Postup : 2010/2013(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0141/2010

Předložené texty :

A7-0141/2010

Rozpravy :

Hlasování :

PV 18/05/2010 - 8.8
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0164

ZPRÁVA     
PDF 207kWORD 147k
5. 5. 2010
PE 439.379v02-00 A7-0141/2010

o klíčových schopnostech pro měnící se svět: provádění pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010

(2010/2013(INI))

Výbor pro kulturu a vzdělávání

Zpravodajka: Maria Badia i Cutchet

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o klíčových schopnostech pro měnící se svět: provádění pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010

(2010/2013(INI))

Evropský parlament,

–    s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. listopadu 2009 nazvané „Klíčové schopnosti pro měnící se svět“ (KOM(2009)0640),

–    s ohledem na osm klíčových schopností uvedených v doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/962/ES ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení – Evropském referenčním rámci(1),

–    s ohledem na desetiletý pracovní program „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ a na následné společné průběžné zprávy o pokroku v jeho provádění,

–    s ohledem na usnesení Rady ze dne 15. listopadu 2007 nazvané „Novými dovednostmi k novým povoláním“(2),

–    s ohledem na zprávu odborné skupiny pro nové dovednosti a nová pracovní místa nazvanou „Novými dovednostmi k novým povoláním: okamžitá opatření“,

–    s ohledem na závěry ze zasedání Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“)(3),

–    s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2008 o vzdělávání dospělých: Na vzdělávání není nikdy pozdě(4),

–    s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2008 o celoživotním učení jako základu znalostí, kreativity a inovací – provádění pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“(5),

–    s ohledem na rámec evropské spolupráce v oblasti mládeže přijatý v listopadu roku 2009,

–    s ohledem na evropský konsenzus o rozvoji vzdělávání – strategický rámec, který sestavili zástupci orgánů EU, členských států, občanské společnosti a jiných zúčastněných stran v listopadu roku 2007,

–    s ohledem na podrobné hodnocení národních zpráv a porovnání výkonnosti se souborem ukazatelů a referenčních úrovní (SEK(2009)1598 a SEK(2009)1616),

–    s ohledem na články 165 a 166 Smlouvy o fungování EU,

–    s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–    s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A7-0141/2010),

A.  vzhledem k tomu, že kvalitní vzdělávání a odborná příprava jsou nutné pro osobní rozvoj každého jedince, pro rovnost a boj proti sociálnímu vyloučení a chudobě, pro aktivní občanství a sociální soudržnost,

B.   vzhledem k tomu, že zlepšení kvality vzdělávání a odborné přípravy všech studentů s cílem dosáhnout lepších výsledků a schopností, a to v první řadě prostřednictvím nových, důraznějších politik zaměřených na rozšíření vzdělávací nabídky, je prioritou,

C.  vzhledem k tomu, že i přes určitá zlepšení ve výkonnosti vzdělávání a odborné přípravy v Evropské unii nebude většina referenčních úrovní stanovených EU pro rok 2010 dosažena; vzhledem k tomu, že zejména dovednosti stále nejsou na odpovídající úrovni a že jedna třetina evropské populace dosahuje nízké úrovně vzdělání;

D.  vzhledem k tomu, že ani deset let po zahájení boloňského procesu nebylo dosaženo mezi členskými státy žádoucího sblížení v oblasti vysokoškolského vzdělávání,

E.   vzhledem k tomu, že politika vzdělávání a odborné přípravy by měla všem občanům bez ohledu na jejich věk, pohlaví, zdravotní, tělesný, duševní a psychický stav, jazyk, etnický původ, státní příslušnost, náboženství a sociální a ekonomickou situaci umožnit po celý život nabývat, aktualizovat a rozvíjet jejich dovednosti a schopnosti,

F.   vzhledem k tomu, že vzdělávání a odborná příprava jsou klíčovými prvky v úspěšném provádění obnovené sociální agendy EU pro příležitosti, přístup a solidaritu; vzhledem k tomu, že provedení tohoto programu by pomohlo vytvořit větší počet pracovních míst, zvýšit jejich kvalitu a dát většímu množství evropských občanů možnost, aby co nejlépe využili svůj potenciál;

G.  vzhledem k tomu, že je nutné trvale usilovat o to, aby byl zajištěn rovný přístup žen ke vzdělávání na všech úrovních a aby volba vzdělání nebyla předem určena stereotypy týkajícími se pohlaví,

H.  vzhledem k tomu, že k plnému uplatnění klíčových schopností jsou nezbytné další politické kroky jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni,

I.    vzhledem k tomu, že klíčovým problémem pro vzdělávání a odbornou přípravu v Evropě je reforma vzdělávání směřující k ucelenému vzdělávacímu systému zaměřenému na vědomosti, který připraví mladé lidi tak, aby se stali spokojenými, aktivními světoobčany, připravenými na vstup na trh práce,

J.    vzhledem k tomu, že provádění a další rozvoj strategií celoživotního vzdělávání jsou pro mnohé členské státy i nadále závažným problémem; vzhledem k tomu, že by se mělo více pozornosti věnovat celému životnímu cyklu, a nikoliv se zaměřovat na konkrétní odvětví či skupiny,

