ZPRÁVA o zelené knize Komise o nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (22 .3. 2010)

STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (25 .2. 2010)

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

16. 6. 2010 - (2009/2153(INI))

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Zpravodaj: José Manuel Fernandes

Postup : 2009/2153(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A7-0203/2010

Předložené texty :

A7-0203/2010

Rozpravy :

PV 05/07/2010 - 23
CRE 05/07/2010 - 23

Hlasování :

PV 06/07/2010 - 6.17
CRE 06/07/2010 - 6.17
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0264

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

o zelené knize Komise o nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii

(2009/2153(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na články 191 a 192 Smlouvy o fungování Evropské unie, které mají za cíl podporovat vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí,

– s ohledem na zelenou knihu Evropské komise o nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii (KOM(2008)0811),

– s ohledem na závěry přijaté Radou Evropské unie dne 25. června 2009 (11462/09 ze dne 26. června 2009),

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES ze dne 5. dubna 2006 o odpadech[1],

– s ohledem na směrnici Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů[2],

– s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2002 o konečném společném postoji Rady ohledně přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí šestý akční program Společenství v oblasti životního prostředí[3],

– s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2008 o udržitelném zemědělství a bioplynu: potřeba přezkumu právních předpisů EU[4];

– s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2009 „2050: Budoucnost začíná dnes – doporučení pro budoucí integrovanou politiku EU v oblasti změny klimatu“[5],

– s ohledem na své usnesení ze dne 10. dubna 2008 o přezkumu šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí v polovině období[6],

– s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2007 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zřízení rámce pro ochranu půdy a o změně směrnice 2004/35/ES[7],

– s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2007 o tematické strategii na ochranu půdy[8],

– s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2005 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o přepravě odpadů[9];

– s ohledem na své usnesení ze dne 29. září 2005 o podílu obnovitelných zdrojů energie v EU a návrzích konkrétních opatření[10],

– s ohledem na své usnesení ze dne 17. června 2008 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o odpadech a o zrušení některých směrnic[11],

– s ohledem na své usnesení ze dne 13. února 2007 o tematické strategii pro recyklaci odpadů[12],

– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A7–0203/2010),

A. vzhledem k tomu, že iniciativa Komise podporovaná v zelené knize přináší možnost přijmout opatření na úrovni Společenství v oblasti nakládání s biologickým odpadem,

B. vzhledem k tomu, že náležité nakládání s biologickým odpadem je přínosné nejen pro životní prostředí, ale i ze sociálního a hospodářského hlediska,

C. vzhledem k tomu, že v čl. 2 odst. 4 rámcové směrnice o odpadech je uvedeno, že v jednotlivých směrnicích mohou být stanovena zvláštní či dodatková ustanovení pro úpravu nakládání s určitými kategoriemi odpadů,

D. vzhledem k tomu, že směrnice 99/31/ES o skládkách odpadů nevytváří dostatečné nástroje k udržitelnému nakládání s organickým odpadem,

E. vzhledem k tomu, že normy vztahující se k nakládání s biologickým odpadem jsou roztříštěné a současné legislativní nástroje jsou pro dosažení zamýšlených cílů v účinném nakládání s biologickým odpadem nedostačující; vzhledem k tomu, že je proto nezbytná zvláštní směrnice o nakládání s biologickým odpadem; vzhledem k tomu, že sloučení všech různých pravidel týkajících se nakládání s biologickým odpadem do jednoho právního předpisu by samo o sobě bylo důkazem velmi kvalitní legislativní činnosti a zlepšení tvorby právních předpisů a rovněž by vedlo ke zjednodušení, větší přehlednosti, lepšímu sledování a vymáhání uplatňování právních předpisů a právní jistotě, a zajišťovalo by tak dlouhodobou důvěru veřejných i soukromých investorů,

F. vzhledem k závěrům konference o recyklaci biologického odpadu v Evropě uspořádané za účasti Rady, Komise a Evropského parlamentu[13] v Barceloně dne 15. února 2010, podle nichž je nutné zahájit práci na evropském legislativním rámci o biologickém odpadu, neboť to je klíčový okamžik na podporu těchto právních předpisů,

G. vzhledem k tomu, že zvláštní směrnice o biologickém odpadu musí být dostatečně flexibilní, aby zahrnovala různé dostupné možnosti nakládání s odpadem, tak aby bylo v mezích možností pamatováno na velký počet měnících se podmínek a místních specifik,

H. vzhledem k tomu, že zaznamenává neprozkoumaný potenciál biologického odpadu, přičemž nakládání s tímto odpadem je upravováno politikami, jež se v jednotlivých členských státech výrazně liší; vzhledem k tomu, že je nezbytné s těmito odpady nakládat lépe, má-li se účinně a udržitelně hospodařit se zdroji; vzhledem k tomu, že oddělený sběr odpadu by měl být lépe využíván, aby byly splněny cíle v oblasti recyklace a získávání obnovitelných zdrojů energie, což by přispělo k realizaci cílů strategie EU 2020, zejména cílů v rámci její stěžejní iniciativy v oblasti účinného využívání zdrojů,

I. vzhledem k tomu, že oddělený sběr odpadu umožňuje zejména optimální nakládání s určitými typy odpadu, tj. kuchyňským odpadem z domácností a restauračních zařízení a také biologicky rozložitelným a kompostovatelným odpadem z restaurací, které používají jednorázové nádobí,

J. vzhledem k tomu, že kompostování organického odpadu umožňuje recyklaci biologicky rozložitelných a kompostovatelných produktů, na které se již vztahuje iniciativa Společenství (Iniciativa rozhodujících trhů),

K. vzhledem k tomu, že je třeba na úrovni EU definovat jakostní normy pro zpracování biologického odpadu a kvalitu kompostu; vzhledem k tomu, že upravení jakostních parametrů kompostu, včetně integrovaného přístupu zajišťujícího jeho zpětnou vysledovatelnost, kvalitu a bezpečné používání, umožní nastolit důvěru spotřebitelů v tento produkt; vzhledem k tomu, že kompost by měl být odstupňován podle kvality tak, aby jeho používání nemělo škodlivý vliv na půdu a podzemní vody, a zejména na zemědělské produkty vypěstované na této půdě,

L. vzhledem k tomu, že zvážíme-li nedostatečné provádění, je pro dosažení předpokládaných cílů v oblasti zabránění skládkování biologického odpadu nutné další orientační legislativní vedení,

