DOPORUČENÍ PRO DRUHÉ ČTENÍ k postoji Rady v prvním čtení ohledně přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické náročnosti budov (přepracované znění)

28. 4. 2010 - (05386/3/2010 – C7‑0095/2010 – 2008/0223(COD)) - ***II

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
Zpravodajka: Silvia-Adriana Ţicău

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o postoji Rady v prvním čtení ohledně přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické náročnosti budov (přepracované znění)

(05386/3/2010 – C7‑0095/2010 – 2008/0223(COD))

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (05386/3/2010 – C7‑0095/2010),

–   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0780),

–   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0413/2008),

–   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvané „Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ (KOM(2009)0665),

–   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se postoje Rady v prvním čtení k přijetí pozměněného návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické náročnosti budov (přepracované znění) (KOM(2010)0165),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 7 a čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na svůj postoj v prvním čtení[1],

–   s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[2],

–   s ohledem na stanovisko Výboru regionů[3],

–   s ohledem na článek 72 jednacího řádu,

–   s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0124/2010),

1.  schvaluje postoj Rady;

2.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

3.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady akt podepsal v souladu s čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.  pověřuje generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co bude ověřeno, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Radě, Komisi a národním parlamentům.

• [1]  Přijaté texty, P6_TA(2009)0278.
• [2]  Úř. věst. C 277, 17.11.2009, s. 75.
• [3]  Úř. věst. C 200, 25.8.2009, s. 41.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Význam hlediska energetické náročnosti budov

Evropská unie se v roce 2008 zavázala snížit do roku 2020 spotřebu energie o 20 % a současně dosáhnout toho, aby 20 % spotřebované energie pocházelo z obnovitelných zdrojů. Evropská rada rozhodla zvýšit do roku 2020 energetickou účinnost o 20 %.

Jako odvětví s největším potenciálem pro úspory energie bylo Evropskou unií označeno stavebnictví. Toto odvětví je odpovědné za 40 % spotřebované energie a za 35 % celkových emisí. Domácnosti, které se na celkové spotřebě energie podílejí 26 %, mají větší potenciál pro zlepšení než budovy využívané pro komerční účely. Nejúčinnějším způsobem, jak snížit spotřebu energie o 20 % a spotřebu emisí v odvětvích, jež nespadají do systému obchodování s emisemi, je zlepšit energetickou účinnost budov.

Energetické úspory budov s optimálním využitím energií dosahují v porovnání s konvenčními budovami v průměru 30 %. Budovy s optimálním využitím energií navíc potřebují méně vody a vykazují nižší náklady na údržbu a veškeré poplatky.

Směrnice o energetické náročnosti budov bude mít na život evropských občanů významný dopad, neboť se bude přímo týkat budov, v nichž žijí a jež užívají. Investice do zlepšení energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů energie navíc vytvoří miliony pracovních míst a přispějí k udržitelnému hospodářskému růstu v EU.

Návrh Komise na přepracování směrnice 2002/91/ES (směrnice o energetické náročnosti budov)

Evropská komise dne 13. listopadu 2008 podala legislativní návrh na přepracování směrnice 2002/91/ES o energetické náročnosti budov. Tato směrnice tvoří součást legislativního balíčku o energetické účinnosti.

Stanovisko Evropského parlamentu v prvním čtení

Evropský parlament přijal své stanovisko k přepracování směrnice o energetické náročnosti budov v prvním čtení postupu spolurozhodování dne 22. dubna 2009 a naprostou většinou hlasů zlepšení energetické náročnosti budov podpořil (549 hlasů pro, 51 proti a 26 poslanců se zdrželo hlasování).

Evropský parlament schválil tyto hlavní změny:

§ Novou přílohu uvádějící seznam zásad pro společnou metodu výpočtu nákladově optimálních úrovní.

§ Jasnou lhůtu, do kdy mají všechny nové budovy dosáhnout alespoň nulové spotřeby energie (do 31. prosince 2016). Členské státy stanoví na rok 2015 a 2020 cíle pro minimální procentuální podíl budov, jejichž čistá spotřeba energie bude nulová.

§ Vzájemné uznávání subjektů vydávajících certifikáty energetické náročnosti budov a inspektorů otopných soustav a klimatizačních systémů.

