ZPRÁVA o potřebě vypracovat strategii EU pro oblast jižního Kavkazu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (18. 3. 2010)

PŘÍLOHA

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

23. 4. 2010 - (2009/2216(INI))

Výbor pro zahraniční věci
Zpravodaj: Evgeni Kirilov

Postup : 2009/2216(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A7-0123/2010

Předložené texty :

A7-0123/2010

Rozpravy :

PV 20/05/2010 - 4
CRE 20/05/2010 - 4

Hlasování :

PV 20/05/2010 - 7.8
CRE 20/05/2010 - 7.8
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0193

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod
PŘÍLOHA
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

o potřebě vypracovat strategii EU pro oblast jižního Kavkazu

(2009/2216(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na svá předchozí usnesení o jižním Kavkazu, včetně usnesení ze dne 15. listopadu 2007 o posílení evropské politiky sousedství[1] a usnesení ze dne 17. ledna 2008 o účinnější politice EU pro jižní Kavkaz[2] a o přístupu k regionální politice v oblasti Černého moře[3],

– s ohledem na své nedávné usnesení ze dne 17. prosince 2009 o svobodě projevu v Ázerbájdžánu[4], ze dne 3. září 2008 o Gruzii[5], ze dne 5. června 2008 o zhoršení situace v Gruzii[6] a ze dne 13. března 2008 o Arménii[7],

– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o východním partnerství (KOM(2008)0823) ze dne 3. prosince 2008,

– s ohledem na společné prohlášení přijaté na vrcholné schůzce Východního partnerství, která se konala v Praze dne 7. května 2009,

– s ohledem na akční plány evropské politiky sousedství pro Arménii, Ázerbájdžán a Gruzii v listopadu 2006 a s ohledem na evropský nástroj sousedství a partnerství (ENPI), jenž je úzce spjat s prováděním akčních plánů evropské politiky sousedství,

– s ohledem na zprávy o pokroku dosaženém v rámci evropské politiky sousedství, pokud jde o Arménii, Ázerbájdžán a Gruzii, přijaté Komisí dne 23. dubna 2009,

– s ohledem na strategické dokumenty zemí pro období 2007–2013 a na národní orientační programy pro období 2007-2010 v rámci ENPI pro Arménii, Ázerbájdžán a Gruzii,

– s ohledem na střednědobý přezkum programových dokumentů ENPI pro Arménii, Ázerbájdžán a Gruzii,

– s ohledem na dohody o partnerství a spolupráci uzavřené s Arménií, Ázerbájdžánem a Gruzií v roce 1996,

– s ohledem na příslušné monitorovací zprávy parlamentního shromáždění Rady Evropy,

– s ohledem na zprávu mezinárodní vyšetřovací komise ke konfliktu v Gruzii zveřejněnou dne 30. září 2009 (zpráva Tagliaviniové),

– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A7‑0123/2010),

A. vzhledem k tomu, že na zasedání Rady pro zahraniční věci dne 8. prosince 2009 EU znovu potvrdila svůj záměr podporovat stabilitu, spolupráci, prosperitu a řádnou správu věcí veřejných na území jižního Kavkazu, a to i prostřednictvím programů technické podpory,

B. vzhledem k tomu, že se EU – v důsledku války v Gruzii v srpnu 2008, úspěšného zásahu EU za účelem dosáhnout dohody o příměří a v důsledku nesmírné potřeby dalšího zapojení s cílem zajistit jejich plné uplatňování – stala významným bezpečnostním činitelem v této oblasti, a sice prostřednictvím zapojení pozorovatelské mise EU, zahájením obsáhlých programů poválečné pomoci a vyšetřovací mise zaměřené na příčiny a průběh této války,

C. vzhledem k tomu, že během roku 2009 byla posílena jednání o urovnání konfliktu v Náhorním Karabachu zprostředkované Minskou skupinou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE),

D. vzhledem k tomu, že osobám násilně vysídleným z konfliktních zón na jižním Kavkazu je stále upíráno právo návratu do domovů; vzhledem k tomu, že třebaže se všechny tři země začaly angažovat v programech pro místní integraci svých uprchlíků a vnitřně vysídlených osob, existuje stále řada překážek, které brání jejich úspěšné realizaci; vzhledem k tomu, že uprchlíci a vnitřně vysídlené osoby by neměly být příslušnými orgány využívány jako politické nástroje v konfliktech,

E. vzhledem k tomu, že Arménie a Turecko podepsaly v říjnu 2009 protokoly o navázání a rozvoji diplomatických vztahů a otevření jejich společné hranice, což je slibný krok, avšak k ratifikaci dohody zatím nedošlo,

F. vzhledem k tomu, že zamrzlé konflikty brání hospodářskému a sociálnímu rozvoji a jsou překážkou zlepšení životní úrovně oblasti jižního Kavkazu a plného rozvoje východního partnerství společné politiky sousedství; vzhledem k tomu, že mírové řešení těchto konfliktů je zásadní pro stabilitu v sousedství EU; vzhledem k tomu, že by měly být vyvinuty další snahy s cílem vymezit oblasti společného zájmu, které by mohly pomoci překonat neshody, usnadnit dialog a podpořit regionální spolupráci a možnosti rozvoje,

G. vzhledem k tomu, že EU respektuje zásady svrchovanosti a územní celistvosti ve vztahu ke státům jižního Kavkazu,

H. vzhledem k tomu, že východní partnerství vytváří nové příležitosti pro prohloubení bilaterálních vztahů a také zavádí multilaterální spolupráci,

I. vzhledem k tomu, že cílem východního partnerství je urychlit reformy, sbližování právních předpisů a ekonomickou integraci a poskytnout konkrétní podporu upevnění státnosti a územní celistvosti partnerských zemí; vzhledem k tomu, že toto partnerství je založeno na zásadách podmíněnosti, diferenciace a sdílené odpovědnosti a předpokládá uzavření nových dohod o přidružení, což bude vyžadovat souhlas Evropského parlamentu,

J. vzhledem k tomu, že má být oficiálně vytvořeno parlamentní shromáždění pro vztahy EU s východními sousedy (EURONEST) jakožto základní vícestranný mechanismus intenzivního meziparlamentního dialogu mezi Evropským parlamentem a šesti východními partnery EU, včetně Arménie, Ázerbájdžánu a Gruzie, s cílem přiblížit tyto země EU,

K. vzhledem k tomu, že situace na jižním Kavkazu vyžaduje stále aktivnější politiku zapojení EU v tomto regionu, a vzhledem k tomu, že vytvoření východního partnerství a vstup Lisabonské smlouvy v platnost poskytují vhodnou příležitost k navržení strategie EU vůči jižnímu Kavkazu,

1. znovu potvrzuje, že hlavním cílem EU v této oblasti je podpořit rozvoj Arménie, Ázerbájdžánu a Gruzie v úsilí o vytvoření otevřených, mírových, stabilních a demokratických států, které jsou připravené navázat dobré sousedské vztahy a schopné učinit z jižního Kavkazu oblast vyznačující se udržitelným mírem, stabilitou a prosperitou, s cílem posílit integraci těchto zemí v evropských politikách; domnívá se, že ke splnění tohoto cíle je třeba, aby EU hrála čím dál aktivnější politickou úlohu tím, že rozvine strategii, která bude kombinací „klidné moci“ (soft power) a rázného přístupu, po dohodě se zeměmi této oblasti, doplněné oboustrannými politikami;

