ZPRÁVA o návrhu nařízení Rady o finanční pomoci Společenství v souvislosti s vyřazováním bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj v Bulharsku z provozu – „Program Kozloduj“
5. 5. 2010 - (KOM(2009)0581 – C7-0289/2009 – 2009/0172(NLE)) - *
Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
Zpravodajka: Rebecca Harms
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o návrhu nařízení Rady o finanční pomoci Společenství v souvislosti s vyřazováním bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj v Bulharsku z provozu – „Program Kozloduj“
(KOM(2009)0581 – C7-0289/2009 – 2009/0172(CNS))
(Postup konzultace)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2009)0581),
– s ohledem na článek 30 Aktu o podmínkách přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie, pokud jde o reaktory 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj v Bulharsku,
– s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu nazvané „Jaderná bezpečnost v Evropské unii“ (KOM(2002)0605),
– s ohledem na článek 203 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0289/2009),
– s ohledem na článek 55 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0142/2010),
1. schvaluje pozměněný návrh Komise;
2. domnívá se, že návrh nařízení Rady je slučitelný se stropem podokruhu 1a víceletého finančního rámce na období 2007–2013, ale že rozpětí zbývající v podokruhu 1a na roky 2011–2013 je velmi omezené; zdůrazňuje, že financování nových činností nesmí ohrozit stávající programy a jiné iniciativy spadající do podokruhu 1a;
3. opakuje proto svoji výzvu k předložení víceleté strategie pro program vyřazování jaderné elektrárny Kozloduj z provozu i pro další politické priority podle podokruhu 1a v souvislosti s přezkumem stávajícího víceletého finančního rámce v polovině období spolu s konkrétními návrhy na jeho úpravu nebo revizi do konce prvního pololetí roku 2010 s tím, že budou využity veškeré mechanismy, které poskytuje interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (IID ze dne 17. května 2006), zejména mechanismy uvedené v bodech 21 až 23 této dohody;
4. poukazuje na to, že o roční částce vyčleněné na program vyřazování jaderné elektrárny Kozloduj z provozu bude rozhodnuto v rámci ročního rozpočtového procesu v souladu s ustanoveními bodu 38 IID ze dne 17. května 2006;
5. vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii a čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie odpovídajícím způsobem změnila;
6. vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;
7. vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;
8. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(1) Bulharsko se zavázalo, že uzavře bloky 1 a 2 jaderné elektrárny Kozloduj do 31. prosince 2002 a bloky 3 a 4 do 31. prosince 2006 a provede jejich následné vyřazení z provozu. Evropská unie vyjádřila svou vůli nadále poskytovat finanční pomoc úsilí Bulharska při vyřazování těchto bloků z provozu až do roku 2009 jako pokračování předvstupní pomoci plánované podle programu Phare. |
(1) Při jednání o přistoupení v roce 2005 Bulharsko souhlasilo, že uzavře bloky 1 a 2 jaderné elektrárny Kozloduj do 31. prosince 2002 a bloky 3 a 4 do 31. prosince 2006 a provede jejich následné vyřazení z provozu. Evropská unie vyjádřila svou vůli nadále poskytovat finanční pomoc úsilí Bulharska při vyřazování těchto bloků z provozu až do roku 2009 jako pokračování předvstupní pomoci plánované podle programu Phare. Evropská unie tehdy také poskytla záruky, že tato finanční pomoc bude považována za součást celkového přezkumu podpory Společenství na období 2007-2013. |
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(2) Smlouva z roku 2005 o přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii, a zejména článek 30 Aktu o podmínkách přistoupení Bulharské republiky a Rumunska a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie, zavedly vzhledem k závazku Bulharska uzavřít bloky 3 a 4 jaderné elektrárny Kozloduj program pomoci (dále jen „Program Kozloduj“) s rozpočtem 210 milionů EUR na období 2007 až 2009. |
(2) Smlouva z roku 2005 o přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropské unii, a zejména článek 30 Aktu o podmínkách přistoupení Bulharské republiky a Rumunska a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie, zavedly vzhledem k závazku Bulharska uzavřít bloky 3 a 4 jaderné elektrárny Kozloduj program pomoci (dále jen „Program Kozloduj“) s rozpočtem 210 milionů EUR na období 2007 až 2009. Tento program zahrnuje pomoc při vyrovnání ztráty kapacity v důsledku uzavření jaderné elektrárny Kozloduj. |
Odůvodnění | |
Cílem finanční pomoci je komplexní uzavření jaderné elektrárny Kozloduj, včetně finanční zátěže Bulharské republiky v procesu integrace do Evropské unie. | |
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(2a) Zásady solidarity a rovného zacházení, kterými se Společenství řídí, vždy vyžadovaly a vyžadují i nyní nestranný přístup ke všem členských státům, jež potřebují finanční podporu na vyřazování jaderných elektráren z provozu, k jejichž uzavření se zavázaly v přístupových smlouvách nebo v protokolech k nim připojených. |
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(4) Unie uznává, že Bulharsko vynaložilo úsilí a dosáhlo značného pokroku během přípravné fáze Programu Kozloduj za využívání prostředků Společenství poskytnutých do roku 2009 a že je nutno poskytnout další finanční podporu i po roce 2009, aby bylo možno pokračovat ve vlastní demontáži. |
(4) Unie uznává, že Bulharsko vynaložilo úsilí a dosáhlo značného pokroku během přípravné fáze Programu Kozloduj za využívání prostředků Společenství poskytnutých do roku 2009 a že je nutno poskytnout další finanční podporu i po roce 2009, aby bylo možno pokračovat ve vlastní demontáži v souladu se Smlouvou o přistoupení z roku 2005 a zároveň uplatňovat nejvyšší bezpečnostní normy. |
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(5) Je rovněž důležité využít vlastní zdroje jaderné elektrárny Kozloduj, neboť to přispívá k dostupnosti nezbytných odborných znalostí a současně ke zmírnění sociálních a hospodářských dopadů předčasného uzavření tím, že se nadále zaměstnávají pracovníci z uzavřené jaderné elektrárny. Pokračování finanční podpory je tedy důležité pro udržení požadované úrovně bezpečnosti. |
(5) Je rovněž důležité využít vlastní zdroje jaderné elektrárny Kozloduj, neboť to přispívá k dostupnosti nezbytných odborných znalostí, ke zlepšování know-how a dovedností a současně ke zmírnění sociálních a hospodářských dopadů předčasného uzavření tím, že se nadále zaměstnávají pracovníci z uzavřené jaderné elektrárny. Pokračování finanční podpory je tedy důležité pro udržení požadované úrovně bezpečnosti, ochrany zdraví a životního prostředí. |
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(6) Unie rovněž uznává, že finanční podpora je nutná k tomu, aby bylo možno pokračovat v přijímání zmírňujících opatření v odvětví energetiky vzhledem k rozsahu ztráty kapacit způsobené uzavřením jaderných bloků a jejímu dopadu na bezpečnost zásobování energií v daném regionu. |
(6) Unie rovněž uznává, že finanční podpora je potřebná a nezbytná k tomu, aby bylo možno pokračovat směrem k energeticky účinnější ekonomice, která bude mít pozitivní dopad na bezpečnost zásobování energií, na ceny elektřiny a na objem emisí skleníkových plynů v Bulharsku. Vzhledem k tomu, že by Bulharsko mělo učinit větší pokrok, pokud jde o konečné uložení vyhořelého paliva a vysoce radioaktivního odpadu a protože konečné uložení všech radioaktivních látek pocházejících z uzavřené jaderné elektrárny Kozloduj je velmi důležitý proces, který je třeba pečlivě naplánovat, měla by Unie bulharské vládě pomoci s nalezením možných řešení konečného uložení, a to případně na základě studie vypracované bulharskou vládou ohledně bezpečného konečného uložení všech radioaktivních látek v souvislosti s vyřazováním elektrárny z provozu. |
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(6a) Ztráta výrobní kapacity v důsledku předčasného uzavření bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj vedla k výraznému zvýšení emisí skleníkových plynů, které podle odhadů dosáhne v období 2011–2013 výše 15 TWh s přibližně 1,2 Gg ekvivalentu CO2 na 1 GWh, a způsobila zvýšení emisí Bulharska o přibližně 18 000 Gg nebo 18 000 kt ekvivalentu CO2. Bude tedy nutné emise CO2 dále snižovat. |
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 b (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(6b) Unie uznává potřebu zmírnit důsledky vyšší míry poškození životního prostředí a nárůstu emisí způsobené tím, že náhradní kapacita je zajišťována především větším využíváním tepelných elektráren spalujících hnědé uhlí. |
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 c (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(6c) Opatření ke zmírnění sociálního a hospodářského dopadu uzavření bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj, jako jsou rekvalifikační programy pro postižené zaměstnance, aby mohli své dovednosti využít v jiných odvětvích, například v odvětví průmyslového výzkumu či v odvětví obnovitelné energie, mohou vyžadovat finanční pomoc EU. |
Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(7) Je tedy třeba vyčlenit ze souhrnného rozpočtu Evropské unie částku ve výši 300 milionů EUR na financování vyřazení jaderné elektrárny Kozloduj z provozu v letech 2010 až 2013. |
(7) Vzhledem k nedostatečným prostředkům, které by na vyřazování z provozu a na zpracování radioaktivního odpadu byly získány ze zisků z provozu, je třeba vyčlenit ze souhrnného rozpočtu Evropské unie částku ve výši 300 milionů EUR na financování vyřazení bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj z provozu v letech 2010 až 2013. Z této částky by mělo být 180 milionů EUR použito na podporu programu vyřazování, zatímco zbývající částkou ve výši 120 milionů EUR by měla být podpořena opatření na zvýšení energetické účinnosti a na dosažení úspor energie. |
Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(7a) S ohledem na hodnocení Komise ex-ante ze dne 27. října 20091 jsou prostředky ve výši 180 milionů EUR určeny na podporu následujících projektů: 1) řízení projektu, technická pomoc na podporu provádění programu vyřazování z provozu; 2) vyplácení platů 715 odborníkům jaderné elektrárny Kozloduj (provoz, údržba, technická podpora a řízení projektu), práce spojené s vyřazováním bloků 1 až 4 z provozu; 3) příspěvek na výstavbu Národního zařízení na likvidaci radioaktivních odpadů, které je klíčové pro provádění programu vyřazování z provozu, zejména pro ukládání nízko a středně aktivních odpadů po dobu prvních deseti let provádění; 4) infrastruktura dané lokality a nakládání s odpadem z demontáže, včetně dalších prostředků na projekty, které jsou již ve fázi výběrového řízení. Zlepšení infrastruktury dané lokality uvedené v části 4 projektu může zahrnovat pouze opatření související s vyřazováním bloků 1-4. |
|
|
------------ 1 SEK (2009) 1431. |
Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(8) Prostředky ze souhrnného rozpočtu Evropské unie určené na vyřazení z provozu by neměly vést k narušení hospodářské soutěže ve vztahu k elektrárenským společnostem na trhu s energií v Unii. Tyto prostředky by v souladu s acquis měly být rovněž použity na financování opatření k náhradě ztráty výrobní kapacity. |
(8) Prostředky ze souhrnného rozpočtu Evropské unie určené na vyřazení z provozu by neměly vést k narušení hospodářské soutěže ve vztahu k elektrárenským společnostem na trhu s energií v Unii. Tyto prostředky by v souladu s acquis a s pravidly fungování společného evropského trhu s energií měly být rovněž použity na financování opatření ke zvýšení energetické účinnosti a úspor energie. |
Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(10) Mezi úkoly EBRD patří též správa veřejných prostředků přidělených na programy vyřazování jaderných elektráren z provozu a dohled nad finančním řízením těchto programů s cílem optimalizovat využití veřejných prostředků. Kromě toho EBRD plní úkoly týkající se rozpočtu, které jí jsou svěřeny Komisí v souladu s čl. 53 odst. 7 finančního nařízení. |
(10) Mezi úkoly EBRD patří též správa veřejných prostředků přidělených na programy vyřazování bloků jaderných elektráren, které byly předmětem dohod o uzavření v rámci přístupu k EU, z provozu. EBRD provádí dohled nad finančním řízením těchto programů s cílem optimalizovat využití veřejných prostředků. Kromě toho EBRD plní úkoly týkající se rozpočtu, které jí jsou svěřeny Komisí v souladu s čl. 53d finančního nařízení. |
Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(11) V zájmu zajištění co nejvyšší účinnosti by vyřazení jaderné elektrárny Kozloduj z provozu mělo být provedeno s využitím nejlepších dostupných technických odborných znalostí a s náležitým zohledněním povahy a technologických specifikací bloků, které mají být odstaveny. |
(11) V zájmu zajištění co nejvyšší účinnosti a za účelem minimalizace možných dopadů na životní prostředí by vyřazení bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj z provozu mělo být provedeno s využitím nejlepších dostupných technických odborných znalostí a s náležitým zohledněním povahy a technologických specifikací bloků, které mají být odstaveny. |
Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(11a) V zájmu zajištění přístupu k informacím, účasti veřejnosti a transparentnosti by měla být v průběhu vyřazování jaderné elektrárny Kozloduj z provozu přijata veškerá vhodná opatření ke splnění povinností stanovených v mezinárodních úmluvách, které již stanoví potřebné požadavky ve vnitrostátním, mezinárodním nebo přeshraničním kontextu, jako např. Aarhuská úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí ze dne 25. června 19981. |
|
|
------------ 1 Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 1. |
Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(12) Vyřazení jaderné elektrárny Kozloduj z provozu by mělo být provedeno v souladu s právními předpisy z oblasti životního prostředí, zejména se směrnicí Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí. |
(12) Vyřazení bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj z provozu by mělo být provedeno v souladu s bulharskými vnitrostátními právními předpisy, s licenčními ujednáními Bulharska a s právními předpisy z oblasti životního prostředí, zejména se směrnicí Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí. |
Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(12a) Při provádění činností souvisejících s vyřazováním jaderné elektrárny Kozloduj z provozu bude dbáno o zajištění ochrany pracovníků a veřejnosti před škodlivými účinky ionizujícího záření v souladu s platnými právními předpisy, zejména se směrnicí Rady 96/29/Euratom ze dne 13. května 1996, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy na ochranu zdraví pracovníků a obyvatelstva před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření1. Tím bude zajištěn nejvyšší stupeň bezpečnosti a ochrany pracovníků a veřejného zdraví. Zmírňující opatření v odvětví energetiky spočívající v energetické účinnosti a obnovitelné energii by měla být podporována prostřednictvím zvláštní bulharské národní strategie. |
|
|
--------------- 2 Úř. věst. L 159, 29.6.1996, s. 1. |
Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 b (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(12b) Dodržování zásad hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti s ohledem na vyčleněné finanční prostředky by mělo být zajištěno hodnocením a prováděním auditů dříve financovaných programů. |
Odůvodnění | |
Je potřeba se ujistit, že finanční prostředky vyčleněné v rámci projektů v letech 2007–2009 zohlednily řádnou finanční správu, jak je definována ve finančním nařízení. | |
Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(13a) Podmínky, které musí být zohledněny při plnění rozpočtu metodou společného řízení, jsou stanoveny v článcích 53d, 108a a 165 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství1, a v článcích 35 a 43 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství2. |
|
|
------------ 1 Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. 2 Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1. |
Odůvodnění | |
Podle finančního nařízení a prováděcích pravidel je Komise oprávněna plnit svůj rozpočet společným řízením s mezinárodními organizacemi, pokud tyto organizace přinejmenším v účetnictví, auditu, vnitřní kontrole a postupech zadávání zakázek používají standardy poskytujícími záruky rovnocenné mezinárodně uznávaným standardům. | |
Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 b (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(13b) Jaderná elektrárna Kozloduj by měla sloužit jako příklad a Komise by měla sestavit celkový a přesný rozpočet pro účely analýzy a odhadu nákladů na budoucí vyřazování jaderných elektráren z provozu. |
Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Článek 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Tímto nařízením se zřizuje program stanovující podrobná prováděcí pravidla pro finanční příspěvek Společenství k řešení vyřazování bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj z provozu a důsledků jejich uzavření v Bulharsku (dále jen „Program Kozloduj“). |
Tímto nařízením se zřizuje program stanovující podrobná prováděcí pravidla pro finanční příspěvek Společenství k řešení dalšího postupu vyřazování bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj z provozu a důsledků jejich předčasného uzavření v Bulharsku s ohledem na životní prostředí, ekonomiku a zabezpečení dodávek energie v regionu (dále jen „Program Kozloduj“). |
Odůvodnění | |
Žádná kompenzace by nebyla nutná, kdyby provoz elektráren pokračoval po celou dobu plánované životnosti. | |
Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Článek 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Příspěvek Společenství na Program Kozloduj je poskytován s cílem finančně podpořit opatření spojená s vyřazením jaderné elektrárny Kozloduj z provozu, opatření na obnovu životního prostředí v souladu s acquis a na modernizaci konvenční výrobní kapacity, která má nahradit výrobní kapacitu čtyř reaktorů jaderné elektrárny Kozloduj, a další opatření, která jsou důsledkem rozhodnutí o uzavření této elektrárny a o jejím vyřazení z provozu a která přispívají k nezbytné restrukturalizaci, obnově životního prostředí a modernizaci odvětví výroby, přenosu a distribuce energie v Bulharsku, jakož i zvyšování bezpečnosti dodávky energie a zlepšování energetické účinnosti v Bulharsku. |
Příspěvek Společenství na Program Kozloduj je poskytován v první řadě s cílem finančně podpořit opatření spojená s vyřazením bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj z provozu. Mimoto je určen na opatření na obnovu životního prostředí v souladu s acquis a na modernizaci výrobní kapacity, která má nahradit výrobní kapacitu čtyř reaktorů jaderné elektrárny Kozloduj, a další opatření, která jsou důsledkem rozhodnutí o uzavření těchto bloků a o jejich vyřazení z provozu a která přispívají k nezbytné restrukturalizaci, obnově životního prostředí a modernizaci a posílení odvětví výroby, přenosu a distribuce energie v Bulharsku, jakož i zvyšování bezpečnosti a zvyšování standardu dodávky energie, zlepšování energetické účinnosti a využívání obnovitelné energie v Bulharsku, za současné podpory opatření vedoucích k úsporám energie a podpory obnovitelných zdrojů energie. Finanční podpora může být poskytnuta také s cílem zmírnit sociální a hospodářské reformy v postižených komunitách, například prostřednictvím rozvoje nových udržitelných pracovních míst a průmyslových odvětví. |
Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Finanční referenční částka nezbytná pro provádění Programu Kozloduj v období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2013 se stanoví na 300 milionů EUR. |
1. Finanční referenční částka ve smyslu bodu 38 IID ze dne 17. května 2006, nezbytná pro provádění Programu Kozloduj v období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2013 se stanoví na 300 milionů EUR. |
Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Roční přidělené položky rozpočtu schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního výhledu. |
2. Roční přidělené položky rozpočtu schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního výhledu a v souladu s požadavky procesu vyřazování. |
Odůvodnění | |
Provádění dohody o Programu Kozloduj by mělo být bezproblémovým a úspěšných procesem hospodářského a sociálního začlenění Bulharské republiky do Evropské unie. | |
Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3. Výše přidělených prostředků na Program Kozloduj může být v době od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2013 přezkoumána s ohledem na pokrok při provádění programu a pro zajištění toho, aby programování a přidělování zdrojů vycházelo ze skutečné potřeby plateb a vstřebávací kapacity. |
3. 3. Výše přidělených prostředků na Program Kozloduj je v době od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2013 přezkoumána s ohledem na pokrok při provádění programu a na dlouhodobé dopady a důsledky předčasného uzavření bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj z hlediska životního prostředí, ekonomiky a zabezpečení dodávek energie a pro zajištění toho, aby programování a přidělování zdrojů vycházelo ze skutečné potřeby plateb a vstřebávací kapacity. |
Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Opatření v rámci Programu Kozloduj se přijímají postupem podle čl. 8 odst. 2. |
2. Opatření v rámci Programu Kozloduj se přijímají postupem podle čl. 8 odst. 2. Tato opatření jsou v souladu s pravidly EU pro zadávání veřejných zakázek. |
Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Komise může nechat provést audit využívání pomoci, a to buď přímo prostřednictvím svých vlastních zaměstnanců nebo prostřednictvím jakéhokoli jiného způsobilého externího subjektu podle svého výběru. Tyto audity mohou být prováděny po celou dobu trvání dohody mezi Společenstvím a EBRD o poskytnutí finančních prostředků Společenství do Mezinárodního fondu na podporu vyřazení elektrárny Kozloduj z provozu a po dobu pěti let ode dne vyplacení zůstatku. Výsledky auditu mohou případně vést Komisi k tomu, že bude požadovat vrácení vyplacených částek. |
1. Komise monitoruje a může nechat provést audit využívání pomoci, a to buď přímo prostřednictvím svých vlastních zaměstnanců nebo prostřednictvím jakéhokoli jiného způsobilého externího subjektu podle svého výběru. Tyto audity mohou být prováděny po celou dobu trvání dohody mezi Společenstvím a EBRD o poskytnutí finančních prostředků Společenství do Mezinárodního fondu na podporu vyřazení elektrárny Kozloduj z provozu, a to v souladu s pravidly Mezinárodní agentury pro atomovou energii a Mezinárodní energetické agentury, a po dobu pěti let ode dne vyplacení zůstatku. Výsledky auditu mohou případně vést Komisi k tomu, že bude požadovat vrácení vyplacených částek. Financování těchto auditů a veškerých dalších posudků není prováděno z rozpočtu na pomoc při vyřazování z provozu. |
Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 – pododstavec 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Zaměstnanci Komise a externí osoby, které Komise pověřila, mají za účelem provádění těchto auditů právo na přístup, zejména do kanceláří příjemce a ke všem informacím, včetně informací v elektronické podobě. |
2. Zaměstnanci Komise a externí osoby, které Komise pověřila, mají za účelem provádění těchto auditů právo na přístup, zejména do kanceláří příjemce a ke všem informacím, včetně informací v elektronické podobě. Audity se rovněž vztahují na fázi, jíž bylo dosaženo při vydání povolení k vyřazení. |
Odůvodnění | |
Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je zajistit, aby byly finanční prostředky použity v souladu s plánem, a prověřit důkladněji jejich použití pro správné účely. | |
Pozměňovací návrh 29 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 – pododstavec 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Účetní dvůr má stejná práva jako Komise, zejména právo na přístup. |
Účetní dvůr a Evropský parlament mají stejná práva jako Komise, zejména právo na přístup. |
Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Článek 7 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Komise zajistí provádění tohoto nařízení a pravidelně podává zprávy Evropskému parlamentu a Radě. Provede přezkum v polovině období podle čl. 3 odst. 3. |
Komise zajistí provádění tohoto nařízení a pravidelně podává zprávy Evropskému parlamentu a Radě o využití finančních prostředků a o provedených činnostech. Provede hodnocení v polovině období a následné hodnocení (ex-post) podle čl. 3 odst. 3 a předloží o nich zprávu Evropskému parlamentu. |
|
|
Následné hodnocení obsahuje úplný a přesný rozpočet nákladů na vyřazení jaderné elektrárny z provozu, aby bylo možné plánovat budoucí náklady na vyřazování. Toto hodnocení rovněž zahrne analýzu hospodářských, sociálních a environmentálních nákladů, přičemž se zaměří na dopad zbytkové volné radiace a na důsledky pro bezpečnost dodávek energie. |
Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Článek 7 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Článek 7a |
|
|
Před podpisem dohody o příspěvcích provede Komise posouzení shody v souladu s mezinárodně uznávanými standardy, a to přinejmenším pokud jde o účetnictví, audit, vnitřní kontrolu a postupy zadávání zakázek v EBRD. |
Odůvodnění | |
Podle finančního nařízení a prováděcích pravidel je Komise oprávněna plnit svůj rozpočet společným řízením s mezinárodními organizacemi, pokud tyto organizace přinejmenším v účetnictví, auditu, vnitřní kontrole a postupech zadávání zakázek používají standardy poskytujícími záruky rovnocenné mezinárodně uznávaným standardům. | |
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
V souvislosti s přistoupením středoevropských a východoevropských států se tamější využívání jaderné energie a zacházení s radioaktivním odpadem stalo v Evropské unii tématem k projednání. Objektivně nižší bezpečnostní normy v kandidátských zemích daly podnět k ovlivňování a finanční podpoře zvyšování ochrany lidí a životního prostředí.
Pokud jde o vyřazování jaderných zařízení z provozu, byla v těchto státech zavedena právní a technická pravidla pro vyřazování z provozu většinou až po jejich přistoupení. Kapacity pro nakládání s odpady vzniklými při vyřazování z provozu jsou k dispozici stejně jako dříve pouze v omezeném rozsahu.
V některých kandidátských zemích stále není rozhodnuto, zda má být vyhořelé palivo přepracováno nebo přímo uloženo v geologických formacích[1]. V příslušných státech má tento stav nepochybně vliv na to, jaký důraz se přikládá sledování pokroku v otázce konečného uložení zejména vysoce radioaktivního odpadu a vyhořelého paliva. To platí zejména pro Bulharsko. Stejně tak neexistují v těchto státech závazné plány pro nakládání se slabě a středně radioaktivním odpadem s dlouhým poločasem rozpadu.
