DOPORUČENÍ k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky

10. 6. 2010 - (09898/2010 – C7‑0145/2010 – 2010/0066(NLE)) - ***

Výbor pro právní záležitosti
Zpravodaj: Tadeusz Zwiefka

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky

(09898/2010 – C7-0145/2010 – 2010/0066(NLE))

(Postup souhlasu)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky (09898/2010);

–   s ohledem na žádost o udělení souhlasu předloženou Radou na základě čl. 329 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0145/2010),

–   s ohledem na čl. 74 g a čl. 81 odst. 1 jednacího řádu,

–   s ohledem na doporučení Výboru pro právní záležitosti (A7‑0194/2010),

A. vzhledem k tomu, že Komise předložila dne 17. července 2006 návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 2201/2003 ohledně příslušnosti a pravidel o právních předpisech použitelných v manželských věcech („Řím III“) (KOM(2006)0399),

B.  vzhledem k tomu, že právním základem tohoto návrhu byly čl. 61 písm. c) a čl. 67 odst. 1 Smlouvy o ES, které vyžadují jednomyslné rozhodnutí Rady;

C. vzhledem k tomu, že dne 21. října 2008 Parlament v rámci postupu konzultace přijal návrh Komise v pozměněném znění[1],

D. vzhledem k tomu, že již v polovině roku 2008 bylo zřejmé, že některé členské státy čelí konkrétním problémům, které jim znemožňují navrhované nařízení přijmout; vzhledem k tomu, že zejména jeden členský stát nesouhlasil s tím, aby jeho soudy uplatňovaly rozvodové právo jiného státu, jež považoval za přísnější než své vlastní rozvodové právo, a přál si i nadále používat své vlastní hmotné právo pro každý rozvod, o který se požádá u jeho soudů; vzhledem k tomu, že velká většina členských států se domnívala, že pravidla upravující rozhodné právo byla zásadním prvkem navrhovaného nařízení a že tato pravidla by v některých případech vedla k tomu, že by soudy uplatňovaly cizí rozvodové právo,

E.  vzhledem k tomu, že Rada na svém zasedání ve dnech 5. a 6. června 2008 došla k závěru, že „v otázce pokroku ohledně navrhovaného nařízení nebylo dosaženo jednotného postoje a že existují nepřekonatelné překážky, které brání tomu, aby bylo jednotného postoje dosaženo nyní nebo v blízké budoucnosti“ a že „cílů nařízení nelze dosáhnout v přiměřené lhůtě za použití příslušných ustanovení Smluv“,

F.  vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 20 Smlouvy o Evropské unii se může nejméně devět členských států, které si v rámci nevýlučné pravomoci Unie přejí mezi sebou navázat posílenou spolupráci, v mezích a za podmínek uvedených v tomto článku a v článcích 326 až 334 Smlouvy o fungování Evropské unie obracet na její orgány a vykonávat tyto pravomoci při použití příslušných ustanovení Smluv,

G. vzhledem k tomu, že k dnešnímu datu uvedlo dvanáct členských států[2], že hodlají mezi sebou navázat posílenou spolupráci v oblasti práva rozhodného ve věcech manželských,

H. vzhledem k tomu, že Parlament ověřil soulad s článkem 20 Smlouvy o Evropské unii a články 326-334 Smlouvy o fungování Evropské unie,

I.   vzhledem k tomu, že tato posílená spolupráce může být považována za prvek podporující cíle Unie, chránící její zájmy a posilující její proces integrace ve smyslu článku 20 Smlouvy o Evropské unii, jak potvrdila široká konzultace zúčastněných stran, která byla součástí hodnocení dopadů Komise provedeného v souvislosti s její zelenou knihou (KOM(2005)0082), vzhledem dále k značnému počtu „mezinárodních“ manželství a přibližně 140 000 rozvodů s mezinárodním prvkem, k nimž v Unii došlo v roce 2007, přičemž je třeba podotknout, že dvě ze zemí hodlajících se zúčastnit této posílené spolupráce – Německo a Francie – se na nových „mezinárodních“ rozvodech v uvedeném roce podílejí nejvyšší měrou,

