ZPRÁVA o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy

    14. 6. 2010 - (2009/2221(INI))

    Výbor pro zaměstnanost a sociální věci
    Zpravodajka: Emilie Turunen

    Postup : 2009/2221(INI)
    Průběh na zasedání
    Stadia projednávání dokumentu :  
    A7-0197/2010

    NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

    o podpoře přístupu mládeže na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy

    (2009/2221(INI))

    Evropský parlament,

    –       s ohledem na dokument týkající se hodnocení Lisabonské strategie SEK(2010)0114,

    –       s ohledem na sdělení Komise o nových dovednostech pro nová pracovní místa – předvídání a zohledňování potřeb trhu práce a potřebných kvalifikací (KOM(2008)0868),

    –       s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise – přílohu ke sdělení Komise o nových dovednostech pro nová pracovní místa (SEK(2008)3058),

    –       s ohledem na sdělení Komise o společném závazku v oblasti zaměstnanosti (KOM(2009)0257),

    –       s ohledem na návrh směrnice o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (KOM(2008)0426),

    –       s ohledem na sdělení Komise o nových dovednostech pro nová pracovní místa – předvídání a zohledňování potřeb trhu práce a potřebných kvalifikací, přijaté dne 9. března 2009 v Bruselu,

    –       s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání[1],

    –       s ohledem na sdělení Komise o podpoře plnohodnotné účasti mladých lidí na vzdělávání, zaměstnanosti a ve společnosti (KOM(2007)0498) doplněné pracovním dokumentem útvarů Komise o zaměstnávání mladých lidí v EU (SEK(2007)1093),

    –       s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2008 o pokroku v oblasti rovných příležitostí a nediskriminace v EU (provádění směrnic 2000/43/ES a 2000/78/ES)[2],

    –       s ohledem na sdělení Komise o strategii EU pro mládež – investování do mládeže a posílení jejího postavení. Obnovená otevřená metoda koordinace přístupu k problémům a příležitostem mládeže (KOM(2009)0200),

    –       s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 2. dubna 2009 týkající se návrhu směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci[3],

    –       s ohledem na Zelenou knihu Komise o podpoře mobility mladých lidí ve vzdělávání, (KOM(2009)0329),

    –       s ohledem na zprávu Komise nazvanou Zaměstnanost v Evropě 2009, listopad 2009,

    –       s ohledem na nezávislou zprávu zpracovanou pro Komisi a nazvanou Nové dovednosti pro nová pracovní místa: aktuální opatření, která obsahují rady a hlavní doporučení týkající se rozvoje iniciativy v dalším kontextu budoucí strategie EU po roce 2020 pro růst a pracovní místa, únor 2010,

    –       s ohledem na nezávislou zprávu nazvanou Přístup k práci: současná praxe a budoucí potřeby v oblasti zapojení mladých lidí do trhu práce, Mládež, pracovní místa a nezaměstnanost: úvahy nad lepším zapojení mládeže do trhu práce, jejíž vypracování zadala Komise v souvislosti s projektem týkajícím se mladých lidí (Závěrečná zpráva o situaci mladých lidí, září 2008),

    –       s ohledem na studii nadace Eurofound týkající se mladých lidí a práce, březen 2007,

    –       s ohledem na studii střediska Cedefop týkající se pokynů pro profesionalizaci kariéry: lékařské dovednosti a možnosti kvalifikace v Evropě, březen 2009,

    –       s ohledem na studii střediska Cedefop o dovednostech pro budoucnost Evropy: předvídání potřeb profesních dovedností, květen 2009,

    –       s ohledem na čtvrtou zprávu střediska Cedefop o výzkumu v oblasti odborného vzdělávání a přípravy v Evropě: souhrnná zpráva s názvem Modernizace odborného vzdělávání a přípravy, prosinec 2009,

    –       s ohledem na zprávu OECD Perspektivy zaměstnanosti 2008 s názvem Dobrý začátek? Přesuny mladých lidí na pracovních trzích v zemích OECD, listopad 2008,

    –       s ohledem na Evropský pakt mládeže zaměřený na podporu účasti všech mladých lidí na vzdělávání, zaměstnanosti a ve společnosti, březen 2005,

    –       s ohledem na petici 1452/2008, kterou jménem „Génération Précaire“ předložila Anne-Charlotte Baillyová (Německo) a která se týká rovného přidělování stáží a řádného přístupu mladých lidí na evropský trh práce,

    –       s ohledem na rozsudek (C-555/07) Evropského soudního dvora týkající se zásady nediskriminace na základě věku, leden 2010,

    –       s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o dialogu mezi univerzitami a podniky: nové partnerství pro modernizaci evropských univerzit[4],

    –       s ohledem na článek 156 Smlouvy o fungování Evropské unie,

    –       s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

    –       s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání (A7‑0197/2010),

    A.     vzhledem k tomu, že hospodářská krize způsobila v členských státech EU obrovský nárůst nezaměstnanosti; vzhledem k tomu, že tímto trendem byli nepřiměřeně zasaženi mladí lidé; vzhledem k tomu, že nezaměstnanost mladých lidí stoupá rychleji v porovnání s průměrnou mírou nezaměstnanosti; vzhledem k tomu, že v prosinci 2009 bylo v EU více než 5,5 milionů nezaměstnaných mladých lidí mladších 25 let, tedy 21,4 % všech mladých lidí, čímž vzniká paradoxní situace, že mladí lidé, kteří mají být s ohledem na stárnutí obyvatelstva základní oporou systému důchodového zabezpečení, zůstávají místo toho na hospodářské periferii,

    B.     vzhledem k tomu, že mladí lidé mají jen omezené možnosti nalézt stálé řádné zaměstnání; vzhledem k tomu, že mladí lidé často vstupují na trh práce prostřednictvím atypických, vysoce flexibilních, nejistých a nezaručených forem zaměstnání (krátké částečné úvazky, dočasná práce nebo pracovní poměr na dobu určitou apod.), přičemž pravděpodobnost, že se jedná o odrazový můstek ke stálému zaměstnání, je mizivá,

    C.     vzhledem k tomu, že se zdá, že zaměstnavatelé častěji využívají místo řádných pracovních smluv formu praxí a stáží a zneužívají tak překážek, které jsou pro mladé lidi spojeny se vstupem na trh práce; vzhledem k tomu, že členské státy se musí takovými formami zneužívání mladých lidí zabývat a účinně je odstraňovat,

    D.     vzhledem k tomu, že čtyři z deseti opatření, která byla přijata na pražském mimořádném summitu EU o zaměstnanosti uspořádaném v roce 2009, se týkají vzdělávání, odborné přípravy, celoživotního vzdělávání, učňovské přípravy, usnadnění mobility a lepšího předvídání potřeb trhu práce a odpovídajících dovedností,

