ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o názvech textilií a souvisejícím označování textilních výrobků etiketami
30. 4. 2010 - (KOM(2009)0031 – C6‑0048/2009 – 2009/0006(COD)) - ***I
Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
Zpravodaj: Toine Manders
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o názvech textilií a souvisejícím označování textilních výrobků etiketami
(KOM(2009)0031 – C6‑0048/2009 – 2009/0006(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2009)0031),
– s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6‑0048/2009),
– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvané „Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ (KOM(2009)0665),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 a na článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru,
– s ohledem na článek 55 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7‑0122/2010),
1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;
2. vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(1) Směrnice Rady 73/44/EHS ze dne 26. února 1973 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kvantitativní analýzy třísložkových směsí textilních vláken, směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES ze dne 16. prosince 1996 o některých metodách kvantitativní analýzy dvousložkových směsí textilních vláken a směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/74/ES ze dne 16. prosince 1996 o názvech textilií (přepracované znění)1, byly několikrát změněny. Vzhledem k dalším potřebným změnám by měly být z důvodu jasnosti nahrazeny jediným právním nástrojem. |
(1) Směrnice Rady 73/44/EHS ze dne 26. února 1973 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kvantitativní analýzy třísložkových směsí textilních vláken, směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES ze dne 16. prosince 1996 o některých metodách kvantitativní analýzy dvousložkových směsí textilních vláken a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/121/ES ze dne 14. ledna 2009 o názvech textilií (přepracované znění)1,, byly několikrát změněny. Vzhledem k dalším potřebným změnám by tyto akty měly být z důvodu jasnosti nahrazeny jediným právním nástrojem. |
1Úř. věst. L 32, 3.2.1997, s. 38. |
1Úř. věst. L 19, 23.1.2009, s. 29. |
Odůvodnění | |
Směrnice 96/74/ES byla zrušena a nahrazena směrnicí 2008/121/ES. | |
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(2) Právní předpisy Společenství o názvech textilií a souvisejícím označování textilních výrobků etiketami jsou z hlediska obsahu velmi technické, přičemž podrobná ustanovení je třeba pravidelně upravovat. Aby se zabránilo nutnosti provést technické úpravy do vnitrostátních právních předpisů, a snížilo se tak správní zatížení vnitrostátních orgánů členských států a aby se umožnilo rychlejší přijímání názvů nových vláken, které se mají používat v celém Společenství současně, jeví se pro provedení právního zjednodušení jako nejvhodnější právní nástroj nařízení. |
(2) Právní předpisy Unie o názvech textilií a souvisejícím označování textilních výrobků etiketami jsou z hlediska obsahu velmi technické, přičemž podrobná ustanovení je třeba pravidelně upravovat. Aby se zabránilo nutnosti provést technické úpravy do vnitrostátních právních předpisů, a snížilo se tak správní zatížení vnitrostátních orgánů členských států a aby se umožnilo rychlejší přijímání názvů nových textilních vláken, které se mají používat v celé Unii současně, jeví se pro provedení právního zjednodušení jako nejvhodnější právní nástroj nařízení. |
|
(Tento pozměňovací návrh se týká celého textu. Jeho přijetí si vyžádá provedení změn v celém textu.) |
Odůvodnění | |
Tato změna se týká celého textu: a) soulad s Lisabonskou smlouvou (Společenství je nahrazeno Unií), b) doplnění slova „textilní" zpřesňuje výraz „název vlákna“. | |
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(5) Mělo by být také vypracováno ustanovení týkající se určitých výrobků, které nejsou vyrobeny výlučně z textilních materiálů, ale obsahují textilie, které tvoří podstatnou část výrobku, nebo na tyto textilie zvlášť upozorňuje výrobce, zpracovatel nebo obchodník. |
(5) Mělo by být také vypracováno ustanovení týkající se určitých výrobků, které nejsou vyrobeny výlučně z textilních materiálů, ale obsahují textilie, které tvoří podstatnou část výrobku, nebo na tyto textilie zvlášť upozorňují hospodářské subjekty. |
Odůvodnění | |
Sladění s novým legislativním rámcem. | |
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(6) Tolerance týkající se „jiných vláken“, která nemusí být uvedena na etiketách, by se měla vztahovat jak na čisté výrobky, tak na směsi. |
(6) Tolerance týkající se „cizích vláken“, která nemusí být uvedena na etiketách, by se měla vztahovat jak na čisté výrobky, tak na směsi. |
Odůvodnění | |
Soulad s terminologií použitou v čl. 18 nařízení. | |
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 9 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(9) Textilní výrobky, u kterých se vyžaduje pouze označování společnou etiketou, a výrobky prodávané v metráži nebo odstřizích se mají nabízet k prodeji takovým způsobem, aby se spotřebitel mohl plně seznámit s informacemi uvedenými na společném obalu nebo na návinu. |
(9) Textilní výrobky, u kterých se vyžaduje pouze označování společnou etiketou, a výrobky prodávané v metráži nebo odstřizích by měly být dodány na trh takovým způsobem, aby se spotřebitel mohl plně seznámit s informacemi uvedenými na společném obalu nebo na návinu. |
Odůvodnění | |
Sladění s novým legislativním rámcem. | |
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(11) Dozor na trhem výrobků, jež náleží do působnosti tohoto nařízení, v členských státech by se měl řídit ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků. |
(11) Dozor na trhem výrobků, jež náleží do působnosti tohoto nařízení, v členských státech se řídí ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh1, a ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků. |
|
1Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30. |
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(12) Je nutné stanovit metody odběru vzorků a analýzy textilních výrobků s cílem předejít možným námitkám proti používaným metodám. Metody používané při úředních zkouškách v členských státech ke stanovení složení směsí vláken textilních výrobků složených z dvousložkových a třísložkových směsí by měly být jednotné, jak pokud jde o předúpravu vzorků, tak o jejich kvantitativní analýzu. Toto nařízení by proto mělo stanovit jednotné metody analýzy pro většinu textilních výrobků složených z dvousložkových a třísložkových směsí, jež jsou na trhu. |
(12) Je nutné stanovit metody odběru vzorků a analýzy textilních výrobků s cílem předejít možným námitkám proti používaným metodám. Metody používané při úředních zkouškách v členských státech ke stanovení složení směsí vláken textilních výrobků složených z dvousložkových a třísložkových směsí by měly být jednotné, jak pokud jde o předúpravu vzorků, tak o jejich kvantitativní analýzu. Toto nařízení by proto mělo stanovit jednotné metody analýzy pro většinu textilních výrobků složených z dvousložkových a třísložkových směsí, jež jsou na trhu. Aby se však toto nařízení zjednodušilo a aby se takové jednotné metody přizpůsobily technickému pokroku, je vhodné, aby se z metod stanovených v tomto nařízení staly evropské normy. Za tímto účelem by Komise měla zorganizovat přechod ze současného systému, jehož metody jsou popsány v tomto nařízení, na systém založený na evropských normách. |
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(13) Pokud jde o dvousložkové směsi, pro které neexistuje na úrovni Společenství jednotná metoda analýzy, je třeba, aby laboratoř pověřená prováděním zkoušek mohla stanovit složení takových směsí za použití jakékoliv platné metody, kterou má k dispozici, přičemž ve zprávě o analýze uvede získaný výsledek a, pokud je znám, stupeň přesnosti použité metody. |