J.   vzhledem k tomu, že harmonizace kolizních norem usnadní vzájemné uznávání soudních rozhodnutí v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva, neboť posílí vzájemnou důvěru; vzhledem k tomu, že v současnosti existuje 26 různých souborů kolizních norem v oblasti rozvodu v členských státech, které se účastní justiční spolupráce v občanských věcech, a že zavedení posílené spolupráce v této oblasti sníží tento počet na 14, čímž posílí harmonizaci norem mezinárodního práva soukromého a podpoří proces integrace,

K. vzhledem k tomu, že předchozí pokusy o uplatnění tohoto podnětu jednoznačně ukázaly, že navrhované rozhodnutí je posledním prostředkem, jak dosáhnout daného cíle, a že by cílů této spolupráce nemohlo být dosaženo v přiměřené lhůtě; vzhledem k tomu, že se této spolupráce hodlá zúčastnit přinejmenším devět států; vzhledem k tomu, že podmínky článku 20 Smlouvy o Evropské unii jsou tudíž splněny,

L.  vzhledem k tomu, že podmínky článků 326-334 Smlouvy o fungování Evropské unie jsou taktéž splněny,

M. vzhledem k tomu, že posílená spolupráce v této oblasti je v souladu se smlouvami a s právem Unie a nemá vliv na již existující acquis, neboť jediné platné normy Unie v této oblasti se vztahují na příslušnost, uznávání a výkon soudních rozhodnutí, a nikoli rozhodné právo; vzhledem k tomu, že tato spolupráce nepovede k žádné diskriminaci na základě státní příslušnosti zakázané článkem 18 Smlouvy o fungování Evropské unie, protože navrhované kolizní normy se uplatní na všechny strany sporu probíhajícího před soudem zúčastněných členských států, bez ohledu na jejich státní příslušnost či bydliště,

N. vzhledem k tomu, že tato posílená spolupráce nenaruší vnitřní trh ani sociální a územní soudržnost a nevytvoří překážku ani diskriminaci v obchodu mezi členskými státy, ani mezi nimi nevyvolá narušení hospodářské soutěže; vzhledem k tomu, že naopak usnadní řádné fungování vnitřního trhu prostřednictvím odstranění možných překážek bránících volnému pohybu osob a pro jednotlivce a profesionály ze zúčastněných členských států usnadní řešení určitých problémů, aniž by vedla k jakékoli diskriminaci mezi občany,

O. vzhledem k tomu, že tato posílená spolupráce bude respektovat práva, pravomoci a povinnosti členských států, které se jí nezúčastní, neboť si zachovají vlastní platné normy mezinárodního práva soukromého v této oblasti; vzhledem k tomu, že neexistují mezinárodní dohody mezi státy, které se spolupráce zúčastní, a státy, které se jí nezúčastní, jež by byly touto posílenou spoluprací porušeny; a vzhledem k tomu, že tato spolupráce neovlivní uplatňování haagských úmluv o rodičovské zodpovědnosti a vyživovací povinnosti k dětem,

P.  vzhledem k tomu, že čl. 328 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že posílená spolupráce zůstává po celou dobu otevřena všem členským státům, které se jí přejí zúčastnit,

Q. vzhledem k tomu, že čl. 333 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie umožňuje Radě (přesněji řečeno členům Rady zastupujícím členské státy účastnící se posílené spolupráce) přijmout rozhodnutí o tom, že bude rozhodovat řádným legislativním postupem, a nikoli zvláštním legislativním postupem podle čl. 81 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, v němž je Parlament pouze konzultován,

1.  schvaluje návrh rozhodnutí Rady;

2.  vyzývá Radu, aby přijala rozhodnutí na základě čl. 333 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie o tom, že o návrhu nařízení Rady, jímž se zavádí posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky, bude rozhodovat řádným legislativním postupem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

• [1]               Úř. věst. C 15 E, 21.1.2010, s. 128.
• [2]  Rakousko, Belgie, Bulharsko, Francie, Německo, Itálie, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Rumunsko, Španělsko a Slovinsko.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Dne 17. července 2006 přijala Komise návrh tzv. nařízení „Řím III“, jehož právním základem byly čl. 61 písm. c) a čl. 67 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství[1]. Tento návrh si kladl za cíl pozměnit stávající pravidla upravující příslušnost, jež stanovilo nařízení Brusel IIa, a zavést společná pravidla pro určení práva rozhodného pro přeshraniční rozvody. Je zřejmé, že tento návrh neusiloval o harmonizaci hmotného práva členských států v oblasti rozvodu.

