Postup : 2009/2236(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0204/2010

Předložené texty :

A7-0204/2010

Rozpravy :

PV 08/07/2010 - 3
CRE 08/07/2010 - 3

Hlasování :

PV 08/07/2010 - 6.8
CRE 08/07/2010 - 6.8
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0286

ZPRÁVA     
PDF 316kWORD 268k
21. 6. 2010
PE 439.972v02-00 A7-0204/2010

o budoucnosti společné zemědělské politiky po roce 2013

(2009/2236(INI))

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

Zpravodaj: George Lyon

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 EXPLANATORY STATEMENT
 STANOVISKO Rozpočtového výboru
 VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o budoucnosti společné zemědělské politiky po roce 2013

(2009/2236(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na hlavu III Lisabonské smlouvy,

–   s ohledem na kontrolu stavu společné zemědělské politiky,

–   s ohledem na dokument Komise „Evropa 2020 – strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),

–   s ohledem na svou studii „Režim jednotné platby po roce 2013 – nový přístup, nový cíl“,

–   s ohledem na zprávu Mezinárodního panelu pro hodnocení zemědělských technologií a vědy pro rozvoj (IAASTD), kterou vypracovala Organizace OSN pro výživu a zemědělství a Světová banka a již podepsalo 58 zemí,

–   s ohledem na publikaci Komise „Perspektivy trhů a příjmů v zemědělství 2008–2015“,

–   s ohledem na dokument Komise „ Perspektiva SPZ – od zásahu na trhu po politickou inovaci“,

–   s ohledem na studii Ústavu pro evropskou environmentální politiku „Poskytování veřejných statků prostřednictvím zemědělství v Evropské unii“,

–   s ohledem na bílou knihu Komise nazvanou „Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci“ (KOM(2009)0147) a na pracovní dokumenty útvarů Komise nazvané „Přizpůsobení se změně klimatu: úkol pro evropské zemědělství a venkovské oblasti“ (SEK(2009)0417) a „Úloha evropského zemědělství při zmírňování změny klimatu“ (SEK(2009)1093),

–   s ohledem na studii „Reforma SZP po roce 2013: představa delší vyhlídky“ vypracovanou sdružením Notre Europe,

–   s ohledem na pracovní dokument o budoucnosti společné zemědělské politiky po roce 2013(1),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 29. března 2007 o začlenění nových členských států do SZP(2),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o zemědělství EU a změně klimatu(3),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2010 o politice jakosti zemědělských produktů: jakou strategii zvolit?(4),

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanovisko Rozpočtového výboru (A7-0204/2010),

A. vzhledem k tomu, že EU musí i nadále zaručovat dodávky potravin pro své občany a podílet se na jejich zajišťování v celosvětovém měřítku, přičemž by měla lépe a soudržněji spolupracovat se zbytkem světa, zejména s rozvojovými zeměmi, aby přispěla k dlouhodobému rozvoji jejich zemědělských odvětví, a to udržitelným způsobem, který bude co nejvíce obohacovat místní know-how; vzhledem k tomu, že v důsledku současné situace, kdy počet hladovějících lidí na celém světě překročil jednu miliardu a kdy v Evropské unii žije přes 40 milionů chudých lidí, kteří trpí nedostatkem potravy, je nezbytné využívat nových vědeckých poznatků, mohou-li nabídnout vhodná řešení ke zmírnění hladovění ve světě, zejména lepší účinností zdrojů,

B.  vzhledem k tomu, že podle organizace FAO se očekává zdvojnásobení světové poptávky po potravinách a do roku 2050 i zvýšení světové populace ze současných 7 miliard na 9 miliard a že světovou výrobu potravin bude potřeba odpovídajícím způsobem zvýšit, což vytvoří tlak na přírodní zdroje a povede k tomu, že ve světě bude muset být vyráběno více potravin za použití menšího množství vody, půdy, energie, hnojiv a pesticidů,

C. vzhledem k tomu, že mezi cíle SZP stanovené v článku 39 Smlouvy o fungování Evropské unie patří zvýšení zemědělské produktivity, zajištění důstojné životní úrovně zemědělců, stabilizace trhu, zaručení dostupnosti dodávek a zásobování spotřebitelů za rozumné ceny; vzhledem k tomu, že k dnešnímu datu SZP své cíle z velké části splnila a podílela se na úsilí směřujícímu k posílení integrace v rámci EU, územní soudržnosti v Evropě a fungování jednotného trhu; k důstojné životní úrovni však přispěla jen částečně a dosud se jí nepodařilo dosáhnout stabilizace zemědělského trhu, neboť trhy se staly mimořádně nestálými, což ohrožuje zajištění dodávek potravin; vzhledem k tomu, že ke splnění cílů SZP je nezbytné vyvinout další úsilí, ale současně chránit životní prostředí a udržet zaměstnanost ve venkovských oblastech,

D. vzhledem k tomu, že zemědělství a lesnictví zůstávají důležitými odvětvími hospodářství, které zachováváním přírodních zdrojů a kulturních krajin současně zajišťují základní veřejné statky, což je předpokladem pro veškerou lidskou činnost ve venkovských oblastech; vzhledem k tomu, že tato odvětví již nyní v rámci EU přispívají největším dílem k dosažení evropských cílů v oblasti klimatu a energetiky, zejména pokud jde o cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pocházejících ze zemědělské a lesní biomasy; vzhledem k tomu, že tyto přínosy se musí v budoucnosti zvyšovat; vzhledem k tomu, že tyto zdroje bioenergie pomáhají také snižovat energetickou závislost EU a v souvislosti se zvyšujícími se cenami energií i vytvářet nové pracovní příležitosti a zlepšovat příjmy v tomto odvětví,

E.  vzhledem k tomu, že SZP přináší občanům EU velké výhody, pokud jde o dostupnost a výběr bezpečných a vysoce kvalitních potravin za rozumné ceny, zajištění dodávek potravin, ochranu životního prostředí, vytváření pracovních míst a opatření pro boj proti změně klimatu,

F.  vzhledem k tomu, že 13,6 milionu obyvatel pracuje přímo v zemědělství, lesnictví a v odvětví rybolovu a dalších 5 milionů osob pracuje v zemědělsko-potravinářském průmyslu, přičemž EU je největším světovým výrobcem potravin a nápojů; vzhledem k tomu, že to představuje 8,6 % veškerých pracovních míst EU a 4 % HDP EU,

G. vzhledem k tomu, že v důsledku posledního rozšíření EU (v roce 2004 a 2007) přibylo k celkové pracovní síle v zemědělství dalších 7 milionů zemědělců a plocha zemědělské půdy se zvýšila o 40 %; vzhledem k tomu, že reálný příjem na osobu klesl v zemědělství v rámci EU-27 za posledních deset let o 12,2 %, přičemž se postupně snížil na úroveň z roku 1995; vzhledem k tomu, že průměrný zemědělský příjem v EU-27 nedosahuje ani 50 % průměrného příjmu v ostatních odvětvích hospodářství, zatímco výrobní náklady takových komodit, jako jsou např. hnojiva, elektřina a paliva dosahují nejvyšší úrovně za posledních 15 let, což další fungování zemědělské výroby v EU značně ztěžuje,

H. vzhledem k tomu, že 7 % zemědělců v Evropě je mladších 35 let, zatímco čtyři a půl milionu zemědělců, kteří mají více než 65 let, přestanou do roku 2020 pracovat a bude-li pokračovat úbytek zemědělců, může být budoucnost zemědělství ohrožena;

I.   vzhledem k tomu, že zemědělství zůstává hlavním typem krajinného pokryvu EU a zaujímá 47 % celého území Evropské unie; vzhledem k tomu, že v celé EU je 13,7 milionu zemědělských podniků, které svou produkcí vytvářejí více než 337 miliard EUR; vzhledem k tomu, že 15 % zemědělské půdy (přibližně 26 milionů hektarů) se nachází v horských oblastech, a vhledem k tomu, že přirozené znevýhodnění těchto oblastí ztěžuje zemědělskou činnost,

J.   vzhledem k tomu, že se v důsledku restrukturalizace odvětví zvětšila průměrná velikost zemědělských podniků, avšak na území EU i nadále převládají malá hospodářství, přičemž průměrná velikost jednoho hospodářství je 12,6 hektarů; vzhledem k tomu, že soběstačné zemědělské podniky zůstávají zásadní výzvou, zejména v nových členských státech, kde soběstačné hospodaření představuje polovinu veškeré pracovní síly, a vzhledem k tomu, že malá hospodářství a zemědělci, kteří je provozují, mají zvláštní význam pro vytváření nevýrobních veřejných statků,

K. vzhledem k tomu, že hospodářská krize měla závažný negativní dopad na zemědělství, což vedlo mezi lety 2008 a 2009 k průměrnému poklesu zemědělských příjmů o 12,2 % a v minulém roce ke zvýšení nezaměstnanosti ve venkovských oblastech; vzhledem k tomu, že se spotřeba v Evropě snížila v letech 2008 až 2009 v průměru o 10,55 %, což je přímý dopad ekonomické krize, a že v některých členských státech toto snížení překročilo 20 %; vzhledem k tomu, že dalšími důsledky hospodářské krize jsou nesnadný přístup zemědělců k úvěrům a zatížení veřejných financí členských států, což oslabuje jejich schopnost zajišťovat spolufinancování,

