ZPRÁVA o spravedlivých příjmech zemědělců: lepší fungování potravinového řetězce v Evropě

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (4. 6. 2010)

STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (7. 6. 2010)

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

24. 8. 2010 - (2009/2237(INI))

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova
Zpravodaj: José Bové

Postup : 2009/2237(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A7-0225/2010

Předložené texty :

A7-0225/2010

Rozpravy :

PV 06/09/2010 - 17
CRE 06/09/2010 - 17

Hlasování :

PV 07/09/2010 - 6.12
CRE 07/09/2010 - 6.12
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0302

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

o spravedlivých příjmech zemědělců: lepší fungování potravinového řetězce v Evropě

(2009/2237(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Lepší fungování potravinového řetězce v Evropě“ (KOM(2009)0591) a na různé pracovní dokumenty, které jsou přiloženy k tomuto sdělení,

– s ohledem na závěrečná doporučení skupiny na vysoké úrovni pro konkurenceschopnost zemědělsko-potravinářského průmyslu ze dne 17. března 2009[1],

– s ohledem na své usnesení ze dne 26. března 2009 o cenách potravin v Evropě[2],

– s ohledem na své prohlášení ze dne 19. února 2008 o „šetření a nápravě zneužívání síly, kterého se mohou dopouštět velké supermarkety působící v Evropské unii“[3],

– s ohledem na závěry přijaté Radou dne 29. března 2010 o lepším fungování potravinového řetězce v Evropě[4],

– s ohledem na zprávu „Zemědělské podnikání a právo na potraviny“ zvláštního zpravodaje OSN pro oblast práva na potraviny,

– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0225/2010),

A. vzhledem k tomu, že kolísání cen potravin a komodit, která se před nedávnem projevila, vyvolala velké obavy o fungování evropských a celosvětových potravinových dodavatelských řetězců,

B. vzhledem k tomu, že ačkoliv ceny potravin od roku 1996 každoročně vzrůstají o 3,3 %, ceny, které obdrží zemědělci, se zvyšují pouze o 2,1 %, zatímco jejich provozní náklady jsou o 3,6 % vyšší, což dokazuje, že potravinový řetězec nefunguje dobře,

C. vzhledem k tomu, že sdělení Komise potvrzuje, že „tyto změny způsobily zemědělským producentům značné těžkosti a vedou k tomu, že se spotřebitelům nedostává spravedlivého zacházení“[5],

D. vzhledem k tomu, že konečné spotřebitelské ceny navzdory prudkému poklesu cen zemědělských komodit v roce 2008 v průměru zůstávají stejné nebo se dokonce zvýšily,

E. vzhledem k tomu, že vyvážené obchodní vztahy by zlepšily fungování potravinového řetězce a současně by byly i přínosem pro zemědělce;

F. vzhledem k tomu, že současné šíření nekalých obchodních praktik snižuje možnosti zemědělců investovat a inovovat (zejména v souvislosti s ekologickými technologiemi, zmírňováním dopadů změny klimatu a energiemi z obnovitelných zdrojů, ačkoliv zemědělci mají povinnost plnit přísné normy v oblasti ochrany životního prostředí, které budou v rámci společné zemědělské politiky po roce 2013 ještě zpřísněny),

G. vzhledem k tomu, že se podíl zemědělství na přidané hodnotě potravinového řetězce se v EU-25 snížil ze 31 % v roce 1995 na 24 % v roce 2005 , a vzhledem k tomu, že předběžné údaje pro následující roky ukazují další pokles podílu připadajícího zemědělcům oproti trvalému růstu zisků zpracovatelů, velkoobchodníků nebo maloobchodníků a hospodářských subjektů působících mimo potravinový řetězec,

H. vzhledem k tomu, že průměrný příjem zemědělce se v EU-27 v roce 2009 snížil o více než 12 %, což znamená, že zemědělci nejsou schopni dosáhnout spravedlivého příjmu za svou práci, vzhledem k tomu, že zemědělci a zemědělsko-potravinářský průmysl musí navzdory tomu – v souladu s cíli stanovenými SZP – i nadále dodávat potravinářské produkty, které splňují velmi vysoké kvalitativní nároky, a to za ceny, jež jsou pro spotřebitele dostupné,

I. vzhledem k tomu, že potravinový řetězec zahrnuje zemědělce, „zemědělská“ družstva a organizace producentů, potravinářský průmysl, velkoobchodníky, maloobchodníky, řetězce supermarketů, stravovací služby, restaurace a přímou dodávku od samozásobitelské a soukromé výroby a spotřebitele, ale i hospodářské subjekty působící mimo potravinový řetězec, mezi něž patří například společnosti zabývající se komunikací a propagací, poskytovatelé dopravy a logistiky, dodavatelé energie, veřejných služeb, obalů, technického zázemí, doplňkových látek do potravin, technologií a poradenských služeb; vzhledem k tomu, že v zájmu zlepšení udržitelnosti celého řetězce je třeba tuto spletitost a velkou rozmanitost zohledňovat,

