ZPRÁVA o návrhu nařízení Rady o pověření Evropské centrální banky zvláštními úkoly, které se týkají fungování Evropského výboru pro systémová rizika

21. 5. 2010 - (05551/2010 – C7‑0014/2010 – 2009/0141(CNS)) - *

Hospodářský a měnový výbor
Zpravodaj: Ramon Tremosa i Balcells

Pozměňovací návrhy

• 001-021 (PDF - 136 KB)
• 001-021 (DOC - 106 KB)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Rady o pověření Evropské centrální banky zvláštními úkoly, které se týkají fungování Evropského výboru pro systémová rizika

(05551/2010 – C7‑0014/2010 – 2009/0141(CNS))

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2009)0500),

–   s ohledem na sdělení Komise Parlamentu a Radě nazvané „Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ (KOM(2009)0665),

–   s ohledem na návrh nařízení Rady (05551/2010),

–   s ohledem na čl. 127 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0014/2010),

–   s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A7‑0167/2010),

1.  schvaluje pozměněný návrh nařízení Rady;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu návrh podstatně změnit;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a národním parlamentům.

Pozměňovací návrh   1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 a (nový)
Znění navržené Radou	Pozměňovací návrh
	(1a) Již dlouhou dobu před finanční krizí Evropský parlament pravidelně vyzýval k posílení skutečně rovných podmínek pro všechny zúčastněné subjekty na úrovni Unie a současně poukazoval na závažná selhání dohledu Unie nad stále integrovanějšími finančními trhy (ve svém usnesení ze dne 13. dubna 2000 o sdělení Komise o provádění rámce pro finanční trhy: akčním plánu1, ze dne 25. listopadu 2002 o pravidlech obezřetnostního dohledu v Evropské unii2, ze dne 11. července 2007 o politice finančních služeb (2005–2010) – bílé knize3, ze dne 23. září 2008 obsahujícím doporučení Komisi o zajišťovacích fondech a soukromých kapitálových fondech4, ze dne 9. října 2008 s doporučeními Komisi ohledně opatření navazujících na Lamfalussyho proces: budoucí struktuře dohledu5, ze dne 22. dubna 2009 o pozměněném návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu6 a ze dne 23. dubna 2009 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ratingových agenturách7).
	___________ 1 Úř. věst. C 40, 7.2.2001, s. 453. 2 Úř. věst. C 25 E, 29.1.2004, s. 394. 3 Úř. věst. C 175 E, 10.7.2008, s. xx. 4 Úř. věst. C 8 E, 14.1.2010, s. 26. 5 Úř. věst. C 9 E, 15.1.2010, s. 48. 6 Přijaté texty, P6_TA(2009)0251. 7 Přijaté texty, P6_TA(2009)0279.
Pozměňovací návrh   2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 a
Znění navržené Radou	Pozměňovací návrh
(8a) Opatření ke shromažďování informací stanovená v tomto nařízení jsou nezbytná pro plnění úkolů ESRB a neměla by mít vliv na právní rámec Evropského statistického systému a Evropského systému centrálních bank v oblasti statistiky. Tímto nařízením by proto nemělo být dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice ani nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou.	(8a) ECB by měla být pověřena úkolem zajišťovat statistickou podporu ESRB. Na shromažďování a zpracovávání informací stanovené tímto nařízením, jež je nezbytné pro plnění úkolů ESRB, by se proto měl vztahovat článek 5 statutu Evropského systému centrálních bank a ECB a nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou1. Důvěrné statistické informace shromažďované ECB nebo Evropským systémem centrálních bank by tudíž měly být sdíleny s ESRB.
	______ 1 Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.
Pozměňovací návrh   3 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 a (nový)
Znění navržené Radou	Pozměňovací návrh
