Postup : 2010/2041(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0221/2010

Předložené texty :

A7-0221/2010

Rozpravy :

PV 06/09/2010 - 23
CRE 06/09/2010 - 23

Hlasování :

PV 07/09/2010 - 6.15
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0305

ZPRÁVA     
PDF 175kWORD 113k
30. 6. 2010
PE 440.992v02-00 A7-0221/2010

o zařazení žen patřících k etnickým menšinám do společnosti

(2010/2041(INI))

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

Zpravodajka: Antonyia Parvanova

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o zařazení žen patřících k etnickým menšinám do společnosti

(2010/2041(INI))

Evropský parlament,

–       s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii,

–       s ohledem na druhou část Smlouvy o fungování Evropské unie, v níž je stanovena povinnost Evropské unie bojovat s diskriminací,

–       s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ(1), směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(2), směrnici 2006/54/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění)(3) a směrnici Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování(4),

–       s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na její článek 21,

–       s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv(5), Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen(6) a Deklaraci OSN o právech příslušníků národnostních, etnických, náboženských a jazykových menšin(7),

–       s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod,

–       s ohledem na Stockholmský program(8),

–       s ohledem na Lisabonskou strategii a strategii EU 2020, která je v současnosti ve fázi vypracování,

–       s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1350/2007/ES ze dne 23. října 2007, kterým se zavádí druhý akční program Společenství v oblasti zdraví (2008–2013)(9),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2006 o situaci romských žen v Evropské unii(10),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 27. září 2007 o rovném zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ(11),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2006 o přistěhovalectví žen: úloha a postavení přistěhovalkyň v Evropské unii(12),

–      s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2009 o stavu dodržování základních práv v Evropské unii v letech 2004–2008(13),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 6. května 2009 o aktivním začleňování lidí vyloučených z trhu práce(14),

–      s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2010 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2009(15),

–       s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0221/2010),

A.     vzhledem k tomu, že ve Smlouvě o Evropské unii a v Listině základních práv Evropské unie jsou stanoveny hodnoty, na nichž se EU zakládá, ve skutečnosti však z Listiny základních práv nemají prospěch všichni, kdo žijí v Evropské unii, zejména příslušnice národnostních menšin, včetně žen, které jsou oběťmi násilí, obchodování s lidmi a chudoby; vzhledem k tomu, že tyto hodnoty jsou navíc společné společnostem všech členských států, jež se vyznačují pluralizmem, zákazem diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů,

B.     vzhledem k tomu, že článek 21 Listiny základních práv Evropské unie zakazuje veškerou diskriminaci založenou na příslušnosti k určité národnostní menšině; vzhledem k tomu, že řada společenství etnických menšin žijících v EU nicméně stále zažívá diskriminaci, sociální vyloučení a segregaci,

C.     vzhledem k tomu, že rovné zacházení není výsadou, ale základním právem všech občanů, a vzhledem k tomu, že tolerance by měla být v životě uplatňována obecně a nikoli pouze vůči některým lidem; vzhledem k tomu, že proti všem formám diskriminace se musí bojovat se stejnou intenzitou,

D.     vzhledem k tomu, že příslušnice národnostních menšin jsou v nevýhodě nejen ve srovnání se ženami z většinové společnosti, ale také s muži, kteří jsou příslušníky národnostních menšin,

E.     vzhledem k tomu, že z hlediska důsledné politiky v oblasti zapojování příslušnic etnických menšin do společnosti je velmi důležitý integrovaný přístup EU, který by zahrnoval opatření pro boj proti diskriminaci a pro usnadnění přístupu k bydlení, zaměstnání, vzdělání, ke zdravotní péči a sociálním službám, a pro podporu dodržování základních práv,

F.     vzhledem k tomu, že neexistuje všeobecně uznávaná právní definice etnických menšin; vzhledem k tomu, že zásada rovných příležitostí a rovného zacházení založená na vzájemném respektu, pochopení a přijímání toho druhého by měla být centrem politiky EU týkající se všech jejích obyvatel bez ohledu na jejich původ,