Bezpečnostní otázky a mírové řešení konfliktů

2. zdůrazňuje, že současný stav konfliktů v této oblasti je nepřijatelný a neudržitelný, protože skrývá trvalé nebezpečí stupňování napětí a obnovení ozbrojených bojů; domnívá se, že všechny strany by měly aktivně usilovat o stabilitu a mír; obhajuje využívání přeshraničních programů a dialogu mezi občanskými společnostmi jako nástroje pro transformaci konfliktu a pro vytvoření důvěry mezi stranami sporu; zdůrazňuje, že EU může významně přispět k dialogu a k porozumění v regionu a zajištění uplatňování příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN, včetně rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000);

3. konstatuje, že pro řízení konfliktů a jejich řešení a pro základní dialog je mimo jiné třeba uznání práv a legitimních zájmů všech příslušných stran a komunit, otevřenost k revizi vnímání minulých událostí a k dosažení společného porozumění těchto událostí, opravdová ochota překonat nenávist a strach, připravenost vzdát se maximalistických ambicí a pomstychtivého přístupu a připravenost ke skutečným ústupkům, které by umožnily upevnění stability a prosperity;

4. zdůrazňuje význam předcházení konfliktům, a to i na základě respektování práv všech příslušníků národnostních menšin, náboženské tolerance a úsilí o posílení sociální a ekonomické soudržnosti;

5. klade důraz na odpovědnost vnějších činitelů, aby používali svou moc a vliv způsobem, který je zcela slučitelný s mezinárodním právem, včetně právních předpisů v oblasti lidských práv; je přesvědčen, že je třeba vyvíjet vyváženou spolupráci mezi vnějšími subjekty regionu, která by přispěla k mírovému vyřešení konfliktů; považuje za nepřijatelné, aby si jakékoli vnější subjekty stanovovaly podmínky pro respektování svrchovanosti a územní celistvosti států jižního Kavkazu;

Konflikt v Náhorním Karabachu

6. vítá rychlost jednání o konfliktu v Náhorním Karabachu, jehož dokladem je šest schůzek prezidentů Arménie a Ázerbájdžánu v roce 2009 v duchu Moskevské deklarace; vyzývá zúčastněné strany, aby zintenzivněly své úsilí o mírové jednání, aby k urovnání konfliktu mohlo dojít již v následujících měsících, aby prokázaly konstruktivnější přístup a přestaly upřednostňovat zachování současného stavu, který vznikl za použití síly a postrádá mezinárodní legitimitu, vytváří nejistotu a prodlužuje utrpení válkou postiženého obyvatelstva; odsuzuje myšlenku vojenského řešení a vážné důsledky již uplatňované vojenské síly a vyzývá obě strany, aby se vyvarovaly jakéhokoli dalšího porušení příměří z roku 1994;

7. vyjadřuje plnou podporu zprostředkovatelským snahám Minské skupiny OBSE, základním zásadám obsaženým v Madridském dokumentu a prohlášení spolupředsedajících zemí Minské skupiny OBSE učiněnému dne 10. červnece 2009 během summitu GO v Aquile; vyzývá mezinárodní společenství, aby projevilo odvahu a politickou vůli k pomoci při překonání stávajících překážek, které stojí v cestě dosažení dohody;

8. je vážně znepokojen skutečností, že stovky tisíc uprchlíků a vnitřně vysídlených osob, které uprchly ze svých domovů v průběhu či v důsledku války v Náhorním Karabachu, jsou stále bez domova a je jim odpíráno právo na návrat, právo na vlastnictví a na osobní bezpečnost; vyzývá všechny strany, aby jednoznačně a bezpodmínečně uznaly tato práva i potřebu jejich okamžitého uplatnění a vyřešení tohoto problému, při němž bude dodrženo mezinárodní právo; v této souvislosti požaduje stažení arménské armády ze všech okupovaných území Ázerbájdžánu a umožnění návratu vysídlených osob a žádá mezinárodní jednotky, aby byly organizovány podle Charty OSN s cílem poskytnout v přechodném období nezbytné bezpečnostní záruky, aby se vysídlené osoby mohly vrátit do svých domovů a aby se zabránilo dalším konfliktům způsobeným bezdomovectvím; vyzývá arménské a ázerbájdžánské orgány a představitele příslušných komunit, aby projevily svůj závazek vytvořit mírové vztahy mezi etniky prostřednictvím praktické přípravy návratu vysídlených osob; domnívá se, že situace vnitřně vysídlených osob a uprchlíků by se měla řešit v souladu s mezinárodními normami, mimo jiné s ohledem na nedávné doporučení PACE č. 1877(2009) nazvané „Zapomenutí Evropané: ochrana lidských práv dlouhodobě vysídlených osob“ (Europe’s forgotten people: protecting the human rights of long-term displaced persons);

9. zdůrazňuje, že pokud má být připravena cesta k trvalému míru, je zapotřebí skutečného úsilí; žádá všechny příslušné úřady, aby se vyhnuly provokativním politikám a projevům, vznětlivým prohlášením a manipulování s historií; vyzývá představitele Arménie a Ázerbájdžánu, aby jednali zodpovědně, zmírnili své projevy a připravovali půdu, aby veřejné mínění přijalo a plně pochopilo výhody všeobecného urovnání;

10. je přesvědčen, že od postoje, podle něhož Náhorní Karabach zahrnuje veškeré okupované ázerbájdžánské území obklopující Náhorní Karabach, je rychle třeba upustit; konstatuje, že přechodný status Náhorního Karabachu by mohl nabídnout řešení, než bude rozhodnuto o konečném statusu, a že by mohl vytvořit přechodný rámec mírového spolužití a spolupráce arménských a ázerbájdžánských obyvatel regionu;

11. zdůrazňuje, že bezpečí všech je nepostradatelnou složkou jakékoli dohody; uznává důležitost vhodných opatření na zachování míru v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv, která zahrnují jak vojenská, tak civilní hlediska; vyzývá Radu, aby zvážila možnost podpořit mírový proces za použití misí společné bezpečnostní a obranné politiky, včetně vyslání velké pozorovatelské mise, která by po dosažení politické dohody mohla usnadnit vytvoření mezinárodní mírové jednotky;

Sbližování Arménie a Turecka

12. vítá protokoly o navázání a rozvíjení diplomatických vztahů mezi Arménií a Tureckem, včetně otevření společných hranic; vyzývá obě strany, aby využily této příležitosti ke zlepšení vzájemných vztahů prostřednictvím ratifikace a příslušného uplatňování bez vstupních podmínek a v přiměřené lhůtě; zdůrazňuje, že arménsko-turecké sblížení a jednání v rámci Minské skupiny OBSE jsou dva samostatné procesy, které by se měly vyvíjet podle vlastních zásad; konstatuje však, že dosažení pokroku v jednom z obou procesů může mít potenciálně velmi kladné důsledky v celém regionu;

Konflikty v Gruzii

13. znovu opakuje bezpodmínečnou podporu územní celistvosti a neporušitelnosti mezinárodně uznaných hranic Gruzie a podporuje pokračující snahy, které vyvíjejí gruzínské orgány k dosažení urovnání vnitřních sporů v Abcházii a Jižní Osetii; vítá zprávu Tagliaviniové a podporuje její hlavní zjištění a závěry; očekává, že rozsáhlý faktografický materiál uvedený v této zprávě může být využit pro účely žaloby u Mezinárodního trestního soudu i ze strany jednotlivců pro porušení Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod; podporuje mandát pozorovatelské mise EU (EUMM); žádá o jeho další rozšíření a jeho plné vykonávání; konstatuje, že Rusko a de facto orgány okupovaných území, které jsou pod faktickou kontrolou Ruska, blokují zčásti jeho vykonávání;

