ZPRÁVA o režimu pro dovoz produktů rybolovu a akvakultury do EU z hlediska budoucí reformy SRP

24. 6. 2010 - (2009/2238(INI))

Výbor pro rybolov
Zpravodaj: Alain Cadec


Postup : 2009/2238(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A7-0207/2010
Předložené texty :
A7-0207/2010
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o režimu pro dovoz produktů rybolovu a akvakultury do EU z hlediska budoucí reformy SRP

(2009/2238(INI))

Evropský parlament,

 s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982,

 s ohledem na Dohodu o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací ze dne 4. srpna 1995 („Dohoda z New Yorku“),

 s ohledem na kodex chování pro odpovědný rybolov přijatý Organizací pro výživu a zemědělství dne 31. října 1995,

 s ohledem na závěrečné prohlášení přijaté Světovým summitem o udržitelném rozvoji, který se konal v Johannesburgu ve dnech 26. srpna až 4. září 2002,

 s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky[1],

 s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 104/2000 ze dne 17. prosince 1999 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury[2],

 s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2007 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury[3],

 s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu[4],

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU[5],

 s ohledem na zelenou knihu Komise s názvem „O reformě společné rybářské politiky“ (KOM(2009)0163),

 s ohledem na usnesení ze dne 25. února 2010 o zelené knize o reformě společné rybářské politiky[6],

 s ohledem na sdělení Komise s názvem „Vytváření udržitelné budoucnosti pro akvakulturu - Nový impuls pro strategii pro udržitelný rozvoj evropské akvakultury“ (KOM(2009)0162),

 s ohledem na usnesení ze dne 17. června 2010 o novém impulsu pro strategii pro udržitelný rozvoj evropské akvakultury[7],

 s ohledem na Marrákešskou dohodu ze dne 15. dubna 1994 o zřízení Světové obchodní organizace,

 s ohledem na ministerské prohlášení WTO přijaté v Dohá dne 14. listopadu 2001,

 s ohledem na sdělení Komise nazvané „Globální Evropa: konkurenceschopnost na světovém trhu“ (KOM(2006)0567),

 s ohledem na své usnesení ze dne 7. května 2009 o nové úloze a odpovědnostech Parlamentu při provádění Lisabonské smlouvy[8],

 s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),

 s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

 s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0207/2010),

A.     vzhledem k tomu, že odvětví rybolovu a akvakultury má strategický význam pro zásobování obyvatelstva a zajištění rovnováhy v zásobování potravinami v členských státech a v Evropské unii jako celku, a vzhledem k podílu tohoto odvětví na sociálním a hospodářském blahobytu pobřežních komunit, místním rozvoji, zaměstnanosti a zachování kulturních tradic,

B.     vzhledem k tomu, že ryba je přírodní zdroj, který může být při správném hospodaření obnovitelný a může zajišťovat jak obživu, tak pracovní příležitosti v rámci EU a na celém světě, a je třeba jej chránit, aby se zabránilo výraznému úbytku rybí populace a následnému strádání přímořských komunit v EU i v třetích zemích; vzhledem k tomu, že v tomto ohledu uznává potřebu posílit efektivní řízení rybolovu, které bude zahrnovat dimenzi mezinárodního obchodu a jeho dopad na rybolovné zdroje na celém světě,

C.     vzhledem k ambiciózní reformě společné rybářské politiky, kterou zahájila Evropská komise přijetím zelené knihy dne 22. dubna 2009 za účelem přezkumu většiny aspektů této politiky,

D.     vzhledem k nové strategii pro udržitelný rozvoj evropské akvakultury stanovené Evropskou komisí ve sdělení ze dne 8. dubna 2009 (KOM(2009)0162),

E.     vzhledem ke konkrétním cílům, které byly pro řízení rybolovu stanoveny na Světovém summitu o udržitelném rozvoji v roce 2002 v Johannesburgu a k nimž patří i cíl omezit využívání rybolovných zdrojů do roku 2015 na úroveň, jež bude odpovídat maximálnímu udržitelnému výnosu,

F.     vzhledem k tomu, že produkce v oblasti rybolovu a akvakultury ve Společenství v průběhu posledních deseti let klesla přibližně o 30 %,

G.     vzhledem k tomu, že tento pokles je způsoben jak ubýváním rybolovných zdrojů ve vodách zemí EU, tak (opodstatněnými) opatřeními, která byla zavedena za účelem omezení intenzity rybolovu a zajištění udržitelného řízení zásob ryb v rámci společné rybářské politiky, a to ve vodách EU i třetích zemí, zejména v případech, kdy se rybolov v EU řídí dohodami o partnerství v odvětví rybolovu,

H.     vzhledem k tomu, že evropský rybolov představuje méně než 6 % světových úlovků,

I.      vzhledem k tomu, že i když zelená kniha o reformě společné rybářské politiky představuje dlouhodobou vizi, podle níž by mělo být možné zvrátit tendenci poklesu úlovků, rázná opatření, jež mají umožnit regeneraci přírodních zdrojů (snížení kapacity loďstev, přísnější správní opatření, bedlivější kontroly atd.) tuto tendenci naopak v krátkodobém a střednědobém horizontu posílí,