L.  vzhledem k tomu, že cenová nestabilita na zemědělských trzích je jednou z jejich stálých charakteristik, avšak v nedávné době souhrou několika faktorů, jakými jsou mimo jiné extrémní povětrnostní podmínky, ceny energií, spekulace a změna v poptávce, tato nestabilita dramaticky vzrostla, a očekává se, že se podle odhadů organizací OECD a FAO ještě zvýší, což povede k extrémním nárůstům a propadům v cenách zemědělských komodit na evropských trzích; vzhledem k tomu, že se mezi lety 2006 a 2008 ceny některých komodit výrazně zvýšily, některé až o 180 %, jak tomu bylo v případě obilí; vzhledem k tomu, že se ceny mléčných výrobků v roce 2009 zhroutily a klesly v průměru o 40 %; vzhledem k tomu, že další produkty – například obilí, ovoce a zelenina, olivový olej – byly rovněž zasaženy a extrémní výkyvy v cenách měly ničivé důsledky pro výrobce a ani pro zákazníky nebyly vždy přínosem,

M. vzhledem k tomu, že ze zemědělsko-environmentálních ukazatelů vyplývá, že zemědělství má významný potenciál zmírňovat důsledky změny klimatu, zejména pokud jde o sekvestraci uhlíku, přímé snižování čistého objemu emisí skleníkových plynů a výrobu obnovitelné energie, které zajišťují skutečné snížení emisí; vzhledem k tomu, že zemědělská činnost prováděná udržitelným způsobem je podstatná pro zachování biologické rozmanitosti, hospodaření s vodními zdroji a boj proti erozi půdy a může být klíčovým faktorem při řešení otázky změny klimatu,

N. vzhledem k tomu, že emise skleníkových plynů způsobené zemědělskou činností (včetně chovu hospodářských zvířat) klesly v letech 1990 až 2007 ve všech 27 členských státech o 20 %; vzhledem k tomu, že podíl emisí produkovaných zemědělstvím se snížil z 11 % v roce 1990 na 9,3 % v roce 2007, a to mimo jiné v důsledku efektivnějšího využívání hnojiv a močůvky, posledních strukturálních reforem SZP a postupného zavádění zemědělských a environmentálních iniciativ,

O. vzhledem k tomu, že se EU stala čistým dovozcem zemědělského zboží, u něhož hodnota každoročně dovážených produktů přesahuje 87,6 miliard EUR (přibližně 20 % světového zemědělského dovozu); vzhledem k tomu, že se v některých případech obchodní bilance postupně přesouvá ve prospěch třetích zemí (EU nyní dováží ze zemí Mercosur zemědělské produkty v hodnotě 19 miliard EUR, přičemž její vývoz do tohoto regionu činí méně než 1 miliardu EUR); vzhledem k tomu, že EU i nadále zažívá rostoucí obchodní deficit, pokud jde o zemědělské produkty,

P.  vzhledem k tomu, že EU zůstává vedoucím světovým vývozcem zemědělských produktů (zhruba 17 % veškerého světového obchodu); vzhledem k tomu, že EU ztratila v posledních deseti letech významný podíl na trhu (v roce 2000 EU ke světovému obchodu přispívala přibližně ve výši 19 %); vzhledem k tomu, že EU vyváží hlavně výrobky s vysokou přidanou hodnotou a zpracované produkty (67 % všech jejích zemědělských vývozů),

Q. vzhledem k tomu, že vysoce kvalitní produkty jsou základem výrobního a vývozního potenciálu Evropské unie a představují značný podíl na jejím mezinárodním obchodu; vzhledem k tomu, že EU vyváží špičkové výrobky se značnou hospodářskou hodnotou a v případech výrobků s chráněným původem a zeměpisným označením představuje čistá hodnota těchto výrobků a potravin 14 miliard EUR ročně (nepočítaje vína a lihoviny, jež také představují značný podíl vývozů EU); vzhledem k tomu, že má-li se i nadále rozvíjet vysoce kvalitní výroba, která splňuje očekávání spotřebitelů, je třeba zohlednit specifické potřeby těchto odvětví s cílem zajistit jejich konkurenceschopnost, a to včetně potřeby účinnější ochrany zeměpisných označení EU a označení výrobků s chráněným původem ze strany partnerů ze třetích zemí,

R.  vzhledem k tomu, že odhadovaná podpora výrobcům (producer support estimates, PSE) ukazuje, že celková podpora zemědělských podniků v EU byla od roku 2000 postupně snižována a je nyní v přepočtu na osobu srovnatelná s úrovní podpory poskytované v zemích hlavních obchodních partnerů EU, zatímco jiní obchodní partneři v posledních letech zachovávali nebo zvýšili dotace, jež narušují trh,

S.  vzhledem k tomu, že nynější rozdělení a výše podpory členským státům a zemědělcům vyplývá z rozdělení a výše této podpory v minulosti, kdy byla spjata s druhem a objemem výroby a představovala náhradu za poklesy příjmů zemědělců v důsledku značného propadu garantovaných cen; vzhledem k tomu, že tento způsob rozdělení vyvolává u některých zemědělců z EU pochopitelný pocit nespravedlnosti a jeho zachování není navíc v souladu s příštími cíly SZP,

T.  vzhledem k tomu, že mechanismy dobrovolného odlišení umožňují od roku 2007 přesouvání finančních podpor mezi přímými platbami a rozvojem venkova, aniž by se však zvýšila transparentnost a legitimita přidělování finančních prostředků na zemědělství a aniž by bylo toto přidělování zjednodušeno,

U. vzhledem k tomu, že podíl výdajů na SZP v rozpočtu EU se postupně snižuje z téměř 75 % v roce 1985 na 39,3 %, která jsou předpokladem pro rok 2013; vzhledem k tomu, že to představuje méně než 0,45 % HDP EU; vzhledem k tomu, že pokles v rozpočtových výdajích na tržní opatření je ještě výraznější – z celkových 74 % výdajů na SZP v roce 1992 na méně než 10 % v současnosti; vzhledem k tomu, že výdaje SZP se neustále pohybují směrem od podpory trhu a vývozních subvencí k odděleným platbám a rozvoji venkova,

V. vzhledem k tomu, že tyto reformy vedly ke značným změnám v nástrojích podpory zemědělství, i když přitom jsou dodržovány tři základní zásady SZP, tedy:

     – jednotný trh,

     – preference Společenství,

     – finanční solidarita;

W. vzhledem k tomu, že SZP bude po roce 2013 muset čelit mnoha problémům a sledovat rozsáhlejší cíle, je zásadní, aby rozpočet EU vyčleněný na SZP zůstal přinejmenším ve stejné výši jako nyní,

X. vzhledem k tomu, že Smlouva o fungování Evropské unie činí z víceletého finančního rámce (VFR) právně závazný akt, jehož ustanovení musí roční rozpočet dodržovat,

Y. vzhledem k tomu, že výdaje ve formě přímých podpor představují 0,38 % evropského HDP (údaj z roku 2008) a že výdaje spojené s politikou rozvoje venkova představují 0,11 % HDP Evropské unie,

Z.  vzhledem k tomu, že kvůli malým rozpětím, která budou od rozpočtového roku 2011 v okruhu 2, bude pro Unii velmi obtížné vhodně reagovat na krize na trhu a neočekávané celosvětové události, čímž může rozpočtový proces ztratit svůj smysl,

AA. vzhledem k tomu, že se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost získal Evropský parlament pravomoc utvářet zemědělskou politiku Unie, a to nejen co se týče víceletých zemědělských programů, ale také změn v ročním rozpočtu na zemědělství, díky čemuž nyní nese odpovědnost za spravedlivou a udržitelnou společnou zemědělskou politiku,

AB. vzhledem k tomu, že se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost se společná zemědělská politika stala předmětem běžného legislativního postupu a Evropský parlament nese významný díl odpovědnosti za to, aby pomohl přijmout přiměřenou a účinnou legislativu v této oblasti,

AC. vzhledem k tomu, že v souladu s posledními údaji Eurobarometru považuje 90 % dotázaných občanů EU zemědělské a venkovské oblasti za důležité pro budoucnost Evropy, 83 % dotázaných občanů EU je pro finanční podporu zemědělcům a v průměru věří, že by se mělo o zemědělské politice nadále rozhodovat na evropské úrovni,

AD. vzhledem k tomu, že cíle a hlavní obsah budoucí společné zemědělské politiky musí být předmětem širokých veřejných debat, aby se zvýšila informovanost veřejnosti o SZP; vzhledem k tomu, že iniciativa Komise v podobě veřejné debaty o budoucnosti SZP po roce 2013 je tedy vítána,

AE. vzhledem k tomu, že SZP musí směřovat k zachování a rozvoji multifunkčního a udržitelného zemědělství ve všech evropských regionech,

Vývoj SZP: od narušení trhu po tržní orientaci

1.  opětovně připomíná, ze SZP prošla v průběhu posledních dvaceti pěti let radikálními reformami, zejména tím, že provedla základní přesun z podpory produkce na podporu producentů, omezila pravidelné intervenční nákupy a dumping evropských přebytků na světových trzích a přeorientovala SZP a zemědělce EU více na trh;

2.  připomíná, že SZP sehrála zásadní úlohu při zvyšování produkce a zajištění potravin pro evropské obyvatelstvo po druhé světové válce; dále připomíná, že SZP byla první společnou politikou EHS, která vydláždila cestu pro evropskou spolupráci a integraci v dalších politických oblastech;

3.  zdůrazňuje, že tržní nástroje SZP specifické pro každé odvětví hrají základní roli a jsou nyní používány coby záchranné sítě, které pomáhají snížit nestabilitu trhu, a zajišťovat tak zemědělcům určitý stupeň stability; zdůrazňuje, že upravená tržní politika nevedla ke snížení závislosti zemědělců na kupujících; konstatuje také, že od přijetí oddělených jednotných plateb na zemědělský podnik nastal výrazný odklon od opatření narušujících trh v souladu s požadavky Světové obchodní organizace;