    E.     vzhledem k tomu, že vlivem nezaměstnanosti a částečné zaměstnanosti mladých lidí vznikají společnosti obrovské sociální a ekonomické náklady, v jejichž důsledku dochází ke ztrátě příležitostí hospodářského růstu, k poklesu daňového základu oslabujícího investice do infrastruktury a veřejných služeb, ke zvýšení sociálních nákladů, nedostatečnému využívání investic do vzdělávání a výchovy a riziku dlouhodobé nezaměstnanosti a sociálního vyloučení,

    F.     vzhledem k tomu, že mladé generace se budou muset vypořádat s obrovským zadlužením státu způsobeným současnými generacemi,

    G.     vzhledem k tomu, že ekonomické a demografické odhady ukazují, že v příštím desetiletí vznikne v EU 80 milionů pracovních příležitostí, z nichž většina bude vyžadovat vysoce kvalifikovanou pracovní sílu; vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti lidí s vysokou kvalifikací v EU jako celku je přibližně 85 %, u lidí se střední kvalifikací je to 70 % a u pracovní síly s nízkou kvalifikací je to 50 %,

    H.     vzhledem k tomu, že pro vytváření pracovních míst je klíčový hospodářský růst, neboť vyšší růst s sebou nese více pracovních příležitostí; vzhledem k tomu, že více než 50 % nových pracovních míst v Evropě je vytvořeno malými a středními podniky,

    I.      vzhledem k tomu, že přechod od vzdělání k praxi a od jednoho zaměstnání k jinému je pro mladé lidi v celé EU strukturální výzvou; vzhledem k tomu, že učňovské vzdělávání má do značné míry pozitivní dopad na přístup mladých lidí k zaměstnání, zejména pokud umožňuje získávat odborné schopnosti a specifické znalosti přímo v podnicích,

    J.      vzhledem k tomu, že by se měla výrazně zlepšit kvalita vzdělávacích programů a měla by se rozšiřovat partnerství mezi univerzitami a podniky, účinné systémy odborné přípravy, půjčky na profesní rozvoj a investice zaměstnavatelů do odborné přípravy,

    K.     vzhledem k tomu, že mladí lidé při vstupu na trh práce, stejně jako při rušení pracovních míst, často čelí diskriminaci na základě věku; vzhledem k tomu, že nezaměstnaností a chudobou, nebo tím, že budou zaměstnány v nestálých nebo stínových zaměstnáních jsou spíše než mladí muži ohroženy mladé ženy; vzhledem k tomu, že mladí muži byli na druhé straně více zasaženi nezaměstnaností současné hospodářské krize; vzhledem k tomu, že mladí lidé se zdravotním postižením čelí ještě větším překážkám při začleňování do pracovního procesu,

    L.     vzhledem k tomu, že díky práci přecházejí mladí lidé od sociální závislosti k soběstačnosti, práce jim pomáhá vyhnout se chudobě a umožňuje aktivně se zapojit do společnosti jak ekonomicky, tak sociálně; vzhledem k tomu, že právní předpisy některých členských států zavádějí diskriminaci na základě věku, a to prostřednictvím omezení práv mladých lidí, která se zakládají výlučně na věku, jako například nižší úroveň minimální mzdy pro mladé lidi ve Velké Británii, omezený přístup k Revenu de solidarité active ve Francii a nižší zaměstnanecké dávky pro mladé lidi v Dánsku, z nichž všechny, jakkoliv se snaží motivovat mladé lidi k práci, jsou nepřijatelné a mohou kontraproduktivně bránit mladým lidem stát se ekonomicky nezávislými, především v době krize s vysokou nezaměstnaností mladých,

    M.    vzhledem k tomu, že nebyly zcela splněny orientační cíle Lisabonské strategie týkající se mladých lidí a modernizace odborné přípravy,

    N.     vzhledem k tomu, že bezpečnější a pružnější systém zaměstnanosti, tzv. flexikurita je obecnou strategií pro pracovní trhy EU usilující o flexibilní a spolehlivé smlouvy, celoživotní vzdělávání, aktivní politiku zaměstnanosti a sociální zabezpečení; vzhledem k tomu, že tato strategie se bohužel v mnoha zemích vykládá příliš úzce jako „flexibilita“, čímž pozbyla komplexní povahu a hlediska jistoty zaměstnání a sociálního zabezpečení,

    O.     vzhledem k tomu, že v důsledku demografické změny bude po roce 2020 evropský hospodářský prostor negativně ovlivněn vážným nedostatkem odborníků a že tomuto vývoji lze čelit pouze dostatečným vzděláváním a odbornou přípravou,

    P.     vzhledem k roli, kterou hrají malé a střední podniky ve struktuře evropského hospodářství, ať už s ohledem na své velké zastoupení nebo pro svou strategickou funkci v boji proti nezaměstnanosti,

    1.      naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby byl jejich přístup k mladým lidem a zaměstnanosti založen na dodržování práv mladých lidí; nesmí být ohrožen kvalitativní aspekt slušné práce pro mladé lidi a hlavními faktory zohledněnými v prováděných krocích musejí být pracovní a další normy týkající se kvality práce, jako je pracovní doba, minimální mzda, sociální zabezpečení a bezpečnost a ochrana zdraví při práci;

    Vytvoření většího množství lepších pracovních míst a zapojení do trhu práce

    2.      vyzývá Radu a Komisi, aby stanovily strategii zaměstnanosti EU, která bude zahrnovat finanční nástroje a politiky zaměstnanosti s cílem vyhnout se růstu bez vytváření nových pracovních míst, v jejímž rámci budou nastaveny ambiciózní cíle v oblasti zaměstnanosti mladých lidí; důrazně vybízí, aby se strategie pro zaměstnanost zaměřila zejména na vytváření „zelených“ pracovních míst a sociální ekonomiku při současném zajištění toho, aby se do tohoto procesu rozhodování zapojil i Parlament;

    3.     zdůrazňuje, jak je pro členské státy důležité vytvářet „zelená“ pracovní místa, například prostřednictvím školení o ekologických technologiích;

    4.      vyzývá členské státy, aby vytvořily účinné pobídky, jako jsou dotace na zaměstnanost nebo příspěvky na pojištění pro mladé lidi, které jim zajistí důstojné životní a pracovní podmínky, aby tak byli zaměstnavatelé ve veřejném i soukromém sektoru motivováni k zaměstnávání mladých lidí, investicím do vytváření kvalitních pracovních míst pro mladé lidi i do jejich dalšího vzdělávání a zvyšování jejich kvalifikace během zaměstnání a k podpoře podnikání mladých lidí; zdůrazňuje zvláštní úlohu a význam malých podniků, pokud jde o odborné znalosti a tradiční „know-how“; vybízí k zajištění přístupu mladých lidí k nedávno vytvořenému evropskému nástroji mikrofinancování;

