly nové možnosti, které vyplývají z uplatňování Lisabonské smlouvy;

9.  vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby zajistila jednotnost, soulad a efektivitu vnější činnosti EU vůči Latinské Americe, kterou bude podporovat Evropská služba pro vnější činnost, a aby se aktivně účastnila příštího summitu EU a států Latinské Ameriky a Karibiku v květnu 2010 v Madridu;

10. vyzývá zejména místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku a Radu, aby stanovily jasné pokyny pro co nejlepší úzkou a vzájemnou spolupráci s cílem podporovat účinnou mnohostrannost, zajistit ochranu životního prostředí a přírodních zdrojů, bojovat proti změně klimatu, posilovat možnosti OSN udržovat a upevňovat mír, zaručit splnění rozvojových cílů tisíciletí, jakož i řešit společně v rámci mezinárodního práva a v souladu s rozhodnutím z Limy ohrožení míru a bezpečnosti, včetně nelegálního obchodu s drogami a zbraněmi, organizované trestné činnosti a terorismu;

11. žádá rovněž, aby byly v souladu se závěry summitu v Limě vypracovány vhodné mechanismy institucionální spolupráce mezi shromážděním Eurolat a jednotlivými orgány EU;

12. opět konstatuje, že budoucí Evropská služba pro vnější činnost musí zajistit, aby EP mohl v delegacích EU, zejména pokud jde o klíčové oblasti, jako je Latinská Amerika, jednat s právoplatnými partnery, kteří mohou s Parlamentem plně spolupracovat;

13. doporučuje, aby byla přijata Evropsko-latinskoamerická charta pro mír a bezpečnost zahrnující na základě Charty OSN a souvisejících mezinárodních právních předpisů společné strategie a směry činnosti v oblasti politiky a bezpečnosti, a umožňovala tak čelit společným hrozbám a výzvám, s nimiž se potýkají členové biregionálního strategického partnerství;

14. blahopřeje Unii jihoamerických národů (UNASUR) k odvedené práci a k diplomatickým úspěchům, kterých již v Latinské Americe dosáhla;

15. opětovně zmiňuje své přesvědčení, že vnitřní stabilita mnohých latinskoamerických partnerů i nadále závisí na státní reformě, jejíž součástí musí být začlenění domorodých národů a dalších menšin do rozhodovacích procesů, aby se zamezilo jakémukoli druhu diskriminace a aby byla poskytována podpora pro zachovávání jejich kultur a tradic vzhledem k tomu, že to napomůže k dalšímu obohacení společností a posílí demokratickou správu;

16. upozorňuje, že účinná a nezávislá soudní moc a výkonná politika, která však respektuje lidská práva, ve spolupráci se zodpovědnou, kontrolovatelnou a transparentní správou zajišťují bezpečnost občanům, posilují jejich důvěru v zastupitelský parlamentní systém a zabraňují rozvoji lhostejnosti k systému;

17. žádá, aby konstruktivní dialog o otázkách migrace v evropsko-latinskoamerické oblasti pokračoval a byl prohlubován, a to jak se zeměmi určení, tak se zeměmi původu a s tranzitními státy; podporuje v tomto smyslu strukturovaný biregionální a globální dialog o migraci mezi EU a Latinskou Amerikou a karibskou oblastí, který byl zahájen dne 30. června 2009, čímž byl dán podnět směrem k dosažení kompromisů stanovených na vrcholném setkání v Limě; vítá zároveň vznik pracovní skupiny v oblasti migrace v rámci Parlamentního shromáždění EU-Latinská Amerika, která si klade za cíl vytvořit prostor pro dialog a návrhy v této oblasti, přičemž bere ohled na to, že pro obě zúčastněné strany je toto téma citlivé;

18. doporučuje s ohledem na projekty, které jsou v současné době uskutečňovány v Peru, Kolumbii a Bolívii, zvýšit objem finančních prostředků určených k financování programů na likvidaci pěstování narkotik prostřednictvím alternativního rozvoje;