4.  konstatuje, že reformy SZP zahájené v letech 1992 a 1999 a zejména reforma z roku 2003, která byla přezkoumána v rámci kontroly stavu a zavedla zásadu oddělení plateb od produkce, ale i další reformy v tomto odvětví byly pojaty tak, aby umožnily zemědělcům EU lépe odpovídat a reagovat na signály a podmínky trhu; uvítal by, kdyby tento vývoj pokračoval dalšími reformami, neboť vzhledem ke specifickým rysům zemědělské produkce jsou další opatření v oblasti trhu zapotřebí;

5.  zdůrazňuje, že rozvoj venkova je nyní nedílnou součástí struktury SZP a měl by zůstat významným prvkem budoucí SZP, a sice jako strategie rozvoje venkova zajištěná patřičnými prostředky a zaměřená na venkovské oblasti, na zlepšení životního prostředí, modernizaci a restrukturalizaci zemědělství, posilování soudržnosti ve venkovských oblastech EU, revitalizaci znevýhodněných oblastí a oblastí, kterým hrozí vylidnění, zlepšení uvádění výrobků na trh a konkurenceschopnosti, udržení zaměstnanosti a vytváření nových pracovních příležitostí ve venkovských oblastech, ale i na nové výzvy uvedené v kontrole stavu, zejména změnu klimatu, energii z obnovitelných zdrojů, hospodaření s vodou a biologickou rozmanitost;

6.  vítá uznání multifunkční úlohy zemědělců v poskytování veřejných statků jako je ochrana našeho životního prostředí, vysoká kvalita výroby potravin, řádný chov zvířat, vytváření a vylepšování různorodosti a kvality hodnotné krajiny v EU a směřování k udržitelnějším postupům hospodaření nejen při plnění základních požadavků na udržení půdy v dobrém zemědělském a environmentálním stavu (GAEC), ale také při dosahování ještě vyšších standardů pomocí zemědělsko-environmentálních opatření, přesného zemědělství, ekologické produkce a veškerých ostatních forem udržitelných zemědělských postupů;

7.  opětovně připomíná, že SZP je nejvíce integrovanou politikou EU a logicky na ni tedy také připadá největší podíl rozpočtu EU; uznává, že její podíl na rozpočtu se postupně snížil z původních 75 % celkového rozpočtu EU v roce 1985 na 39,3 % v roce 2013(5), což představuje méně než 0,45 % z celkového HDP EU(6), a to v situaci, kdy podpora je dnes méně poskytována i 12 novým státům, které přistoupily k EU;

8.  domnívá se, že SZP se rozvinula, stala se ekologičtější a více orientovanou na trh a výrazně snížila svůj dopad na rozvojové země, avšak současně podporuje zemědělce při vyrábění vysoce kvalitních potravin pro evropské spotřebitele;

Výzvy, na které musí SZP reagovat po roce 2013

9.  zdůrazňuje, že zajišťování dodávek potravin zůstává hlavní výzvou nejen pro zemědělství EU, ale i pro celosvětové zemědělství, zejména v rozvojových zemích, a to vzhledem k tomu, že se do roku 2050 očekává nárůst světové populace ze 7 na 9 miliard a FAO v téže časové lhůtě předvídá zdvojnásobení poptávky po potravinách (zejména v rozvíjejících se ekonomikách, jako je Čína či Indie);

10. potvrzuje, že Evropa se musí nadále podílet na světových dodávkách potravin, aby reagovala na tuto potřebu, přestože řada zemědělců ukončuje svou činnost a v důsledku změny klimatu je k dispozici méně vodních zdrojů i méně zdrojů energie, což vážně omezí schopnost Evropy zvýšit dodávky;

11. potvrzuje, že Evropa bude muset výrazně přispět, aby reagovala na tuto potřebu, jelikož je v důsledku změny klimatu k dispozici méně půdy, vodních zdrojů i zdrojů energie, což vážně omezí schopnost Evropy zvýšit dodávky;

12. poznamenává, že globální energetická krize a zvyšující se ceny energie zvýší náklady na zemědělskou výrobu, což povede ke zvýšení cen potravin a k nárůstu nestability tržních cen jak pro zemědělce, tak pro spotřebitele; neblaze se to projeví na stabilitě potravinových dodávek a závažně to naruší schopnost udržet a zvýšit současné úrovně produkce; domnívá se nicméně, že energetická soběstačnost v zemědělském a lesnickém odvětví by mohla zvýšit jejich udržitelnost;

13. věří, že zemědělství může výrazně přispět k boji proti změně klimatu tím, že bude pokračovat ve snižování emisí skleníkových plynů a ve zvyšování sekvestrace uhlíku;

14. uznává, že v zemědělství již bylo dosaženo výrazného pokroku při snižování emisí skleníkových plynů a při řešení problémů životního prostředí obecně (hospodaření s vodními zdroji a s půdou, biologická rozmanitost, biomasa atd.), ale že bude třeba pokračovat v tomto úsilí, aby způsoby výroby směřovaly k udržitelnější formě rozvoje, která je účinná z hlediska environmentálního, sociálního i ekonomického;

15. připomíná, že očekávání spotřebitelů ohledně zaručení bezpečnosti potravin musí být splněna, stejně tak jako musí být splněn jejich požadavek na vyšší standardy kvality, lepší životní podmínky zvířat a na zhodnocení vynaložených peněz;

16. domnívá se, že SZP musí i nadále poskytovat řešení a hmatatelnou pomoc při boji proti hrozbě opouštění půdy, odlivu lidí z venkova a stárnutí venkovské populace v EU tím, že k tomuto účelu zřídí odpovídající formy financování a pomoci, aby zajistila dlouhodobou udržitelnost venkovského společenství v EU; domnívá se proto, že je rovněž nezbytné, aby se v rámci SZP pokračovalo v rozvoji venkova zaměřeném na výsledky;

17. věří, že SZP musí okamžitě reagovat na důsledky hospodářské krize pro zemědělské podniky, jako je nemožnost přístupu zemědělců k úvěrům, omezení příjmů zemědělských podniků(7) a narůstající nezaměstnanost na venkově;

18. poukazuje proto na skutečnost, že rozdílné schopnosti členských států čelit hospodářské krizi mohou mít za následek zvýšení rozdílů mezi jednotlivými venkovskými regiony v EU;

19. uznává, že SZP musí brát v úvahu strukturální rozdíly a potřeby modernizace zemědělství v rozšířené EU, aby se dosáhlo stejné úrovně rozvoje a soudržnosti;

20. věří, že na pozadí těchto výzev by priority pro SZP po roce 2013 měly být zakotveny v silné, udržitelné, náležitě podporované a spolehlivé multifunkční potravinové a zemědělské politice, která výrazně signalizuje připravenost poskytovat zemědělcům účinnou a cílenou podporu a reaguje na problémy venkova, což je přínosem i pro širší společnost;

Potřeba silné SZP po roce 2013

Uspokojování socio-ekonomických potřeb

21. domnívá se, že vzhledem ke strategii Evropa 2020 je silné a udržitelné evropské společné zemědělské politiky zapotřebí k hájení zájmů všech evropských zemědělců a zajištění větších přínosů pro společnost; je toho názoru, že by tato politika měla zajistit, aby zemědělství mohlo plnit svou úlohu v rámci evropského hospodářství a aby mělo k dispozici nástroje, které mu umožní konkurovat na světových trzích; domnívá se, že vzhledem ke změně klimatu, k politické nestabilitě v některých oblastech světa a k případným výskytům nemocí nebo jiných událostí, které by případně mohly narušit kapacitu produkce, si EU ze strategických důvodů nemůže dovolit spoléhat na jiné části světa při zabezpečování potravin pro Evropu;

22. připomíná, že zemědělství zůstává centrálním odvětvím hospodářství EU, jelikož představuje významný přímý i nepřímý přínos jak pro HDP EU, tak pro pracovní příležitosti, které vytváří na základě multiplikačního efektu jak na potravinovém a nápojovém trhu v rámci výrobního procesu, tak i při prodeji a odbytu; proto věří, že silné zemědělství a stabilní potravinový a nápojový průmysl nelze oddělit, neboť vzájemně přispívají ke svému úspěchu, zejména pokud jde o vývoz;

23. připomíná, že jeden z hlavních důvodů, proč EU potřebuje silnou SZP, je to, že přispívá k zachování a rozvoji životaschopných a dynamických venkovských společenství, která jsou jádrem evropské kulturní rozmanitosti a mají klíčový význam pro zajištění udržitelného a vyváženého sociálně-ekonomického rozvoje na celém evropském území; domnívá se, že dosažení takového rozvoje však vyžaduje snížení sociálně-ekonomických rozdílů mezi venkovskými a městskými společenstvími, aby nedocházelo k opouštění půdy a vylidňování venkova, což vede k ještě větší izolaci venkova;

24. poukazuje na to, že má-li být zajištěna udržitelná venkovská populace, jsou naléhavě potřebné dlouhodobé politiky, které by do venkovských oblastí přilákaly mladé generace a ženy, kterým musí být poskytnuty nové a alternativní ekonomické příležitosti; domnívá se, že je třeba prozkoumat nové způsoby, jak přilákat mladé lidi, jako jsou např. dostupné výhodné půjčky a investiční úvěry nebo uznávání jejich odborné kvalifikace, aby pro ně bylo relativně snadné začlenit se do hospodářství venkova; je si vědom překážek, se kterými se mladí zemědělci setkávají, když chtějí v tomto odvětví zahájit činnost, jako jsou vysoké počáteční náklady, občas neúměrně vysoká cena půdy a obtíže se získáním úvěru, zejména v krizových obdobích;