J.      dále vzhledem k tomu, že navzdory nové strategii vypracované pro tuto oblast je rozvoj akvakultury ve Společenství omezován mnoha faktory takové povahy, že v krátkodobém či střednědobém horizontu nebude tento rozvoj pravděpodobně moci podstatným způsobem kompenzovat obecný trend nižší produkce odvětví rybolovu,

K.     vzhledem k tomu, že je tudíž velmi důležité podporovat zvýšení evropské produkce, a to především v nových členských státech EU s prokazatelným potenciálem v odvětví akvakultury,

L.     vzhledem k tomu, že poptávka po produktech rybolovu a akvakultury naopak obecně v Evropské unii stoupá, a to obzvlášť výrazně na trzích nových členských států ve střední a východní Evropě, a že se v důsledku různých faktorů v příštích dvaceti letech očekává stálý růst spotřeby,

M.    vzhledem k tomu, že Evropská unie je již dnes pro produkty rybolovu a akvakultury největším světovým trhem (12 milionů tun a 55 miliard EUR v roce 2007), který předčil i Japonsko a Spojené státy, a vzhledem k tomu, že tento trh je značně závislý na dovozu ze třetích zemí, který pokrývá více než 60 % potřeby, a tato závislost se má ještě zvýšit,

N.     vzhledem k tomu, že otázka dovozu produktů rybolovu a akvakultury do EU a podmínek, za kterých tento dovoz probíhá, se jeví jako naprosto zásadní ve všech analýzách politik Evropské unie v odvětví rybolovu a akvakultury, a že jí tedy musí být v rámci probíhajících reforem věnována zvýšená pozornost,

O.     vzhledem k tomu, že tato otázka musí být posouzena ze všech hledisek: obchodních, environmentálních, sociálních, zdravotních i kvalitativních,

P.     vzhledem k tomu, že neselektivní rybolovné postupy a vysoké objemy výmětů v některých rybolovných oblastech vyvážejících na trhy EU vedou ke ztrátě značného množství ryb, jež by byly vhodné ke konzumaci,

Q.     vzhledem k tomu, že je třeba se zamyslet zejména nad společnou organizací trhů v oblasti produktů rybolovu a akvakultury, neboť se ukazuje, že současná právní úprava je v mnoha ohledech zastaralá a musí být co nejdříve revidována,

R.     vzhledem k tomu, že toto zamyšlení rovněž vybízí ke kritickému zhodnocení společné obchodní politiky, jak je uplatňována konkrétně na toto odvětví, jakož i k posouzení soudržnosti rozhodnutí přijímaných v tomto rámci s cílem zachovat životaschopné a odpovědné odvětví evropského rybolovu,

S.     vzhledem k tomu, že i když se na produkty rybolovu a akvakultury teoreticky dosud vztahuje celní ochrana podle společného celního sazebníku, která je o něco vyšší, než je průměr pro nezemědělské produkty, v praxi je tato ochrana výrazně omezována různými výjimkami a srážkami uplatňovanými nezávisle či na základě smluv, přičemž jejich uplatňování způsobuje, že dovoz, na který se skutečně použijí celní sazby podle doložky nejvyšších výhod (uplatňované automaticky), představuje přibližně 5 % z celkového dovozu,

T.     vzhledem k tomu, že politika otevírání trhů EU dovozu produktů rybolovu a akvakultury bude pravděpodobně nadále pokračovat, a to jak na multilaterální úrovni, v rámci jednání Světové organizace obchodu, zejména v rámci jednání z Dohá o přístupu na trh pro nezemědělské produkty, tak v rámci souboru preferenčních jednání s obchodními partnery všech typů v Asii, Latinské Americe, Severní Americe, ve Středomoří a s různými skupinami afrických, karibských a tichomořských zemí,

U.     vzhledem k tomu, že pokud by jednání z Dohá o přístupu na trh pro nezemědělské produkty byla uzavřena na základě nyní projednávaného „švýcarského vzorce“ s koeficientem 8, došlo by k poklesu maximální celní sazby pro produkty rybolovu a akvakultury v EU z 26 % na přibližně 6 % a ke snížení průměrné sazby z 12 % na přibližně 5 %,

V.     vzhledem k tomu, že takové rozhodnutí by nejen téměř úplně zrušilo ochranný účinek dosud platných sazeb, ale také by vážně narušilo již poskytnuté i projednávané preference ve prospěch rozvojových zemí a zbavilo by je jakéhokoli významu, a vzhledem k tomu, že by to oslabilo i samotné základy mechanismů společné organizace trhů, které umožňují řídit přístup na trh Společenství podle potřeb evropského průmyslu zpracovávajícího produkty rybolovu a akvakultury (pozastavení cel a celní kvóty),

W.    vzhledem k tomu, že z požadavku EU zajistit soudržnost mezi cíli její rozvojové politiky (odstraňování chudoby, rozvoj místního udržitelného rybolovu) a její obchodní politiky vyplývá, že je zapotřebí vybízet rozvojové země k vývozům produktů rybolovu s vyšší přidanou hodnotou za předpokladu, že se jedná o ryby z náležitě řízených a udržitelných rybolovů, které splňují nezbytné hygienické podmínky,

X.     dále vzhledem k tomu, že v posledních letech měli zástupci EU v obchodních jednáních sklon snáze souhlasit s výjimkami z pravidel preferenčního původu tradičně uplatňovaných na produkty rybolovu a akvakultury, a to jak pro surové produkty (kritéria určování příslušnosti plavidel), tak pro zpracované produkty (možnost zachovat preferenční původ i přes použití jiných než původních surovin),