K.  vzhledem k tomu, že výnosy investic do vzdělávání jsou patrné pouze z dlouhodobého hlediska, a vzhledem k tomu, že je důležité zajistit, aby je politický program neopomíjel; vzhledem k tomu, že bychom měli vyzvat k vypracování pokynů v oblasti kvality systémů vzdělávání a odborné přípravy, které by platily v celé EU, a že by v této oblasti neměla platit rozpočtová omezení, nebo by přinejmenším vyčleněné prostředky měly růst a ne klesat, vzhledem k tomu, že EU proto potřebuje rozpočtový mechanismus nezávislý na ročním programování v oblasti vzdělávání a odborné přípravy,

L.   vzhledem k tomu, že investice do vzdělávání a odborné přípravy, rekvalifikačních programů a doškolování a přizpůsobování znalostí a schopností všech jsou nezbytnou podmínkou pro překonání krize a řešení dlouhodobých problémů souvisejících s konkurenceschopností světového hospodářství, zaměstnaností, zvyšováním mobility a se sociálním začleněním,

M.  vzhledem k tomu, že více než 80 % učitelů na základních školách a 97 % učitelů v předškolních zařízeních v Unii jsou ženy, zatímco na středních školách jejich podíl dosahuje pouze 60 % a na vysokých školách a ve výzkumných zařízeních nedosahuje ani 40 %;

N.  vzhledem k tomu, že obtíže, s nimiž se učitelé potýkají, narůstají v souvislosti se složitějším a různorodějším vzdělávacím prostředím a patří k nim například změny informačních a komunikačních technologií (ICT), finanční omezení, která jsou důsledkem hospodářské krize, změny společenských a rodinných struktur a multikulturní prostředí,

O.  vzhledem k tomu, že k řešení těchto zásadních problémů bude důležité uplatnit strategický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy do roku 2020,

P.   vzhledem k tomu, že význam schopností pracovat s digitálními technologiemi se ve vyvíjející se znalostní ekonomice a na trhu práce EU bude zvyšovat; vzhledem k tomu, že tyto schopnosti skýtají příležitost k hospodářské obnově, podpoře podnikání a lepší dostupnosti zaměstnání,

Q.  vzhledem k tomu, že sport je jedním z nejúčinnějších nástrojů v boji proti závislostem na návykových látkách (kouření, alkoholizmus a užívání drog), přičemž v tomto ohledu jsou žáci a studenti vysokých škol jednou z nejohroženějších společenských skupin; vzhledem k tomu, že prvořadou podmínkou pro sportovní činnost žáků a studentů je existence odpovídajícího zázemí a infrastruktury,

1.   vítá výše uvedené sdělení Komise nazvané „Klíčové schopnosti pro měnící se svět“;

2.   konstatuje, že i přes pokrok, jehož bylo v uplynulých letech dosaženo, stále mnoho evropských občanů nemá dostatečné schopnosti; poukazuje na to, že jeden ze sedmi mladých lidí (ve věku 18–24 let) opouští školu předčasně (6 milionů žáků v EU 27 předčasně ukončí školní docházku), jeden ze čtyř patnáctiletých má nedostatečné schopnosti související se čtením, přibližně 77 milionů obyvatel (téměř jedna třetina evropské populace ve věku od 25 do 64 let) nemá žádnou nebo jen nízkou formální kvalifikaci, že pouze jedna čtvrtina má vysokou kvalifikaci a že příliš mnoho evropských občanů nemá dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií; zdůrazňuje, že velmi nízká úroveň schopností je v celé EU přetrvávajícím problémem, a je znepokojen skutečností, že počet mladých lidí, kteří ve věku 15 let nedosáhli plné gramotnosti, se zvyšuje (21,3 % v roce 2000, 24,1 % v roce 2006);

3.   žádá Komisi, aby pokračovala v diskusi o dokumentu „Novými dovednostmi k novým povoláním“; poukazuje na to, že do roku 2020 bude vysokoškolské vzdělání nezbytné pro dalších 16 milionů pracovních míst, čtyři miliony pracovních míst budou vyžadovat středoškolské vzdělání, zatímco pracovních míst vyžadujících nízkou kvalifikaci bude o12 milionů méně; poukazuje na to, že do roku 2015 bude drtivá většina pracovních míst ve všech odvětvích vyžadovat dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií; žádá, aby do této diskuse byly zapojeny všechny zainteresované strany, včetně učitelů, studentů, příslušných odborných organizací, nevládních organizací a odborových svazů, subjektů občanské společnosti a zejména sdružení rodičů a žáků, stejně jako zástupců podnikatelských kruhů;

4.   považuje za zásadní, aby byly zavedeny politiky, které by směřovaly ke zlepšení kvality vzdělávání a odborné přípravy pro všechny studenty, a zdůrazňuje, že aby evropské vzdělávací systémy reagovaly na problémy související s celosvětovou konkurencí, je nutné zvýšit nabídku možností vzdělávání, která musí být kvalitnější a širší, aby odpovídala naléhavým požadavkům profesních odvětví a trhu práce;

