ZPRÁVA o propojení obchodních rejstříků

    29. 6. 2010 - (2010/2055(INI))

    Výbor pro právní záležitosti
    Zpravodaj: Kurt Lechner

    Postup : 2010/2055(INI)
    Průběh na zasedání
    Stadia projednávání dokumentu :  
    A7-0218/2010

    NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

    o propojení obchodních rejstříků

    (2010/2055(INI))

    Evropský parlament,

    –       s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 4. listopadu 2009 o propojení obchodních rejstříků (KOM(2009)0614) a na zprávu o pokroku, která ji doplňuje,

    –       s ohledem na první směrnici Rady 68/151/EHS ze dne 9. března 1968 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření[1], ve znění směrnice 2003/58/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 15. července 2003[2],

    –       s ohledem na jedenáctou směrnici Rady 89/666/EHS ze dne 21. prosince 1989 o zveřejňování poboček vytvořených v členském státě některými formami společností řídících se právem jiného členského státu[3],

    –       s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES[4],

    –       s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES ze dne 26. října 2005 o přeshraničních fúzích kapitálových společností[5],

    –       s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE)[6],

    –       s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1435/2003 ze dne 22. července 2003 o statutu Evropské družstevní společnosti (SCE)[7],

    –       s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2008 obsahující doporučení Komisi o e-justici[8],

    –       s ohledem na své usnesení ze dne 22. dubna 2009 o účinném výkonu soudních rozhodnutí v Evropské unii: transparentnost dlužníkových aktiv[9],

    –       s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

    –       s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0218/2010),

    A.     vzhledem k tomu, že obchodní rejstříky prověřují, evidují a uchovávají informace o společnostech týkající se záležitostí, jako je právní forma společnosti, její sídlo a kapitál, jmenování, ukončení funkce, pravomoci a totožnost osob oprávněných společnost zastupovat, doklady o účetnictví za každý finanční rok a případně informace o likvidaci společnosti, a zpřístupňují je veřejnosti,

    B.     vzhledem k tomu, že obchodní rejstříky v EU fungují na vnitrostátní či regionální úrovni a uchovávají informace pouze o společnostech, které jsou evidovány v oblasti, jež k danému rejstříku přísluší,

    C.     vzhledem k tomu, že stoupá poptávka po přístupu k informacím o společnostech na přeshraniční úrovni, ať už z obchodních důvodů nebo za účelem usnadnění přístupu ke spravedlnosti; vzhledem k tomu, že pro věřitele a donucovací orgány je nezbytné, aby měli k dispozici spolehlivé a aktuální informace o dlužnících a jejich aktivech; vzhledem k tomu, že je nezbytné zveřejňovat určité údaje, aby se zajistilo dodržování práv zaměstnanců stanovených v právních předpisech týkajících se evropských obchodních společností,

    D.     vzhledem k tomu, že skutečnost, že obchodní rejstříky dosud nejsou propojeny, způsobuje hospodářské ztráty a problémy všem zúčastněným stranám, a to nejen společnostem, ale i jejich zaměstnancům, spotřebitelům a veřejnosti, zejména pokud jde o transparentnost, účinnost a právní jistotu; vzhledem k tomu, že snazší přeshraniční přístup ke spolehlivým a aktualizovaným informacím o společnostech ze všech členských států zvyšuje transparentnost a právní jistotu na vnitřním trhu a může obnovit důvěru k trhům po finanční a hospodářské krizi,

    E.     vzhledem k tomu, že od 1. ledna 2007 jsou informace obsažené v obchodních rejstřících ukládány elektronicky a jsou ve všech členských státech dostupné na internetu; vzhledem k tomu, že přestože jsou důležité obchodní informace dostupné na internetu, standardy rejstříků se od sebe liší a zájemci musí řešit problémy s různými jazyky, vyhledávacími kritérii a strukturami,

    F.     vzhledem k tomu, že se obsah, výpovědní hodnota a právní význam jednotlivých rejstříků většinou liší, a vzhledem k tomu, že by tato skutečnost mohla mít právní důsledky, jež by mohly být v EU různé stát od státu,