Y.     vzhledem k tomu, že jedna ze studií organizace FAO prokázala, že ačkoliv mezinárodní obchod s rybími produkty může vést k lepšímu zabezpečení dodávek potravin v rozvojových zemích, vede rovněž k většímu objemu rybolovu za účelem zásobování vývozních trhů, což může zvýraznit úbytek zásob ryb, a tudíž poukázala na nutnost zajistit řádné řízení a náležitou kontrolu rybolovu, aby k úbytku zásob ryb nedocházelo,

Z.     vzhledem k tomu, že zájmy evropských producentů v oblasti rybolovu a akvakultury (tj. rybářů a chovatelů ryb), zpracovatelského průmyslu, distributorů, dovozců a spotřebitelů se částečně liší, politiky na evropské úrovni by měly usilovat o jejich vzájemné sladění, a to účinným a vyváženým způsobem,

AA.  vzhledem k tomu, že je nutné zajistit pro producenty ze Společenství (rybáře a podniky zabývající se akvakulturou) vhodná odbytiště na základě dostatečně rentabilních cen a současně i s ohledem na náklady, omezení a nepředvídatelné faktory spojené s jejich činností,

AB.  vzhledem k tomu, že je nutné zajistit, aby zpracovatelé ze Společenství mohli celý rok využívat dostatečné množství surovin stejné kvality za stabilní ceny,

AC.  vzhledem k tomu, že je nutné pokrýt ve Společenství poptávku spotřebitelů po vysoce kvalitních produktech za konkurenční ceny a vzít v úvahu jejich rostoucí zájem o informace o vlastnostech a původu těchto produktů, jakož i o podmínkách, za nichž byly tyto produkty uloveny či vyrobeny,

AD.  vzhledem k tomu, že dopad dovozu na trh Společenství se liší podle toho, o které druhy se jedná, podle stupně zpracovanosti produktů a použitého distribučního řetězce,

AE.   vzhledem k tomu, že například negativní vliv konkurence ze strany dovozu, který se při prvním prodeji projevuje na cenách, se ve srovnání s jinými druhy jeví jako ožehavější problém u průmyslově využívaných druhů (druhů určených pro zpracovatelský průmysl),

OBECNÉ PŘIPOMÍNKY

1.      vyjadřuje politování nad tím, že zelená kniha o reformě společné politiky rybolovu věnuje otázce dovozu pouze několik řádků a zjevně podceňuje význam, který má přiměřené řešení této otázky pro důvěryhodnost a úspěch reformy;

2.      konstatuje, že obchodní politika EU v posledních dvaceti letech vedla k tomu, že liberalizace přístupu na trh Společenství pro dovážené produkty rybolovu a akvakultury již pokročila velmi daleko;

3.      konstatuje, že výroba produktů rybolovu a akvakultury ve Společenství je a zůstane zcela nedostačující pro pokrytí potřeb zpracovatelského průmyslu a zvyšující se poptávky spotřebitelů; uznává proto, že je nezbytné prosazovat odpovědnou spotřebu, která bude založena spíše na kvalitě a udržitelnosti než na kvantitě, a posilovat řízení rybolovu tak, aby byla podporována obnova rybích populací, a rovněž uznává, že dovoz bude v zásobování trhu EU i nadále hrát důležitou úlohu;

4.      uznává, že existuje maximální hranice pro množství ryb, které je možné na udržitelném základě lovit, ať už ke konzumaci či pro průmyslové účely, což znamená, že dodávky ryb na trh EU nemohou stoupat do nekonečna;

5.      trvá však na tom, že je nezbytně nutné zachovat v EU dlouhodobě environmentálně udržitelná a ekonomicky životaschopná odvětví rybolovu a akvakultury (včetně malovýroby), přiměřeně rozložená podél celého pobřeží, která přispívají k zachování kulturní identity daných regionů, vytváří pracovní příležitosti ve všech oblastech odvětví, dodávají bezpečné a kvalitní potraviny a zajišťují, aby rybáři dostávali za své produkty spravedlivě zaplaceno; zdůrazňuje rovněž, že zaměstnanci v odvětví rybolovu by měli pracovat v přiměřených podmínkách a v souladu s úmluvami MOP o bezpečnosti a zdraví při práci;

6.      zdůrazňuje, že liberalizace trhů a současné otevření trhu Společenství dovozu produktů rybolovu a akvakultury značně poškozují místní hospodářství v některých oblastech, především v nejodlehlejších regionech, které nejsou schopny najít pro své produkty odbytiště;

KONKRÉTNÍ PŘIPOMÍNKY

Obchodní a celní politika

7.      domnívá se, že EU jako největší světový dovozce produktů rybolovu nese spolu s ostatními hlavními zeměmi dovážejícími ryby politickou odpovědnost za zabezpečení toho, aby obchodní pravidla WTO respektovala co nejpřísnější celosvětové normy řízení a zachování rybolovu; za tímto účelem vyzývá Komisi k zajištění toho, aby v rámci dvoustranných a mnohostranných obchodních dohod uzavíraných EU byl posílen spravedlivý, transparentní a udržitelný obchod s rybami;