5.   považuje studium jazyků za zásadní pro usnadnění přístupu mladých lidí na trh práce a pro podporu jejich mobility a rovných příležitostí;

6.   vyzývá členské státy k dalšímu provádění evropského rámce kvalifikací;

7.   žádá, aby se pozornost věnovala nejen takzvaným „zeleným“, ale také „bílým“ pracovním místům; poukazuje na to, že poměr osob ve věku nad 65 let k osobám ve věku 15 až 64 let se zvýší z 26 % v roce 2008 na 38 % v roce 2030; konstatuje, že jsou proto stále potřebnější sdílené politiky pro aktivní stárnutí, se zvláštním odkazem na podporu gramotnosti v oblasti informačních a komunikačních technologií, obnovy a aktualizace klíčových schopností v této oblasti s cílem překonat zaostávání v oblasti digitálních technologií, které je stále častější příčinou sociálního vyloučení seniorů;

8.   konstatuje, že ve sdělení Komise o strategii EU 2020 se zdůrazňuje, že „míra zaměstnanosti žen je mimořádně nízká“ (je zaměstnáno pouze 63 % žen oproti 76 % mužů) a že „bude nezbytné vypracovat politiky na podporu rovnosti žen a mužů s cílem zvýšit míru účasti pracovní síly“; konstatuje, že v této souvislosti je třeba, aby byla politika vzdělávání a odborné přípravy zacílena na odstranění tohoto rozdílu na trhu práce, a přispívala tak k dosažení udržitelného růstu a sociální soudržnosti; trvá na tom, že je nezbytné, aby ve vzdělávání byla od co nejnižšího věku uplatňována rovnost pohlaví;

9.   žádá, aby byla zvláštní pozornost věnována potřebě usnadňovat zapojení osob se zdravotním postižením bez ohledu na jejich věk do vzdělávání a odborné přípravy, se zvláštním ohledem na to, aby děti se zdravotním postižením byly od raného věku skutečně začleňovány do vzdělávacích zařízení; zdůrazňuje, že k odstranění jakýchkoli limitů v této oblasti budou zapotřebí náležité investice a dlouhodobá strategie;

10. domnívá se, že vzdělávání by jako celek mělo podporovat získávání demokratických schopností, a to podporováním studentských rad, které studentům umožní, aby přijali spoluodpovědnost za vzdělávání, jak je zakotveno v chartě práv studentů; v této souvislosti dále vyzývá k důkladné diskusi evropské společnosti o fungování a úloze vzdělávání a navrhuje, aby prostorem pro tuto diskusi byla Agora evropských občanů;

11. vyzývá Evropskou komisi, členské státy a zaměstnavatele, aby v úzké spolupráci s poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy podporovali zlepšování kvalifikací osob ze znevýhodněného prostředí;

12. uvědomuje si, že globalizace zcela změnila evropské společnosti, a doporučuje, aby se globální a rozvojové vzdělávání stalo součástí celkového vzdělávání, a občané se tak měli možnost vypořádat se všemi hrozbami a příležitostmi měnícího se světa;

13. považuje za nezbytné zavést na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy digitální a mediální gramotnost, seznamování s novými technologiemi a všeobecnou výuku odborných znalostí a kritického přístupu jak při používání moderních forem komunikace, tak s ohledem na mediální obsah; zdůrazňuje, že je třeba bezodkladně zlepšovat elektronické dovednosti všech evropských občanů; poukazuje na to, že je nezbytná odborná příprava a vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, neboť význam těchto dovedností na vyvíjejícím se trhu práce stoupá;

14. zdůrazňuje, že je důležité dostatečně a kvalitně podporovat rozvíjení kompetencí učitelů a zavádět nové způsoby organizace vzdělávání v přitažlivém školním prostředí;

15. zdůrazňuje význam umění, kultury a sportu ve vzdělávání a odborné přípravě a potřebu věnovat zvláštní pozornost těmto předmětům v předškolním, primárním, sekundárním i celoživotním vzdělávání; domnívá se, že stejně jako rozvíjení odborných a technických dovedností, je i kulturní a sociální vzdělávání nedílnou součástí politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, neboť napomáhá rozvíjení praktických schopností, a tím podporuje seberealizaci jednotlivce a získání základních schopností;

16. vyzývá členské státy, aby zajistily dostatečné zdroje umožňující vzdělávacím institucím investovat do sportu a aby v této oblasti posílily spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem;

17. vyzývá členské státy, aby zajistily dostatečné investice do vzdělávání a zaručily tím všem kategoriím přístup na trh práce;

18. zdůrazňuje, že dějinyjazyk jsou nezbytným nástrojem pro dosažení sociálníkulturní integrace Evropy;

Předškolní vzdělávání

19. poukazuje na význam vysoce kvalitního vzdělávání v raném dětství pro včasné získání klíčových schopností, včetně schopnosti dětí komunikovat jak v rodném jazyce, tak i v jazyce hostitelské země, a zejména pro podporu dětí ze znevýhodněného prostředí a dětí se speciálními (vzdělávacími) potřebami s cílem bojovat proti budoucí chudobě a sociálnímu vyloučení;