	1a. Předsedou ESRB je prezident ECB. Jeho funkční období je shodné s dobou jeho výkonu funkce prezidenta ECB.
Pozměňovací návrh   4 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 b (nový)
Znění navržené Radou	Pozměňovací návrh
	1b. Prvního místopředsedu volí členové Generální rady ECB s ohledem na nutnost vyváženého zastoupení členských států a členů a nečlenů eurozóny na stejné období, jako je jeho členství v Generální radě. První místopředseda může být zvolen opakovaně.
Pozměňovací návrh   5 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 c (nový)
Znění navržené Radou	Pozměňovací návrh
	1c. Druhým místopředsedou je předseda Smíšeného výboru evropských orgánů dohledu (Smíšený výbor) zřízeného na základě článku 40 nařízení (EU) č. .../2010 [ESMA], nařízení (EU) č. …/2010 [EIOPA] a nařízení (EU) č. …/2010 [EBA] (dále jen „Smíšený výbor“).
Pozměňovací návrh   6 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 d (nový)
Znění navržené Radou	Pozměňovací návrh
	1d. Předseda a první místopředseda před převzetím svého úřadu sdělí Evropskému parlamentu na veřejném slyšení, jakým způsobem hodlají vykonávat své povinnosti podle tohoto nařízení. Druhý místopředseda se zúčastní slyšení před Evropským parlamentem ve své funkci předsedy Smíšeného výboru.
Pozměňovací návrh   7 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 e (nový)
Znění navržené Radou	Pozměňovací návrh
	1e. Předseda řídí zasedání generální rady a řídícího výboru.
Pozměňovací návrh   8 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 f (nový)
Znění navržené Radou	Pozměňovací návrh
	1f. Místopředsedové v daném hierarchickém pořadí řídí generální radu a řídící výbor v případě, že se předseda nemůže zasedání účastnit.
Pozměňovací návrh   9 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 g (nový)
Znění navržené Radou	Pozměňovací návrh
	1g. Pokud nejsou místopředsedové schopni plnit své povinnosti, jsou v souladu s odstavci 1b a 1c zvoleni noví místopředsedové.
Pozměňovací návrh   10 Návrh nařízení Čl. 1 – bod 1 h (nový)
Znění navržené Radou	Pozměňovací návrh
	1h. Předseda zastupuje ESRB navenek.
Pozměňovací návrh   11 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 i (nový)
Znění navržené Radou	Pozměňovací návrh
	1i. Předseda je každý rok vyzýván k účasti na slyšení před Evropským parlamentem u příležitosti zveřejnění výroční zprávy ESRB, jež se koná v kontextu, který se liší od měnového dialogu mezi Evropským parlamentem a prezidentem ECB.
Pozměňovací návrh   12 Návrh nařízení Čl. 2 – návětí
Znění navržené Radou	Pozměňovací návrh
Evropská centrální banka zajistí sekretariát a poskytne tedy analytickou, statistickou, logistickou a správní podporu pro ESRB. Poslání sekretariátu, jak je definováno v čl. 4 odst. 4 nařízení XXXX, zahrnuje zejména:	ECB zajistí sekretariát a poskytne tedy analytickou, statistickou, logistickou a správní podporu pro ESRB. Rovněž využívá technického poradenství evropských orgánů dohledu a národních centrálních bank a orgánů dohledu. Zároveň odpovídá za veškeré personální záležitosti. Úkoly sekretariátu, uvedené v čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) č. …/2010 [ESRB], zahrnují zejména:
Pozměňovací návrh   13 Návrh nařízení Čl. 2 – písm. e
Znění navržené Radou	Pozměňovací návrh
e) podporu činnosti generální rady, řídícího výboru a poradního technického výboru.	e) podporu činnosti generální rady, řídícího výboru a poradního vědeckého výboru.
Pozměňovací návrh   14 Návrh nařízení Čl. 2 – písm. e a (nové)
Znění navržené Radou	Pozměňovací návrh
	ea) poskytování informací evropským orgánům dohledu dle potřeby.
Pozměňovací návrh   15 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1
Znění navržené Radou	Pozměňovací návrh