25. věří, že zvyšující se venkovská nezaměstnanost by mohla být řešena zachováním stávajících pracovních míst, podporou kvalitních pracovních míst a dalších možností pro diversifikaci a nové zdroje příjmů;

26. připomíná, že zemědělství – jak je to náležitě uvedeno v článku 39 Lisabonské smlouvy – je specifické odvětví, které je nepříznivě ovlivňováno dlouhými cykly produkce a různými druhy selhání na trhu, jako je vysoká nestabilita trhu, velké nebezpečí přírodních katastrof, vysoká úroveň rizika, chybějící pružnost poptávky a skutečnost, že zemědělci fungují v potravinovém řetězci jako příjemci cen spíše než jejich tvůrci;

27. domnívá se, že v případě některých zemědělských odvětví, která vyžadují velké kapitálové investice v průběhu víceletého cyklu produkce (mléka, citrusových plodů, vína, oliv a ovoce obecně), je nezbytné zavést nové metody řízení dodávek;

28. poukazuje hlavně na to, že budoucí evropská zemědělská politika musí být i nadále společnou politikou a že pouze vyvážený a spravedlivý systém podpory v celé EU se společným souborem cílů a pravidel může při zohlednění specifických charakteristik určitých odvětví a regionů zajistit odpovídající podmínky pro zemědělce a řádné fungování jednotného trhu se spravedlivými podmínkami hospodářské soutěže pro zemědělské výrobky a zemědělce v EU, čímž se zajistí lepší zhodnocení finančních prostředků, než by tomu bylo v případě zemědělských politik, které by byly opět přesunuty do působnosti členských států a případně by byly v jednotlivých členských státech ve vzájemném rozporu;

29. domnívá se, že v SZP by měly vedle sebe existovat:

– zemědělství s vysokou přidanou hodnotou, jehož vysoce kvalitní primární produkty i zpracované výrobky mu umožní získat silnou pozici na světových trzích;

– zemědělství otevřené vůči regionálním trhům;

– místní zemědělská výroba zaměřená na blízké trhy; je třeba poznamenat, že část tohoto zemědělství se týká malých zemědělců, jejichž příjmy jsou nízké a kteří, kdyby měli zemědělství opustit, by měli vzhledem ke svému věku, kvalifikaci a způsobu života problémy s nalezením zaměstnání mimo toto odvětví, zejména v období recese a vyšší nezaměstnanosti;

Přínosy týkající se veřejných statků

30. zdůrazňuje, že potraviny jsou nejdůležitějším veřejným statkem pocházejícím ze zemědělství; uznává, že zemědělci dodávají řadu veřejných statků, za které je trh neodměňuje; trvá proto na tom, že musí být spravedlivě odměňováni a nadále podněcováni, aby pokračovali v dodávání bezpečných a kvalitních produktů, ve zlepšování životních podmínek zvířat, poskytování dalších ekologických přínosů a vytváření většího počtu pracovních míst, a chránili tak venkov v celé Evropě;

31. připomíná proto, že nebude-li i nadále provozována udržitelná zemědělská činnost v rámci celé EU (tj. dlouhodobě možná z hlediska hospodářského, sociálního i environmentálního), bude poskytování veřejných statků ohroženo;

32. uznává, že generace zemědělců vytvářely hodnotné krajiny EU a měly by být tedy odměněny za pokračování v této činnosti udržitelným způsobem, zejména v horských a přírodně znevýhodněných oblastech; věří, že aktivně přispívají ke značné kulturní hodnotě a atraktivitě Evropy, neboť poskytují zázemí pro úspěšné rozvíjení cestovního ruchu na venkově; konstatuje však, že by to mělo být doplňováno evropskou regionální politikou a vnitrostátními nástroji, jež by vhodnou součinností zajišťovaly stabilní regionální podmínky, které jsou zásadním předpokladem pro řádné fungování zemědělství;

33. poukazuje na to, že zemědělci mají potenciál poskytovat další ekologické přínosy, což odpovídá společenským požadavkům, zejména na ochranu a obnovu půdy, zdravé vodní hospodářství a zlepšování kvality a ochranu biologické rozmanitosti zemědělské půdy a že v této činnosti musí být podporováni a musí jim k tomu být poskytnuty investiční prostředky;

34. poukazuje na to, že ačkoli byl systém podmíněnosti, který podmiňoval poskytnutí přímé pomoci dodržováním zákonných požadavků a uchováním zemědělské půdy v dobrém zemědělském a environmentálním stavu, v minulosti nezbytný, přestal být nejvhodnějším prostředkem pro maximalizaci ekosystémových služeb poskytovaných zemědělci i pro řešení problémů v oblasti životního prostředí; dále připomíná, že zavedení systému podmíněnosti navíc vyvolalo celou řadu problémů, pokud jde o administrativní otázky a jeho přijetí zemědělci, kteří získali dojem, že ve své práci ztrácejí určitou míru svobody;

35. věří, že vliv zemědělství na klima lze do značné míry zmírnit lepším vzděláváním a školením lidí pracujících v zemědělství, lepším využíváním inovací vyplývajících z výzkumu a vývoje a zvýšením účinnosti zemědělské výroby;

36. věří, v souladu s nejnovějšími dostupnými výzkumy, že bez společné zemědělské politiky a správných zemědělských postupů by se v celé EU rozšířily neudržitelné způsoby výroby (extrémně intenzivní využívání nejlepší půdy a častější opouštění půdy v znevýhodněných oblastech), což by způsobilo vážné škody na životním prostředí; trvá na tom, že náklady na podporu prostřednictvím silné SZP nejsou ničím v porovnání s náklady na nečinnost a jejími negativními nezáměrnými důsledky;

Nové priority pro SZP ve 21. století

37. věří, že zemědělství je v dobré pozici, aby poskytlo významný přínos pro plnění nových strategických priorit EU 2020 pro řešení změn klimatu a vytváření nových pracovních míst pomocí ekologického růstu a dodávek obnovitelných zdrojů energie a současně zajišťovalo potraviny pro evropské spotřebitele díky výrobě bezpečných a vysoce kvalitních potravinářských produktů;

Spravedlivá SZP

38. zdůrazňuje, že zemědělství EU musí zůstat konkurenceschopné ve vztahu k silné konkurenci a opatřením narušujícím obchod přijímaným obchodními partnery nebo zeměmi, ve kterých se výrobci nemusí řídit stejně vysokými standardy jako výrobci v EU, zejména pokud jde o jakost výrobků, bezpečnost potravin, životní prostředí, právní předpisy v sociální oblasti a dobré životní podmínky zvířat; z tohoto důvodu věří, že zlepšení konkurenceschopnosti na různých úrovních (místní, regionální, v rámci vnitřního i celosvětového trhu) by stále mělo být základním cílem SZP po roce 2013, má-li být zajištěno, aby EU měla širokou škálu různorodých vysoce hodnotných potravin a jiných zemědělských produktů, jež by získávaly stále větší podíl na světovém trhu, a má-li být zároveň zajištěn spravedlivý obchod a rentabilní ceny pro zemědělce;

39. opětovně připomíná, že zemědělci EU vyrábějí potraviny v souladu s nejvyššími standardy v oblasti bezpečnosti, kvality a dobrých životních podmínek zvířat a měli by být za to oceněni; věří, že dovoz ze třetích zemí by v souladu s právy a povinnostmi stanovenými WTO měl splňovat stejné požadavky, aby byla zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž a spotřebitelům byla zaručena možnost učinit při koupi výrobků informovanou volbu, zejména na základě možnosti spolehlivě zjistit původ výrobků; vyzývá Komisi, aby v rámci vícestranných a dvoustranných obchodních dohod vyjednaných jménem EU podporovala zájmy evropských zemědělců;

40. trvá na tom, že zachování zemědělské činnosti v celé Evropě je základem pro udržení různorodé a místní produkce potravin, zajištění sociálně-ekonomické dynamiky venkova a pracovních příležitostí v této oblasti, zejména s ohledem na současnou hospodářskou krizi, a pro zabránění hrozbě opouštění venkovských oblastí po celé EU díky důsledné ochraně životního prostředí a péči o krajinu; domnívá se proto, že znevýhodněné regiony by měly mít možnost vyrovnat se s dodatečnými obtížemi vyplývajícími z jejich specifické situace, a přijmout nezbytná adaptační opatření; domnívá se, že je nutné řešit specifickou výzvu týkající se soběstačného zemědělství;

41. zdůrazňuje, že k tomu, aby mohli vykonávat své úkoly, požadují zemědělci dlouhodobé investiční perspektivy a přiměřené příjmy; vyzývá proto, aby záruka spravedlivých a stabilních výnosů pro zemědělce zůstala primárním cílem nové SZP, která bude zároveň poskytovat produkty za zajímavé ceny a zajišťovat spravedlivé zacházení se spotřebiteli zejména díky zvyšující se konkurenceschopnosti v zemědělském odvětví a schopnosti zemědělců pokrýt své reálné náklady ;

42. vyzývá k přijetí opatření na podporu kapacity řízení primárních producentů a seskupení producentů a vyjednávacího postavení vůči dalším hospodářským subjektům v potravinovém řetězci a vybízí k vytváření organizací, které posilují vazby mezi jednotlivým zúčastněnými stranami v různých odvětvích, vzhledem k tomu, že je možné zlepšit sdílení informací a pomoci sladit nabídku s poptávkou spotřebitelů; domnívá se, že takováto opatření by mohla zlepšit fungování řetězce dodávek potravin a umožnit větší transparentnost cen potravin a činnost zaměřenou proti nekalým obchodním praktikám tak, aby to zemědělcům přineslo zasloužený prospěch; je přesvědčen, že tyto cíle si mohou vyžádat úpravu či vyjasnění pravidel hospodářské soutěže EU s cílem zohlednit specifickou charakteristiku zemědělských trhů, a to za předpokladu, že nebudou bránit řádnému fungování jednotného trhu;