J. vzhledem k tomu, že sdělení Komise poukazuje na závažné problémy, jako např. zneužívání rozhodující kupní síly, nekalé smluvní praktiky (včetně pozdních plateb), jednostranné změny smluvních podmínek, platby poskytované předem za připuštění k jednání, omezený přístup na trh, nedostatek informací o utváření cen a rozdělování ziskových marží v rámci potravinového řetězce, které úzce souvisí se zvýšeným zaměřením na vstupní, velkoobchodní a maloobchodní odvětví,

K. vzhledem k tomu, že ve sdělení Komise ze dne 28. října 2009 je doporučeno podporovat a usnadňovat restrukturalizaci a konsolidaci zemědělství, a to pobídkami k zakládání dobrovolných organizací zemědělských producentů,

L. vzhledem k tomu, že v důsledku globalizace a procesu koncentrace podniků, a to především v maloobchodě, vznikl stav, kdy chybí rovnováha mezi jednotlivými subjekty zapojenými do potravinového řetězce, a že současná situace je taková, že hrstka všemocných maloobchodních společností přímo či nepřímo vyjednává s 13,4 miliony zemědělců a 310 000 zemědělsko-potravinářských podniků z celé Unie,

M. vzhledem k tomu, že nadměrná koncentrace vede ke ztrátám, pokud jde o různorodost produktů, kulturní dědictví, maloobchodní prodejny, pracovní místa a životní úroveň,

N. vzhledem k tomu, že podle Komise smluvní nerovnováha pramenící z nevyrovnané vyjednávací síly má negativní dopad na konkurenceschopnost potravinového řetězce, neboť menší, ale efektivní subjekty mohou být nuceny pracovat s nižším ziskem, což omezuje jejich schopnost a motivaci investovat do lepší kvality produktů a do inovací výrobních procesů,

O. vzhledem k tomu, že s potravinovými produkty se na vnitřním trhu volně obchoduje a že výsledky jednání o ceně, která probíhají mezi producenty (jejich organizacemi), zpracovateli, obchodníky a maloobchodníky, jsou často podmíněny vývojem cen na světových trzích,

P. vzhledem k tomu, že obrovské rozdíly v počtu a ekonomické síle zemědělců a maloobchodníků jasně poukazují na chybějící rovnováhu v potravinovém řetězci a vzhledem k tomu, že k vyrovnání jejich počtu je nutné podporovat rozvoj hospodářských organizací sdružujících zemědělce; vzhledem k tomu, že družstva sehrávají klíčovou úlohu, jelikož zvyšují svůj vliv a upevňují si vyjednávací pozice,

Q. vzhledem k tomu, že Evropská unie se podílí na světovém obchodu, v jehož rámci má své smluvní závazky,

R. vzhledem k tomu, že Evropská unie je největším světovým dovozcem i vývozcem zemědělských produktů, jehož dovoz v tomto odvětví vzrostl v roce 2008 přibližně o 10 % na částku 98 600 milionů EUR a vývoz těchto produktů stoupl téměř o 11 % na 75 200 milionů EUR,

S. vzhledem k tomu, že Evropská unie již v rámci své politiky rozvojové pomoci učinila velmi mnoho ústupků a že dvoustranné dohody nesmí být uzavírány jednostranně, tedy na úkor zemědělství Unie,

1. vítá sdělení Komise ze dne 28. října 2009 nazvané „Lepší fungování potravinového řetězce v Evropě“ (KOM(2009)0591), které konstatuje, že mezi jednotlivými subjekty panuje v současnosti významná nerovnováha síly, považuje však opatření navržená v uvedeném sdělení za nedostatečná pro řešení těchto problémů;

2. vyzývá Komisi a členské státy, aby se okamžitě zabývaly problémem nespravedlivého rozdělování zisků v rámci potravinového řetězce, především pokud jde o přiměřené příjmy zemědělců; uznává, že mají-li být podporovány udržitelné systémy produkce zohledňující mravní zásady, je zapotřebí poskytovat zemědělcům náhrady za jejich investice a angažovanost v této oblasti; zdůrazňuje, že místo mocenských soubojů je zapotřebí budovat vztahy založené na spolupráci;

3. konstatuje, že s výjimkou cíle spravedlivých příjmů v zemědělství bylo všech cílů, které souvisejí se zemědělstvím a jsou stanoveny v Římských smlouvách, dosaženo (tj. vyšší produktivity, dostatečného zásobování potravinami, přiměřených spotřebitelských cen, stabilizace trhu); vyzývá proto Komisi, aby to zohlednila ve všech svých návrzích rozpočtů;