M. vzhledem k tomu, že zřejmě bude nezbytné přijmout ochranná opatření, má-li se zajistit, aby používání kompostu neznečišťovalo půdu nebo podzemní vody,

N. vzhledem k tomu, že by se měly zvážit a posoudit i možnosti používání kompostu nízké kvality tak, aby nebylo poškozeno životní prostředí nebo lidské zdraví, a vzhledem k tomu, že kdyby se na úrovni EU řádně stanovily možnosti pro používání kompostu nízké kvality a kdyby se určilo, kdy je kompost považován za produkt a kdy za odpad, mohly by se členské státy snáze orientovat při rozhodování o otázkách souvisejících s používáním kompostu,

O. vzhledem k tomu, že iniciativa „Evropa méně náročná na zdroje“ je jednou ze stěžejních částí strategie Evropa 2020, a proto by se mělo podporovat účinné využívání zdrojů; vzhledem k tomu, že recyklace biologického odpadu přispívá k hospodárnějšímu využívání zdrojů,

P. vzhledem k tomu, že vlhký biologický odpad snižuje účinnost spalování; vzhledem k tomu, že ke spalování biologického odpadu nepřímo vybízí směrnice o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie; vzhledem k tomu, že recyklací biologického odpadu kompostováním lze přispět k účinnějšímu boji proti změně klimatu, neboť se zvýší kvalita půdy a docílí se sekvestrace uhlíku, kterou směrnice o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v současnosti nepodporuje,

Q. vzhledem k tomu, že anaerobní digesce při výrobě bioplynu představuje účinný způsob získávání energie, přičemž produkty vyhnívání bioplynu lze využívat na výrobu kompostu;

R. vzhledem k tomu, že hlavním cílem patřičného nakládání s biologickým odpadem musí být výsledek, který umožní ponechat všechny technologické možnosti nakládání s biologickým odpadem otevřené s cílem podpořit inovace, vědecký výzkum a konkurenceschopnost,

S. vzhledem k tomu, že mezi přechodem ke společnosti recyklující odpady, rozvojem hospodářství s nízkými emisemi uhlíku a potenciálem pro vytváření zelených pracovních míst v této oblasti existuje významná součinnost, a že je tudíž nutné vyčlenit finanční prostředky na výzkum dopadu na pracovní prostředí v odvětví, které se zabývá sběrem a zpracováním biologického odpadu,

T. domnívá se, že Komise a členské státy by v této oblasti měly podporovat zvyšování povědomí o životním prostředí, a to zejména ve školách, s cílem povzbuzovat k udržitelnému nakládání s tuhými komunálními odpady a zvyšovat povědomí občanů o výhodách odděleného sběru; vzhledem k tomu, že obce a obecní podniky hrají významnou úlohu v poskytování poradenství a informací občanům v oblasti předcházení vzniku odpadu,

U. vzhledem k tomu, že biologický odpad představuje více než 30 % tuhého komunálního odpadu; vzhledem k tomu, že objem biologického odpadu v Evropské unii roste, a je-li ukládán na skládkách, pak představuje významný zdroj emisí skleníkových plynů a jiných negativních vlivů na životní prostředí; vzhledem k tomu, že kvůli stávajícím podmínkám skladování odpadu představuje toto odvětví čtvrtý největší zdroj skleníkových plynů,

V. vzhledem k tomu, že v praxi se udržitelným způsobem nakládá nejen s biologickým odpadem z domácností,

W. vzhledem k tomu, že by nakládání s tímto odpadem mělo být strukturováno v souladu s „hierarchií způsobů nakládání s odpadem“: předcházení vzniku a snižování objemu odpadu, opětovné použití, recyklace, jiné využití, zvláště pro energetické účely, a jako poslední možnost skládkování (v souladu s článkem 4 rámcové směrnice o odpadech), v souladu s níž je recyklace biologického odpadu mnohem vhodnější než jeho spalování, protože díky ní se nejen zamezuje vytváření metanu, ale prostřednictvím sekvestrace uhlíku se přispívá i k boji proti změně klimatu a zvyšuje se kvalita půdy; vzhledem k tomu, že prevence je při nakládání s biologickým odpadem prioritním cílem a že preventivními opatřeními lze zabránit vzniku zejména kuchyňského a zeleného odpadu, například pomocí lepšího plánování veřejných parků s výsadbou rostlin a stromů nenáročných na péči,

X. vzhledem k tomu, že máme-li docílit pokroku v oblasti účinného nakládání s biologickým odpadem z hlediska životního prostředí, je třeba, aby se touto otázkou integrovaným způsobem zabývala energetická politika a politika na ochranu půdy v souladu s cíli stanovenými pro zmírnění dopadu změny klimatu; vzhledem k tomu, že další výhodou je zachování biologické rozmanitosti používáním zpracovaného biologického odpadu jako náhražky rašeliny, čímž se chrání mokřadní ekosystémy,

Y. vzhledem, k tomu, že výroba bioplynu anaerobní digescí biologického odpadu může cenným způsobem přispět k udržitelnému hospodaření se zdroji v EU a k trvalému splnění cílů, které si EU stanovila v oblasti obnovitelných zdrojů energie;

Z. vzhledem k tomu, že biologický odpad by měl být považován za cenný přírodní zdroj využitelný k výrobě vysoce kvalitního kompostu, který tak pomáhá v boji proti degradaci půdy v Evropě, zachovává produktivitu půdy, snižuje používání chemických hnojiv v zemědělství, zejména hnojiv obsahujících fosforečnany, a zvyšuje schopnost půdy zadržovat vodu,

AA.vzhledem k tomu, že v členských státech jsou používány různé systémy nakládání s odpadem a že v Evropské unii je skládkování stále nejčastěji používaným způsobem likvidace tuhého komunálního odpadu, přestože pro životní prostředí je to nejhorší volba,

AB.vzhledem k tomu, že výroba pohonných hmot pro dopravu z biologického odpadu přináší značné výhody pro životní prostředí;

AC.vzhledem k tomu, že je nezbytné podporovat vědecký výzkum a technologické inovace v oblasti nakládání s biologickým odpadem,

AD.vzhledem k tomu, že oddělený sběr v současnosti umožňuje zabránit kontaminaci a podporuje cíl získání vysoce kvalitního kompostu, dodávání kvalitních materiálů pro recyklaci biologického odpadu a zlepšení účinnosti energetického využití,

