Postup : 2009/2218(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0140/2010

Předložené texty :

A7-0140/2010

Rozpravy :

PV 17/05/2010 - 19
CRE 17/05/2010 - 19

Hlasování :

PV 18/05/2010 - 8.18
CRE 18/05/2010 - 8.18
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0174

ZPRÁVA     
PDF 211kWORD 204k
5. 5. 2010
PE 438.501v03-00 A7-0140/2010

o soudržnosti politik EU ve prospěch rozvoje a o koncepci oficiální rozvojové pomoci plus (ODA +)

(2009/2218(INI))

Výbor pro rozvoj

Zpravodajka: Franziska Keller

ERRATA/ADDENDA
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod
 VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o soudržnosti politik EU ve prospěch rozvoje a o koncepci oficiální rozvojové pomoci plus (ODA +)

(2009/2218(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na články 9 a 35 společného prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise o rozvojové politice Evropské unie: „Evropský konsensus“(1),

–   s ohledem na hlavu V Smlouvy o Evropské unii, a především na čl. 21 odst. 2 této smlouvy, který stanovuje principy a cíle EU v oblasti mezinárodních vztahů, a s ohledem na článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (Lisabonské smlouvy), který znovu potvrzuje, že EU při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země, přihlíží k cílům rozvojové spolupráce,

–   s ohledem na článek 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (Lisabonské smlouvy), který potvrzuje, že EU zajišťuje soudržnost mezi svými politikami a činnostmi s přihlédnutím ke všem svým cílům,

–   s ohledem na článek 12 dohody o partnerství AKT-ES (dohody z Cotonou),

–   s ohledem na společnou strategii Afrika-EU přijatou v Lisabonu v prosinci 2007,

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Soudržnost politik v zájmu rozvoje: jak urychlit pokrok směrem k dosažení rozvojových cílů tisíciletí“ (SEK(2005)0455),

–   s ohledem na první dvouletou zprávu EU o soudržnosti politik v zájmu rozvoje (KOM(2007)0545) a připojený pracovní dokument útvarů Komise (SEK(2007)1202),

–   s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu nazvané „Kodex pravidel EU, pokud jde o dělbu práce v oblasti rozvojové politiky“ (KOM(2007)0072),

–   s ohledem na zprávu EU o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje za rok 2009 (KOM(2009)0461) a připojený pracovní dokument útvarů Komise (SEK(2009)1137),

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Soudržnost politik ve prospěch rozvoje – vytvoření politického rámce pro přístup Unie jako celku“ (KOM(2009)0458),

–   s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise o pracovním programu týkajícím se soudržnosti politik ve prospěch rozvoje (SEK(2010)0421 v konečném znění) připojený ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů,

–   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: dvanáctibodový akční plán EU na podporu rozvojových cílů tisíciletí (KOM(2010)0159),

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Podpora rozvojových zemí při zvládání krize“ (KOM(2009)0160),

–   s ohledem na zelenou knihu Komise o reformě společné rybářské politiky (KOM(2009)0163),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2010 o zelené knize Komise o reformě společné rybářské politiky(2),

–   s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 24. dubna 2009 o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb, a zejména na přílohu I tohoto usnesení(3),

–   s ohledem na závěry Rady ze dnů 21. a 22. prosince 2004 týkající se zemědělství a rybolovu,

–   s ohledem na závěry Rady ze dne 24. května 2005 o urychlení pokroku při plnění rozvojových cílů tisíciletí,

–   s ohledem na závěry Rady ze dne 17. října 2006 o začlenění rozvojových otázek do rozhodování Rady,

–   s ohledem na bod 49 v závěrech předsednictví Evropské rady ze dnů 14. a 15. prosince 2006,

–   s ohledem na závěry Rady ze dnů 19. a 20. listopadu 2007 o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje,

–   s ohledem na bod 61 v závěrech předsednictví Evropské rady ze dnů 19. a 20 června 2008,

–   s ohledem na závěry Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy ze dne 18. května 2009 o pomoci rozvojovým zemím při řešení krize,

–   s ohledem na závěry Rady ze dne 17. listopadu 2009 o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a operačním rámci pro účinnost pomoci,

–   s ohledem na strategický dokument OECD z roku 1996 nazvaný „Formování 21. století: příspěvky rozvojové spolupráce“, na prohlášení ministrů OECD z roku 2002 „Opatření v zájmu společného rozvojového programu“ a na zprávu OECD z roku 2008 nazvanou „Budování základů soudržnosti politik ve prospěch rozvoje“,

–   s ohledem na pařížské prohlášení o účinnosti pomoci a akční program z Akkry,

–   s ohledem na prohlášení ministrů o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje přijaté OECD dne 4. června 2008,

–   s ohledem na Deklaraci tisíciletí OSN a osmý rozvojový cíl tisíciletí,

–   s ohledem na ministerské zasedání WTO v listopadu 2001 a na Monterreyský konsensus z roku 2002,

–   s ohledem na světový summit o udržitelném rozvoji v roce 2002 a usnesení přijaté valným shromážděním v rámci světového summitu v roce 2005,

–   s ohledem na usnesení o úloze dohody o partnerství z Cotonou při řešení potravinové a finanční krize v zemích AKT přijaté na 17. zasedání Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU(4) konaném v Praze ve dnech 4. až 9. dubna 2009,

–   s ohledem na svá usnesení vycházející ze zpráv Výboru pro rozvoj: usnesení ze dne 23. března 2006 o dopadu dohod o hospodářském partnerství (EPA) na rozvoj(5), usnesení ze dne 1. února 2007 o začlenění hlediska udržitelnosti do politik rozvojové spolupráce(6), usnesení ze dne 25. října 2007 o současném stavu vztahů mezi EU a Afrikou(7), usnesení ze dne 17. června 2008 o soudržnosti politik v zájmu rozvoje a vlivech využívání některých biologických přírodních zdrojů Evropskou unií na rozvoj západní Afriky(8), usnesení ze dne 29. listopadu 2007 o podpoře afrického zemědělství – návrh rozvoje zemědělství a zajišťování potravin v Africe(9) a na usnesení ze dne 22. května 2008 o opatřeních následujících po Pařížské deklaraci o účinnosti pomoci z roku 2005(10),

–   s ohledem na svá usnesení vycházející ze zpráv Výboru pro mezinárodní obchod: usnesení ze dne 23. května 2007 o pomoci EU v oblasti obchodu (11) a ze dne 1. června 2006 o obchodu a chudobě: navrhování obchodních politik pro co největší přínos obchodu při snižování chudoby(12),

–   s ohledem na zprávu Evropské konfederace nevládních organizací pro pomoc a rozvoj (CONCORD) z roku 2009 nazvanou „Soudržnost politik ve středu zájmu“,

–   s ohledem na studii agentury ActionAid z roku 2003 nazvanou „(Ne)soudržnost politik v rámci podpory poskytované Evropskou unií rozvojovým zemím: případová studie tří zemí“,

–   s ohledem na studii Guida Ashoffa z roku 2006 nazvanou „Posilování soudržnosti politik v zájmu rozvoje: koncepční otázky, institucionální přístupy a poznatky získané z komparativních materiálů“,

–   s ohledem na zprávu centra ECDPM nazvanou „Mechanismy orgánů EU a členských států pro prosazování soudržnosti politik ve prospěch rozvoje: závěrečná zpráva“,

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A7‑0140/2010),

A. vzhledem k tomu, že OECD navrhla definovat pojem soudržnost politik ve prospěch rozvoje jako „snahu o zajištění toho, aby cíle a výsledky vládních rozvojových politik nebyly podrývány ostatními politikami této vlády, které mají dopad na rozvojové země, a aby tyto ostatní politiky, kde to je možné, podporovaly rozvojové cíle“(13); vzhledem k tomu, že koncepce soudržnosti politik ve prospěch rozvoje vypracovaná EU má za cíl lépe provázat politiky EU a že nedostatečná politická činnost může v tomto ohledu nepříznivě ovlivnit očekávané výsledky v oblasti rozvojové spolupráce,

B.  připomínaje závazek Evropské unie přijmout v souladu se závěry, které v roce 2005 schválila Evropská rada, opatření na podporu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje(14),