(13) Pokud jde o směsi vláken, pro které neexistuje na úrovni Unie jednotná metoda analýzy, je třeba, aby laboratoř pověřená prováděním zkoušek mohla stanovit složení takových směsí, přičemž ve zprávě o analýze uvede získaný výsledek, použitou metodu a její stupeň přesnosti. |
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(16) Je vhodné stanovit postup, který musí dodržet jakýkoli výrobce nebo jeho zástupce, který si přeje zahrnout název nového vlákna do technických příloh. Toto nařízení by proto mělo stanovit požadavky, které se vztahují na název nového vlákna, které má být doplněno do technických příloh. |
(16) Je vhodné stanovit postup, včetně konkrétních požadavků, který musí dodržet jakýkoli výrobce nebo jakákoli osoba jednající jeho jménem, která si přeje zahrnout název nového vlákna do harmonizovaného seznamu názvů textilních vláken uvedeného v příloze I. |
Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(17) Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi. |
vypouští se |
Odůvodnění | |
Sladění s ustanoveními Lisabonské smlouvy o aktech v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy. | |
Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 18 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(18) Komise by zejména měla mít pravomoc přizpůsobovat technickému pokroku seznam názvů vláken a související popisy, minimální požadavky na technickou dokumentaci, která má být připojena k žádosti výrobce o doplnění názvu nového vlákna do seznamu názvů povolených vláken, zvláštní ustanovení týkající se korzetářských výrobků a některých druhů textilií, seznam výrobků, pro něž označování etiketami nebo označování není povinné, seznam výrobků, pro něž je povinné pouze označování společnou etiketou nebo společné označení, seznam položek, k nimž se nepřihlíží při zjišťování procentuálního podílu vláken, a smluvní přirážky používané pro výpočet hmotnostního podílu vláken obsažených v textilním výrobku, a měla by také mít pravomoc upravovat stávající nebo přijímat nové metody kvantitativní analýzy dvousložkových a třísložkových směsí. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení mimo jiné jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou podle článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES. |
(18) Aby bylo dosaženo cílů tohoto nařízení a současně se udržel krok s technickým pokrokem, měla by být Komise oprávněna přijmout v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungovaní Evropské unie akty v přenesené pravomoci, které jsou určeny k doplnění nebo změně jiných než podstatných prvků příloh I, II, IV, V, VI, VII, VIII a IX tohoto nařízení. |
Odůvodnění | |
Sladění s ustanoveními Lisabonské smlouvy o aktech v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy. | |
Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 18 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(18a) Ve svém usnesení ze dne 25. listopadu 2009 o označování původu zboží1 Evropský parlament znovu zdůraznil, že ochrana spotřebitelů vyžaduje transparentní a důsledná obchodní pravidla, včetně označování země původu. Takové označování by mělo umožnit, aby si spotřebitelé plně uvědomili přesný původ výrobků, které kupují, a chránit je tak před podvodnými, nepřesnými nebo zavádějícími označeními původu. Za tímto účelem by měly být zavedeny harmonizované předpisy týkající se označování původu textilních výrobků. Pokud jde o dovážené výrobky, měly by mít tyto předpisy formu požadavků na povinné označování. Pokud jde o výrobky, na něž se nevztahuje povinné označování původu na úrovni Unie, měly by se zavést předpisy, které zajistí, že případné udání původu není nepravdivé nebo zavádějící. |
|
________ 1 Přijaté texty, P6_TA(2009)0093. |
Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(19a) Aby mohli spotřebitelé přijmout informované rozhodnutí, měli by při koupi textilního výrobku vědět, zda výrobek obsahuje netextilní části živočišného původu. Proto je důležité, aby byly na etiketě výrobku uvedeny všechny materiály pocházejících ze zvířat. |
Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 b (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(19b) Toto nařízení se omezuje na pravidla týkající se harmonizace názvů textilních vláken a označování vlákenného složení textilních výrobků. Aby se však odstranily případné překážky řádného fungování vnitřního trhu, které by mohly vzniknout v důsledku rozdílných ustanovení nebo postupů členských států, a aby se držel krok s rozvojem elektronického obchodu a budoucími výzvami na trhu s textilními výrobky, měla by se prozkoumat harmonizace nebo standardizace ostatních aspektů označování textilních výrobků etiketami. Komise by měla předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu týkající se případných nových požadavků na označování, které by se měly zavést na úrovni Unie s cílem usnadnit volný pohyb textilních výrobků na vnitřním trhu a dosáhnout vysoké úrovně ochrany spotřebitelů v rámci Unie. Tato zpráva by měla zkoumat zejména názory spotřebitelů týkající se množství informací, které by měly být uváděny na etiketách textilních výrobků, a zabývat se tím, jaké další prostředky mohou být využity k poskytování dalších informací spotřebitelům. Tato zpráva by měla vycházet z rozsáhlých konzultací se všemi zainteresovanými subjekty, z průzkumů u spotřebitelů a důkladné analýzy nákladů a přínosů a v případě potřeby by měla být doplněna o legislativní návrhy. Zpráva by se měla zejména zabývat přidanou hodnotou k případným požadavkům spotřebitelů na označování, pokud jde o péči a ošetřování, velikost, nebezpečné látky, hořlavost a ekologické aspekty textilních výrobků, používání symbolů nejazykové povahy k určení textilních vláken, sociální a elektronické označování, uvádění identifikačního čísla na etiketě, které umožní získat na požádání dodatečné informace o vlastnostech výrobků, zejména prostřednictvím internetu. |
Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
(20) Směrnice 96/74/EHS [nebo přepracované znění], 96/73/ES a 73/44/ES by měly být zrušeny. |
(20) Směrnice 2008/121/ES, 96/73/ES a 73/44/ES by měly být zrušeny. |
Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Článek 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Tímto nařízením se stanoví pravidla týkající se používání názvů textilií a souvisejícího označování textilních výrobků etiketami a pravidla týkající se kvantitativní analýzy dvousložkových a třísložkových směsí textilních vláken. |
Tímto nařízením se stanoví pravidla týkající se používání názvů textilních vláken, označování textilních výrobků etiketami a určování složení vlákenných směsí textilních výrobků jednotnými metodami kvantitativní analýzy s cílem zlepšit jejich volný oběh na vnitřním trhu a poskytnout spotřebitelům přesné informace. |
Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – pododstavce 1 a 2 (návětí) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Toto nařízení se vztahuje textilní výrobky. |
1. Toto nařízení se vztahuje na textilní výrobky. |
Vztahuje se také na tyto výrobky: |
Pro účely tohoto nařízení se za textilní výrobky považují rovněž tyto výrobky: |
Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 2 – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Ustanovení tohoto nařízení se nevztahují na textilní výrobky, které: |
2. Ustanovení tohoto nařízení se nevztahují na textilní výrobky, které: |
Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 2 – písm. d a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
da) jsou dodávány jednotlivým konečným spotřebitelům jako výrobky vyrobené na zakázku. |
Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – návětí | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Pro účely tohoto nařízení platí tyto definice: |
1. Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice: |
Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – písm. f a (nové) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
fa) „označováním etiketami“ se rozumí uvedení požadované informace na textilním výrobku připojením etikety nebo přišitím, výšivkou, potiskem, vytlačením nebo použitím jakékoli jiné technologie; |
Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1a. Pro účely tohoto nařízení se použijí definice termínů „dodání na trh“, „uvedení na trh“, „výrobce“, „zplnomocněný zástupce“, „dovozce“, „distributor“, „hospodářské subjekty“, „harmonizovaná norma“, „dozor nad trhem“ a „orgány dozoru nad trhem“ uvedené v nařízení (ES) č. 765/2008. |
Odůvodnění | |
Sladění s novým legislativním rámcem. | |
Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Textilní výrobky mohou být uváděny na trh v rámci Společenství buď před jejich průmyslovým zpracováním, nebo během tohoto zpracování, nebo v jakémkoliv stadiu distribuce pouze tehdy, pokud jsou tyto výrobky označeny etiketami v souladu s tímto nařízením. |
1. Textilní výrobky jsou dodávány na trh, pouze pokud jsou označeny etiketami nebo jsou k nim přiloženy obchodní dokumenty v souladu s tímto nařízením. |
Odůvodnění | |
Sladění s novým legislativním rámcem. | |
Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Uplatňováním tohoto nařízení není dotčeno uplatňování vnitrostátních pravidel a pravidel Společenství týkajících se ochrany průmyslového a obchodního vlastnictví, označení provenience, označení původu a předcházení nekalé soutěži. |
2. Pokud to není v tomto nařízení uvedeno jinak, uplatňování vnitrostátních pravidel a pravidel Unie týkajících se ochrany průmyslového a obchodního vlastnictví, označení provenience, označení původu a předcházení nekalé soutěži, zůstává pro textilní výrobky v platnosti. |
Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Pro označování složení se používají pouze názvy vláken uvedené v příloze I. |
1. Pro označování vlákenného složení textilních výrobků se používají pouze názvy textilních vláken uvedené v příloze I. |
Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Každý výrobce nebo jeho zástupce může požádat Komisi o doplnění názvu nového vlákna na seznam uvedený v příloze I. |
Každý výrobce nebo každá zplnomocněná osoba jednající jeho jménem může požádat Komisi o doplnění názvu nového textilního vlákna na seznam uvedený v příloze I. |
Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 2 – pododstavec 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Textilní výrobek se považuje za složený výhradně ze stejných vláken, pokud obsahuje až 2 % hmot. cizích vláken za předpokladu, že toto množství je opodstatněné z technických důvodů a nepřidává se v rámci obvyklé praxe. |
2. Textilní výrobek lze považovat za složený výhradně ze stejných vláken, pokud neobsahuje více než 2 % hmotnosti cizích vláken za předpokladu, že toto množství je opodstatněné jako technicky nevyhnutelné z hlediska správného výrobního postupu a nepřidává se v rámci obvyklé praxe. |
Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 2 – pododstavec 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Za stejné podmínky se za složený výhradně ze stejných vláken považuje textilní výrobek, který prošel mykáním, pokud obsahuje až 5 % hmot. jiných vláken. |
Za stejné podmínky lze za složený výhradně ze stejných vláken považovat textilní výrobek, který prošel mykáním, pokud neobsahuje více než 5 % hmotnosti cizích vláken. |
Pozměňovací návrh 29 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
3. Vlákenné příměsi ve výrobcích uvedených v odstavcích 1 a 2, včetně vlněných výrobků, které prošly procesem mykání, nesmí překročit 0,3% a musí být opodstatněné z technických důvodů spojených s výrobou. |
3. Cizí vlákna ve výrobcích uvedených v odstavcích 1 a 2, včetně vlněných výrobků, které prošly procesem mykání, nesmí překročit 0,3 % hmotnosti a musí být opodstatněné jako technicky nevyhnutelné z hlediska správného výrobního postupu. |
Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Článek 9 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Textilní výrobek složený ze dvou nebo více vláken, z nichž jedno tvoří nejméně 85 % celkové hmotnosti, se označí jedním z následujících: |
1. Textilní výrobek se označí názvy a procentuálním hmotnostním podílem všech druhů vláken, které jsou obsaženy ve výrobku, v sestupném pořadí. |
a) název vlákna, které tvoří nejméně 85 % celkové hmotnosti, po němž následuje jeho hmotnostní podíl v procentech; |
|
b) název vlákna, které tvoří nejméně 85 % celkové hmotnosti, po němž následují slova „nejméně 85 %“; |
|
c) údaje o úplném procentuálním složení výrobku. |
|
2. Textilní výrobek, který se skládá ze dvou nebo více vláken, z nichž žádné nedosahuje 85 % celkové hmotnosti, se označí názvy a procentuálním hmotnostním podílem alespoň dvou vláken s nejvyšším procentuálním hmotnostním podílem, za nimi se uvedou názvy dalších druhů vláken, které jsou obsaženy ve výrobku, v sestupném pořadí podle jejich procentuálního hmotnostního podílu, s doplněním nebo bez doplnění jejich hmotnostního podílu v procentech. |
2. Jako výjimka z odstavce 1, a aniž je dotčen čl. 7 odst. 2, lze druhy vláken, které tvoří jednotlivě až 3 % celkové hmotnosti textilního výrobku, nebo druhy vláken, které tvoří dohromady až 10 % celkové hmotnosti, společně označit výrazem „jiná vlákna“, za kterým následuje jejich celkový hmotnostní podíl v procentech, pokud je nelze v době výroby snadno určit; |
Použijí se však rovněž tato pravidla: |
|
a) druhy vláken, které tvoří jednotlivě méně než 10 % celkové hmotnosti výrobku, lze společně označit výrazem „jiná vlákna“, za kterým následuje celkový hmotnostní podíl v procentech; |
|
b) pokud se uvede název vlákna, které tvoří méně než 10 % celkové hmotnosti výrobku, musí být uvedeno úplné procentuální složení daného výrobku. |
|
3. Výrobky, které mají čistě bavlněnou osnovu a čistě lněný útek, kde procentuální podíl lnu je nejméně 40 % celkové hmotnosti nešlichtované tkaniny, mohou být označeny názvem „směs bavlna – len“, který musí být doplněn specifikací složení „čistě bavlněná osnova – čistě lněný útek“. |
3. Výrobky, které mají čistě bavlněnou osnovu a čistě lněný útek, kde procentuální podíl lnu je nejméně 40 % celkové hmotnosti nešlichtované tkaniny, mohou být označeny názvem „směs bavlna – len“, který musí být doplněn specifikací složení „čistě bavlněná osnova – čistě lněný útek“. |
4. U textilních výrobků, jejichž složení je v době výroby obtížné určit, je možné použít na etiketě výrazy „směs vláken“ nebo „nespecifikované složení textilie“. |
4. Aniž je dotčen čl. 5 odst. 1, u textilních výrobků, jejichž složení je v době výroby obtížné určit, je možné použít na etiketě výrazy „směs vláken“ nebo „nespecifikované složení textilie“. |
|
5. Jako výjimka z odstavce 1, mohou být vlákna nezařazená do přílohy I označována výrazem „jiná vlákna“, za kterým následuje celkový hmotnostní podíl v procentech, pokud byla podána žádost o zařazení takového vlákna do přílohy I podle článku 6. |
Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Článek 10 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 10a |
|
Materiály pocházející ze zvířat |
|
1. Pokud textilní výrobek obsahuje netextilní části živočišného původu, je označen etiketou, na níž je uvedeno, že tyto části jsou vyrobeny z materiálu pocházejícího ze zvířat. Označení nesmí být zavádějící a musí být provedeno tak, aby spotřebitel snadno porozuměl, ke které části výrobku se údaje na etiketě vztahují. |
|