Vyhořelé palivo z Bulharské republiky se podle současné strategie přepracovává převážně v Rusku[2]. Tím se podstatné zatížení lidí a životního prostředí související s nakládáním s nejnebezpečnějším produktem využívání jaderné energie přesouvá do státu, který není členem EU. Na jedné straně představuje přepracování velmi vysoké bezpečnostně-technické riziko (velmi vysoké radioaktivní emise v běžném provozu a možné závažné havárie) a na druhé straně představuje velké nebezpečí šíření a tím i zneužití jaderné energie k válečným účelům. Přepracování je jako způsob nakládání s vyhořelým palivem nepřijatelné.
Výše uvedené nedostatky se týkají i bezpečnostních zájmů Evropské unie. Je proto nanejvýš důležité, aby středoevropské a východoevropské státy rychle učinily pokrok v otázce konečného uložení vyhořelého paliva a vysoce radioaktivního odpadu.
Návrh Komise předložený v nařízení KOM(2009)0581 má zajistit finanční pomoc na vyřazení reaktorů 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj v Bulharsku z provozu i na nakládání se zbytkovými radioaktivními látkami.
Komise odůvodňuje svůj návrh tím, že z historických důvodů byly v Bulharské republice vyhrazeny na pokrytí nákladů na vyřazování reaktorů z provozu nedostatečné zdroje a že v aktu o přistoupení byly přijaty závazky ohledně předčasného uzavření reaktorů 1až 4 v JE Kozloduj.
Zpravodajka s tímto zdůvodněním souhlasí a zdůrazňuje, že ustanovení aktu o přistoupení týkající se vyřazení reaktorů 1 až 4 JE Kozloduj musí být oběma stranami dodržena. Je třeba zamezit případným Komisí jmenovaným důsledkům zhoršení bezpečnosti na místě a opětovnému zprovoznění bloků 3 a 4 v případě neposkytnutí finanční podpory EU.
Základem pro rozhodnutí vyřadit z provozu Kozloduj 1 až 4 je mezinárodně uznaná skutečnost, že reaktory typu WWER 440/230 mají vážné koncepční nedostatky, které mají dopad na jejich bezpečnost a které nelze účinně a za přiměřené náklady odstranit. Komise v roce 2002 konstatovala, že bloky Kozloduj 1 až 4 „nemohou za realistických podmínek dosáhnout vysoké úrovně bezpečnosti“ a že je třeba je vyřadit u provozu[3], což v roce 2009 znovu potvrdila[4]. Zpravodajka podporuje toto stanovisko, avšak navíc konstatuje, že úroveň bezpečnosti pro tento typ reaktoru je sice obzvlášť nedostatečná, ale je i pro všechny ostatní typy reaktorů omezená a závažné havárie nelze vyloučit u žádného typu reaktoru v žádné zemi.
Bloky 1 a 2 JE Kozloduj byly vyřazeny z provozu koncem roku 2002 a bloky 3 a 4 koncem roku 2006. V obou blocích uzavřených v roce 2002 mohou činnosti spojené s vyřazováním z provozu vedoucí k okamžité demontáži bez přerušení pokračovat. V blocích 3 a 4 jsou možné jen omezené činnosti spojené s vyřazováním z provozu, protože se v nádržích ještě nachází vyhořelé palivo. S cílem zvýšit bezpečnost zařízení a zamezit případnému opětovnému zprovoznění obou bloků se musí palivo co nejrychleji převézt do vnějšího meziskladu a začít s okamžitou demontáží.
Finanční náročnost vyřazování bloků 1 až 4 JE Kozloduj z provozu včetně nakládání s odpadem a dočasného uložení paliva má činit 1800 milionů EUR[5]. Tento odhad lze například srovnat s náklady na zařízení se dvěma bloky stejného typu reaktorů v Greifswaldu (SRN). Z nákladů udávaných pro Greifswald lze odvodit částku ve výši 1780 milionů EUR pro čtyři reaktory při zohlednění částečně jiných mezních podmínek[6].
Vláda Bulharské republiky podpořila příští fázi vyřazení čtyř reaktorů z provozu původně částkou 202 milionů EUR. Finanční prostředky navržené Komisí na období let 2010 až 2013 a určené na vyřazení z provozu činí 180 milionů EUR. Mezinárodní společenství (v podstatě EU) poskytlo do roku 2006 částku 340 milionů EUR (PHARE), v období 2007 až 2008 částku 253 milionů EUR (EBOR) a pro rok 2009 částku 89,5 milionu EUR. Dohromady bude podpora poskytnutá do roku 2013 pro vyřazení z provozu činit přibližně 860 milionů EUR. I když část prostředků do roku 2006 a pro rok 2009 není v současnosti přesně známa, dá se předpokládat, že náklady na vyřazení z provozu a nakládání s radioaktivními odpady i na předpokládané dočasné uložení vyhořelého paliva, které vzniknou do roku 2013, jsou z velké části pokryty.
Vezme-li se v úvahu suma, kterou má přispět samotná Bulharská republika, lze pokládat částku ve výši 180 milionů EUR, kterou navrhla Komise EU pro další vyřazování z provozu, za přiměřenou.
Ve výše uvedeném finančním požadavku ve výši 1800 milionů EUR nejsou zahrnuty žádné náklady, ani ve finanční pomoci navržené Komisí ve výši 300 milionů EUR žádný projekt na konečné uložení paliva. Strategie přepracovávání mimo Evropskou unii, kterou v současné době sleduje Bulharsko, není, jak již bylo uvedeno výše, z důvodů bezpečnosti a zabezpečení přijatelná. Ve třetí zprávě ke Společné úmluvě jsou jako důvody pro rozhodnutí o přepracování místo přímého konečného uložení uvedeny nedostatečné disponibilní finanční zdroje a zamezení neúnosnému zatížení příštích generací.
Argument o zatížení příštích generací není odůvodnitelný. Při přepracovávání není zničena žádná látka, která vzniká využíváním jaderné energie, zůstává zachována tedy i pro příští generace.
Chybějící finanční prostředky by měla kvůli co nejrychlejšímu ukončení přepracování poskytnout EU. Nové smlouvy o přepracování by neměly být uzavřeny a mělo by se uvážit vypovězení stávajících smluv. Podle údajů Komise[7] se již poskytnutá finanční pomoc použila na vybudování meziskladu a získání kontejnerů CONSTOR pro veškeré palivo z bloků 1 až 4. Z rozpočtu ve výši 120 milionů EUR, který je k dispozici do roku 2013 pro nakládání s vyhořelým palivem, mají být finacována opatření pro urychlení použitelnosti celé kapacity meziskladu a rychlé provedení výběru konečného úložiště, jakož i opatření pro průzkum geologické vhodnosti.
Navrhované nařízení Komise o finanční pomoci v rámci Programu Kozloduj obsahuje i podporu energetických projektů. To zpravodajka odmítá.
Bulharská republika již do roku 2009 na své energetické projekty obdržela finanční podporu z EBOR ve výši přes 259 milionů EUR. Podle údajů Komise se jednalo hlavně o zlepšení energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů energie[8]. To umožnilo Bulharsku snížit emise CO2 ze svých elektráren a celkově zlepšit jejich vliv na životní prostředí. Bulharsko se však rozhodlo rozšířit kapacitu výroby elektřiny využitím jaderné energie. To by sice při současném zřeknutí se uhlí mohlo v omezené míře zajistit snížení emisí CO2, znamená to ale zvýšené zatížení lidí a životního prostředí radioaktivitou i zvýšení bezpečnostního rizika v důsledku možných poruch. Avšak vzhledem k tomu, že každé euro investované do energetické účinnosti několikanásobně a mnohem rychleji sníží emise skleníkových plynů než euro investované do budování jaderné energetiky, vede de facto trvání na jaderné strategii k vyšším emisím než jiné strategie.
Bloky 1 a 2 byly uzavřeny již před osmi lety a bloky 3 a 4 před více než třemi roky, pouze pět let před koncem jejich plánované životnosti. Pro plánování a realizaci náhradních kapacit bylo tedy dost času a s finanční podporou EBOR i možnost. Další podpora by znamenala narušení hospodářské soutěže na úkor jiných států, respektive výrobců. To není podle práva EU přípustné.