1. ECB zajistí dostatečné lidské a finanční zdroje pro splnění svého úkolu, kterým je zajištění sekretariátu.	1. ECB zajistí dostatečné lidské a finanční zdroje pro splnění úkolů sekretariátu a současně zajistí vysoce kvalitní personál, který všestranně odráží širokou působnost ESRB a složení generální rady. ECB zajistí náležité financování sekretariátu ze svých vlastních zdrojů.
Pozměňovací návrh   16 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2
Znění navržené Radou	Pozměňovací návrh
2. Vedoucí sekretariátu je jmenován ECB po konzultaci s generální radou ESRB.	2. Vedoucí sekretariátu je jmenován ECB na návrh generální rady ESRB.
Pozměňovací návrh   17 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2 a (nový)
Znění navržené Radou	Pozměňovací návrh
	2a. Všichni členové sekretariátu mají povinnost, a to i po skončení svých funkcí, zachovat v souladu s článkem 8 nařízení (EU) č. .../2010 [ESRB] důvěrnost informací, na které se vztahuje služební tajemství, aby byl splněn účel článku 6 tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh   18 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2
Znění navržené Radou	Pozměňovací návrh
2. Vedoucí sekretariátu nebo jeho zástupce je přítomen na zasedáních generální rady, řídícího výboru a poradního technického výboru ESRB.	2. Vedoucí sekretariátu nebo jeho zástupce je přítomen na zasedáních generální rady, řídícího výboru a poradního vědeckého výboru ESRB.
Pozměňovací návrh   19 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 2 a (nový)
Znění navržené Radou	Pozměňovací návrh
	2a. Sekretariát může požadovat od evropských orgánů dohledu a v případech uvedených v článku 15 nařízení (EU) č. …/2010 [ESRB] od vnitrostátních orgánů dohledu, národních centrálních bank, jiných orgánů členských států nebo na základě odůvodněné žádosti přímo od finančních institucí informace, a to v jednotlivé, souhrnné nebo obecné podobě, které se vztahují k finančním institucím nebo trhům a jsou relevantní z hlediska úkolů ESRB.
Pozměňovací návrh   20 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 2 b (nový)
Znění navržené Radou	Pozměňovací návrh
	2b. Informace podle odstavce 2 mohou zahrnovat údaje týkající se Evropského hospodářského prostoru, Unie nebo eurozóny či souhrnné a jednotlivé údaje z jednotlivých států. Údaje týkající se jednotlivých států se shromažďují pouze na základě odůvodněné žádosti. Před vyžádáním údajů sekretariát nejprve zohlední existující statistiky předkládané, rozšiřované a vytvářené jak evropským statistickým systémem, tak ESCB a poté provede konzultaci s příslušným evropským orgánem dohledu, aby byla zajištěna přiměřenost žádosti.
Pozměňovací návrh   21 Návrh nařízení Článek 7
Znění navržené Radou	Pozměňovací návrh
Tři roky po datu uvedeném v článku 8 Rada na základě zprávy Komise toto nařízení posoudí a po obdržení stanoviska ECB a stanoviska evropských orgánů dohledu stanoví, zda je třeba toto nařízení přezkoumat.	Do ...* Evropský parlament a Rada prozkoumají na základě zprávy Komise toto nařízení a po obdržení stanoviska ECB stanoví, zda cíle a organizace ESRB vyžadují přezkum.
	Tato zpráva zejména posoudí, zda:
	a) je vhodné zjednodušit a posílit strukturu Evropského systému orgánů finančního dohledu (ESFS) za účelem zvýšení soudržnosti mezi makro- a mikroúrovní a mezi evropskými orgány dohledu;
	b) je vhodné posílit regulační pravomoci evropských orgánů dohledu;
	c) vývoj ESFS odpovídá globálnímu vývoji v této oblasti;
	d) se ESFS vyznačuje dostatečnou rozmanitostí a kvalitou;
	e) odpovědnost a transparentnost ve vztahu k požadavkům na zveřejňování jsou odpovídající.
	______ * Tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost.
Odůvodnění