C. vzhledem k tomu, že existují rozdíly mezi soudržností jednotlivých politik (zamezováním rozporům mezi různými oblastmi vnější politiky) a soudržností v zájmu rozvoje (povinností, aby všechny politiky EU, které mají dopad na rozvojové země, braly v úvahu rozvojové cíle),

D. vzhledem k tomu, že článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že snížení a v dlouhodobém výhledu vymýcení chudoby je hlavním cílem rozvojové politiky EU; vzhledem k tomu, že soudržnost politik ve prospěch rozvoje slouží cílům rozvojové spolupráce Unie ve všech jejích politikách,

E.  vzhledem k tomu, že existují zjevné případy nesoudržnosti mezi politikami EU v oblasti obchodu, zemědělství, rybolovu, klimatu, práv duševního vlastnictví, migrace, financí, zbraní a surovin; vzhledem k tomu, že soudržnost politik ve prospěch rozvoje může vést díky nalezení základní součinnosti mezi politikami EU ke snížení chudoby,

F.  vzhledem k tomu, že překážkami soudržnosti politik ve prospěch rozvoje jsou chybějící politická podpora, nejasné pravomoci, nedostatečné zdroje, absence účinných nástrojů a ukazatelů pro monitorování a rovněž skutečnost, že soudržnost politik ve prospěch rozvoje nemá přednost před protichůdnými zájmy,

G. vzhledem k tomu, že finanční příspěvky, které EU vyplácí v rámci dohod o partnerství v odvětví rybolovu, nepřispěly ke konsolidaci rybářských politik partnerských zemí, a to z velké části kvůli nedostatečnému sledování toho, jak jsou tyto dohody prováděny, kvůli průtahům při vyplácení této pomoci, a někdy dokonce i kvůli nevyužití této pomoci,

H. vzhledem k tomu, že prvním rozvojovým cílem tisíciletí je snížit do roku 2015 o polovinu podíl lidí trpících hladem, ale vzhledem k tomu, že každý den hladoví téměř miliarda lidí, přestože planeta produkuje dostatek potravin k nasycení všechny svých obyvatel,

I.   vzhledem k tomu, že vývozní dotace EU na zemědělské výrobky mají v rozvojových zemích katastrofální dopad na zabezpečení potravin a na rozvoj životaschopného zemědělství,

J.   vzhledem k tomu, že se EU zavázala, že do roku 2015 splní cíl OSN vyčlenit 0,7 % hrubého národního důchodu na oficiální rozvojovou pomoc, přičemž na rok 2010 si v této oblasti stanovila prozatímní cíl 0,56 % HND,

K. vzhledem k rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z listopadu 2008, podle kterého musí operace Evropské investiční banky (EIB) v rozvojových zemích upřednostňovat hledisko rozvoje před jakýmikoli hospodářskými či politickými cíli,

L.  vzhledem k tomu, že krize ukázala, že oficiální rozvojová pomoc je jedinečná ve svém zaměření na nejchudší země a v poskytování finančních prostředků na rozvoj předvídatelnějším a spolehlivějším způsobem než ostatní finanční toky,

M. vzhledem k tomu, že několik studií ukázalo, že z rozvojových zemí každoročně nelegálně odchází přibližně 900 miliard EUR, což závažným způsobem snižuje daňové příjmy rozvojových zemí, a tedy i kapacity pro jejich vlastní rozvoj,

1.  vítá, že podle dvouleté zprávy věnují Komise, Rada a členské státy zvýšenou pozornost soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a že v této oblasti přijímají ambicióznější závazky,

2.  opětovně potvrzuje svůj závazek posílit soudržnost politik ve prospěch rozvoje v EU a ve své parlamentní práci,

3.  zdůrazňuje, že Evropská unie je zdaleka největším světovým dárcem (v roce 2008 dosáhla pomoc EU 49 miliard EUR, což představuje 0,40 % HND) a že má-li být dosaženo kolektivního cíle 0,56 % HND, k němuž se EU zavázala v roce 2005 na vrcholné schůzce v Gleneagles, úroveň poskytované podpory se zřejmě v roce 2010 vyšplhá na 69 miliard EUR; poukazuje na skutečnost, že by se tak na rozvojové cíle uvolnilo dodatečných 20 miliard EUR;

4.  připomíná, že v říjnu 2007 EU přijala strategii pomoci v oblasti obchodu („Aid for Trade“), v níž se zavázala, že do roku 2010 každoročně zvýší společnou pomoc EU v oblasti obchodu o 2 miliardy EUR (1 miliarda EUR z prostředků Společenství a 1 miliarda EUR od členských států);

5.  vyzývá rozvojové země, a především ty z nich, jimž je určena největší část pomoci EU, aby zajistily řádnou veřejnou správu, zejména při hospodaření s obdrženou pomocí, a důrazně vyzývá Komisi, aby učinila veškeré nezbytné kroky k zajištění transparentního a účinného uplatňování pomoci;

6.  vítá pracovní program týkající se soudržnosti politik ve prospěch rozvoje na období 2010–2013, který může sloužit jako vodítko pro orgány EU a členské státy, a uznává jeho úlohu jakožto systému včasného varování pro budoucí politické iniciativy; vítá rovněž, že je provázán s různými oblastmi politik;

7.  připomíná povinnost Evropské unie zohledňovat zájmy rozvojových zemí a jejich občanů;

8.  domnívá se, že veškeré oblasti politik EU s externím dopadem musí být vytvářeny tak, aby podporovaly boj proti chudobě, dosažení rozvojových cílů tisíciletí a dodržování lidských práv, včetně rovnoprávnosti mužů a žen a sociálních, ekonomických a environmentálních práv;

9.  zdůrazňuje, že v dvoustranných, regionálních a vícestranných obchodních dohodách, které jsou pevně zakotveny v systému WTO založeném na předem stanovených pravidlech, je třeba zohlednit příslušné aspekty soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, a v této souvislosti naléhavě vybízí Komisi a členské státy, aby aktivně spolupracovaly se všemi ostatními partnery v rámci WTO, kteří mohou pomoci dosáhnout vyváženého, ambiciózního a na rozvoj zaměřeného výsledku kola jednání z Dohá již ve velmi blízké budoucnosti;

10. zdůrazňuje skutečnost, že tzv. „singapurské otázky“, jako je liberalizace služeb, investice a zadávání veřejných zakázek, zavedení pravidel hospodářské soutěže a důraznější vymáhání práv v oblasti duševního vlastnictví, nepřispívají k dosažení osmi rozvojových cílů tisíciletí;

11. trvá na tom, aby Evropská unie, členské státy a EIB v tomto ohledu převzaly vedoucí roli a snížily atraktivitu investic prováděných prostřednictvím daňových rájů tím, že přijmou taková pravidla pro zadávání veřejných zakázek a poskytování veřejných financí, která znemožní všem společnostem, bankám nebo jiným institucím se sídlem v některém daňovém ráji mít prospěch z veřejných financí; žádá v této souvislosti Komisi a členské státy, aby využily střednědobé revize vnějšího úvěrování EIB ke konkrétnímu zlepšení jejích schopností hodnotit příjemce těchto úvěrů a aby zajistily, aby její investice v rozvojových zemích skutečně přispívaly k vymýcení chudoby tím, že bude každoročně předkládat zprávy o dosažených výsledcích;

12. vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly celkové hodnocení dohod o rybolovu uzavřených se třetími zeměmi, aby byla vnější politika Unie v odvětví rybolovu plně v souladu s rozvojovou politikou a aby byla zvýšena kapacita partnerských zemí Unie zajistit ve svých vodách udržitelné provozování rybolovu, což zlepší zásobování potravinami a zvýší zaměstnanost v tomto odvětví;

13. připomíná, že přístup EU k populacím ryb ve třetích zemích by v žádném případě neměl být podmínkou rozvojové pomoci v těchto zemích;

14. naléhavě žádá Komisi, aby do všech dohod o partnerství v odvětví rybolovu začlenila kromě sociálních doložek i doložky týkající se lidských práv, aby Evropská unie mohla v případě prokázaného porušení lidských práv ve třetích zemích, které s Unií podepsaly dohody o partnerství v odvětví rybolovu, uplatnit vhodná opatření;