Rada musela rozhodovat jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem (na základě čl. 67 odst. 1 SES[2]). Dne 21. října 2008 přijal Evropský parlament návrh Komise v pozměněném znění. Je třeba připomenout, že u opatření týkajících se rodinného práva s mezinárodním prvkem je Parlament pouze konzultován a zůstává tomu tak i po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.

Při jednáních v Radě se návrh dostal do nepřekonatelných obtíží. Zaprvé právo rozhodné pro rozvody se v jednotlivých členských státech liší. Zadruhé na Maltě nelze rozvázat manželství rozvodem. Zatřetí byly v průběhu diskusí v Radě uvedeny námitky ohledně toho, zda návrh dodržuje zásady subsidiarity a proporcionality. Návrh nezískal požadovanou jednomyslnost na zasedání Rady ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci konaném ve dnech 5. a 6. června 2008, a tento podnět byl tudíž zamítnut.

V červenci 2008 bylo zřejmé, že skupina deseti členských států byla poprvé v dějinách EU připravena uplatnit mechanismus posílené spolupráce s cílem pokročit na cestě k přijetí nařízení Řím III. Článek 20 SEU vyžaduje, aby se do posílené spolupráce zapojilo nejméně devět členských států. V současnosti je těchto států dvanáct. V době přijímání návrhu Komise jich bylo devět (Rakousko, Bulharsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Rumunsko, Španělsko a Slovinsko), protože Řecko stáhlo dne 3. března 2010 svou původní žádost o účast. Po tomto datu se k žádosti o zahájení posílené spolupráce přidalo Německo, Belgie a Lotyšsko.

Váš zpravodaj si je vědom, že se jedná o jedinečnou příležitost – poprvé bude uplatněn postup posílené spolupráce – a že tato skutečnost současně představuje politováníhodné odchýlení se od dosavadního směru, jímž se Unie ubírala, neboť v oblasti občanského a rodinného práva jsme byli obzvláště úspěšní při přijímání právních předpisů pro celou Evropu, navzdory specifickému postavení Dánska, Irska a Spojeného království.

Je však také pevně přesvědčen, že nad těmito úvahami převažuje zájem na vyřešení právních problémů, jimž čelí evropští občané v případě přeshraničního řízení o rozvodu či rozluce. V zájmu našich občanů musíme učinit vše, co je v našich silách, abychom zajistili, aby pro ně tato skutečně bolestivá období v životě nebyla ještě náročnější kvůli obtížím spojeným se skutečností, že se soudy musí navíc zabývat problémy rozhodného práva, které jsou obtížně pochopitelné dokonce i pro četné právníky.

Vyzývá Komisi a členské státy účastnící se posílené spolupráce, aby podporovaly účast co největšího počtu členských států, v souladu s čl. 328 odst. 1 druhým pododstavcem. V tomto klíčovém okamžiku, kdy je poprvé v historii Unie uplatněna posílená spolupráce, je důležité vydat se správným směrem – k větší a hlubší integraci. Je třeba zabránit tomu, aby byla posílená spolupráce vnímána a používána jako nástroj pro zvláštní ujednání určený pouze omezenému okruhu zemí.

Váš zpravodaj by rád poděkoval paní Gebhardtové, zpravodajce Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, za to, že souhlasila s tím, že nebude vypracovávat stanovisko k této otázce, a umožní tak co nejrychlejší dokončení tohoto postupu.

• [1]  Návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 2201/2003, pokud jde o příslušnost, a zavádí se pravidla pro rozhodné právo ve věcech manželských (KOM(2006)0399).
• [2]  Viz současný čl. 81 odst. 3 SFEU.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	1.6.2010
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	24 0 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Raffaele Baldassarre, Luigi Berlinguer, Sebastian Valentin Bodu, Françoise Castex, Christian Engström, Marielle Gallo, Gerald Häfner, Daniel Hannan, Klaus-Heiner Lehne, Antonio Masip Hidalgo, Alajos Mészáros, Evelyn Regner, Francesco Enrico Speroni, Dimitar Stoyanov, Alexandra Thein, Diana Wallis, Rainer Wieland, Cecilia Wikström, Zbigniew Ziobro, Tadeusz Zwiefka
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Piotr Borys, Kurt Lechner, Toine Manders, Angelika Niebler
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Wojciech Michał Olejniczak, Jutta Steinruck