    G.     vzhledem k tomu, že jediné místo přístupu k obchodním informacím o všech evropských společnostech by šetřilo čas i náklady; vzhledem k tomu, že má-li být tohoto cíle dosaženo, měla by být zvážena povinná účast všech členských států na tomto projektu,

    H.     vzhledem k tomu, že by toto jediné místo přístupu mělo poskytovat vysoce kvalitní informace ze všech členských států; vzhledem k tomu, že by tyto informace měly být spolehlivé a měly by být pravidelně aktualizovány a poskytovány ve standardním formátu a ve všech jazycích EU; vzhledem k tomu, že toto jediné místo přístupu by měla aktivně sledovat Komise,

    I.      vzhledem k tomu, že se Komise ve své stěžejní iniciativě s názvem „Průmyslová politika pro věk globalizace“, která je součástí sdělení nazvaného „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“, zavazuje „zlepšit podnikatelské prostředí, zejména pro malé a střední podniky, mimo jiné snížením transakčních nákladů na podnikání v Evropě“,

    J.      vzhledem k tomu, že Rada ve dnech 25. a 26. května 2010 přijala závěry, které správně upozorňují na význam kvality údajů a na potřebu zjednodušení přístupu k informacím, má-li být posílena důvěra zúčastněných stran a zvýšen úspěch činností na vnitřním trhu, stejně jako na skutečnost, že je zapotřebí, aby se do zajištění centralizovaného přístupu k informacím zapojily všechny členské státy,

    K.     vzhledem k tomu, že spolupráce mezi obchodními rejstříky má zásadní význam v případě přeshraničních fúzí, přemístění sídla nebo úpadkových řízení; vzhledem k tomu, že spolupráce se výslovně vyžaduje v několika nástrojích práva obchodních společností, jako je směrnice 2005/56/ES, nařízení (ES) č. 2157/2001 a nařízení (ES) č. 1435/2003,

    L.     vzhledem k tomu, že požadavky na zveřejňování zahraničních poboček, které stanoví jedenáctá směrnice v oblasti práva obchodních společností (89/666/EHS), v praxi znamenají, že spolupráce mezi obchodními rejstříky je nezbytná; vzhledem k tomu, že by se tato spolupráce neměla omezovat na okamžik, kdy je pobočka otevírána, ale měla být navíc být zárukou správnosti a aktuálnosti příslušných informací, aby nevznikaly nesrovnalosti mezi obsahem rejstříku, v němž jsou uvedeny údaje o pobočce, a rejstříku, v němž jsou evidovány údaje o mateřské společnosti;

    M.    vzhledem k tomu, že jakmile bude přijat statut evropské soukromé společnosti[10], může se počet případů vyžadujících přeshraniční spolupráci výrazně zvýšit,

    N.     vzhledem k tomu, že již funguje několik mechanismů spolupráce mezi obchodními rejstříky, jako např. evropský obchodní rejstřík (EBR), projekt Interoperabilita obchodních rejstříků v Evropě (BRITE) a systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI); vzhledem k tomu, že EBR a projekt BRITE fungují na dobrovolné bázi, a tudíž se jich neúčastní všechny členské státy; vzhledem k tomu, že projekt BRITE je navíc pouze výzkumným projektem,

    O.     vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 18. prosince 2008 přivítal myšlenku vytvoření portálu e-justice; vzhledem k tomu, že akční plán v oblasti evropské e-justice na období let 2009–2013 stanoví, že evropský obchodní rejstřík bude začleněn do portálu e-justice;

    1.      domnívá se, že daný projekt může být pro další integraci evropského hospodářského prostoru užitečný pouze tehdy, pokud se do něho zapojí všechny členské státy, a je toho názoru, že by za tímto účelem měla být zvážena povinná účast všech členských států;

    2.      je toho názoru, že nejdříve by měly být realizovány iniciativa EBR a projekt BRITE, a že účast na nich by měla být povinná; trvá na tom, že systém IMI je důležitý pro lepší uplatňování právních předpisů v oblasti vnitřního trhu, neboť se již ukázalo, že je úspěšným nástrojem, pokud jde o provádění směrnice o odborných kvalifikacích[11] a směrnice o službách[12]; připomíná, že systém IMI již využívají všechny členské státy a že by mohl být rozšířen na další postupy, aniž by tento krok ze strany členských států vyžadoval velké investice;