2. Členské státy oznámí Komisi analytické metody používané k identifikaci materiálů pocházejících ze zvířat do [datum použití], a poté vždy, když to bude z důvodu nových skutečností nezbytné. |
|
3. Komise přijme v souladu s články 19a, 19b a 19c akty v přenesené pravomoci, specifikující formy a způsoby označování textilních výrobků etiketami podle odstavce 1 a stanovující analytické metody používané k identifikaci materiálů pocházejících ze zvířat. |
Odůvodnění | |
Aby mohli spotřebitelé přijmout informované rozhodnutí, měli by při koupi textilního výrobku vědět, zda výrobek obsahuje netextilní části živočišného původu (kožešinu, kůži atd.). Proto je důležité, aby byly na etiketě výrobku uvedeny všechny materiály pocházejících ze zvířat. | |
Pozměňovací návrh 32 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Etikety a označení |
Označování etiketami |
1. Textilní výrobky musí být označeny etiketou nebo jinak označeny vždy, když jsou uváděny na trh. |
1. Textilní výrobky musí být označeny etiketou vždy, když jsou dodávány na trh. |
|
Označení etiketami je snadno přístupné, viditelné a bezpečně připevněné k textilnímu výrobku. Zůstává čitelné po dobu běžného užívání textilního výrobku. Označení etiketami a způsob, jímž jsou připevněny, je prováděno tak, aby spotřebitele při nošení textilního výrobku co nejméně obtěžovalo. |
Etikety nebo jiné označení mohou být nahrazeny či doplněny průvodními obchodními doklady, pokud tyto výrobky nejsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli nebo jsou dodávány ke splnění státní zakázky nebo zakázky jiné právnické osoby veřejného práva. |
Označení etiketami může však být nahrazeno či doplněno průvodními obchodními doklady, pokud jsou tyto výrobky dodávány hospodářským subjektům v rámci dodavatelského řetězce nebo jsou dodávány ke splnění zakázky jakéhokoli smluvního orgánu ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby1. |
|
Názvy a popisy zmíněné v článcích 5, 7, 8 a 9 musí být v těchto doprovodných obchodních dokladech jasně uvedeny. |
|
Zkratky se nepoužívají s výjimkou mechanizovaného operačního kódu, nebo pokud jsou definovány v mezinárodně uznávaných standardech, za předpokladu, že jsou tyto zkratky v témže obchodním dokumentu vysvětleny. |
|
_______ 1 Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114. |
Pozměňovací návrh 33 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 2 – pododstavce 1 a 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Výrobce nebo jeho pověřený zástupce usazený ve Společenství, nebo pokud ani výrobce ani jeho pověřený zástupce není usazený ve Společenství, hospodářský subjekt, který odpovídá za první uvedení textilního výrobku na trh ve Společenství, zajistí dodání etikety a správnost informací na ní uvedených. |
2. Při uvádění textilního výrobku na trh výrobce nebo dovozce, pokud výrobce nemá sídlo v Unii, zajistí dodání etikety a správnost informací na ní uvedených. |
Distributor zajistí, že textilní výrobky, které prodává, jsou náležitě označeny, jak stanoví toto nařízení. |
Při uvedení textilního výrobku na trh distributor zajistí, aby byly textilní výrobky náležitě označeny, jak stanoví toto nařízení. |
|
Pro účely tohoto nařízení se distributor považuje za výrobce, jestliže uvádí na trh výrobek pod svým vlastním jménem či obchodní značkou, označuje výrobky etiketou anebo mění obsah etikety. |
Odůvodnění | |
Sladění s novým legislativním rámcem. | |
Pozměňovací návrh 34 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 2 – pododstavec 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Osoby zmíněné v prvním a druhém pododstavci zajistí, aby informace poskytované při uvádění textilních výrobků na trh nemohly být zaměněny s názvy a popisy stanovenými tímto nařízením. |
Hospodářské subjekty zmíněné v prvním a druhém pododstavci zajistí, aby informace poskytované při dodávání textilních výrobků na trh nemohly být zaměněny s názvy a popisy stanovenými tímto nařízením. |
Odůvodnění | |
Sladění s novým legislativním rámcem. | |
Pozměňovací návrh 35 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Názvy a popisy zmíněné v článcích 5, 7, 8 a 9 musí být jasně uvedeny v kupních smlouvách, fakturách, dodacích listech a jiných obchodních dokumentech. |
vypouští se |
Používání zkratek není dovoleno. Může se však použít mechanizovaný operační kód za předpokladu, že je tento kód v tomtéž dokumentu vysvětlen. |
|
Odůvodnění | |
Tato ustanovení by nyní měla být začleněna do článku 11, aby se dosáhlo větší konzistentnosti. | |
Pozměňovací návrh 36 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Jsou-li textilní výrobky nabízeny k prodeji, uvádějí se názvy a popisy zmíněné v článcích 5, 7, 8 a 9 zřetelně, čitelně a jednotným písmem v katalozích a prospektech, na obalech, etiketách a jiném označení. |
2. Při dodávání textilního výrobku na trh se název a složení vlákenných směsí zmíněné v článcích 5, 7, 8 a 9 uvádí jednotnou velikostí písmen a číslic, jednotným stylem a fontem na dostupném místě, viditelně čitelně v katalozích a prospektech, na obalech a etiketách. Tato informace je pro zákazníka jasně viditelná před samotným nákupem, včetně případů, kdy se jedná o elektronický nákup. |
Pozměňovací návrh 37 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 4 – pododstavec 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
U cívek, návinů, přadének, klubek nebo jiných malých jednotek šicích, látacích a vyšívacích nití se první pododstavec použije na společné etikety podle čl. 15 odst. 3. Jednotlivé položky mohou být označeny v jakémkoli jazyce Společenství. |
U cívek, návinů, přadének, klubek nebo jiných malých jednotek šicích, látacích a vyšívacích nití se první pododstavec použije na společné etikety podle čl. 15 odst. 3. Pokud jsou tyto výrobky prodávány koncovým uživatelům jednotlivě, mohou být označeny v jakémkoli oficiálním jazyce Unie za podmínky, že jsou rovněž označeny společnou etiketou. Názvy textilních vláken mohou být případně nahrazeny srozumitelnými symboly nejazykové povahy nebo mohou být s těmito symboly kombinovány. |
Pozměňovací návrh 38 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 4 – pododstavec 2 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Komise přijme v souladu s články 19a, 19b a 19c akty v přenesené pravomoci stanovující podrobné podmínky pro používání symbolů uvedených v tomto odstavci. |
Pozměňovací návrh 39 Návrh nařízení Čl. 15 – odst. 3 a 4 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
3. Pokud jsou textilní výrobky uvedené v příloze VI stejného typu a složení, mohou být nabízeny k prodeji společně se společnou etiketou. |
3. Pokud jsou textilní výrobky uvedené v příloze VI stejného typu a složení, mohou být dodávány na trh společně se společnou etiketou. |
4. Údaje o složení textilních výrobků prodávaných v metráži se mohou označit pouze na kusu nebo na návinu, který je nabízen k prodeji. |
4. Údaje o složení textilních výrobků prodávaných v metráži se mohou označit pouze na kusu nebo na návinu, který je dodáván na trh. |
Odůvodnění | |
Sladění s novým legislativním rámcem. | |
Pozměňovací návrh 40 Návrh nařízení Kapitola 3 – nadpis | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Procentuální podíly vláken a tolerance |
Dozor nad trhem |
Pozměňovací návrh 41 Návrh nařízení Článek 16 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Článek 16 Položky, ke kterým se pro stanovení procentuálních podílů vláken nepřihlíží |
vypouští se |
Při zjišťování procentuálních podílů stanovených v článcích 7, 8 a 9, které mají být uvedeny podle článku 11, se nepřihlíží k položkám zahrnutým v příloze VII. |
|
Odůvodnění | |
Toto ustanovení bylo začleněno do článku 17, aby se dosáhlo větší konzistentnosti. | |
Pozměňovací návrh 42 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 1 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