14. s uspokojením konstatuje, že mezinárodní společenství téměř jednomyslně zamítá jednostranné prohlášení o nezávislosti Jižní Osetie a Abcházie, a vyzývá zúčastněné strany, aby respektovaly dohodu o příměří z roku 2008 a aby zaručily bezpečnost a volný přístup pracovníků EUMM na místě, a vyzývá Rusko, aby ctilo svůj závazek a stáhlo své jednotky na pozice, které zaujímaly před vypuknutím války v srpnu 2008;

15. žádá Rusko, aby respektovalo svrchovanost a územní celistvost Gruzínské republiky a neporušitelnost jejích mezinárodně uznaných hranic, a proto rozhodně odsuzuje uznání nezávislosti odtržených regionů Jižní Osetie a Abcházie ze strany Ruské federace, které je v rozporu s mezinárodním právem; s vážnými obavami bere na vědomí dohodu mezi Ruskou federací a de facto orgány Abcházie ze 17. února 2010 o zřízení ruské vojenské základny v Abcházii bez souhlasu gruzínské vlády a konstatuje, že tato dohoda je v rozporu s dohodami o příměří z 12. srpna a 8. září 2008;

16. podtrhuje význam, jenž má ochrana bezpečnosti a práv všech lidí, kteří stále žijí v odtržených oblastech, podpora dodržování práva etnických Gruzínců na návrat za bezpečných a důstojných podmínek, zastavení nuceného vydávání pasů, zmírnění jevu de facto uzavřených hranic a dosažení toho, aby EU a další mezinárodní činitelé měli možnost pomoci lidem v obou oblastech; zdůrazňuje potřebu v tomto ohledu jasněji definovat krátkodobé i dlouhodobé cíle; nabádá Gruzii, aby nadále prováděla svůj akční plán pro vnitřně vysídlené osoby a aby pomáhala vnitřně vysídleným osobám na svém území;

17. zdůrazňuje potřebu řešit gruzínsko-abcházský a gruzínsko-jihoosetský rozměr konfliktu a zajistit, aby práva a obavy veškerého obyvatelstva byly zohledňovány stejně; zdůrazňuje skutečnost, že izolace Abcházie a Jižní Osetie nenapomáhá vyřešení konfliktu, a vítá skutečnost, že dne 27. ledna 2010 byla přijata státní strategie týkající se angažovanosti prostřednictvím spolupráce; nabádá gruzínské orgány, aby konzultovaly se všemi zúčastněnými stranami v otázkách přípravy akčního plánu o provádění této strategie; zdůrazňuje význam opatření na vytváření důvěry a mezilidských kontaktů obyvatel ze znepřátelených oblastí; dále nabádá EU, aby podporovala projekty zaměřené na svobodu pohybu a správní hranice mezi dotčeným obyvatelstvem;

18. považuje ženevská jednání za velmi důležitá, protože představují jediné fórum, na kterém jsou zastoupeny všechny strany konfliktu a tři hlavní mezinárodní činitelé – EU, OBSE a OSN – a úzce spolupracují na zajištění bezpečnosti a stability v regionu; vyjadřuje politování nad tím, že potenciál tohoto fóra dosud nepřinesl výrazné výsledky a že v oblasti příměří nadále dochází k incidentům, a to navzdory vítanému přijetí mechanismu pro prevenci konfliktů a reakci na ně; vyzývá zúčastněné strany, aby tento mechanismus a jeho potenciál plně využívaly k posílení vzájemné důvěry; žádá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby vyvinula veškeré snahy a dala nový podnět k jednáním s cílem dosáhnout uspokojivé stabilizace situace a plného uplatňování dohody o příměří ze srpna 2008;

Pokrok směrem k demokratizaci, dodržování lidských práv a zásad právního státu

19. zdůrazňuje, že demokratizace, řádná veřejná správa, politický pluralismus, dodržování zásad právního státu a lidských práv a základních svobod mají zásadní význam, který bude určovat budoucí vztahy Arménie, Ázerbájdžánu a Gruzie s EU; vyzývá dotyčné země, aby v plném rozsahu prováděly akční plán evropské politiky sousedství, a Komisi, aby tyto země v jejich úsilí nadále podporovala; je znepokojen malým pokrokem, kterého v této oblasti dosáhly země jižního Kavkazu, jak vyplývá ze zprávy o pokroku za rok 2009, kterou vypracovala Komise, a z doporučení Rady Evropy; vítá zahájení dialogu o lidských právech mezi EU a Gruzií a Arménií a vyzývá Ázerbájdžán a EU, aby dokončily diskuse o podobné struktuře spolupráce;

20. zdůrazňuje význam dalšího provádění demokratických reforem a zásadní úlohu politického dialogu a spolupráce, jakožto základ pro vytvoření celonárodního konsenzu; zdůrazňuje význam posílení nezávislejších, transparentnějších a silnějších demokratických institucí včetně nezávislých soudů, posílení parlamentního dohledu nad výkonnou mocí a zajištění demokratické změny moci, podpory a posílení občanské společnosti a rozvíjení mezilidských kontaktů na podporu demokracie a právního státu; konstatuje, že navzdory přijatým závazkům je pokrok v oblasti demokracie pomalý;

21. upozorňuje na široce rozšířenou korupci v tomto regionu a vyzývá úřady, aby zpřísnily opatření v boji proti ní, neboť představuje ohrožení hospodářského růstu a sociálního i politického rozvoje dotčených zemí; větší pozornost by měla být věnována boji proti monopolům a přijímání zaměstnanců do veřejných služeb; vítá pokrok, který zaznamenala Gruzie v boji proti korupci;

22. bere na vědomí volby, které nedávno proběhly v zemích regionu; klade důraz na význam svobodných a spravedlivých voleb, jež se budou konat v souladu s mezinárodními závazky a normami, a na potřebu toho, aby tyto země vyvinuly další úsilí při přijímání a provádění reforem k dosažení těchto norem, s cílem posílit povolební kontrolní mechanismy a zajistit řádné prošetření veškerých projevů povolebního násilí a potrestání jeho viníků; zdůrazňuje, že EU hraje důležitou roli v tom smyslu, že poskytne technickou pomoc a zajistí mezinárodní a nezávislé monitorování voleb; potvrzuje stanovisko, že EU neuznává ústavní a právní rámec, na němž se zakládají volby v odtržených oblastech, a hájí politická práva vysídlených osob;

23. domnívá se, že svoboda projevu je základní právo a zásada a že úloha sdělovacích prostředků je zásadní, a zdůrazňuje, že sdělovací prostředky musí být svobodné a nezávislé; je znepokojen tím, že v zemích jižního Kavkazu jsou sdělovací prostředky vystaveny omezování svobody projevu a nedostatečné pluralitě, a vyzývá příslušné orgány, aby obojí zajistily; vyjadřuje hluboké politování nad pokračujícím obtěžováním a zastrašováním profesionálů v oblasti sdělovacích prostředků a nad útoky, mučením a špatným zacházením novinářů; domnívá se, že samoregulovací zásady a mechanismy jsou důležitým prvkem svobody projevu, který je nutno posílit kompetentními profesionálními orgány;

- je znepokojen útoky na novináře v Arménii a zejména dosud trvajícím zadržováním opozičního aktivisty a novináře Nikoly Pašiniana, a to navzdory kladně přijaté amnestii dne18. června 2009;

- vyjadřuje nadále obavy nad zhoršením mediálního klimatu v Ázerbájdžánu, i když vítá milost prezidenta pro 99 vězňů, která byla udělena dne 25. prosince 2009, vyjadřuje politování nad zadržením a odsouzením dvou mladých aktivistů a bloggerů - Emina Milliho a Adnana Hadžizadeho; žádá proto jejich propuštění;