19. vyjadřuje politování nad tím, že v době, kdy je důležité omezit dopady nedostatečného rozvoje, chudoby, pandemií, podvýživy, zločinnosti a přírodních katastrof, některé země daly přednost nadměrnému zvyšování finančních prostředků na vojenské výdaje;

20. žádá, aby byly změna klimatu a globální oteplování nadále prioritami programu politických jednání mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku; zdůrazňuje potřebu sladit pozice v různých fórech pro dialog o životním prostředí a změně klimatu, zejména v rámci OSN, a zároveň podporovat summit, který se bude konat v Mexiku na konci roku 2010; zároveň požaduje pokračování ministerských schůzek na úrovni ministrů životního prostředí z obou regionů, které by navázaly na schůzku první, která se konala v březnu 2008 v Bruselu; dále zdůrazňuje, že prvními oběťmi negativních dopadů, které s sebou přináší změna klimatu a globální oteplování, jsou ti nejchudší, a především domorodé obyvatelstvo;

b)  v ekonomickéobchodní oblasti biregionálního strategického partnerství

21. opět navrhuje vytvoření evropsko-latinskoamerické zóny globálního meziregionálního partnerství vycházející z modelu slučitelného s WTO a regionalismem, jejíž zavedení by proběhlo ve dvou fázích;

22. rozhodně podporuje obnovení jednání o partnerské dohodě mezi EU a zeměmi Mercosuru s cílem dokončit první fázi, přičemž takováto partnerská dohoda, která je mimořádně důležitá a dotýká se 700 milionů občanů, by v případě rychlého uzavření byla nejambicióznější biregionální dohodou na světě, dále podporuje ukončení jednání o dohodě o partnerství mezi EU a státy Střední Ameriky před zahájením summitu v Madridu, revizi politické dohody o spolupráci uzavřené s Andským společenstvím v roce 2003 a prohloubení již existujících dohod o partnerství s Mexikem a Chile; konstatuje, že jednání o mnohostranné obchodní dohodě mezi EU a zeměmi Andského společenství skončila úspěšně; bude usilovat o to, aby řádně proběhl proces parlamentní ratifikace těchto dohod s cílem zajistit, aby měly pozitivní vliv na veškeré aspekty společného zájmu;

23. připomíná, že by měla být zahájena vyjednávání o dohodě o přidružení mezi EU a zeměmi Střední Ameriky na základě meziregionálního přístupu, a zdůrazňuje, že stejným způsobem by jednání měla být i ukončena, přičemž bude zajištěno, aby žádná země nezůstala pozadu;

24. žádá, s cílem dokončit druhou fázi a dosáhnout kolem roku 2015 uzavření dohody o globálním meziregionálním partnerství, aby byla jednotlivým aktivitám biregionálního strategického partnerství poskytnuta právní a institucionální podpora a úplné geografické pokrytí a aby byla vypracována společná obecná ustanovení a pravidla, která by usnadňovala uplatňování jednotlivých svobod tak, aby vzniklo co nejširší partnerství dosažené na jedné straně rozšiřováním integračních dohod v rámci Latinské Ameriky a uzavíráním partnerských dohod mezi EU a jednotlivými státy a regionálními uskupeními na straně druhé;

c)  v sociální oblasti biregionálního strategického partnerství

25. doporučuje, aby oba regiony koordinovaly své postoje ohledně dosažení rozvojových cílů tisíciletí s cílem vystupovat jednotně na summitu OSN, který se bude konat v září 2010, zejména ty cíle, které se týkají boje proti chudobě, vytváření stabilních a kvalitních pracovních míst a zapojení vyloučených skupin, zejména skupin domorodých obyvatel, dětí, žen a zdravotně postižených;

26. považuje rozvojové cíle tisíciletí za jeden z nejdůležitějších cílů, kterého má být do roku 2015 dosaženo tak, že se investice budou zaměřovat na nejchudší země a nejzranitelnější národy, a vyzývá oba regiony, aby nalezly společné východisko ještě před setkáním na vysoké úrovni ohledně rozvojových cílů tisíciletí, které se bude konat v září 2010;