8.      domnívá se, že rozumná míra celní ochrany je a měla by zůstat důležitým a legitimním nástrojem regulace dovozu, který mají orgány veřejné správy k dispozici; připomíná, že celní ochrana vztahující se na všechny produkty plně zakládá hodnotu preferencí, jež EU poskytla některým, zejména rozvojovým, zemím; připomíná, že zrušení této ochrany by zvýhodněné země připravilo o veškeré výhody, jichž v současnosti požívají; dále připomíná užitečnost flexibilního charakteru této celní ochrany, jejíž uplatňování může EU pozastavit v případě, že produkce surovin ve Společenství nestačí náležitě zásobovat jeho zpracovatelský průmysl;

9.      odmítá proto koncept prosazovaný v současné obchodní politice, že odstranění veškeré celní ochrany v oblasti produktů rybolovu a akvakultury je nevyhnutelné a že producenti Společenství – rybáři, chovatelé ryb a zpracovatelé – nemají jinou možnost, než se s tím smířit;

10.    domnívá se, že stejně jako odvětví zemědělství je i odvětví rybolovu a akvakultury strategickým a multifunkčním odvětvím, které závisí na zachování a udržitelném využívání přírodních zdrojů a zahrnuje několik velmi citlivých prvků, které se neslučují s přístupem založeným čistě na volném obchodu, jenž neomezeně využívá komparativních výhod;

11.    lituje toho, že na rozdíl od obchodních jednání ohledně zemědělských produktů, která vede komisař pro zemědělství, se jednání týkající se produktů rybolovu a akvakultury považují za jednání „nezemědělská“ a spadají tedy do pravomoci komisaře pro obchod, pro něhož často představují pouze faktor ovlivňující daleko rozsáhlejší problematiku;

12.    požaduje, aby se pravomoc vést obchodní jednání týkající se produktů rybolovu a akvakultury převedla z komisaře pro obchod na komisaře pro rybolov a námořní záležitosti;

13.    požaduje, aby byl pomocí souboru studií a konzultací vytvořen jasný, úplný a podle jednotlivých druhů členěný přehled o trhu Společenství s produkty rybolovu a akvakultury, o předpokládaných trendech poptávky a produkce ve Společenství a o odbytištích, která by měla být v zájmu této produkce a v podmínkách spravedlivé hospodářské soutěže zachována;

14.    žádá dále Komisi, aby spolehlivěji a přesněji vyhodnocovala dopad dovozu produktů rybolovu a akvakultury na trh Společenství, a to především s ohledem na ceny, a připravila zavedení systému shromažďování a výměny údajů s cílem usnadnit toto vyhodnocování;

15.    požaduje, aby se pro účely „švýcarského vzorce“ v rámci části NAMA kola jednání WTO z Dohá zacházelo s produkty rybolovu a akvakultury jako s citlivými výrobky, čímž by se zamezilo zastropování celní ochrany, která se dosud vztahuje na produkty podle Společného celního sazebníku, a zachovala se tak hodnota preferencí poskytnutých určitým partnerům i účinnost mechanismů Světové obchodní organizace;

16.    připomíná, že podle odstavce 47 ministerského prohlášení z Dohá ze dne 14. listopadu 2001 jsou jednání probíhajícího kola vedena na základě zásady jednotného závazku a že dokud nebude celé kolo uzavřeno, má Evropská unie stále možnost přehodnotit svůj postoj k některým kapitolám;

17.    nabádá také vyjednavače EU ve Světové obchodní organizaci, aby i nadále kategoricky odmítali zapojení Evropské unie do jakékoli iniciativy mnohostranné liberalizace v odvětví produktů rybolovu a akvakultury;

18.    vyzývá Komisi, aby požadovala, aby případné uzavření dohody o subvencích v odvětví rybolovu v rámci Světové obchodní organizace, o níž se právě jedná, především s ohledem na opatření na regulaci trhu, nevedlo k nespravedlivému konkurenčnímu znevýhodnění evropských výrobců ve srovnání s dodavateli ze třetích zemí; zásadně nesouhlasí s jakýmkoliv předčasným a separátním uplatňováním takové dohody (tzv. early harvest), jelikož tato dohoda by měla být nerozlučně spjata s ostatními prvky kola jednání z Dohá;

19.    vyzývá vyjednavače EU pro dvoustranná a regionální jednání, aby systematičtěji vyžadovali účinné kompenzace za obchodní ústupky poskytované třetím zemím v oblasti dovozu produktů rybolovu a akvakultury, a tím cílevědomě chránili ofenzivní zájmy Evropské unie v tomto odvětví tam, kde takové zájmy existují;

20.    zdůrazňuje, že si Evropská unie musí udržet kontrolu nad obchodními preferencemi, které poskytuje některým partnerům, a požadovat uplatňování přísných pravidel pro určení původu vycházejících z principu „zcela získaných“ produktů; nabádá k opatrnosti při případném zmírňování tradičních kritérií pro určení příslušnosti lodí v případě surovin a požaduje zamítnutí jakýchkoli nových žádostí o výjimku v oblasti zpracovaných produktů; domnívá se, že pravidlo „zákazu navrácení cla“ (tzv. non drawback) má být používáno systematicky a možnosti kumulace by měly být omezeny;