4. uznává, že potravinový řetězec potřebuje stabilní, jisté a rentabilní odvětví produkce, které je pro tento řetězec rozhodujícím faktorem; současně ovšem poukazuje na to, že potravinový řetězec tvoří několik článků: zemědělci, zpracovatelé, producenti, dodavatelé a maloobchodníci, a ti všichni jsou pro tento řetězec přínosem, ale všichni také potřebují určitou jistotu;

Cenová transparentnost

5. vyzývá Komisi, aby vylepšila evropský nástroj pro sledování cen potravin a učinila ho uživatelsky vstřícnějším tím, že bude zahrnovat vícejazyčné rozhraní pokrývající větší počet potravinových produktů a dosáhne větší cenové srovnatelnosti na každé úrovni potravinového řetězce v rámci členských států a mezi nimi, s cílem vyhovět požadavkům spotřebitelů a zemědělců na větší transparentnost při utváření cen potravin;

6. vyjadřuje politování nad neochotou Evropské komise vypracovat studii o rozdělení ziskových marží v dodavatelských řetězcích, jejíž provedení bylo dohodnuto při sestavování rozpočtu na rok 2009;

7. poukazuje na to, že nerovnováha v transparentnosti hospodaření, která panuje mezi zemědělskými podniky a předešlými i následnými články potravinového řetězce, může nepříznivě ovlivnit vyjednávací pozice skupin zemědělců a producentů;

8. vyzývá Komisi, aby rychle uskutečnila pilotní projekt vytvoření Evropského střediska pro monitorování cen zemědělských produktů a marží (a dodala mu údaje o cenách, maržích a objemech), na který Parlament a Rada vyhradily z rozpočtu na rok 2010 1,5 milionů EUR, zřídila jej v rámci Komise a aby jeho součástí bylo porovnání nákladů na udržitelnou produkci a výstupní ceny konvenčních a etických zemědělských produktů v hlavních zemědělských odvětvích členských států za různých sociálně-ekonomických podmínek;

9. naléhavě žádá Komisi, aby skupinu na vysoké úrovni pro potravinový distribuční řetězec zachovala jako stálé diskusní fórum, neboť se osvědčila jako významný nástroj pro zjišťování problémů, předkládání doporučení a přijímání strategií pro nápravu současného nevyváženého stavu;

10. vyzývá Komisi, aby navrhla předkládání povinných výročních zpráv největšími obchodníky, zpracovateli, velkoobchodníky a maloobchodníky o jejich podílech na trhu (s údaji o soukromých značkách) s klíčovými potravinami a o jejich měsíčních objemech prodeje, aby všichni obchodní partneři na trhu mohli odhadnout trendy ve vývoji poptávky, nabídky a cen v potravinovém řetězci;

11. konstatuje, že v některých zemích má nejvyšší marži v potravinovém řetězci potravinářský průmysl, což potvrdila i Komise; vyzývá k tomu, aby byl za účelem zaručení transparentnosti cen sledován a přezkoumán obzvláště zpracovatelský průmysl;

12. považuje za nezbytné zvýšit transparentnost trhu a zlepšit informovanost spotřebitelů, neboť to jsou základní předpoklady pro zdůraznění totožnosti produktů a zaručení rozmanitosti potravin a zemědělských a zemědělsko-potravinářských produktů, které jsou v mnohých zemích a regionech výrazem jejich historie a kultury a ve všech členských státech pak typického charakteru jejich zemědělství;

13. naléhavě vyzývá Komisi, aby zavedla povinnost poskytovat v dokumentaci k transakci jasný doklad o hodnotě toho, co dodavatel prodává, jakož i o skutečné čisté ceně spojené s transakcí;

14. vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dopadu, který přinese vylepšený právní rámec zahrnující soukromé značky kvality a značky distributorů s cílem zabránit zvyšování jejich počtu a poskytnout spotřebitelům a producentům transparentnější informace a přístup na trh;

15. zdůrazňuje, že je třeba prosazovat přidanou hodnotu evropské výroby potravinářských produktů a zahájit informační kampaně, které budou zaměřeny na spotřebitele a bude informovat o tom, jaké úsilí vynakládají zemědělci a průmysloví producenty v oblasti životního prostředí, bezpečnosti potravin a dobrých životních podmínek zvířat;