27. věří, že zahájení seriózního a důkladného dialogu o otázkách vědy, techniky a inovace může podpořit vytvoření evropsko-latinskoamerického prostoru inovace a znalostí, k čemuž si bere příklad z dohody o inovaci uzavřené s Chile;

28. opakuje, že vzdělání a investice do lidského kapitálu jsou základem sociální soudržnosti a společenského a hospodářského rozvoje a žádá rozhodné úsilí a vhodné financování v boji s negramotností, která je v některých zemích regionu i nadále na vysoké úrovni, zejména u dětí a žen, a přístup k veřejnému a bezplatnému základnímu a střednímu vzdělání, který je omezen v důsledku nedostatku odpovídajících prostředků v jednotlivých státních rozpočtech; podporuje v tomto smyslu projekt Organizace iberoamerických států „Cíle v oblasti vzdělávání 2021: vzdělání, které chceme poskytnout generaci, jež oslaví dvousté výročí vyhlášení nezávislosti“;

29. zdůrazňuje, že bez podstatné změny socioekonomického prostředí bude pro Latinskou Ameriku nemožné vybudovat znalostní společnost, tu největší strategickou výhodu pro dosažení rozvoje;

30. vítá iniciativy zaměřené na poskytování a výměnu znalostí a osvědčených postupů v oblasti právních předpisů, jako je nedávno zřízené Středisko pro výzkum, rozvoj a inovace v oblasti práva v Latinské Americe; vítá ustavení skupiny 100 a domnívá se, že uvedené nástroje mohou být mimořádně užitečné pro podporu úsilí Komise o vytvoření biregionálního strategického partnerství;

31. doporučuje latinskoamerickým zemím s potenciálními nebo aktivními soudními spory se sousedními státy, ať už se jedná o spory týkající se hranic nebo jiné, aby vynaložily co největší úsilí a obracely se tak v těchto otázkách na soudy, které řeší tyto případy z oblasti integrace nebo obecného kontinentálního charakteru, a aby tak tyto procesy nepřenášely k soudům v jiných částech světa;

32. vítá úsilí, které bylo vyvinuto v oblasti rovnosti mezi ženami a muži; doporučuje, aby byly vytvořeny politiky spolupráce mezi EU a Latinskou Amerikou, které budou prosazovat posílení právního postavení žen a rovný přístup ke vzdělání, zaměstnání a lidským a sociálním právům;

33. žádá, aby jednotlivé dotčené instituce v rámci svého strategického partnerství vhodnými finančními a technickými prostředky podporovaly politiky prevence a ochrany v oblasti násilí na ženách;

34. vítá nedávné rozhodnutí Meziamerického soudu pro lidská práva ve věci zavražděných žen v mexickém Campo Algodonero jako precedens pro celý region; vyzývá vlády zemí EU, Latinské Ameriky a Karibiku, aby tohoto rozhodnutí využily jako vodítka pro budoucí práci a aby zajistily, že jejich rozhodné odsouzení násilí páchaného na ženách budou doprovázet dostatečně financované programy ochrany, prevence a restorativní justice; vyzývá rovněž k rozhodnému závazku k boji proti násilí páchanému na základě pohlaví obecně a k náležitým investicím do reprodukčního zdraví a do programů určených na podporu rovnosti obou pohlaví, sexuální výchovy a přístupu ke způsobům plánování rodičovství, a to v souladu s akčním programem Mezinárodní konference o populaci a rozvoji (z roku 1994);

35. vítá úsilí, které v oblasti sociální soudržnosti v průběhu posledních let vynaložily Evropská komise, Meziamerická rozvojová banka, Rozvojový program OSN, Ekonomická komise pro Latinskou Ameriku a karibskou oblast (ECLAC), MMF a Světová banka, a doporučuje obnovit a zintenzívnit programy EUROsociAL, URB-AL a EUrocLIMA;