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Evropská unie (EU) zřizuje rámec pro ochranu finanční stability. Integrovaný finanční trh EU, jemuž ve většině zemí EU dominují velké celoevropské skupiny, nemůže správně fungovat, jestliže dohled na úrovni členských států bude i nadále roztříštěný. EU potřebuje vybudovat novou finanční strukturu s integrovaným obezřetnostním dohledem působícím na mikroúrovni, včetně přenesení pravomocí na EU. Evropský dohled vykonávaný na makroúrovni přitom mohl odhalit, že neudržitelný nárůst objemu úvěrů, spekulativní bublina na trhu s nemovitostmi a rozsáhlé deficity běžných účtů mohou makroekonomickou a finanční stabilitu značně ohrozit. Evropa musí bezodkladně rozvíjet svou odbornost v oblasti obezřetnostního dohledu na makroúrovni, aby byla schopna odhalit systémová rizika, jinými slovy aby bylo možné zjistit na evropské úrovni riziko finanční nestability, případně před ním varovat a zajistit následná opatření.

I když se dalším finančním krizím v budoucnu nelze vyhnout, jejich sociální a hospodářské důsledky by napříště měly být méně závažné, jak se v porovnání s reálným dopadem Velké hospodářské krize stalo v případě krize nynější. Evropa potřebuje legislativní a institucionální rámec, který by řešil platební neschopnost důležitých systémových finančních institucí. Bude proto vytvořen nový orgán pro obezřetnostní dohled na makroúrovni s názvem Evropský výbor pro systémová rizika (ESRB) a nový orgán pro obezřetnostní dohled na mikroúrovni nazvaný Evropský systém orgánů finančního dohledu (ESFS). Účinnost ESRB se opírá o prestiž ECB, neboť tento nový orgán nebude moci členským státům či finančním institucím předepisovat opatření či ukládat sankce a varování, která vydá, nebudou právně závazná. Efektivnost obou orgánů se tak odvíjí od vynikající pověsti Evropské centrální banky (ECB) a všeobecně uznávané odborné zdatnosti jejích pracovníků. ECB bude mít při provádění evropského dohledu na makroúrovni klíčovou úlohu.

Měnová politika velmi nízkých úrokových sazeb vedla v posledních letech k vytváření spekulativních bublin v oblasti fyzických a finančních aktiv, které, když praskly, vyvolaly krizi, jíž nyní procházíme. Konečným cílem struktury dohledu je zabránit vzniku takových dramatických situací v budoucnu, zajistit finanční stabilitu a ochránit spotřebitele. Předcházení systémovým rizikům, potížím nebo selháním významné části finančního sektoru nebo zmírňování těchto jevů omezí důsledky, které pro reálnou ekonomiku a evropské občany přinese příští krize.

V posledních dvou desetiletích byla evropská měnová politika účinná z hlediska kontroly inflace. Jasné uvedení cíle „cenové stability“ (např. jasný cíl v podobě 2% roční inflace) doprovázel rovněž jednoznačný a mocný nástroj měnové politiky, úroková sazba. K cenové umírněnosti v rozvinutých zemích přispěl v tomto smyslu také rozmach volného obchodu a rozšíření sítí globální produkce po celém světě v posledních dvaceti letech, jež doprovázel tlak na deflaci.

Lze však namítnout, že úrokové sazby byly celá léta na uměle nízké úrovni v porovnání s tržními úrokovými sazbami, které by byly volně určovány nabídkou úvěrů a poptávkou po investicích. Tato skutečnost mohla být jednou z hlavních příčin současné krize. Očekávání hospodářských subjektů tak byla do té míry zkreslena, že je to dovedlo až k extrémní zadluženosti plynoucí z financování nadměrné spotřeby a investic. Každopádně existuje poměrně velká shoda v tom, jak účinná byla uvedená měnová politika.

Globalizace ekonomiky, která je obzvláště silná, pokud jde o pohyb kapitálu, nicméně finanční trhy značně proměnila. Centrální banky se držely své tradiční úlohy, jíž je boj proti inflaci, a k tomuto účelu využívaly úrokové sazby. Volný pohyb kapitálu však v neobvyklé míře posílil vazbu mezi měnovým a finančním sektorem. Tato nová situace vedla stále častěji k tomu, že centrální banky zařadily na svůj program činnosti i stabilizaci finančních trhů.

Současné splnění obou cílů (stability cen a stability finančních trhů) je s použitím pouze jediného nástroje, úrokové sazby, nemožné, a to i přesto, že se může jednat o nástroj velice účinný. Úroková sazba se osvědčila v boji proti inflaci, ale v několika zemích nedokázala zabránit úvěrové konjunktuře a vytvoření spekulativních bublin na trhu s nemovitostmi.

Je proto zapotřebí nový nástroj a v posledních dvou letech se dospělo ke shodě v tom, že tímto nástrojem by měla být regulace bankovních a finančních systémů v rámci celé EU a dohled nad nimi. Přestože regulace finančního sektoru existovala již mnoho let, v podmínkách nového globalizovaného světa se ukázala jako nevhodná a nedostatečná. Po zavedení eura jsou dohled a regulace vlastně jedinými významnými pravomocemi, jež si národní centrální banky v daných členských státech vyhradily pro sebe. Proto je dnes prokazatelně potřebné a vhodné zdokonalit regulaci evropského rozměru.