1. Vnitrostátní orgány pro dozor nad trhem provádějí kontroly shody složení textilních výrobků s poskytnutými informacemi týkajícími se složení těchto výrobků v shody se směrnicí 2001/95/ES. |
1. Orgány pro dozor nad trhem provádějí kontroly shody složení textilních výrobků s poskytnutými informacemi týkajícími se složení těchto výrobků v souladu s tímto nařízením. |
Pozměňovací návrh 43 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 2 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
2. Kontroly uvedené v odstavci 1 jsou prováděny v souladu s metodami odběru vzorků a kvantitativní analýzy některých dvousložkových a třísložkových směsí vláken podle přílohy VIII. |
2. Pro účely určení vlákenného složení textilních výrobků jsou kontroly uvedené v odstavci 1 prováděny v souladu s metodami či harmonizovanými normami podle přílohy VIII. |
Odůvodnění | |
Aby se toto nařízení zjednodušilo a aby se takové jednotné metody odběru vzorků a kvantitativní analýzy některých dvousložkových a třísložkových směsí přizpůsobily technickému pokroku, měla by Komise pověřit Evropský výbor pro normalizaci (CEN) transformací metod uvedených v příloze VIII na harmonizované normy. | |
Pozměňovací návrh 44 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 2 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Při určování vlákenného složení stanoveného v článku 7, 8 a 9 se nezohledňují položky uvedené v příloze VII. |
Odůvodnění | |
Toto ustanovení je odvozeno z článku 16 a bylo sem vloženo s cílem dosáhnout větší soudržnosti textu. | |
Pozměňovací návrh 45 Návrh nařízení Čl. 17 – odst. 3 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
3. Každá laboratoř pověřená prováděním zkoušek textilních směsí, pro které neexistuje na úrovni Společenství jednotná metoda analýzy, stanoví složení takových směsí za použití jakékoliv platné metody, kterou má k dispozici, přičemž ve zprávě o analýze uvede získaný výsledek a, pokud je znám, stupeň přesnosti použité metody. |
3. Každá laboratoř certifikovaná nebo schválená orgány členského státu k provádění zkoušek textilních směsí, pro které neexistuje na úrovni Unie jednotná metoda analýzy, stanoví vlákenné složení takových směsí, přičemž ve zprávě o analýze uvede získaný výsledek, použitou metodu a stupeň přesnosti této metody. |
Odůvodnění | |
Výraz „pověřený“ nezaručuje spolehlivost zkušebních laboratoří a jejich výsledků. Laboratoře certifikované a schválené orgány členských států splňují alespoň minimální kritéria, pokud jde o kvalitu a spolehlivost. | |
Pozměňovací návrh 46 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 2 – písm. a | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
a) 2 % celkové hmotnosti textilního výrobku, za předpokladu, že toto množství je opodstatněné z technických důvodů a nepřidává se v rámci obvyklé praxe; |
a) 2 % celkové hmotnosti textilního výrobku, za předpokladu, že toto množství je v rámci řádného výrobního postupu z technického hlediska nezbytné a nepřidává se v rámci obvyklé praxe; |
Pozměňovací návrh 47 Návrh nařízení Kapitola 3 a (nová) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Kapitola 3a |
|
Označení původu textilních výrobků |
Pozměňovací návrh 48 Návrh nařízení Článek 18 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 18a |
|
Označení původu textilních výrobků dovážených ze třetích zemí |
|
1. Pro účely tohoto článku se výrazy „původ“ a „pocházející“ rozumí nepreferenční původ v souladu s články 22 až 26 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství1. |
|
2. Na dovoz nebo uvedení textilních výrobků ze třetích zemí na trh, s výjimkou výrobků pocházejících z Turecka a ze smluvních stran dohody o EHP, se vztahuje označování původu za podmínek stanovených v tomto článku. |
|
3. Země původu textilních výrobků se uvádí na etiketě těchto výrobků. V případech, kdy jsou výrobky zabaleny, se označení provádí samostatně na balení. Označení země původu nemůže být nahrazeno odpovídajícím označením v průvodních obchodních dokladech. |
|
4. Komise může v souladu s články 19a, 19b a 19c přijmout akty v přenesené pravomoci s cílem určit případy, kdy bude akceptováno označení původu na balení místo označení na samotných výrobcích. Může se jednat zejména o případy, kdy se výrobky obvykle dostanou ke koncovému spotřebiteli nebo uživateli ve svém obvyklém balení. |
|
5. Slova „vyrobeno v“ (made in) spolu s názvem země původu označují původ textilního výrobku. Označování etiketami může být provedeno v jakémkoli oficiálním jazyce Evropské unie, který je snadno srozumitelný pro koncového zákazníka v členském státě, kde je výrobek uveden na trh. |
|
6. Označení původu musí být provedeno jasně čitelným a nesmazatelným písmem, musí být během normální manipulace viditelné, jasně odlišné od ostatních informací a musí být učiněno způsobem, který není zavádějící a nevytváří mylný dojem, pokud jde o původ výrobku. |
|
7. Textilní výrobky jsou označeny požadovanou etiketou při dovozu. Toto označení se nesmí odstranit nebo se do něj nesmí zasahovat až do doby, kdy jsou výrobky prodány spotřebiteli nebo uživateli. |
|
_______ 1Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1. |
Pozměňovací návrh 49 Návrh nařízení Článek 18 b (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 18b |
|
Označení původu dalších textilních výrobků |
|
1. Pokud je původ výrobku, kromě původu výrobků uvedených v článku 18a, uveden na etiketě, vztahují se na toto označení podmínky stanovené v tomto článku. |
|
2. Výrobek se pokládá za výrobek pocházející ze země, kde proběhly alespoň dvě z těchto fází výroby: |
|
− spřádání; |
|
− tkaní; |
|
− konečná úprava; |
|
− zhotovení textilních výrobků. |
|
3. Textilní výrobek nesmí být na etiketě popsán jako pocházející výlučně z určité země, pokud v ní neproběhly všechny fáze výroby uvedené v odstavci 2. |
|
4. Slova „vyrobeno v“ (made in) spolu s názvem země původu označují původ výrobku. Označování etiketami může být provedeno v jakémkoli oficiálním jazyce Evropské unie, který je snadno srozumitelný pro koncového zákazníka v členském státě, kde je výrobek uveden na trh. |
|
5. Označení původu musí být provedeno jasně čitelným a nesmazatelným písmem, musí být během normální manipulace viditelné, jasně odlišné od ostatních informací a musí být učiněno způsobem, který není zavádějící a ani nevytváří mylný dojem, pokud jde o původ výrobku. |
Pozměňovací návrh 50 Návrh nařízení Článek 18 c (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 18c |
|
Akty v přenesené pravomoci |
|
Komise může v souladu s články 19a, 19b a 19c přijmout akty v přenesené pravomoci s cílem: |
|
− podrobně určit formu a způsoby označování původu; |
|
− vytvořit seznam výrazů ve všech úředních jazycích Unie, které jasně vyjadřují, že výrobek pochází ze země uvedené na etiketě; |
|
− určit případy, kdy všeobecně používané zkratky nepochybně označují zemi původu a mohou být pro účely nařízení použity; |
|
− určit případy, kdy výrobky nemohou nebo nemusí být z technických nebo ekonomických důvodů označovány; |
|
− určit jiná pravidla, která mohou být vyžadována, pokud se zjistí, že výrobky nesplňují ustanovení tohoto nařízení. |
Pozměňovací návrh 51 Návrh nařízení Článek 18 d (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 18d |
|
Společná ustanovení |
|
1. Textilní výrobky uvedené v článku 18a nesplňují ustanovení tohoto nařízení, jestliže: |
|
− na nich není etiketa s označením původu; |
|
− označení původu na etiketě neodpovídá původu výrobku; |
|
− označení původu na etiketě bylo změněno nebo odstraněno nebo se do něj jinak zasahovalo, s výjimkou případů, kdy byla nutná oprava podle odstavce 5 tohoto článku; |
|
2. Textilní výrobky kromě výrobků uvedených v článku 18a nesplňují ustanovení tohoto nařízení, jestliže: |
|
−označení původu na etiketě neodpovídá původu výrobku; |