    3.      upozorňuje na to, že údaje v rejstřících nelze srovnávat s informacemi čistě hospodářského charakteru; z tohoto důvodu se domnívá, že by veřejnosti měl být přístup ke spolehlivým a aktuálním informacím poskytnut prostřednictvím jediného oficiálního místa přístupu; poukazuje na to, že se tak zlepší transparentnost, účinnost a právní jistota ve prospěch společností a jejich pracovníků, spotřebitelů a systému jako celku;

    4.      vyzývá Komisi, aby usilovala o to, aby se do vytvoření tohoto budoucího jediného místa přístupu k informacím zapojily všechny členské státy, a to poskytnutím odborných znalostí a dalších zdrojů; žádá Komisi, aby prozkoumala výhody a nevýhody povinné účasti všech členských států na tomto novém projektu;

    5.      upozorňuje na to, že význam údajů uchovávaných v jednotlivých obchodních rejstřících může být různý a že tato skutečnost může mít právní důsledky, a to nejen pro společnosti, ale i pro jejich pracovníky a spotřebitele, a že tyto důsledky mohou být odlišné v různých členských státech;

    6.      domnívá se, že informace o registraci společnosti mají význam také pro zaměstnance, a to zejména v případě společností, na něž se vztahují právní předpisy v oblasti evropských obchodních společností, tj. nařízení (ES) č. 2157/2001, nařízení (ES) č. 1435/2003 a směrnice 2005/56/ES; domnívá se, že tyto informace jsou důležité i z hlediska ustanovení směrnic 2003/72/ES[13] a 2001/86/ES[14], na jejichž základě jsou zachována již existující účastnická práva zaměstnanců ve výsledných společnostech;

    7.      zdůrazňuje proto, že je důležité, aby byli uživatelé při vyhledávání údajů v rejstříku informováni o tom, že jejich právní význam i závaznost se mohou v jednotlivých členských státech lišit;

    8.      upozorňuje na to, že co se týče vztahů mezi ústředími a pobočkami, byla by výměna záznamů usnadněna automatizovanějším propojením;

    9.      bere na vědomí skutečnost, že obsah záznamů není vždy dostatečně konzistentní;

    10.    domnívá se, že v zájmu řádného fungování vnitřního trhu je nezbytné zpřístupnit veřejnosti oficiální a spolehlivé informace o společnostech obchodujících v EU; v této souvislosti vítá zelenou knihu Komise o propojení obchodních rejstříků,

    11.    podotýká, že větší transparentnost na vnitřním trhu by mohla vést ke zvýšení přeshraničních investic;

    12.    je přesvědčen, že lepší a snadnější přístup k informacím je nezbytný k tomu, aby byla poskytnuta pomoc malým a středním podnikům – které jsou klíčovou součástí základní struktury evropské ekonomiky a hlavním motorem vytváření pracovních míst, hospodářského růstu a sociální soudržnosti v Evropě – neboť přispívá ke snížení jejich administrativní zátěže;

    13.    zdůrazňuje, že snadný přístup ke spolehlivým údajům o fúzích, přemístění sídla nebo jiných přeshraničních operacích je pro evropské společnosti nezbytný a dále podpoří konkurenceschopnost a větší plynulost fungování vnitřního trhu, neboť posílí jeho hlavní svobody, tj. volný pohyb finančních prostředků, služeb a osob;

    14.    je přesvědčen, že všechny strategie na překonání krize a zlepšení fungování jednotného trhu musí zahrnovat větší transparentnost a spolupráci v rámci přeshraničních mechanismů, jež zvýší důvěru 500 milionů spotřebitelů v Evropě;

    15.    bere na vědomí úsilí, které bylo vynaloženo v rámci různých mechanismů a iniciativ pro spolupráci;

    16.    zdůrazňuje však, že je třeba přijmout další opatření a že v zájmu transparentnosti trhu je zaprvé nezbytné, aby byly údaje obsažené v obchodních rejstřících 27 členských států snadno dostupné prostřednictvím jediného místa přístupu, jež bude aktivně sledováno, a zadruhé, aby byly spolehlivé, probíhala jejich pravidelná aktualizace a byly poskytovány ve standardním formátu a ve všech úředních jazycích EU; domnívá se, že by mělo být nejdříve vyhodnoceno, do jaké míry by tento krok přinesl další náklady na překlad, a že by za tímto účelem měla být zvážena povinná účast všech členských států;