20. upozorňuje na význam podpory čtenářské vzdělanosti již od předškolního vzdělávání a na důležitost dostupných materiálů ke čtení již od předškolního věku;

21. upozorňuje na význam vzdělávání v mateřském jazyce, včetně případů tradičních menšin;

22. zdůrazňuje, že pro mobilitu je nezbytná znalost cizích jazyků: žádá proto členské státy, aby již v raném věku zavedly výuku druhého jazyka;

23. zdůrazňuje, že by měla být zavedena opatření na podporu vzdělávání dětí přistěhovalců, aby se mohly lépe přizpůsobit vzdělávacímu a sociálnímu prostředí hostitelské země;

24. vyzdvihuje potřebu povzbuzovat a podporovat aktivity, které od raného věku rozvíjejí tvořivost dětí, a tak lépe připravují půdu pro inovativní myšlení v Evropě;

25. poukazuje na barcelonské cíle, které usilovaly o to, aby byla do roku 2010 předškolní péče poskytována nejméně 90 % dětí ve věku od tří let do zahájení povinné školní docházky a nejméně 33 % dětí ve věku do tří let, a aby k předškolní péči mělo přístup co nejvíce lidí;

Primárnísekundární vzdělávání

26. vyzdvihuje potřebu pokračovat v rozvíjení a upevňování jazykových znalostí na základních a středních školách, a to i s ohledem na děti přistěhovalců, a zdůrazňuje význam výuky v mateřském jazyce v případě tradičních menšin;

27. je zastáncem myšlenky, že by ve vzdělávání měla být podporována pravidelná komunikace a větší zapojení studentů do řízení vzdělávacího procesu, jakož i aktivní spolupráce jejich rodičů se školskými pracovníky a posílení vzájemné důvěry mezi studenty a učiteli, což přispívá k tvůrčímu ovzduší a získávání sociálních a občanských schopností, které jsou nepostradatelné pro aktivní občanství;

28. zdůrazňuje význam začlenění nových technologií do osnov jakožto nezbytného nástroje pro výuku v moderním vzdělávacím systému; podporuje myšlenku, aby děti v raném věku získávaly pod vhodným dohledem schopnosti umožňující jim zodpovědně a kriticky pracovat s mediálním obsahem a zejména s internetem, a považuje za důležité seznamovat děti s otázkami ochrany soukromí a osobních dat a s dodržováním autorských práv;

29. zastává názor, že pokrok, jehož bylo dosaženo v úpravě školních osnov v oblasti klíčových schopností je pozitivním krokem, ale je nezbytně důležité usilovat o další zlepšení, zejména prostřednictvím uznávání a certifikace schopností získaných v neformálním i informálním vzdělávání, a podporovat získávání klíčových dovedností osob ohrožených předčasným ukončením školní docházky a sociálním vyloučením;

30. žádá, aby se ve školách podporovala tělesná a sportovní činnost, stejně jako tvůrčí aktivity a účast na školních soutěžích, což přispívá k lepšímu zdraví, podporuje integraci a napomáhá rozvíjet hodnoty, které přispívají k vytváření pozitivních norem chování;

31. podporuje vzdělávání a odbornou přípravu dětí z přistěhovaleckých rodin a zdůrazňuje přitom rozhodující příspěvek vzdělávání k úspěšné integraci přistěhovalců do evropské společnosti;

32. žádá o vypracování komplexní strategie pro získávání klíčových schopností zahrnující reformu školních vzdělávacích programů prostřednictvím podpory dalšího vzdělávání a odborného rozvoje učitelů, jehož výsledkem budou vysoce kvalifikovaní pracovníci škol; domnívá se, že je třeba poskytovat pobídky učitelům, s cílem umožnit jim zdokonalovat jejich vyučování a zaměřit se na odborný rozvoj;

33. vyzývá členské státy, aby do škol zajišťujících všeobecné vzdělávání zavedly nové kombinace předmětů a materiály umožňující mladým lidem s jednou z nejčastějších poruch učení – dyslexií – úspěšně ukončit studium i přes jejich znevýhodnění;

34. zdůrazňuje význam integrovaného vzdělávání, které předchází sociálním předsudkům a diskriminaci, a tím přispívá k evropské společenské solidaritě;

Vysokoškolské vzdělávání

35. podporuje vyšší mobilitu mezi vysokoškolskými institucemi, podnikatelským prostředím a odborným vzděláváním a přípravou (např. studenti, učitelé, zaměstnanci, školitelé) s cílem podpořit učení zaměřené na studenty a získávání schopností, jako je podnikavost, mezikulturní porozumění, kritické myšlení a tvořivost, kterých je na pracovním trhu stále více zapotřebí; domnívá se, že je proto třeba zabývat se bezodkladně stávajícími překážkami v rámci EU, se zvláštním zaměřením na finanční problémy a obtíže spojené s uznáváním kvalifikace, s cílem zlepšit kvalitu zkušeností s mobilitou u všech studentů; trvá na tom, že je třeba zajistit kvalitu vysokoškolského vzdělávání, což umožní zvýšit mobilitu pro vědeckévýzkumné účelyvytvoří podmínky pro rovné pracovní příležitosti pro občany EU;