- žádá gruzínské orgány, aby vyjasnily situaci ohledně vlastnictví sdělovacích prostředků a udělování licencí sdělovacím prostředkům; bere na vědomí iniciativu gruzínského parlamentu s cílem rozšířit radu pro veřejné vysílání o více zástupců opozice a občanské společnosti a očekává, že v tomto ohledu bude dosaženo výsledků;

24. je toho názoru, že svoboda shromažďování musí být zaručena, jelikož je nepostradatelná pro rozvoj svobodné, demokratické a životaschopné občanské společnosti; je znepokojen problémy, s kterými se přímo i nepřímo potýká občanská společnost při své organizaci, a pozastavuje se nad přijetím zákonů a postupů, jež by nepřímo mohly svobodu shromažďování omezovat, včetně správního obtěžování v daňových záležitostech; klade důraz na význam úlohy občanské společnosti pro demokratizaci, mírové procesy a usmíření v regionu;

25. vyzývá země v tomto regionu, aby se aktivně účastnily práce parlamentního shromáždění EURONEST a plně využívaly jeho potenciálu k multilaterální i bilaterální výměně názorů, stejně jako k přibližování právních předpisů normám EU a k parlamentnímu dohledu nad demokratickými reformami; v tomto ohledu konstatuje, že posílený dialog mezi poslanci zemí tohoto regionu je zásadní; doufá, že tato iniciativa by mohla vytvořit rámec pro oboustranná setkání poslanců arménského a ázerbájdžánského parlamentu k navázání parlamentního dialogu za přítomnosti poslanců Evropského parlamentu; vyzývá dále zúčastněné vnitrostátní parlamenty členských států EU a Evropský parlament, aby posílily parlamentní spolupráci s parlamenty v regionu s cílem posílit jejich postavení a kapacity tvorby politik;

Hospodářské otázky a sociální rozvoj

26. domnívá se, že rozšíření spolupráce na úrovni regionu i spolupráce s EU v rámci odvětví, jako je ekonomika, doprava, energetika a životní prostředí, je zásadní pro optimální vývoj uvedených odvětví a pro zajištění stability v regionu, avšak tato spolupráce by měla také zahrnovat budování lidského kapitálu v celé oblasti jakožto dlouhodobou investici; vítá skutečnost, že všechny tři země mají užitek ze systému všeobecných preferencí EU (GSP), a konstatuje, že všechny jsou způsobilé pro tento systém, pokud jde o udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných; bere na vědomí, že regionální spolupráce v oblasti soudnictví a policie i zřízení integrované správy hranic jsou klíčové pro další podporu mobility v regionu i směrem k EU; lituje skutečnosti, že realizaci regionálních projektů za účasti všech tří zemí nadále brání dosud nevyřešené konflikty;

27. klade důraz na vytvoření příznivého podnikatelského prostředí a rozvoj soukromého sektoru; konstatuje, že značný hospodářský růst Ázerbájdžánu je zejména založen na příjmech z ropy a zemního plynu; podporuje reformní proces, který činí tamní ekonomiku přitažlivější pro zahraniční investory; nabádá ázerbájdžánské orgány, aby zintenzívnily svá jednání o přístupu ke Světové obchodní organizaci (WTO), a žádá Komisi, aby dále podporovala Ázerbájdžán v tomto procesu; vítá dosažený pokrok v oblasti hospodářských reforem v Arménii a Gruzii; nicméně konstatuje, že hospodářský vývoj v Arménii a Gruzii je ovlivňován světovou hospodářskou krizí, a vítá rozhodnutí EU z konce roku 2009 o poskytnutí makrofinanční pomoci těmto zemím;

28. vyjadřuje znepokojení nad rychlým nárůstem vojenských a obranných výdajů v zemích jižního Kavkazu a nad hromaděním vojenské výzbroje; zdůrazňuje, že tato nemalá část rozpočtů odčerpává značný počet finančních prostředků, které nemohou být využity na řešení naléhavějších problémů, jako je snížení chudoby, sociální zabezpečení a hospodářský rozvoj; v této souvislosti vyzývá Radu a Komisi, aby zabránily tomu, že makrofinanční pomoc EU bude nepřímo financovat posilování armád v regionu;

29. bere na vědomí strategickou geopolitickou polohu jižního Kavkazu a jeho vzrůstající význam jakožto koridoru v oblasti energetiky, dopravy a komunikačních systémů, jenž spojuje oblast Kaspického moře a Střední Asie s Evropou; považuje proto za krajně důležité, aby se spolupráce EU s jižním Kavkazem stala naprostou prioritou, a to zejména v otázkách týkajících se energie; zdůrazňuje významnou úlohu těchto tří zemí pro přepravu energetických zdrojů stejně jako pro diverzifikaci energetických dodávek a energetických tras EU; v této souvislosti znovu připomíná, že Evropská unie by měla přijmout konkrétní opatření k zajištění politické stability v regionu; vítá ochotu Ázerbájdžánu a Gruzie dále hrát aktivní úlohu v podpoře tržních dodávek energie a diverzifikace přepravy v této oblasti; důrazně dotyčným zemím a Komisi doporučuje, aby zapojily Arménii do příslušných projektů týkajících se dopravy a energie v této oblasti;

30. uznává význam této oblasti pro spolupráci s EU v oblasti energie a energetické bezpečnosti, zejména v rámci rozvoje jižního koridoru (Nabucco a White Stream); zdůrazňuje význam prohloubení partnerství EU a Ázerbájdžánu v oblasti energie a konstatuje, že zdroje energie této země mají obrovskou hodnotu a hrají v jeho hospodářském rozvoji zásadní úlohu; klade důraz na zajištění toho, aby zisky z využívání přírodních zdrojů byly rovnoměrně rozděleny a investovány do rozvoje země jako celku, což umožní předejít negativním důsledkům případného poklesu v produkci ropy; bere na vědomí posilující ázerbájdžánsko ruské partnerství, zejména v energetickém odvětví, a v této souvislosti vítá záměr Ázerbájdžánu diverzifikovat své hospodářství; zdůrazňuje význam transparentnosti energetického odvětví v tomto regionu jako podmínky pro důvěru investorů a vyjadřuje Ázerbájdžánu uznání za účast na iniciativě v oblasti transparentnosti těžebního průmyslu;

31. přikládá velký význam rozvoji nových infrastruktur a dopravních koridorů, projektů spojujících oblasti Kaspického moře s oblastmi Černého moře napříč jižním Kavkazem nebo z jižního Kavkazu, jak se rovněž uvádí ve sdělení o druhém strategickém přezkumu energetické politiky; v této souvislosti podporuje všechny iniciativy, které přispějí k navázání hlubšího dialogu mezi výrobci a spotřebiteli a tranzitními zeměmi, v rámci něhož by probíhala výměna odbornosti týkající se regulačních systémů v oblasti energetiky a právních předpisů v oblasti zabezpečení dodávek a výměna osvědčených postupů včetně mechanismů transparentnosti a solidarity a rozvoje mechanismů včasného varování při narušení dodávek energie; je přesvědčen, že tento dialog jde ruku v ruce se sbližováním regulačních rámců, integrací trhu a nediskriminačním režimem v souvislosti s přeshraničními přepravními infrastrukturami;

32. zdůrazňuje význam podpory opatření energetické účinnosti, investic do obnovitelných zdrojů energie a zajištění toho, aby byly řešeny environmentální otázky; uznává, že je nezbytné usilovat o diverzifikaci dodávek, jíž lze dosáhnout pouze prostřednictvím posílené spolupráce se sousedními státy; je toho názoru, že zřízení environmentálního střediska pro oblast Kavkazu by mělo být dostatečně financováno a podporováno, aby mohlo zajišťovat důvěryhodné přeshraniční projekty; považuje za chvályhodný plán Ázerbájdžánu učinit z vývoje alternativních zdrojů energie vládní prioritu a sledování takových cílů podporuje; vítá rozhodnutí Arménie o vyřazení jaderné elektrárny Mezdamor z provozu a nabádá arménské orgány k nalezení životaschopné alternativy pro zásobování energií, jak to požaduje EU; vítá úsilí gruzínské vlády rozvíjet odvětví vodních elektráren a v této souvislosti zdůrazňuje potřebu podpory ze strany EU;