AE.vzhledem k tomu, že dostupné studie a zkušenosti členských států ukazují, že je důležité mít oddělený sběr odpadu, který je proveditelný i environmentálně a ekonomicky udržitelný a který by měl být povinný; vzhledem k tomu, že oddělený sběr by měl být nezbytným předpokladem pro výrobu velmi kvalitního kompostu,

Právní předpisy:

1. naléhá na Komisi, aby zrevidovala stávající platné právní předpisy týkající se biologického odpadu s cílem vypracovat do konce roku 2010 v souladu se zásadou subsidiarity návrh zvláštní směrnice, která bude mimo jiné obsahovat:

– zavedení povinného systému odděleného sběru, vyjma případů, kdy by takový sběr nebyl schůdný nebo by nebyl vhodným řešením z environmentálního a hospodářského hlediska,

– recyklaci biologického odpadu,

– kvalitativní klasifikaci různých typů kompostu z organického odpadu;

2. vyzývá Komisi, aby poskytla podle vnitrostátních emisních plánů kvantifikované údaje o snížení emisí CO2 díky recyklaci a kompostování organického odpadu;

3. konstatuje, že budoucí rámec Evropské unie poskytne mnoha členským státům pokyny právního charakteru i zajistí právní jistotu a povzbudí je k tomu, aby investovaly do oblasti nakládání s biologickým odpadem; naléhavě vybízí Komisi, aby podporovala členské státy při zavádění systémů na třídění odpadu a aby stanovila závazné a ambiciózní cíle pro recyklování tohoto odpadu;

4. připomíná, že čl. 8 odst. 2 písm. iv) šestého akčního programu Společenství v oblasti životního prostředí na období 2001–2010, který byl přijat dne 22. července 2002, ukládá Komisi jako jeden z prioritních úkolů, aby vypracovala právní předpisy o biologicky rozložitelném odpadu s cílem udržitelně využívat a spravovat přírodní zdroje a odpad, avšak ani po osmi letech se nechystá žádný legislativní návrh, což nelze akceptovat,

5. vyzývá Komisi, aby ve svém posouzení dopadu navrhla dokonalejší systém pro nakládání s biologickým odpadem, pokud jde o recyklaci odděleně sbíraného biologického odpadu, využívání kompostování ve prospěch zemědělství a ochrany životního prostředí, možnosti mechanického/biologického zpracování a využívání biologického odpadu jako zdroje pro výrobu energie; domnívá se, že z tohoto posouzení dopadu by se mělo vycházet při vypracovávání nového právního rámce Evropské unie, který upraví problematiku biologicky rozložitelného odpadu;

Použití:

6. naléhavě vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy stanovila kritéria pro výrobu a využívání vysoce kvalitního kompostu a aby v souladu s článkem 6 rámcové směrnice o odpadech a v rámci strategie založené na integrovaném přístupu, jenž zajistí nejen kvalitu, ale i zpětnou vysledovatelnost výrobku a jeho bezpečné používání, přijala pro konečné produkty minimální požadavky, které umožní rozlišovat kvality různých druhů kompostu získaného zpracováním biologického odpadu a pokryje různé způsoby jeho použití;

Energie:

7. domnívá se, že pro zpracování biologického odpadu je obzvláště vhodná anaerobní digesce, protože se tak získávají půdní přídavky bohaté na živiny, digestáty a také obnovitelný zdroj energie bioplyn, který lze konvertovat na biometan nebo ho lze použít k výrobě elektrické energie v pásmu základního zatížení;

8. je přesvědčen, že základní podmínkou pro to, aby se v rámci hierarchie způsobů nakládání s odpady spalování biologického odpadu stalo možnou alternativou, je jeho kombinování s výrobou energie;

9. zdůrazňuje, že při recyklování biologického odpadu s cílem získat energii je třeba se soustředit na energetickou účinnost a udržitelný rozvoj, a že tyto produkty proto musí být především využívány co nejefektivnějším způsobem; opakuje proto, že tříděný sběr odpadu má zásadní význam pro plnění směrnice o skládkování[14], pro poskytování kvalitního materiálu pro recyklování biologického odpadu a pro zvyšování účinnosti rekuperace energie;

10. konstatuje, že má-li se omezit objem odpadu a zvýšit míra jeho recyklace a míra produkce bioplynu, měly by ve hře zůstat všechny technologické nástroje a možnosti pro maximální recyklaci zdrojů nebo výroby bioplynu;

11. má za to, že biologický odpad představuje cenný obnovitelný zdroj pro produkci elektřiny a biopaliv pro dopravu a při dodávání bioplynu do plynárenské soustavy prostřednictvím čištění bioplynu z odpadu a získávání biometanu (především metan: 50–75 % a oxid uhličitý), a vyzývá Komisi, aby provedla analýzu možností využívání biologického odpadu na výrobu bioplynu a aby tyto možnosti podporovala;

12. zdůrazňuje, že je třeba snížit množství biologického odpadu ukládaného na skládky; konstatuje v této souvislosti, že biologický odpad může přispět k dosažení cíle EU, kterým je nejméně 20% podíl energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020, a také cíle stanoveného směrnicí EU o jakosti pohonných hmot; připomíná, že směrnice o energiích z obnovitelných zdrojů podporuje využívání všech druhů biomasy, včetně biologického odpadu, jako obnovitelných zdrojů energie a že biopaliva získaná z odpadu mají s ohledem na plnění cíle, kterým je 10% podíl obnovitelných zdrojů energie v dopravě, dvojnásobnou hodnotu; vyzývá proto členské státy, aby zvážily, zda ze získávání energie z biologicky rozložitelných částí odpadu neučinit součást integrované politiky v oblasti hierarchie způsobů nakládání s odpadem do vnitrostátních právních předpisů, a naléhavě je žádá, aby si vyměňovaly informace o osvědčených postupech;

Výzkum a inovace:

13. naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly a prosazovaly vědecký výzkum a technologické inovace v oblasti nakládání s biologickým odpadem;

14. vyzývá Komisi, aby se více věnovala výzkumu metod na zpracování biologického odpadu, a dosáhla tak toho, že přínosy pro půdu, využívání energie a vliv na životní prostředí budou lépe vyčísleny;

Povědomí a informovanost:

15. naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly akce na zvyšování povědomí o životním prostředí v oblasti biologického odpadu, a to zejména ve školách a vysokoškolských zařízeních, za účelem propagace lepších modelů chování v předcházení vzniku odpadů, podpory udržitelného nakládání s biologickým odpadem i tuhým komunálním odpadem a zvyšování povědomí občanů o předcházení vzniku odpadu a o výhodách odděleného sběru a biologického zpracování biologického odpadu; v této souvislosti zdůrazňuje význam, který mají města, obce a komunální podniky pro poradenství a poskytování informací občanům, pokud jde o předcházení vzniku odpadů;