15. připomíná, že 75 % nejchudších obyvatel světa žije ve venkovských oblastech, ale že jen 4 % oficiální rozvojové pomoci je určeno na zemědělství; vyzývá proto Komisi, členské státy a rozvojové země, aby se ve svých rozvojových politikách prioritně zabývaly zemědělstvím;

16. je znepokojen negativním dopadem, který mají na vývoj ve třetích zemích finanční instituce, jež se především snaží vyhýbat daňovým povinnostem; v této souvislosti žádá Komisi, aby zintenzívnila spolupráci v oblasti daňové správy, především se zeměmi uvedenými v příloze I legislativního návrhu Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 (A6-0244/2009), které dostávají pomoc z evropských rozvojových fondů;

17. vítá doporučení obsažené v závěrech ze zasedání Rady konaného dne 14. května 2008, aby součástí obchodních smluv byla doložka o řádné správě v daňové oblasti, neboť ta představuje první krok v boji proti daňovým ustanovením a postupům, které podporují daňové úniky a podvody; žádá Komisi, aby tuto doložku bezprostředně začlenila mezi body jednání o budoucích obchodních dohodách;

18. vyzývá Komisi a země AKT, aby pokračovaly v dialogu vedeném o migraci s cílem posílit princip cirkulační migrace a usnadnit ji vydáváním cirkulačních víz; zdůrazňuje, že tento článek vyzdvihuje dodržování lidských práv a spravedlivé zacházení s občany států AKT, ale že prostor pro tyto zásady je vážně omezen dvoustrannými dohodami o zpětném přebírání osob uzavíranými s tranzitními zeměmi v souvislosti s externalizací řízení migrace ze strany Evropy, přičemž tento postup nezaručuje dodržování práv migrantů a může vyústit v „kaskádové“ zpětné přebírání osob ohrožující jejich bezpečnost a životy;

19. důrazně naléhá na Radu, aby urychleně dospěla k souhrnné dohodě v otázce návrhu revize směrnice o zdanění příjmů z úspor, a to především pokud jde o země uvedené v příloze I výše zmíněného legislativního návrhu, které přijímají pomoc z evropských rozvojových fondů;

20. zdůrazňuje, že ERF, který je hlavním nástrojem financování rozvojové spolupráce EU, je třeba zahrnout do soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; potvrzuje, že v kontextu demokratické parlamentní kontroly a transparentního využívání ERF podporuje jeho plné začlenění do rozpočtu, přičemž je třeba zohlednit zejména rostoucí význam prováděných rozvojových politik EU, v jejichž rámci jsou zřizována konkrétní zařízení (jak je tomu např. ve strategii EU pro Afriku);

21. vyzývá Komisi, aby sledovala nejen cíle hospodářského růstu, ale aby usilovala zejména o zmírnění nerovného rozdělování příjmů v jednotlivých rozvojových zemích i na celosvětové úrovni; zvláštní pozornost by měla být věnována rozšiřování participačních procesů v rámci udržitelného rozvoje z vlastních kapacit, a to prostřednictvím různých forem sdružení, jako jsou např. družstva a metodika „participační reflexe a akce“, které jsou založeny na konsensu a účasti místních komunit, a vytvářejí tak účinnější organizační modely s trvalejšími výsledky a v procesu rozvoje zhodnocují úlohu sociálního hospodářství;

22. vyzývá Komisi, aby podporovala činnosti spojené s rozvojovou pomocí, které by mohly při zohlednění dopadů finanční krize předcházet zvyšování nejistoty a častějšímu výskytu konfliktních situací, světové politické a hospodářské nestabilitě a růstu nucené migrace („uprchlíci před hladem“);

23. žádá rozvojové země, aby v zájmu lepšího zabezpečení dodávek potravin a intenzivnějšího boje proti chudobě poskytovaly základní veřejné služby a zaručily přístup k půdě, včetně úvěrů pro drobné zemědělce, což pomůže omezit koncentraci velkých farem a intenzivní spekulativní využívání zdrojů spojené s ničením ekosystémů, a dále žádá Komisi, aby takové politiky podporovala;

24. vyzývá Komisi, aby zhodnotila dopad digitální propasti mezi bohatými a chudými zeměmi a věnovala zvláštní pozornost rizikům vyplývajícím z informačních technologií, neboť mohou napomáhat diskriminaci tím, že vytlačují na okraj ty, kteří jsou ze společenských, hospodářských a politických důvodů vyloučeni z přístupu k novým produktům, jejichž prostřednictvím se šíří nová informační revoluce;

25. požaduje, aby existoval jednoznačný mandát pro posuzování soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jasné a přesné operační cíle a detailně propracované postupy pro plnění těchto cílů;

26. zdůrazňuje, že je nezbytně nutné, aby se k soudržnosti politik ve prospěch rozvoje přistupovalo jako k dlouhodobému cíli a zajistila se tak pro tuto oblast trvalá podpora; zdůrazňuje význam včasného posouzení politik s cílem zabránit negativním dopadům na rozvojové země; za tím účelem požaduje přezkoumání dopadu činnosti soukromých evropských i mimoevropských subjektů se zvláštní pozorností věnovanou nadnárodním subjektům;

27. vyzývá k zhodnocení přístupu, metodiky a výsledků politiky mimoevropské spolupráce a pomoci a příslušné úrovně mezinárodní spolupráce formou srovnávací analýzy se zvláštní pozorností zaměřenou na působení Číny v Africe;

28. zdůrazňuje, že rozhodnutí Rady zaměřit se při posouzení soudržnosti politik ve prospěch rozvoje v roce 2009 na pět širokých oblastí nesmí nahradit sledování 12 tradičních politických oblastí: obchod, životní prostředí, změna klimatu, bezpečnost, zemědělství, dvoustranné dohody o rybolovu, sociální politiky (zaměstnanost), migrace, výzkum/inovace, informační technologie, doprava a energetika; dále vyzývá Komisi, aby označila případy nesoudržnosti, kdykoli by měly evropské politiky negativní dopad na rozvoj, a navrhla řešení; žádá Komisi, aby vytvořila mechanismy pro začlenění nových politických oblastí, které náležitě nezapadají mezi stávajících 12 oblastí, např. suroviny;

29. připomíná své naléhavé mezinárodní závazky ve výši 0,7 % ODA/HND pro rok 2015, které musí být výlučně určeny na vymýcení chudoby; je znepokojen, že tzv. přístup oficiální rozvojové pomoci plus (ODA +) může rozmělnit příspěvek EU v rámci oficiální rozvojové pomoci pro boj proti chudobě; je znepokojen, že prostředky získané přístupem ODA + nemají žádný právní závazek k vymýcení chudoby nebo k pomoci při plnění rozvojových cílů tisíciletí;

30. se znepokojením konstatuje, že není nijak zmíněn odliv kapitálu z rozvojových zemí do EU způsobený nesoudržnými politikami v rámci přístupu ODA + a že nejsou zohledněny škody způsobené rozvojovým zemím nerovnou fiskální soutěží a nelegálním odlivem kapitálu;

31. vyjadřuje obavy nad tím, že se přístup ODA + zaměřuje pouze na příliv financí z EU na jih a opomíjí odliv financí z jihu směrem do EU, což podává zavádějící obrázek o směrech finančních toků;

32. žádá Komisi, aby dále objasnila celounijní přístup a jeho dopad na rozvojovou politiku EU; vyjadřuje obavy, že by tento přístup mohl být začleněn do příštího finančního výhledu;

33. vyzývá evropské členy Výboru OECD pro rozvojovou pomoc, aby odmítli veškeré pokusy rozšířit definici oficiální rozvojové pomoci, jež by zahrnovala přístup „Unie jako celku“ a koncept ODA +, které nedávno navrhla Evropská komise, stejně jako jiné položky nesouvisející s pomocí, jako jsou finanční toky, vojenské výdaje, promíjení dluhů, a to zejména rušení dluhů z vývozních úvěrů, a peníze vynaložené v Evropě na studenty a uprchlíky;