    17.    požaduje, aby byly zaručeny účinné způsoby informování o existenci tohoto jediného místa přístupu, aby jej mohly všechny zúčastněné strany využívat k získávání jasných a spolehlivých informací o evropských společnostech;

    18.    poukazuje na to, že Skupina nezávislých zúčastněných stran na vysoké úrovni pro oblast administrativní zátěže (Stoiberova skupina) prokázala, že ulehčení přeshraničního elektronického přístupu k obchodním informacím by mohlo přinést úsporu více než 160 milionů EUR ročně;

    19.    zdůrazňuje význam přístupu k informacím o evropských společnostech, zejména s ohledem na směrnici o službách a dosud nepřijatý statut evropské soukromé společnosti;

    20.    upozorňuje však, že přijatá opatření by na společnosti, zejména malé a střední podniky, neměla uvalovat další administrativní zátěž;

    21.    s potěšením očekává spuštění portálu e-justice, který musí být dostupný jednotlivcům, podnikům, právníkům a odborníkům v soudnictví a také uživatelsky přívětivý; podporuje myšlenku začlenění evropského obchodního rejstříku do tohoto portálu;

    22.    zdůrazňuje význam dalšího sloučení údajů a systémů BRITE, IMI a EBR s cílem vytvořit jediné místo přístupu k informacím pro strany zúčastněné na vnitřním trhu a pro spotřebitele, které soustředěním informací na jednom místě sníží transakční náklady pro výrobce i spotřebitele, a posílí tak přeshraniční obchod, zejména přeshraniční elektronický obchod, a hospodářský růst v Unii;

    23.    podporuje, aby byly zatím zavedeny povinné mechanismy spolupráce mezi rejstříky, zejména pokud jde o pravidelné aktualizování údajů, které je nutné zveřejňovat v souvislosti se zahraničními pobočkami; doporučuje, aby byly praktické otázky týkající se spolupráce objasněny ve správní dohodě mezi členskými státy nebo jejich obchodními rejstříky;

    24.    domnívá se, že propojení sítě obchodních rejstříků s elektronickou sítí vytvořenou na základě směrnice o průhlednosti umožní snadný přístup k právním a finančním údajům o kotovaných společnostech a bude přínosné i pro investory;

    25.    zdůrazňuje, že jakékoli evropské řešení musí veřejnosti a společnostem zaručit dostatečnou ochranu osobních i obchodních údajů, aby se zabránilo jejich zneužívání a zajistila se právní ochrana citlivých údajů;

    26.    zdůrazňuje, že jakékoli integrované evropské řešení musí zejména zohlednit rozsah, v jakém by mohly být vnitrostátní rejstříky a také evropské rejstříky existující v některých oblastech hospodářství uzavřeny, přizpůsobeny nebo sloučeny tak, aby se zabránilo duplicitě činností s cílem snižovat byrokracii a zajistit jasnost a jednoduchost;

    27.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

    VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

    Propojení obchodních rejstříků je vhodným opatřením na podporu další integrace hospodářského prostoru v celé EU a na posílení právní jistoty podniků a spotřebitelů.

    Zveřejňování informací týkajících se sídla, právní formy, oprávnění zastupovat společnost a kapitálu v rejstřících je stanoveno ve více právních aktech, zejména však v první směrnici v oblasti práva obchodních společností 68/151/EHS. Kromě ní stanoví záznamy a zpřístupňování informací ve veřejných rejstřících také směrnice o fúzích kapitálových společností 2005/56/ES a směrnice o zveřejňování poboček a další právní akty.

    Obchodní rejstříky jsou spravovány na vnitrostátní a regionální úrovni. V zájmu větší právní jistoty a transparentnosti, jakož i úspor nákladů a času, je při stále intenzivnější přeshraniční hospodářské činnosti nutné zajistit lepší propojení obchodních rejstříků.