Aspekty životního prostředí:

16. domnívá se, že zpracovaný biologický odpad by měl být využíván na zachování půdních organických látek a završení koloběhu živin, zejména fosfátů, tím, že bude opětovně použit při obhospodařování půdy, a vyzývá proto Komisi, aby uznala, že by mělo být prověřováno, zda politiky přispívají ke zmírňování nepřijatelně rychlému vyčerpávání světových zdrojů fosfátů;

17. zdůrazňuje, že biologický odpad bez obsahu škodlivých látek je třeba považovat za vzácný přírodní zdroj pro výrobu kvalitního kompostu;

18. připomíná, že budoucnost zemědělství závisí rovněž na udržování a obnovování úrodnosti půdy; upozorňuje, že používání kvalitního kompostu v zemědělství může přispět k zachování úrodnosti půd, ke zvýšení jejich schopnosti zadržovat vodu a ukládat uhlík a k omezení používání chemických hnojiv; zdůrazňuje úlohu členských států, pokud jde o zajištění využívání kvalitního kompostu pro zemědělskou půdu;

19. upozorňuje na to, že plyny vznikající při kompostování z uskladněných látek lze jen obtížně kontrolovat, což může představovat závažné nebezpečí pro životní prostředí a atmosféru; připomíná, že k řádnému kompostování – konkrétně v případě biologického komunálního odpadu – patří také ochrana podzemních vod před průsakovou vodou z kompostované masy;

20. zdůrazňuje, že s ohledem na dosažení cílů na různých úrovních (boj proti globálnímu oteplování, degradaci a erozi půdy; dosažení cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie) je bezpochyby výhodná kombinace kompostování a fermentace odděleně sbíraného biologického odpadu, je-li možná, a měla by se podporovat;

21. vyzývá proto Komisi, aby navrhla vnitrostátní cíle pro recyklaci biologického odpadu, aby se snížil stávající objem tohoto odpadu, s nímž je nakládáno velmi nežádoucím způsobem, jako je např. skládkování a spalování;

Dodržování směrnice o skládkování odpadu:

22. připomíná, že s tímto odpadem je třeba nakládat podle následující obecné hierarchie způsobů nakládání s odpady: prevence, recyklování, další způsoby využití odpadu, včetně využití pro energetické účely a jako poslední možnost ukládání na skládku (článek 5 směrnice 1999/31/ES a směrnice 2008/98/ES; žádá Komisi, aby ještě přísněji sledovala, zda jsou ustanovení upravující skládkování dodržována a uplatňována na celém území Unie;

23. bere na vědomí rozdílnost vnitrostátních legislativních opatření a systémů nakládání s odpady v jednotlivých členských státech a skutečnost, že uložení na skládku je nadále nejpoužívanější metodou likvidace pevného komunálního odpadu v Evropské unii; vyzývá členské státy, aby navzájem více spolupracovaly při výměně osvědčených postupů v oblasti zpracovávání biologického odpadu;

24. domnívá se, že mechanicko-biologické zpracování odpadu je účinnou možností, jak se vyhnout ukládání významného množství rozložitelného odpadu na skládku, a namísto toho jej využít ke kompostování, anaerobní digesci a energetickým účelům;

Hospodářské aspekty:

25. domnívá se, že jsou nutné finanční pobídky, má-li se rozšířit oddělený sběr a jiné systémy pro nakládání s biologickým odpadem, které maximálně zvýší využití zdrojů;

26. zdůrazňuje, že lepší nakládání s biologickým odpadem a harmonizace norem jakosti kompostu jsou nezbytné k povzbuzení rozvoje evropského trhu s kompostem;

27. je toho názoru, že zásada „znečišťovatel platí“ by měla být základem pro hrazení dodatečných nákladů vzniklých v důsledku nánosu znečišťujících látek, tak aby na negativní vnější důsledky používání biologického odpadu nedoplácelo zemědělství;

28. upozorňuje na skutečnost, že v mnoha členských státech je určitá infrastruktura již připravena, je však zapotřebí finančních pobídek, aby se vytvořily a zavedly potenciální trhy s kompostem, digestátem, bioenergií a biopalivy získanými z biologického odpadu;

29. zdůrazňuje, že výroba pohonných hmot z biologického odpadu znamená přínos z hlediska životního prostředí;vyzývá členské státy, aby na základě hierarchie způsobů nakládání s odpadem tuto skutečnost při provádění revidované rámcové směrnice o odpadech zohlednila, a Komisi vyzývá, aby se tato skutečnost odrazila v jejích prováděcích pokynech;

30. důrazně vyzývá Komisi, aby se ve všech současných nebo dodatečných studiích dopadu týkajících se této problematiky zabývala také otázkou, jaký typ hospodářských pobídek, finančních prostředků nebo pomoci by mohl být využit nebo vytvořen v zájmu vývoje a zavádění technologií umožňujících náležité nakládání s odpadem;

31. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

[1] Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 9.
[2] Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1.
[3] Úř. věst. C 271E, 7.11.2002, s. 154.
[4] Úř. věst. C 66E, 20.3.2009, s. 29.
[5] Úř. věst. C 67E, 18.3.2010, s. 44.
[6] Úř. věst. C 247E, 15.10.2009, s. 18.
[7] Úř. věst. C 282E, 6.11.2008, s. 281.
[8] Úř. věst. C 282E, 6.11.2008, s. 138.
[9] Úř. věst. C 272E, 9.11.2006, s. 59.
[10] Úř. věst. C 227 E, 21.9.2006. s. 599.
[11] Úř. věst. C 286E, 27.11.2009, s. 81.
[12] Úř. věst. C 287E, 29.11.2007, s. 135.
[13] Sdělení sekretariátu Rady, 9. března 2010, dokument Rady 7307/10.
[14] Směrnice 1999/31/ES, bod odůvodnění 17.

Vzhledem k hospodářskému i územnímu růstu EU je produkováno stále větší množství odpadu. Množství biologického odpadu vytvářeného každoročně v EU se odhaduje na 76,5 až 102 milionů tun kuchyňského odpadu a odpadu ze zahrad a 37 milionů tun odpadu z potravinářského a nápojového průmyslu.