G.     vzhledem k tomu, že přístup všech ke kvalitnímu vzdělání vede k většímu začlenění do pracovního trhu a k celkovému zlepšení kvality života; vzhledem k tomu, že příslušníci etnických menšin jsou v některých členských státech vyloučeni z plného a rovnoprávného zapojení do hlavních vzdělávacích systémů; vzhledem k tomu, že má-li být v rámci EU zajištěn rozvoj demokratické společnosti s širokým rozhledem, musejí vzdělávací systémy šířit hodnoty tolerance a rovnosti,

H.     vzhledem k tomu, že větší zapojení genderové perspektivy, která je nezbytná k tomu, aby se přihlíželo ke specifickým potřebám žen patřících k národnostním menšinám, je ku prospěchu integrační politiky týkající se státních příslušníků třetích zemí,

I.      vzhledem k tomu, že přistěhovalecká a azylová politika a právní předpisy v této oblasti by měly podporovat začleňování žen patřících k národnostním menšinám do společnosti,

J.      vzhledem k tomu, že abychom se vyhnuli mnohočetné diskriminaci, vytváření stereotypů, stigmatizaci a etnické segregaci, je zapotřebí uplatňovat cílený přístup k začleňování příslušnic národnostních menšin do společnosti,

K.     vzhledem k tomu, že rozdíly v kultuře, tradicích nebo náboženství by neměly bránit začleňování žen patřících k národnostním menšinám do společnosti,

L.     vzhledem k tomu, že předpokladem pro ochranu a podporu lidských práv žen a etnických menšin je shromažďování údajů členěných podle pohlaví a etnického původu, a vzhledem k tomu, že při absenci statistických údajů zůstává řada problémů skryta, což znamená, že nelze přijmout cílenou politiku,

M.    vzhledem k tomu, že existuje široká škála nástrojů a politik, které jsou vhodné k integraci žen z etnických menšin, že však tyto nástroje a politiky nejsou na úrovni členských států řádně uplatňovány a že se na úrovni EU projevuje nedostatek koordinace,

N.     vzhledem k tomu, že ve většině případů se příslušnice národnostních menšin potýkají s mnohočetnou diskriminací a snadněji se stávají obětí vyloučení ze společnosti a chudoby a také extrémního porušování lidských práv, jako je obchodování s lidmi a nucená sterilizace, než ženy z většinové společnosti nebo muži z menšinových skupin,

O.     vzhledem k tomu, že nižší sociálně-ekonomický status mnoha příslušnic národnostních menšin se v praxi promítá do omezeného uplatňování jejich základních práv, nedostatečného přístupu ke zdrojům, včetně zdrojů reprodukčního a sexuálního zdraví, a ztěžuje proces jejich začleňování do společnosti,

P.     vzhledem k tomu, že zdravotní stav žen má vliv nejen na ně samotné, ale i na zdraví jejich dětí,

Q.     vzhledem k tomu, že aktivní účast žen ve společnosti a jejich úspěšné začlenění bude mít pozitivní vliv na jejich děti i budoucí generace,

R.     vzhledem k tomu, že sociální vyloučení příslušnic etnických menšin může vést k obtížím v oblasti ekonomické nezávislosti, jejichž důsledkem mohou být přímé i nepřímé náklady obecních a veřejných rozpočtů,

S.     vzhledem tomu, že příslušnice etnických menšin jsou více ohroženy různými formami násilí a vykořisťování ze strany mužů, jsou-li do společnosti začleněny méně než ženy z většinové společnosti,

T.     vzhledem k tomu, že sociálnímu začlenění by prospěly častější a pravidelné konzultace se ženami ze skupin etnických menšin, jež by probíhaly na místní a regionální úrovni a na úrovni členských států a EU,

1.      zdůrazňuje, že neexistuje žádná všeobecně uznávaná právní definice etnických menšin a že se tento pojem vztahuje na širokou škálu případů různých etnických skupin žijících v členských státech EU;

2.      naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci s nevládními organizacemi a skupinami občanské společnosti a za dodržování předpisů členských států týkajících se ochrany osobních údajů zajistily pravidelné shromažďování a analýzu údajů o otázkách spojených se zapojováním příslušníků národnostních menšin do společnosti, jako je přístup ke vzdělání, na pracovní trh, k systému sociálního zabezpečení a systému zdravotnictví a k bydlení, členěných podle pohlaví a etnické příslušnosti;