    V současnosti již existují různé mechanismy, jak obchodní rejstříky propojit:

    1) Projekt evropského obchodního rejstříku (EBR) je vlastně síť obchodních rejstříků s cílem nabízet na území celé Evropy spolehlivé informace o společnostech. Jejím prostřednictvím by občané, podniky a veřejné orgány měly mít možnost nahlížet ve svém rodném jazyce do všech obchodních rejstříků. Jedná se však o dobrovolný projekt, který je realizován s podporou Evropské komise. Do evropského obchodního rejstříku je zapojeno jen 18 členských států.

    2) Interoperabilita obchodních rejstříků v Evropě (BRITE) je výzkumná iniciativa některých partnerů evropského obchodního rejstříku, financovaná z velké části Evropskou komisí, jejímž účelem je podpora propojení rejstříků. Cílem projektu, který byl dokončen v březnu 2009, bylo rozvinout inovační model interoperability, platformu služeb informačních a komunikačních technologií a správní nástroj pro obchodní rejstříky, jenž se zaměřil především na přeshraniční přemísťování sídel, fúze a lepší kontrolu poboček společností registrovaných v jiných členských státech.

    Projekt Interoperabilita obchodních rejstříků v Evropě však byl pouze výzkumným projektem, jehož výsledky jsou uváděny do praxe pouze v několika zemích za účelem ověření jejich funkčnosti.

    3) Systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) je nástroj pro zlepšení správní spolupráce mezi členskými státy. Tento systém byl zaveden v zájmu vnitřního trhu. Slouží k poskytování informací a kontrole předpisů a podporuje provádění směrnice o odborných kvalifikacích a směrnice o službách. Systém IMI je zabezpečená internetová aplikace spravovaná Komisí. Jedná se o uzavřenou síť, která příslušným orgánům členských států poskytuje jednoduchý nástroj k nalezení příslušných partnerů v jiných členských státech a k rychlé a účinné vzájemné komunikaci.

    4) Iniciativa e-justice – spuštění evropského portálu e-justice má podpořit činnost soudních orgánů nebo odborníků v soudnictví a usnadnit přístup občanů k soudním a právním informacím.

    Zelená kniha zkoumá dva aspekty propojení obchodních rejstříků. Za prvé se jedná o přístup k obchodním rejstříkům. Další ambicí je spolupráce mezi obchodními rejstříky. Zde je opět třeba rozlišovat jednak mezi problematikou přeshraničních fúzí a přemísťování sídel firem na jedné straně a problematikou zlepšení výměny informací mezi ústředími a pobočkami na straně druhé. Ukazuje se, že poslední z uvedených oblastí si žádá zlepšení.

    Zpravodaj se domnívá, že zlepšení propojení obchodních rejstříků členských států je v každém ohledu potřebné, a iniciativu Komise vítá.

    Informace vyplývající z obchodního rejstříku nelze srovnávat s informacemi obvykle dostupnými v hospodářském životě. Kromě toho mají v jednotlivých členských státech rozdílnou výpovědní hodnotu a právní význam, na což musí být uživatelé při vyhledávání údajů bezpodmínečně upozorněni.

    Vzhledem ke specifické povaze věci by mělo propojování rejstříků a přístup k údajům probíhat ve zvláštním kontextu, což nevylučuje, že výsledkem nebudou sdělení ve formě internetových odkazů.

    Zdá se být nasnadě, že tento cíl by měl být plněn v rámci projektu Interoperabilita obchodních rejstříků v Evropě (možnost č. 1). V realizaci tohoto výzkumného projektu by se rozhodně mělo pokračovat.

    Bylo by žádoucí, aby se co nejdříve zapojilo více států. Předpokladem skutečné úspěšnosti projektu také ve smyslu jeho přínosu pro vnitřní trh je však zapojení všech členských států, což by mělo být stanoveno jako povinnost, jakmile budou dostatečně vyvinuty technické normy.