Hlavní prioritou musí být předcházení vzniku odpadů / snižování objemu odpadů, protože tímto způsobem je možno dosáhnout výrazných přínosů pro životní prostředí i hospodářských zisků. Této priority lze dosáhnout pomocí právních předpisů a zvýšení povědomí obyvatelstva. Očekává se, že evropský občan, jemuž bude vštěpován moderní a angažovaný přístup k životnímu prostředí, napomůže dosáhnout tohoto cíle. Předcházení vzniku odpadů by se mělo chápat v širším slova smyslu, což znamená, že nejlepší odpad je takový, který neexistuje, nebo takový, který se odpadem nestane.

Dalším strategickým cílem politiky nakládání s odpady musí být přetvoření EU ve společnost, která odpady recykluje. Obrovské množství odpadu, jež je denně v EU vytvářeno, nelze jednoduše promrhat. Biologický odpad má důležitou úlohu v boji proti změně klimatu, představuje cenný potenciál, pokud jde o ochranu půdy a podporu výroby obnovitelné energie, a je tudíž významným faktorem při využívání tohoto množství odpadu. Z toho vyplývá, že účinným nakládáním se zdroji se podporuje udržitelný rozvoj.

Úloha biologického odpadu v boji proti změně klimatu

Odpad představuje v Evropské unii čtvrtý nejvýznamnější zdroj skleníkových plynů, hned po energetickém odvětví, průmyslu a zemědělství. Podle statistických údajů z roku 2004 bylo v odvětví zpracování odpadů uvolněno celkem 109 milionů tun skleníkových plynů.

Hlavním zdrojem emisí je skládkování. Skládkování představuje pro životní prostřední nejhorší možnost, a přestože je z krátkodobého hlediska nejlevnější, z hlediska životního prostředí představuje pasivum s nejvyššími udržovacími náklady. Hlavní plyn produkovaný ze skládek je metan, který v případě, že není zachycen, je 23krát silnější než oxid uhličitý, pokud jde o účinky na změny klimatu.

Kromě toho může průsaková voda vznikající na skládkách, pokud nebude v souladu se směrnicí o skládkách sbírána, kontaminovat podzemní vodu a půdu a produkovat biologické aerosoly, nepříjemné zápach a narušovat vzhled okolí. Dalším nepříznivým dopadem skládkování je plocha využívaného pozemku, která je větší než u jiných metod nakládání s odpadem a v dlouhodobém výhledu vede k nenahraditelné ztrátě půdy, což znamená, že tato možnost není udržitelná. Proto je naléhavě nutné snižovat skládkování biologického odpadu.

Potenciál biologického odpadu v boji proti degradaci půdy

Tematická strategie pro ochranu půdy z roku 2006 (KOM(2006)231 v konečném znění) poukazuje na degradaci půdy v Evropské unii jako na závažný problém. Degradace půdy má přímý dopad na kvalitu vody a ovzduší, biologickou rozmanitost a klima.

Biologický odpad může v případě využití ke kompostování hrát podstatnou úlohu při regeneraci půd. Kompostování je pro zelený odpad nejvhodnější možností zpracování a má tu výhodu, že kompostu může být využito jako hnojiva pro půdu. Podle tematické strategie pro ochranu půdy mohou náklady způsobené degradací půdy činit až 38 miliard EUR ročně.

Při výrobě kompostu je nutno klást důraz na výsledek, jímž je vysoce kvalitní kompost. Podle tematické strategie pro ochranu půdy je kompost jedním z nejlepších zdrojů trvalé organické hmoty, ze které se v degradované půdě může vytvořit nový humus. Užití kompostu přináší agronomické výhody, jako je zlepšení struktury půd, zvlhčení půd, vyšší retenční kapacita vody, přítomnost půdních mikroorganismů a dodávka živin. Odhaduje se, že 45 % evropské půdy má malý obsah organické hmoty. V tomto smyslu je nutno podporovat tvorbu vysoce kvalitního kompostu vhodným zpracováním biologického odpadu.

Potenciál biologického odpadu při podpoře získávání energie z obnovitelných zdrojů

Biologický odpad může také představovat důležitou surovinu pro výrobu biologické energie. Biologická energie se vytváří anaerobní digescí, což je nejvhodnější způsob zpracování vlhkého biologického odpadu (například tuků z kuchyňského odpadu). Anaerobní digescí vzniká v regulovaných reaktorech bioplyn, který může být využit pro výrobu elektřiny, k vytápění anebo jako biopalivo pro automobily.

Méně kvalitní biologický odpad, který nevyhovuje kritériím kvality pro kompostování, by měl být zpracován na energii a označen stupni podle kvality.

Současné nakládání s biologickým odpadem

Až do současnosti bylo s biologickým odpadem v jednotlivých členských státech nakládáno podle velmi odlišných politik, sahajících od minimální činnosti v některých státech až po ambiciózní politiky v jiných. Jsou velké rozdíly mezi členskými státy, které recyklují málo (90 % skládkování, 10 % recyklace a energetického využití), a nejvýkonnějšími státy (10 % skládkování, 25 % energetického využití a 65 % recyklace).

Současná právní úprava EU neomezuje členské státy ve volbě způsobu zpracování biologického odpadu, pokud respektují určité rámcové podmínky, zejména podmínky stanovené v rámcové směrnici o odpadech, ve které jsou členské státy vyzývány, aby přijaly opatření podporující: oddělený sběr biologického odpadu za účelem jeho kompostování a anaerobní digesce; zpracování biologického odpadu způsobem, který splňuje vysokou úroveň ochrany životního prostředí; a používání materiálů bezpečných z hlediska životního prostředí pocházejících z biologického odpadu. Směrnice o skládkách odpadů také ukládá povinnost postupně množství biologického odpadu na skládkách snižovat.

Těmito legislativními nástroji však nebylo dosaženo zamýšlených cílů. Vzhledem k nedostatečné činnosti členských států v oblasti snižování objemu biologického odpadu na skládkách je zřejmé, že ke splnění směrnice o skládkách odpadů je potřeba zavést další opatření.

Budoucnost nakládání s biologickým odpadem

Zvláštní směrnice o nakládání s biologickým odpadem by byla základním pilířem provádění zásad vyplývajících z rámcové směrnice o odpadech a z dalších směrnic vztahujících se k nakládání s odpady obecně. Kromě toho by sloučení všech různých předpisů vztahujících se k nakládání s biologickým odpadem do jednoho právního předpisu samo o sobě bylo důkazem kvalitní legislativní činnosti a zlepšení tvorby právních předpisů. Zvláštní směrnice o nakládání s biologickým odpadem by vedla k větší přehlednosti, zjednodušení a právní jistotě v této oblasti a zajišťovala by dlouhodobou důvěru veřejných i soukromých investorů.