Dodávky energie byly v Bulharsku po roce 2007 (vyřazení bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj z provozu) bez problémů zajišťovány[9]. Není proto potřeba nahrazovat výrobní kapacity, aby se v Bulharsku zachovalo zabezpečení dodávek. Pokud se pojem „region“ v návrhu Komise vztahuje i na oblasti mimo Bulharsko, bylo by potřebné provést nejdříve šetření ohledně dodávek do těchto zemí. Vzhledem k tomu, že sousední země s výjimkou Rumunska a Řecka nejsou členskými státy EU, mělo by se také přezkoumat, do jaké míry lze podporovat jejich dodávky tímto způsobem z prostředků EU. Kromě toho mají bulharští výrobci elektřiny příjmy z jejího vývozu. Tento vývoz nesmí být financován z prostředků EU.
Vzhledem ke 120 milionům EUR poskytnutých na další nakládání s vyhořelým palivem se zdá být návrh Komise ohledně vyřazování z provozu správný.
Pokračující podpora z rozpočtu EU odpovídá zájmům EU, pokud jde o bezpečnost využívání jaderné energie.
Přidělení finančních prostředků přes EBOR je věcně správné.
Bez této podpory není vyloučeno opětovné zprovoznění reaktorů 3 a 4 JE Kozloduj, což by znamenalo značné riziko poruch. Dopady závažných poruch by nebyla postižena pouze Bulharská republika.
V Bulharské republice dosud neexistují žádné dostatečné rezervy pro financování vyřazování z provozu. Bez prostředků EU se pravděpodobně nedá zaručit, že činnosti spojené s vyřazováním z provozu zaměřené na ochranu lidí a životního prostředí budou pokračovat.
Z důvodu současných omezených finančních zdrojů přispívají prostředky EU k tomu, aby při činnostech spojených s vyřazováním z provozu bylo dosaženo vysoké bezpečnostní úrovně ochrany lidí a životního prostředí.
Využívání prostředků EU se musí omezit na vyřazení reaktorů Kozloduj 1 až 4 z provozu a zároveň na stanovené projekty i na rychlou realizaci suchého dočasného uskladnění a konečného uložení paliva. Navržené změny/doplňky bodů odůvodnění a článků upřesňují použití prostředků a vážou jej na prioritní cíle EU, zachování vysokých bezpečnostních norem při vyřazování z provozu a dosažení liberalizovaného trhu s energií tím, že se zamezí dlouhodobějším narušením hospodářské soutěže.
Článek 6 nařízení má umožnit účinnou kontrolu využívání prostředků EU a toho, zda jsou využívány ve správnou dobu. Tomuto účelu napomáhá znalost každé aktuální etapy povolení vyřazení z provozu. Kromě toho by měly být prováděny pravidelné kontroly, zda využíváním prostředků EU nedochází k narušování hospodářské soutěže.
- [1] KOM(2008)0542 v konečném znění.
- [2] Bulharská republika: Třetí národní zpráva o plnění závazků vyplývajících ze Společné úmluvy o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a o bezpečnosti při nakládání s radioaktivními odpady, Sofia, září 2008
- [3] KOM(2002)0605 v konečném znění
- [4] SEK(2009)1431
- [5] Odpovědi Komise ze dne 25. 1. 2010 na otázky zpravodajky Rebeccy Harmsové (poslankyně EP)
- [6] Spolkový úřad pro radiační ochranu: Zjišťování možnosti úspor při vyřazování německých jaderných zařízení z provozu a demontáži, projekt O2 S 7778, z pověření Spolkového ministerstva školství a výzkumu
- [7] Dodatečné odpovědi Komise ze dne 2. 2. 2010 na otázky zpravodajky Rebeccy Harmsové (poslankyně EP)
- [8] KOM(2009)0581 v konečném znění
- [9] ENTSO-E 2009
STANOVISKO Rozpočtového výboru (8. 4. 2010)
pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
k návrhu nařízení Rady o finanční pomoci Společenství v souvislosti s vyřazováním bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj v Bulharsku z provozu – „Program Kozloduj“
(KOM(2009)0581 – C7‑0289/2009 – 2009/0172(NLE))
Navrhovatelka: Helga Trüpel
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Litvě, Slovensku a Bulharsku je poskytována finanční pomoc Společenství, která má podpořit jejich snahu o dodržení závazku týkajícího se uzavření jaderných reaktorů první generace. Podpora Bulharsku se řídí Smlouvou o přistoupení a měla skončit na konci roku 2009, zatímco podpora Litvě a Slovensku bude pokračovat do roku 2013. V době jednání o víceletém finančním rámci nebylo ještě Bulharsko členským státem EU a navíc přijalo rozhodnutí o vyřazení elektrárny z provozu poměrně pozdě. Do VFR na období 2007–2013 proto nebyly prostředky na financování po roce 2009 zahrnuty.
Finanční podpora poskytovaná do roku 2009 na vyřazení elektrárny z provozu byla určena hlavně na přípravné práce. Návrh na pokračování podpory by měl prodloužit podporu Bulharsku s cílem podpořit a zajistit bezpečnou údržbu a vyřazení jaderné elektrárny Kozloduj z provozu v souladu se schváleným plánem. Návrh obsahuje rovněž další útlumová opatření v odvětví energetiky. Požadovaný příspěvek Společenství má dosahovat v letech 2010–2013 celkové výše 300 milionů EUR. Finanční pomoc by měla být poskytnuta jako příspěvek Společenství do Mezinárodního fondu na podporu vyřazení elektrárny Kozloduj z provozu, který spravuje EBRD.
Komise svůj návrh na prodloužení podpory pro vyřazování jaderné elektrárny Kozloduj z provozu předložila v říjnu 2009, v polovině rozpočtového procesu pro rok 2010. Rozpočtové návrhy pro rok 2010 byly zařazeny do návrhu na změnu 2. Tím, že návrh přišel velmi pozdě, způsobil rozpočtovému orgánu značné problémy, protože rozpočtový požadavek na vyřazení JE Kozloduj z provozu měl být zařazen do okruhu 1a spolu s plánem hospodářské obnovy v Evropě, na nějž je třeba v roce 2010 vyčlenit přibližně 2 miliardy EUR. Vzhledem k politickému závazku, který byl přijat při přístupových jednáních, i ke zřejmé potřebě, aby bylo zajištěno bezpečné odstavení zařízení používajících staré jaderné technologie, bylo konstatováno, že je nezbytné, aby byly finanční prostředky pro elektrárnu Kozloduj nalezeny. Počítá se proto se zajištěním potřebných rozpočtových prostředků na rok 2010 ve výši 75 milionů EUR pomocí využití nástroje pružnosti.
Prostředky na zajištění dalšího financování v letech 2011–2013 by v zásadě měly být nalezeny v okruhu 1a. Komise začlenila nezbytné částky do finančního plánování na uvedené období. Spolu s dalšími předpokládanými změnami se rozpětí v okruhu 1a rychle snižuje a přibližuje se částce 34 milionů v roce 2012. V roce 2011 a 2013 by rozpětí mělo být o něco větší. V legislativním finančním prohlášení připojeném k návrhu Komise uznává, že návrh si může vyžádat použití interinstitucionální dohody. Podle bodu 38 téže interinstitucionální dohody platí, že vzhledem k tomu, že program není schvalován postupem spolurozhodování, nejsou finanční referenční částkou, kterou by si Rada sem možná přála zařadit, dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu. O těchto částkách bude tedy rozhodnuto v rámci ročního rozpočtového procesu. S ohledem na omezené rozpětí a možné budoucí potřeby bude důležité zvážit předem, popř. pokud nebude schváleno řešení na více let, během každého rozpočtového procesu, jaký zdroj financování by byl pro Kozloduj nejlepší.