Prezidentu Evropské centrální banky byl v roce 2005 v rámci přednášky v Singapuru[1] položen dotaz ohledně vytváření spekulativních bublin v oblasti cen fyzických a finančních aktiv. Prezident odpověděl, že spekulace lze odhalit, jestliže se např. určitý druh úvěru nebo cena některých aktiv začne významně odchylovat od své historické tendence, a vyjádřil se pro využití zvyšování úrokových sazeb s cílem zamezit vytváření spekulativních bublin. Vzniklé náklady se promítnou do stimulace pojištění, které zabrání horším scénářům. Toto opatření se jeví jako přiměřené, ale vzhledem ke zkušenostem s nedávnou finanční krizí jako nepříliš vhodné. Finanční systém se totiž může měnícím se úrokovým sazbám přizpůsobit např. tím, že změní podmínky úrokových smluv (může být třeba prodloužena doba splácení hypoték).

Za takových okolností má úprava úrokových sazeb jen malý vliv na to, zda spekulativní bubliny „splasknou“. Jestliže nedojde k markantnímu zvýšení úrokových sazeb, které by poškodilo celou ekonomiku, budou uměle nízké úrokové sazby i nadále napájet spekulativní bubliny, a ty budou přetrvávat. Právě v tomto smyslu je zapotřebí kvalitnější dohled. Např. ani systém dynamických rezerv španělské centrální banky ve Španělsku nezabránil vzniku obří spekulativní bubliny na trhu s nemovitostmi. Objem kumulovaného dluhu, který mají stavební investoři u španělských bank, odpovídá 30 % HDP Španělska za rok 2009 (325 000 milionů EUR).

V jádru rozpravy o celé nové finanční struktuře, kterou budují evropské instituce a kdy tato zpráva tvoří malou část této debaty, stojí nezbytné zlepšení finanční regulace a dohledu. Pro příliš velké instituce, které si bankrot nemohou dovolit, by se jako vhodné řešení jevila kontrola míry spekulací na zisk s použitím finanční páky. Menší míra těchto investic je totiž motivuje k úvahám, zda si zachovat svou původní velikost, nebo zda se rozdělit na menší subjekty uzpůsobené pro tradiční činnosti komerčního bankovnictví.

Míra těchto investic je proto nutí snižovat rozsah tohoto typu zadlužení vůči úvěrovým institucím, a to buď snížením objemu úvěrů určených pro sektor bydlení, nebo tím, že zvýší svou kapitálovou základnu, což jim umožní vstřebat přemíru ztrát ve chvíli, kdy bublina praskne. Akumulaci rizik se vnitrostátním orgánům dohledu v několika národních systémech nepodařilo zastavit.

Různé návrhy týkající se způsobu regulace finančních trhů spojují dva společné prvky. Na jedné straně by bylo nutné snížit vysokou míru investic s použitím finanční páky, konkrétně tedy snížit poměr celkových aktiv a kapitálu, na straně druhé by bylo třeba zvýšit kapitálové požadavky finančních subjektů. To má zásadní význam pro vytvoření odpovídající kapitálové základny pro případ, že bude třeba se vyrovnat s případnými ztrátami vzniklými v důsledku budoucích finančních krizí. Měli bychom mít na paměti, že hlavní funkcí finančního systému je měnit úspory na investice. V tomto procesu je nemožné docílit toho, aby na sebe finanční instituce nebraly rizika. Dokonce i teď, kdy jsou rizika podrobena lepšímu dohledu, není možnost vzniku nových spekulativních bublin vyloučena.

V konkrétním případě bankovnictví platí, že dokud budou sloučena odvětví komerčních a investičních půjček, budou velké banky vedeny k tomu, aby při nákupu a prodeji finančních aktiv vystavovaly svůj kapitál riziku místo toho, aby byly oporou reálné ekonomiky tím, že budou vybrané vklady převádět na úvěry poskytované rodinám a podnikům. Banky ve skutečnosti nejsou povinny jednat jinak.