21.    naléhavě vybízí Komisi, aby kvantitativně i kvalitativně zdokonalila hodnocení dopadu celních preferencí udělených některým zemím na odvětví rybolovu a akvakultury, a to zejména s ohledem na ziskovost podniků a zaměstnanost jak v EU, tak ve zvýhodněných zemích, především zemích AKT; požaduje dále, aby tyto analýzy poskytovaly náležitě kvantifikované výsledky a obzvláště zohledňovaly citlivé druhy;

22.    připomíná, že průmyslová odvětví Společenství mají možnost využívat nástroje EU na ochranu obchodu v případě dumpingu, subvencí či velkého a nečekaného navýšení dovozu určitých kategorií produktů rybolovu a akvakultury;

Environmentální, sociální, zdravotní a kvalitativní aspekty

23.    domnívá se, že jedním z hlavních cílů politiky Společenství v oblasti dovozu produktů rybolovu a akvakultury musí být zajištění toho, aby dovážené produkty splňovaly ve všech oblastech stejné požadavky, jaké jsou kladeny na produkty Společenství; domnívá se, že tento cíl odpovídá zásadním snahám o zajištění spravedlnosti, soudržnosti a účinnosti platných opatření v této oblasti nebo opatření plánovaných v rámci reformy; dále poznamenává, že dodržování požadavků EU třetími zeměmi přispěje ke spravedlivější hospodářské soutěži mezi produkcí v EU a produkcí třetích zemí, jelikož produkce ryb v souladu s normami EU zvýší třetím zemím náklady;

24.    obává se, že masivní příliv produktů rybolovu a akvakultury na trh Společenství v prostředí nekalé hospodářské soutěže by mohl vést k ovlivnění stravovacích návyků Evropanů, kteří budou v době všeobecné hospodářské krize ve větším pokušení nakupovat levnější a méně kvalitní potraviny;

25.    domnívá se, že zvýšené úsilí EU o zachování rybolovných zdrojů a zajištění udržitelnosti rybolovu v rámci společné rybářské politiky je neslučitelné s dovozem produktů rybolovu a akvakultury ze zemí, které zvyšují intenzitu rybolovných činností bez ohledu na udržitelnost a zajímají se výhradně o krátkodobý zisk;

26.    zdůrazňuje, že politika Společenství usilující o zachování zdrojů, obzvláště prostřednictvím plánů zpětného získávání a řízení, zvýhodňuje dovoz produktů rybolovu a akvakultury pocházejících ze třetích zemí a umožňuje jim – často nevratně – nahrazovat produkci ze Společenství; žádá proto Komisi, aby při vypracovávání těchto plánů toto riziko dostatečně zohledňovala;

27.    obává se, že pokud v této oblasti nebude existovat rozhodná politika, značná atraktivita trhu Společenství v oblasti produktů rybolovu a akvakultury s poměrně volným přístupem a rychle rostoucí poptávkou bude tyto země trvale podněcovat k nadměrnému rybolovu;

28.    vítá, že nedávno vstoupily v platnost předpisy v oblasti boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, kterými se zavádí certifikace všech produktů uváděných na trh Společenství; podporuje důsledné a účinné uplatňování těchto předpisů, které by současně zohledňovalo, že je s jejich řádným uplatňováním a s bojem proti nezákonnému rybolovu třeba pomoci mnohým rozvojovým zemím; připomíná však, že se jedná pouze o minimální požadavek, který sám o sobě nemůže zajistit udržitelnost rybolovu, ze kterého pochází uvedené produkty;

29.    věří, že kromě uplatňování předpisů Společenství v oblasti nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu je nutné v dalších fázích řetězce přísněji kontrolovat uvádění takových ryb na trh, zejména provádět přísnější audity v členských státech a podnicích, které jsou podezřelé z využívání produktů pocházejících z nezákonného rybolovu;

30.    vyzývá Komisi, aby využila všech nástrojů, které má k dispozici, k zajištění toho, aby hlavní země dovážející produkty rybolovu a akvakultury do EU dodržovaly závazky z Johannesburgu a uplatňovaly důslednou politiku v oblasti zachování zdrojů; podporuje spolupráci s těmito zeměmi na všech příslušných fórech, a zejména v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu;

31.    domnívá se dále, že Unie musí tyto závazky posílit také proto, aby zajistila, aby všechny produkty vyvážené do Evropské unie bez výjimky pocházely ze zemí, které ratifikovaly hlavní mezinárodní dohody v oblasti námořního práva, a zejména Úmluvu o mořském právu a Úmluvu o tažných a vysoce stěhovavých populacích ryb Organizace spojených národů, a které jsou smluvními stranami příslušné dohody regionální organizace pro řízení rybolovu, pokud jde o vývozy pocházející z vod spravovaných některou regionální organizací pro řízení rybolovu;

32.    zdůrazňuje, že rybáři, chovatelé ryb a zpracovatelé ve Společenství jsou oproti konkurentům z některých třetích zemí značně znevýhodněni, neboť v těchto zemích jsou mnohem nižší náklady na pracovní síly a platí méně přísné sociální normy;

33.    domnívá se, že problém „sociálního dumpingu“, který se v současnosti vyskytuje i v několika dalších hospodářských odvětvích, je v odvětví produktů rybolovu a akvakultury obzvlášť palčivý, zejména ve zpracovatelském průmyslu, který ve velkém rozsahu využívá pracovní síly;