V okamžiku vydání tohoto návrhu stanoviska se navrhovatelka ještě s konečnou platností nerozhodla, jaké by bylo nejvhodnější řešení, které je třeba doporučit v zájmu finanční slučitelnosti návrhu Komise. Předkládá proto dvě různé možnosti:
– možnost A (kterou představuje pozměňovací návrh AM 1) potvrzuje finanční slučitelnost návrhu
– možnost B (kterou představuje pozměňovací návrh AM 2) potvrzuje finanční neslučitelnost návrhu.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1 Návrh legislativního usnesení Bod 1 a (nový) | |
|
Návrh legislativního usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
|
1a. domnívá se, že návrh nařízení Rady je slučitelný se stropem podokruhu 1a víceletého finančního rámce na období 2007–2013, ale že rozpětí zbývající v podokruhu 1a na roky 2011–2013 je velmi omezené; zdůrazňuje, že financování nových činností nesmí ohrozit stávající programy a jiné iniciativy spadající do podokruhu 1a; |
Pozměňovací návrh 2 Návrh legislativního usnesení Bod 1 b (nový) | |
|
Návrh legislativního usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
|
1b. opakuje proto svoji výzvu k předložení víceleté strategie pro program vyřazování jaderné elektrárny Kozloduj z provozu i pro další politické priority podle podokruhu 1a v souvislosti s přezkumem stávajícího víceletého finančního rámce v polovině období spolu s konkrétními návrhy na jeho úpravu nebo revizi do konce prvního pololetí roku 2010 s tím, že budou využity veškeré mechanismy, které poskytuje interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (IID ze dne 17. května 2006), zejména na základě mechanismů podle bodů 21 až 23 této dohody; |
Pozměňovací návrh 3 Návrh legislativního usnesení Bod 1 c (nový) | |
|
Návrh legislativního usnesení |
Pozměňovací návrh |
|
|
1c. poukazuje na to, že o roční částce vyčleněné na program vyřazování JE Kozloduj z provozu bude rozhodnuto v rámci ročního rozpočtového procesu v souladu s ustanoveními bodu 38 IID ze dne 17. května 2006; |
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Finanční referenční částka nezbytná pro provádění Programu Kozloduj v období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2013 se stanoví na 300 milionů EUR. |
1. Finanční referenční částka ve smyslu bodu 38 IID ze dne 17. května 2006, nezbytná pro provádění Programu Kozloduj v období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2013 se stanoví na 300 milionů EUR. |
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
|
Datum přijetí |
8.4.2010 |
|
|
|
||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
30 1 1 |
||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Damien Abad, Alexander Alvaro, Marta Andreasen, Francesca Balzani, Reimer Böge, Andrea Cozzolino, Jean-Luc Dehaene, Isabelle Durant, Göran Färm, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazábal Rubial, Jens Geier, Estelle Grelier, Jiří Havel, Monika Hohlmeier, Sidonia Elżbieta Jędrzejewska, Anne E. Jensen, Ivailo Kalfin, Jan Kozłowski, Alain Lamassoure, Vladimír Maňka, Barbara Matera, Claudio Morganti, Nadezhda Neynsky, Dominique Riquet, Sergio Paolo Francesco Silvestris, László Surján, Helga Trüpel, Derek Vaughan, Angelika Werthmann |
|||||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Frédéric Daerden, Riikka Manner |
|||||
STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (8. 4. 2010)
pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
k návrhu nařízení Rady o finanční pomoci Společenství v souvislosti s vyřazováním bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj v Bulharsku z provozu
(KOM(2009)0581 – C7-0289/2009 – 2009/0172(NLE))
Navrhovatelka: Antonyia Parvanova
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Bulharsko splnilo své závazky podle článku 30 protokolu ke smlouvě o přistoupení Bulharska a Rumunska a uzavřelo bloky 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj (dále jen „JEK“). Nyní přistupuje k vyřazování těchto čtyř bloků z provozu.
V roce 2006 bulharská vláda navrhla, aby z bezpečnostních a ekonomických důvodů byla strategie odložené likvidace nahrazena strategií okamžité likvidace, což odpovídá osvědčeným mezinárodním postupům. Znamená to, že musí být včas poskytnuty finanční prostředky, aby proces vyřazování z provozu probíhal bezpečně a efektivně.
Tato změna ve strategii vyřazení z provozu a demontáže a její důsledky z hlediska potřebných finančních zdrojů, stejně jako splnění závazků týkajících se této elektrárny jsou dostatečnými důvody pro zvýšení finančního příspěvku Společenství, který má pomoci zajistit, aby byly při vyřazování z provozu a demontáži bloků 1 až 4 splněny nejvyšší bezpečnostní požadavky a ekologické normy.
Podobného programu na podporu vyřazování jaderných elektráren z provozu již využily i jiné členské státy, například Slovensko a Litva. Tento program probíhá až do roku 2013, zatímco podpora pro Bulharsko skončí v roce 2009. Uplatnění komunitárního principu solidarity a rovného zacházení se všemi členskými státy tedy představuje další argument pro zvýšení finančního příspěvku Společenství.
Podpora, kterou Společenství poskytuje na vyřazení bloků 1 až 4 JEK z provozu, by se měla řídit jediným principem: je nutné, aby příslušné činnosti probíhaly bezpečně a ve stanoveném harmonogramu, a aby byla současně zajištěna co nejvyšší transparentnost a ochrana životního prostředí.
V každé z etap procesu vyřazování elektrárny z provozu je proto třeba klást zvláštní důraz na dodržování bezpečnostních a ekologických norem v souladu s platnou legislativou, jako je směrnice Rady 96/29/Euratom, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy na ochranu zdraví pracovníků a obyvatelstva před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření. Dále je třeba věnovat zvýšenou pozornost ochraně zdraví pracovníků vykonávajících příslušné práce, kteří by měli dlouhodobě zůstat pod lékařským dohledem.
Transparentnost je rovněž jedním z klíčových prvků pro to, aby široká veřejnost chápala a účastnila se rozhodování ohledně vyřazování elektrárny z provozu a ohledně možností dalšího vývoje v rámci tohoto procesu, jako je například otázka konečného úložiště jaderného odpadu. Pro zajištění přístupu k informacím, zapojení veřejnosti a transparentnosti je proto velmi důležité se řídit mezinárodními úmluvami, které již nyní stanovují nezbytné požadavky ve vnitrostátním, mezinárodním a přeshraničním kontextu, jako je například Aarhuská úmluva z 25. června 1998.
Z návrhu nařízení o podpoře opatření v odvětví energetiky ke zmírnění negativních důsledků rychlého uzavření bloků 1 až 4 JEK je patrné, že je velmi důležité vzít v potaz to, že zátěž pro odvětví energetiky a výroby elektrické energie a pro životní prostředí je výrazně vyšší, než se původně předpokládalo. Například se odhaduje, že ztráta výrobní kapacity v důsledku předčasného uzavření čtyř reaktorů povede k výraznému zvýšení emisí skleníkových plynů – 15 TWh v období 2011 až 2013 s 1,2 Gg ekvivalentu CO2 na 1 GWh – a způsobí zvýšení emisí Bulharska o přibližně 18 000 Gg nebo 18 000 kt ekvivalentu CO2. Emise CO2 tedy bude nutné dále snižovat.
Celkové dlouhodobé důsledky předčasného uzavření čtyř reaktorů vedly k porušení hlavních zásad, na nichž je v současné době postavena strategie EU v oblasti energetiky: udržení emisí skleníkových plynů na dlouhodobě udržitelné úrovni a jejich snižování, zabezpečení dodávek energie a konkurenceschopnost odvětví energetiky. Nahrazení výrobní kapacity bloků 1 až 4 JEK muselo totiž být do značné míry kompenzováno dovozem primární energie a využíváním fosilních paliv z dovozu a z tuzemských zdrojů.
Zvýšení finančního příspěvku, který Společenství poskytuje bulharskému odvětví energetiky, má proto zásadní význam pro to, zda budou náležitě řešeny dlouhodobé důsledky předčasného uzavření čtyř reaktorů, a to s ohledem na životní prostředí, ekonomické aspekty a zabezpečení dodávek energie v regionu. Potřebujeme proto aktualizovanou strategii, pokud jde o zmírňující opatření v odvětví energetiky, přičemž je však nutno zajistit, aby finanční příspěvek Společenství nevedl k narušení hospodářské soutěže. Tato strategie se musí zaměřit na zabezpečení dodávek energie, diverzifikaci spotřeby energie, podporu obnovitelných zdrojů energie, snižování emisí CO2 a energetickou účinnost.
Komise by měla rovněž dbát o to, aby byl příspěvek Společenství v souladu s ustanoveními finančního nařízení a prováděních pravidel týkajících se tohoto typu rozpočtového řízení. Za tím účelem by měla provádět tzv. hodnocení podle čtyř pilířů nebo posouzení shody ve vztahu k mezinárodně uznávaným standardům, a to přinejmenším podle jde o účetnictví, audit, vnitřní kontrolu a postupy zadávání zakázek platné v Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD).