34. uznává, že splnění závazků oficiální rozvojové pomoci je zcela nezbytné, ale stále nepostačuje k vyřešení rozvojové nouze, a opakuje svou výzvu Komisi, aby urychleně našla další zdroje finančních prostředků pro rozvoj a aby předložila návrhy na zavedení mezinárodní daně z finančních transakcí, která by přinášela dodatečné zdroje s cílem překonat nejhorší dopady krize a pokračovat v plnění rozvojových cílů tisíciletí;

35. důrazně připomíná Komisi a členským státům, že oficiální rozvojová pomoc musí zůstat páteří evropské politiky rozvojové spolupráce zaměřené na vymýcení chudoby; zdůrazňuje proto, že pokud má dojít k výrazné podpoře nových zdrojů financování rozvoje, musí být tyto zdroje doplňkové, musí se používat ke snižování chudoby a nesmí v žádném případě nahrazovat oficiální rozvojovou pomoc;

36. obává se, že ve většině rozvinutých zemích nebude do roku 2015 většina rozvojových cílů tisíciletí dosažena; vyzývá proto členské státy, aby splnily své společné cíle a aby dál přijímaly závazné právní předpisy a vydávaly roční harmonogramy s cílem splnit své sliby; vítá v této souvislosti „Návrh mezinárodního rozvojového účtu“, který představila britská vláda v lednu 2010;

37. připomíná, že v souladu s institucionálním rámcem EU navrhuje jmenovat stálého zpravodaje pro „soudržnost politik ve prospěch rozvoje“, který bude pověřen sledováním situace a informováním Výboru pro rozvoj o zjištěných případech nesoudržnosti v politikách EU;

38. vyzývá Komisi, aby soustavně používala jednoznačné standardy a pravidelně aktualizované ukazatele s cílem posuzovat míru soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, například ukazatele udržitelného rozvoje, a zlepšit transparentnost vůči Evropskému parlamentu, státům, které jsou příjemci pomoci, a vůči občanské společnosti;

39. žádá rozvojové země, aby vytvořily specifické vnitrostátní ukazatele soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jež budou v souladu se všeobecnými ukazateli EU, aby bylo možné hodnotit skutečné rozvojové potřeby a výsledky jednotlivých zemí;

40. je toho názoru, že jestliže činnosti a opatření v rámci rozvojové politiky EU nesplňují zásady a cíle uvedené v článku 208 Lisabonské smlouvy a zásady a cíle vnější činnosti Unie vyjmenované v článku 21 Smlouvy o Evropské unii, představuje to porušení povinnosti, které může být předmětem žaloby u Soudnímu dvora Evropské unie v souladu s články 263 a 265 Smlouvy o fungování Evropské unie;

41. zdůrazňuje, že má-li být podpořen lepší rozvoj a dosaženo hmatatelných výsledků, je důležité zajistit soudržnost mezi obchodními a rozvojovými politikami, a vítá v tomto ohledu zprávu EU o soudržnosti politiky ve prospěch rozvoje pro rok 2009 (KOM(2009)0461);

42. znovu zdůrazňuje, že je třeba zajistit soudržnost mezi obchodní politikou a dalšími (environmentálními a sociálními) politikami, zvláště v případě obchodních dohod obsahujících pobídky pro produkci biopaliv v rozvojových zemích;

43. připomíná význam soudržnosti mezi obchodními a rozvojovými politikami a zdůrazňuje, že uplatňování kapitol o udržitelném rozvoji v obchodních dohodách by mělo být pro Evropskou komisi příležitostí pro prosazování řádné správy a uplatňování zásadních evropských hodnot;

44. považuje nedávné rozhodnutí EU opět zavést vývozní dotace na sušené mléko a další mléčné výrobky, které v podstatě dotují evropské zemědělské podniky na úkor chudých zemědělců v rozvojových zemích, za jednoznačné porušení klíčových zásad soudržnosti rozvojové politiky a vyzývá Radu a Komisi, aby toto rozhodnutí neprodleně zrušily;

45. vyzývá, aby byly zastaveny vývozní subvence; v této souvislosti připomíná závazek, který v roce 2001 učinili v Dohá všichni členové WTO, totiž že ukončí kolo jednání o rozvoji zaměřené na nápravu existující nerovnováhy v obchodním systému přijetím požadavku, aby obchod sloužil rozvoji a přispíval k vymýcení chudoby a dosažení rozvojových cílů tisíciletí;

46. vyzývá Komisi, aby řádně zohlednila podmínky, které stanovil Parlament pro udělení souhlasu s uzavřením obchodních dohod, s cílem zajistit, aby GŘ pro obchod disponovalo konzistentním mandátem pro obchodní jednání;

47. vyzývá Komisi, aby všemi prostředky zajistila, že v době, kdy končí protokol o cukru a probíhá reforma režimu cukru v EU, budou všichni zainteresovaní partneři ochráněni proti dočasným otřesům na trhu;

48. navrhuje další rozvoj existujících nástrojů EU ke snížení cel, jako je systém všeobecných celních preferenci GSP/GSP+ a kapitoly v dohodách o volném obchodu a v dohodách o hospodářském partnerství, a větší začlenění mezinárodních norem v oblasti práce a životního prostředí do těchto nástrojů;

49. vyzývá opět Komisi, aby plně využívala mechanismy všeobecných celních preferencí GSP a GSP+ na vybudování institucionální kapacity v rozvojových zemích, a zlepšila tak jejich vlastní vnitřní soudržnost při vytváření rozvojových strategií;

50. zdůrazňuje, že systematické konzultace s organizacemi práce a s odbory ohledně plnění sociálních a environmentálních standardů v třetích zemích, především před uzavřením dohod o hospodářském partnerství či před poskytnutím systému všeobecných preferencí GSP+, by v rozvojových zemích posílily soudržnost obchodních politik a podpořily udržitelný rozvoj;

51. bere na vědomí, že podle monitorovací zprávy Komise o pomoci v oblasti obchodu za rok 2009 (KOM(2009)0160 v konečném znění, s. 30) klesly závazky EU v této oblasti vůči africkým, karibským a tichomořským státům (AKT) z 2 975 milionů EUR v roce 2005 na 2 097 milionů EUR v roce 2007, že podíl států AKT na celkových závazcích EU v této oblasti ve stejném období klesl z 50 % na 36 % a že tento vývoj není v souladu s předchozími sliby o upřednostnění rozvoje a vymýcení chudoby;

52. v této souvislosti vítá všechny stávající iniciativy v oblasti obchodu s rozvojovými zeměmi na úrovni EU i WTO, především iniciativu „Vše kromě zbraní“ (EBA), systém GSP a GSP+, asymetrii a přechodná období ve všech platných dohodách EU o hospodářském partnerství (EPA) a pracovní program týkající se pomoci v oblasti obchodu na období 2010–2011, a vyzývá k revizi tohoto pracovního programu s cílem posílit jeho pákový efekt při podpoře udržitelného rozvoje;

53. uznává významnou úlohu, již může hrát systém GSP+ zavedený EU v rámci podpory řádné správy a udržitelného rozvoje v rozvojových zemích, a vybízí Komisi, aby zajistila, aby byl tento nástroj účinný a úmluvy MOP a OSN byly řádně uplatňovány v místní praxi;

54. znovu zdůrazňuje, že EU by měla podporovat rozvojové země, které využívají „pružných ustanovení“ v rámci dohody TRIPS, aby mohly zajistit léky za dostupné ceny v rámci svých domácích programů v oblasti veřejného zdraví;

55. vítá začlenění ochranné doložky o zabezpečení dodávek potravin do dohod o hospodářském partnerství a vybízí Komisi, aby zajistila její účinné uplatňování;

56. vyjadřuje hluboké politování nad ustanoveními TRIPS+, která byla zahrnuta do dohody o hospodářském partnerství CARIFORUM-ES, a nad ustanoveními ztěžujícími dostupnost základních léků v dohodách, jež jsou v současné době vyjednávány se zeměmi Andského společenství a Střední Ameriky;

57. naléhá na Komisi, aby v rámci jednání o uzavření dohod EPA ustoupila od svého stávajícího přístupu TRIPS+ týkajícího se farmaceutických a léčivých přípravků, a umožnila tak rozvojovým zemím poskytovat v rámci domácích veřejných zdravotních systémů léky za dostupné ceny;