3.      domnívá se, že je mimořádně důležité uplatnit stávající právní předpisy včas, a provést tedy dané směrnice v právu členských států; zastává názor, že z hlediska zajištění lepší politiky a jejího trvalého vlivu na úrovni EU, jednotlivých členských států a na regionální a místní úrovní je zapotřebí uspořádanější koordinace politik EU a  státních, regionálních a místních koncepcí v oblasti národnostních menšin, a vyzývá politiky na všech úrovních, aby koncepce a opatření, jejichž cílem je zlepšit začlenění příslušnic národnostních menšin do společnosti, konzultovali se ženami, o jejichž práva jde, a také s jejich komunitami a organizacemi činnými v této oblasti;

4.      zdůrazňuje, že vzdělání má z hlediska přijímání různých kultur a vlivu na diskriminaci a předsudky značný význam; konstatuje, že odpovědnost za účinné zapojování příslušnic národnostních menšin do společnosti mají jak tyto menšiny, tak i většinová společnost, které se musejí zasadit o integraci obou těchto skupin, pokud má být dosaženo sociální jednoty;

5.      vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření zaměřená proti ztrátě kvalifikace příslušnic etnických menšin tím, že jim poskytnou lepší přístup na pracovní trh, včetně přístupu k dostupné a kvalitní péči o děti, a zajistí přístup ke vzdělání, školením a k odbornému vzdělávání; vyzývá k účinnému uplatňování politik, které se zaměřují na příslušnice národnostních menšin a zavádějí jasné a urychlené postupy uznávání jejich dovedností a kvalifikace;

6.      poukazuje na význam pozitivních vzorů v otázkách zapojování se do společnosti a podporuje výměnu osvědčené praxe z členských států, které mají bohatší zkušenosti s tím, jak zabránit sociálnímu vyloučení; nabádá politické činitele na úrovni EU a na státní, regionální a místní úrovni, aby s organizacemi zaměřenými na příslušnice národnostních menšin konzultovaly koncepce a opatření, jejichž cílem je začlenění těchto žen do společnosti; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby navrhly opatření, která by v rámci EU podpořila existenci prostředníků mezi různými kulturami a prostředníků v sociálně-kulturní oblasti;

7.      domnívá se, že proces zapojování do společnosti musí být zahájen v raném věku, aby byly nabídnuty účinné alternativní možnosti bídy a sociálního vyloučení; zastává proto názor, že je nezbytné poskytnout institucionální rámec pro sociální a vzdělávací služby, které jsou určeny dětem a rodinám, jsou organizovány v rámci komunit a plní regionální i osobní potřeby, a na základě tohoto rámce zaručit rovný přístup k službám vysoké kvality; vyzývá proto Komisi, aby programům začleňování do společnosti v rané fázi poskytla zvláštní podporu;

8.      vyzývá Komisi, aby zvážila možnost poskytování významnějších unijních finančních prostředků z Evropského sociálního fondu a Evropského integračního fondu a aby se na ni více strategicky zaměřila, tak aby tyto prostředky mohly hrát určitou úlohu při integraci a reintegraci příslušnic národnostních menšin do pracovního trhu, zejména v dobách hospodářské krize; zdůrazňuje, že je důležité, aby Evropský integrační fond rozlišoval mezi přistěhovaleckými skupinami a etnickými menšinami, a naléhavě žádá Komisi, aby vypracovala opatření, která by zajistila ženám z etnických menšin lepší dostupnost finančních prostředků EU;

9.      vyzývá Komisi, aby prostřednictvím Evropského sociálního fondu a Evropského integračního fondu podporovala příležitosti k podnikání, jež se konkrétně mohou naskytnout ženám z etnických menšin, a současně vyzývá členské státy, aby tyto příležitosti podporovaly prostřednictvím svých sociálních fondů, a to pořádáním seminářů a kurzů zaměřených na problematiku podnikání a rovněž propagací rozvojových projektů;

10.    vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci s nevládními organizacemi organizovaly informační kampaně zaměřené na příslušnice národnostních menšin i širokou veřejnost a zajistily řádné uplatňování příslušných ustanovení s cílem bojovat proti diskriminačním kulturním zvyklostem a patriarchálním vzorům, zabránit polarizaci a vyřešit otázku převládajících sexistických stereotypů a sociální stigmatizace, které jsou základem násilí páchaného na ženách, a aby zajistily, aby nedocházelo k ospravedlňování násilí na základě zvyků, tradic či náboženských hodnot;

