DOPORUČENÍ PRO DRUHÉ ČTENÍ k postoji Rady v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice 86/613/EHS

6. 5. 2010 - (17279/3/2009 – C7‑0075/2010 – 2008/0192(COD)) - ***II

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví
Zpravodajka: Astrid Lulling


Postup : 2008/0192(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A7-0146/2010

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o postoji Rady v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice 86/613/EHS

(17279/3/2009 – C7‑0075/2010 – 2008/0192(COD))

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (17279/3/2009 – C7-0075/2010),

–   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0636),

–   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 141 odst. 3 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0341/2008),

–   s ohledem na svůj postoj v prvním čtení[1]

–   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvané „ Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ (KOM(2009)0665),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 7 a čl. 157 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

–   s ohledem na článek 66 jednacího řádu,

–    ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro práva žen a rovnost pohlaví (A7‑0146/2010),

1.  schvaluje tento postoj ve druhém čtení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh   1

Postoj Rady

Bod odůvodnění 4

Postoj Rady

Pozměňovací návrh

(4) Evropský parlament opakovaně vyzýval Komisi, aby směrnici 86/613/EHS přezkoumala, zejména za účelem posílení ochrany mateřství samostatně výdělečně činných žen a zlepšení situace manželů a manželek osob samostatně výdělečně činných v zemědělství.

(4) Evropský parlament opakovaně vyzýval Komisi, aby směrnici 86/613/EHS přezkoumala, zejména za účelem posílení ochrany mateřství samostatně výdělečně činných žen a zlepšení situace manželů a manželek osob samostatně výdělečně činných.

Odůvodnění

Není žádný důvod pro to, aby působnost byla omezena pouze na zemědělství. Tento pozměňovací návrh přejímá podstatu pozměňovacího návrhu 1 z prvního čtení, přijatého dne 6. května 2009.

Pozměňovací návrh   2

Postoj Rady

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Postoj Rady

Pozměňovací návrh

(4a) Evropský parlament již vyjádřil svůj postojtéto oblasti prostřednictvím svého usnesení ze dne 21. února 1997situaci manželůmanželek, kteří pomáhají osobám samostatně výdělečně činným1.

 

1Úř. věst. C 85, 17.3.1997, s. 186.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh přejímá podstatu pozměňovacího návrhu 2 z prvního čtení, přijatého dne 6. května 2009.

Pozměňovací návrh   3

Postoj Rady

Bod odůvodnění 16

Postoj Rady

Pozměňovací návrh

(16) Manželé, manželky a – v míře odpovídající rozsahu jejich uznání vnitrostátním právem – životní partneři a partnerky osob samostatně výdělečně činných, které mají přístup k systému sociální ochrany, by měli mít rovněž nárok na určitou úroveň sociální ochrany, jestliže se podílejí na rodinném podnikání. Členské státy by měly být povinny přijmout nezbytná opatření k vybudování této sociální ochrany v souladu s vnitrostátním právem. Členské státy by zejména měly rozhodovat, zda by tato sociální ochrana měla být poskytována povinně či na dobrovolném základě. Členské státy mohou stanovit, že tato sociální ochrana může být úměrná míře účasti na rodinném podnikání nebo na přispění k němu. Aniž je dotčena tato směrnice, mohou si členské státy ponechat vnitrostátní předpisy omezující přístup některých skupin osob samostatně výdělečně činných nebo profesí ke zvláštním systémům sociální ochrany nebourčité úrovni ochrany, včetně zvláštních podmínek podpory, je-li jim zajištěn přístup ke všeobecnému systému.

(16) Manželé, manželky a – v míře odpovídající rozsahu jejich uznání vnitrostátním právem – životní partneři a partnerky osob samostatně výdělečně činných, které mají přístup k systému sociální ochrany, by měli mít rovněž nárok na určitou úroveň sociální ochrany, jestliže se podílejí na rodinném podnikání. Členské státy by měly být povinny přijmout nezbytná opatření k vybudování této sociální ochrany v souladu s vnitrostátním právem. Členské státy by zejména měly rozhodovat, zda by tato sociální ochrana měla být poskytována povinně či na dobrovolném základě. Členské státy mohou stanovit, že tato sociální ochrana může být úměrná míře účasti na rodinném podnikání nebo na přispění k němu.

Odůvodnění

Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je zabránit používání takových ustanovení, která umožňují omezení přístupu k sociální ochraně.