Konkurenceschopnost

16. vyzývá vnitrostátní a evropské orgány pro hospodářskou soutěž, jakož i jiné regulační orgány zabývající se produkcí a obchodem, aby rázně řešily otázku dominantního postavení a významného podílu na trhu obchodníků, dodavatelů vstupů do zemědělství, zpracovatelů a maloobchodníků, jejichž činnost souvisí se zemědělstvím a je součástí potravinového řetězce; vyzývá tyto orgány, aby přijaly opatření proti nekalým nákupním praktikám všech aktérů, kteří staví zemědělce do značně nerovných vyjednávacích podmínek;

17. vyzývá Komisi, aby novým způsobem propojila pravidla hospodářské soutěže a SZP, a poskytla tak zemědělcům a jejich mezioborovým organizacím nástroje, které by umožnily zlepšit jejich vyjednávací pozice;

18. naléhavě žádá Komisi, aby prozkoumala následky rozsáhlého pronikání jednoho maloobchodního subjektu či malého počtu takových subjektů na trh určitého členského státu; naléhavě žádá Komisi, aby v případech, kdy postupy maloobchodníků či jejich podíl na trhu narušují hospodářskou soutěž, zvážila zavedení nápravných opatření, která by byla přínosná pro producenty i spotřebitele;

19. vyzývá Komisi, aby Parlamentu do konce roku 2010 předložila zprávu, která bude poskytovat informace o zneužívání kupní síly v EU, protisoutěžním jednání a nekalých smluvních praktikách v potravinovém řetězci od trhu se vstupy do zemědělství až po spotřebitele a která bude nabízet vhodná řešení;

20. vyzývá členské státy, aby případným zavedením jednoduchých mechanismů na získávání důkazů o narušování hospodářské soutěže v důsledku použití nekalých smluvních praktik daly svým vnitrostátním orgánům na ochranu hospodářské soutěže více možností jednat;

21. domnívá se, že na úrovni Společenství je nutné zakázat prodej za nižší cenu, než je nákupní cena;

22. naléhavě žádá Komisi, aby zahájila vyšetřování jednotlivých částí potravinového řetězce v rámci celého odvětví s cílem stanovit míru zneužívání kupní síly v tomto odvětví; poukazuje na úspěch vyšetřování průběhu hospodářské soutěže ve farmaceutickém odvětví v roce 2009;

23. naléhavě žádá Komisi, aby přehodnotila kritéria momentálně používaná k hodnocení protisoutěžního jednání (Herfindahlův index); pomocí tohoto indexu, který je vhodný k hodnocení rizika vzniku monopolu, není možné zjistit skutečnou úroveň protisoutěžního jednání smluvené či oligopolní povahy, což se zřejmě alespoň částečně děje v případě velkých obchodních řetězců;

24. vyzývá Komisi, aby zajistila cílenější uplatňování pravidel hospodářské soutěže v potravinovém řetězci, aby v tomto ohledu zvážila předložení legislativních návrhů Parlamentu a Radě, s cílem účinně omezit vznik dominantního postavení na trhu dodavatelského odvětví vstupů, potravinářského průmyslu a v maloobchodě, a aby posílila vyjednávací sílu zemědělců a umožnila jim podniknout koordinované kroky proti dominantním aktérům prostřednictvím výkonných producentských organizací, odvětvových organizací a malých a středních podniků;

25. domnívá se, že nařízení č. 1234/2007 o společné organizaci trhu je třeba urychleně zrevidovat s cílem posílit tyto organizace a že je třeba rozšířit jeho působnost s cílem začlenit postupy udržitelné produkce jako podmínku k udělení výjimky z článku 101 SFEU;

26. domnívá se, že bude na úrovni EU potřeba určité míry koordinace a harmonizace vnitrostátních opatření proti šíření nekalých obchodních praktik;

27. naléhavě žádá Komisi, aby zajistila, že pro produkty se silnou teritoriální základnou, jejichž odbyt je na rozdíl od standardizovaných produktů založen na jejich specifické, zvláštní, místní či regionální povaze, budou platit různé právní předpisy;

28. vyzývá Komisi, aby předložila opatření, která by zajistila zachování nejrůznějších výživových a environmentálních parametrů a charakteristik souvisejících se zdravím, a aby zajistila, že této různorodosti budou odpovídat i přiměřené ceny; hospodářská soutěž by se také měla rozvíjet na základě různých ukazatelů kvality, které by mělo být možné řádně měřit;

Zneužívání kupní síly a uzavírání smluv

29. vyzývá Komisi, aby zajistila, že právní předpisy EU o hospodářské soutěži nejsou obcházeny zneužíváním (nikoliv porušováním) kupní síly v potravinovém řetězci, často například v podobě pozdních plateb zemědělcům nebo menším zpracovatelům, dodatečných změn smluvních podmínek, nucených slev, dalšího prodeje se ztrátou, nepřiměřených velkoobjemových požadavků a neoprávněných zaváděcích poplatků, a aby případně předložila příslušné právní předpisy;