11.    zdůrazňuje, že za účelem formování cílených integračních politik je zapotřebí větší množství průřezových průzkumů a ukazatelů týkajících se vlivu diskriminace a sociálního vyloučení na ženy patřící ke komunitám etnických menšin na území EU; v tomto ohledu vybízí Komisi, zejména GŘ pro výzkum, k financování takových výzkumných projektů;

12.    podporuje aktivní politickou a společenskou účast příslušnic etnických menšin ve všech sférách společnosti, včetně politického vedení a oblasti vzdělání a kultury, s cílem bojovat proti nedostatečnému zastoupení žen v těchto oblastech;

13.    poukazuje na to, že klíčovým faktorem, který zajistí plné zapojení žen do většinové společnosti, je jejich ekonomická nezávislost a posílení jejich postavení v hospodářské oblasti;

14.    vyzývá členské státy, aby dodržovaly základní práva všech žen, včetně příslušnic etnických menšin, a to zejména pokud jde o přístup ke zdravotní péči, možnost obracet se na soudy, přístup k právní pomoci a právnickým informacím a k bydlení;

15.    doporučuje Komisi, členským státům a regionálním a místním orgánům, aby se aktivně snažily o zlepšení a usnadnění přístupu ke vzdělání se zvláštním zaměřením na výuku jazyků (zejména úředních jazyků dané země) a přístupu k celoživotnímu vzdělávání a vyššímu vzdělání pro ženy a dívky z národnostních menšin, aby nedocházelo k vytváření rozdílů v dosaženém vzdělání v závislosti na příslušnosti k určitému pohlaví, které by mohly vést k vyloučení z pracovního trhu a k chudobě;

16.    zdůrazňuje, že příslušnice národnostních menšin musejí mít přístup k informacím o zdravotní péči v různých jazycích; poukazuje na to, že je důležité ve spolupráci se skupinami příslušnic národnostních menšin poskytovat zdravotnickým pracovníkům školení v oblasti mezikulturních vztahů;

Rovnost pohlaví

17.    naléhavě žádá Komisi, aby při rozhodování o koncepcích a opatřeních zaměřených na začleňování různých osob do společnosti přihlížela k genderovým otázkám;

18.    vyzývá členské státy, aby přijaly opatření, která by zajistila přístup k podpůrným službám zaměřeným na prevenci a ochranu žen před násilím ze strany druhého pohlaví nehledě na jejich právní status, rasu, věk, sexuální orientaci, etnický původ či náboženské vyznání;

19.    vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily řádné uplatňování stávajících právních předpisů v oblasti rovnosti pohlaví a zákazu diskriminace, tím že poskytnou prostředky na cílená školení a informativní opatření o právech, která příslušnice národnostních menšin již získaly, a o možnostech nápravy v případě porušování jejich práv;

20.    vyzývá členské státy, aby přidáním jednoznačných doložek a závazných ustanovení o mnohočetné diskriminaci do právního systému zajistily ochranu obětí mnohočetné diskriminace, jejichž velkou skupinu tvoří příslušnice národnostních menšin;

21.    trvá na aktivní účasti Evropského institutu pro rovnost mužů a žen na shromažďování údajů a provádění průzkumů ohledně otázek integrace týkajících se příslušnic etnických menšin, který by důsledně prosazoval zásadu začleňování otázky rovnosti žen a mužů do všech oblastí života a podporoval priority v oblasti sociální integrace;

22.    vyzývá Agenturu pro základní práva, aby zahrnula celkové hledisko rovnosti pohlaví a práv žen do všech aspektů víceletého rámce a aktivit, které z něj vyplývají, včetně otázky diskriminace z důvodu etnické příslušnosti a otázek základních práv Romů;

23.    vyzývá Evropský institut pro rovnost mužů a žen, aby systematicky shromažďoval údaje členěné podle pohlaví a etnického původu i jinak a představoval své výsledky rozdělené podle pohlaví a etnického původu; zdůrazňuje, že je nutné disponovat vhodnými mechanizmy shromažďování údajů a jejich ochrany, aby bylo možné zabránit zneužívání údajů k takovým účelům, jako je např. profilování na základě rasy;