Z tohoto důvodu musí být nové nařízení flexibilní, aby bylo možné snížit míru investic s použitím finanční páky, objeví-li se znepokojující signály. Např. v prvních letech období 1996–2006, kdy ve Španělsku došlo v obrovskému nárůstu objemu úvěrů, který činil po deset let pravidelně 20 % ročně, se mělo rozsvítit oranžové, ne-li červené varovné světlo. V tomto případě bylo třeba zakročit proti finančním institucím (velkým i malým), které podstupovaly výraznější rizika poskytováním hypoték, čímž se omezoval jejich limit pro investice s použitím finanční páky.

Na druhé straně je sledování finančního sektoru na evropské úrovni klíčovým předpokladem pro efektivnost řádných regulačních postupů, vzhledem k tomu, že na úrovni členských států selhala analýza řady krizových ukazatelů. Na 5. konferenci ECB o centrálním bankovnictví v listopadu 2008 prezident ECB uvedl: „(…) už v roce 2006 se objevily varovné signály, že ceny na globálních trzích jsou nastaveny tak, aby odpovídaly ideální situaci („priced for perfection“), takže by i sebemenší změna podmínek mohla vážně narušit finanční trhy. (...) Věděli jsme, že se schyluje k bouři, ovšem netušili jsme, odkud přesně přijde. Stejně tak jsme neměli ponětí, co ji spustí ani kdy to bude.[2]

Myšlenky zformulované ve zprávě de Larosièrovy skupiny, kdy mnohé z nich jsou dnes obsaženy v projednávaném balíčku opatření pro oblast dohledu, umožní v tomto smyslu kompetentní politiku regulace finančních trhů a dohledu nad nimi. Klíčem k úspěchu bude propojení dohledu na mikro- i makroúrovni a plynulé předávání informací mezi oběma úrovněmi. Proto bude hrát sekretariát ESRB významnou úlohu při zajišťování účinné a rychlé výměny údajů mezi různými zúčastněnými subjekty a současně bude přísně dbát na dodržování potřebné důvěrnosti. Od počátku se počítá s tím, že orgány dohledu na mikroúrovni a ESRB tvoří jeden celek a budou spolu úzce spolupracovat. Tato nová struktura by měla zajistit, že EU uslyší hřmění ještě před bouří a včas zareaguje.

• [1]  „Asset price bubbles and monetary policy“ (Spekulace s cenami aktiv a měnová politika)
  Projev prezidenta ECB Jeana-Clauda Tricheta, přednáška v rámci MAS, Singapur dne 8. června 2005.
  http://www.ecb.int/press/key/date/2005/html/sp050608.en.html
• [2]  „Undervalued risk and uncertainty: Some thoughts on the market turmoil“ Podceněné riziko a nejistota – několik zamyšlení nad neklidnými trhy“
  Projev prezidenta ECB Jeana-Clauda Tricheta na páté konferenci ECB o centrálním bankovnictví přednesený dne 13. listopadu 2008 ve Frankfurtu nad Mohanem.
  http://www.ecb.int/press/key/date/2008/html/sp050608.en.html

POSTUP

Název	Specifické úkoly Evropské centrální banky vztahující se k fungování Evropského výboru pro systémová rizika
Referenční údaje	05551/2010 – C7-0014/2010 – KOM(2009)0500 – 2009/0141(CNS)
Datum konzultace s EP	2.2.2010
Příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	ECON 8.2.2010
Zpravodaj(ové)        Datum jmenování	Ramon Tremosa i Balcells 20.10.2009
Projednání ve výboru	23.11.2009		23.2.2010		23.3.2010		27.4.2010
Datum přijetí	10.5.2010
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	33 3 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Burkhard Balz, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Pascal Canfin, Nikolaos Chountis, George Sabin Cutaş, Leonardo Domenici, Derk Jan Eppink, Diogo Feio, Vicky Ford, José Manuel García-Margallo y Marfil, Jean-Paul Gauzès, Sven Giegold, Sylvie Goulard, Othmar Karas, Astrid Lulling, Arlene McCarthy, Ivari Padar, Antolín Sánchez Presedo, Olle Schmidt, Edward Scicluna, Peter Simon, Peter Skinner, Theodor Dumitru Stolojan, Ramon Tremosa i Balcells
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Pervenche Berès, Carl Haglund, Syed Kamall, Philippe Lamberts, Catherine Stihler, Pablo Zalba Bidegain
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Andrea Cozzolino, Michel Dantin, Frank Engel, Christa Klaß, Elisabeth Morin-Chartier
Datum předložení	21.5.2010