33. domnívá se, že podpora sociální soudržnosti a sociálního dialogu prostřednictvím zapojení všech sociálních partnerů, podpora rovnosti žen a mužů a práv žen, investice do vzdělání, zdravotní péče a budování lidského kapitálu a zajišťování vhodné životní úrovně jsou pro vytvoření životaschopných demokratických společností zásadní; bere s radostí na vědomí, že všechny tři země přijaly programy pro snížení chudoby, a podporuje jejich důsledné provádění;

Směřování ke strategii EU

34. vítá východní partnerství a bere na vědomí příslušné iniciativy, jež byly zahájeny na uskutečněných setkáních; zdůrazňuje, že v zájmu důvěryhodnosti by mělo být toto partnerství doprovázeno konkrétními projekty a odpovídajícími pobídkami; hodlá dále rozvíjet parlamentní rozměr tohoto partnerství;

35. vítá možnost, kterou poskytlo východní partnerství k prohloubení dvoustranných vztahů se zeměmi jižního Kavkazu a EU vytvořením nových smluvních vztahů ve formě dohod o přidružení; zdůrazňuje význam začlenění milníků a měřítek do nástupnických dokumentů stávajícího akčního plánu; zdůrazňuje, že podmínkou pro zahájení jednání je mimo jiné dostatečná úroveň demokracie, právního státu a lidských práv, a vyzývá Komisi, aby v případě potřeby poskytla technickou pomoc zemím při splnění těchto podmínek; vítá zejména komplexní program na budování institucí, který nabízí východní partnerství jako inovativní nástroj zaměřený zejména na pomoc zemím při splnění těchto podmínek; znovu opakuje, že Evropský parlament má právo být ihned a v plné míře informován o všech fázích postupu vyjednávání o dohodách o přidružení, a to i z toho důvodu, že k jejich podpisu bude muset udělit svůj souhlas; očekává, že uplatňování dohod o přidružení ze strany všech zemí jižního Kavkazu urychlí proces hospodářské integrace a politické spolupráce s EU;

36. domnívá se, že akční plány evropské politiky sousedství a jejich provádění představují důležitý základ pro hodnocení dodržování závazků a pokroku v oblasti bilaterálních vztahů s EU a pro zvažování rozšíření dohod s příslušnými zeměmi; bere na vědomí odhodlání Arménie a Gruzie uplatňovat akční plány evropské politiky sousedství a vyzývá Ázerbájdžán, aby v tomto ohledu zintenzívnil své úsilí; je toho názoru, že Evropský parlament by měl být do tohoto procesu zapojen; bere na vědomí rozdílnost pokroku, jehož tyto tři země při provádění příslušných akčních plánů evropské politiky sousedství dosáhly; věří, že při vyjednávání nových dohod o přidružení by měly být tyto rozdíly a rozdílné cíle zohledněny, stejně jako regionální rozměr a skutečnost, že ke všem zemím musí být přistupováno stejně;

37. je toho názoru, že by měl být výrazně posílen regionální rozměr strategie EU pro jižní Kavkaz; v této souvislosti vítá přidělení dalších finančních prostředků evropskému nástroji sousedství a partnerství v rámci východního partnerství určených na programy regionálního rozvoje a vícestranné spolupráce; vyzývá Komisi, aby vymezila soubor regionálních a přeshraničních projektů a programů pro tři země jižního Kavkazu v oblastech jako doprava, životní prostředí, kultura a občanská společnost s cílem zajistit konkrétní pobídky k prohloubení spolupráce a vytváření důvěry mezi stranami;

38. připomíná, že všechny země jižního Kavkazu jsou také součástí iniciativy Černomořská synergie, jež by na základě posílení regionální spolupráce v jistých oblastech, včetně prostřednictvím přeshraničních programů, mohla přispět k vzájemné důvěře mezi partnery; zdůrazňuje, že oblast Černého moře má pro EU velký význam, a žádá Radu a Komisi, a zejména místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby rozvinuly myšlenky a strategie pro intenzivnější spolupráci mezi všemi černomořskými zeměmi a pro posílení vazeb s Evropskou unií; v zájmu toho doporučuje vytvoření institucionalizované struktury v podobě Černomořské unie;

39. znovu potvrzuje, že postoj Ruska, Turecka a USA sehrává při urovnání konfliktu na jižním Kavkazu významnou úlohu; poukazuje na to, že cílem rozvoje východního partnerství není Rusko izolovat, ale naopak nastolit mír, stabilitu a udržitelný hospodářský pokrok pro všechny zúčastněné strany, jejichž výhody pocítí celá oblast i sousední země;

Bezpečnostní otázky a mírové řešení konfliktů

40. věří, že poskytnutí podpory při postupném řešení konfliktů je zásadní a že EU má dobrou pozici pro podpoření budování důvěry, rekonstrukce a obnovy a že má možnost pomoci zapojit dotčené komunity; v tomto ohledu je zásadní vytvořit prostor pro angažovanost civilního obyvatelstva, nejen mezi vedoucími představiteli, ale rovněž mezi občanskými organizacemi; dále se domnívá, že je velmi důležité zachovat vysokou úroveň mezinárodní pozornosti vůči všem konfliktům v této oblasti a zajistit tak jejich rychlé vyřešení; uznává, že regionální spolupráce je nezbytnou podmínkou budování důvěry a posílení bezpečnosti, v souladu s prioritami evropské politiky sousedství; vyzývá všechny strany, aby se plně zapojily do vícestranné spolupráce v rámci východního partnerství a nepodmiňovaly tuto účast konečným vyřešením konfliktů;

41. zdůrazňuje nebezpečný potenciál vedlejších efektů přetrvávajících konfliktů v regionu; v této souvislosti doporučuje vytvoření konference o bezpečnosti a spolupráci na jižním Kavkazu, které by se účastnili všechny příslušné země a relevantní regionální a globální aktéři, a to s cílem vypracovat pakt stability pro jižní Kavkaz;

42. bere na vědomí současné zapojení EU při postupném řešení konfliktů v tomto regionu a věří, že na základě vstupu Lisabonské smlouvy v platnost může EU oprávněně hrát ještě významnější úlohu; plně podporuje zvláštního zástupce EU pro jižní Kavkaz pana Petera Semnebyho; vítá práci EUMM v Gruzii a žádá, aby EU vyvinula větší úsilí s cílem přesvědčit Rusko a příslušné de facto orgány, aby přestaly bránit EUMM ve vstupu do Jižní Osetie a Abcházie; domnívá se, že EU má nyní příležitost podpořit řešení konfliktu v Náhorním Karabachu, a zdůrazňuje, že je důležité, aby EU této věci přispěla; proto se domnívá, že je nevyhnutelné, aby úloha EU v Minské skupině byla posílena prostřednictvím mandátu EU pro francouzského spolupředsedu Minské skupiny; žádá Komisi, aby zvážila možnost poskytnutí humanitární pomoci a podpory obyvatelstvu oblasti Náhorního Karabachu i vnitřně vysídleným osobám a uprchlíkům, kteří z této oblasti uprchli; žádá Komisi a zvláštního zástupce EU Semnebyho, aby programy pomoci a šíření informací uplatňované v Abcházii a Osetii uplatňovali i v oblasti Náhorního Karabachu;