Pozměňovací návrh   4

Postoj Rady

Bod odůvodnění 17

Postoj Rady

Pozměňovací návrh

(17) Ekonomická a fyzická znevýhodněnost těhotných samostatně výdělečně činných žen a těhotných manželek a – v míře odpovídající rozsahu jejich uznání vnitrostátním právem – životních partnerek osob samostatně výdělečně činných vyžaduje, aby jim bylo přiznáno právo na pomoc v mateřství. Členským státům je ponechána pravomoc upravit tuto pomoc včetně stanovení výše příspěvků a všech ujednání týkajících se dávek a jiné pomoci za předpokladu, že budou dodrženy minimální požadavky této směrnice. Zejména mohou určit, v jakém období před porodem anebo po něm je přiznán nárok na pomoc v mateřství. Kromě toho se při stanovení příspěvků anebo dávekjiní pomoci může zohlednit ekonomická situace dotčené osoby nebo rodiny.

(17) Ekonomická a fyzická znevýhodněnost těhotných samostatně výdělečně činných žen a těhotných manželek a – v míře odpovídající rozsahu jejich uznání vnitrostátním právem – životních partnerek osob samostatně výdělečně činných vyžaduje, aby jim bylo přiznáno právo na pomoc v mateřství. Členským státům je ponechána pravomoc upravit tuto pomoc včetně stanovení výše příspěvků a všech ujednání týkajících se dávek a jiné pomoci za předpokladu, že budou dodrženy minimální požadavky této směrnice. Zejména mohou určit, v jakém období před porodem anebo po něm je přiznán nárok na pomoc v mateřství.

Odůvodnění

Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je zabránit zavedení příliš širokého kritéria, jakým je ekonomická situace osoby nebo rodiny, což je kritérium, které není právním předpisům v sociální oblasti vlastní.

Pozměňovací návrh   5

Postoj Rady

Bod odůvodnění 17 a (nový)

Postoj Rady

Pozměňovací návrh

(17a) Délka období, po které je samostatně výdělečným ženám, manželkámmíře odpovídající rozsahu jejich uznání vnitrostátním právem – životním partnerkám osob samostatně výdělečně činných přiznán nárok na dávkymateřství, je stejná jako délka mateřské dovolenézaměstnanců, kterásoučasnosti platí na úrovni EU. Pokud na úrovni EU dojdeúpravě délky trvání mateřské dovolenézaměstnanců, měla by Komise Evropskému parlamentuRadě předložit zprávu, která by zhodnotila, zda je vhodné upravit délku vyplácení dávekmateřství i v případě samostatně výdělečně činných žen, manželekživotních partnerek uvedenýchčlánku 2.

Odůvodnění

Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je umožnit další vývoj ochrany zaměstnankyň v případě mateřství a umožnit změnu doby poskytování pomoci v mateřství samostatně výdělečně činným ženám a manželkám či životním partnerkám, pokud bude zpráva Komise posuzující situaci obsahovat návrh na takovou změnu.

Pozměňovací návrh   6

Postoj Rady

Bod odůvodnění 18

Postoj Rady

Pozměňovací návrh

(18) Aby byla zohledněna zvláštní povaha samostatné výdělečné činnosti, měly by mít, pokud je to možné, samostatně výdělečně činné ženy a manželky nebo – v míře odpovídající rozsahu jejich uznání vnitrostátním právem – životní partnerky osob samostatně výdělečně činných přístup k jakýmkoli stávajícím službám poskytujícím dočasnou náhradu, aby mohly svou pracovní činnost z důvodu těhotenství nebo mateřství přerušit, nebo k jakýmkoli stávajícím vnitrostátním sociálním službám. Přístup k těmto službám může být alternativou k peněžitým dávkám v mateřství nebo v souběhu s nimi.

(18) Aby byla zohledněna zvláštní povaha samostatné výdělečné činnosti, měly by mít samostatně výdělečně činné ženy a manželky nebo – v míře odpovídající rozsahu jejich uznání vnitrostátním právem – životní partnerky osob samostatně výdělečně činných přístup k jakýmkoli stávajícím službám poskytujícím dočasnou náhradu, aby mohly svou pracovní činnost z důvodu těhotenství nebo mateřství přerušit, nebo k jakýmkoli stávajícím vnitrostátním sociálním službám. Přístup k těmto službám může být alternativou k peněžitým dávkám v mateřství nebo v souběhu s nimi.