|
−označení původu na etiketě bylo změněno nebo odstraněno nebo se do něj jinak zasahovalo, s výjimkou případů, kdy byla nutná oprava podle odstavce 5 tohoto článku. |
|
3. Komise může v souladu s články 19a, 19b a 19c přijmout akty v přenesené pravomoci týkající se prohlášení a doprovodných dokumentů, které lze přijmout jako důkaz splnění ustanovení tohoto nařízení. |
|
4. Členské státy stanovují pravidla pro ukládání sankcí za porušení tohoto nařízení a přijímají veškerá opatření nezbytná pro provádění těchto pravidel. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tato ustanovení Komisi nejpozději do devíti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost a neprodleně ji informují o všech následných změnách, které se jich týkají. |
|
5. V případech, kdy výrobky nesplňují ustanovení tohoto nařízení, členské státy dále přijmou nezbytná opatření a budou požadovat, aby majitel výrobků nebo kterákoli jiná osoba za ně odpovědná výrobky označila etiketou v souladu s tímto nařízením a na vlastní náklady. |
|
6. V případě, kdy je to nutné pro účinné uplatňování tohoto nařízení si mohou příslušné orgány vyměňovat údaje, které obdržely při kontrole plnění tohoto nařízení, včetně orgánů, jiných osob nebo organizací, které členské státy pověřily podle článku 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu1. |
|
______ 1Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22. |
Pozměňovací návrh 52 Návrh nařízení Čl. 18 – odst. 2 – písm. b | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
b) 5 % v případě výrobků, které prošly procesem mykání. |
b) za stejné podmínky 5 % celkové hmotnosti v případě textilních výrobků, které prošly procesem mykání. |
Pozměňovací návrh 53 Návrh nařízení Článek 19 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Změna příloh |
Akty v přenesené pravomoci |
1. Komise může přijmout změny příloh I, II, IV, V, VI, VII, VIII a IX, které jsou nezbytné k přizpůsobení těchto příloh technickému pokroku. |
Komise přijímá změny příloh I, II, IV, V, VI, VII, VIII a IX, které jsou nezbytné k přizpůsobení těchto příloh technickému pokroku, prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19a za podmínek stanovených v článcích 19b a 19c. |
2. Opatření uvedená v odstavci 1, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení včetně jejich doplnění, se přijímají regulativním postupem s kontrolou uvedeným v čl. 20 odst. 2. |
|
Odůvodnění | |
Sladění s ustanoveními Lisabonské smlouvy o aktech v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy. | |
Pozměňovací návrh 54 Návrh nařízení Článek 19 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 19a |
|
Výkon přenesení pravomoci |
|
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 19 jsou svěřeny Komisi na dobu [pěti] let od vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise předloží zprávu týkající se přenesených pravomocích nejpozději šest měsíců před ukončením tohoto [pětiletého] období. K této zprávě bude v případě potřeby přiložen legislativní návrh na prodloužení platnosti tohoto pověření. |
|
2. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. |
Odůvodnění | |
Sladění s ustanoveními Lisabonské smlouvy o aktech v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy. | |
Pozměňovací návrh 55 Návrh nařízení Článek 19 b (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 19b |
|
Zrušení přenesení pravomoci |
|
Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 19 kdykoliv zrušit. |
Odůvodnění | |
Sladění s ustanoveními Lisabonské smlouvy o aktech v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy. | |
Pozměňovací návrh 56 Návrh nařízení Článek 19 c (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 19c |
|
Námitky k aktům v přenesené pravomoci |
|
1. Evropský parlament a Rada mohou vznést námitky k aktu v přenesené pravomoci do tří měsíců od data oznámení. |
|
Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se lhůta prodlouží o dva měsíce. |
|
2. Pokud do uplynutí lhůty uvedené v prvním odstavci Evropský parlament ani Rada nevznesou k aktu v přenesené pravomoci námitku, anebo pokud Evropský parlament i Rada informují Komisi o tom, že nehodlají vznést námitku, je akt v přenesené pravomoci zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstupuje v platnost v uvedený den. |
Odůvodnění | |
Sladění s ustanoveními Lisabonské smlouvy o aktech v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy. | |
Pozměňovací návrh 57 Návrh nařízení Článek 20 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Článek 20 Výbor |
vypouští se |
1. Komisi je nápomocen Výbor pro směrnice o názvech a označování textilií etiketami. |
|
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí. |
|
Odůvodnění | |
Sladění s ustanoveními Lisabonské smlouvy o aktech v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy. | |
Pozměňovací návrh 58 Návrh nařízení Článek 20 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 20a |
|
Přezkum |
|
1. Komise do ...* předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu týkající se nových možných požadavků na označování etiketami, které by se měly zavést na úrovni Unie, aby se spotřebitelům poskytly přesné, relevantní, srozumitelné a srovnatelné informace o vlastnostech textilních výrobků. Tato zpráva vychází z rozsáhlých konzultací se všemi zainteresovanými subjekty, z průzkumů u spotřebitelů a důkladné analýzy nákladů a přínosů a v případě potřeby je doplněna o legislativní návrhy. Tato se zpráva se mimo jiné zabývá těmito otázkami: |
|
−harmonizovaným systémem označování etiketami týkajícími se péče, |
|
−celoevropským jednotným systémem označování velikostí pro oblečení a obuv, |
|
− uváděním informací o jakýchkoli možných alergenních a nebezpečných látkách použitých při výrobě či zpracování textilních výrobků, |
|
−ekologickým označováním etiketami týkajícími se environmentálních aspektů a udržitelné výroby textilních výrobků, |
|
− sociálním označování, díky němuž zákazník získá informace o podmínkách, v nichž byl textilní výrobek vyroben, |
|
− varovnými etiketami informujícími o hořlavosti textilních výrobků, zejména u oděvů s vysokým rizikem vznětlivosti, |
|
− elektronickým označováním, včetně identifikace rádiové frekvence, |
|
− uváděním identifikačního čísla na etiketě k získání dodatečných informací o textilním výrobku na požádání, například prostřednictvím internetu, |
|
− využitím symbolů nejazykové povahy pro určení vláken použitých k výrobě textilního výrobku, které spotřebiteli umožní snadno porozumět složení a především použití přírodních či syntetických vláken. |
|
2. Komise vypracuje do ...* studii, jejímž cílem bude posoudit, zda látky použité při výrobě či zpracování textilního výrobku představují riziko pro lidské zdraví. Tato studie především vyhodnotí, zda existuje příčinná souvislost mezi alergickými reakcemi a syntetickými vlákny, barvivy, biocidy, konzervanty či nanočásticemi používanými v textilních výrobcích. Tato studie bude vycházet z vědeckých důkazů a zohlední výsledky činnosti v oblasti dozoru nad trhem. Na základě této studie Komise v oprávněných případech předloží legislativní návrhy týkající se zákazu či omezení použití potenciálně nebezpečných látek používaných v textilních výrobcích, a to v souladu s příslušnými právními předpisy EU. |
|
___________ * Dva roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. |
Pozměňovací návrh 59 Návrh nařízení Článek 21 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Nejpozději do [DATUM = 5 let od vstupu tohoto nařízení v platnost] předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení, a to s důrazem na žádosti o názvy nových vláken a jejich přijetí. |
Nejpozději 3 roky od vstupu tohoto nařízení v platnost předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení, a to s důrazem na žádosti o názvy nových vláken a jejich přijetí a v odůvodněných případech předloží legislativní návrh. |