36. opakuje důležitost výměny zkušeností v oblasti otázek společného zájmu, jakým je sociální soudržnost pro boj proti chudobě a snížení nerovnosti; podporuje v tomto duchu ministerské fórum EU-LAK o sociální soudržnosti, které se konalo v Limě ve dnech 8. – 10. února 2010 a které se soustředilo na téma „Podpora slušné práce pro mladé: jak podporovat sociální soudržnost“ a vítá prohlášení z Bahíi, které bylo učiněno při zakončení 4. mezinárodního setkání sítí EUROsociAL dne 25. června 2009;

37. s uspokojením vítá příští setkání EU-LAK mezi ministry a nejvyššími představiteli zodpovědnými za sociální bezpečnost s tématem koordinace režimů sociálního zabezpečení ve dnech 13. a 14. května 2010 v Alcalá de Henares (poblíž Madridu) a stejně tak podporuje práci Iberoamerické organizace sociálního zabezpečení, která podporuje hospodářský i společenský blahobyt prostřednictvím koordinace a vzájemné výměny zkušeností v oblasti sociálního zabezpečení;

38. zdůrazňuje, že požadovaná regionální integrace, které se snaží dosáhnout mnohé latinskoamerické vlády a již podporuje Evropská unie, by měla podpořit zlepšení infrastruktury, posílit meziregionální obchod a zlepšit znalosti v jednotlivých zemích o různých politických, sociálních a hospodářských činitelích a subjektech, které fungují v zemích ostatních;

39. opakuje, že strategie konkrétních a praktických činností v zájmu integrace (mimo jiné stavba silnic, ropovodů a plynovodů a podpora interregionálního obchodu) a propagace jednotlivých operačních faktorů v regionu by usnadnila integrační impuls a posílila pocit komunity v regionu;

40. zdůrazňuje, že v zájmu zamezení zastavení růstu v regionu a v zájmu odvrácení blokace udržitelného rozvoje je nezbytná koordinovaná strategie v sektoru energie, vody a komunikací;

41. doporučuje latinskoamerickým vládám, a pro tento obrovský úkol žádá od Evropské unie maximální možnou podporu, aby s vědomím obtížné sociální situace v relativně pevném ekonomickém panoramatu přijaly rozhodné a konstantní politiky, jako jsou například investice do veřejných zakázek, posilování vnitřního trhu, ochrana malých a středních podniků, rozšiřování půjček, posilování investic do zdravotnictví a vzdělávání, maximální pozornost nezaměstnanosti mládeže a diskriminaci v zaměstnání na základě pohlaví;

42. připomíná v této souvislosti, že ačkoli není snadné obdržet odpovídající finanční zdroje pro dosažení popsaných cílů, je třeba vybudovat moderní a spravedlivý daňový systém, který umožní stíhat daňové úniky, a rovněž přehodnotit nadměrné výdaje na vojenské účely;

43. naléhá na EU a země Latinské Ameriky, kde žijí původní obyvatelé, aby prostřednictvím užší spolupráce zahájily účinné plány boje proti hladu, nedostatečnému rozvoji, negramotnosti a chronickým onemocněním;

44. domnívá se, že cíle sociální soudržnosti partnerství EU-LAK bude možné dosáhnout pouze tehdy, povede-li k vysoké míře rozvoje a spravedlivému rozdělení příjmů a bohatství a že ke splnění tohoto cíle je zapotřebí přijmout konkrétní opatření na vymýcení chudoby v souladu s rozvojovými cíli tisíciletí a na posílení soudního systému v zemích LAK;

45. zdůrazňuje význam, jaký má zajišťování potravin a dostatečné možnosti skladování potravin pro země LAK, aby mohly řešit budoucí problémy s dodávkami potravin;

46. vyzývá EU, aby přinutila nadnárodní společnosti se sídlem v EU k tomu, aby v zemích LAK uplatňovaly jako minimální standardy ekologické a sociální normy zavedené mezinárodními dohodami, jako je agenda důstojné práce MOP, a aby je neobcházely;