43. domnívá se, že v rámci budoucí SZP musí existovat flexibilní a účinná tržní opatření, která zajistí odpovídající záchrannou síť, aby se zabránilo extrémní volatilitě tržních cen, zajistila se větší míra stability a umožnily se rychlé a účinné reakce na hospodářské krize v tomto odvětví; domnívá se, že by tato opatření měl doplňovat systém řízení rizik, který pomůže minimalizovat následky přírodních a zdravotních katastrof;

44. domnívá se také, že k tomu, aby trh mohl být řízen účinněji a aby se předešlo krizím z nadprodukce, měly by být na základě zásady spravedlnosti a nediskriminace zachovány specifické nástroje pro řízení produkčního potenciálu, jež jsou v některých odvětvích využívány;

45. vyzývá ke spravedlivému rozdělování plateb SZP a trvá na tom, že by toto rozdělování mělo být spravedlivé jak vůči zemědělcům ze starých, tak z nových členských států;

46. domnívá se, že snížení přímých plateb v rámci prvního pilíře by mělo zničující následky nejenom pro zemědělce, ale stejnou měrou také pro venkov, veřejné služby související se zemědělstvím, pro spotřebitele i pro společnost, neboť jejich uživatelem je společnost jako celek; přímé platby jsou proto nezbytné a musí být zachovány, a to především v případě nových členských států; upozorňuje na to, že jakékoli snížení financování SZP by mohlo mít nepříznivý dopad na hodnotu zemědělských hospodářství a vážné důsledky zejména pro ty zemědělce, kteří mají bankovní úvěry, zejména v souvislosti s hospodářskou krizí, jež evropské zemědělství vážně postihla;

47. věří, že životaschopné zemědělské podniky jsou zásadní pro udržení prosperujících venkovských společenství, neboť takovéto podniky vytvářejí pracovní místa a služby na místní úrovni; domnívá se proto, že by do SZP měla být zapojena místní společenství, která mohou vytvořit nezbytné podmínky pro dosažení své sociálně-hospodářské životaschopnosti, např. zachováním rodinných zemědělských podniků a nepřetržitou restrukturalizací a modernizací zemědělských podniků; znovu připomíná, že v tomto ohledu jsou rovněž důležitá diverzifikační opatření a rozvoj venkovské infrastruktury;

Udržitelná SZP

48. věří, že zemědělství bude hrát vedoucí úlohu při řešení změny klimatu snížením emisí vyvolávajících skleníkový efekt, zvýšením kapacity pro sekvestraci uhlíku a rozvojem a používáním většího počtu obnovitelných zdrojů energie a biologických materiálů; věří, že pokud je to možné, měla by být do opatření SZP začleněna klimatická hlediska;

49. domnívá se, že účinnost produkce je pro udržitelnější řízení omezených přírodních zdrojů zásadní a že zemědělci by v rámci svých technických výrobních metod měli zavádět inovace používáním nejúčinnějších finančních, vědeckých a technických nástrojů řízení, které jim pomohou lépe uspokojit vzrůstající poptávku po potravinách a obnovitelných zemědělských materiálech způsobem, který je z ekonomického, sociálního a environmentálního hlediska udržitelnější;

50. v souvislosti se strategií EU 2020 zdůrazňuje, že pro zlepšení konkurenceschopnosti a zvýšení produkce je důležitý výzkum a vývoj, používání nových technologií a správných zemědělských postupů a že je zároveň třeba omezit používání pesticidů, hnojiv a spotřebu omezených zdrojů, jako je voda a energie; domnívá se, že mají-li být nalezena řešení pro nové úkoly, měly by se více podporovat investice do zemědělských inovací, mimo jiné prostřednictvím rámcových programů SZP a EU pro výzkum a vývoj;

51. za tímto účelem doporučuje aktivní přítomnost agronomických poradců v regionech, aby pomáhali zemědělcům v úsilí poskytovat environmentální veřejné statky;

52. domnívá se, že je nutné zavést ochranná opatření, aby se zajistilo, že bude možné v zemědělství i nadále využívat biotechnologii, aniž by to mělo vliv na stávající výrobní metody;

Ekologická SZP

53. poznamenává, že trh dosud řádně neoceňuje zemědělce za ochranu životního prostředí a jiných veřejných statků; proto věří, že SZP musí klást větší důraz na udržitelnost tím, že bude zemědělcům poskytovat vhodné ekonomické pobídky, aby optimalizovali poskytování eko-systémových služeb a dále zlepšovali řádné environmentální řízení zdrojů, pokud jde o zemědělskou půdu v EU; zdůrazňuje, že by toho mělo být dosaženo bez vytvoření dodatečné finanční nebo administrativní zátěže pro zemědělce;

54. věří, že díky zlepšení faktorů produkce souvisejících s vědeckým pokrokem mají zemědělci možnost přispívat k ekologickému růstu a reagovat na energetické krize prostřednictvím rozvoje ekologických zdrojů energie, jako je biomasa, biologický odpad, bioplyn, biopaliva druhé generace a menší zdroje větrné, solární a vodní energie, což také napomůže vytváření nových pracovních příležitostí souvisejících s ochranou životního prostředí;

Společná a jednoduchá politika

55. zdůrazňuje, že společná zemědělská politika je dnes významnější než kdy jindy pro zajištění toho, aby na řádně fungujícím jednotném trhu byl zaručen přeshraniční rozměr dodávek potravin, ohled na změny klimatu, vysoké společné standardy ochrany životního prostředí, bezpečnost výrobků a kvalita a dobré životní podmínky zvířat;

56. domnívá se, že systém podpory v rámci nové SZP musí být zjednodušen, čímž se usnadní jeho správa, musí být transparentní a snížit byrokracii a správní zatížení zemědělců, zejména drobných producentů, aby se mohli soustředit na svůj hlavní úkol, jímž je dodávat vysoce kvalitní zemědělské produkty; domnívá se, že by toho mohlo být dosaženo mimo jiné tím, že se začnou používat prováděcí nástroje, jako jsou výsledné dohody, jednoduché smlouvy a víceleté platby, které stanovují cíle a umožňují zemědělcům zvolit si své vlastní zemědělské systémy, pomocí nichž cíle splní;

57. vyzývá k přijetí vhodných opatření, která vysvětlí, z čeho se SZP skládá, a to nejen zemědělcům, ale všem evropským občanům, a zároveň poskytnou transparentní informace o sledovaných cílech, dostupných prostředcích a očekávaných přínosech uplatňování SZP;

58. domnívá se, že by Komise měla při provádění regulačních kontrol a auditů zaměřených na dodržování předpisů a při stanovování finančních náprav zaujmout přiměřenější přístup založený na posouzení rizik;

59. domnívá se, že pokud by SZP měla být skutečně zjednodušena, musí být její nová struktura vytvořena tak, aby související opatření nebyla rozdělována mezi různé politické nástroje;

60. vyzývá k tomu, aby Evropskému parlamentu byly poskytovány včasné a aktuální informace o stávající situaci, pokud jde o rozpočet na zemědělství;

Dosažení spravedlivé, ekologické a udržitelné SZP

61. očekává změnu koncepce SZP v souladu se závěry jarního zasedání Evropské rady o Evropě 2020, která umožní, aby SZP poskytla nástroje, jež budou napomáhat inteligentnímu, souhrnnému a ekologickému růstu;

62. uznává široký záběr stávajících a nových priorit pro SZP a poznamenává, že nové členské státy při vstupu do Evropské unie oprávněně očekávaly, že jejich podpora v rámci SZP bude časem srovnatelná s podporou, kterou dostávají staré členské státy; aby bylo možné plně míře reagovat na nové výzvy a dosáhnout priorit stanovených v rámci reformované SZP, vyzývá, aby částky vyčleněné na SZP v rozpočtu na rok 2013 byly zachovány i v příštím finančním programovém období;

63. vyzývá k tomu, aby v rozpočtu SZP existoval mechanismus flexibility použitelný na konci roku, který umožní přesunout a přerozdělit nedočerpané prostředky do následujícího roku;

64. vyjadřuje však své obavy, že pokud bude mít SZP příliš mnoho priorit, budou omezené rozpočtové zdroje příliš napnuté a SZP nedosáhne skutečných výsledků, zejména v oblasti produkce potravin;

65. zdůrazňuje, že by SZP neměla být opětovně převedena do působnosti jednotlivých členských států, a domnívá se tedy, že by přímá podpora měla být i nadále plně financována z rozpočtu EU, a z tohoto důvodu odmítá jakékoli další spolufinancování, jež by mohlo narušit spravedlivou hospodářskou soutěž v rámci jednotného trhu EU;

66. vyzývá ke spravedlivému rozdělení prostředků SZP zemědělcům v celé EU; připomíná, že zachování různorodosti zemědělství v EU vyžaduje stanovení objektivních kritérií pro zavedení spravedlivého systému rozdělování; zdůrazňuje , že přímé platby přispívají k poskytování veřejných statků, pomáhají stabilizovat příjmy zemědělců a zajišťují proti rizikům, přičemž jsou i částečnou kompenzací za společensky žádoucí vysoké standardy v EU a pokračující odstraňování celních překážek a poskytují odměnu za vytváření základních veřejných statků, což není v rámci trhu žádným způsobem oceněno;