Pozměňovací návrh 60 Návrh nařízení Článek 21 a (nový) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Článek 21a |
|
Přechodné ustanovení |
|
Textilní výrobky, které jsou v souladu s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/121/ES o názvech textilií (přepracované znění)1 ze dne 14. ledna 2009 a byly uvedeny na trh do [6 měsíců po vstupu nařízení v platnost] mohou být na trh i nadále uváděny až do …* |
|
___________ 1Úř. věst. L 19, 23.1.2009, s. 29. *Dva roky a šest měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost. |
Pozměňovací návrh 61 Návrh nařízení Článek 22 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
Směrnice 73/44/ES, 96/73/ES a 96/74/ES [nebo jejich přepracované znění] se s účinkem od data vstupu tohoto nařízení v platnost zrušují. |
Směrnice 73/44/EHS, 96/73/ES a 2008/121/ES se s účinkem od data vstupu tohoto nařízení v platnost zrušují. |
Odůvodnění | |
Směrnice 96/74/ES byla zrušena a nahrazena směrnicí 2008/121/ES. | |
Pozměňovací návrh 62 Návrh nařízení Příloha II – odrážka 5 a (nová) | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
− výsledky testů prováděných s cílem posoudit možné alergické reakce či jiné negativní účinky nových vláken na lidské zdraví, a to v souladu s příslušnými právním předpisy EU; |
Odůvodnění | |
Technická dokumentace, kterou výrobce přikládá k žádosti o přidání nových názvů vláken do harmonizovaného seznamu, by měla obsahovat ve vhodných případech informace o zdravotních dopadech tohoto nového vlákna. | |
Pozměňovací návrh 63 Návrh nařízení Příloha V – bod 24 | |
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
24. Hračky |
vypouští se |
Odůvodnění | |
Uvádění informací o vlákenných směsích se bude vztahovat pouze na hračky spadající do působnosti tohoto nařízení, konkrétně na hračky, jejichž hmotnost tvoří alespoň z 80 ˇ% textilní vlákna. Komise by měla prozkoumat, zda směrnice 2009/48/ES o bezpečnosti hraček poskytuje spotřebitelům dostatečné informace o hračkách vyrobených z textilních vláken. |
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
I. Návrh Komise
Komise přijala dne 30. ledna 2009 návrh nového nařízení Evropského parlamentu a Rady o názvech textilií a souvisejícím označování textilních výrobků etiketami. Návrh spojuje všechny stávající právní předpisy (tři základní směrnice)[1] týkající se názvů textilií a označování textilních výrobků etiketami do jednoho nařízení, čímž se sníží administrativní zatížení členských států při převádění technických úprav nařízení do vnitrostátních předpisů, což je nutné pokaždé, když se do seznamu harmonizovaných názvů doplní název nového vlákna.
Návrh také zavádí revidovaný postup, kterým se musí řídit výrobce požadující doplnění názvu nového vlákna do harmonizovaného seznamu, a jeho cílem je zkrátit dobu mezi předložením žádosti o doplnění a přijetím názvu nového vlákna.
Pro průmyslové odvětví bude přínosem zkrácení doby nutné pro uvedení nového vlákna na trh. Povede to ke snížení administrativních nákladů a k rychlejší realizaci příjmů z prodeje daného vlákna, přičemž spotřebitelé budou mít z rychlejšího uvedení nových vláken na trh také prospěch.
Navrhovaná revize právních předpisů EU o názvech textilií a označování textilních výrobků etiketami je v podstatě technického rázu a nemá žádné velké politické důsledky. Nerozšiřuje právní předpisy EU na další požadavky na označování etiketami nad rámec složení vlákenných směsí a harmonizace názvů textilních vláken, na něž se již vztahují stávající směrnice.
II. Obecné poznámky zpravodaje
Textilní průmysl EU zareagoval na významné ekonomické výzvy posledních let tím, že zahájil zdlouhavý proces restrukturalizace, modernizace a technologického rozvoje. Evropské podniky, zejména MSP, zlepšily svou celosvětovou pozici tím, že se zaměřují na konkurenční výhody jako jsou kvalita, design, inovace a produkty s vyšší přidanou hodnotou. Průmysl EU si na světové úrovni udržuje přední místo ve vývoji nových výrobků, technických textilií a netkaných textilií pro nové uplatnění, např. geotextilií, hygienických výrobků, výrobků pro automobilový průmysl či odvětví medicíny. Počet žádostí o doplnění právních předpisů EU o názvy nových vláken se v posledních letech zvýšil, a očekává se, že tato tendence bude sílit, neboť evropské textilní odvětví se vyvíjí v průmysl s vyšším podílem inovací[2].
Zpravodaj vítá návrh Komise, protože zjednodušuje stávající právní regulační rámec pro rozvoj a zavádění nových vláken a má potenciál podnítit inovaci v textilním a oděvním průmyslu, přičemž umožňuje uživatelům vláken i spotřebitelům rychlejší využívání přínosu inovačních produktů.
Zpravodaj by však uvítal dalekosáhlejší a ambicióznější revizi. Vzhledem k omezeným cílům tohoto návrhu se zpravodaj domnívá, že hlavní politickou otázkou je, zda mají být právní předpisy EU rozšířeny o další požadavky na označování etiketami nad rámec složení vlákenných směsí a harmonizace názvů textilních vláken, aby byly pro spotřebitele zajištěny další přínosy.
Závěry studie Evropského parlamentu o označování textilních výrobků etiketami, která byla provedena na žádost výboru IMCO, a výměna názorů se zástupci textilního odvětví, která se uskutečnila během návštěvy delegace výboru IMCO v Miláně v listopadu 2009, ukázaly, že i když mají zúčastněné strany na mnoho věcí různé názory, v určitých oblastech týkajících se označování textilií je třeba přijmout příslušná opatření.
III. Celkový postoj zpravodaje
Aby se však odstranily potenciální překážky řádného fungování vnitřního trhu v důsledku rozdílných ustanovení nebo postupů členských států, a aby se držel krok s rozvojem elektronického obchodu a budoucími výzvami na trhu s textilními výrobky, je třeba prozkoumat harmonizaci a standardizaci ostatních aspektů označování textilních výrobků etiketami s cílem usnadnit volný pohyb textilních výrobků na vnitřním trhu a dosáhnout jednotné a vysoké úrovně ochrany spotřebitelů v rámci EU.
Zpravodaj uznává, že rozšíření rozsahu požadavků na povinné označování etiketami by v této fázi vedlo k časově náročným diskusím, a mohlo by tak ohrozit proces zjednodušení. Zpravodaj proto navrhuje, aby se diskuse o ostatních aspektech označování textilií od tohoto nařízení oddělila.
Zpravodaj proto žádá Komisi, aby dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost předložila Evropskému parlamentu a Radě zprávu týkající se případných nových požadavků na označování etiketami, které by se měly zavést na úrovni Unie s cílem harmonizovat, standardizovat a zjednodušit označování textilních výrobků etiketami, aby se spotřebitelům poskytly přesné, relevantní, srozumitelné a srovnatelné informace o složení, vlastnostech, původu a velikosti textilních výrobků a péči o ně.
Revize stávajícího legislativního rámce pro označování textilních výrobků etiketami
Tato zpráva zkoumá zejména názory spotřebitelů týkající se minimálního množství informací, které musejí být uváděny na etiketách textilních výrobků, a zabývá se tím, jaké další prostředky mohou být využity k poskytování dodatečných informací, které spotřebitelé nepovažují za nezbytné. Zpravodaj se domnívá, že je třeba dosáhnout náležité rovnováhy mezi vysokou mírou ochrany spotřebitelů a zjednodušením regulačního rámce pro textilní výrobky. V této souvislosti je třeba zajistit, aby rozšíření povinného označování etiketami nepředstavovalo nepřiměřenou zátěž pro podniky, aniž by to spotřebitelům přineslo očekávanou přidanou hodnotu, přičemž by uváděním nadbytečných informaci na etiketách textilních výrobků mohlo dokonce dojít k matení spotřebitelů. Za tímto účelem by mohly být používány jiné než povinné požadavky na označování etiketami, které by spotřebitelům umožnily činit informovaná rozhodnutí.