Mechanismy pro dosažení hlavních cílů strategického partnerství:

a) institucionální mechanismy

47. doporučuje zachovat konání summitů každé dva roky, zdůrazňuje však, že vztahy s Latinskou Amerikou se nesmí omezit na dvouletou vizi, ale že je třeba tyto vztahy dlouhodobě posilovat;

48. navrhuje zahájit biregionální politický dialog vedený z nového, trojstranného pohledu o tématech, oblastech a zájmech společných pro EU-LAK-Asii, EU-LAK-Afriku a EU-LAK-USA směřující k vytvoření evropsko-atlantického prostoru tvořeného USA, Latinskou Amerikou a EU;

49. opakuje svůj návrh na vytvoření Nadace Evropa-Latinská AmerikaKaribik, jejímiž hlavními cíli by měla být pomoc při přípravě summitů, následná opatření po přijetí rozhodnutí a směrů politické činnosti na summitech; dále by měla sloužit jako fórum pro dialog a koordinaci v obdobích mezi summity, kde se budou setkávat političtí, ekonomičtí, institucionální i akademičtí činitelé a zástupci občanské společnosti, kteří se podílejí na posilování vztahů mezi Evropou a Latinskou Amerikou;

50. navrhuje, aby se organizační struktura zmíněné nadace inspirovala Nadací Anny Lindhové, v níž je jeden předseda s poradní radou, která připravuje doporučení o strategické orientaci nadace své správní radě, řediteli a svým národním sítím, díky čemuž se její doporučení dostávají na všechny zainteresované úrovně;

51. trvá na tom, že rozpočet nadace musí být omezený, avšak dostatečný pro řádné plnění svěřených úkolů, měl by vycházet ze systému financování na základě příspěvků států EU a Latinské Ameriky, které se podílejí na činnosti nadace, z prostředků pocházejících z rozpočtu EU a z vlastních zdrojů, které nadace vytvoří nebo které jí dají k dispozici sponzorské subjekty, jejichž činnost souvisí s evropsko-latinskoamerickou oblastí;

52. navrhuje vytvoření Střediska pro sledování migrace v evropsko-latinskoamerické oblasti pověřeného soustavným a podrobným sledováním všech otázek souvisejících s migrací v této oblasti, jehož činnost by kontrolovala a koordinovala tato nadace; Biregionálního střediska pro předcházení konfliktům, které by mělo včas odhalovat příčiny možného násilí a ozbrojených konfliktů a co nejvíce zabraňovat takovým konfliktům či jejich možnému vystupňování a Biregionálního střediska pro předcházení katastrofám (zejména s ohledem na dramatickou situaci, která nastala po ničivém zemětřesení dne 12. ledna 2010 na Haiti, a po zemětřesení a tsunami dne 27. února 2010 v Chile), které by vypracovávalo společné strategie a systém varování pro nouzové situace s cílem snížit oboustrannou zranitelnost v případě přírodních katastrof souvisejících se změnou klimatu nebo technologickými změnami;

53. vyzývá k uzavření subregionálních dohod o partnerství, které již jsou vyjednávány, a vyjadřuje politování nad tím, že v současné době jsou tyto dohody z různých důvodů ochromené; upozorňuje však, že v případě nepřekonatelných sporů se musí s ohledem na globální strategickou vizi hledat alternativní řešení, aby státy, které chtějí prohloubit své politické, obchodní a sociální vztahy s EU, nebyly izolovány;