§ Konzultaci místních, regionálních a vnitrostátních orgánů.

§ Společné pokyny, jež stanoví minimální normy, pokud jde o obsah a formu certifikátů energetické náročnosti.

§ Hlavní úlohu převezmou orgány veřejné moci a provedou doporučení uvedená v certifikátu energetické náročnosti vydaném pro budovy, jež užívají.

§ Musí být stanoveny minimální požadavky na energetickou náročnost s ohledem na prvky budovy a technické systémy, které jsou v budovách instalovány a uvedeny do provozu.

§ Do všech nových budov a do všech budov, které procházejí větší renovací, musí být instalovány inteligentní měřiče.

§ Finanční pobídky a překážky na trhu: Členské státy vypracují do 30. června 2011 vnitrostátní akční plány, včetně navrhovaných opatření, jež zajistí splnění požadavků stanovených v této směrnici díky omezení stávajících právních překážek a překážek na trhu a díky rozvoji stávajících a vytvoření nových finančních a daňových nástrojů s cílem zvýšit energetickou účinnost nových a stávajících budov.

§ Do roku 2011 má být vytvořen systém dobrovolné certifikace Evropské unie pro energetickou náročnost neobytných budov a do roku 2012 jej zavedou členské státy, v nichž tento systém bude fungovat souběžně s vnitrostátním systémem certifikace.

§ Nová ustanovení týkající se inspekce klimatizačních systémů, nezávislých odborníků a školicích programů.

§ Komise do roku 2010 vytvoří internetové stránky, jež budou poskytovat určité informace o nejnovější verzi každého akčního plánu energetické účinnosti.

Druhé čtení v Evropském parlamentu

Evropský parlament a Rada EU dosáhly dne 19. listopadu 2009 politické dohody o technických aspektech legislativního návrhu. Mezi nejdůležitější výsledky patří:

§ Samostatného článku o otázkách financování (článek 10) – včetně návrhů, jež mají být předloženy do 30. června 2011 – a bodů odůvodnění 18, 19, 20 o stávajících nástrojích a programech. Články o certifikátech (čl. 11 odst. 4) a „budovách s téměř nulovou spotřebou energie“ (čl. 9 odst. 3) navíc obsahují finanční ustanovení. (Tyto články doplňuje stanovisko Komise).

§ „Budovy s téměř nulovou spotřebou energie“: Do 31. prosince 2020 bude energetická náročnost všech nových budov téměř nulová. Pro veřejný sektor, který by měl jít v tomto ohledu příkladem, toto platí s dvouletým předstihem. Tato politika má nyní stanoveny ambiciózní pevné cíle a její součástí jsou vnitrostátní akční plány obsahující podpůrná opatření (článek 9).

§ Větší renovace budov by měly být prováděny tak, aby dotčené objekty nebo jejich renovované části splňovaly minimální požadavky na energetickou náročnost, neboť to je technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné. Tyto minimální požadavky se vztahují i na technické systémy budov a na ty prvky budov, které se výrazně podílejí na energetické bilanci pláště budovy, a to při každé dodatečné montáži nebo výměně (články 7 a 8).

§ Rozšíření rozsahu působnosti nad rámec větších renovací: Požadavky kladené na stavební komponenty a dílce jsou nyní uvedeny v článku 7.

§ Hlavní nová ustanovení o certifikátech: Společně s certifikátem budou poskytovány vyčerpávající informace, včetně informací o možnostech financování (čl. 11 odst. 4). Veřejný sektor se vyzývá k tomu, aby převzal vedoucí úlohu při realizaci doporučení připojených k certifikátu energetické náročnosti během doby jeho platnosti (čl. 11 odst. 5). Zavádí se systém Evropské unie pro dobrovolnou společnou certifikaci energetické náročnosti neobytných budov (čl. 11 odst. 9). Byla zavedena ustanovení týkající se vydávání certifikátů energetické náročnosti a jejich vystavování na viditelném místě (články 10 a 11). Všechny reklamy na prodej nebo pronájem budov či jejich částí budou muset uvádět ukazatel energetické náročnosti, který je uveden v příslušném certifikátu (čl. 12 odst. 4).