36. zdůrazňuje, že je nutné poskytnout všem mladým lidem pevný vědomostní základ, což je zásadním předpokladem pro podporu celoživotní mobility, což jim umožní vyrovnávat se se změnami pracovního trhu a s novými hospodářskými a sociálními požadavky;

37. žádá, aby byly podporovány výzkumné programy pro posílení „trojúhelníku znalostí“, který má klíčový význam pro podporu růstu a zaměstnanosti v Evropské unii;

38. vyzývá členské státy, aby modernizovaly vysoké školství, a především slaďovaly vzdělávací programy s potřebami trhu práce;

39. vyzývá vysokoškolské instituce, aby modernizovaly své studijní programy a celkově urychlily Boloňský proces;

40. zastává názor, že vysokoškolské instituce by měly být otevřenější a připravenější na všechny, zejména netradiční studenty, studenty se zvláštními potřebami a znevýhodněné skupiny; k tomu jsou zejména vhodné dobře nastavené systémy stipendií, jejichž prostřednictvím je možné podpořit mladé lidi ze sociálně slabých rodin, aby se věnovali studiu; domnívá se rovněž, že by členské státy měly zavést zvláštní politiky s cílem zajistit základní právo na vzdělání pro každého, včetně mladých lidí, kteří mají omezené finanční příležitosti, a že by proto měl být v budoucnu pro rovnost ve vysokoškolském vzdělávání vytvořen kombinovaný ukazatel jako součást strategického rámce pro vzdělávání a odbornou přípravu;

41. připomíná v této souvislosti závěry ze zasedání Rady z května roku 2007(6) ohledně ukazatelů vytvořených v návaznosti na pekingskou akční platformu v oblastech vzdělávání a odborné přípravy žen, zejména vysokoškolského vzdělávání a výzkumu; vyjadřuje však politování nad tím, že tyto ukazatele nejsou plně zohledňovány při monitorování pracovního programu Vzdělání a odborná příprava 2010; vyzývá v této souvislosti k jejich využívání jako nástroje pro sledování pokroku při dosahování rovnosti žen a mužů ve vzdělávání a odborné přípravě;

42. konstatuje, že i když byl učiněn pokrok co se týče dostupnosti vysokoškolského vzdělávání ženám, zastoupení žen v oblasti matematiky, věd a technologií je stále nedostatečné (jen 32 % absolventů tvoří ženy oproti 68 % mužů); poukazuje na to, že odstranění nerovnováhy mezi muži a ženami v těchto oborech by přispělo ke snížení nedostatku kvalifikovaných pracovníků, se kterým se tato odvětví v EU potýkají;

43. považuje neformální vzdělávání za oblast doplňující formální vzdělání a doporučuje, aby bylo náležitě zohledněno při tvorbě vzdělávací politiky v rámci strategie ET 2020;

44. požaduje vyšší, účinnější a komplexnější investice do vysokého školství;

45. žádá členské státy, aby podporovaly partnerství (na mezinárodní, vnitrostátní, regionální i místní úrovni) mezi vysokoškolskými institucemi, univerzitami, výzkumnými centry a podnikatelským prostředím, jakož i investování finančních prostředků podnikatelských kruhů do vysokoškolského vzdělávání;

46. vyzývá členské státy, aby přidělovaly vysokoškolskému odvětví potřebné zdroje a umožnily mu tím reagovat na globální změny, neboť se jedná o významný nástroj hospodářské a sociální obnovy po nedávném hospodářském poklesu;

47. vyzývá členské státy, aby s využitím legislativních, správních a finančních prostředků podpořily výuku menšin v jejich mateřském jazyce;

Odborné vzdělávánípříprava

48. trvá na tom, že kvalitní odborné vzdělávání a příprava jsou základem pro nabídku nových kvalifikovaných pracovníků a jsou nezbytné pro iniciativu „novými dovednostmi k novým povoláním“, s tím, že zvláštní pozornost by měla být věnována rozšiřování učení zaměřeného na pracovní činnost a učňovského vzdělávání i pro mladé absolventy na základě dohod mezi univerzitami a podniky; domnívá se rovněž, že je důležité podporovat studium a praxi studentů v učňovském vzdělávání v jiných státech Evropské unie, jako je tomu v rámci programu Erasmus u studentů vysokoškolských; žádá, aby byla zvýšena podpora učňovskému vzdělávání a jeho prestiž;

49. zdůrazňuje, že je nutné dále modernizovat programy odborného vzdělávání zohledňováním klíčových kompetencí, a to jednak s cílem zlepšit jejich kvalitu a zvýšit jejich atraktivitu pro mladé lidi, a současně s cílem lépe je přizpůsobovat měnícím se potřebám trhu práce; zastává názor, že programy odborného vzdělávání by měly zlepšovat průřezové klíčové schopnosti;

50. zdůrazňuje požadavek přijmout na základě existujících osvědčených postupů model uznávání kreditů souvisejících s občanskými schopnostmi pro mladé lidi, kteří se účastní dobrovolnických činností a civilní služby podporované neziskovými organizacemi nebo v oblasti rozvojové spolupráce;