Výše uvedená zpráva, kterou má vypracovat Evropská komise, se bude zabývat zejména těmito otázkami:
- harmonizovaný systém označování etiketami týkajícími se péče, aby se spotřebitelům a podnikům zabývajícím péčí o textilní výrobky poskytly úplné a přesné informace o ošetření textilních výrobků a péčí o ně;
- celoevropský jednotný systém označování velikostí pro oblečení a obuv;
- harmonizovaná pravidla pro uvádění původu textilních výrobků dovážených ze třetích zemí a přesná kritéria pro použití označení „made in“ u výrobků vyráběných v Unii;
- uvádění informací o jakýchkoli možných alergenních a nebezpečných látkách použitých při výrobě či zpracování textilních výrobků;
- ekologické označování etiketami týkajícím se environmentálních aspektů textilních výrobků, jako je například dopad na životní prostředí, spotřeba energie a zdrojů a produkce odpadů, s ohledem na podporu udržitelné výroby a spotřeby textilních výrobků;
- sociální označování etiket, které spotřebitelům umožní rozhodnout se, které výrobky zakoupit, a to na základě etických ohledů, jako je zdraví, bezpečnost, lidská práva, životní, pracovní a platové podmínky pracovníků vyrábějících textilní výrobky;
- varovné etikety informující spotřebitele o hořlavosti textilních výrobků, zejména u oděvů s vysokým rizikem vznětlivosti;
- použitím identifikace rádiové frekvence a dalších prostředků elektrického označování etiketami, jehož cílem je poskytnout dodatečné informace o textilních výrobcích a současně zajistit soukromí spotřebitele aniž by to mělo dopad na konečnou cenu výrobku;
- zahrnutí identifikačního čísla na etiketu, přičemž toto číslo potřebitel nebo obchodník použije k získání dodatečných informací o textilním výrobku prostřednictvím internetu, zejména pokud jde o jeho vlastnosti, složení, původ a typy;
- využití symbolů nejazykové povahy pro určení vláken použitých k výrobě textilního výrobku, které spotřebiteli umožní snadno porozumět složení a především použití přírodních či syntetických vláken.
Tato zpráva bude vycházet z rozsáhlých konzultací se všemi zainteresovanými subjekty a z důkladného posouzení dopadů a v případě potřeby bude doplněna o legislativní návrhy. Zpravodaj se domnívá, že pracovní skupina zabývající se názvy a označováním textilií etiketami by mohla představovat vhodné fórum pro zahájení diskuse, zdůrazňuje však, že by Komise měla zajistit systematičtější zapojení občanské společnosti, zástupců spotřebitelů, sociálních partnerů a aktérů z řad institucí, aby se tak zajistilo, že pracovní skupina odráží stanoviska všech zainteresovaných stran.
Zdravotní dopady
Zpravodaj se dále domnívá, že neexistují dostatečné důkazy o potenciálních dopadech nebezpečných látek používaných při výrobě a zpracování textilních výrobků na lidské zdraví. Komise proto vypracuje studii, jejímž cílem bude posoudit, zda látky používané při výrobě či zpracování textilního výrobku představují riziko pro lidské zdraví. Tato studie především vyhodnotí, zda existuje příčinná souvislost mezi alergickými reakcemi a syntetickými vlákny, barvivy, biocidy, konzervanty či nanočásticemi používanými v textilních výrobcích.
Označování etiketami uvádějícími materiály pocházejících ze zvířat
Další významnou změnu, kterou zpravodaj navrhuje, je to, aby na etiketě textilních výrobků byly uváděny zdroje netextilních části živočišného původu. Jestliže mají spotřebitelé činit informovaná rozhodnutí, je velmi důležité, aby věděli, zda textilní výrobek obsahuje materiály pocházející z kůže, srsti či jiné materiály živočišného původu.
Harmonizované normy pro metody kvantitativní analýzy směsí textilních vláken (příloha VIII)
S cílem zjednodušit toto nařízení a přizpůsobit jednotné metody odběru vzorků a analýzy textilních výrobků technickému pokroku se zpravodaj domnívá, že tyto metody, které jsou využívány ke kontrole toho, zda je složení textilních výrobků v souladu s informací uváděnou na etiketě, by se měly transformovat v evropské normy. Tímto úkolem by Komise měla pověřit Evropský úřad pro normalizaci (CEN).
Technické změny
Byla předložena celá řada změn různých článků navrhovaného nařízení, jejichž cílem je objasnit některé technické aspekty a zajistit větší konzistentnost jeho znění. Zpravodaj předložil také řadu změn, jejichž všeobecným cílem bylo zajistit soulad s novým legislativním rámcem a ustanoveními Lisabonské smlouvy o aktech v přenesené pravomoci (článek 290).
IV. Závěr
Zpravodaj předkládá tyto návrhy výboru a uvítá další podněty.
- [1] Směrnice Evropského parlamentu 2008/121/ES o názvech textilií (přepracované znění) požaduje, aby etiketa uváděla vlákenné složení textilních výrobků výhradně za použití harmonizovaného seznamu názvů podle přlílohy I této směrnice. Směrnice 96/73/ES a 73/44/EHS specifikují metody analýzy, které se používají pro kontrolu toho, zda složení textilních výrobků odpovídá označeným informacím.
- [2] Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o názvech textilií a souvisejícím označování textilních výrobků etiketami.
http://eescopinions.eesc.europa.eu/viewdoc.aspx?doc=\\esppub1\esp_public\ces\int\int477\en\ces1928-2009_ac_en.doc
POSTUP
Název |
Názvy textilií a související označování textilních výrobků etiketami |
|||||||
Referenční údaje |
KOM(2009)0031 – C6-0048/2009 – 2009/0006(COD) |
|||||||
Datum predložení EP |
30.1.2009 |
|||||||
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
IMCO 19.10.2009 |
|||||||
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
ITRE 19.10.2009 |
|
|
|
||||
Nezaujaté stanovisko Datum rozhodnutí |
ITRE 2.9.2009 |
|
|
|
||||
Zpravodaj(ové) Datum jmenování |
Toine Manders 14.9.2009 |
|
|
|||||
Projednání ve výboru |
2.9.2009 |
29.9.2009 |
6.10.2009 |
4.11.2009 |
||||
|
27.1.2010 |
16.3.2010 |
8.4.2010 |
|
||||
Datum přijetí |
8.4.2010 |
|
|
|
||||
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
30 1 6 |
||||||
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Adam Bielan, Cristian Silviu Buşoi, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, António Fernando Correia De Campos, Jürgen Creutzmann, Christian Engström, Evelyne Gebhardt, Louis Grech, Małgorzata Handzlik, Malcolm Harbour, Iliana Ivanova, Philippe Juvin, Toine Manders, Hans-Peter Mayer, Tiziano Motti, Gianni Pittella, Mitro Repo, Robert Rochefort, Zuzana Roithová, Heide Rühle, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Laurence J.A.J. Stassen, Catherine Stihler, Eva-Britt Svensson, Róża Gräfin Von Thun Und Hohenstein, Kyriacos Triantaphyllides, Emilie Turunen, Barbara Weiler |
|||||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Regina Bastos, Constance Le Grip, Emma McClarkin, Rareş-Lucian Niculescu, Konstantinos Poupakis, Sylvana Rapti, Kerstin Westphal |
|||||||