1) domnívá se, že hektarový základ nebude sám o sobě dostačující ke snížení rozdílů v rozdělování přímých prostředků podpory mezi členské státy a k zohlednění velké různorodosti evropského zemědělství, a žádá proto Komisi, aby navrhla další objektivní kritéria a vyhodnotila jejich možný dopad při současném zohlednění komplexní povahy zemědělského odvětví a rozdílů mezi členskými státy, aby tak bylo dosaženo vyváženějšího rozdělování;

2) vyzývá k jasnému stanovení spravedlivých a objektivních kritérií pro přidělování prostředků pro cíle rozvoje venkova;

67. věří, že přímá podpora poskytovaná v závislosti na velikosti plochy by se měla začít používat ve všech členských státech v rámci příštího finančního programového období; tím by se vytvořilo dostatečně dlouhé přechodné období, které poskytne zemědělcům a zemědělským strukturám, jež stále používají historický systém plateb, flexibilitu pro přizpůsobení se změnám a umožní vyhnout se příliš radikálnímu přerozdělování podpory, aniž by bylo ohroženo rychlé dosažení vyváženého rozdělování podpory mezi členské státy; poznamenává, že upuštění od historického základu může vést ke specifickým problémům v členských státech nebo regionech s relativně velkým množstvím takzvané „neobsazené půdy“ (půda vhodná k využívání, v jejímž případě však nebyl vznesen nárok); vyzývá k tomu, aby byl při přípravě budoucích podpor brán ohled na specifické potřeby těchto regionů; dále věří, že členské státy a regiony musí i nadále disponovat flexibilitou, aby mohly převést svůj systém plateb na regionální úroveň tak, aby odrážel jejich specifické priority a zároveň dodržoval pravidla spravedlivé hospodářské soutěže na vnitřním trhu;

68. domnívá se, že hlavní zásadou SZP by mělo být úplné upuštění od vázaných plateb; nicméně se domnívá, že vzhledem k přechodu z režimu historické pomoci na režim pomoci v závislosti na velikosti plochy je s ohledem na rozhodnutí učiněná v návaznosti na kontrolu stavu SZP vhodné ponechat členským státům odpovídající manévrovací prostor; domnívá se, že tato flexibilita členským státům umožní reagovat na specifické potřeby jejich území a zabrání úplnému zastavení produkce či snížení různorodosti zemědělské činnosti; je toho názoru, že tento manévrovací prostor by se projevil ve formě vázaných plateb s určeným stropem pro zranitelná zemědělská odvětví a území a environmentálně citlivé oblasti v souladu s požadavky WTO a zajistil by spravedlivé tržní podmínky pro zemědělce v celé EU;

69. domnívá, se, že k tomu, aby bylo dosaženo spravedlivé a udržitelnější SZP, je třeba, aby v rámci SZP existovaly ústřední klíčové oblasti – zabezpečení dodávek potravin a spravedlivý obchod, udržitelnost, zemědělství v celé Evropě, kvalita potravin, ochrana biologické rozmanitosti a životního prostředí a ekologický růst; domnívá se, že by měla být zachována struktura dvou pilířů, ale že by se v jejím rámci mělo zabránit překrývání politických cílů a nástrojů a že by měla zohledňovat náplň zde uvedených klíčových oblastí;

70. věří, že v zájmu zjednodušení, transparentnosti a společného přístupu musí být financování každé ze základních priorit SZP dohodnuto od počátku reformy;

Bezpečnost potravin a spravedlivý obchod

71. trvá na tom, že rentabilita zemědělských podniků a kvalita života zemědělců jsou nezbytnými předpoklady pro pokračování zemědělské činnosti; domnívá se proto, že by všem zemědělcům EU měla být poskytnuta základní přímá platba v závislosti na velikosti plochy financovaná Evropskou unií s cílem zajistit sociální a ekonomickou udržitelnost evropského modelu zemědělské produkce, který by měl zajistit dodávky základních potravin pro evropské spotřebitele, umožnit zemědělcům vyrábět vysoce kvalitní konkurenceschopné potraviny, zajistit, že zemědělská činnost a pracovní příležitosti ve venkovských oblastech budou podporovány v celé EU, a poskytnout základní veřejné statky tím, že stanoví požadavky podmíněnosti týkající se dobrých zemědělských a environmentálních podmínek, stejně jako standardů vysoké kvality a dobrých životních podmínek zvířat;

72. vyzývá, aby bylo bezpodmínečně stanoveno, že odměňována bude pouze aktivní zemědělská výroba, a to tak, že se v pravidlech podmíněnosti stanoví minimální činnost, která je pro vyplacení odměny nezbytná, a při prosazování těchto pravidel se uplatní klíčová zásada proporcionality;

Udržitelnost

73. věří, že dodatečné přímé platby financované Evropskou unií by měly být vypláceny zemědělcům v rámci jednoduchých víceletých smluv, jež by je odměňovaly za snižování emisí uhlíku na jednotku výroby nebo za zvýšení sekvestrace uhlíku v půdě udržitelnými výrobními metodami a výrobou biomasy, kterou lze použít při výrobě agromateriálů s dlouhou životností;

74. poznamenává, že toto opatření bude mít pro zemědělství EU dvojí přínos: zemědělství se stane ekologicky i hospodářsky udržitelnějším díky nižším emisím uhlíku nebo zvýšené účinnosti, a zajistí se také, že zemědělci budou mít finanční přínos z intenzivnější sekvestrace uhlíku na svých pozemcích a budou mít stejné podmínky pro obchodování s emisemi jako ostatní průmyslová odvětví v systému EU; žádá, aby byla náležitě stanovena jasná a měřitelná kritéria a cíle, jež by měly umožnit co nejrychlejší provedení těchto plateb ve všech členských státech;

Zemědělství v celé Evropě

75. vyzývá k dalšímu zavádění specifických opatření s cílem nabídnout kompenzaci zemědělcům produkujícím ve znevýhodněných oblastech, jako jsou oblasti s přírodním znevýhodněním, včetně horských oblastí, environmentálně citlivé oblasti nebo regiony, které jsou nejvíce zasaženy změnou klimatu, a nejvzdálenější regiony, s cílem zajistit zachování místní zemědělské činnosti, aby byla půda i nadále obhospodařována a v celé Evropské unii byly produkovány místní potraviny, čímž se sníží riziko opuštění půdy a zajistí vyvážená teritoriální správa v celé EU a racionální rozvoj zemědělské výroby;

76. domnívá se, že při uskutečňování veškerých reforem režimu znevýhodněných oblastí, zejména pokud jde o vymezování a klasifikaci těchto oblastí, by se mělo přihlížet k obtížím, jimž čelí zemědělci ve všech částech EU, protože tyto problémy se velmi liší v závislosti na různých biofyzikálních a klimatických podmínkách; zastává názor, že oblastem, které mohou být na základě jakéhokoli nového pravidla z uvedeného režimu vyloučeny, by měla být poskytnuta náležitě dlouhá přechodná lhůta;

77. upozorňuje na zvláštní úlohu zemědělců v příměstských oblastech, v nichž může být vyvíjen silný tlak na venkovské a zemědělské zdroje; zdůrazňuje, že tento typ produkce potravin a veřejných státků v blízkosti městského obyvatelstva by měl být zachován;

Jakost potravin

78. zdůrazňuje, že prioritním aspektem SZP musí být vypracování politiky jakosti potravin, zejména pokud jde o zeměpisná označení (CHOP/CHZO/ZTS), a že by tato politika měla být dále propracována a posílena, aby si EU mohla v této oblasti udržet vedoucí pozici; je toho názoru, že v případě těchto vysoce kvalitních produktů by mělo být povoleno používání původních nástrojů pro řízení, ochranu a podporu, aby se mohly harmonicky rozvíjet a nadále velkou měrou přispívat k udržitelnému růstu a konkurenceschopnosti evropského zemědělství;

Ochrana biologické rozmanitosti a životního prostředí

79. domnívá se, že zemědělci mohou přispět k zachování biologické rozmanitosti a ochraně životního prostředí, ale i k přizpůsobení se změně klimatu a k jejímu zmírňování, a to nákladově efektivním způsobem; proto je třeba je v tomto ohledu nadále motivovat; žádá, aby bylo v rámci SZP umožněno zahrnout velkou většinu zemědělské půdy do zemědělsko-environmentálních systémů, jež budou zemědělce odměňovat za poskytování dodatečných eko-systémových služeb a podporovat udržitelnější výrobní postupy s nižšími vstupy, jako je biologické zemědělství, integrované zemědělství, rozvoj zemědělství s vysokou přírodní hodnotou a udržitelné intenzívní zemědělské postupy; domnívá se, že všechna tato opatření pro rozvoj venkova by měla zůstat spolufinancována, případně i prostřednictvím navýšeného rozpočtu;

Ekologický růst

80. věří, že „ekologický růst“ by měl být jádrem nové strategie rozvoje venkova zaměřující se na vyváření nových pracovních příležitostí souvisejících s ochranou životního prostředí prostřednictvím:

– rozvoje místních dynamických nástrojů, jako je uvádění produktů na místní trh, místní zpracovávání produktů, podpora projektů zahrnujících všechny zúčastněné strany z místního zemědělského odvětví,

– rozvoje v oblasti biomasy, biologického odpadu, bioplynu a výroby energie z obnovitelných zdrojů v malém měřítku, ale také podpory výroby biopaliv druhé generace, agromateriálů a ekologických chemických produktů,

– investic do modernizace a inovace, do nových metod výzkumu a vývoje pro přizpůsobení se změně klimatu a  její zmírnění,

– školení a poradenství pro zemědělce v otázkách používání nových technologií a pomoci mladým zemědělcům, kteří v odvětví začínají,