34.    vyzývá Komisi, aby využila všech nástrojů, které má k dispozici, a zajistila, aby hlavní země dovážející produkty rybolovu a akvakultury do EU dodržovaly alespoň osm dohod Mezinárodní organizace práce týkajících se základních pracovních práv;

35.    požaduje, aby všechny obchodní preference poskytované EU na produkty rybolovu a akvakultury byly přísně podmiňovány plněním požadavků v oblasti životního prostředí a v oblasti sociální; žádá také, aby ustanovení vložená za tímto účelem do uzavíraných dohod obsahovala spolehlivé mechanismy pro kontrolu dodržování přijatých závazků a pozastavení či úplné zrušení preferencí v případě porušování těchto závazků; v případě rozvojových zemí vyzývá k zavedení programů, které jsou specificky určeny k poskytování technické a v případě potřeby i finanční podpory, s cílem pomoci zemím, jichž se tyto problémy týkají, dodržovat své sociální a environmentální závazky;

36.    zdůrazňuje, že je důležité, aby byly na dovážené produkty rybolovu a akvakultury, včetně krmiv a surovin určených k výrobě krmiv, důsledně uplatňovány předpisy Společenství v oblasti zdravotních norem a kontrol, a to ve všech aspektech (bezpečnost potravin, vysledovatelnost, prevence), které jsou nezbytné pro zajištění ochrany spotřebitele; naléhavě v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby zlepšila svůj program kontrol ve třetích zemích zdokonalením inspekcí Potravinového a veterinárního úřadu, zejména zvýšením počtu zařízení kontrolovaných při každé inspekci tak, aby získala výsledky, které lépe odrážejí skutečnou situaci ve třetích zemích;

37.    vyzývá k tomu, aby se při uznávání požadavků uplatňovaných v některých třetích zemích za rovnocenné s požadavky Evropské unie pro účely uplatňování těchto předpisů a při schvalování seznamů zemí a podniků, jež mají povolení vyvážet produkty rybolovu a akvakultury do EU, postupovalo s největší opatrností; domnívá se, že GŘ pro zdraví a spotřebitele (GŘ SANCO) by mělo mít možnost vyškrtnout z těchto schválených seznamů jednotlivá plavidla nebo zpracovatelská zařízení, nesplňují-li minimální normy;

38.    vyzývá k velké obezřetnosti vůči produktům pocházejícím z nových mimořádně intenzivních forem akvakultury, která se provozuje v některých oblastech světa, a požaduje, aby byly kriticky zhodnoceny techniky a postupy pro zvýšení produktivity těchto podniků a posouzeny možné negativní důsledky těchto postupů v oblasti zdraví, jakož i jejich místní dopad sociálního a environmentálního charakteru;

39.    požaduje intenzivní a časté kontroly na všech úrovních, zejména účinně harmonizované a transparentní kontroly na hranicích, přiměřené rizikům, jež představují dané produkty, zejména s ohledem na jejich povahu a původ; žádá členské státy, aby na kontroly vyčlenily veškeré potřebné finanční i lidské zdroje;

Reforma společné organizace trhu

40.    připomíná svá různá usnesení přijatá v průběhu 6. volebního období, ve kterých vyzývá Komisi, aby urychleně provedla ctižádostivou reformu organizace společného trhu produktů rybolovu, jež by přispěla k lepšímu zajištění příjmů v tomto odvětví, stabilitě trhů, lepšímu uvádění produktů rybolovu na trh a zvýšení jejich přidané hodnoty; lituje, že v této oblasti došlo ke zpoždění; odkazuje na výše uvedená usnesení, co se týče otázky, jaké mají být základní osy této reformy;

41.    trvá na tom, že nové mechanismy zavedené v tomto rámci musí v každém případě zohlednit neopominutelnou skutečnost silné konkurence nízkonákladového dovozu, který je výsledkem postupů, jež škodí životnímu prostředí, nebo jsou jistou formou sociálního dumpingu, a musí se snažit zajistit alespoň běžný odbyt produkce Společenství za dostatečně výnosné ceny;

Informace pro spotřebitele

42.    vyjadřuje přesvědčení, že evropští spotřebitelé by se často rozhodovali jinak, kdyby byli lépe informováni o skutečné povaze a zeměpisném původu prodávaných produktů, o podmínkách, za kterých byly tyto produkty získány nebo uloveny, a o jejich kvalitě;

43.    zdůrazňuje nutnost stanovit přísná a transparentní kritéria certifikace kvality a vysledovatelnosti produktů rybolovu a evropské akvakultury a podpořit co nejrychlejší zavedení zvláštní ekoznačky Společenství pro tyto produkty s cílem ukončit nekontrolované šíření soukromých systémů certifikace;

44.    věří, že přidělování certifikátů ekologické produkce a ekoznačky produktům rybolovu a akvakultury by mělo probíhat transparentním a pro spotřebitele snadno pochopitelným postupem, a tyto certifikáty a značky by měly být dostupné celému odvětví bez výjimky, pod podmínkou přísného souladu se základními kritérii přidělování;

Akvakultura

45.    zdůrazňuje, že podíl produktů akvakultury mezi dovozy v oblasti rybolovu a akvakultury do Evropské unie vzrůstá;