Má-li finanční příspěvek Společenství vést k efektivnímu, optimálnímu procesu vyřazení bloků 1 až 4 JEK z provozu, musí být v souladu se strategiemi Evropské unie v oblasti životního prostředí a energetiky.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(1) Bulharsko se zavázalo, že uzavře bloky 1 a 2 jaderné elektrárny Kozloduj do 31. prosince 2002 a bloky 3 a 4 do 31. prosince 2006 a provede jejich následné vyřazení z provozu. Evropská unie vyjádřila svou vůli nadále poskytovat finanční pomoc úsilí Bulharska při vyřazování těchto bloků z provozu až do roku 2009 jako pokračování předvstupní pomoci plánované podle programu Phare. |
(1) Bulharsko se zavázalo, že uzavře bloky 1 a 2 jaderné elektrárny Kozloduj do 31. prosince 2002 a bloky 3 a 4 do 31. prosince 2006 a provede jejich následné vyřazení z provozu. Evropská unie vyjádřila svou vůli nadále poskytovat finanční pomoc úsilí Bulharska při vyřazování těchto bloků z provozu až do roku 2009 jako pokračování předvstupní pomoci plánované podle programu Phare. Evropská unie rovněž poskytla politické záruky, že v rámci celkového přezkumu finančního výhledu 2007–2013 bude zváženo pokračování podpory Společenství. |
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(2a) Zásady solidarity a rovného zacházení, kterými se Společenství řídí, vždy vyžadovaly a vyžadují i nyní nestranný přístup ke všem členských státům, jež potřebují finanční podporu na vyřazování jaderných elektráren z provozu, k jejichž uzavření se zavázaly v přístupových smlouvách nebo v protokolech k nim připojených. |
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(5) Je rovněž důležité využít vlastní zdroje jaderné elektrárny Kozloduj, neboť to přispívá k dostupnosti nezbytných odborných znalostí a současně ke zmírnění sociálních a hospodářských dopadů předčasného uzavření tím, že se nadále zaměstnávají pracovníci z uzavřené jaderné elektrárny. Pokračování finanční podpory je tedy důležité pro udržení požadované úrovně bezpečnosti. |
(5) Je rovněž důležité využít vlastní zdroje jaderné elektrárny Kozloduj, neboť to přispívá k dostupnosti nezbytných odborných znalostí, ke zlepšování know-how a dovedností a současně ke zmírnění sociálních a hospodářských dopadů předčasného uzavření tím, že se nadále zaměstnávají pracovníci z uzavřené jaderné elektrárny. Pokračování finanční podpory je tedy důležité pro udržení požadované úrovně bezpečnosti, ochrany zdraví a ochrany životního prostředí. |
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(6) Unie rovněž uznává, že finanční podpora je nutná k tomu, aby bylo možno pokračovat v přijímání zmírňujících opatření v odvětví energetiky vzhledem k rozsahu ztráty kapacit způsobené uzavřením jaderných bloků a jejímu dopadu na bezpečnost zásobování energií v daném regionu. |
(6) Unie rovněž uznává, že finanční podpora je nutná k tomu, aby bylo možno pokračovat v přijímání zmírňujících opatření v odvětví energetiky vzhledem k rozsahu ztráty kapacit způsobené uzavřením jaderných bloků a jejímu dopadu na životní prostředí, ceny energie pro odběratele a bezpečnost zásobování energií v daném regionu a na množství emisí skleníkových plynů, neboť nahrazení bloků 1–4 jaderné elektrárny Kozloduj muselo být do značné míry kompenzováno dovozem primární energie a energií z fosilních paliv z dovozu či z tuzemských zdrojů. |
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(6a) Ztráta výrobní kapacity v důsledku předčasného uzavření bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj vedlo k výraznému zvýšení emisí skleníkových plynů, které podle odhadů dosáhne v období 2011–2013 výše 15 TWh s přibližně 1,2 Gg ekvivalentu CO2 na 1 GWh a způsobila zvýšení emisí Bulharska o přibližně 18 000 Gg nebo 18 000 kt ekvivalentu CO2 Bude tedy nutné emise CO2 dále snižovat. |
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 b (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(6b) Opatření ke zmírnění sociálního a hospodářského dopadu uzavření bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj, jako jsou rekvalifikační programy pro postižené zaměstnance, aby mohli své dovednosti využít v jiných odvětvích, například v odvětví průmyslového výzkumu či v odvětví obnovitelné energie, mohou vyžadovat finanční pomoc EU. |
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(7) Je tedy třeba vyčlenit ze souhrnného rozpočtu Evropské unie částku ve výši 300 milionů EUR na financování vyřazení jaderné elektrárny Kozloduj z provozu v letech 2010 až 2013. |
(7) Na financování vyřazení jaderné elektrárny Kozloduj z provozu a na zmírňující opatření v odvětví energetiky je tedy třeba v letech 2010 až 2013 vyčlenit ze souhrnného rozpočtu Evropské unie částku ve výši 300 milionů EUR. |
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(8) Prostředky ze souhrnného rozpočtu Evropské unie určené na vyřazení z provozu by neměly vést k narušení hospodářské soutěže ve vztahu k elektrárenským společnostem na trhu s energií v Unii. Tyto prostředky by v souladu s acquis měly být rovněž použity na financování opatření k náhradě ztráty výrobní kapacity. |
(8) Prostředky ze souhrnného rozpočtu Evropské unie určené na vyřazení z provozu by neměly vést k narušení hospodářské soutěže ve vztahu k elektrárenským společnostem na trhu s energií v Unii. Tyto prostředky by v souladu s acquis měly být rovněž použity na financování opatření k náhradě ztráty výrobní kapacity, na propagaci opatření vedoucích k úsporám energie a na podporu obnovitelných zdrojů. |
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(11) V zájmu zajištění co nejvyšší účinnosti by vyřazení jaderné elektrárny Kozloduj z provozu mělo být provedeno s využitím nejlepších dostupných technických odborných znalostí a s náležitým zohledněním povahy a technologických specifikací bloků, které mají být odstaveny. |
(11) V zájmu zajištění co nejvyšší účinnosti a za účelem minimalizace možných dopadů na životní prostředí by vyřazení jaderné elektrárny Kozloduj z provozu mělo být provedeno s využitím nejlepších dostupných technických odborných znalostí a s náležitým zohledněním povahy a technologických specifikací bloků, které mají být odstaveny. |
Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(11a) V zájmu zajištění přístupu k informacím, účasti veřejnosti a transparentnosti by měla být v průběhu vyřazování jaderné elektrárny Kozloduj z provozu přijata veškerá vhodná opatření ke splnění povinností stanovených v mezinárodních úmluvách, které již stanoví potřebné požadavky ve vnitrostátním, mezinárodním nebo přeshraničním kontextu, jako je např. Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva ze dne 25. června 1998). |
Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(12a) Při provádění činností souvisejících s vyřazováním jaderné elektrárny Kozloduj z provozu bude dbáno o zajištění ochrany pracovníků a veřejnosti před škodlivými účinky ionizujícího záření v souladu s platnými právními předpisy, zejména se směrnicí Rady 96/29/Euratom ze dne 13. května 1996, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy na ochranu zdraví pracovníků a obyvatelstva před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření1. Tím bude zajištěn nejvyšší stupeň bezpečnosti a ochrany pracovníků a veřejného zdraví. |
|
|
--------------- 1Úř. věst. L 159, 29.6.1996, s. 1. |
Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(13a) Podmínky, které musí být zohledněny při plnění rozpočtu metodou společného řízení, jsou stanoveny v článcích 53d, 108a a 165 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství1, a v článcích 35 a 43 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství2. |
|
|
------------ 1Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. 2Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1. |
Odůvodnění | |
Podle finančního nařízení a prováděcích pravidel je Komise oprávněna plnit svůj rozpočet metodou společného řízení s mezinárodními organizacemi, pokud tyto organizace přinejmenším v účetnictví, auditu, vnitřní kontrole a postupech zadávání zakázek používají standardy poskytující záruky rovnocenné mezinárodně uznávaným standardům. | |
Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 b (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(13b) Jaderná elektrárna Kozloduj by měla sloužit jako příklad a Komise by měla sestavit celkový a přesný rozpočet pro účely analýzy a odhadu nákladů na budoucí vyřazování jaderných elektráren z provozu. |
Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Článek 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Tímto nařízením se zřizuje program stanovující podrobná prováděcí pravidla pro finanční příspěvek Společenství k řešení vyřazování bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj z provozu a důsledků jejich uzavření v Bulharsku (dále jen „Program Kozloduj“). |