43. vyzývá místopředsedkyni / vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby bedlivě sledovala vývoj v této oblasti a aby se aktivně zapojila do postupů řešení konfliktu; vyjadřuje uznání práci zvláštního zástupce pro jižní Kavkaz a doufá, že vysoký představitel zajistí v tomto ohledu návaznost a soudržnost; vybízí Radu, aby zvážila možnost využít nástrojů společné bezpečnostní a obranné politiky ke zvýšení své účasti při postupech budování míru a řízení konfliktů;

44. žádá Komisi, aby zvážila možnost poskytnout podstatnou finanční a technickou podporu na opatření při budování důvěry a jejím upevňování mezi skupinami obyvatelstva a aby se zúčastnila obnovy a rekonstrukce v ve všech regionech postižených konflikty, jako jsou projekty vytvářející příjmy a projekty socio-ekonomické integrace vnitřně vysídlených osob a vracejících se uprchlíků, obnova bydlení a zaměření na dialog a jeho zprostředkování, a aby nadále vytvářela a podporovala projekty občanské společnosti zaměřené na podporu usmíření a kontaktů mezi místním obyvatelstvem a jednotlivci;

Demokratizace, lidská práva a právní stát

45. podporuje financování EU na pomoc této oblasti s cílem podpořit výše uvedené zásady a postupy a je toho názoru, že tento typ pomoci EU by měl probíhat v rámci politické podmíněnosti, jako je politický dialog a reforma a pokrok v demokratizačním procesu; varuje před možností zneužívání konfliktů vládami s cílem odvrátit zájem mezinárodního společenství od domácí problematiky;

46. vyzývá Komisi a Radu k zajištění toho, aby byly dodržovány závazky zahrnuté do balíčků politické podmíněnosti, jako je konkrétní závazek gruzínské vlády poskytnout nový impuls pro demokratické reformy v rámci pomoci EU po konfliktu, na čemž se dohodla Komise s Gruzií v lednu 2009, a dále, aby o učiněném pokroku byly Evropskému parlamentu pravidelně podávány zprávy;

47. vítá práci poradní skupiny EU na vysoké úrovni pro Arménii; vítá možnost navýšení finanční pomoci v rámci východního partnerství, včetně pomoci při přípravách vyjednávání nových dohod o přidružení s EU, a vyzývá Komisi, aby prověřila možnost nabídnout konkrétně přizpůsobenou pomoc rovněž Ázerbájdžánu a Gruzii;

48. je toho názoru, že je třeba věnovat zvláštní pozornost právům menšin a zranitelných skupin, a vyzývá Arménii, Ázerbájdžán a Gruzii, aby zavedly veřejné vzdělávací programy v oblasti lidských práv, které budou podporovat hodnoty tolerance, pluralismu a rozmanitosti, včetně respektu k právům sexuálních menšin a dalších přehlížených a stigmatizovaných skupin;

49. vyjadřuje znepokojení nad odmítnutím provozovatele Eutelsat přenášet ruskojazyčný program gruzínské veřejnoprávní stanice, neboť toto odmítnutí je zřejmě politicky motivované; zdůrazňuje, že díky tomuto rozhodnutí zůstává de facto monopol na satelitní přenos určený ruskojazyčnému publiku v regionu společnosti Intersputnik a jejímu hlavnímu zákazníkovi, skupině Gazprom Media Group; zdůrazňuje, že je nesmírně důležité, aby v demokratické a pluralitní společnosti nebylo bráněno vysílání nezávislých sdělovacích prostředků;

50. uznává potenciální úlohu fóra občanské společnosti pro východní partnerství jakožto fóra, které posílí rozvoj skutečně občanské společnosti a posílí její upevňování ve státech dané oblasti, vyzývá Komisi k zajištění toho, aby se fóru dostalo dostatečné finanční podpory; upozorňuje na význam financování projektů občanské společnosti a úlohy, kterou v tomto regionu hrají delegace EU při výběru těchto projektů, a na důležitost, jež mohou tyto projekty vykázat při podpoře kontaktů na úrovni regionů;

Hospodářská spolupráce a sociální rozvoj

51. domnívá se, že EU by měla i nadále podporovat hospodářský rozvoj, obchod a investice v regionu a že obchodní politika je základním činitelem politické stability a hospodářského rozvoje a vede ke snižování chudoby na jižním Kavkaze; věří, že vyjednávání a uzavírání obsáhlých a komplexních dohod o volném obchodě by v tomto ohledu mohly hrát velmi důležitou roli; vyzývá Komisi, aby zvážila možné způsoby, jak pomoci zemím v regionu při jejich přípravě a umožnila jim vyjednávat a následně provádět a dodržovat závazky stanovené v budoucích dohodách o volném obchodě a provádět včas komplexní hodnocení sociálního dopadu a dopadu na životní prostředí těchto dohod; dále vyzývá země jižního Kavkazu, aby zvážily možnost vytvořit mezi sebou zónu volného obchodu;

52. zdůrazňuje význam geopolitické situace Arménie, Gruzie a Ázerbájdžánu ve vztahu k Evropské unii, Turecku jako kandidátské zemi, Rusku a Íránu; domnívá se, že obchod je jednou z klíčových složek celkové politiky EU zaměřené na podporu politické stability, dodržování lidských práv, udržitelného růstu a prosperity, a zastává názor, že regionální rozměr strategie EU pro jižní Kavkaz si žádá, aby při jednáních o obchodních dohodách byl uplatňován regionální přístup; vyzývá Komisi, aby určila společné oblasti hospodářského zájmu, jež mohou překonat rozdílnosti, usnadnit dialog a podpořit regionální spolupráci; vyzývá EU, aby se na integraci v této oblasti více podílela a intenzivněji se do ní zapojovala, vzhledem k tomu, že Společenství má nyní v obchodní politice výlučnou pravomoc;

53. vítá skutečnost, že v květnu 2008 byly dokončeny studie proveditelnosti týkající se Gruzie a Arménie, které ukazují, že obsáhlé a komplexní dohody o volném obchodu by těmto zemím a EU přinesly značné hospodářské výhody, a které tedy umožňují Komisi zahájit přípravnou fázi budoucích jednání o těchto dohodách; nabádá Gruzii, Arménii a Ázerbájdžán, aby zlepšily svůj pokrok v plnění akčních plánů evropské politiky sousedství a aby se více řídily doporučeními Komise a pokusily se především zlepšit své správní a institucionální kapacity a provést reformy právních předpisů (zejména v souvislosti s nízkou úrovní ochrany duševního vlastnictví ve všech třech těchto zemích), což je jednou z nezbytných podmínek účinného uplatňování těchto ambiciózních dohod o volném obchodu a zajištění udržitelnosti jejich přínosů; je přesvědčen, že uzavření dohod o volném obchodu Gruzií, Arménií a Ázerbájdžánem by mohlo nejen vést k hospodářskému růstu, ale mohlo by také zvýšit zahraniční investice, vytvořit nová pracovní místa a vymýtit chudobu;

54. připomíná, že energetická bezpečnost je společným problémem; naléhavě proto vyzývá EU, aby silněji podpořila energetické projekty v této oblasti v souladu s evropskými normami, včetně projektů na podporu energetické účinnosti a rozvoje alternativních zdrojů energie, zintenzívnila svou spolupráci v oblasti energie a pracovala na uskutečnění jižního energetického koridoru a aby co nejdříve dokončila plynovod Nabucco; dále vyzývá Komisi k zajištění toho, aby projekty v oblasti energetiky na jižním Kavkazu posílily vztahy mezi uvedenými třemi zeměmi a nebyly důvodem vyloučení jistých komunit; znovu potvrzuje význam iniciativy z Baku a příslušných podpůrných programů – INOGATE a TRACECA;