Není žádoucí uložit nejvýhodnější alternativu jako povinnost, protože je třeba vzít v úvahu řadu proměnných a také místní hlediska. Kromě toho nelze promrhat investice již provedené členskými státy. Směrnice o nakládání s biologickým odpadem by proto měla umožnit jistou flexibilitu, aby bylo v daném místě realizováno nejlepší řešení z hlediska ochrany životního prostředí a z hospodářského hlediska. Stanovení norem pro konvergenci v oblasti životního prostředí je nicméně zásadní pro směřování nových investic.

Jedním z hlavních směrů by měl být oddělený sběr biologického odpadu v míře, která umožní oddělení biologického odpadu od jiných toků odpadů a zabrání kontaminaci a podpoří získávání vysoce kvalitního kompostu, zajistí kvalitní materiál pro recyklaci biologického odpadu a zlepší účinnost energetického využití. Oddělený sběr by proto měl být povinný. Členské státy by však mohly být od této povinnosti osvobozeny, pokud by nebyla schůdná, nebo pokud by to nebyla nejlepší možnost z hlediska ochrany životního prostředí či z hlediska hospodářského (pokud by například logistické zajištění odděleného sběru neumožňovalo předcházet kontaminaci biologického odpadu nebo pokud by vytvoření infrastruktury pro oddělený sběr nebylo ve venkovských nebo řídce osídlených oblastech odůvodněno z hlediska ochrany životního prostředí).

Regulace biologického odpadu nemá význam pouze z hlediska životního prostředí, ale také z hlediska fungování vnitřního trhu, jelikož jsme dnes v situaci, kdy kompost produkovaný z biologického odpadu je na jednom místě považován za odpad a na jiném místě za produkt. I z tohoto důvodu je nezbytné harmonizovat politiky členských států prostřednictvím zvláštní směrnice o biologickém odpadu.

Zpracování odpadu má také významný dopad na sociální oblast. Recyklační průmysl například vytváří při recyklaci 10 000 tun odpadu až 250 pracovních míst ve srovnání s vytvořením 20 až 40 pracovních míst při spalování odpadu a s vytvořením přibližně 10 pracovních míst při skládkování.

Sloučení různých rozptýlených předpisů týkajících se biologického odpadu spolu s novými předpisy do jedné zvláštní směrnice o nakládání s biologickým odpadem by umožnilo účinněji nakládat se zdroji a snížit náklady na nakládání s biologickým odpadem. Umožnilo by také obnovit organickou hmotu v půdách a snížit používání chemických hnojiv, pomohlo by členským státům dosáhnout snížení množství biologického odpadu na skládkách; podpořilo by oddělený sběr, objasnilo by, kdy má být materiál vyráběný z biologického odpadu považován za produkt, a prospělo by technologickým inovacím a vytváření pracovních míst v souladu se strategií EU 2020.

V době současné hospodářské krize se evropské orgány nesmí vzdát své vedoucí úlohy v ochraně životního prostředí, ani ji nemohou oslabit. Nemůžeme pokračovat ve stávající praxi, kdy se v EU velké procento odpadu i nadále ukládá na skládky. Ačkoli se zdá být tato možnost nejlevnější, je ve skutečnosti vzhledem k dlouhodobým nákladům nejdražší, nepřispívá k dosažení našich cílů v boji proti změně klimatu a neumožňuje využití biologického dopadu jako zdroje. Zasazováním se o souběžný oddělený sběr zapojujeme občany do nového přístupu k životnímu prostředí a zároveň snižujeme náklady a podporujeme zhodnocování biologického odpadu jako produktu.

Díky takto zaměřené směrnici o biologickém odpadu dokážeme spojit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a udržitelný růst se zajištěním kvality života pro evropské občany.

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k zelené knize o nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii
(2009/2153(INI))

Navrhovatel: Giles Chichester

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. připomíná zavedenou hierarchii způsobů nakládání s odpadem uvedenou v rámcové směrnici o odpadech, podle níž je skládkování považováno za nejhorší alternativu; zdůrazňuje, že v první řadě je nutné snížit množství biologického odpadu, dále je nutné sbírat jej odděleně a recyklovat, zejména případným získáváním energie a kompostováním;

2. konstatuje, že biologický odpad tvoří významnou část odpadu, a to i městského odpadu, a že mnoho členských států v současnosti nevyužívá obrovský potenciál, jejž skýtá využívání biologického odpadu jako kompostu, je-li sbírán odděleně, ale i získávání energie a materiálů z odpadu obecně, s cílem snížit množství odpadu ukládaného na skládkách;

3. zdůrazňuje úlohu, kterou může sehrávat opětovně použitý biologický odpad v podobě kompostu v boji proti degradaci a erozi půdy v důsledku změny klimatu; vyzývá členské státy, aby kompostování zakotvily ve svých vnitrostátních právních předpisech, a naléhavě je žádá, aby si vyměňovaly osvědčené postupy; zdůrazňuje, že lepší nakládání s biologickým odpadem a harmonizace norem jakosti kompostu jsou nezbytné k podnícení rozvoje evropského trhu s kompostem;

4. zdůrazňuje, že je třeba snížit množství biologického odpadu ukládaného na skládky; konstatuje v této souvislosti, že biologický odpad může přispět k dosažení cíle EU, kterým je nejméně 20% podíl energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020, a také cíle stanoveného směrnicí EU o jakosti pohonných hmot; připomíná, že směrnice o energiích z obnovitelných zdrojů podporuje využívání všech druhů biomasy, včetně biologického odpadu, jako obnovitelných zdrojů energie a že biopaliva získaná z odpadu mají s ohledem na plnění cíle, kterým je 10% podíl obnovitelných zdrojů energie v dopravě, dvojnásobnou hodnotu; vyzývá proto členské státy, aby zvážily, zda nezačlenit získávání energie z biologicky rozložitelných částí odpadu jako součást integrované politiky v oblasti hierarchie způsobů nakládání s odpadem do vnitrostátních právních předpisů, a naléhavě je žádá, aby si vyměňovaly informace o osvědčených postupech;