24.    poukazuje na zásadní úlohu, kterou státní orgány zabývající se otázkou rovnosti pohlaví v jednotlivých členských státech hrají při poskytování pomoci obětem diskriminace a informací o jejich právech a povinnostech; vyzývá členské státy, aby zajistily účinné fungování a nezávislost státních orgánů zabývajících se otázkou rovnosti pohlaví v jednotlivých členských státech a aby jim na boj proti všem druhům diskriminace, i proti mnohočetné diskriminaci, poskytly dostatečné finanční i lidské zdroje; vyzývá tyto orgány, aby vypracovaly nástroje a školení týkající se mnohočetné diskriminace, včetně specifického postavení příslušnic etnických menšin;

25.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.

(2)

Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.

(3)

Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.

(4)

Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37.

(5)

Přijata rezolucí Valného shromáždění OSN 217A (III) ze dne 10. prosince 1948.

(6)

Přijata rezolucí Valného shromáždění OSN 34/180 ze dne 18. prosince 1979.

(7)

Přijata rezolucí Valného shromáždění OSN 47/135 ze dne 18. prosince 1992.

(8)

Dokument 5731/10 Rady Evropské unie ze dne 3. března 2010.

(9)

Úř. věst. L 301, 20.11.2007, s. 3.

(10)

Úř. věst. C 298E, 8.12.2006, s. 283.

(11)

Úř. věst. C 219E, 28.8.2008, s. 317.

(12)

Úř. věst. C 313E, 20.12.2006, s. 118.

(13)

Úř. věst. C 46E, 24.2.2010, s. 48.

(14)

Texty přijaté tohoto dne, P6_TA(2009)0371.

(15)

Přijaté texty, P7_TA(2010)0021.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Úvod

Cílem této zprávy je vyhodnotit politiku EU zaměřenou na zapojení příslušnic národnostních menšin do společnosti a ukázat, kde tato politika funguje a kde existují problémy, aby bylo možné nalézt jejich řešení.

Abychom mohly uvažovat o tématech, na něž se vztahuje název této zprávy, je nutné se zabývat těmito třemi hlavními otázkami:

1. úlohou integračních politik Evropské unie

2. úlohou příslušnic národnostních menšin

3. politikou rovnosti mužů a žen.

Žijeme v multikulturní společnosti, která zahrnuje řadu samostatných kulturních, národnostních a náboženských skupin. Abychom dosáhly jejich účinné integrace, je zapotřebí splnit jejich rozdílné potřeby a požadavky, které jsou často vzájemně protichůdné. Proto je nutné zjistit, o jaké požadavky se jedná, a najít způsob, jak jim vyhovět, abychom uspokojili právní potřeby příslušnic národnostních menšin, aniž by docházelo ke ztrátě sounáležitosti a jednotnosti v rámci jejich národnostní skupiny.

1. Úloha integračních politik Evropské unie

Zapojení do společnosti lze chápat jako zajištění přístupu ke zdrojům, účasti na životě společnosti a sounáležitosti. V rámci politiky sociální integrace jsou stanoveny podmínky, které do značné míry ovlivňují schopnost vypořádat se s problémy a bariérami, zapojit se do života společnosti, dosáhnout přístupu k dostupným zdrojům a vytvořit si pocit sounáležitosti. Politika sociální integrace neobsahuje pouze legislativní nástroje, ale také širokou škálu administrativních opatření a dobrovolnických aktivit.

Na úrovni EU neexistuje právně závazná politika EU týkající se sociální integrace, zejména proto, že za problematiku integrace odpovídají členské státy. Politika integrace se však na úrovni EU stává stále důležitější a existují snahy o vypracování společného přístupu k této problematice jako součásti promyšleného evropského rámce. Komise zdůrazňuje, že s rostoucím významem hospodářských a sociálních aspektů demografického stárnutí roste i význam otázky integrace, a výslovně poukazuje na přistěhovalkyně a příslušnice menšin jako na cílovou skupiny integrační politiky.