30. žádá zejména, aby v rámci probíhajícího přezkumu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/35/ES o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích byly zkráceny platební lhůty v potravinovém řetězci na maximální dobu 30 dní pro veškeré potravinářské produkty a méně pro produkty snadno podléhajících zkáze (výjimky by měly být zvažovány v případě organizací producentů a družstev);

31. naléhavě žádá Komisi, aby navrhla rozšíření působnosti evropských předpisů o hospodářské soutěži nad rámec stávajícího úzkého zaměření na spokojenost spotřebitelů a snahu o dosažení nízkých cen potravin;

32. vyzývá Komisi, aby zjistila, zda požadavky jednotlivých distribučních řetězců týkající se postupů pěstování zeleniny a ovoce a reziduí pesticidů, které přesahují rámec povinných ustanovení, nemohou vést k omezování volného obchodu a neúměrnému posílení postavení distributorů v potravinovém řetězci;

33. žádá, aby byly identifikovány nedovolené tržní postupy, jako je prodej se ztrátou nebo provize z prodeje, a aby byly Evropskou unií výslovně zakázány; žádá, aby byl vypracován a zveřejněn seznam podniků, které nedodržují správné postupy, a aby byl zaveden systém sankcí;

34. vyzývá Komisi, aby přezkoumala zdali a v jakém rozsahu vede zneužívání soukromých značek (výrobky vlastní značky) a postupy nákupních aliancí ze strany obchodních řetězců k nespravedlivé hospodářské soutěži a tlaku na zemědělce a k systematickému snižování výrobních cen; zdůrazňuje, že zneužívání soukromých značek má negativní vliv na schopnosti producentů inovovat (zejména malých producentů); vyzývá Komisi, aby v tomto směru podnikla kroky vedoucí k tomu, aby bylo se zemědělci a skupinami producentů zacházeno spravedlivě v procesu vytváření cen;

35. domnívá se, že doporučení Komise prohloubit vertikální integraci potravinářského průmyslu nezohledňuje vždy nutnost znovu vyrovnat vyjednávací síly zemědělců, distributorů a potravinářského průmyslu a že by tyto strategie měly proto být doprovázeny opatřeními, jejichž cílem je odradit od nedovolených postupů;

36. varuje, že smluvní zemědělství vynucení kupujícími, vertikální integrace a termínový obchod, jež hrají stále významnější úlohu, by mohly oslabit konkurenceschopnost a vyjednávací pozice zemědělců; a proto vyzývá Komisi, aby podrobněji prozkoumala vliv těchto smluvních ujednání a případně podnikla příslušné kroky;

37. vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily spravedlivé uzavírání smluv mezi všemi aktéry potravinového řetězce založené na podmínkách, které budou vyjednány s organizacemi zemědělců a producentů včetně odvětvových a mezioborových organizací, s cílem posílit udržitelné zemědělské postupy, zajistit nejvyšší kvalitu výrobku, snížit nákupní ceny vstupů a zajistit spravedlivé ceny a snadno přístupný systém ochrany proti porušování smluv kupujícími; domnívá se, že standardní smlouvy by mohly být užitečným nástrojem, který by měl být v určitých odvětvích povinný; podporuje výměnu osvědčených postupů v oblasti oznamování smluvních praktik mezi členskými státy, včetně poskytování informací Komisi;

38. vítá a podporuje zřízení funkce veřejného ochránce práv pro maloobchod s potravinami a další mechanismy rozhodčího řízení, jež zajistí dodržování smluvních dohod; vyzývá Komisi, aby prozkoumala zkušenosti s ohledem na zřízení úřadu veřejného ochránce práv pro maloobchod s potravinami pro celou EU, jehož úkolem by bylo zajistit prosazování kodexů chování, pravidel osvědčených postupů a smluv v transakcích mezi operátory z různých členských států;

39. vyzývá Komisi, aby odhalovala nespravedlivé postupy, pokud jde o zaváděcí poplatky a další poplatky za vstup na trh, a aby je vyhodnotila z hlediska právních předpisů o hospodářské soutěži; vyzývá Komisi, aby navrhla jednotná pravidla použití zaváděcích poplatků a poplatků za vstup na trh a aby zasáhla zejména proti nepřiměřeným poplatkům požadovaným ze strany distributorů;

40. domnívá se, že je zapotřebí, aby Komise podporovala rozsáhlou evropskou informační kampaň, která by zvýšila informovanost zemědělců o jejich právech, o nekalých postupech, jejichž terčem se mohou stát, a o prostředcích, jejichž pomocí mohou tyto postupy hlásit;