    5.      vyzdvihuje význam školení podnikatelů, jež je nedílnou součástí procesu nabývání dovedností potřebných pro nové typy zaměstnání;

    6.      vyzývá členské státy, aby v oblasti vzdělávání mladých lidí přijaly cílevědomou politiku;

    7.      vyzývá Komisi, aby stimulovala a podporovala – s přihlédnutím k dobrým vnitrostátním zkušenostem s partnerstvími mezi školami, univerzitami, podniky a sociálními partnery – pilotní projekty v nových strategických odvětvích rozvoje, které mladým lidem poskytují vhodnou vědeckou a technologickou přípravu a přípravu cílenou na zaměstnání, a to zejména ženám, s účelem podpořit inovaci a konkurenceschopnost v podnicích a k tomuto účelu využívat stipendia, odborné pracovní praxe v rámci vyššího vzdělávání a obvyklé pracovní smlouvy;

    8.      vyzývá univerzity, aby včas navázaly kontakty se zaměstnavateli, a aby studentům umožnily získat dovednosti nezbytné pro trh práce;

    9.      vyzývá členské státy, aby podnítily dalekosáhlá opatření zaměřená na povzbuzení hospodářství, například snížení daní a administrativní zátěže pro malé a střední podniky, a zajistily tak růst a vytváření nových pracovních míst, zejména pro mladé lidi;

    10.    doufá v úspěšné využívání mikroúvěrů mladými lidmi; domnívá se, že zakladatelům nových podniků musí být poskytováno důsledné a profesionální poradenství;

    11.    vyzývá členské státy, aby zavedly začleňující a cílené politiky trhu práce, které zajistí důstojné začlenění a smysluplné zaměstnání mladých lidí, např. prostřednictvím zřízení inspirativních sítí, programů pro praktikanty doplněných finanční pomocí, která jim umožní cestovat a žít v blízkosti místa, kde stáž probíhá, mezinárodních profesních center a středisek pro individuální poradenství mladým lidem, jež se především zaměří na témata jako je kolektivní organizace a znalost právních hledisek týkajících se praxe;

    12.    uznává, že pro mladé lidi je obtížné získat přístup k financování, aby mohli založit a rozvíjet svůj vlastní podnik; vyzývá členské státy a Komisi k přijetí opatření, která mladým lidem usnadní přístup k finančním prostředkům, a k tomu, aby ve spolupráci s podnikatelskými kruhy byly pro mladé lidi zavedeny poradenské programy týkající se zakládání a rozvoje podniků;

    13.    žádá členské státy, aby prostřednictvím inovativních projektů podporovaly dovednosti těch, kteří předčasně ukončili školní docházku, a aby je připravily pro trh práce;

    14.    vyzývá členské státy, aby v rámci nového zaměření vzdělávacích systémů počítaly se včasnou spoluprací mezi školami a zaměstnavateli; domnívá se, že místní a obecní orgány musí být zapojeny do plánování v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, neboť jsou v kontaktu se zaměstnavateli a znají jejich potřeby;

    15.   vyzývá Komisi, aby zvýšila finanční kapacitu Evropského sociálního fondu a zajistila jeho efektivnější využívání tak, aby bylo minimálně 10 % prostředků ve fondu vyhrazeno na projekty zaměřené na mladé lidi, a aby usnadnila přístup k těmto prostředkům; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby neohrožovaly provádění malých a inovativních projektů přemírou kontroly a aby přezkoumaly účinnost a přidanou hodnotu programů zaměstnanosti mladých lidí, jako je program „Mládež v akci“; vyzývá členské státy, aby zlepšily své zaměření na mladé lidi;

    16.    naléhavě vyzývá členské státy, aby upřednostňovaly spolupráci mezi poskytovateli vzdělávání v oblasti podnikatelských dovedností jako vhodného nástroje v boji proti strukturální nezaměstnanosti;

    Vzdělávání a přechod od vzdělávání k zaměstnání

    17.    vyzývá členské státy, aby zintenzívnily své úsilí s cílem omezit předčasné ukončování školní docházky tak, aby bylo do roku 2012 dosaženo cíle v rámci strategie EU 2020 maximálního počtu osob předčasně ukončujících školní docházku ve výši 10 %; vyzývá členské státy, aby využily celé škály opatření v boji proti předčasnému ukončování školní docházky a negramotnosti, například snížení počtu studentů ve třídách, zajištění pomoci žákům, kteří z ekonomických důvodů nemohou dokončit povinnou školní docházku, posílení praktického rozměru školních osnov, zavedení poradců do všech škol, vytvoření okamžité návaznosti pro osoby předčasně ukončující školní docházku; upozorňuje na příklad Finska, jež úspěšně snížilo počet studentů, kteří předčasně ukončili školní docházku, tím, že jim bylo poskytnuto poradenství, pokud jde o jejich další možnosti; vyzývá Komisi, aby se ujala koordinace projektů v oblasti osvědčených postupů;

    18.    vyzývá členské státy, aby zlepšily vazby systému vzdělávání na svět práce a vytvořily systémy předjímání potřebných dovedností a specializací;

    19.    požaduje zajištění toho, aby se všem dětem od počátku dostávalo nezbytné podpory cílené zejména na děti s jazykovými problémy nebo jinými omezeními, aby se jim tak otevřely co nejširší vzdělávací a profesní příležitosti;

    20.   požaduje zvýšení množství i kvality odborné přípravy; odkazuje na pozitivní zkušenosti s kombinovaným systémem odborného vzdělávání a přípravy v zemích, jako je Německo, Rakousko a Dánsko, kde je tento systém vnímán jako důležitý pro usnadnění přechodu mladých lidí od vzdělávání k zaměstnání; vyzývá členské státy, aby podporovaly programy učňovského vzdělávání a podněcovaly společnosti k tomu, aby nabízely odbornou přípravu pro mladé lidi i v dobách krize; zdůrazňuje význam adekvátní odborné přípravy pro zajištění vysoce kvalifikované pracovní síly, kterou budou společnosti v budoucnosti potřebovat; zdůrazňuje, že učňovské praxe nesmí nahradit řádné zaměstnání;