51. požaduje, aby se zlepšil přechod mezi sekundárním odborným vzděláváním a vysokoškolským vzděláváním, čímž by bylo zajištěno zvýšení kvalifikací;

52. zdůrazňuje celoživotní dimenzi doporučení o klíčových schopnostech a trvá na tom, že k dosažení jeho plného provedení je třeba většího pokroku v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a vzdělávání dospělých, včetně uznání všeobecného práva na celoživotní vzdělávání v právních předpisech;

53. zdůrazňuje význam výměny informací a výměny správných a osvědčených postupů mezi členskými státy v oblasti odborného vzdělávání a přípravy;

Celoživotní vzdělávání

54. žádá o přijetí okamžitých opatření s cílem řešit skutečnost, že počet osob, jejichž schopnosti porozumět textu je nedostatečná, narůstá, prostřednictvím zvláštní podpory místních orgánů, protože ty jsou pro občany nejdostupnější; vyzývá členské státy a Komisi, aby věnovaly pozornost negramotným osobám, jejichž počet je stále příliš vysoký, a aby tento problém – i u dospělých – důsledně řešily;

55. je silně znepokojen vzrůstajícím počtem nezaměstnaných mladých lidí, zejména v současné ekonomické krizi; naléhavě vyzývá členské státy k zajištění co nejflexibilnějších trhů práce, které zajistí, že mladí lidé budou moci snadno najít práci a měnit zaměstnání;

56. zdůrazňuje, že je nutné do vytváření zastřešujících vnitrostátních rámců kvalifikací lépe začlenit poskytovatele vzdělávání, a posílit uznávání předchozího vzdělání, zejména vzdělání získaného neformálně nebo ad hoc;

57. připomíná, že u čtyř z pěti referenčních úrovní přijatých v roce 2003 nebude dosaženo cíle; žádá Komisi, členské státy, regionální a místní úřady a další subjekty, aby zkoumali příčiny a přijali příslušné kroky nezbytné k nápravě této situace;

58. zdůrazňuje význam pokračujícího strukturovaného dialogu a konzultací mezi těmi, kdo se nacházejí v závěrečném stadiu svého vzdělávání a odborné přípravy, vysokoškolskými institucemi a podniky;

59. podporuje cíl zvýšit do roku 2020 účast dospělých na celoživotním vzdělávání z 12,5 % na 15 % a vyzývá k přijetí příslušných kroků; vyzývá proto univerzity, aby umožnily širší přístup ke vzdělávání, aby diverzifikovaly a rozšířily okruh posluchačů a aby přepracovaly studijní programy tak, aby byly zajímavé pro dospělé, kteří se ke studiu vrací; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijímaly ještě rozhodnější opatření s cílem podporovat a rozšiřovat instituce celoživotního vzdělávání, např. náhradní školní vzdělávání; vyzývá k tomu, aby bylo při provádění strategií celoživotního vzdělávání plně zohledňováno a prosazováno hledisko rovného postavení žen a mužů; poukazuje na zásadní roli univerzit třetího věku v celoživotním vzdělávání;

60. konstatuje, že jednou z největších překážek, s nimiž se potýkají dospělí, kteří se chtějí účastnit vzdělávání a odborné přípravy, je nedostatek podpůrných zařízení pro jejich rodiny; vyzývá proto členské státy, aby vytvářely podpůrná opatření jako způsob, jak zajistit, že všichni studenti a pracovníci s rodinnými povinnostmi (např. péče o děti a další nezaopatřené osoby) budou mít příležitost aktualizovat a/nebo zvyšovat své dovednosti a schopnosti na základě osvědčených postupů vytvořených v této oblasti v rámci programu Evropského sociálního fondu, včetně poukázek na služby a na sladění s rodinným životem; domnívá se, že by měly být zváženy zejména možnosti e-learningu, neboť ty umožňují větší flexibilitu pro skloubení vzdělávání, práce a péče o rodinu;

61. vybízí Evropský institut pro rovné postavení žen a mužů, aby přijal opatření s cílem zlepšit shromažďování a rozbor srovnatelných údajů o rovnosti žen a mužů v oblastech vzdělávání a odborné přípravy, a zajistil, aby byly statistiky týkající se příslušných ukazatelů související s pekingskou akční platformou snadno přístupné a pravidelně aktualizované;

62. doporučuje, aby instituce pro vzdělávání a odbornou přípravu usilovaly o širší propagaci svých programů pro vzdělávání dospělých osob a aby zjednodušily administrativní postupy pro využití těchto programů;

63. vyzývá Evropskou komisi, aby v plném rozsahu zohledňovala odborné znalosti zúčastněných subjektů a k jejich úloze při provádění strategie ET 2020;

64. vyzývá Evropskou komisi, aby neformální vzdělávání, odborné vzdělávání a odbornou přípravu a studenty škol zahrnula do plánovaného ukazatele mobility pro ET 2020 a převzala ukazatel Boloňského procesu pro mobilitu studentů;

65. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Od přijetí Lisabonské strategie v roce 2000 se politice EU v oblasti vzdělávání a odborné přípravy dostalo vyššího významu. Uznání, že vzdělávání a odborná příprava jsou nezbytné pro úspěch zítřejší společnosti založené na znalostech, již není mýtem.