81. domnívá se, že by pro podporu klíčových oblastí SZP měla být ještě k dispozici odpovídající záchranná síť; zastává názor, že tato záchranná síť by měla být dostatečně flexibilní, aby zohledňovala vývoj na trhu, a že by měla zahrnovat nástroje jako veřejné a soukromé skladování, intervence a vyrovnávací tržní mechanismy, které by měly být aktivovány v případě, že je jich zapotřebí k zamezení extrémní volatilitě cen a jako nástroje rychlé reakce v případě krize; domnívá se, že by za tímto účelem měla být v rozpočtu EU k dispozici zvláštní rezerva, která by v případě krize mohla být rychle aktivována;

82. vyzývá k tomu, aby tato opatření byla podpořena nástroji navrženými za účelem přispívat ke snížení volatility cen a poskytovat stabilní podmínky pro obchodování a plánování v zemědělském odvětví; v této souvislosti je nezbytné vzít v potaz také nové inovační ekonomické a finanční nástroje, jako je široce pojatá politika pojištění sklizně, trhy s „futures“ a vzájemné fondy, které by také mohly poskytovat ochranu před extrémními podmínkami na trhu a klimatickými jevy, aniž by narušovaly případně vznikající soukromé systémy;

83. zastává názor, že v zajištění udržitelného růstu řady zemědělských odvětví může hrát zásadní úlohu regulace rozšiřování produkční kapacity;

84. zdůrazňuje, že pro doplnění opatření na trhu je naléhavě třeba posílit pozici primárních soukromých výrobců v rámci potravinářského řetězce prostřednictvím řady opatření určených k zajištění transparentnosti, vylepšení smluvních vztahů a k boji proti nekalým obchodním praktikám; je toho názoru, že by měly být přezkoumány možné úpravy pravidel hospodářské soutěže, s cílem umožnit organizacím primárních producentů, aby zvýšily svou účinnost a případně se rozrostly, a posílit jejich vyjednávací pozici natolik, aby se mohly postavit významným maloobchodům a zpracovatelům; v této souvislosti se domnívá, že je třeba zvážit jmenování vnitrostátních veřejných ochránců práv / evropského ochránce práv, kteří by mohli řešit spory v rámci potravinářského řetězce;

85. připomíná, že v souladu se závazky v rámci WTO by ze současného souboru tržních nástrojů měly být v EU postupně odstraněny vývozní náhrady, a to souběžně s podobnými opatření přijímanými partnery ve WTO;

86. domnívá se, že je třeba podpořit konkurenceschopnost evropského zemědělství uvnitř i vně Společenství, abychom byli schopni se vyrovnat s budoucími výzvami, k nimž patří zabezpečení potravin v EU, dodávky potravin rostoucí světové populaci, přístup respektující životní prostředí, udržování biologické rozmanitosti a řešení změny klimatu;

87. připomíná, že EU může v evropských i třetích zemích financovat opatření zaměřená na poskytování informací o evropských zemědělských a potravinářských výrobcích v Evropě i ve světě nebo na propagaci předností těchto výrobků; domnívá se, že rozpočet vyhrazený na tento účel by měl být přezkoumán s cílem více zviditelnit zemědělské a potravinářské produkty vyráběné v EU na trzích EU i ve třetích zemích; zastává názor, že by tyto režimy podpory měly být rozšířenější a v rámci nové SZP by měly být uplatňovány častěji a účinněji;

88. je toho názoru, že společná zemědělská politika musí umožnit, aby všichni spotřebitelé, zejména ti nejchudší, měli k dispozici zdravější stravu na základě pestřejší škály cenově dostupných produktů; v zájmu boje proti chudobě a zlepšování zdravotního stavu populace musí pokračovat provádění programů pomoci pro nejchudší vrstvy společnosti a musí být prodlouženy programy zaměřené na konzumaci ovoce a zeleniny ve školách;

89. domnívá se, že jádrem návrhu i uplatňování nové SZP by měla být jednoduchost, vyváženost a snížení administrativní zátěže a administrativních nákladů;

SZP ve víceletém finančním rámci a ročním rozpočtovém procesu

90. zdůrazňuje, že vzhledem k novým cílům společné zemědělské politiky je třeba, aby byly v novém VFR vyhrazeny odpovídající finanční prostředky, které umožní lepší podporu této politiky v souladu s hlavními úkoly, které bude muset toto odvětví, jež je klíčové pro zabezpečení potravin v EU, řešit v příštích letech;

91. připomíná, že v posledních čtyřech letech současného VFR bylo možné roční rozpočet schválit jen díky tomu, že byla buď využita stávající rozpětí v jednotlivých okruzích VFR, nebo byla provedena revize stanovená v bodě 23 interinstitucionální dohody (IID) ze dne 17. května 2006 a rozpětí, jež byla k dispozici v rámci stropů okruhu 2, byla využita k financování jiných priorit EU; připomíná, že od rozpočtového roku 2011 až do skončení stávajícího VFR (2013) budou rozpětí v rámci stropu okruhu 2 nesmírně omezena;

92. zdůrazňuje, že právně závazný charakter VFR vyžaduje, aby byla zavedena flexibilnější prováděcí opatření, která Unii umožní dostatečně pružně a efektivně reagovat na nepředvídané události;

93. upozorňuje na skutečnost, že podle čl. 314 odst. 3 Smlouvy o fungování EU již Komise nemůže měnit svůj návrh rozpočtu poté, co byl svolán dohodovací výbor; připomíná, že Komise musí na podzim předložit návrh na změnu, jímž aktualizuje předpověď vývoje zemědělského odvětví; trvá na tom, aby byl tento návrh na změnu k dispozici před hlasováním EP; vyzývá své příslušné výbory, aby zavedly interní postup, jehož prostřednictvím bude formulován postoj Parlamentu pro setkání dohodovacího výboru;

94. připomíná, že se pilotní projekty a přípravné akce zavedené Evropským parlamentem staly významnými nástroji pro stanovování politických priorit a zahajování nových iniciativ, z nichž se často vyvinuly činnosti a programy EU, a to i v oblasti zemědělství a rozvoje venkova; domnívá se, že i budoucí pilotní projekty a přípravné akce mohou být platformou pro testování nových myšlenek v souvislosti s reformou;

95. vyzývá Komisi, aby doporučení Evropského parlamentu vzala plně v úvahu při práci na svém sdělení a při přípravě svých legislativních návrhů;

96. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

AGRI_DT (2010) 439305

(2)

Přijaté texty, P6_TA(2007)0101.

(3)

Přijaté texty, P7_TA(2010)0131.

(4)

Přijaté texty, P7_TA(2010)0088.

(5)

Viz graf 3 v příloze.

(6)

Viz graf 4 v příloze.

(7)

Viz graf 5 v příloze.


EXPLANATORY STATEMENT

The Common Agricultural Policy has been successful in fulfilling the objectives as set out in the original Treaty of Rome. Over the past 50 years, the CAP has increased productivity, contributed to a fair standard of living for the agricultural community, stabilised markets, secured the availability of supplies and provided consumers with quality food at reasonable prices. The CAP of the future will have to face new and pressing challenges and has to provide a framework for the future based on stability, predictability and flexibility in times of crisis.

The background to the reform is one of economic crisis and serious financial difficulties facing member States, taxpayers, farmers and consumers and, therefore, we must set out a coherent and credible way forward for the CAP post-2013.

The CAP will have to adapt to a changing European and global context. First and foremost, European agriculture must ensure food security to its own consumers and contribute to feeding a steadily growing world population. For the first time, however, we just cannot ‘turn on the tap’ and produce more food through the use of extra energy and extra inputs. Why? There are two main reasons: firstly, the energy crisis, the rising cost of energy and the need to reduce GHG emissions will act as major constraints to increased production. Secondly, the impact of climate change will close off the option of bringing large tracts of extra land into production. Climate change will also cause water shortages and droughts which again will act as a break on increasing production. As a result, EU and worldwide agriculture will have to produce more food with less land, less water and less energy.

The foundation stone of the CAP should still be to ensure that European agriculture is competitive against well-subsidised trading partners such as the US, Japan, Switzerland or Norway, providing EU farmers with fair trade conditions. It must also continue to support agricultural activity across Europe, with the view of ensuring local food production and a balanced territorial development.

In addition, it is very important for today’s agriculture to demonstrate that it is well placed to make a major contribution to delivering the new EU 2020 Strategy priorities of tackling climate change, innovating, and creating new jobs through green growth, whilst at the same time continuing to provide food security for European consumers by producing safe and high quality food products. European farmers and the CAP must show that they have some of the answers to the 21st century challenges, and that they are part of the solution, not part of the problem.

With the expansion of the EU to 27 member States, it is vital that new member States’ expectations for fair treatment are eventually honoured. To meet the new priorities and the expectations of all EU member States, the CAP budget amount needs to be at least maintained at 2013 levels in the context of the new financial perspectives.

In the report, I have set out the priorities for a common and credible multi-functional agricultural food policy which will deliver support to farmers for the benefit of the wider society. I have set out five key building blocks namely; Food Security and Fair Trade, Sustainability, Agriculture across Europe, Biodiversity and Environmental Protection, and Green Growth, to deliver a fairer, greener and more sustainable CAP for the future.

In the context of the implementation of the new Lisbon Treaty provisions, the European Parliament must take its new responsibilities as co-legislator in agricultural matters seriously. The Commission and Council should work more directly, equally and in good faith with Parliamentarians on this particular dossier.

To that aim, I intend to use as efficiently as possible the possibilities offered by the new institutional context. I will defend the key role to be played by Parliament, whilst adopting a flexible approach to policy making, with particular emphasis on proportionality and subsidiary.