46.    připisuje tento jev značnému rozšíření akvakultury v určitých oblastech světa v průběhu posledních deseti let, zatímco akvakultura Společenství, která představuje pouze 2 % světové produkce, se nacházela v období stagnace;

47.    bere na vědomí značné substituční účinky, pokud jde o spotřebitelské návyky a poptávku ze strany evropských distributorů, kdy čerstvé produkty pocházející ze Společenství jsou nahrazovány některými druhy dovážených produktů akvakultury;

48.    domnívá se, že aktivní politika podporující rozvoj udržitelné akvakultury ve Společenství patří společně se snížením jejího dopadu na životní prostředí ke klíčovým aspektům politiky zaměřené na omezení závislosti na dovozu v oblasti produktů rybolovu a akvakultury, podnícení hospodářské činnosti v Evropské unii a uspokojování rychle se zvyšující poptávky prostřednictvím bohatší a různorodější nabídky; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nezbytné aktivně podporovat výzkum a vývoj týkající se produktů evropské akvakultury;

49.    odkazuje v této věci na usnesení ze dne 17. června 2010 o „novém impulsu pro strategii pro udržitelný rozvoj evropské akvakultury“;

50.    žádá Komisi a členské státy, aby ve svých návrzích a rozhodnutích souvisejících s reformou společné rybářské politiky řádně zohlednily hlavní doporučení obsažená v této zprávě;

51.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Má politická skupina a já jsme se koncem minulého roku rozhodli vyvinout iniciativu a vypracovat tuto zprávu s ohledem na zásadní význam projednávaného tématu a průřezovost projednávaných otázek.

Výbor Evropského parlamentu pro rybolov přijal v únoru 2010 usnesení o zelené knize o reformě společné rybářské politiky na základě zprávy, kterou předložila Maria do Céu Patrão Nevesová. Výbor se též připravuje na hlasování o návrhu zprávy pana Guida Milany o nové strategii pro evropskou akvakulturu. Zdálo se nám, že zpracování problematiky tak důležité pro budoucnost dotčených odvětví by mohlo obě tyto důležité zprávy účelně doplnit.

Otázka dovozního režimu produktů rybolovu a akvakultury, tj. podmínky, za nichž jsou produkty pocházející z území mimo EU přijímány na území EU, jako doplnění nebo jako konkurence produktů pocházejícími z evropského rybolovu či akvakultury, je skutečně klíčovou otázkou, kterou nelze při žádné analýze těchto specifických odvětví evropského hospodářství pominout.

Čísla nemohou být výmluvnější:

· Trh EU, který v roce 2007 činil přibližně 12 milionů tun a 55 miliard EUR, je největším světovým trhem produktů rybolovu a akvakultury, před trhem Japonska a Spojených států.

· Trh EU od roku 2005 neustále rychle stoupá a stále více závisí na dovozech, a to do takové míry, že procento pokrytí spotřeby produkcí Společenství je v současnosti nižší než 40 %, takže procento závislosti na dovozu je vyšší než 60 %.

· Předpovědi spotřeby uvádějí, že poptávka může do roku 2030 stoupnout ještě přibližně o 1 500 000 tun a že téměř celé toto navýšení bude muset být kryto dalšími dovozy.

Je tedy jasné, že produkce EU nestačí a nikdy nebude stačit na pokrytí takovéto poptávky. Tato závislost na dovozech v rámci různých odvětví trhu je komplexní a různorodá a závisí na druhu, typu produktů a distribučních řetězcích.

Nicméně tato situace se zákonitě týká některých subjektů v tomto odvětví a tato obava je v tomto návrhu zprávy vyjádřena.

Co se týče metodologie, při své práci jsem prostudoval určitý počet studií a dostupných údajů, především ze studií vypracovaných nedávno pro Komisi a pro Parlament. Následně jsem si od některých generálních ředitelství Komise (GŘ TRADE a GŘ MARE) vyžádal zvláštní informace a hovořil jsem se zástupci příslušných oddělení.

Také jsem uskutečnil neformální konzultace s několika velkými organizacemi, které na evropské úrovni zastupují rybáře a chovatele ryb, dovozce, zpracovatele a distributory, a to prostřednictvím dotazníku přizpůsobeného jednotlivým kategoriím subjektů, a některé z těchto organizací jsem navštívil.

Slyšení pořádané Výborem pro rybolov dne 8. dubna 2010 na téma „Reforma společné rybářské politiky: obchodní aspekty a aspekty organizace trhu“ mi také umožnilo lépe pochopit příslušné zájmy různých zúčastněných subjektů v této oblasti a obtížnost sladění těchto zájmů.

Tyto někdy vášnivé diskuze s kolegy z Výboru pro rybolov, které proběhly nejméně třikrát během první výměny názorů, předložení pracovního dokumentu a výše uvedeného dubnového slyšení, také zcela obohatily můj osobní pohled na věc vnitrostátními prognózami a odlišným politickým vnímáním. Ve svém návrhu zprávy jsem se to snažil zohlednit.