Odpovědnost za vzdělávání a odbornou přípravu nesou vlády členských států, avšak některé problémy jsou společné všem členským státům (demografické změny, nedostatečná kvalifikace aktivního obyvatelstva apod.). Kvalitní předškolní, základní, středoškolské i vysokoškolské a odborné vzdělávání jsou základem pro vyřešení problémů, kterým Evropa čelí a pro zavedení pracovního programu ET 2010.

Všichni víme, že i přes všeobecné zlepšení výsledků ve vzdělávání a odborné přípravě v EU nebude dosaženo většiny referenčních cílů stanovených pro rok 2010. Nyní je výborná příležitost přehodnotit a posoudit, co bylo špatně.

Sdělení Komise:

Dokument obsahuje zprávu o pokroku v politice vzdělávání a odborné přípravy na evropské úrovni v letech 2007–2009. Vychází z podrobného posouzení národních zpráv a výsledků a jejich srovnání s ukazateli a referenčními úrovněmi, které se zaměřuje především na provádění doporučení o klíčových schopnostech z roku 2006. Zpráva také zohledňuje rozvoj národních strategií celoživotního vzdělávání a reformy přijaté s cílem zvýšit přitažlivost odborného vzdělávání a přípravy a jeho přiměřenost ve vztahu k potřebám trhu a modernizovat vysokoškolské vzdělávání.

A konečně řeší i nově zjištěné problémy, zejména ty, které souvisejí s iniciativou „Novými dovednostmi k novým povoláním“.

Kromě uvedení, jakého pokroku bylo dosaženo, a identifikace oblastí, kde by se dalo udělat více, navrhuje sdělení také sérii opatření, která by kroky podniknuté v této oblasti dovedla dále.

Všeobecný přehled současného stavu:

Návrh společné zprávy o pokroku z roku 2010 poukazuje na zlepšení dosažená v oblasti cílů ve vzdělávání a odborné přípravě v uplynulých letech:

· Integrace klíčových schopností

– Bylo dosaženo značného pokroku, zejména v oblasti školních osnov. Tradiční předměty, jako je mateřský jazyk, cizí jazyky, matematika nebo vědy, jsou více vyučovány z hlediska víceoborového a s ohledem na jejich praktické uplatnění.

– Některé země vytvořily zvláštní strategie či akční plány na zvyšování úrovně základních dovedností, především ve čtení, matematice a vědních oborech.

– Rozšířila se podpora podnikání prostřednictvím partnerství s podniky nebo vytváření malých podniků řízených studenty.

· Rozvoj strategií celoživotního vzdělávání

– Většina zemí EU přijala zvláštní strategie celoživotního vzdělávání a usiluje o flexibilnější studijní programy propojující různé vzdělávací systémy.

– Bylo dosaženo zlepšení také při rozvoji vnitrostátních rámců kvalifikací a jejich vztažení k evropskému rámci kvalifikací (EQF)

· Odborné vzdělávání a příprava

– Atraktivita systémů odborného vzdělávání a přípravy byly řešena jako součást Kodaňského procesu a většina zemí EU si stanovila přijetí evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality odborného vzdělávání a přípravy jako svou prioritu(7).

– Zvláštní pozornost se věnuje profesionalizaci učitelů a odborných pedagogických pracovníků v odborném vzdělávání a přípravě; stále více se využívá modularizace s cílem zajistit, aby odborné vzdělávání a příprava pružněji reagovaly na potřeby studentů i podniků.

· Modernizace vysokoškolského vzdělávání

– V zemích EU se stále více prosazuje názor, že dostupnost celoživotního vzdělávání pro studenty, kteří neprošli tradičním programem vzdělávání, má zásadní význam. Většina členských států přijala opatření na podporu účasti studentů, kteří čelí sociálním a ekonomickým obtížím.

Poznámky zpravodajkyproblémy, které nás čekají:

I když bylo dosaženo viditelného pokroku, je stále třeba vyřešit některé problémy:

1 – Zlepšování přístupu založeného na schopnostech

I přes velký pokrok, jehož bylo dosaženo v užívání rámce pro klíčové schopnosti(8), zdůrazňuje zpravodajka potřebu podporovat konstruktivní přístup k dalšímu vzdělávání, kritickému myšlení a tvořivosti.

Zvláště důležité je rozvíjení transversálních klíčových schopností, jako jsou schopnosti pracovat s digitálními technologiemi, schopnost učit se, schopnosti sociální a občanské, podnikavost a smysl pro iniciativu a cit pro kulturu.

V souvislosti s tímto cílem se sdělení zmínilo o několika strategiích, které by bylo možno zavést, mezi něž patří podpora rozvíjení schopností učitelů, modernizace metod hodnocení a zavedení nových způsobů organizace učení.

Další oblastí zájmu zpravodajky je význam vysoce kvalitního vzdělávání v raném dětství, které je základem pro časné získání klíčových schopností.