58. upozorňuje, že žádné opatření přijaté při jednáních ACTA o posílení pravomoci při přeshraničních kontrolách a zabavování zboží by nemělo být na újmu obecnému přístupu k legálním, cenově dostupným a bezpečným lékům;

59. je znepokojen nedávnými případy, kdy celní orgány členských států EU zabavily generické léky přepravované přes evropské přístavy a letiště, a zdůrazňuje, že takové jednání oslabuje prohlášení WTO o přístupu k lékům; žádá příslušné členské státy EU, aby tyto praktiky urychleně zastavily; vyzývá Komisi, aby Parlamentu zaručila, že právě probíhající jednání ACTA nezabrání přístupu rozvojových zemí k lékům;

60. domnívá se, že otázku změny klimatu je nutné řešit pomocí strukturálních reforem, a vyzývá k systematickému posuzování rizik plynoucích ze změny klimatu ve všech aspektech politického plánování a rozhodování, včetně oblastí obchodu, zemědělství a zabezpečení dodávek potravin; žádá, aby se výsledky tohoto posuzování používaly při formulování jasných a ucelených národních a regionálních strategických dokumentů a ve všech rozvojových programech a projektech;

61. vítá nedávné vyjádření Komise, že opětovně přezkoumá nařízení (ES) č. 1383/2003, které má nezamýšlené důsledky pro tranzit generických léků, jejichž konečným adresátem byly rozvojové země, přes EU;

62. je přesvědčen, že iniciativy, jako je patentový fond UNITAID pro léky proti HIV/AIDS, mohou napomoci dosáhnout soudržnosti politik EU v oblasti zdravotnictví a práv duševního vlastnictví;

63. vítá, že Komise podporuje návrhy na poskytnutí pomoci domorodým společenstvím při využívání jejich tradičních znalostí a genetických zdrojů;

64. vítá vyjádření Komise, že by v případě, že nebude možné dosáhnout dohody v rámci WTO, mohla EU ve spolupráci se zeměmi, které zaujmou obdobný postoj, snížit cla uplatňovaná na zboží šetrné vůči životnímu prostředí;

65. podporuje snahy Komise o usnadnění převodu technologií do rozvojových zemí, obzvláště nízkouhlíkových technologií a technologií odolných vůči klimatu, které jsou zásadní pro přizpůsobení se změně klimatu;

66. uznává hospodářský význam peněžních prostředků zasílaných zpět do rozvojových zemí, ale zdůrazňuje, že při uplatňování dvoustranných dohod o obchodu je třeba řešit problém tzv. „odlivu mozků“, zvláště ve zdravotnictví;

67. vyzdvihuje práci mnoha organizací občanské společnosti v oblasti daňových úniků, k nimž se v rozvojových zemích uchylují nadnárodní společnosti se sídlem v EU, a žádá Komisi, aby jejich doporučení zohlednila při budoucích jednáních;

68. vítá mechanismy, které Komise používá k posílení soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, zejména systém konzultací mezi jednotlivými útvary, proces posouzení dopadu, posuzování dopadu na udržitelný rozvoj, meziútvarovou skupinu na podporu kvality a případně strategické posuzování vlivů na životní prostředí; táže se však, jaká kritéria GŘ pro rozvoj použilo při rozhodování o zrušení nesoudržných politických iniciativ, a žádá o větší transparentnost, pokud jde o výsledky meziútvarových konzultací; žádá, aby informace získané při posuzování dopadu byly Evropskému parlamentu zpřístupňovány ve srozumitelnější formě, a požaduje větší zapojení Evropského parlamentu, národních parlamentů a parlamentů rozvojových zemí do těchto mechanismů;

69. žádá, aby byla strategie pomoci v oblasti obchodu prospěšná všem rozvojovým zemím, a ne jen těm, které souhlasí s větší liberalizací svých trhů; žádá Komisi, aby v průběhu jednání – zejména o dohodách o hospodářském partnerství – neprosazovala proti vůli rozvojových zemí zahájení jednání o kapitole o tzv. „singapurských otázkách“ a o finančních službách a aby neuzavírala dohody tohoto druhu, pokud tyto země ještě nezavedly příslušný vnitrostátní předpisový rámec a systém dohledu;

70. žádá Komisi, aby do obchodních dohod, které vyjednává Evropská unie, byly systematicky začleňovány právně závazné sociální a environmentální normy za účelem prosazování cíle využití obchodu pro rozvoj;

71. žádá Komisi, aby zahajovala posouzení dopadu dříve, tzn. ještě před tím, než se dospěje do pokročilé fáze přípravy návrhů politických iniciativ, a aby vycházela z existujících nebo speciálně provedených důkazně podložených studií a systematicky zohledňovala sociální, environmentální a lidskoprávní rozměry, neboť vzhledem k nedostatku údajů a složitosti soudržnosti politik ve prospěch rozvoje je výhledová analýza velmi užitečná a prakticky upotřebitelná; žádá Komisi, aby výsledky posouzení dopadu zahrnula do regionálních a národních strategických dokumentů týkajících se nástroje rozvojové spolupráce, společně s návrhy na další postup;

72. vyjadřuje znepokojení nad tím, že z 82 případů posuzování dopadů, které Komise provedla v roce 2009, se jen jeden věnoval rozvoji; zdůrazňuje, že je nutné přijmout systematický přístup k měření výkonnosti soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; vyzývá proto Komisi, aby ústřední roli při prosazování většího zohledňování soudržnosti politik ve prospěch rozvoje přisoudila svému útvaru pro výhledové studie a soudržnost politik v GŘ pro rozvoj;

73. vyzývá Komisi, aby do procesu vypracování své zprávy o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje zapojila Evropský parlament, a to např. formou dotazníku, lepším načasováním a zohledněním zpráv, které Parlament vypracoval z vlastního podnětu;

74. vyzývá Komisi, aby do své práce týkající se soudržnosti politik ve prospěch rozvoje zapojila delegace EU tak, že v každé z delegací určí koordinační článek odpovědný za soudržnost politik ve prospěch rozvoje, jenž bude mít za úkol sledovat dopad politiky EU na úrovni partnerské země; žádá, aby se problematika soudržnosti politik ve prospěch rozvoje stala součástí odborného vzdělávání zaměstnanců; vyzývá Komisi, aby každoročně zveřejňovala výsledky konzultací, které povedou delegace EU; za tímto účelem vyzývá Komisi, aby delegacím zajistila dostatečnou způsobilost, aby se mohly obracet na místní vlády a parlamenty a aby byla v otázce soudržnosti politik ve prospěch rozvoje zaručena možnost aktivní účasti nestátních subjektů a občanské společnosti;

75. navrhuje, aby útvary Evropské komise a členové delegací Rady působící v oblasti soudržnosti politik ve prospěch rozvoje prošli školením, které by zvýšilo jejich povědomí o cíli této politiky;

76. vyzývá Komisi, aby komisaři odpovědnému za rozvoj svěřila výhradní odpovědnost za prostředky přidělované jednotlivým zemím, za vnitrostátní, regionální a tematické strategické dokumenty, za vnitrostátní víceleté orientační programy, za roční akční programy a za realizaci pomoci ve všech rozvojových zemích, a to v úzké spolupráci s vysokým představitelem a komisařem pro humanitární pomoc, aby nedocházelo k nesoudržnému přístupu v rámci kolegia a Rady;

77. vyzývá členské státy a jejich národní parlamenty, aby podporovaly soudržnost politik ve prospěch rozvoje prostřednictvím specifického pracovního programu se závazným časovým harmonogramem, aby se dosáhlo zlepšení evropského pracovního programu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a zvýšilo úsilí o poskytování pomoci tím, že se zajistí, že tato agenda není v rozporu s rozvojovými strategiemi partnerských zemí;

78. navrhuje, aby byla soudržnost politik ve prospěch rozvoje zahrnuta do přezkumu nástroje rozvojové pomoci v polovině období, zejména pokud jde o relevantní tématické programy;

79. navrhuje, aby byly specifické závazky v oblasti soudržnosti politik ve prospěch rozvoje zahrnuty do pracovního programu každého předsednictví;