Odůvodnění

Přístup ke stávajícím službám poskytujícím dočasnou náhradu nebo ke stávajícím vnitrostátním sociálním službám by neměl být omezen na základě kritéria, které není jednoznačné nebo vyčíslitelné.

Pozměňovací návrh   7

Postoj Rady

Bod odůvodnění 19

Postoj Rady

Pozměňovací návrh

(19) Pro dlouhodobou finanční udržitelnost evropských sociálních modelů se stalo zásadním posílení účelnostiúčinnosti systémů sociální péče, zejména prostřednictvím lepších pobídek, lepší správyhodnoceníurčováním priorit výdajových programů. Při navrhování opatření potřebnýchprovedení této směrnice by členské státy měly věnovat zvláštní pozornost zajišťovánízvyšování kvalitydlouhodobé udržitelnosti svých systémů sociální ochrany.

vypouští se

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh částečně přejímá podstatu pozměňovacího návrhu 8 z prvního čtení přijatého dne 6. května 2009. Pozměňovací návrh je obecné povahy a takový obecný text se v ostatních právních předpisech v této oblasti nevyskytuje.

Pozměňovací návrh   8

Postoj Rady

Bod odůvodnění 20

Postoj Rady

Pozměňovací návrh

(20) Osoby, které byly vystaveny diskriminaci na základě pohlaví, by měly disponovat přiměřenými prostředky právní ochrany. Aniž je dotčena vnitrostátní procesněprávní úprava zastupování a obhajoby před soudy, měla by být sdružení, organizace a jiné právnické osoby, pokud tak členské státy stanoví, za účelem zajištění účinnější ochrany oprávněny účastnit se řízení buď jménem oběti, nebo na její podporu.

(20) Osoby, které byly vystaveny diskriminaci na základě pohlaví, by měly disponovat vhodnými prostředky právní ochrany. Aniž je dotčena vnitrostátní procesněprávní úprava zastupování a obhajoby před soudy, měla by být sdružení, organizace a jiné právnické osoby, pokud tak členské státy stanoví, za účelem zajištění účinnější ochrany oprávněny účastnit se řízení buď jménem oběti, nebo na její podporu.

Pozměňovací návrh   9

Postoj Rady

Bod odůvodnění 21

Postoj Rady

Pozměňovací návrh

(21) Ochrana osob samostatně výdělečně činných, manželů či manželek osob samostatně výdělečně činných a – v míře odpovídající rozsahu jejich uznání vnitrostátním právem – životních partnerů či partnerek osob samostatně výdělečně činných před diskriminací na základě pohlaví by měla být v každém členském státě posílena existencí jednoho nebo více orgánů příslušných k analýze dotčených problémů, zkoumání možných řešení a poskytování praktické pomoci obětem. Tento orgán nebo orgány mohou být totožné s těmi, které jsou na vnitrostátní úrovni příslušné pro ochranu lidských práv nebo ochranu práv jednotlivců nebo pro provádění zásady rovného zacházení.

(21) Ochrana osob samostatně výdělečně činných, manželů či manželek osob samostatně výdělečně činných a – v míře odpovídající rozsahu jejich uznání vnitrostátním právem – životních partnerů či partnerek osob samostatně výdělečně činných před diskriminací na základě pohlaví by měla být v každém členském státě posílena existencí jednoho nebo více orgánů příslušných k analýze dotčených problémů, zkoumání možných řešení a poskytování praktické pomoci obětem. Tento orgán nebo orgány mohou být totožné s těmi, které jsou na vnitrostátní úrovni příslušné pro provádění zásady rovného zacházení.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh částečně přejímá podstatu pozměňovacího návrhu 9 z prvního čtení přijatého dne 6. května 2009. Není vhodné směšovat otázky lidských práv s rovným zacházením s muži a ženami.

Pozměňovací návrh   10

Postoj Rady

Článek 5

Postoj Rady

Pozměňovací návrh

Členské státy mohou zachovat nebo přijmout opatření ve smyslu čl. 157 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie za účelem zajištění plné a skutečné rovnosti mezi muži a ženami v pracovním životě, například s cílem podporovat podnikatelskou činnost žen.