54. připomíná, že EU podporuje regionální integrační procesy a jednání v jednotlivých blocích, která EU vede prostřednictvím dohod o přidružení, jako v případě Střední Ameriky; uznává však, že země, které chtějí posílit vztahy s EU, by neměly být znevýhodňovány vnitřními problémy v regionálním integračním procesu, jako je tomu v případě Andského společenství, ani nezávislými rozhodnutími učiněnými jejich jednotlivými členy, ať jsou jakkoli opodstatněná;

b) finanční mechanismy

55. podporuje vytvoření latinskoamerické investiční facility (LAIF), jež byla navržena Evropskou komisí jako konkrétní vyjádření závazku Komise, pokud jde o upevnění regionální integrace a vzájemné propojení v Latinské Americe; bere na vědomí, že v rozpočtu Společenství byla do roku 2013 vyčleněna částka 100 milionů EUR, aniž by byly dotčeny jiné možné dodatečné příspěvky a subvence ze strany členských států;

56. vítá skutečnost, že v listopadu 2009 bylo podepsáno memorandum o porozumění mezi EIB a Meziamerickou rozvojovou bankou a podporuje úsilí EIB financovat projekty v Latinské Americe; zároveň však upozorňuje, že aby EIB mohla splnit své cíle, bude třeba jí poskytnout větší finanční prostředky a příspěvky ze strany EU i ze strany členských států;

57. zdůrazňuje význam jednotlivých finančních nástrojů EU, vyzývá však, aby se upustilo od překonání přístupu spočívajícího v pouhé rozvojové pomoci Latinské Americe a aby byly na jedné straně finanční prostředky nástroje pro rozvojovou spolupráci určeny nejchudším zemím a nejzranitelnějším skupinám a na druhé straně, aby byly navázány nové formy spolupráce s rozvíjejícími se zeměmi se zeměmi Latinské Ameriky se středními příjmy prostřednictvím nástroje pro průmyslově vyspělé země (ICI+);

58. zdůrazňuje důležitost a vhodnost pokračovat v cestě směrem k harmonizaci v oblasti regulace různých finančních systémů v Latinské Americe a dohledu nad nimi s ohledem na překlenování rozdílů a dosahování co největší konvergence s evropským systémem, který přinesl konkrétní výsledky v rozvoji pokročilých modelů dohledu nad přeshraničními subjekty;

*

* *

59. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě a Komisi a také vládám a parlamentům členských států a zemí Latinské Ameriky a Karibiku a Evropsko-latinskoamerickému parlamentnímu shromáždění, Latinskoamerickému parlamentu, Středoamerickému parlamentu, Andskému parlamentu a Společnému parlamentnímu shromáždění Mercosur.

  • [1]  Úř. věst. C 140 E, 16.3.2002, s. 569.
  • [2]  Úř. věst. C 296 E, 6.12.2006, s. 123.
  • [3]  Úř. věst. C 259 E, 29.10.2008, s. 64.
  • [4]  Úř. věst. C 330 E, 4.9.2008. s. 140

STANOVISKO Výboru pro rozvoj (17. 3. 2010)

pro Výbor pro zahraniční věci

ke strategii EU ve vztazích s Latinskou Amerikou
(2009/2213(INI))

Navrhovatelka: Catherine Greze

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   vyzývá Evropskou unii a země Latinské Ameriky a Karibiku (země LAK), aby zdokonalily své mechanismy partnerství a spolupráce a současně kladly větší důraz na ochranu politických, environmentálních a sociálních lidských práv, přičemž by byla zahrnuta kulturní práva domorodých menšin; vyzývá k posílenému dialogu v oblasti reformy mezinárodních finančních institucí s cílem zajistit spravedlivější zastoupení dotčených zemí; považuje tato opatření za nezbytný předpoklad pro řešení a zmírnění dopadů hospodářské a finanční krize;

2.   doporučuje strategický přístup založený na budování institucionální kapacity v transformujících se zemích, který se zaměří na omezení sociální polarizace za pomoci rozvoje soběstačných kapacit a rozumného regionálního rozvoje;

3.   domnívá se, že cíle sociální soudržnosti partnerství EU-LAK bude možné dosáhnout pouze tehdy, povede-li k vysoké míře rozvoje a spravedlivému rozdělení příjmů a bohatství a že ke splnění tohoto cíle je zapotřebí přijmout konkrétní opatření na vymýcení chudoby v souladu s rozvojovými cíli tisíciletí a na posílení soudního systému v zemích LAK;