Integraci v rámci členských států Evropské unie je zapotřebí nazírat z pohledu evropského občanství. Je nutné zdůraznit, že struktura EU je založena na občanství a zásadě rovných příležitostí a na zákazu diskriminace. Tyto pravidla a zásady EU se však ve většině případů uplatňují pouze na občany EU, kteří jsou zároveň občany členských států. Z pohledu této zprávy to znamená, že menšiny, jež se usadily a získaly právní status občana, jsou chráněny na základě pravidel a zásad Evropské unie. Jak je to však s osobami, které přijely do EU poměrně nedávno, tj. s přistěhovalci, a které se ještě nestaly občany některého z členských států? Tyto osoby nejsou chráněny pomocí nástrojů EU, jako je článek 19 Smlouvy o fungování Evropské unie (bývalý článek 13 Smlouvy o EU), směrnice Rady 2000/43/ES, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ. Existuje řada práv, která jim jsou propůjčena na základě nástrojů EU se vztahem k přistěhovalectví, jež se týkají oblastí jako pracovní trh, sociální práva a právní integrace. Důslednou politiku EU v oblasti integrace přistěhovalců se však ještě nepodařilo vytvořit. Přistěhovalkyně (stejně jako příslušnice usazených menšin) jsou kromě toho chráněny na základě obecných zásad a právních nástrojů mezinárodního práva. Otázkou však je, zda to stačí a zda by se na úrovni EU neměla přijmout další opatření.

S přihlédnutím k uvedeným skutečnostem je zřejmé, že by se pozornost měla zaměřit na rozdíly mezi usazenými či tradičními menšinami a mezi nově usazenými menšinami, jako jsou přistěhovalci.

Zpravodajka ve své zprávě hodnotí, zda by se měla na úrovni EU přijmout specifická opatření, která by umožnila lepší integraci žen patřících k národnostním menšinám, a pokud ano, jakou by měla mít podobu. Mělo by se jednat o výměnu osvědčené praxe / informací mezi členskými státy, nebo o závazné právní předpisy?

Dalším způsobem, jak by EU mohla jasně stanovit a vyhranit integrační politiku, by mohlo být vypracování pokynů EU, pomocí nichž by členské státy mohly příslušnicím národnostních menšin pomoci získat přístup 1) k systému vzdělávání, 2) ke zdravotnickému systému, 3) k dlouhodobému systému péče, 4) k sociálním dávkám, příp. 6) k finanční pomoci.

2. Úloha žen z etnických menšin

Mezinárodní právo nemá společnou právní definici národnostních či etnických menšin. Pokud Rada Evropy hovoří ve svých dokumentech o národnostních menšinách(1), označuje tak „skupinu osob ve státě, které mají na území tohoto státu trvalý pobyt a jsou jeho občany, udržují dlouhodobé, pevné a trvalé svazky s tímto státem, vyznačují se specifickými etnickými, kulturními, náboženskými nebo lingvistickými znaky, je jich dostatečný počet i přesto, že je jich méně než ostatních obyvatel tohoto státu nebo oblasti tohoto státu, mají zájem společně zachovat to, co tvoří jejich společnou identitu, včetně kultury, tradic, náboženství či jazyka.“ Jak je z této definice patrné, Rada Evropy hovoří o usazených menšinách nebo osobách patřících k usazeným menšinám, které již získaly občanství Evropské unie, a jsou proto chráněny na základě práva EU. Právní předpisy samy o sobě však na vytvoření dobrých vztahů a změnu přístupu nestačí. Mohou však stanovit jasné normy přijatelného chování a poskytnout možnost nápravy pro ty, kteří se stali obětí nespravedlnosti.

Definovat skupiny, které se v hostitelské zemi neusadily, je složitější. O určité skupině se dá hovořit jako o národnostní skupině, pokud v rámci větší společnosti stojí stranou a její členy poutají k sobě společné vazby, včetně jazyka, národnosti, kultury, vnímané „rasové“ charakteristiky a společných dějin.

S ohledem na cíl této zprávy však není důležité definovat skupinu jako menšinu nebo etnickou menšinu, protože práv a ochrany podle právních předpisů EU požívá osoba na základě svého právního statusu jako občana EU, nikoli jako člena menšiny či národnostní menšiny.