Členské státy mohou zachovat nebo přijmout opatření ve smyslu čl. 157 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie za účelem zajištění plné a skutečné rovnosti mezi muži a ženami v pracovním životě, například s cílem podporovat podnikatelské iniciativy žen.

Pozměňovací návrh   11

Postoj Rady

Čl. 7 – odst. 2

Postoj Rady

Pozměňovací návrh

2. Členské státy mohou rozhodnout, zda se sociální ochrana uvedená v odstavci 1 poskytuje na povinném či dobrovolném základě. V souladutím mohou stanovit, že se tato sociální ochrana poskytne pouze na žádost manželů či manželek nebo životních partnerů či partnerek uvedenýchčl. 2 písm. b).

2. Členské státy mohou rozhodnout, zda se sociální ochrana uvedená v odstavci 1 poskytuje na povinném či dobrovolném základě.

Pozměňovací návrh   12

Postoj Rady

Čl. 8 – odst. 1

Postoj Rady

Pozměňovací návrh

1. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby samostatně výdělečně činné ženy a manželky a životní partnerky uvedené v článku 2 mohly mít v souladu s vnitrostátním právem nárok na odpovídající peněžité dávky v mateřství, které by jim umožnily přerušit z důvodu těhotenství nebo mateřství pracovní činnost na dobu alespoň čtrnácti týdnů.

1. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby samostatně výdělečně činné ženy a manželky a životní partnerky uvedené v článku 2 mohly mít v souladu s vnitrostátním právem nárok na dostatečné peněžité dávky v mateřství, které by jim umožnily přerušit z důvodu těhotenství nebo mateřství pracovní činnost na dobu alespoň čtrnácti týdnů.

Odůvodnění

„Odpovídající“ dávky předpokládají subjektivní hodnocení, zatímco „dostatečné“ dávky znamenají, že členský stát posoudil průměrné finanční náklady spojené s mateřstvím a přerušením zaměstnání a poskytuje dávky, které je pokrývají.

Pozměňovací návrh   13

Postoj Rady

Čl. 8 – odst. 2

Postoj Rady

Pozměňovací návrh

2. Členské státy mohou rozhodnout, zda se peněžité dávky v mateřství uvedené v odstavci 1 poskytují na povinném či dobrovolném základě. V souladutím mohou stanovit, že se tyto dávky poskytnou pouze na žádost žen samostatně výdělečně činnýchmanželekživotních partnerek uvedenýchčlánku 2.

2. Členské státy mohou rozhodnout, zda se peněžité dávky v mateřství uvedené v odstavci 1 poskytují na povinném či dobrovolném základě.

Pozměňovací návrh   14

Postoj Rady

Čl. 8 – odst. 3 – návětí

Postoj Rady

Pozměňovací návrh

3. Dávky uvedené v odstavci 1 se považují za přiměřené, pokud zaručují příjem odpovídající alespoň:

3. Dávky uvedené v odstavci 1 se považují za dostatečné, pokud zaručují příjem odpovídající alespoň:

Odůvodnění

„Odpovídající“ dávky předpokládají subjektivní hodnocení, zatímco „dostatečné“ dávky znamenají, že členský stát vyhodnotil průměrné finanční náklady spojené s mateřstvím a přerušením zaměstnání a poskytuje dávky, které je pokrývají.

Pozměňovací návrh   15

Postoj Rady

Čl. 8 – odst. 4

Postoj Rady

Pozměňovací návrh

4. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby samostatně výdělečně činné ženy a manželky a životní partnerky uvedené v článku 2 měly pokud možno přístup ke stávajícím službám poskytujícím dočasnou náhradu nebo k jakýmkoli stávajícím vnitrostátním sociálním službám. Členské státy mohou stanovit, že přístup k těmto službám je alternativou nebo součástí dávek uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

4. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby samostatně výdělečně činné ženy a manželky a životní partnerky uvedené v článku 2 měly přístup ke stávajícím službám poskytujícím dočasnou náhradu nebo k jakýmkoli stávajícím vnitrostátním sociálním službám. Členské státy mohou stanovit, že přístup k těmto službám je alternativou nebo součástí dávek uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

Odůvodnění

Přístup ke stávajícím službám poskytujícím dočasnou náhradu nebo ke stávajícím vnitrostátním sociálním službám by neměl být omezen na základě kritéria, které není jednoznačné nebo vyčíslitelné.