4.   naléhavě vyzývá Evropskou unii a země LAK, aby posílily své partnerství tak, aby byly schopny řešit ekologické problémy, a žádá EU, aby podpořila rozvíjení projektů, jako např. projekt Yasuni ITT, pod podmínkou, že tyto projekty nebudou ohrožovat práva místních obyvatel;

5.   požaduje zastavení velkých těžebních projektů, které nejsou v souladu s doporučeními zprávy Světové banky o těžebním průmyslu, a rozsáhlých vodohospodářských projektů, které nejsou v souladu s doporučeními Světové komise pro přehrady;

6.   žádá, aby boj proti změně klimatu, která nejvíce zasahuje nejchudší obyvatelstvo světa, zaujímal přední místo ve strategii EU-LAK; navrhuje vypracování zásadních opatření, která spočívají v zachování lesů a přírodních zdrojů a v udržitelném zemědělství a využívají opatření v oblasti agrolesnictví a přírodního zalesňování k co největšímu zmírňování změny klimatu a k co největší odolnosti;

7.   žádá Evropskou unii a země LAK, aby v rámci rozhovorů o změně klimatu, které vyústí v summit v Mexiku, usilovaly o dosažení společné vyjednávací pozice a aby byly pozorné a otevřené vůči návrhům světového summitu národů o změně klimatu, který se má konat v dubnu 2010 v Cochabambě;

8.   zdůrazňuje význam, jaký má zajišťování potravin a dostatečné možnosti skladování potravin pro země LAK, aby mohly řešit budoucí problémy s dodávkami potravin;

9.   zdůrazňuje, že je nezbytné, aby se prioritou stalo vytvoření a posílení krátkých okruhů přepravy (osob, zboží a energie) v rámci rozvoje obnovitelných energií a vzájemného propojení jako součásti latinskoamerické investiční facility (LAIF); zdůrazňuje, že by LAIF neměla být zahrnuta do programu v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci, ale měla by jí být přidělena nová rozpočtová položka;

10. připomíná, že EU podporuje regionální integrační procesy a jednání v jednotlivých blocích, která EU vede prostřednictvím dohod o přidružení, jako v případě Střední Ameriky; uznává však, že země, které chtějí posílit vztahy s EU, by neměly být znevýhodňovány vnitřními problémy v regionálním integračním procesu, jako je tomu v případě Andského společenství, ani nezávislými rozhodnutími učiněnými jejich jednotlivými členy, ať jsou jakkoli opodstatněná;

11. vyzývá EU, aby přinutila nadnárodní společnosti se sídlem v EU k tomu, aby v zemích LAK uplatňovaly jako minimální standardy ekologické a sociální normy zavedené mezinárodními dohodami, jako je agenda důstojné práce Mezinárodní organizace práce, a aby je neobcházely;

12. považuje rozvojové cíle tisíciletí za jeden z nejdůležitějších cílů, kterého má být do roku 2015 dosaženo tak, že se investice budou zaměřovat na nejchudší země a nejzranitelnější národy, a vyzývá oba regiony, aby nalezly společné východisko ještě před setkáním na vysoké úrovni ohledně rozvojových cílů tisíciletí, které se bude konat v září 2010;

13. vyzývá k lepší spolupráci jednotlivých států a větší transparentnosti v daňové oblasti prostřednictvím zavedení automatické výměny údajů a vytvoření zpráv pro jednotlivé země;

14. žádá, aby všechny zúčastněné země podepsaly úmluvy MOP, zejména úmluvu č. 169 o právech domorodého obyvatelstva, uznaly právo na společné vlastnictví těchto obyvatel a zavedly společné programy boje proti diskriminaci žen a domorodých obyvatel[1];

15. žádá o právní záruku týkající se zachování veřejných služeb, zejména přístupu všech obyvatel k vodě, bezplatného přístupu ke vzdělávání a zdravotní péči a rovněž přístupu co největšího počtu obyvatel k mikroúvěrům;