5. vyzývá členské státy, aby nastínily, jak se může v jejich zemi energie získaná z biologického odpadu, mj. prostřednictvím anaerobní digesce pro výrobu bioplynu a produkce biopaliv nejnovější generace, podílet na využívání možností stávajících zdrojů biomasy, zváží-li se místní geografické a klimatické podmínky;

6. upozorňuje na to, že je důležité zvýšit povědomí veřejnosti o odděleném sběru biologického odpadu, recyklaci a získávání energie a přispět k tomu, aby je veřejnost lépe přijímala, a to konkrétně prostřednictvím sdělovacích prostředků a vzdělávacích kampaní;

7. uvědomuje si, že je potřeba, aby členské státy vytvořily jednotný a pevný právní rámec, který by podporoval výstavbu zařízení na kompostování a získávání energie z (biologického) odpadu;

8. zdůrazňuje, že s ohledem na dosažení cílů na různých úrovních (boj proti oteplování klimatu, degradaci a erozi půdy; dosažení cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie) je bezpochyby výhodná kombinace kompostování a fermentace odděleně sbíraného biologického odpadu, je-li možná, a měla by se podporovat;

9. upozorňuje na skutečnost, že v mnoha členských státech je určitá infrastruktura již připravena, je však zapotřebí finančních pobídek, aby se vytvořily a zavedly potenciální trhy s kompostem, digestátem, bioenergií a biopalivy získanými z biologického odpadu;

10. bere na vědomí nutnost dodržovat normy stanovené směrnicí o spalování odpadů a vyzývá regionální a místní orgány, aby využívaly stávající decentralizovaná zařízení pro dálkové vytápění a chlazení a strukturální fondy pro získávání prostředků na financování zařízení vyrábějící energii z odpadu a zařízení na kompostování a získávání energie z biologického odpadu, aby mohly snížit množství odpadu ukládaného na skládkách;

11. domnívá se, že drtiče kuchyňského odpadu napojené na komunální kanalizační systémy představují možnost, jak snížit množství biologického odpadu ukládaného na skládkách a jak z biologického odpadu získávat bioplyn;

12. konstatuje, že spalovny odpadu a jiná zařízení vyrábějící energii z biologického odpadu mají stejně výhodné podmínky, pokud jde o přístup k elektrickým rozvodným sítím a plynovodům, jako je tomu v případě jiných zdrojů obnovitelné energie;

13. zdůrazňuje, že výroba pohonných hmot z biologického odpadu znamená přínos z hlediska životního prostředí; žádá proto, aby biopaliva vyrobená z biologického odpadu byla zohledněna v rámci cílů v oblasti recyklace; žádá, aby definice biologického odpadu uvedená v rámcové směrnici o odpadech byla sladěna s definicí ve směrnici o energiích z obnovitelných zdrojů;

14. zdůrazňuje, že je nutné ponechávat prostor pro veškerá další technická řešení v oblasti nakládání s biologickým odpadem, aby se v této oblasti podpořila inovace a vytváření pracovních příležitostí;

15. vyzývá Komisi, aby ve svém posouzení dopadu navrhla dokonalejší systém pro nakládání s biologickým odpadem, pokud jde o recyklaci odděleně sbíraného biologického odpadu, využívání kompostování za účelem zemědělského a ekologického přínosu, možnosti mechanického/biologického zpracování a využívání biologického odpadu jako zdroje pro výrobu energie; domnívá se, že z tohoto posouzení dopadu by se mělo vycházet při vypracovávání nového právního rámce Evropské unie, který upraví problematiku biologicky rozložitelného odpadu;

16. zdůrazňuje, že je třeba posoudit celou škálu biologicky rozložitelného odpadu s cílem podpořit produkci kompostu a získávání energie ze všech druhů odpadu; poukazuje na to, že biologicky rozložitelný odpad zahrnuje nejen biologický odpad, ale i kal z čistíren a tu část odpadu z domácností, kterou lze fermentovat (zašpiněný či netříděný papír a kartóny, určité textilie atd.);

17. zdůrazňuje, že oddělený sběr biologického odpadu nebo jiné systémy pro nakládání s biologickým odpadem, které maximálně zvýší využití zdrojů, by měly být začleněny do rámce Evropské unie, a vyzývá členské státy, aby zvážily zavedení zvláštních systémů sběru biologického odpadu; domnívá se, že jsou nutné finanční pobídky, má-li se rozšířit oddělený sběr a jiné systémy pro nakládání s biologickým odpadem, které maximálně zvýší využití zdrojů;

18. konstatuje, že budoucí rámec Evropské unie by mnoha členským státům poskytl pokyny právního charakteru i zajistil právní jistotu a povzbudil je k tomu, aby investovaly do oblasti nakládání s biologickým odpadem;

19. vyzývá Komisi, aby se více věnovala výzkumu metod na zpracování biologického odpadu, a dosáhla tak toho, že přínosy pro půdu, využívání energie a vliv na životní prostředí budou lépe vyčísleny.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

o Zelené knize Komise o nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii
(2009/2153(INI))

Zpravodajka: Salvatore Caronna

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. podporuje iniciativu Komise prosazovanou v její zelené knize ohledně potřeby kroků na úrovni Společenství v oblasti nakládání s biologickým odpadem;

2. konstatuje, že biologický odpad představuje více než 30 % tuhého komunálního odpadu; zastává názor, že lepší nakládání s tímto odpadem přispěje k udržitelnému využívání zdrojů a k dosažení cílů v oblasti recyklace a obnovitelných energií;

3. zastává názor, že nakládání s biologickým odpadem musí být součástí udržitelného cyklu při nakládání s odpady, tak aby se docílilo racionálního využívání a zachování zdrojů a snižování dopadů na životní prostředí;

4. připomíná, že s tímto odpadem je třeba nakládat podle následující obecné hierarchie způsobů nakládání s odpady: prevence, recyklování, další způsoby využití, mimo jiné pro energetické účely, a jako poslední možnost ukládání na skládku (článek 5 směrnice 1999/31/ES);

5. domnívá se, že optimálního rozhodnutí ve prospěch určitého způsobu zpracování by mělo být dosaženo pouze při současném posouzení daných místních poměrů (struktura osídlení, struktura biologického odpadu, stávající zařízení atd.);

6. zdůrazňuje, že při recyklování biologického odpadu s cílem získat energii je třeba se soustředit na energetickou účinnost a udržitelný rozvoj, a že tyto produkty proto musí být především využívány co nejefektivnějším způsobem;