Pozměňovací návrh   16

Postoj Rady

Čl. 11 – odst. 1

Postoj Rady

Pozměňovací návrh

1. Členské státy určí jeden nebo více orgánů pověřených podporou, analýzou, sledovánímprosazováním rovného zacházení se všemi osobami bez diskriminace na základě pohlavípřijmou nezbytná opatření. Tyto orgány mohou být součástí orgánů odpovědných na vnitrostátní úrovni za ochranu lidských práv nebo ochranu práv osob anebo za provádění zásady rovného zacházení.

1. Členské státy přijmou nezbytná opatření, kterými zajistí, že jeden nebo více orgánů pověřenýchsouladučlánkem 20 směrnice 2006/54/ES bude mít rovněž pravomocpodpoře, analýze, sledováníprosazování rovného zacházení se všemi osobami, na něž se vztahuje tato směrnice, bez diskriminace na základě pohlaví.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh částečně přejímá podstatu pozměňovacího návrhu 9 z prvního čtení, který byl přijat dne 6. května 2009. Současně poukazuje na článek 20 směrnice 2006/54/ES, který definuje subjekty odpovědné za rovné zacházení, jež mají být vytvořeny.

Pozměňovací návrh   17

Postoj Rady

Čl. 15 – odst. 1

Postoj Rady

Pozměňovací návrh

1. Členské státy sdělí Komisi veškeré dostupné informace týkající se uplatňování této směrnice do…*.

1. Členské státy sdělí Komisi veškeré dostupné informace týkající se uplatňování této směrnice do…*.

Komise vypracuje souhrnnou zprávu, kterou předloží Evropskému parlamentu a Radě do...**. Bude-li to vhodné, připojí ke zprávě návrhy na změnu této směrnice.

Komise vypracuje souhrnnou zprávu, kterou předloží Evropskému parlamentu a Radě do...**. Tato zpráva by měla zohlednit veškeré právní úpravy týkající se délky mateřské dovolené zaměstnankyň. Bude-li to vhodné, připojí ke zprávě návrhy na změnu této směrnice.

___________

___________

* Pro Úř. věst.: 6 let po dni vstupu této směrnice v platnost.

*Pro Úř. věst.: 5 let po dni vstupu této směrnice v platnost.

** Pro Úř. věst.: 7 let po dni vstupu této směrnice v platnost.

**Pro Úř. věst.: 6 let po dni vstupu této směrnice v platnost.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh přejímá odůvodnění pozměňovacího návrhu 25prvního čtení přijatého dne 6. května 2009, protože šestiletásedmiletá lhůta se považují za příliš dlouhé.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Úvod

Směrnice ze dne 11. prosince 1986[1] byla příliš málo ambiciózní, proto nesplnila své cíle. Ve svých ustanoveních a zprávách přijatých v 90. letech Evropský parlament opakovaně požadoval vylepšení této směrnice.

Přestože Parlament mnohokrát připomínal své velmi konkrétní návrhy, jak zajistit rovné zacházení pro samostatně výdělečně činné muže a ženy, včetně jejich vypomáhajících manželů nebo manželek a uznaných partnerů, Komise čekala až do října 2008, než navrhla zrušení směrnice 86/613/EHS a než předložila Evropskému parlamentu a Radě návrh směrnice[2], jejímž specifickým právním základem je článek 141 Smlouvy o ES (nyní článek 157 Smlouvy o FEU). Zabývá se pouze těmi záležitostmi, které dosud neupravují jiné mezitím přijaté směrnice, jež uplatňují zásadu rovného zacházení pro muže a ženy[3].

Návrh směrnice obsahoval významná opatření zajišťující větší rovnost samostatně výdělečně činných mužů a žen, včetně pomáhajících manželů, jako např. návrh odstranit překážky bránící přístupu žen k samostatné výdělečné činnosti mj. tím, že budou stanoveny podpůrné činnosti nebo konkrétní opatření usnadňující vykonávání samostatné výdělečné činnosti méně zastoupeným pohlavím; návrh týkající se založení společnosti, který obsahoval omezující opatření bránící tomu, aby vnitrostátní právní předpisy zakazovaly zakládání společnosti manželi nebo partnery, ochranu samostatně výdělečně činných žen, pomáhajících manželek nebo uznaných partnerek v případě mateřství (právo na stejnou mateřskou dovolenou, jakou stanoví směrnice 92/85/EHS, dávky odpovídající minimálně nemocenským dávkám, pokud je vnitrostátní právní předpisy stanoví, přístup ke službám poskytujícím dočasnou náhradu jako alternativa peněžité dávky); úroveň sociální ochrany pomáhajících manželů odpovídající minimálně sociální ochraně samostatně výdělečně činných osob za stejných podmínek, avšak při zachování dobrovolného přihlášení se manželů osob samostatně výdělečně činných a na základě příspěvků.