§ Úplnější informace a větší transparentnost, pokud jde o akreditace odborníků, školení a finanční nástroje, poskytování lepších informací majitelům a nájemcům a více informací o certifikátech (články 17 a 20).

§ Snížení administrativní zátěže v souvislosti s inspekcemi.

§ Konzultace s místními orgány a pomoc veřejným orgánům při realizaci doporučení. Nový článek o konzultaci se zúčastněnými stranami, včetně místních a regionálních orgánů, (článek 21) a nová ustanovení ohledně pokynů pro místní projektanty a architekty, aby při plánování, projektování a renovaci průmyslových nebo obytných oblastí zvažovali optimální kombinaci opatření zlepšujících energetickou účinnost a využití energie z obnovitelných zdrojů a dálkového vytápění a chlazení (bod odůvodnění 28).

§ Více obnovitelných prvků pro nové budovy (článek 6).

§ Silnější úloha Komise při posuzování vnitrostátních plánů (čl. 9 odst. 4) a inspekčních zpráv (čl. 15 odst. 4).

§ Instalace inteligentních měřicích systémů a aktivních kontrolních systémů, jako jsou automatické, kontrolní a monitorovací systémy pro úspory energie (článek 8).

§ Nebyla stanovena obecná metodika, ale do 30. června 2011 Komise vypracuje srovnávací metodický rámec pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost (článek 5 a příloha III).

§ Přezkum: Revize směrnice bude provedena do 1. ledna 2017.

Vstup Lisabonské smlouvy v platnost si nicméně vyžádal několik úprav, zejména právního základu a aktů v přenesené pravomoci (původní postup projednávání ve výborech). Dotčená ustanovení se týkají výkonu přenesení pravomoci (článek 23) a pětileté doby trvání přenesených pravomocí pro úpravu přílohy I (společný obecný rámec pro výpočet energetické náročnosti budov), která bude automaticky prodloužena o dalších pět let, pokud Evropský parlament a Rada nerozhodnou o jeho zrušení, a dále upravují zrušení přenesení pravomoci (článek 24) a námitky k aktům v přenesené pravomoci (článek 25) do dvou měsíců od oznámení.

Po přijetí nové směrnice a jejím zveřejnění v Úředním věstníku EU budou mít členské státy dva roky na to, aby ji provedly ve svých vnitrostátních právních předpisech.

Závěry

Společný postoj Rady vychází z dohody uzavřené v listopadu 2009 mezi Evropským parlamentem a Radou.

POSTUP

Název	Energetické vlastnosti budov (Přepracování)
Referenční údaje	05386/3/2010 – C7-0095/2010 – 2008/0223(COD)
Datum prvního čtení EP – P číslo	23.4.2009                     T6-0278/2009
Návrh Komise	COM(2008)0780 - C6-0413/2008
Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno obdržení společného postoje	19.4.2010
Příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	ITRE 19.4.2010
Zpravodaj(ové)        Datum jmenování	Silvia-Adriana Ţicău 21.7.2009
Datum přijetí	28.4.2010
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	53 0 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Jean-Pierre Audy, Zigmantas Balčytis, Bendt Bendtsen, Jan Březina, Reinhard Bütikofer, Maria Da Graça Carvalho, Giles Chichester, Christian Ehler, Lena Ek, Ioan Enciu, Gaston Franco, Adam Gierek, Norbert Glante, Fiona Hall, Jacky Hénin, Sajjad Karim, Arturs Krišjānis Kariņš, Philippe Lamberts, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Angelika Niebler, Jaroslav Paška, Aldo Patriciello, Anni Podimata, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Jens Rohde, Paul Rübig, Amalia Sartori, Francisco Sosa Wagner, Konrad Szymański, Britta Thomsen, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Claude Turmes, Niki Tzavela, Vladimir Urutchev, Adina-Ioana Vălean, Alejo Vidal-Quadras
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Antonio Cancian, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Oriol Junqueras Vies, Ivailo Kalfin, Alajos Mészáros, Ivari Padar, Vladko Todorov Panayotov, Markus Pieper, Vladimír Remek, Frédérique Ries, Theodoros Skylakakis, Silvia-Adriana Ţicău, Hermann Winkler