7. zdůrazňuje, že nakládání s biologickým odpadem podle hierarchie způsobů nakládání s odpadem, jež je uvedena ve směrnici 2008/98/ES, zahrnuje předcházení vzniku odpadu, recyklování, kompostování a energetického využití;

8. domnívá se, že mechanicko-biologické zpracování odpadu je účinnou možností, jak se vyhnout ukládání významného množství rozložitelného odpadu na skládku, a namísto toho jej využít ke kompostování, anaerobní digesci a energetickým účelům;

9. trvá na tom, že biologický odpad bez obsahu škodlivých látek je třeba považovat za vzácný přírodní zdroj pro výrobu kvalitního kompostu;

10. připomíná, že budoucnost zemědělství závisí rovněž na udržování a obnovování úrodnosti půdy; upozorňuje, že používání kvalitního kompostu v zemědělství může přispět k zachování úrodnosti půd, ke zvýšení jejich schopnosti zadržovat vodu a ukládat uhlík k omezení nutnosti používat chemická hnojiva; zdůrazňuje úlohu členských států, pokud jde o zajištění využívání kvalitního kompostu pro zemědělskou půdu;

11. zdůrazňuje, že je nezbytné jasně definovat normy kvality v oblasti zpracování biologického odpadu a kvality kompostu s cílem zamezit postupnému znečisťování půd; žádá Komisi, aby prozkoumala řešení spočívající v předložení legislativních návrhů stanovících kvalitativní kritéria pro kompost a digestát, která by byla založena na předběžné podmínce tříděného sběru;

12. upozorňuje na to, že plyny vznikající při kompostování z uskladněných látek lze jen obtížně kontrolovat, což může představovat závažné nebezpečí pro životní prostředí a atmosféru; je třeba poukázat na to, že k řádnému kompostování konkrétně v případě biologického komunálního odpadu patří také ochrana podzemních vod před průsakovou vodou z kompostované masy;

13. je toho názoru, že zásada „znečišťovatel platí“ by měla být základem pro hrazení dodatečných nákladů vzniklých v důsledku nánosu znečišťujících látek, tak aby na negativní vnější důsledky používání biologického odpadu nedoplácelo zemědělství;

14. potvrzuje, že tříděný sběr odpadu má zásadní význam pro plnění směrnice o skládkování (směrnice 1999/31/ES, bod odůvodnění 17), pro poskytování kvalitního materiálu pro recyklování biologického odpadu a pro zvyšování účinnosti rekuperace energie; vybízí Komisi, aby podporovala členské státy při zavádění systémů na třídění odpadu a aby stanovila závazné a ambiciózní cíle pro recyklování tohoto odpadu;

15. domnívá se, že základní podmínkou pro to, aby se spalování biologického odpadu stalo možnou alternativou v rámci nakládání s odpady, je, že bude kombinováno s výrobou energie;

16. má za to, že biologický odpad představuje cenný obnovitelný zdroj pro produkci elektřiny a biopaliv pro dopravní prostředky a při dodávání bioplynu do plynárenské soustavy prostřednictvím čištění bioplynu z odpadu a získávání biometanu (především metan:50 – 70% a oxid uhličitý), a vyzývá Komisi, aby provedla analýzu možností využívání biologického odpadu na výrobu bioplynu a aby tyto možnosti podporovala;

17. je toho názoru, že prostřednictvím pravidel na úrovni Společenství je třeba vytvořit pobídky pro to, aby bylo umožněno vedení bioplynu v přepravní soustavě pro zemní plyn;

18. bere na vědomí rozdílnost vnitrostátních legislativních opatření a systémů nakládání s odpady v jednotlivých členských státech a skutečnost, že uložení na skládku je nadále nejpoužívanější metodou likvidace pevného komunálního odpadu v Evropské unii; žádá Komisi, aby energičtěji usilovala o to, aby byly předpisy o ukládání odpadu dodržovány a uplatňovány v celém Společenství, a aby prostudovala, zda je nutné co nejrychleji předložit legislativní návrh o biologickém odpadu s cílem pokusit se zabránit tomu, aby byly biologické odpady ukládány na skládky; vyzývá členské státy, aby navzájem více spolupracovaly při výměně osvědčených postupů v oblasti zpracovávání biologického odpadu;

19. požaduje, aby byla veřejnost více informována o komplexnosti odpadního řetězce, což zahrnuje i zvýšení povědomí o správném třídění odpadu a nakládání s odpady; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vzdělávací akce pro širokou veřejnost, zejména ve školách, na podporu udržitelného nakládání s pevným komunálním odpadem a aby zvýšila povědomí občanů o výhodách tříděného sběru; v této souvislosti zdůrazňuje význam, který mají města, obce a komunální podniky pro poradenství a poskytování informací občanům, pokud jde o předcházení vzniku odpadů;

20. vyzývá Komisi, aby prověřila, jaké způsoby nakládání s biologickým odpadem vykazují nejvyšší energetickou účinnost;

21. bere na vědomí skutečnost, že míra recyklace odpadu v západní Evropě roste, zatímco země střední a východní Evropy zatím vykazují velmi nízkou míru recyklace; žádá proto Komisi, aby podporovala ekologickou politiku v oblasti zpracování odpadu s cílem podíl recyklace zvýšit.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Jean-Pierre Audy, Zigmantas Balčytis, Zoltán Balczó, Jan Březina, Reinhard Bütikofer, Maria Da Graça Carvalho, Jorgo Chatzimarkakis, Giles Chichester, Pilar del Castillo Vera, Ioan Enciu, Adam Gierek, Norbert Glante, Fiona Hall, Jacky Hénin, Romana Jordan Cizelj, Sajjad Karim, Arturs Krišjānis Kariņš, Judith A. Merkies, Angelika Niebler, Jaroslav Paška, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Michèle Rivasi, Paul Rübig, Amalia Sartori, Francisco Sosa Wagner, Konrad Szymański, Britta Thomsen, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Ioannis A. Tsoukalas, Claude Turmes, Marita Ulvskog, Vladimir Urutchev, Adina-Ioana Vălean, Kathleen Van Brempt, Alejo Vidal-Quadras, Henri Weber

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

António Fernando Correia De Campos, Rachida Dati, Andrzej Grzyb, Jolanta Emilia Hibner, Oriol Junqueras Vies, Ivailo Kalfin, Marian-Jean Marinescu, Vladko Todorov Panayotov, Silvia-Adriana Ţicău, Hermann Winkler

Právní upozornění - Ochrana soukromí