Spekulace

41. vyzývá Evropskou unii, aby se dožadovala vytvoření celosvětové nezávislé regulační agentury, která by stanovovala pravidla komodity termínových obchodů a opce výměny, a provádění přísných regulačních opatření proti celosvětové spekulaci s potravinovými komoditami;

42. s ohledem na rostoucí zaměření na trh vyžaduje, aby byla zavedena opatření, která by měla zabránit extrémnímu kolísání cen, jelikož některé subjekty potravinového řetězce tento fenomén využívají, zatímco jiné viditelně poškozuje; vyzývá Komisi, aby předložila právní předpisy, jež by zavedly nástroje určené k omezení spekulace a kolísání cen s cílem zmírnit zranitelnost producentů;

43. vyzývá Komisi, aby posílila pravomoci orgánů evropské komoditní burzy s cílem zabránit spekulacím s potravinovými komoditami a aby usilovala o provádění vhodných opatření EU, jejichž účelem je předcházet spekulacím s nezemědělskými komoditami s cílem ovlivnit zemědělský termínový obchod;

44. vyzývá Komisi, aby zlepšila dohled nad trhy s deriváty zemědělských komodit a jejich celkovou transparentností a také aby zvýšila transparentnost mimoburzovní činnosti v kontextu nadcházejícího přezkumu směrnice o trzích finančních nástrojů a dalších příslušných právních předpisů;

Samoregulace

45. naléhavě vyzývá Radu, aby více podpořila iniciativy v samoregulační oblasti a možnost vytvoření společných fondů k boji proti hospodářským rizikům s cílem posílit vyjednávací pozice zemědělců, zejména prostřednictvím podpory hospodářských organizací a organizací producentů, organizací v daném odvětví a „zemědělských“ družstev;

46. podporuje členské státy při navrhování kodexu řádných obchodních praktik v potravinovém řetězci včetně systému vyřizování stížností a sankcí za nekalé smluvní praktiky; dále Komisi vyzývá, aby za účelem opětovného nastolení rovnováhy ve vztazích v rámci potravinového řetězce předložila společný kodex, který by platil v rámci celé EU; naléhavě žádá rovněž Komisi, aby předložila návrh na uplatňování celoevropského systému sledování vztahů mezi dominantními maloobchodníky a jejich dodavateli ze strany specializovaných orgánů v členských státech;

47. považuje za nezbytné podporovat užší propojení jednotlivých článků řetězce v rámci mezioborových organizací a vytvoření standardních dobrovolných smluv, přičemž členské státy by měly možnost v určitých případech, zejména u produktů podléhajících zkáze, vyžadovat jejich povinné plnění;

Udržitelné potravinové systémy, kvalita potravin

48. vyjadřuje politování nad tím, že Komise ve svém sdělení neklade větší důraz na význam zemědělství coby prvního stupně řetězce stanovujícího ekonomickou hodnotu v oblasti zásobování potravinami a potravinářského průmyslu; zdůrazňuje vzájemný vztah mezi nízkými výstupními cenami zemědělské výroby a strukturální nadprodukcí a jejich důsledky pro udržitelnost, kvalitu potravin, dobré životní podmínky zvířat, zemědělské inovace a zaměstnanost ve znevýhodněných regionech;

49. vyzývá Komisi, aby navrhla přijetí nástrojů, které budou podporovat a prosazovat potravinové řetězce řízené zemědělci, krátké dodavatelské řetězce a zemědělské trhy, aby mohl být navázán přímý vztah se spotřebiteli a zemědělci mohli získat spravedlivější podíl z konečné prodejní ceny, neboť dojde ke snížení počtu zprostředkovatelů a jednotlivých fází celého procesu;

50. naléhavě vyzývá Komisi, aby v rámci své činnosti věnovala zvláštní pozornost situaci v rozvojových zemích a aby v těchto třetích zemích neohrožovala samozásobování potravinami;

51. vyzývá Komisi, aby přezkoumala hygienické normy EU ve vztahu k místnímu prodeji nebo prodeji na dálku a trvanlivosti produktů, decentralizovala a zjednodušila certifikace a kontrolní systémy a podporovala přímé vztahy producent-spotřebitel a krátké potravinové řetězce;

52. domnívá se, že by mělo být organizacím producentů, zemědělským družstvům a malým a středním podnikům poskytováno preferenční zacházení při zadávání veřejných zakázek v potravinovém řetězci; žádá proto Komisi, aby v tomto směru navrhla opatření;

53. potvrzuje, že je důležité a nezbytné, aby jakost zemědělských produktů podléhala přísné regulaci; v této souvislosti připomíná usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2010 o politice jakosti zemědělských produktů a potvrzuje, že je naprosto nutné, aby dovážené produkty splňovaly všechny jakostní a výrobní normy, a nedocházelo tak k nespravedlivé hospodářské soutěži s ohledem na evropské produkty;