16. vyzývá, aby dotčené národy byly plně začleněny a zapojeny do celého procesu navrhování a sledování programů, jejichž cílem je boj proti chudobě a změně klimatu, za pomoci podrobných pravidel, která společně navrhly dotčené strany;

17. vítá nedávné rozhodnutí Meziamerického soudu pro lidská práva ve věci zavražděných žen v mexickém Campo Algodonero jako precedens pro celý region; vyzývá vlády zemí Evropské unie, Latinské Ameriky a Karibiku, aby tohoto rozhodnutí využily jako vodítka pro svou budoucí práci a aby zajistily, že jejich rozhodné odsouzení násilí páchaného na ženách budou doprovázet dostatečně financované programy ochrany, prevence a restorativní justice; vyzývá rovněž k rozhodnému závazku k boji proti násilí páchanému na základě pohlaví obecně a k náležitým investicím do reprodukčního zdraví a do programů určených na podporu rovnosti obou pohlaví, sexuální výchovy a přístupu ke způsobům plánování rodičovství, a to v souladu s akčním programem Mezinárodní konference o populaci a rozvoji (z roku 1994).

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

16.3.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

16

0

12

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Thijs Berman, Michael Cashman, Corina Creţu, Véronique De Keyser, Nirj Deva, Leonidas Donskis, Charles Goerens, Catherine Greze, Eva Joly, Filip Kaczmarek, Franziska Keller, Gay Mitchell, Bill Newton Dunn, Maurice Ponga, David-Maria Sassoli, Birgit Schnieber-Jastram, Michèle Striffler, Alf Svensson, Eleni Theocharous, Ivo Vajgl, Iva Zanicchi, Gabriele Zimmer

Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování

Proinsias De Rossa, Santiago Fisas Ayxela, Krzysztof Lisek, Miguel Angel Martínez Martínez, Cristian Dan Preda

Náhradníci (čl. 187 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování

Jens Geier

  • [1]  Podle nedávné studie, kterou provedla Inter-American Development Bank, jsou jejich platy o 17 % nižší než platy bílých obyvatel, New Century, old disparities: Gender and Ethnic Wage Gaps in Latin America’, IDB Working Paper Series No 109, 2009.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

17.3.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

54

1

9

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Gabriele Albertini, Pino Arlacchi, Bastiaan Belder, Elmar Brok, Michael Gahler, Andrzej Grzyb, Takis Hadjigeorgiou, Heidi Hautala, Richard Howitt, Anna Ibrisagic, Ioannis Kasoulides, Tunne Kelam, Nicole Kiil-Nielsen, Maria Eleni Koppa, Eduard Kukan, Vytautas Landsbergis, Krzysztof Lisek, Sabine Lösing, Ulrike Lunacek, Mario Mauro, Kyriakos Mavronikolas, Willy Meyer, Francisco José Millán Mon, Alexander Mirsky, María Muñiz De Urquiza, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Norica Nicolai, Raimon Obiols, Kristiina Ojuland, Ria Oomen-Ruijten, Pier Antonio Panzeri, Ioan Mircea Paşcu, Alojz Peterle, Mirosław Piotrowski, Hans-Gert Pöttering, Cristian Dan Preda, Libor Rouček, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Nikolaos Salavrakos, Jacek Saryusz-Wolski, Werner Schulz, Adrian Severin, Marek Siwiec, Charles Tannock, Zoran Thaler, Inese Vaidere, Johannes Cornelis van Baalen, Geoffrey Van Orden, Kristian Vigenin

Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování

Charalampos Angourakis, Elena Băsescu, Georgios Koumoutsakos, Barbara Lochbihler, Emilio Menéndez del Valle, Doris Pack, Vittorio Prodi, Jacek Protasiewicz, Konrad Szymański, Indrek Tarand, Alejo Vidal-Quadras, Renate Weber, Janusz Władysław Zemke

Náhradníci (čl. 187 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování

Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Monica Luisa Macovei