    • [1]  Úř. věst. L 65, 14.3.1968, s. 8.
    • [2]  Úř. věst. L 221, 4.9.2003, s. 13.
    • [3]  Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 36.
    • [4]  Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38.
    • [5]  Úř. věst. L 310, 25.11.2005, s. 1.
    • [6]  Úř. věst. L 294, 10.11.2001, s. 1.
    • [7]  Úř. věst. L 207, 18.8.2003, s. 1.
    • [8]  Přijaté texty, P6_TA(2008)0637.
    • [9]  Přijaté texty, P6_TA(2009)0238.
    • [10]  KOM(2008)0396.
    • [11]  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22).
    • [12]  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36).
    • [13]  Směrnice Rady 2003/72/ES ze dne 22. července 2003, kterou se doplňuje statut evropské družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců (Úř. věst. L 207, 18.8.2003, s. 25).
    • [14]  Směrnice Rady 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců (Úř. věst. L 294, 10.11.2001, s. 22).

    STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (3. 6. 2010)

    pro Výbor pro právní záležitosti

    o propojení obchodních rejstříků
    (2010/2055(INI))

    Navrhovatel: Hans-Peter Martin

    NÁVRHY

    Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

    1.  vítá, že Komise provedla konzultaci o možných alternativách pro lepší přeshraniční přístup k informacím o společnostech v EU;

    2.  uznává, že zlepšený přístup k aktuálním oficiálním přeshraničním informacím o společnostech může vést k větší transparentnosti pro občany i společnosti a také k větší výkonnosti a právní jistotě na vnitřním trhu;

    3.  podotýká, že větší transparentnost na vnitřním trhu by mohla vést ke zvýšení přeshraničních investic;

    4.  uznává, že existuje rostoucí poptávka po tomto přístupu a po zlepšení sítě obchodních rejstříků členských států;

    5.  poukazuje na to, že Stoiberova pracovní skupina prokázala, že ulehčení přeshraničního elektronického přístupu k obchodním informacím by mohlo přinést úsporu více než 160 milionů EUR ročně;

    6.  je toho názoru, že je nutno dospět k integrovanému evropskému řešení tohoto problému; trvá však na tom, že takové evropské řešení musí být jednoduché pro uživatele, jasné a srozumitelné pro veřejnost a ekonomicky efektivní a musí přispívat ke snižování byrokracie; podrobné informace o tomto řešení by měly být stanoveny v nařízení a mělo by být zajištěno aktivní zapojení Evropského parlamentu;

    7.  konstatuje, že propojení obchodních rejstříků by nemělo zvýšit administrativní zátěž pro společnosti, ale mělo by ji naopak snížit;

    8.  zdůrazňuje, že evropské řešení musí občanům a společnostem zajistit dostatečnou ochranu osobních i obchodních údajů, aby se zabránilo zneužívání údajů a aby se zajistila právní jistota v případě citlivých údajů;

    9.  požaduje, aby integrované evropské řešení zvláště zohlednilo, do jaké míry by mohly být vnitrostátní rejstříky a také existující evropské rejstříky v některých oblastech hospodářství uzavřeny, přizpůsobeny nebo sloučeny tak, aby se zabránilo duplicitě činností s cílem snižovat byrokracii a zajistit jasnost a jednoduchost;

    10. požaduje, aby byly v duchu jednotného trhu příslušné dokumenty, které jsou k dispozici v jednotlivých členských státech, dostupné i pro ostatní členské státy prostřednictvím centrálního portálu přístupného v celé Evropě.

    VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

    Datum přijetí

    2.6.2010

     

     

     

    Výsledek závěrečného hlasování

    +:

    –:

    0:

    29

    0

    12

    Členové přítomní při závěrečném hlasování

    Burkhard Balz, Godfrey Bloom, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Pascal Canfin, George Sabin Cutaş, Leonardo Domenici, Diogo Feio, Markus Ferber, Elisa Ferreira, Vicky Ford, José Manuel García-Margallo y Marfil, Jean-Paul Gauzès, Sven Giegold, Sylvie Goulard, Enikő Győri, Liem Hoang Ngoc, Othmar Karas, Jürgen Klute, Werner Langen, Astrid Lulling, Hans-Peter Martin, Arlene McCarthy, Sławomir Witold Nitras, Ivari Padar, Rolandas Paksas, Anni Podimata, Antolín Sánchez Presedo, Olle Schmidt, Edward Scicluna, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Ramon Tremosa i Balcells, Corien Wortmann-Kool

    Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

    Sophie Auconie, Elena Băsescu, Arturs Krišjānis Kariņš, Philippe Lamberts, Gay Mitchell, Catherine Stihler

    STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (3. 6. 2010)

    pro Výbor pro právní záležitosti

    k propojení obchodních rejstříků
    (2010/2055(INI))

    Navrhovatelka: Catherine Soullie

    NÁVRHY

    Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

    A. vzhledem k tomu, že snazší přeshraniční přístup ke spolehlivým a aktualizovaným informacím o společnostech ze všech členských států zvyšuje transparentnost a právní jistotu na vnitřním trhu a může obnovit důvěru k trhům po finanční a hospodářské krizi,

    B.  vzhledem k tomu, že Rada ve dnech 25.–26. května 2010 přijala závěry, které správně upozorňují na význam kvality údajů a na nezbytnost zjednodušení přístupu k informacím, má-li být posílena důvěra zúčastněných stran a zvýšen úspěch činností na vnitřním trhu, stejně jako na potřebu integrace všech členských států, co se týče zajištění centralizovaného přístupu k informacím,

    C. vzhledem k tomu, že pro zajištění řádného fungování vnitřního trhu je nezbytná efektivní spolupráce mezi obchodními rejstříky při přeshraničních operacích,

    D. vzhledem k tomu, že rozdrobenost předpisů o registraci společností poškozuje spotřebitele i podnikatelskou sféru a hospodářství, a vzhledem k tomu, že transparentnost je nezbytná k vytvoření potřebné důvěry mezi zúčastněnými stranami na vnitřním trhu,

    1.  domnívá se, že usnadnění komunikace mezi všemi evropskými obchodními rejstříky zvýší transparentnost a důvěru zúčastněných stran k vnitřnímu trhu;

    2.  poukazuje na to, že je nezbytné zaměřit se na byrokratické, technické a jazykové překážky, které brání přeshraničnímu přístupu k informacím o společnostech, a znemožňují tak hladké fungování vnitřního trhu; trvá na tom, že informace o společnostech by měly být k dispozici ve všech úředních jazycích Unie;

    3.  je přesvědčen, že lepší a snadný přístup k informacím je nezbytný k tomu, aby byla poskytnuta pomoc malým a středním podnikům, které jsou klíčovým prvkem v základní struktuře evropské ekonomiky a hlavním motorem vytváření pracovních míst, hospodářského růstu a sociální soudržnosti v Evropě, neboť přispívá ke snížení jejich administrativní zátěže;

    4.  zdůrazňuje důležitost přístupu k informacím o evropských společnostech, zejména pokud jde o směrnici o službách a dosud nepřijatý status evropské soukromé společnosti; vyzývá proto k zavedení společného technického formátu obchodních rejstříků a evropského obchodního osvědčení pro evropské podniky s cílem dále posílit jednotnost a právní jistotu registrovaných údajů;

    5.  zdůrazňuje, že snadný přístup ke spolehlivým údajům o fúzích, přemístění sídla nebo jiných přeshraničních operacích je pro evropské společnosti nezbytný a dále podpoří konkurenceschopnost a plynulost fungování vnitřního trhu, neboť posílí jeho hlavní svobody – oběh finančních prostředků, služeb a osob;

    6.  je přesvědčen, že všechny strategie na překonání krize a zlepšení fungování jednotného trhu musí zahrnovat větší transparentnost a spolupráci v rámci přeshraničních mechanismů, což zvýší důvěru 500 milionů evropských spotřebitelů;

    7.  zdůrazňuje význam kvality informací obsažených v obchodních rejstřících; zdůrazňuje, že kvalita informací o společnostech by měla být spolehlivá a technicky standardizovaná ve všech členských státech, aby byl zajištěn transparentní a uživatelsky příjemný přístup k informacím;

    8.  trvá na tom, že systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) je důležitý pro větší uplatňování právních předpisů v oblasti vnitřního trhu, neboť se již ukázalo, že je úspěšným nástrojem, pokud jde o provádění směrnice o odborných kvalifikacích (2005/36/ES) a směrnice o službách (2006/123/ES);

    9.  připomíná, že systém IMI již využívají všechny členské státy a že by mohl být rozšířen na další postupy, aniž by tento krok vyžadoval velké investice ze strany členských států;

    10. připomíná, že občanům a společnostem nabízí přístup k informacím o společnostech i EBR (Evropský obchodní rejstřík), tato síť však ještě není využívána všemi členskými státy;