54. připomíná, že stabilní příjmy zemědělců určují jejich možnosti investovat do ekologických technologií, zmírňování změny klimatu, energie z obnovitelných zdrojů a opatření na ochranu životního prostředí v zájmu udržitelného hospodářství, že zemědělci mají kromě toho povinnost plnit přísné normy v oblasti ochrany životního prostředí a že tyto normy budou navíc v rámci společné zemědělské politiky po roce 2013 zpřísněny;

55. domnívá se, že je zcela nezbytné zlepšit organizaci potravinového řetězce a dále jej racionalizovat s cílem snížit dopad přepravy potravin (potravinové míle) na životní prostředí a propagovat odbyt místních potravin;

56. zdůrazňuje, že investice do zařízení na uchovávání a balení zemědělských produktů by mohly výrazně přispět k zajištění jejich spravedlivých cen;

57. zdůrazňuje, že je třeba zajistit udržitelný rozvoj venkovského hospodářství podporou zpracovávání zemědělských produktů přímo v zemědělských podnicích a podporou nezemědělských činností s cílem navýšit počet pracovních míst a vytvořit další příjmy;

58. vyzývá Komisi, aby podporovala místní a regionální iniciativy pro uvádění potravin na trh a nezatěžovala je přehnanou regulací a byrokracií, neboť významným způsobem přispívají k vytváření přidané hodnoty ze strany zemědělských podniků;

Vlastní zásobování, veřejné stravování, potravinový odpad

59. vyzývá Komisi, aby při přezkoumávání norem EU věnovala náležitou pozornost i místním producentům potravin, jako například těm, kteří se zabývají produkcí pro vlastní potřebu nebo částečně pro vlastní potřebu;

60. vyzývá Komisi, aby posoudila možné změny předpisy upravujících postupy zadávání veřejných zakázek na stravovací služby s cílem posílit udržitelné zemědělské postupy a dobré životní podmínky zvířat a rozvíjet produkci sezónních a místních potravin;

61. domnívá se, že při zadávání veřejných zakázek, např. v souvislosti s prováděním konkrétních programů na dodávky mléčných výrobků, ovoce a zeleniny do škol, by měl být zaručen přístup malých místních producentů a místních skupin producentů;

62. domnívá se, že by měla být přijata opatření, která by podporovala zemědělské trhy přímo spravované zemědělci, vytváření prodejen, jejichž prostřednictvím by producenti přímo nabízeli své produkty zákazníkům, a zavádění programů, jež by podporovaly prodej produktů na místních trzích;

63. vyzývá Komisi, aby analyzovala obrovské plýtvání potravinami v potravinovém řetězci, které ve většině členských států představuje až 30 % vyrobených potravin, a aby o této věci předložila zprávu Evropskému parlamentu a Radě a přijala opatření v podobě informační kampaně o klíčovém významu potravin;

64. potvrzuje, že je třeba vytvářet potravinové programy pro ty občany EU, kteří je potřebují, např. pro nejvíce znevýhodněné občany, seniory a mládež;

65. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

[1] http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/food/files/high_level_group_2008/documents_hlg/final_recommendations_hlg_17_03_09_en.pdf
[2] Texty přijaté tohoto dne, P6_TA(2009)0191.
[3] Texty přijaté tohoto dne, P6_TA(2008)0054.
[4] http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/agricult/113636.pdf
[5] Úvod ke sdělení Komise KOM(2009)591.

Jedním z klíčových cílů společné zemědělské politiky bylo a je zaručit spravedlivé příjmy pro zemědělce. Avšak ve srovnání s cíli, jako jsou zvýšená produktivita a celosvětová konkurenceschopnost evropského potravinového průmyslu, se zdá, že spravedlivý příjem pro zemědělce není hlavním bodem agendy Evropské komise.

Komise informovala Parlament a Radu o vážných problémech, které ohrožují řádné fungování potravinového dodavatelského řetězce v Evropě. Ty se projevily v důsledku dramatického kolísání cen komodit v zemědělském a potravinářském průmyslu. Zdá se, že tyto problémy jsou úzce spjaty se zvýšeným zaměřením na odvětví zpracovatelského průmyslu, velkoobchod, maloobchod a řetězce supermarketů, jejich rostoucí tržní sílu a různé praktiky zneužívání rozhodující kupní síly v potravinovém řetězci.