První čteníParlamentu

V prvním čtení Evropský parlament přivítal návrh směrnice a vypracoval několik pozměňovacích návrhů, jejichž cílem bylo posílit návrh Komise směrem k větší závaznosti právních předpisů stanovujících rámec minimálních záruk pro pomáhající manžele.

Parlament například trval na tom, aby se s ohledem na nejednotný typ pracovní činnosti působnost tohoto návrhu směrnice neomezovala v souvislosti s pomáhajícími manželi nebo uznanými partnery osob samostatně výdělečně činných pouze na osoby samostatně podnikající v oblasti zemědělství, protože i když je tento druh činnosti nejčastější právě v zemědělství, existuje rovněž v řemeslech a v obchodě, v oblasti malých a středních podniků nebo u svobodných povolání (PN 1 a 10 Evropského parlamentu). Co se týče opatření nebo specifických zvýhodnění, která by měla usnadnit vykonávání samostatné výdělečné činnosti méně zastoupeným pohlavím, podporuje Parlament návrh Komise, avšak posiluje podpůrná opatření tohoto návrhu (PN 4 Evropského parlamentu, bod odůvodnění 10, článek 4 návrhu směrnice).

Pokud jde o postavení pomáhajících manželů, vzhledem k tomu, že ve většině členských států stále nemají vlastní statut, jejich práce není uznávána a nemají k dispozici nezávislé sociální zabezpečení, nicméně mají odvozená práva, Parlament zdůraznil, že je třeba jasně stanovit a uznat jejich profesní postavení a vymezit jejich práva, a vypracoval v tomto smyslu doporučení členským státům (PN 3 a 18 Evropského parlamentu). Parlament, kterému je blízký problém uznání jejich práce, podpořil v tomto smyslu změnu bodu odůvodnění 13 a článek 6 návrhu směrnice (PN 14 a 40 Evropského parlamentu), aby byla předně zaručena možnost přihlásit se do systému osob samostatně výdělečně činných a nebyly možné žádné výjimky, aby tudíž byla zajištěna povinná účast v systému sociální ochrany za stejných podmínek, jaké mají osoby samostatně výdělečně činné, i kdyby měly být příspěvky vypočteny paušálně, a aby byla zajištěna možnost odpočíst příspěvky na sociální zabezpečení od daní například tím, že budou považovány za provozní režii. Co se týče mateřské dovolené, podpořil Parlament její přizpůsobení zvláštní situaci pomáhajících manželů, přičemž její doba nemůže být delší než doba stanovená ve směrnici Rady 92/85/EHS (PN 15 Evropského parlamentu).

V prvním čtení došel Parlament k závěru, že návrhy Komise (článek 10), které mísí pravomoci v oblasti lidských práv a diskriminace na základě pohlaví, jsou obtížně přijatelné. Rovné zacházení pro muže a ženy se týká celé populace, nejen menšin vystavených diskriminaci na jiných základech, jako je rasa, náboženství atd. Subjekt dohlížející na řádné uplatňování této směrnice by tedy měl být tentýž subjekt, který je příslušný pro směrnice v oblasti rovnosti pracujících mužů a žen, nikoli subjekt zabývající se ochranou lidských práv (PN 9 Evropského parlamentu).

Postoj Rady přijatýprvním čtení

Postoj Rady částečně přejímá postoj Parlamentu v prvním čtení, místy text nově formuluje nebo nově strukturuje. Rada přijala deset pozměňovacích návrhů EP z prvního čtení (PN 4, 9 (část), 12, 13 a 39, 18, 22, 23, 27 a 28).

Tyto pozměňovací návrhy se týkají především otázek spojených s opatřeními nebo konkrétními zvýhodněními, která mají usnadnit vykonávání samostatné výdělečné činnosti méně zastoupeným pohlavím a která jsou posilována jakožto podpůrné kroky. Dále se týkají podpory podnikatelské aktivity žen, návrhu neomezovat vytváření společností manželi nebo partnery, začlenění nového ustanovení o zařazení otázek rovnosti žen a mužů do jednotlivých politik atd. Je třeba konstatovat, že doporučení uznat práci manželů nebo uznaných partnerů osob samostatně výdělečně činných zachovává postoj Rady v odlišně formulovaném bodu odůvodnění 8.