Hlavní osy návrhu zprávy odpovídají hlavním tématům těchto prací, tedy:

· otázky související se společnou obchodní politikou, jak byla dosud prováděna a vedena v oblasti produktů rybolovu a akvakultury a s koherencí přijatých v rámci udržení životaschopného a odpovědného odvětví rybolovu v Evropě,

· zásadní otázka, zda produkty rybolovu a akvakultury dovážené do EU ve stále větším množství opravdu splňují stejné normy, které jsou uplatňovány na produkty EU, zejména co se týče životního prostředí, oblasti sociální, zdravotní a oblasti kvality,

· otázka neodkladné reformy společné organizace trhu v této oblasti, jejíž mechanismy, které vznikly před deseti lety, již neodpovídají novým výzvám vyplývajícím zejména z postupného rušení celních poplatků a ze stále vzrůstající hospodářské soutěže dovozů,

· otázka informování spotřebitelů obecně a zvláště otázka evropské ekoznačky pro produkty rybolovu a akvakultury.

Připojil jsem některé specifické úvahy o akvakultuře, abych zdůraznil, že zpoždění EU v této oblasti vůči ostatním oblastem světa je jedním důvodů její vzrůstající závislosti na dovozech, a odkazuji na zprávu pana Milany, pokud jde o opatření, která by se měla zavést s cílem toto zpoždění dohnat.

Zajištění budoucnosti odvětví rybolovu v Evropě je tématem, které nás spojuje. Ve zprávě proto najdete hlavní závěry, ke kterým jsem dospěl za účelem dosáhnout tohoto cíle.

STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (2. 6. 2010)

pro Výbor pro rybolov

k opatřením na dovoz produktů rybolovu a akvakultury do EU s ohledem na budoucí reformu SPR
(2009/2238(INI))

Navrhovatel: Yannick Jadot

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro rybolov jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  konstatuje, že ryba je přírodní zdroj, který může být při správném hospodaření obnovitelný a může zajišťovat jak obživu, tak pracovní příležitosti v rámci EU a na celém světě, a je třeba jej podpořit, aby se zabránilo výraznému úbytku rybí populace a následnému strádání přímořských komunit v EU i zahraničí; v tomto ohledu uznává potřebu posílit efektivní řízení rybolovu, které bude zahrnovat dimenzi mezinárodního obchodu a jeho dopad na rybolovné zdroje na celém světě;

2.  domnívá se, že EU jako největší světový dovozce produktů rybolovu nese spolu s ostatními hlavními zeměmi dovážejícími ryby politickou odpovědnost za zabezpečení toho, aby obchodní pravidla WTO respektovala co nejpřísnější celosvětové normy řízení a zachování rybolovu; za tímto účelem vyzývá Komisi k zajištění toho, aby v rámci dvoustranných a mnohostranných obchodních dohod uzavíraných EU byl posílen spravedlivý, transparentní a udržitelný obchod s rybami;

3.  vyzývá Komisi, aby spolupracovala s dalšími partnery WTO a FAO s cílem rozvinout a podpořit environmentální a sociální normy, které se použijí v dvoustranném a mnohostranném obchodu, což posílí udržitelnost a zmírní chudobu na celém světě;

4.  zdůrazňuje, že s rybami by nemělo být zacházeno jako s jakýmkoli jiným průmyslovým produktem; měly by být naopak předmětem zvláštních obchodních pravidel WTO vztahujících se na citlivé produkty, která by povolovala stanovení záruk a kontrol;

5.  vyzývá Komisi, aby se v rámci WTO a FAO zabývala společnými iniciativami s cílem vyhodnotit, zda je vhodné, aby produkty rybolovu přestaly podléhat průmyslovým pravidlům přístupu na trh s nezemědělskými produkty (NAMA), a tak zjednodušit sladění obchodu s produkty rybolovu s požadavky, které se zpravidla uplatňují na potraviny a citlivé produkty;

6.  zdůrazňuje, že je třeba, aby veškerý dovoz do EU splňoval stejné zdravotní normy, jaké jsou vyžadovány pro produkty rybolovu vyráběné v rámci Evropské unie;

7.  podporuje nařízení EU o nezákonném rybolovu, které má zabránit prodeji nelegálně ulovených ryb na trhu EU, a bere v úvahu, že mnohým rozvojovým zemím je třeba pomoci s řádným uplatňováním tohoto nařízení a s bojem proti nezákonnému rybolovu.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

1.6.2010

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

23

0

2

Členové přítomní při závěrečném hlasování

William (The Earl of) Dartmouth, Kader Arif, David Campbell Bannerman, Daniel Caspary, Harlem Désir, Christofer Fjellner, Joe Higgins, Yannick Jadot, Metin Kazak, David Martin, Vital Moreira, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Tokia Saïfi, Helmut Scholz, Peter Šťastný, Gianluca Susta, Iuliu Winkler, Jan Zahradil, Pablo Zalba Bidegain

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Josefa Andrés Barea, Catherine Bearder, George Sabin Cutaş, Mário David, Béla Glattfelder, Salvatore Iacolino, Syed Kamall, Georgios Papastamkos, Michael Theurer

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

22.6.2010

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Josefa Andrés Barea, Kriton Arsenis, Alain Cadec, Carmen Fraga Estévez, Pat the Cope Gallagher, Carl Haglund, Guido Milana, Maria do Céu Patrão Neves, Britta Reimers, Ulrike Rodust, Catherine Trautmann, Jarosław Leszek Wałęsa

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Jean-Paul Besset, Luis Manuel Capoulas Santos, Gabriel Mato Adrover, Antolín Sánchez Presedo, Ioannis A. Tsoukalas

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Giovanni La Via, Maurice Ponga, Jacek Włosowicz