Tímto nařízením se zřizuje program stanovující podrobná prováděcí pravidla pro finanční příspěvek Společenství k řešení vyřazování bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj z provozu a důsledků jejich uzavření v Bulharsku (dále jen „Program Kozloduj“) s ohledem na životního prostředí, ekonomiku a zabezpečení dodávek energie v regionu. |
Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Článek 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Příspěvek Společenství na Program Kozloduj je poskytován s cílem finančně podpořit opatření spojená s vyřazením jaderné elektrárny Kozloduj z provozu, opatření na obnovu životního prostředí v souladu s acquis a na modernizaci konvenční výrobní kapacity, která má nahradit výrobní kapacitu čtyř reaktorů jaderné elektrárny Kozloduj, a další opatření, která jsou důsledkem rozhodnutí o uzavření této elektrárny a o jejím vyřazení z provozu a která přispívají k nezbytné restrukturalizaci, obnově životního prostředí a modernizaci odvětví výroby, přenosu a distribuce energie v Bulharsku, jakož i zvyšování bezpečnosti dodávky energie a zlepšování energetické účinnosti v Bulharsku. |
Příspěvek Společenství na Program Kozloduj je poskytován s cílem finančně podpořit opatření spojená s vyřazením jaderné elektrárny Kozloduj z provozu, opatření na obnovu životního prostředí v souladu s acquis a na modernizaci konvenční výrobní kapacity, která má nahradit výrobní kapacitu čtyř reaktorů jaderné elektrárny Kozloduj, a další opatření, která jsou důsledkem rozhodnutí o uzavření této elektrárny a o jejím vyřazení z provozu a která přispívají k nezbytné restrukturalizaci, obnově životního prostředí a modernizaci odvětví výroby, přenosu a distribuce energie v Bulharsku, jakož i zvyšování bezpečnosti dodávky energie a zlepšování energetické účinnosti v Bulharsku, za současné podpory opatření vedoucích k úsporám energie a podpory obnovitelných zdrojů energie. Finanční podpora může být poskytnuta také s cílem zmírnit sociální a hospodářské reformy v postižených komunitách, například prostřednictvím rozvoje nových udržitelných pracovních míst a průmyslových odvětví. |
Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3. Výše přidělených prostředků na Program Kozloduj může být v době od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2013 přezkoumána s ohledem na pokrok při provádění programu a pro zajištění toho, aby programování a přidělování zdrojů vycházelo ze skutečné potřeby plateb a vstřebávací kapacity. |
3. Výše přidělených prostředků na Program Kozloduj je každý rok v době od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2013 přezkoumána s ohledem na pokrok při provádění programu a na dlouhodobé dopady a důsledky předčasného uzavření bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj z hlediska životního prostředí, ekonomiky a zabezpečení dodávek energie a pro zajištění toho, aby programování a přidělování zdrojů vycházelo ze skutečné potřeby plateb a vstřebávací kapacity. |
Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Komise může nechat provést audit využívání pomoci, a to buď přímo prostřednictvím svých vlastních zaměstnanců nebo prostřednictvím jakéhokoli jiného způsobilého externího subjektu podle svého výběru. Tyto audity mohou být prováděny po celou dobu trvání dohody mezi Společenstvím a EBRD o poskytnutí finančních prostředků Společenství do Mezinárodního fondu na podporu vyřazení elektrárny Kozloduj z provozu a po dobu pěti let ode dne vyplacení zůstatku. Zjištění auditu mohou vést k případnému rozhodnutí Komise o vymáhání poskytnuté částky. |
1. Komise monitoruje a může nechat provést audit využívání pomoci, a to buď přímo prostřednictvím svých vlastních zaměstnanců nebo prostřednictvím jakéhokoli jiného způsobilého externího subjektu podle svého výběru. Tyto audity mohou být prováděny po celou dobu trvání dohody mezi Společenstvím a EBRD o poskytnutí finančních prostředků Společenství do Mezinárodního fondu na podporu vyřazení elektrárny Kozloduj z provozu a po dobu pěti let ode dne vyplacení zůstatku. Zjištění auditu mohou vést k případnému rozhodnutí Komise o vymáhání poskytnuté částky |
Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Čl. 6 – odst. 2 – pododstavec 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Zaměstnanci Komise a externí osoby, které Komise pověřila, mají za účelem provádění těchto auditů právo na přístup, zejména do kanceláří příjemce a ke všem informacím, včetně informací v elektronické podobě. |
2. Zaměstnanci Komise a externí osoby, které Komise pověřila, mají za účelem provádění těchto auditů právo na přístup, zejména do kanceláří příjemce a ke všem informacím, včetně informací v elektronické podobě. Audity se rovněž vztahují na fázi, jíž bylo dosaženo při vydání povolení k vyřazení z provozu. |
Odůvodnění | |
Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je zajistit, aby byly finanční prostředky použity v souladu s plánem, a prověřit důkladněji jejich použití pro správné účely. | |
Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Článek 7 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Komise zajistí provádění tohoto nařízení a pravidelně podává zprávy Evropskému parlamentu a Radě. Provede přezkum v polovině období podle čl. 3 odst. 3. |
Komise zajistí provádění tohoto nařízení a každoročně podává zprávy Evropskému parlamentu a Radě. Provede hodnocení a následné hodnocení v polovině období podle čl. 3 odst. 3 a předloží zprávu o nich Evropskému parlamentu. |
|
|
Následné hodnocení obsahuje úplný a přesný rozpočet nákladů na vyřazení jaderné elektrárny provozu, aby bylo možné naplánovat náklady na jejich vyřazování z provozu v budoucnosti. Toto hodnocení rovněž zahrne analýzu hospodářských, sociálních a environmentálních nákladů, přičemž se zaměří na dopad zbytkové volné radiace a na dopady na zabezpečení dodávek. |
Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Článek 7 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Článek 7a |
|
|
Před podpisem dohody o příspěvcích provede Komise posouzení shody ve vztahu k mezinárodně uznávaným standardům, a to přinejmenším pokud jde o účetnictví, audit, vnitřní kontrolu a postupy zadávání zakázek platné v Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD). |
Odůvodnění | |
Podle finančního nařízení a prováděcích pravidel je Komise oprávněna plnit svůj rozpočet metodou společného řízení s mezinárodními organizacemi, pokud tyto organizace přinejmenším v účetnictví, auditu, vnitřní kontrole a postupech zadávání zakázek používají standardy poskytující záruky rovnocenné mezinárodně uznávaným standardům. | |
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
|
Datum přijetí |
7.4.2010 |
|
|
|
||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
47 7 1 |
||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
János Áder, Elena Oana Antonescu, Kriton Arsenis, Pilar Ayuso, Paolo Bartolozzi, Sergio Berlato, Milan Cabrnoch, Martin Callanan, Nessa Childers, Chris Davies, Esther de Lange, Anne Delvaux, Bas Eickhout, Edite Estrela, Jill Evans, Elisabetta Gardini, Julie Girling, Françoise Grossetête, Cristina Gutiérrez-Cortines, Satu Hassi, Jolanta Emilia Hibner, Dan Jørgensen, Christa Klaß, Holger Krahmer, Jo Leinen, Peter Liese, Kartika Tamara Liotard, Linda McAvan, Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė, Miroslav Ouzký, Vladko Todorov Panayotov, Gilles Pargneaux, Antonyia Parvanova, Andres Perello Rodriguez, Mario Pirillo, Pavel Poc, Frédérique Ries, Anna Rosbach, Oreste Rossi, Horst Schnellhardt, Richard Seeber, Theodoros Skylakakis, Bogusław Sonik, Catherine Soullie, Salvatore Tatarella, Anja Weisgerber, Glenis Willmott, Sabine Wils |
|||||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Bill Newton Dunn, Justas Vincas Paleckis, Alojz Peterle, Bart Staes, Michail Tremopoulos, Thomas Ulmer, Marita Ulvskog |
|||||
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
|
Datum přijetí |
28.4.2010 |
|
|
|
||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
47 4 1 |
||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Jean-Pierre Audy, Zigmantas Balčytis, Bendt Bendtsen, Jan Březina, Reinhard Bütikofer, Maria Da Graça Carvalho, Giles Chichester, Christian Ehler, Lena Ek, Ioan Enciu, Gaston Franco, Adam Gierek, Norbert Glante, Fiona Hall, Jacky Hénin, Sajjad Karim, Arturs Krišjānis Kariņš, Philippe Lamberts, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Angelika Niebler, Jaroslav Paška, Aldo Patriciello, Anni Podimata, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Jens Rohde, Paul Rübig, Amalia Sartori, Francisco Sosa Wagner, Konrad Szymański, Britta Thomsen, Patrizia Toia, Niki Tzavela, Marita Ulvskog, Vladimir Urutchev, Adina-Ioana Vălean, Alejo Vidal-Quadras |
|||||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Matthias Groote, Cristina Gutiérrez-Cortines, Rebecca Harms, Oriol Junqueras Vies, Ivailo Kalfin, Ivari Padar, Vladko Todorov Panayotov, Markus Pieper, Mario Pirillo, Vladimír Remek, Frédérique Ries, Theodoros Skylakakis, Silvia-Adriana Ţicău, Hermann Winkler |
|||||