80. navrhuje, aby Rada zlepšila fungování stávajících struktur pro posílení soudržnosti politik ve prospěch rozvoje například tím, že bude probíhat více společných schůzí pracovních skupin a jejich pracovní program se zpřístupní veřejnosti;

81. navrhuje vypracovat dvouletou zprávu EP o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; navrhuje všem výborům, aby vypracovaly zprávy o svých postojích k rozvojové oblasti;

82. zdůrazňuje význam spolupráce mezi výbory Evropského parlamentu; za tímto účelem navrhuje, aby v případě, že se v některém výboru diskutuje o citlivé otázce týkající se soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, byly do diskuze úzce zapojeny ostatní příslušné výbory, a pokud některý výbor pořádá expertní slyšení k citlivé otázce týkající se soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, aby se na organizaci tohoto slyšení podílely i ostatní příslušné výbory;

83. vyzývá stávající smíšená parlamentní shromáždění, jako je Smíšené parlamentní shromáždění AKT-EU, aby jmenovala stálé zpravodaje pro otázku soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a vypracovala dvouletou zprávu o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje s cílem odhalit případy nesoudržnosti politik;

84. žádá o institucionální vyjasnění týkající se sdělení Komise o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje (KOM(2009)0458) ohledně posílení partnerství a dialogu s rozvojovými zeměmi v otázce soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; ptá se, zda toto posílené partnerství bude zahrnovat i mechanismus pro poskytování rad rozvojovým zemím, aby věděly, co mohou samy udělat pro podporu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, a plán budování kapacit na úrovni států pro provádění hodnocení soudržnosti politik ve prospěch rozvoje;

85. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. C 46, 24.2.2006, s. 1.

(2)

Přijaté texty, P7_TA(2010)0039.

(3)

Přijaté texty, P6_TA(2009)0325.

(4)

AKT-EU/100 568/09/fin.

(5)

Úř. věst. C 292E, 1.12.2006, s. 121.

(6)

Úř. věst. C 250E, 25.10.2007, s. 77.

(7)

Úř. věst. C 263E, 16.10.2008, s. 633.

(8)

Úř. věst. C 286E, 27.11.2009, s. 5.

(9)

Úř. věst. C 297E, 20.11.2008, s. 201.

(10)

Úř. věst. C 279E, 19.11.2009, s. 100.

(11)

Úř. věst. C 102E, 24.4.2008, s. 291.

(12)

Úř. věst. C 298E, 8.12.2006, s. 261.

(13)

„Soudržnost politik ve prospěch rozvoje: institucionální přístupy: technický seminář“: seminář OECD konaný v Paříži dne 13. října 2003.

(14)

Článek 35 společného prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise k rozvojové politice Evropské unie: „Evropský konsensus“ (2006/C 46/01).


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Soudržnost politik znamená, že veškeré politiky EU musí být vytvářeny tak, aby sloužily k podpoře potřeb rozvojových zemí v oblasti rozvoje. Navzdory závazku EU ve věci soudržnosti politik ve prospěch rozvoje narušují politiky EU rozvojové cíly různými způsoby, například:

 V rozvojových zemích jsou trhy zaplaveny evropskými produkty, které jsou výrazně subvencovány, což přispívá k oslabování hospodářské a společenské infrastruktury těchto zemí a zhoršuje situaci, pokud jde o podvýživu a hladomor, a vystavuje místní zemědělce strukturální chudobě a rostoucí závislosti na vnější pomoci.

 Několik zemí, jako je například Malajsie, Indonésie a Kolumbie a také řada afrických zemí, vyčlenilo rozsáhlé části své zemědělské půdy na produkci biopaliv, aby tak na úkor zabezpečení potravin a biologické rozmanitosti uspokojily potřebu EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

 Masivní zabírání půdy pro účel biopaliv představuje závažnou hrozbu pro živobytí drobných zemědělců. Více než 10 000 hektarů půdy bylo v severní Ghaně přeměněno na polní plochy pro dávivcové plantáže; v Tanzanii bylo až 60 % úrodné půdy vyčleněno na biopaliva; v Senegalu probíhají nyní jednání o vyčlenění 50 000 až 200 000 hektarů k tomuto účelu, a přesto všechny tyto uvedené země nejsou soběstačné, pokud jde o produkci potravin k pokrytí místní spotřeby.

 Dokument nazvaný „Globální Evropa: konkurenceschopnost na světovém trhu“, který obsahuje obchodní strategii EU, odhaluje, že dvoustranné a regionální strategie v oblasti politik volného obchodu podporují přístup EU k trhům rozvojových zemí se surovinami, včetně zemědělských komodit, jejich otvíráním pro velké firmy z EU na úkor drobných farmářů a vznikajícího průmyslu.

 Přístup rozvojových zemí na trh EU je v praxi omezen na vývoz surovin, jejichž zdanění je oproti zpracovaným výrobkům nižší. Tato politika udržuje rozvojové zemi v roli poskytovatelů surovin pro průmysl EU.

 Finanční liberalizace, včetně spekulativních a riskantních finančních toků, nad nimiž mají rozvojové země jen malou kontrolu, vedla k výrazné nestabilitě na mezinárodní úrovni, která má hrozivý dopad na hospodářství rozvojových zemí.

 Rozdílné dohody o přidružení a volnému obchodu, o nichž se v současnosti jedná, představují riziko, že bankovní a finanční sektor bude liberalizován nezodpovědným způsobem, a ohrožují již zbídačené komunity riskantními finančními produkty, spekulací, daňovými úniky atd.

 V roce 2009 Evropská komise znovu zavedla vývozní subvence pro mlékárenské výrobky, které jsou vyváženy především do zemí AKT, přestože nejsou trhy v chudých zemích chráněny. Například cenám v zemích AKT dominují světové ceny mléka a vysoká nestabilita cen má vážné dopady na místní zemědělce a mlékárenský průmysl (včetně prudkého nárůstu závislosti na dovozu a oslabování místních cen). V Nigérii, kde 80 % obyvatel tvoří chovatelé dobytka, se dovoz mlékárenských výrobků od roku 1996 zvýšil čtyřnásobně, přičemž podíl EU na dovozu činí 65 %.

 EU jako významný vývozce zbraní exportuje či umožňuje dodávky zbraní přes své hranice. Přestože EU poskytuje významné částky na pomoc v oblasti rozvoje zároveň přímo či nepřímo vyváží zbraně do stejných zemí, v nichž jsou vynakládány miliony na rozvojové fondy (EU-15 poskytuje přibližně 70 miliard EUR ročně na rozvojové fondy, zatímco hodnota vývozu zbraní z EU dosahuje ročně přibližně 360 miliard EUR).

 Rovněž v rámci nových dohod o partnerství v oblasti rybolovu bude docházet k nadměrnému odlovu populací ryb, neboť často chybějí spolehlivé vědecké údaje, díky nimž by bylo možné určit udržitelný maximální odlov. Místní rybáři nemají přednostní přístup k lovištím ryb a budou i dále poškozováni subvencovanou konkurencí z evropských plavidel. V tomto případě se místnímu zpracovatelskému průmyslu, který má největší případnou přidanou hodnotu ve výrobním řetězci, dostává jen malé podpory;

 EU zařadila udržitelný rozvoj, odlesňování a s ní spojenou ztrátu biologické rozmanitosti, změnu klimatu a vymýcení chudoby mezi významné body svého politického programu. Úprava akčního plánu Společenství pro lesní právo, správu a obchodní výměnu (FLEGT) zahrnuje veškeré prvky uceleného politického přístupu k udržitelnému rozvoji. Při praktickém provádění těchto závazků však EU nevykazuje velký pokrok. Současná realizace plánu FLEGT nepřispěje žádným zásadním způsobem k řešení otázky ilegální a zničující těžby dřeva.