    21.    požaduje kvalitnější stáže zajišťující sociální zabezpečení; vyzývá Komisi a Radu, aby v návaznosti na závazek uvedený ve sdělení KOM(2007)498 „navrhnout iniciativu Evropské charty kvalitních stáží“ vytvořily Evropskou chartu kvalitních stáží uvádějící normy pro minimální ochranu stážistů, a zajistily tak vzdělávací hodnotu stáží a předešly zneužívání s přihlédnutím k tomu, že stáže jsou součástí vzdělávání a nesmí tedy nahrazovat skutečná pracovní místa; tyto minimální normy by měly zahrnovat osnovu pro popis pracovní náplně či kvalifikace, kterých má být dosaženo, časové omezení stáží, minimální odměnu na základě standardních životních nákladů v místě, kde stáž probíhá, v souladu s vnitrostátními zvyklostmi, pojištění v oblasti vykonávané práce, dávky sociálního zabezpečení v souladu s místními normami a jasné propojení s příslušným vzdělávacím programem;

    22.   vyzývá Komisi, aby poskytla statistické údaje o stážích v jednotlivých členských státech zahrnující:

    –       počet stáží,

    –       délku stáží,

    –       sociální dávky pro stážisty,

    –       příspěvky vyplácené stážistům,

    –       věkové skupiny stážistů,

             a uskutečnila srovnávací studii různých systémů stáží v jednotlivých členských státech EU;

    23.    žádá, aby každý členský stát průběžně sledoval příslušné plnění;

    24.    navrhuje členským státům, aby vytvořily evropský systém akreditace a uznávání znalostí a dovedností získaných na základě odborné přípravy a praxí, který bude napomáhat zvýšení mobility mladých pracovníků;

    25.    vyzývá k ochraně mladých lidí ze strany zaměstnavatelů veřejného i soukromého sektoru, kteří mají možnost velmi levně nebo zcela zdarma pokrýt prostřednictvím programů zaměřených na získávání pracovních zkušeností, učňovské vzdělání nebo praxe své vlastní klíčové a základní potřeby a využít ochoty mladých lidí učit se i bez vyhlídky na to, že by se v budoucnu stali jejich plně integrovanou pracovní silou;

    26.    zdůrazňuje, jak je důležité podporovat pracovní a odborně-vzdělávací mobilitu mladých mezi členskými státy a potřebu zvýšit uznávání a transparentnost kvalifikací, dovedností a diplomů v EU; žádá, aby bylo zdvojnásobeno úsilí pro rozvoj evropského rámce kvalifikací pro celoživotní vzdělávání a evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a aby byl posílen program Leonardo da Vinci;

    27.    vyzývá členské státy, aby urychlily harmonizaci vnitrostátních a evropských kvalifikačních profilů za účelem dalšího posílení mobility mladých lidí v rámci vzdělávání a práce;

    28.    zdůrazňuje úlohu soukromých poskytovatelů vzdělávání, neboť soukromý sektor je zpravidla otevřenější inovacím při vytváření kurzů a je mnohem pružnější v jejich poskytování;

    29.    naléhavě vyzývá členské státy, aby mladým lidem poskytly po dobu jejich stáže, praxe a odborné přípravy systémy nabízející plná zaměstnanecká práva a právo na sociální zabezpečení a případně jim dílem na jejich sociální zabezpečení přispívaly;

    30.    vyzývá Komisi a členské státy, aby programy učňovského vzdělání, stáží a získávání odborné praxe provázaly se systémem sociálního zabezpečení;

    31.    vyzývá členské státy, aby posílily své systémy zaměření školského vzdělávání na úrovni základních a středních škol, aby mladým lidem a jejich rodinám pomohly zvolit vzdělávání a odbornou přípravu, které budou efektivně odpovídat jejich skutečnému nadání, schopnostem a ctižádosti, což sníží riziko následného odchodu ze školy nebo neúspěchů;

    32.    je si vědom toho, že mladí lidé v době krize hledají možnosti vzdělávání a měli by být při tom podporováni; vyzývá všechny členské státy, aby zajistily rovný přístup ke vzdělání pro všechny, a to zaručením minimálního práva na bezplatné kvalitní vzdělávání od mateřské školy až po studium na vysoké škole a zajištěním finanční podpory mladým studentům; vyzývá členské státy, aby i přes fiskální a sociální omezení nadále investovaly do vzdělání a odborné přípravy a aby co nejrychleji uplatnily evropský rámec kvalifikací a v případě potřeby zřizovaly vnitrostátní rámce kvalifikací;

    33.    připomíná, že cílem kodaňského procesu je povzbuzovat jedince k využívání široké škály dostupných příležitostí k odbornému vzdělávání (např. ve škole, ve vyšším vzdělávání, na pracovišti nebo v rámci soukromých kurzů);

    34.    vyzývá Komisi, aby rozšířila programy EU, které podporují vzdělávání a zvyšování kvalifikace, jako je celoživotní vzdělávání, Evropský sociální fond, programy Marie Curie a Erasmus Mundus a vědecko-vzdělávací iniciativa;

    35.    vyzývá členské státy, aby vytvořily vnitrostátní pracovní skupiny pro mládež s cílem zajistit větší soudržnost vzdělávacího systému a trhu práce a podpořit větší a sdílenou odpovědnost vlády, zaměstnavatelů a jednotlivců za investování do kvalifikace; požaduje, aby členské státy zajistily poradní orgány v rámci všech škol, které by pomáhaly s bezproblémovým přechodem od vzdělávání na trh práce a podporovaly spolupráci mezi subjekty veřejného a soukromého sektoru;

    36.    považuje za velice důležité, aby se systém vzdělávání a odborné přípravy přizpůsobil rychle se měnícímu trhu práce a poptávce po nových profesích;

    37.    domnívá se, že studium jazyků má klíčový význam pro usnadnění přístupu mladých lidí na trh práce a pro podpoření jejich mobility a rovných příležitostí;

    Přizpůsobení se potřebám jednotlivce a trhu práce

    38.    vyzývá Komisi a členské státy, aby mladým lidem poskytly informace v závislosti na poptávce na trhu práce a za předpokladu, že budou zavedeny vhodné kontrolní mechanismy pro sledování vývoje profesí; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvinuly politiky a strategie založené na životním cyklu, do nichž bude lépe začleněno vzdělávání a zaměstnanost, v nichž bude klíčovým faktorem bezpečný přechod mezi vzděláváním a pracovním procesem a které budou zahrnovat průběžné zvyšování kvalifikace pracovní síly umožňující získání klíčových kompetencí odpovídajících potřebám trhu práce;

    39.    vyzývá Komisi ke zintenzivnění práce na uznávání odborných kvalifikací, včetně neformálního vzdělávání a pracovních zkušeností, s cílem podpořit mobilitu mladých lidí;