Zpráva se v tomto ohledu zaměřuje na určení stávajících problémů spojených s národnostními menšinami a přistěhovalkyněmi a vyhodnocuje jejich situaci v oblasti občanských práv, jak je v hrubých rysech uvedeno v první části tohoto pracovního dokumentu: jedná se o přístup k veřejným službám, jako je vzdělání, sociální služby, zdravotnictví a trh práce, které mají významný vliv na integraci žen patřících k určité národnostní menšině.

Je důležité věnovat se integračnímu dilematu v rámci Evropské unie a zdůraznit, že být příslušnicí určité národnostní skupiny není v demokratické společnosti hendikep, že však tato příslušnost hraje v EU stále významnější sociálně-ekonomickou roli.

Vzhledem k tomu, že statistické údaje členěné podle pohlaví, které se týkají zapojení přistěhovalců a menšin do společnosti, neexistují, je obtížné vyhodnotit současnou situaci příslušnic národnostních menšin. Zkušenosti žen např. s rasizmem a diskriminací se často liší od zkušeností mužů, protože ženy a dívky mohou být oběťmi různých forem diskriminace jak na základě pohlaví, tak i na základě etnické příslušnosti. Vzhledem k mnohočetné diskriminaci, které čelí přistěhovalkyně a příslušnice menšin, je nutné vypracovat nové způsoby, jak upozornit na problematiku práv žen, poskytnout jim možnost získat lepší postavení a inspirovat je k tomu, aby se v rámci svých komunit ujaly vedoucí úlohy s cílem propagovat lidská práva.

Další překážkou při určování společných problémů v rámci EU je to, že problémy, jimž čelí příslušnice menšin a přistěhovalkyně v EU, jsou velmi různorodé a závisejí na specifických podmínkách v členském státě, v němž ženy žijí, na historii přistěhovalectví v daném státě, stávající legislativě a právních předpisech, kterými se řídí oblast přistěhovalectví, schopnosti a ochotě těchto zemí uznat a respektovat přítomnost menšin a přistěhovalců a na otevřenosti společnosti.

Při diskuzích o úloze žen v integrační politice nelze zapomínat ani na roli mužů. Zpravodajka analyzuje, zda je z hlediska podpory integrace žen z národnostních menšin v Evropské unii potřeba věnovat se úloze mužů z těchto menšin.

Zpravodajka obrací pozornost na problematiku určitých podmínek a základních faktorů, které mohou bránit sociální integraci příslušnic národnostních menšin více než v případě žen, jež patří k většinové společnosti. Mezi tyto faktory patří 1) úroveň vzdělání a znalost jazyků, 2) bytové podmínky, 3) zdravotní stav, příp. 4) kvalita pracovního místa a pracovní podmínky.

3. Politika rovnosti mužů a žen

Cílem politiky rovnosti mužů a žen Evropské unie je podporovat rovnost mezi muži a všemi ženami. Existují však překážky, které brání příslušnicím národnostních menšin využívat tuto politiku v důsledku nedostatečné integrace do společnosti?

Ve své zprávě zpravodajka zkoumá, zda by se měla přijmout konkrétní opatření zaměřená na otázku rovnosti pohlaví v rámci národnostních menšin.

(1)

Evropská charta regionálních či menšinových jazyků a Doporučení 1201 (1993) Parlamentního shromáždění Rady Evropy


VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

23.6.2010

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

0

11

Členové přítomní při konečném hlasování

Edit Bauer, Emine Bozkurt, Andrea Češková, Marije Cornelissen, Silvia Costa, Edite Estrela, Ilda Figueiredo, Iratxe García Pérez, Jolanta Emilia Hibner, Mary Honeyball, Sophia in ‘t Veld, Lívia Járóka, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Philippe Juvin, Nicole Kiil-Nielsen, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Barbara Matera, Antonyia Parvanova, Frédérique Ries, Raül Romeva i Rueda, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Eva-Britt Svensson, Marc Tarabella, Marina Yannakoudakis, Anna Záborská

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Christa Klaß, Elisabeth Morin-Chartier, Mariya Nedelcheva, Norica Nicolai, Chrysoula Paliadeli, Joanna Senyszyn

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Julie Girling

Právní upozornění - Ochrana soukromí