    11. poukazuje na význam automatizované komunikace mezi evropskými obchodními rejstříky uskutečňované na základě stanovených norem a umožňující interoperabilitu, která posílí transparentnost a důvěru ve fungování jednotného trhu, a vyzývá proto členské státy, aby se přijetím závazných právních předpisů zavázaly k realizaci projektu BRITE (Interoperabilita obchodních rejstříků v Evropě); zdůrazňuje, že silný právní základ je jediným prostředkem, jak zvýšit kvalitu vyměňovaných informací;

    12. vybízí k uplatnění výsledků projektu BRITE, protože budou nezbytné k vybudování evropské sítě obchodních rejstříků;

    13. trvá na tom, že je důležité, aby příslušné orgány a občané měli přístup ke spolehlivým, pravidelným a aktualizovaným informacím o společnostech, které jsou dostupné v příslušných jazycích; zdůrazňuje význam dalšího sloučení údajů a systémů BRITE, IMI a EBR, aby vzniklo jediné místo přístupu k informacím pro zúčastněné strany na vnitřním trhu a spotřebitele a aby se koncentrací informací snížily transakční náklady pro výrobce i spotřebitele, čímž se posílí přeshraniční obchod, zejména přeshraniční elektronický obchod, a hospodářský růst v Unii;

    14. doporučuje, aby praktické otázky týkající se spolupráce byly objasněny ve správní dohodě mezi členskými státy a/nebo jejich obchodními rejstříky;

    15. vyzývá Komisi, aby usilovala o integraci všech členských států do budoucího jediného místa přístupu k informacím, a to poskytnutím odborných znalostí a dalších zdrojů; žádá Komisi, aby prozkoumala výhody a nevýhody, které by povinné zapojení se do nového jediného místa přístupu k informacím mělo pro všechny členské státy;

    16. navrhuje, aby bylo toto jediné místo přístupu k informacím spojené s povinnou registrací podniků přístupné ve všech úředních jazycích Unie; požaduje, aby byly zaručeny účinné způsoby zveřejňování podrobností o jeho existenci, aby mohly všechny zúčastněné strany toto jediné místo přístupu k informacím využívat k získávání jasných a spolehlivých informací o evropských společnostech.

    VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

    Datum přijetí

    3.6.2010

     

     

     

    Výsledek závěrečného hlasování

    +:

    –:

    0:

    36

    0

    0

    Členové přítomní při závěrečném hlasování

    Pablo Arias Echeverría, Cristian Silviu Buşoi, Lara Comi, António Fernando Correia De Campos, Jürgen Creutzmann, Christian Engström, Evelyne Gebhardt, Małgorzata Handzlik, Malcolm Harbour, Philippe Juvin, Sandra Kalniete, Eija-Riitta Korhola, Kurt Lechner, Toine Manders, Hans-Peter Mayer, Mitro Repo, Robert Rochefort, Zuzana Roithová, Heide Rühle, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Catherine Stihler, Róża Gräfin Von Thun Und Hohenstein, Kyriacos Triantaphyllides, Emilie Turunen, Bernadette Vergnaud, Barbara Weiler

    Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

    Ashley Fox, Anna Hedh, Constance Le Grip, Emma McClarkin, Morten Messerschmidt, María Muñiz De Urquiza, Konstantinos Poupakis, Sylvana Rapti, Wim van de Camp

    VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

    Datum přijetí

    23.6.2010

     

     

     

    Výsledek konečného hlasování

    +:

    –:

    0:

    21

    0

    0

    Členové přítomní při konečném hlasování

    Raffaele Baldassarre, Luigi Berlinguer, Sebastian Valentin Bodu, Françoise Castex, Christian Engström, Marielle Gallo, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Klaus-Heiner Lehne, Antonio López-Istúriz White, Antonio Masip Hidalgo, Alajos Mészáros, Bernhard Rapkay, Evelyn Regner, Alexandra Thein, Diana Wallis, Rainer Wieland, Zbigniew Ziobro, Tadeusz Zwiefka

    Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

    Jan Philipp Albrecht, Piotr Borys, Sajjad Karim, Kurt Lechner, Angelika Niebler, József Szájer