    40.    vyzývá členské státy, aby podporovaly uznávání vědomostí a dovedností nabytých v rámci neformálního a informálního vzdělávání, aby tak mladí lidé mohli při hledání práce na trhu i nadále dokládat požadované vzdělání a schopnosti, které si osvojili;

    41.    žádá větší podporu a prestiž odborného vzdělávání;

    42.    naléhavě žádá Komisi, aby společně se sociálními partnery zrevidovala strategii flexikurity tak, aby byla hlavní pozornost zaměřena na bezpečný přechod při současném vytváření mobility a snadnějšího přístupu mladých lidí; zdůrazňuje, že flexibilita bez sociálního zabezpečení není udržitelným způsobem boje s problémy, s nimiž se potýkají mladí lidé na trhu práce, naopak je to způsob obcházení zaměstnaneckých práv a práva na sociální zabezpečení mladých lidí;

    43.    apeluje na členské státy, aby do návrhů vnitrostátních strategických plánů zaměstnanosti mladých lidí zahrnuly všechny čtyři součásti flexikurity, k nimž patří:

    a.      pružná a spolehlivá smluvní ujednání,

    b.      komplexní vzdělávací programy, plány stáží a celoživotního vzdělávání zajišťující neustálý rozvoj dovedností,

    c.      účinné aktivní politiky cílené na trh práce a nezaměstnané (tzv. „workfare“), které jsou zaměřeny na dovednosti, kvalitní zaměstnání a začlenění,

    d.      účinné mechanismy pracovní mobility;

    e.      systémy sociálního zabezpečení, které namísto vyvíjení tlaku k flexibilitě mladé lidi zabezpečí v období přechodu mezi různými zaměstnáními, mezi nezaměstnaností a zaměstnáním či mezi studiem a zaměstnáním;

    f.       účinné kontrolní mechanismy na ochranu zaměstnaneckých práv;

    44.    vyzývá členské státy a sociální partnery, aby zajištěním kvalitní práce pomohli mladým lidem vyhnout se případným „nástrahám nejistoty“; vyzývá členské státy a sociální partnery, aby na základě platných vnitrostátních právních předpisů a ve spolupráci s Komisí vytvořili a používali lepší normy na ochranu osob, které pracují na nejistých nebo nekvalitních pracovních místech;

    45.    vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dlouhodobých dopadů nezaměstnanosti mladých lidí a spravedlnosti mezi generacemi;

    46.    zdůrazňuje, že na všech pracovištích je nutný energický a strukturovaný sociální dialog, jehož cílem je chránit mladé pracovníky před vykořisťováním a nejistotou, často v souvislosti s dočasnou prací; zdůrazňuje, že je nutné, aby se mladými pracovníky a jejich specifickými potřebami zabývali sociální partneři;

    47.    vyzývá Komisi a členské státy, aby se více zasazovaly o to, aby bylo zajištěno správné provádění a účinné prosazování směrnice o rovnosti v zaměstnání, která prohlašuje diskriminaci v zaměstnání na základě věku za nezákonnou; domnívá se, že je třeba učinit mnohem více pro to, aby si zaměstnanci i zaměstnavatelé uvědomovali svá práva a povinnosti zakotvené v této směrnici;

    48.    vyzývá členské státy a sociální partnery, aby přistoupili k uplatňování mediálních a informačních strategií zaměřených na seznamování mladých lidí s jejich zaměstnaneckými právy a s různými alternativními způsoby jejich zapojení do trhu práce;

    49.    vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly sblížení světa práce a světa vzdělávání, aby byly studijní obory, jako například obory duální, strukturovány tak, aby v sobě propojovaly teoretické pojmosloví a praktickou zkušenost, aby mladé lidi vybavily potřebným souborem jak obecných, tak specifických dovedností; rovněž Komisi a členské státy vyzývá, aby investovaly do uspořádání kampaně na zvyšování povědomí o odborném vzdělávání a studiu technických a podnikatelských oborů, aby tyto obory přestaly být vnímány jako znevýhodňující volba a byly chápány jako příležitost pro zaplnění prázdných pracovních míst v technických oborech, po nichž citelně vzrůstá poptávka, a pro účely nastartování evropské ekonomiky;

    50.    vyzývá členské státy a sociální partnery, aby přistoupili k intenzivnějšímu vytváření a provádění programů pomáhajících mladým lidem v hledání přístupu na trh práce prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti, zejména v oblastech a odvětvích, kde je vysoká míra nezaměstnanosti mladých lidí;

    51.    naléhavě vyzývá členské státy, aby zmírnily dopady nezaměstnanosti mladých lidí na právo těchto generací na důchod, a aby prostřednictvím velkorysého započítávání doby studia motivovaly mladé lidi k delšímu vzdělávání;

    52.    vyzývá sociální partnery, aby zvýšili své úsilí informovat mladé lidi o jejich právu účastnit se sociálního dialogu a posilovali zapojení této významné skupiny produktivní populace do struktury zastupitelských orgánů;

    Nevýhody a diskriminace

    53.   vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby vnitrostátní právní předpisy týkající se mladých lidí, a zejména vnitrostátní právní předpisy na základě směrnice o rovnosti v zaměstnání (2000/78/ΕS), nebyly zneužívány k diskriminaci mladých zaměstnanců v přístupu k dávkám sociálního zabezpečení; domnívá se, že je třeba učinit mnohem více pro to, aby si zaměstnanci i zaměstnavatelé uvědomovali svá práva a povinnosti zakotvené v této směrnici;

    54.    vyzývá členské státy, aby připravily vhodné iniciativy, které mladým přistěhovalcům zaručí možnost učit se jazyku hostitelské země, uznání vzdělání, které získali v zemi původu a přístup ke klíčovým dovednostem, aby jim tak bylo umožněno sociální začlenění a účast na trhu práce;

    55.   vyzývá Komisi a členské státy, aby mladým rodičům poskytovaly vhodné a lepší příležitosti péče o děti za přijatelnou cenu, jako jsou školky, což umožní mladým rodičů a především matkám, aby se mohly zapojit do trhu práce;

    56.    žádá, aby pomoc, kterou členské státy poskytují mladým rodičům v rámci zařízení péče o děti nebo v rámci jeslí, byla na dostatečné úrovni, aby rodiče neodradila od zapojení se do trhu práce;

    57.    vyzývá členské státy, aby vyvinuly iniciativu pro krátkodobou pomoc mladým nezaměstnaným mužům v odvětvích zasažených krizí, ale současně nezapomínaly na dlouhodobé problémy v přístupu mladých žen na trh práce;