55. zdůrazňuje, že politická stabilita je nezbytná pro spolehlivé a nepřerušené dodávky energetických zdrojů, aby mohly být zajištěny řádné podmínky pro rozvoj infrastruktury; v tomto ohledu připomíná, že dvojí energetický koridor tvořený plynovody Baku–Tbilisi–Ceyhan a Baku–Tbilisi–Erzerum přispívá k přiblížení EU a oblasti Kaspického moře; vyzývá k obnovení stávajících dvoustranných dohod či memoranda o porozumění uzavřených s dotyčnými třemi zeměmi jižního Kavkazu v oblasti energie a k začlenění „ustanovení o zabezpečení dodávek energie“, kterým se stanoví kodex správné praxe a konkrétní opatření v případě narušení dodávek energie; domnívá se, že dodávky energie a pravidla pro přepravu by měly být součástí jednání o obsáhlých dohodách o přidružení s těmito zeměmi;

56. opakuje význam mezilidských kontaktů a programů mobility, zejména jsou-li zaměřeny na mládež, a programů partnerství s regiony EU a místními komunitami s národnostními menšinami, které se těší vysoké míře autonomie; věří, že je zapotřebí významně navýšit počet studentů, učitelů a výzkumných pracovníků, kteří se účastní programů mobility; vítá uzavření dohody o usnadnění udělování víz a o zpětném přebírání osob s Gruzií a vyzývá Radu a Komisi, aby pokročily s cílem uzavření dohody o usnadnění udělování víz a o zpětném přebírání osob s Arménií a Ázerbájdžánem;

57. opakovaně potvrzuje nutnost, aby EU vyvinula strategii pro oblast jižního Kavkazu, a to vzhledem k významu, který tento region pro EU má, i k potenciální úloze, kterou EU hraje při dalším posilování rozvoje regionu a při řešení tamních konfliktů;

o o

58. Pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi a vládám a parlamentům Arménie, Ázerbájdžánu a Gruzie.

[1] Úř. věst. C 282E, 6.11.2008, s. 443.
[2] Úř. věst. C 41E, 19.2.2009, s. 53.
[3] Úř. věst. C 41E, 19.2.2009, s. 64.
[4] Přijaté texty, P7_TA(2009)0120.
[5] Úř. věst. C 295E, 4.12.2009, s. 26.
[6] Úř. věst. C 285E, 26.11.2009, s. 7.
[7] Úř. věst. C 66E, 20.03.2009, s. 67.

pro Výbor pro zahraniční věci

o potřebě vypracovat strategii EU pro oblast jižního Kavkazu
(2009/2216(INI))

Navrhovatel: Metin Kazak

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. zdůrazňuje význam geopolitické situace Arménie, Gruzie a Ázerbájdžánu ve vztahu k Evropské unii, Turecku jako kandidátské zemi, Rusku a Íránu, a domnívá se proto, že je nanejvýše důležité, aby byl na spolupráci se zeměmi jižního Kavkazu kladen velký důraz, především pokud jde o řešení zamrzlých konfliktů a v neposlední řadě v otázkách souvisejících s hospodářským a obchodním rozvojem této oblasti, zabezpečením energií, politickou stabilitou a podporou demokracie a řádné správy;

2. vyzývá Komisi, aby určila společné oblasti hospodářského zájmu, jež mohou překonat rozdílnosti, usnadnit dialog a podpořit regionální spolupráci;

3. domnívá se, že obchod je v zemích východního partnerství a zejména v oblasti jižního Kavkazu jednou z klíčových složek celkové politiky EU zaměřené na podporu politické stability, dodržování lidských práv, udržitelného růstu a prosperity;

4. je toho názoru, že regionální rozměr strategie EU pro oblast jižního Kavkazu vyžaduje regionální přístup k jednání o obchodních dohodách;

5. vítá skutečnost, že v květnu 2008 byly dokončeny studie proveditelnosti týkající se Gruzie a Arménie, které ukazují, že obsáhlé a komplexní dohody o volném obchodu by těmto zemím a EU přinesly značné hospodářské výhody, a které tedy umožňují Komisi zahájit přípravnou fázi budoucích jednání o těchto dohodách; vyzývá Ázerbájdžán, aby co nejdříve dokončil své přistoupení k WTO, neboť členství v této organizaci je podmínkou pro zahájení každého jednání o dohodě o volném obchodu; vyzývá Komisi, aby Ázerbájdžánu poskytla technickou podporu, aby mohl dokončit své přistoupení k WTO; nabádá Gruzii, Arménii a Ázerbájdžán, aby zlepšily svůj pokrok v plnění akčních plánů evropské politiky sousedství a aby se více řídily doporučeními Komise a pokusily se především zlepšit své správní a institucionální kapacity a provést reformy právních předpisů (zejména v souvislosti s nízkou úrovní ochrany duševního vlastnictví ve všech třech těchto zemích), což je jednou z nezbytných podmínek pro účinné uplatňování těchto ambiciózních dohod o volném obchodu a pro zajištění udržitelnosti jejich přínosů;

6. vyzývá Komisi, aby prostřednictvím vhodných mechanismů technické pomoci podpořila posílení finančního a bankovního systému ve státech jižního Kavkazu, aby byl schopen reagovat na požadavky podnikatelského prostředí a investorů;

7. domnívá se, že budoucí uzavření dohod o přidružení a následné případné uzavření obsáhlých a komplexních dohod o volném obchodu s každou z těchto zemí by bylo prvním krokem k vytvoření sítě dohod o volném obchodu podobného druhu mezi těmito zeměmi a tedy k vytvoření obsáhlých a komplexních oblastí volného obchodu mezi nimi, které by přispívaly k regionální integraci; vyzývá Komisi, aby podpořila a posílila zapojení místních a regionálních orgánů do přeshraniční spolupráce a vytvořila podpůrný legislativní rámec, který spolupráci zkvalitní;

8. domnívá se, že uzavření dohod o volném obchodu s Gruzií, Arménií a Ázerbájdžánem by mohlo nejen vést k hospodářskému růstu, ale mohlo by také zvýšit zahraniční investice, vytvořit nová pracovní místa a vymýtit chudobu;

9. vítá úsilí několika organizací pro regionální spolupráci, zejména Organizace pro hospodářskou spolupráci v oblasti Černého moře (BSEC), které se zaměřují na lepší integraci oblasti jižního Kavkazu; vyzývá EU, aby se na integraci v této oblasti více podílela a intenzivněji se do ní zapojovala, vzhledem k tomu, že Společenství má nyní v obchodní politice výlučnou pravomoc.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

EVROPSKÝ PARLAMENT

VÝBOR PRO PRŮMYSL, VÝZKUM A ENERGETIKU

předseda

Pan Gabriele Albertini

Předseda Výboru pro zahraniční věci

Jednací č.: D(2009)70478

HC/ac

V Bruselu dne […]

Strategie EU pro Jižní Kavkaz

Vážený pane předsedo,

Váš výbor právě připravuje nelegislativní zprávu z vlastního podnětu s názvem „Strategie EU pro jižní Kavkaz“ (2009/2216 (INI)).

Vzhledem k dopadům této záležitosti na oblast energetiky výbor ITRE předložil dne 24. 11. 2009 Konferenci předsedů výborů žádost o předložení stanoviska. Konference předsedů vydala povolení dne 17. 12. 2009.

Koordinátoři výboru ITRE se s ohledem na napjatý harmonogram rozhodli nevypracovat k návrhu zprávy formální stanovisko, a to kvůli nedostatku času a velkému pracovnímu vytížení, kterým výbor v lednu 2010 čelil, zejména v souvislosti s pořádáním slyšení s kandidáty na komisaře.