Je obzvlášť důležité zdůrazňovat rozvoj klíčových schopností v odborném vzdělávání a přípravě a ve vzdělávání dospělých. V případě odborného vzdělávání a přípravy ještě nejsou plně pokryty všechny klíčové schopnosti. Větší pozornost by se měla věnovat výuce cizích jazyků a transversálním klíčovým schopnostem.

2 – Větší pozornost věnovaná gramotnosti a znevýhodněným osobám

V souvislosti s gramotností byla zjištěna snižující se výkonnost v oblasti porozumění textu. Je třeba přijmout účinnější národní iniciativy, neboť získávání dalších klíčových schopností do velké míry závisí na schopnosti číst a interpretovat čtený text. Pokud jde o znevýhodněné žáky, dobré výsledky přináší individuální přístup ke vzdělávání.

3 – Lepší realizace systémů celoživotního vzdělávání

Ze zprávy vyplývá, že stále existuje potřeba zlepšovat soudržnost strategií v této oblasti a nutnost dále je rozšiřovat. Tyto strategie by měly pokrývat delší časové úseky, poskytovat příležitosti všem věkovým skupinám, být předmětem přehodnocování a posouzení a být dále rozvíjeny a doplňovány. Je rovněž žádoucí větší zapojení zúčastněných subjektů a lepší spolupráce jednotlivých politických činitelů.

4 – Modernizace odborného vzdělávání a přípravy a vysokoškolského vzdělávání

Jak bylo uvedeno v iniciativě „Novými dovednostmi k novým povoláním“, bude nesoulad mezi úrovní dovedností a požadavky jednotlivých povolání nadále narůstat, nebudou-li systémy odborného vzdělávání a přípravy schopny reagovat na nové potřeby kvalifikace a přípravy. Je třeba stále prohlubovat vztahy s podnikatelskými kruhy a je nezbytné rozvíjet nové perspektivy kvalifikace a zajímavější příležitosti mobility pro studenty zapsané v programech odborného vzdělávání a přípravy.

V oblasti vysokoškolského vzdělávání nadále zůstávají problémem investice ze soukromých a veřejných zdrojů. Existují rovněž strukturální a kulturní bariéry, které zapříčiňují, že aktivní obyvatelstvo nemá zájem zapojit se do vysokoškolského vzdělávání.

5 – Rozšíření partnerského přístupu

Sdělení zdůrazňuje význam partnerských vztahů mezi vzdělávacími institucemi a dalšími oblastmi, zejména pracovním prostředím. Tento model by se měl uplatňovat na všech úrovních vzdělávání, zejména v odborném vzdělávání a přípravě a ve vzdělávání dospělých.

6 – Učitelé

Vzdělávání učitelů má zásadní význam a je třeba se zabývat podporou mobility učitelů

Zpravodajka vyzývá k hlubším úvahám o budoucnosti přípravy učitelů s přihlédnutím k novým potřebám pro nová pracovní místa.

7 – Další poznámky

Zpravodajka by chtěla zdůraznit význam roku 2010 jako Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Podle průzkumu Eurobarometru o chudobě a sociálním vyloučení z roku 2009 jsou z „osobních“ důvody chudoby nejčastěji jako příčina chudoby uváděny nedostatečné vzdělání, odborná příprava nebo dovednosti.

Rok 2011 navíc jako Evropský rok dobrovolnictví umožní účastníkům pochopit, že dobrovolnická činnost představuje neformální možnost vzdělávat se prostřednictvím rozvoje sociálních dovedností a schopností, která člověka obohatí a poskytne mu pocit osobního naplnění; tyto dovednosti a schopnosti významně přispívají k posilování společných evropských hodnot, jako jsou solidarita a sociální soudržnost. Dobrovolnictví má obrovský, ale stále ještě nedostatečně využitý potenciál pro sociální a hospodářský rozvoj Evropy.

(1)

Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s.10.

(2)

Úř. věst. C 290, 4.12.2007, s.1.

(3)

Úř. věst. C 119, 28.5.2009, s.2.

(4)

Úř. věst. C 41 E, 19.2.2009, s.46.

(5)

Úř. věst. C 45 E, 23.2.2010, s.33.

(6)

Dokument Rady 9152/07

(7)

Úř. věst. C 155, 8.7.2009, s. 1.

(8)

Klíčové schopnosti pro celoživotní učení, Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 10.


VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

27.4.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

26

1

2

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Maria Badia i Cutchet, Malika Benarab-Attou, Lothar Bisky, Piotr Borys, Jean-Marie Cavada, Silvia Costa, Santiago Fisas Ayxela, Mary Honeyball, Cătălin Sorin Ivan, Petra Kammerevert, Morten Løkkegaard, Marek Henryk Migalski, Katarína Neveďalová, Doris Pack, Chrysoula Paliadeli, Marie-Thérèse Sanchez-Schmid, Marco Scurria, Joanna Senyszyn, Timo Soini, Emil Stoyanov, Hannu Takkula, László Tőkés, Marie-Christine Vergiat, Milan Zver

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Liam Aylward, Ivo Belet, Oriol Junqueras Vies, Hans-Peter Martin, Iosif Matula

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Vicky Ford

Právní upozornění - Ochrana soukromí