    58.    vyzývá členské státy, aby zavedly opatření pozitivní diskriminace zaměřená na mladé lidi v oblastech trhu práce, kde jsou tito lidé zastoupeni nedostatečně, s cílem zmírnit důsledky předchozí diskriminace na základě věku a dosáhnout skutečně různorodé pracovní síly, a to včetně vhodného přizpůsobení s ohledem na mladé lidi se zdravotním postižením; upozorňuje na dobré zkušenosti s pozitivní diskriminací, pokud jde o boj proti  diskriminaci skutečné;

    59.    zdůrazňuje, že je třeba vypracovat zvláštní programy pro osoby se zdravotním postižením zaměřené na rozšíření jejich možností přístupu na trh práce;

    60.    zdůrazňuje, že je třeba podporovat stáže a mobilitu mladých lidí, kteří se v rámci školní docházky nebo odborné přípravy věnují umělecké činnosti, jako je kinematografie, hudba, tanec, divadlo nebo cirkus;

    61.    domnívá se, že by se měly v různých oblastech více podporovat dobrovolnické programy, mimo jiné i v sociální oblasti, kultuře a sportu;

    62.    vyzývá rozličná odvětví, aby v podnicích a organizacích vytvořila partnerství mezi generacemi a podpořila tím aktivní výměnu znalostí a produktivní spojení zkušeností různých generací;

    63.    je si vědom, že je důležité, aby byli mladí lidé finančně nezávislí, a vyzývá členské státy k zajištění toho, aby mladí lidé měli individuální nárok na důstojný příjem, který jim zajistí možnost vést ekonomicky nezávislý život;

    64.    žádá členské státy, aby mladí lidé, pokud si to přejí, mohli získat účinnou pomoc především při výběru povolání, seznámení se se svými právy a při hospodaření s minimálním příjmem;

    Strategie a řídicí nástroje na úrovni EU

    65.    navrhuje, aby Rada a Komise předložily evropskou záruku pro mladé lidi, která by každému mladému člověku v EU zajistila právo na nabídku práce, odbornou přípravu, další vzdělávání nebo kombinaci práce a vzdělávání, a to nejpozději do čtyř měsíců od počátku nezaměstnanosti;

    66.    vítá postup směrem k definování strategie EU po pro rok 2020, ale s politováním konstatuje, že zatím nedošlo k veřejnému a transparentnímu zhodnocení Lisabonské strategie, a zejména Evropského paktu mládeže, zejména pokud jde o orientační cíle v oblasti mládeže, a s politováním dále konstatuje, že během procesu vytváření strategie EU pro rok 2020 tato záležitost nebyla dostatečně konzultována se sociálními partnery, občanskou společností a mládežnickými organizacemi;

    67.   vyzývá členské státy, aby zavedly a zhodnotily nové závazné orientační cíle týkající se mladých lidí; vyzývá Komisi ke každoročnímu zhodnocení stávajících orientačních cílů týkajících se mladých lidí a záruky pro mladé lidi, aby tak bylo zajištěno dosažení výsledků a pokroku na základě více členěných statistických údajů, rozdělených zejména na základě pohlaví a věkových skupin;

    68.    vyzývá Radu a Komisi, aby schválily a využívaly nové zdokonalené nástroje pro řízení a poskytování informací v oblasti zaměstnávání mladých lidí;

    69.    navrhuje, aby byla vytvořena stálá pracovní skupina zaměřená na mladé lidi v EU zahrnující organizace mládeže, členské státy, Komisi, Parlament a sociální partnery, která by monitorovala vývoj v oblasti zaměstnávání mladých lidí, umožnila meziodvětvové politiky, zajistila výměnu příkladů osvědčených postupů a podnítila vznik nových politik;

    70.    zdůrazňuje, že je důležité zapojit mladé lidi do stanovování politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, aby se lépe zohlednily jejich potřeby; doporučuje tedy, aby Komise v otázkách priorit mladých lidí konzultovala zástupce vnitrostátních rad mládeže;

    71.    žádá členské státy, aby posoudily dopady politiky na mladé lidi, zapojily mladé lidi do všech postupů a vytvořily rady mladých, které budou sledovat politiky týkající se jejich generace;

    72.    vyzývá evropské orgány, aby šly samy příkladem a odstranily inzeráty na neplacené praxe ze svých internetových stránek, a aby vyplácely:

    –       minimální příspěvek vycházející z běžných životních nákladů v místě, kde je stáž vykonávána,

    –       dávky sociálního zabezpečení všem svým stážistům;

    o

    o         o

    73.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

    • [1]  Úř. věst L 303, 2.12.2000, s. 16.
    • [2]  Úř. věst. C 279E, 19.11.2009, s. 23.
    • [3]  Úř. věst. C 137E, 27.5.2010, s. 68.
    • [4]  Přijaté texty, P7_TA(2010)0187.

    VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

    Protože došlo vlivem hospodářského poklesu k obrovskému nárůstu míry nezaměstnanosti v EU-27, je zřejmé, že tím byli nepřiměřeně tvrdě zasaženi mladí lidé. Dnes je více než 5,5 milionů mladých lidí do 25 let nezaměstnaných, tedy 21,4 %, což je dvojnásobek celkové míry nezaměstnanosti. Spásu mladým lidem v Evropě bohužel nepřináší ani čas: očekává se, že míra nezaměstnanosti dále poroste.

    Nezaměstnanost mladých lidí je jedním z nejpalčivějších problémů Evropy. Riskujeme ztrátu generace kvůli sociálnímu vyloučení, čímž si zahráváme s hospodářskou a sociální budoucností EU.

    Nezaměstnanost mladých lidí vyvolává v naší společnosti obrovské sociální a ekonomické náklady, což má za následek ztrátu příležitostí hospodářského růstu, pokles daňové základny, která oslabuje investice do infrastruktury a veřejných služeb, větší sociální náklady a nedostatečné využívání investic do vzdělávání a školení. Evropská mládež je pokladnicí nevyužitých lidských zdrojů. Vzhledem k těmto hospodářským a sociálním vyhlídkám je třeba podniknout nějaké kroky.

    Zahájení pracovního života v pozici nezaměstnaného působí dlouhodobá osobní zranění. Výzkumy jasně ukázaly, že lidi, kteří jsou v mládí nezaměstnaní, trápí tíživý dopad této situace i později. Nezaměstnanost v mládí zvyšuje riziko dlouhodobé nezaměstnanosti a má negativní vliv na pozdější příjmy. Pokud se navíc nezaměstnanost zvýší, roste také míra chudoby, nemocnost, kriminalita a sebevražednost. Nemůžeme dopustit, abychom nechali mladé lidi v Evropě upadnout do sociálního vyloučení.