Postoj Rady se liší od postoje přijatého v prvním čtení, zejména pokud jde o sociální ochranu manželů nebo uznaných partnerů osob samostatně výdělečně činných. Rada se domnívá, že podobnou sociální ochranu mohou členské státy zavést na povinném nebo dobrovolném základě (nový článek 7 postoje Rady). Rada rovněž nepřijala návrh Komise, který Parlament v prvním čtení přijal, aby úroveň ochrany manželů nebo uznaných partnerů byla „přinejmenším stejná“ jako u osob samostatně výdělečně činných. Rada se domnívá, že členské státy by měly mít pravomoc uspořádat tento systém sociální ochrany v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zejména by měly mít pravomoc rozhodnout, zda tato sociální ochrana může být úměrná míře účasti na činnosti samostatně výdělečně činné osoby a/nebo výši příspěvků (bod odůvodnění 16 postoje Rady přijatého v prvním čtení).

V souvislosti s mateřskou dovolenou Rada upřednostňuje možnost, aby ženy vykonávající samostatně výdělečnou činnost, manželky nebo uznané životní partnerky měly v souladu s vnitrostátními právními předpisy právo na dávky v mateřství, které jim umožní přerušit výkon pracovní činnost kvůli těhotenství nebo mateřství alespoň na čtrnáct týdnů. Návrh stanovit maximální hranici, který byl obsažen v postoji Parlamentu v prvním čtení (přičemž délka by nemohla přesahovat délku stanovenou ve směrnici Rady 92/85/EHS), nebyl přejat, protože směrnice stanoví pouze minimální požadavky. Postoj Rady (článek 8) rovněž zachovává návrh Komise, pokud jde o možnost zpřístupnit služby poskytující náhradu jako alternativu k vyplácení dávek v mateřství.

Rada rovněž zachovává návrh Komise týkající se orgánů dohledu nad řádným uplatňováním této směrnice a stanoví, že těmito subjekty mohou být tytéž subjekty, které jsou příslušné pro oblast lidských práv (bod odůvodnění 21 a článek 10 postoje Rady).

Návrh zpravodajky

Zpravodajka bere na vědomí odhodlání Rady dosáhnout zlepšení sociální ochrany samostatně výdělečně činných osob a ochrany „pomáhajících manželů“ s cílem odstranit překážky bránící podnikatelské činnosti žen.

Určité body, které Rada uvádí ve svém postoji, mohou být přijaty. Jde například o skutečnost, že Rada nesouhlasí se změnou formulace obsažené ve směrnici 86/613/EHS v souvislosti s „vedením“ podniku, na něž by se měla vztahovat zásada nediskriminace (bod odůvodnění 13 a čl. 4 odst. 1 postoje Rady v prvním čtení), nebo o názor Rady, že znění směrnice by mělo odpovídat stávajícím ustanovením směrnic 2006/54/ES a 2004/113/ES, a proto není možné doplnit výraz „účinná“ (čl. 9 odst. 1 postoje Rady v prvním čtení), nebo odkaz na „subjekt či subjekty“, s cílem jasně stanovit, že uvedené subjekty jsou totožné se subjekty uvedenými ve směrnicích 2004/113/ES a 2006/54/ES (čl. 11 odst. 2 postoje Rady v prvním čtení) atd.

Zpravodajka konstatuje, že sociální ochrana manželů osob samostatně výdělečně činných je v postoji Rady pojata odlišně od postoje EP v prvním čtení. Rada se sice domnívá, že členské státy by měly být povinny přijmout opatření nezbytná pro vytvoření systému sociální ochrany, který by odpovídal vnitrostátním předpisům, avšak zavádění této ochrany je podle ní v pravomoci členských států, které mohou rozhodnout, zda bude existovat na povinném nebo dobrovolném základě a zda nemá být poskytována pouze na žádost manželů a životních partnerů.