ANNEX

Graph 1: Evolution of CAP expenditure and CAP reform path.

Source: European Commission, DG AGRI (updated by DG AGRI-Unit L.1 on 5.3.2010)

Graph 2: EU surpluses over time (1991-2008) for wheat, beef, and butter

Source: European Commission, DG AGRI, Discussion Paper December 2009 – Why do we need a Common Agricultural Policy?

Graph 3: Percentage of CAP expenditure in EU expenditure

Source: European Commission, DG AGRI (updated by DG AGRI-Unit L.1 on 5.3.2010)

Graph 4: Percentage of CAP expenditure in EU GDP

Source: European Commission, DG AGRI (updated by DG AGRI-Unit L.1 on 5.3.2010)

Graph 5: Change in real agricultural income per worker in 2009 compared to 2008 (percentage) per MS

Source: Eurostat, graph created with data from March 2010 (updated by DG AGRI-Unit L.1 on 8.3.2010, figures for 2009 are Eurostat estimates)

Graph 6: Direct payments per Member States, average per hectare, 2008

Source: European Commission, DG AGRI (updated by DG AGRI-Unit L.1 on 5.3.2010)

Table 7: Options chosen for SPS implementation in member States

MODEL

REGIONALISATION

MEMBER-STATES AND REGIONS

SPS, historical

non-regionalised

Greece, Spain, France, Ireland, Italy, Netherlands, Austria, Portugal

 

regionalised

Belgium (Flanders + Brussels, Wallonia),

UK - Scotland and Wales

SPS, regional model

one region

Malta

SPS, dynamic hybrid moving to flat-rate

non-regionalised

Denmark

regionalised

Germany (by Bundesländer), Finland (3 regions based on reference yields),

 

Sweden (5 regions based on reference yields),

UK - England (3 regions according to soil)

SPS, static hybrid

non-regionalised

Luxembourg, Slovenia

regionalised

UK - Northern Ireland

SAPS

one region

Bulgaria, Czech Republic, Estonia, Cyprus, Latvia, Lithuania, Hungary, Romania, Poland, Slovakia

 

Source: drawn from European Commission table, DG Agriculture D.1.


STANOVISKO Rozpočtového výboru (29. 4. 2010)

pro Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

k budoucnosti společné zemědělské politiky po roce 2013

(2009/2236(INI))

Navrhovatel: Giovanni La Via

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil následující návrhy:

A. vzhledem k tomu, že Smlouva o fungování Evropské unie činí z víceletého finančního rámce (VFR) právně závazný akt, jehož ustanovení musí roční rozpočet dodržovat,

B.  vzhledem k tomu, že se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost získal Evropský parlament pravomoc utvářet zemědělskou politiku Unie, a to nejen co se týče víceletých zemědělských programů, ale také změn v ročním zemědělském rozpočtu, díky čemuž nyní nese odpovědnost za zajištění spravedlivé a udržitelné společné zemědělské politiky,

C. vzhledem k tomu, že společná zemědělská politika (SZP) bude muset čelit novým a náročným výzvám, které nebudou spočívat pouze v uspokojení potřeb evropských občanů v oblasti spotřeby potravin zajištěním produktů odpovídající kvality, v řešení problémů týkajících se zabezpečení dodávek potravin na celém světě, v zajištění fungování zemědělských trhů a v podpoře příjmů v odvětví zemědělství, ale k nimž bude patřit i ochrana životního prostředí ve všech částech Evropy a nutnost reagovat na změnu klimatu,

D. vzhledem k tomu, že výdaje na zemědělství představují pouze 0,49 % celkového HDP Evropské unie (údaj z roku 2008), což převedeno na výši finanční podpory poskytované zemědělcům na jednoho obyvatele staví Evropskou unii na úroveň jejích velkých obchodních partnerů, jako jsou Spojené státy americké,

E.  vzhledem k tomu, že výdaje ve formě přímých podpor představují 0,38 % HDP Evropské unie (údaj z roku 2008),

F.  vzhledem k tomu, že výdaje spojené s politikou rozvoje venkova představují 0,11 % HDP Evropské unie,

G. vzhledem k tomu, že mechanismy dobrovolného odlišení umožňují od roku 2007 přesouvání finančních podpor mezi přímými platbami a rozvojem venkova, aniž by však došlo ke zlepšení transparentnosti a legitimity a k většímu zjednodušení, pokud jde o finanční prostředky přidělované na zemědělství,

H. vzhledem k tomu, že kvůli malým rozpětím, která budou od rozpočtového roku 2011 k dispozici v okruhu 2, bude pro Unii velmi obtížné, aby vhodným způsobem reagovala na krize na trhu a neočekávané celosvětové události, čímž může rozpočtový proces ztratit svůj smysl,

1.  připomíná, že na základě Smlouvy o fungování Evropské unie bude víceletý finanční rámec v budoucnu stanovovat jednomyslně přijaté nařízení Rady, které určí částky ročních stropů podle kategorie výdajů;

2.  zdůrazňuje, že právně závazný charakter VFR vyžaduje, aby byla zavedena flexibilnější prováděcí opatření, která Unii umožní reagovat na nepředvídané události dostatečně pružně a efektivně;

3.  upozorňuje na skutečnost, že je třeba zajistit, aby společná zemědělská politika zůstala společnou, a že chceme-li se vyvarovat nevyhnutelných nerovností mezi členskými státy, je nutné zabránit opětovné nacionalizaci SZP, a tudíž zajistit, aby byla dostatečně, spravedlivě a zcela financována z evropského rozpočtu;

4.  připomíná, že v posledních čtyřech letech současného VFR bylo možné roční rozpočet schválit jen díky tomu, že byla buď využita stávající rozpětí v jednotlivých okruzích VFR, nebo bylo přikročeno k revizi stanovené v bodě 23 IID ze dne 17. května 2006 a za účelem financování dalších priorit EU využito rozpětí, jež byla k dispozici v rámci stropů okruhu 2; připomíná, že od rozpočtového roku 2011 až do skončení stávajícího VFR (2013) budou rozpětí v rámci stropu okruhu 2 nesmírně omezena;

5.  zdůrazňuje, že vzhledem k novým cílům společné zemědělské politiky je třeba, aby byly v novém VFR vyhrazeny odpovídající finanční prostředky, které umožní její lepší podporu v souladu s hlavními úkoly, které bude muset toto odvětví, jež je klíčové pro zajištění potravin v EU, řešit v příštích letech;

6.  upozorňuje na skutečnost, že podle čl. 314 odst. 3 Smlouvy o fungování EU již Komise nemůže měnit svůj návrh rozpočtu poté, co byl svolán dohodovací výbor; připomíná, že Komise musí na podzim předložit návrh na změnu, jímž aktualizuje předpověď vývoje zemědělského odvětví; trvá na tom, aby byl tento návrh na změnu k dispozici před hlasováním EP; vyzývá své příslušné výbory, aby zavedly interní postup, jehož prostřednictvím bude formulován postoj Parlamentu pro setkání dohodovacího výboru;

7.   připomíná, že se pilotní projekty a přípravné akce zavedené Evropským parlamentem staly významnými nástroji pro stanovování politických priorit a zahajování nových iniciativ, z nichž se často vyvinou činnosti a programy EU, a to i v oblasti zemědělství a rozvoje venkova; je přesvědčen, že i budoucí pilotní projekty a přípravné akce mohou být platformou pro testování nových reformních myšlenek.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

28.4.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

33

2

3

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Alexander Alvaro, Marta Andreasen, Francesca Balzani, Reimer Böge, Giovanni Collino, Jean-Luc Dehaene, Isabelle Durant, Göran Färm, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazábal Rubial, Salvador Garriga Polledo, Ivars Godmanis, Estelle Grelier, Carl Haglund, Jutta Haug, Jiří Havel, Sidonia Elżbieta Jędrzejewska, Anne E. Jensen, Ivailo Kalfin, Sergej Kozlík, Jan Kozłowski, Vladimír Maňka, Barbara Matera, Claudio Morganti, Nadezhda Neynsky, Miguel Portas, Dominique Riquet, Sergio Paolo Francesco Silvestris, László Surján, Helga Trüpel, Daniël van der Stoep, Derek Vaughan, Angelika Werthmann

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Franziska Katharina Brantner, Maria Da Graça Carvalho, Giovanni La Via, Peter Šťastný, Theodor Dumitru Stolojan

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Marita Ulvskog


VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

15.6.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

41

2

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

John Stuart Agnew, Richard Ashworth, Liam Aylward, Christophe Béchu, José Bové, Luis Manuel Capoulas Santos, Michel Dantin, Paolo De Castro, Albert Deß, Diane Dodds, Herbert Dorfmann, Hynek Fajmon, Lorenzo Fontana, Iratxe García Pérez, Béla Glattfelder, Martin Häusling, Esther Herranz García, Peter Jahr, Elisabeth Jeggle, Jarosław Kalinowski, Elisabeth Köstinger, George Lyon, Miguel Angel Martínez Martínez, Gabriel Mato Adrover, Mairead McGuinness, Krisztina Morvai, Mariya Nedelcheva, James Nicholson, Rareş-Lucian Niculescu, Wojciech Michał Olejniczak, Georgios Papastamkos, Marit Paulsen, Britta Reimers, Ulrike Rodust, Alfreds Rubiks, Giancarlo Scottà, Czesław Adam Siekierski, Sergio Paolo Francesco Silvestris, Alyn Smith

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Luís Paulo Alves, Sandra Kalniete, Giovanni La Via, Hans-Peter Mayer, Maria do Céu Patrão Neves, Daciana Octavia Sârbu, Jacek Włosowicz

Právní upozornění - Ochrana soukromí