    Bariéry v přístupu mladých lidí na trh práce a ve vstupu do dospělého a nezávislého života vytvořila nejen hospodářská krize. Na bariéry na trhu práce vůči mladým lidem je zaměřena zvláštní pozornost již od 80. let 20. století. Rozsah problému naznačují některá fakta:

    Mladí lidé nejsou jen častěji nezaměstnaní než dospělí pracovníci, ale jsou také častěji zaměstnávání na nejistých, dočasných a nekvalitních pracovních místech s nízkými mzdami a menším sociálním zabezpečením. Mladí pracovníci jsou navíc vystaveni nižším standardům bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a oproti zkušenějším pracovníkům je u nich nejméně o 50 % větší pravděpodobnost pracovního úrazu.

    Dobrá zpráva je, že můžeme hodně získat, pokud se nám podaří zapojit mladé lidi do trhu práce a společnosti. Podpora většího počtu lepších pracovních míst pro mladé lidi má několikanásobný pozitivní účinek: v našich ekonomikách a společnostech vyvolává multiplikační efekt, podporuje investice a spotřebitelskou poptávku a zajišťuje také pevnější a soudržnější sociální vazby napříč generacemi. A v neposlední řadě mohou mladí lidé díky slušné práci a zapojení do trhu práce přejít od sociální závislosti k soběstačnosti, což jim pomůže uniknout chudobě a umožní aktivně se zapojit do společnosti.

    Všechny členské státy musí podniknout opatření a bojovat proti nezaměstnanosti mladých lidí prostřednictvím politickým priorit a strategií, které odrážejí specifika jednotlivých států. EU se však zároveň musí sjednotit na společných strategiích. Řešení problémů mladých lidí vyžaduje integrovaný a soudržný přístup, který zahrnuje zásahy na makroekonomické i mikroekonomické úrovni, soustředí se na nabídku a poptávku související s pracovní silou a zabývá se kvantitou i kvalitou pracovních míst. Je potřeba koherentní kombinace politik v oblasti vzdělávání, financí, zaměstnanosti a sociálního zabezpečení.

    Pomocí ekonomických a politických investic do nových pracovních míst, vzdělávání a školení, pevnějších systémů sociálního zabezpečení, dynamičtějšího trhu práce a do slušné práce můžeme transformovat evropský pracovní trh a zvrátit nynější tendence směrem k lepší budoucnosti pro mladé lidi.

    Dejme mladým lidem politickou prioritu. Pojďme se těmito problémy zabývat. Změňme „ztracenou“ generaci na generaci „nadějnou“.

    STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (27. 4. 2010)

    pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

    o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy
    (2009/2221(INI))

    Zpravodajka: Katarína Neveďalová

    NÁVRHY

    Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

    A. vzhledem k tomu, že čtyři z deseti opatření, která byla přijata na pražském mimořádném summitu EU o zaměstnanosti uspořádaném v roce 2009, se týkají vzdělávání, odborné přípravy, celoživotního vzdělávání, učňovské přípravy, usnadnění mobility a lepšího předvídání potřeb trhu práce a odpovídajících dovedností,

    1.  přisuzuje vzdělávání a odborné přípravě zásadní význam pro začlenění mladých lidí na trh práce a zdůrazňuje, že je důležité zpřístupnit systémy celoživotního vzdělávání, včetně formálních a neformálních systémů vzdělávání, všem občanům a vybavit je dovednostmi a schopnostmi, jež jsou nastíněny v dokumentu „Novými dovednostmi k novým povoláním“; připomíná, že získání základních znalostí a dobré úrovně obecné pracovní kultury je klíčovým faktorem profesní mobility;

    2.  připomíná, že cílem kodaňského procesu je povzbuzovat jedince k využívání široké škály dostupných příležitostí k odbornému vzdělávání (např. ve škole, ve vyšším vzdělávání, na pracovišti nebo v rámci soukromých kurzů);

    3.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby si všichni mladí lidé dobře osvojili základní dovednosti, které mají zásadní význam pro podporu celoživotní mobility a které jim umožní reagovat na změny na trhu práce a nové hospodářské a sociální potřeby;

    4.  domnívá se, že studium jazyků má klíčový význam pro usnadnění přístupu mladých lidí na trh práce a pro podpoření jejich mobility a rovných příležitostí;

    5.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat podnikání a pomoci mladým lidem se zahájením podnikatelské činnosti a rovněž podporovat a rozšířit program Erasmus pro mladé podnikatele; doporučuje proto, aby EU uspořádala ve vzdělávacích zařízeních informační kampaň týkající se podnikání, vstupního kapitálu a zdanění začínajících podniků a aby neustále podporovala odbornou přípravu;

    6.  upozorňuje na to, že je pro členské státy důležité vytvářet „zelená“ pracovní místa, například prostřednictvím školení o ekologických technologiích;

    7.  zdůrazňuje, že je třeba vypracovat zvláštní programy pro osoby se zdravotním postižením zaměřené na rozšíření jejich možností přístupu na trh práce;

    8.  vyzdvihuje význam školení podnikatelů, jež je nedílnou součástí nabývání schopností potřebných pro nové typy zaměstnání;

    9.  domnívá se, že je zcela nezbytné navázat partnerství mezi vzdělávacím systémem a trhem práce, a vyzývá ke zlepšení mobility a jazykových služeb pro učitele, zaměstnance, studenty a mladé podnikatele, a to rozšířením programu Erasmus;

    10. zdůrazňuje, že je zapotřebí nových iniciativ či programů na úrovni EU v zájmu lepší mobility studentů mezi systémy vyššího vzdělávání a podnikatelským sektorem;

    11. vyzývá členské státy, aby urychlily harmonizaci vnitrostátních a evropských kvalifikačních profilů za účelem dalšího posílení mobility mladých lidí v rámci vzdělávání a práce;

    12. podporuje pořádání stáží, které by tvořily nedílnou součást učebního plánu, neboť studenti během nich mají příležitost osvojit si dovednosti a získat pracovní zkušenosti, které jim v budoucnu usnadní vstup na trh práce; klade důraz na vzdělávací funkci stáží a zdůrazňuje, že by neměly nahrazovat zaměstnání;

    13. domnívá se, že je mimořádně důležité vytvářet a nabízet stáže silně provázané se studijním plánem, protože studenti tak mají přes omezené předchozí zkušenosti a přípravu příležitost k upevnění svých dovedností a k zahájení pracovní kariéry; domnívá se, že stáže (za spravedlivou odměnu) jsou nezbytným nástrojem k propojení vzdělání s pracovní praxí, protože některé systémy vykazují až 70% zaměstnanost úspěšných absolventů stáží;