Koordinátoři se na své schůzi dne 2. prosince 2009 však dohodli vydat stanovisko prostřednictvím dopisu.

Byl bych proto rád, kdybyste ve svém návrhu usnesení zvážili tyto návrhy:

1 – bere na vědomí strategický význam jižního Kavkazu – Gruzie, Arménie a Ázerbájdžánu – jako hlavní oblasti, kde se přepravuje energie, pro diverzifikaci a zabezpečení dodávek energie v EU jako oblasti, která poskytuje koridor pro přepravu ložisek ropy a zemního plynu z Kaspické nížiny a střední Asie; v menší míře bere na vědomí případný významný příspěvek, kterým je rozvoj azerského ložiska zemního plynu Shah Deniz II. fáze v období do roku 2015, a projekty týkající se plynovodů, které o přepravu plynu z tohoto ložiska usilují;

2 – zdůrazňuje úlohu existujících ropovodů a plynovodů, ropovodů na surovou ropu Baku-Supsa a Baku-Tbilissi-Ceyhan (BTC) a potrubí pro přepravu zemního plynu jižního z Kavkazu (Baku-Tbilissi-Erzerum, BTE) při rozšiřování možností diverzifikace dodávek z Ázerbájdžánu, Kazachstánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu;

3 – uznává zásadní úlohu rozvoje nových infrastruktur a dopravních koridorů, diverzifikovaných dodavatelů a tras, jako je Nabucco, plynovod vedoucí přes Kaspické moře (TCP), spojovací plynovod Turecko–Řecko–Itálie (TGI), White Stream, INOGATE (mezistátní přeprava ropy a plynu do Evropy) a TRACECA (dopravní koridor Evropa-Kavkaz-Asie), projekty spojující oblast Kaspického moře s oblastí Černého moře napříč jižním Kavkazem nebo z jižního Kavkazu, jak je uvedeno rovněž ve sdělení o druhém strategickém přezkumu energetické politiky;

4 – zdůrazňuje, že důvěra investorů závisí na transparentním a koherentním řízení, transparentnosti údajů o zásobách ropy a plynu, výrobní kapacitě a dopravních infrastrukturách, jakož i na celkové politické stabilitě této oblasti; je znepokojen tím, že politické riziko na jižním Kavkazu ztěžuje po konfliktu v Gruzii, k němuž došlo v roce 2008, zavádění projektů infrastruktury v této oblasti a zvyšuje náklady na tyto projekty.

5 – zdůrazňuje, že politická stabilita je nezbytná pro spolehlivé a nepřerušené dodávky energetických zdrojů, aby mohly být zajištěny řádné podmínky rozvoje infrastruktury; v tomto ohledu připomíná, že dvojí energetický koridor tvořený plynovody BTC a BTE přispívá k přiblížení EU a oblasti Kaspického moře;

6 – v tomto ohledu připomíná, že jižní Kavkaz byl do evropské politiky sousedství zahrnut v červnu 2004, a vítá zejména závěry týkající se jižního Kavkazu, k nimž Rada dospěla v prosinci 2009 a které znovu potvrzují zásady společného prohlášení pražského summitu ze dne 7. května 2009, na základě něhož bylo vytvořeno „východní partnerství“ – včetně tří dotyčných zemí jižního Kavkazu – jako konkrétní východní rozměr evropské politiky sousedství;

7 – vyjadřuje plnou podporu návrhu na zřízení parlamentního shromáždění pro vztahy EU s východními sousedy (EURONEST) jakožto zamýšleného parlamentního orgánu východního partnerství; domnívá se, že Evropský parlament musí aktivně podpořit či potvrdit směry pro harmonizaci energetických politik partnerských zemí;

8 – podporuje vícestrannou spolupráci, která bude navázána v rámci 3. platformy východního partnerství týkající se zabezpečení dodávek energie a jejímž cílem bude posílit zabezpečení dodávek energie pro EU a její partnery s ohledem na dlouhodobé dodávky energie a přepravu; připojuje se k hlavním cílům, které byly přijaty v oblasti energetické solidarity a bezpečnostních mechanismů, rozvoje infrastruktury, propojení a diverzifikace dodávek, podpory zvýšené energetické účinnosti, využívání obnovitelných zdrojů energie a regulačního rámce;

9 – v této souvislosti podporuje všechny iniciativy, které přispějí k navázání hlubšího dialogu mezi výrobci a spotřebiteli a tranzitními zeměmi, v rámci něhož by probíhala výměna odbornosti týkající se regulačních systémů v oblasti energetiky a právních předpisů v oblasti zabezpečení dodávek a výměna osvědčených postupů včetně mechanismů transparentnosti a solidarity a rozvoje mechanismů včasného varování při narušení dodávek energie; je přesvědčen, že tento dialog jde ruku v ruce se sbližováním regulačních rámců, integrací trhu a nediskriminačním režimem v souvislosti s přeshraničními přepravními infrastrukturami;

10 – podporuje regionální spolupráci v rozvoji energetického trhu a vítá doplnění východního partnerství o další iniciativy, které jsou v současné době uskutečňovány v rámci programu INOGATE podporujícího iniciativu z Baku a v rámci Černomořské synergie; odhaduje, že synergie s regionálními programy by mohly být realizovány v rámci stěžejní iniciativy týkající se podpory regionálních trhů s elektřinou, zlepšení energetické účinnosti a širšího využívání obnovitelných zdrojů a mohly by přispět k vytvoření konkrétního přístupu, který by umožnil prohloubit spolupráci mezi provozovateli přepravního systému a kontrolními orgány a zajistit důrazný postup harmonizace podmínek přístupu k síti a vzájemně slučitelná pravidla pro převod a přepravu;

11 – domnívá se, že činnosti uskutečňované v rámci stěžejní iniciativy zaměřené na diverzifikaci dodávek energie a přepravních tras, která poskytuje politickou podporu rozvoji jižního koridoru, by mohly vzájemně těžit z dlouhodobého plánování prováděného podle evropského desetiletého plánu rozvoje sítí a z probíhajícího procesu přezkumu pokynů transevropské energetické sítě (TEN-E) při určování vhodných projektů zaměřených na propojení a infrastrukturu;

12 – vyzývá k obnovení stávajících dvoustranných dohod či memoranda o porozumění uzavřených s dotyčnými třemi zeměmi jižního Kavkazu v oblasti energie a k začlenění „ustanovení o zabezpečení dodávek energie“, kterým se stanoví kodex správné praxe a konkrétní opatření v případě narušení dodávek energie; domnívá se, že dodávky energie a pravidla pro přepravu by měly být součástí jednání o obsáhlých dohodách o přidružení s těmito zeměmi;

Doufám, že tento způsob předložení stanoviska výboru ITRE usnadní přijetí Vaší konečné zprávy.

S úctou

Herbert Reul

Datum přijetí

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Laima Liucija Andrikienė, David Campbell Bannerman, Daniel Caspary, William (The Earl of ) Dartmouth, Joe Higgins, Yannick Jadot, Metin Kazak, Bernd Lange, David Martin, Vital Moreira, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Tokia Saïfi, Helmut Scholz, Peter Šťastný, Robert Sturdy, Gianluca Susta, Iuliu Winkler, Jan Zahradil, Pablo Zalba Bidegain, Paweł Zalewski

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Catherine Bearder, George Sabin Cutaş, Salvatore Iacolino, Libor Rouček, Michael Theurer, Jarosław Leszek Wałęsa

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Sylvie Guillaume

Právní upozornění - Ochrana soukromí