 Pokud jde o globální oteplování, EU nesnižuje emise dostatečně, aby dosáhla omezení růstu teploty pod 2˚C a nárůst celosvětové teploty zasáhne nejdříve a zejména rozvojové země. Země EU by měly snížit své emise až o 70 % a v současnosti existuje jen velmi malý závazek v oblasti financování týkajícího se změny klimatu pro rozvojové země a neexistuje žádná skutečná spolupráce v oblasti přenosu technologií s nejméně rozvinutými zeměmi ( projekty v rámci mechanismu čistého rozvoje se uskutečňují především v nastupujících ekonomikách, jako je Čína);

 Pokud vezmeme v potaz případy uvedené v tisku, došlo od roku1988 podél hranic EU k 14 794 úmrtím. Zároveň se v letech 2007 až 2009 rozpočet Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU (FRONTEX) zdvojnásobil. Rozpočet EU vyčleněný na boj proti nelegální imigraci se ve stejném období zvýšil šestinásobně. Několik příkladů vhodně ilustruje jaký význam tato politika získala: členské státy EU v roce 2007 uskutečnily 174 275 deportací; 27 členských států EU v roce 2008 registroval téměř 240 000 žadatelů o azyl, což představuje 480 žadatelů na milion obyvatel. Až 73 % z těchto žádostí bylo zamítnuto a pouze 24 425 žadatelům o azyl (13 %) byl udělen status uprchlíka, 18 560 žadatelům (10 %) byla poskytnuta podpůrná ochrana a 8 970 žadatelům (5 %) bylo z humanitárních důvodů povoleno zůstat.

Tento seznam není vyčerpávající a mohl by být doplněn o daleko více případů nejednotnosti. Obecně lze tedy říci, že přestože byl proces soudržnosti politik ve prospěch rozvoje zahájen v roce 2005, nebylo dosaženo mnoho skutečného pokroku. Tato situace se nezlepší, pokud se budou řešit jen jednotlivé problémy: mnoho uvedených případů nejednotnosti je součástí samotného systému. Krátkodobé zájmy EU často převládají nad dlouhodobými zájmy a rozvojovými cíli.

Hlavní cíl této zprávy je zabývat se přetrvávajícími jevy nejednotnosti a poukázat na strukturální problémy týkající se soudržnosti politik ve prospěch rozvoje. Dále zpravodajka doufá, že se jí podaří zvýšit informovanost o otázce soudržnosti politik ve prospěch rozvoje v rámci orgánů EU, zapojit více EP do postupů Komise v oblasti soudržnosti politik a zlepšit soudržnost politik v rámci EP, což je i důvodem toho, proč zpravodajka do zprávy zařadila některé závazky pro samotný Parlament.

Jedním z hlavních návrhů obsažených v této zprávě je pak zavedení mechanismu pro vyřizování stížností, který by mohl sloužit jako ústřední subjekt soudržnosti politik ve prospěch rozvoje v rámci EU, který by přijímal stížnosti a nezávisle vypracovával zprávy o porušování soudržnosti politik. Zpravodajka navrhuje, aby tuto pozici zaujal veřejný ochránce práv, který by mohl využívat existující struktury. Pokud evropská správa, což je v tomto případě zejména Komise, nejedná v souladu s právními předpisy či porušuje lidská práva, znamená to přinejmenším nesprávný úřední postup, který může veřejný ochránce práv vyšetřovat - také z vlastního podnětu, jak výslovně stanoví čl. 228 odst. 2 Smlouvy o fungování EU. Jedno takové vyšetřování vedl například v případě přijetí prvních pravidel o přístupu veřejnosti k dokumentům EU, k němuž došlo rozhodnutími, které přijala Rada, Komise a (později) Parlament.

Dále by porušování zákonů a lidských práv zároveň představovalo porušení soudržnosti, jemuž se Komise ve svém sdělení snaží zabránit. Dále by to rovněž odporovalo cílům a zásadám, na nichž se zakládá politika Unie v oblasti rozvoje, jak ji stanoví článek 209 Smlouvy o fungování EU.

Pokud jde o úlohu vnitrostátních orgánů dohledu v rozvojových zemích, neocitl by se veřejný ochránce práv v žádném konfliktu pravomocí s těmito orgány, neboť jeho mandát se omezuje na orgány a instituce EU, přičemž tyto mají tendence překračovat mandát a pravomoci vnitrostátních orgánů dohledu.

Nebylo by třeba žádným způsobem měnit mandát veřejného ochránce práv. Veřejný ochránce práv učinil veřejný závazek, že bude využívat svých pravomoci k vedení vyšetřování z vlastního podnětu v případě, že je statut stěžovatele jediným důvodem, proč by jinak přípustná stížnost byla prohlášena za nepřípustnou. Dalším příkladem je Petiční výbor EP, který se může, aniž by to byla jeho povinnost, zabývat peticemi od osob, které nejsou státními příslušníky členského státu a ani v něm nemají pobyt.

Pokud veřejný ochránce práv prohlásí, v reakci na konkrétní výzvu Evropského parlamentu, že je ochoten využít svých pravomocí k vedení vyšetřování z vlastního podnětu poté, co obdrží stížnost týkající se nedostatku soudržnosti (s ohledem na příslušné cíle, zásady a kritéria) při rozvoji činnosti EU v oblasti rozvojové politiky, neznamená to, že by veřejný ochránce práv byl povinen využít svých vyšetřovacích pravomocí v případě stížností, které se týkají jiných otázek.

Podobné opatření už přitom funguje: otázka uzavření memoranda o porozumění mezi Evropskou investiční bankou a veřejným ochráncem práv byla poprvé otevřena v roce 2007 Evropským parlamentem ve zprávě Luciany Sbarbatiové o výroční zprávě týkající se činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2006(1), a to na základě dvou pozměňovacích návrhů Margete Aukenové(2).

(1)

A6-0301/2007.

(2)

S nadšením vítá skutečnost, že Evropský veřejný ochránce práv dal najevo svůj záměr zabývat se operacemi Evropské investiční banky (EIB) v souvislosti s poskytováním půjček mimo EU, a že přitom hodlá využít svého práva provádět šetření z vlastního podnětu; zdůrazňuje však, že Evropský veřejný ochránce práv bude muset pro vyřízení stížností v této věci vyhodnotit a zajistit vnitřní kapacity;

vyzývá evropského veřejného ochránce práv, aby zvážil možnost uzavření memoranda o porozumění s EIB, které by se týkalo způsobů vzájemné spolupráce v situacích, kdy evropský veřejný ochránce práv vyšetřuje z výkonu své pravomoci stížnosti týkající se nesprávného úředního postupu ze strany EIB; dále se domnívá, že EIB je subjektem, který by mohl nejlépe informovat občany zainteresované na projektech financovaných touto bankou o možnosti podávat stížnosti k evropskému veřejnému ochránci práv, a to i v případě, že se jedná o občany třetích zemí s bydlištěm mimo EU;


STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (2. 3. 2010)

pro Výbor pro rozvoj

k soudržnosti politik EU ve prospěch rozvoje a ke koncepci oficiální rozvojové pomoci plus (ODA +)

(2009/2218(INI))

Zpravodaj: Vital Moreira

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro rozvoj příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.      zdůrazňuje, že pro lepší rozvoj a praktické uplatňování je důležité zajistit soudržnost mezi obchodními a rozvojovými politikami a vítá v tomto ohledu zprávu EU o soudržnosti politiky ve prospěch rozvoje pro rok 2009 (KOM(2009)0461) a vyvážený přístup GŘ pro obchod při uplatňování obchodních dohod, které nejen prosazují strategické hospodářské zájmy EU, ale zdůrazňují též nezbytnost řádné správy a uplatňování zásadních evropských hodnot;

2.      znovu zdůrazňuje, že je třeba zajistit soudržnost mezi obchodní politikou a dalšími (environmentálními a sociálními) politikami, zvláště v případě obchodních dohod obsahujících pobídky pro produkci biopaliv v rozvojových zemích;

3.      zdůrazňuje, že Evropská unie je zdaleka největším poskytovatelem pomoci na světě (pomoc poskytnutá EU dosáhla v roce 2008 výše 49 miliard EUR, což představovalo 0,40 % HND) a že má-li být dosaženo kolektivního cíle 0,56 % HND, k němuž se EU zavázala v roce 2005 na vrcholné schůzce v Gleneagles, úroveň poskytované podpory se má v roce 2010 zvýšit na 69 miliard EUR; poukazuje na skutečnost, že by se tak uvolnilo dodatečných 20 miliard EUR na rozvojové cíle;