Rovněž v souvislosti s ochranou samostatně výdělečně činných žen a obdobně manželek nebo životních partnerek osob samostatně výdělečně činných v případě mateřství bere zpravodajka na vědomí pokrok Rady, který spočívá v uznání skutečnosti, že je třeba jim poskytovat dávky umožňující přerušit pracovní činnost na dostatečně dlouhou dobu, aby bylo možné zajistit normální průběh těhotenství a fyzické zotavení matky po normálním porodu. Postoj Rady, podle kterého by uvedené ženy měly mít v souladu s vnitrostátními předpisy nárok na přiměřené dávky v mateřství, které by jim umožnily přerušit pracovní činnost kvůli těhotenství nebo mateřství po dobu alespoň 14 týdnů, lze považovat za pokrok ve srovnání se současnou situací, pokud zdůrazníme, že 14týdenní doba je minimálním požadavkem, který mohou členské státy rozšířit s ohledem na konkrétní situaci a potřeby.

Zpravodajka se domnívá, že není vhodné omezovat zlepšení situace pomáhajících manželů na zemědělství (bod odůvodnění 4 postoje Rady v prvním čtení) nebo tím, že směrnice bude odkazovat na kvalitu a dlouhodobou udržitelnost systémů sociální ochrany (bod odůvodnění 19 postoje Rady v prvním čtení), neboť dlouhodobá udržitelnost systémů sociální ochrany nepatří k cílům této směrnice.

Zpravodajka má výhrady rovněž k ustanovení, které umožňuje členským státům ponechat si vnitrostátní předpisy omezující přístup ke zvláštním systémům sociální ochrany nebo k určité úrovni ochrany (bod odůvodnění 16 postoje Rady v prvním čtení), nebo k ustanovení, podle kterého mohou členské státy stanovit, zda ekonomická situace dotčené osoby nebo rodiny má být zohledněna při výpočtu příspěvků a/nebo dávek (bod odůvodnění 17 postoje Rady v prvním čtení).

Zpravodajka rovněž nemůže souhlasit s tím, aby subjekty dohlížející na řádné uplatňování této směrnice byly totožné s subjekty příslušnými pro oblast lidských práv (bod odůvodnění 21 a článek 10 postoje Rady), a navrhuje převzít částečně podstatu pozměňovacího návrhu 9 Evropského parlamentu z prvního čtení, neboť není vhodné směšovat otázku lidských práv a rovnost žen a mužů.

Zpravodajka věří, že je možné najít odpovídající společné řešení, které by zohledňovalo konkrétní stávající potřeby s cílem dospět k právnímu textu, který povede ke skutečnému zlepšení situace samostatně výdělečně činných žen a manželek nebo uznaných životních partnerek, zejména v oblasti jejich sociální ochrany, která by byla nezávislá na sociální ochraně manžela a partnera.

  • [1]  Směrnice Rady 86/613/EHS ze dne 11. prosince 1986 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné, včetně oblasti zemědělství, a o ochraně v mateřství (Úř. věst. L 359, 19.12.1986, s. 56).
  • [2]  KOM(2008)636 v konečném znění.
  • [3]  79/7/EHS, 2004/113/ES, 2006/54/ES.

POSTUP

Název

Rovný přístup v případě mužů a žen samostatně výdělečně činných

Referenční údaje

17279/3/2009 – C7-0075/2010 – 2008/0192(COD)

Datum prvního čtení EP – P číslo

6.5.2009                     T6-0364/2009

Návrh Komise

KOM(2008)0636 - C6-0341/2008

Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno obdržení společného postoje

25.3.2010

Příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

FEMM

25.3.2010

Zpravodaj(ové)

       Datum jmenování

Astrid Lulling

19.11.2008

 

 

Datum přijetí

4.5.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

29

1

1

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Regina Bastos, Edit Bauer, Andrea Češková, Marije Cornelissen, Silvia Costa, Tadeusz Cymański, Ilda Figueiredo, Iratxe García Pérez, Zita Gurmai, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Philippe Juvin, Astrid Lulling, Barbara Matera, Angelika Niebler, Siiri Oviir, Antonyia Parvanova, Raül Romeva i Rueda, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Eva-Britt Svensson, Marc Tarabella, Marina Yannakoudakis

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Nicole Kiil-Nielsen, Elisabeth Morin-Chartier, Norica Nicolai, Chrysoula Paliadeli, Rovana Plumb, Joanna Senyszyn, Corien Wortmann-Kool

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Ana Gomes, Alajos Mészáros