    14. vítá výsledek zasedání evropských ministrů pověřených vyšším vzděláváním, které bylo věnováno boloňskému procesu 2020 (ve dnech 28.–29. dubna 2009), a sice výzvu k silnějšímu partnerství veřejných orgánů, zařízení vyššího vzdělávání, studentů, zaměstnavatelů a zaměstnanců jakožto způsob lepšího provádění politik v oblasti celoživotního vzdělávání;

    15. vyzývá členské státy, aby podporovaly uznávání vědomostí a dovedností nabytých v rámci neformálního a informálního vzdělávání, aby tak mladí lidé mohli při hledání práce na trhu i nadále dokládat požadované vzdělání a schopnosti;

    16. domnívá se, že učni by měli být řádně odborně připravováni a že tato příprava na zaměstnání probíhající v praxi by měla být prostředkem nejen k získání dovedností a schopností, ale také profesního uvědomění; podporuje posílení vazeb mezi vzděláváním a trhem práce a navrhuje, aby se ve vzdělávání kladl důraz na elektronické dovednosti, nové technologie, vědecké poznatky a jazyky;

    17. žádá bedlivější dohled nad činností praktikantů a jejich pracovními smlouvami, aby se zamezilo jakémukoli zneužívání, například délky praxe;

    18. zdůrazňuje, že stávající hospodářskou recesi lze využít jako jedinečnou příležitost k přezkumu politik a posílení programů, které usnadňují přístup mladých lidí na trh práce;

    19. žádá větší podporu a prestiž odborného vzdělávání;

    20. zdůrazňuje, že je třeba podporovat stáže a mobilitu mladých lidí, kteří se v rámci školní docházky nebo odborné přípravy věnují umělecké činnosti, jako je kinematografie, hudba, tanec, divadlo nebo cirkus;

    21. připomíná, že nová strategie EU 2020 má hrát zásadní úlohu při zlepšování pracovního uplatnění občanů; vzhledem k tomu, že při dosahování těchto cílů jsou stěžejním faktorem a současně jednou z nejvíce dotčených skupin mladí lidé, považuje za zásadní, aby se jim dostávalo lepšího vzdělávání a odborné přípravy a aby byli v tomto ohledu motivováni; zdůrazňuje, že je třeba upravit rozpočet EU tak, aby rozpočtové priority EU odpovídaly politickým prioritám, na něž se klade důraz ve strategii EU 2020;

    22. vyzývá členské státy, aby zavedly opatření na podporu mladých lidí v těch oblastech trhu práce, kde jsou nedostatečně zastoupeni;

    23. domnívá se, že by se měly v různých oblastech více podporovat dobrovolnické programy, mimo jiné i v sociální oblasti, kultuře a sportu;

    24. zdůrazňuje, že je důležité zapojit mladé lidi do definice politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, aby se lépe zohlednily jejich potřeby; doporučuje tedy, aby Komise v otázkách priorit mladých lidí konzultovala zástupce vnitrostátních rad mládeže;

    25. vyzývá členské státy, aby přijaly veškerá opatření namířená proti vysoké míře předčasného ukončování školní docházky, a tak těmto žákům umožnily získat další kvalifikace a usnadnily jim začlenění na trh práce;

    26. považuje za velice důležité, aby se systém vzdělávání a odborné přípravy přizpůsobil rychle se měnícímu trhu práce a poptávce po nových profesích;

    27. je silně znepokojen vzrůstajícím počtem nezaměstnaných mladých lidí, zejména v současné ekonomické krizi; důrazně vyzývá členské státy, aby zajistily co nejpružnější trhy práce, díky nimž by lidé v konečných fázích vzdělávání či odborné přípravy mohli snadno nalézt práci a měnit zaměstnání;

    28. poukazuje na to, že je důležité začlenit do všech úrovní vzdělávání digitální a mediální gramotnost a v tomto procesu pokračovat i během stáží, aby všichni občané dokázali bez obtíží pracovat s digitálními technologiemi;

    29. naléhá na členské státy, aby mladým lidem poskytovaly zařízení a vybavení potřebná k rozvinutí dovedností požadovaných průmyslem s cílem zvýšit jejich šance na získání zaměstnání po ukončení vzdělání či školení.

    VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

    Datum přijetí

    27.4.2010

     

     

     

    Výsledek závěrečného hlasování

    +:

    –:

    0:

    25

    4

    0

    Členové přítomní při závěrečném hlasování

    Maria Badia i Cutchet, Malika Benarab-Attou, Lothar Bisky, Piotr Borys, Jean-Marie Cavada, Silvia Costa, Santiago Fisas Ayxela, Mary Honeyball, Cătălin Sorin Ivan, Petra Kammerevert, Morten Løkkegaard, Katarína Neveďalová, Doris Pack, Chrysoula Paliadeli, Marie-Thérèse Sanchez-Schmid, Marco Scurria, Joanna Senyszyn, Timo Soini, Emil Stoyanov, Hannu Takkula, László Tőkés, Marie-Christine Vergiat, Milan Zver

    Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

    Liam Aylward, Ivo Belet, Oriol Junqueras Vies, Hans-Peter Martin, Iosif Matula

    Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

    Vicky Ford

    VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

    Datum přijetí

    2.6.2010

     

     

     

    Výsledek závěrečného hlasování

    +:

    –:

    0:

    42

    1

    4

    Členové přítomní při závěrečném hlasování

    Regina Bastos, Edit Bauer, Jean-Luc Bennahmias, Mara Bizzotto, Milan Cabrnoch, David Casa, Alejandro Cercas, Ole Christensen, Derek Roland Clark, Sergio Gaetano Cofferati, Marije Cornelissen, Frédéric Daerden, Karima Delli, Proinsias De Rossa, Frank Engel, Sari Essayah, Richard Falbr, Ilda Figueiredo, Pascale Gruny, Marian Harkin, Roger Helmer, Nadja Hirsch, Liisa Jaakonsaari, Martin Kastler, Ádám Kósa, Jean Lambert, Patrick Le Hyaric, Olle Ludvigsson, Elizabeth Lynne, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Csaba Őry, Siiri Oviir, Konstantinos Poupakis, Sylvana Rapti, Licia Ronzulli, Jutta Steinruck, Traian Ungureanu

    Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

    Georges Bach, Raffaele Baldassarre, Jürgen Creutzmann, Marielle Gallo, Joe Higgins, Franz Obermayr, Antigoni Papadopoulou, Evelyn Regner, Birgit Sippel, Emilie Turunen

    Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

    Rosa Estaràs Ferragut, Oldřich Vlasák