4.      znovu zdůrazňuje, že je důležité zajistit soudržnost mezi obchodními a rozvojovými politikami, a zdůrazňuje, že uplatňování obchodních dohod by mělo být pro Evropskou komisi příležitostí prosazovat řádnou správu a uplatňování zásadních evropských hodnot;

5.      zdůrazňuje, že systematické konzultace s organizacemi práce a s odbory ohledně provádění sociálních a environmentálních standardů v třetích zemích, především před uzavřením dohod o hospodářském partnerství (EPA) či před poskytnutím systému všeobecných preferencí GSP+, by v rozvojových zemích posílily soudržnost obchodních politik a podpořily udržitelný rozvoj;

6.      bere na vědomí, že podle monitorovací zprávy Komise o pomoci v oblasti obchodu za rok 2009 (KOM(2009)0160 v konečném znění, s. 30) klesly závazky EU v této oblasti vůči africkým, karibským a tichomořským státům (AKT) z 2 975 milionů EUR v roce 2005 na 2 097 milionů EUR v roce 2007, že podíl států AKT na celkových závazcích EU v této oblasti ve stejném období klesl z 50 % na 36 % a že tento vývoj není v souladu s předchozími sliby o upřednostnění rozvoje a vymýcení chudoby;

7.      v této souvislosti vítá všechny stávající iniciativy v oblasti obchodu s rozvojovými zeměmi na úrovni EU i WTO, především iniciativu „Vše kromě zbraní“ (EBA), systém GSP a GSP+, asymetrii a přechodná období ve všech platných dohodách o hospodářském partnerství (EPA) a pracovní program pomocioblasti obchodu na období 2010–2011, a vyzývá k revizi tohoto pracovního programu s cílem posílit jeho pákový efekt při podpoře udržitelného rozvoje;

8.      považuje nedávné rozhodnutí EU opět zavést vývozní dotace na sušené mléko a další mléčné výrobky, které v podstatě dotují evropské zemědělské podniky na úkor chudých zemědělců v rozvojových zemích, za jednoznačné porušení klíčových zásad soudržnosti rozvojové politiky a vyzývá Radu a Komisi, aby toto rozhodnutí neprodleně zrušily;

9.      zdůrazňuje, že v dvoustranných, regionálních a vícestranných obchodních dohodách, které jsou pevně zakotveny v systému WTO založeném na předem stanovených pravidlech, je třeba zohlednit příslušné aspekty soudržnosti politiky ve prospěch rozvoje a v této souvislosti naléhavě vybízí Komisi a členské státy, aby aktivně spolupracovaly se všemi ostatními partnery v rámci WTO, kteří mohou napomoci dosažení vyváženého, ambiciózního a na rozvoj zaměřeného výsledku kola jednání z Dohá ve velmi blízké budoucnosti;

10.    připomíná, že v říjnu 2007 EU přijala strategii „Aid for Trade“, v níž se zavázala, že do roku 2010 navýší společnou pomoc EU v oblasti obchodu na 2 miliardy EUR ročně (tj. 1 miliarda EUR z prostředků Společenství a 1 miliarda EUR od členských států);

11.    zdůrazňuje skutečnost, že tzv. „singapurské otázky“, jako je liberalizace služeb, investice a zadávání veřejných zakázek, zavedení pravidel hospodářské soutěže a důraznější vymáhání práv v oblasti duševního vlastnictví, nepřispívají k dosažení osmi rozvojových cílů tisíciletí;

12.    vyzývá rozvojové země, a především ty z nich, jimž je určena největší část pomoci EU, aby zajistily řádnou správu věcí veřejných, zejména pak při rozdělování poskytované pomoci, a naléhavě vyzývá Komisi, aby učinila veškeré nezbytné kroky za účelem zajištění transparentního a účinného uplatňování pomoci;

13.    znovu zdůrazňuje, že EU by měla podporovat rozvojové země, které používají možnosti v rámci dohody TRIPS, aby mohly zajistit léky za dostupné ceny v rámci svých domácích programů v oblasti veřejného zdraví;

14.    vítá začlenění ochranné doložky o zabezpečení dodávek potravin do dohod o hospodářském partnerství a vybízí Komisi, aby zajistila její účinné uplatňování;

15.    vyjadřuje hluboké politování nad ustanoveními TRIPS+, které byly zahrnuty do dohody o hospodářském partnerství CARIFORUM-ES, a nad ustanoveními, která vytvářejí překážky v dostupnosti základních léků, v dohodách, jež jsou v současné době vyjednávány se zeměmi Andského společenství a Střední Ameriky.

16.    vítá nedávné vyjádření Komise o tom, že opětovně přezkoumá nařízení (ES) č. 1383/2003, které mělo nezamýšlené důsledky pro tranzit generických léků, jejichž konečným adresátem byly rozvojové země, přes EU;

17.    je přesvědčen, že iniciativy jako je patentový fond UNITAID pro léky proti HIV/AIDS mohou napomoci dosahování soudržnosti politik EU v oblasti zdravotnictví a práv duševního vlastnictví;

18. vítá, že Komise podporuje návrhy na poskytnutí pomoci domorodým společenstvím s ohledem na přínosné využívání jejich tradičních znalostí a genetických zdrojů;

19.    vyzývá Komisi, aby řádně zohlednila podmínky, které si stanovil Parlament pro udělení souhlasu s uzavřením obchodních dohod, s cílem zajistit, aby GŘ pro obchod disponovalo konzistentním mandátem pro obchodní jednání;

20.    vítá vyjádření Komise, že by v případě, že nebude možné dosáhnout dohody v rámci WTO, mohla EU snížit cla uplatňovaná na zboží šetrné vůči životnímu prostředí, ve spolupráci se zeměmi, které zaujmou obdobný postoj;

21.    podporuje snahy Komise o usnadnění převodu technologie do rozvojových zemí, obzvláště nízkouhlíkových technologií a technologií odolných vůči klimatu, které jsou pro přizpůsobení se změně klimatu zásadní;

22.    uznává významnou úlohu, již může hrát systém GSP+ zavedený EU v rámci podporování řádné správy a udržitelného rozvoje v rozvojových zemích, a vybízí Komisi, aby zajistila, aby byl tento nástroj účinný a úmluvy MOP a OSN byly řádně uplatňovány v místní praxi;

23.    uznává hospodářský význam peněžních prostředků zasílaných přistěhovalci zpět do rozvojových zemí, avšak zdůrazňuje, že je při uplatňování dvoustranných dohod o obchodu třeba řešit problém tzv. „odlivu mozků“, obzvláště ve zdravotnictví;

24.    vyzdvihuje práci mnoha organizací občanské společnosti v oblasti daňových úniků, k nimž se v rozvojových zemích uchylují nadnárodní společnosti se sídlem v EU, a žádá Komisi, aby jejich doporučení zohlednila při budoucích jednáních;

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

23.2.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

16

4

8

Členové přítomní při závěrečném hlasování

William Dartmouth (hrabě z Dartmouthu), Daniel Caspary, Christofer Fjellner, Joe Higgins, Yannick Jadot, Bernd Lange, David Martin, Emilio Menéndez del Valle, Vital Moreira, Cristiana Muscardini, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Niccolò Rinaldi, Helmut Scholz, Iuliu Winkler, Jan Zahradil, Paweł Zalewski

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Catherine Bearder, José Bové, George Sabin Cutaş, Mário David, Salvatore Iacolino, Syed Kamall, Elisabeth Köstinger, Jörg Leichtfried, Matteo Salvini, Michael Theurer, Jarosław Leszek Wałęsa

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Patrice Tirolien


VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

27.4.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

26

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Thijs Berman, Michael Cashman, Corina Creţu, Véronique De Keyser, Leonidas Donskis, Charles Goerens, Catherine Grèze, Enrique Guerrero Salom, Filip Kaczmarek, Franziska Keller, Gay Mitchell, David-Maria Sassoli, Michèle Striffler, Alf Svensson, Eleni Theocharous, Patrice Tirolien, Anna Záborská, Iva Zanicchi, Gabriele Zimmer

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Proinsias De Rossa, Santiago Fisas Ayxela, Krzysztof Lisek, Isabella Lövin, Emma McClarkin, Cristian Dan Preda, Patrizia Toia

Právní upozornění - Ochrana soukromí