Komise dále poukazuje na řadu nekalých smluvních praktik, omezený přístup na trh a na jejich poplatky, které jsou ukládány producentům za zařazení do nabídky potravinových produktů v maloobchodním odvětví. Dále sdělení pokládá otázku, proč se zemědělci potýkají s klesajícími výstupními cenami zemědělských produktů, a to téměř ve všech odvětvích zatímco spotřebitelé čelí neměnným nebo rostoucím cenám konečných výrobků, které kupují. Informace o ziskových maržích v odvětví je však obtížné získat.

Jako odpověď na tyto problémy nabízí Komise lepší cenovou transparentnost v potravinovém řetězci, která by zvýšila konkurenceschopnost, a tak zamezila kolísání cen a přispěla k lepšímu toku informací mezi partnery na trhu o nabídce a poptávce, cenách a smlouvání. V současnosti je však v členských státech a na úrovni Evropské unie jen málo dostupných údajů o utváření cen na úrovni výroby, obchodu a marketingu.

Tato zpráva obsahuje návrhy, které byly shromážděny na základě pracovních dokumentů připravených zpravodajem s cílem vybídnout všechny zainteresované strany, aby vyjádřily své názory na klíčové otázky o lepším fungování potravinového řetězce a o spravedlivých příjmech pro zemědělce. Návrh usnesení projednává mnohé z těchto návrhů s cílem prohloubit úvahu o možných řešeních a vyzvat Komisi a Radu k přijetí naléhavých opatření.

1. Transparentnost

Komise navrhuje opatření ke zvýšení cenové transparentnosti v potravinářském odvětví. Tato opatření zahrnují zejména větší transparentnost trhů derivátů zemědělských komodit s cílem dohlížet na nadměrnou spekulaci a kolísání cen zemědělských komodit. Dále Komise navrhuje zřízení Evropského nástroje pro sledování cen potravin a snadno dostupné služby pro srovnávání maloobchodních cen potravin.

Tyto návrhy však nezahrnují opatření na zvýšení transparentnosti distribuce přidané hodnoty a ziskových marží mezi různými odvětvími potravinového řetězce a v rámci nich; informace, které odhalují skutečné výrobní náklady zemědělců v porovnání s cenami, které nabízejí kupující, a související dopady na výrobní postupy, kvalitu potravin a restrukturalizaci odvětví, negativní dopady na životní prostředí a srovnatelné externality, ani informace o vlivu strukturální nadprodukce způsobené jistými politikami zaměřenými na množství nabídky a souvisejícím snížení cen producentů.

2. Konkurenceschopnost

Komise navrhuje opatření na posílení hospodářské soutěže v rámci evropského potravinového řetězce, a to především podpořením hlubší integrace potravinového průmyslu v rámci vnitřního trhu a na odstraněním teritoriálních omezení nabídky, která jsou v rozporu s pravidly vnitřního trhu. Komise také přezkoumává vybrané environmentální normy a režimy označování původu, které mohou bránit přeshraničnímu obchodu, a navrhuje zastavit rozvíjení celostátních a regionálních režimů označování původu, které by měly být v její politice jakosti nahrazeny novým rámcem pro zeměpisná označení, obchodní normy a systémy certifikace.

Váš zpravodaj však vyslovuje lítost nad tím, že tyto návrhy neberou v úvahu značnou rozmanitost teritoriální struktury, velikost, úroveň specializace, zaměstnavatelské kapacity a přístup k veřejné podpoře různých malých, středních a velkých podniků, které jsou do potravinového řetězce zapojeny; nesmírně nerovnou vyjednávací sílu zemědělců v porovnání se zpracovateli, velkoobchodníky a maloobchodníky, která vede k nekalým praktikám ze strany kupujících a k jednání narušujícímu hospodářskou soutěž; malé úsilí a výkon vnitrostátních a evropských orgánů pro hospodářskou soutěž při řešení těchto nesouměrností a při přijímání odpovídajících opatření; a pokračující „cenovou válku“ v téměř všech členských státech mezi obchodními řetězci.

3. Restrukturalizace zemědělství a potravinového řetězce

Komise navrhuje opatření na restrukturalizaci odvětví zemědělství a potravinového řetězce a podporuje vznik organizací zemědělských producentů. Komise jako příklad navrhuje soustředit se na odvětví mléka, přičemž pomíjí značné množství vysoce zpracovaných potravinových produktů, které tvoří většinu spotřeby domácností. Tato opatření předpokládají vytvoření nové skupiny na vysoké úrovni s cílem zlepšit konkurenceschopnost zemědělsko-potravinářského odvětví, zejména malých a středních podniků, a posílit inovace a vývoz v odvětví.

Tyto návrhy však neberou v úvahu značnou rozmanitost zemědělských struktur a velikosti podniků a jejich vlastní vztah k místním, regionálním, vnitrostátním a mezinárodním trhům; značnou rozmanitost zpracovatelského průmyslu a různé úrovně konkurenceschopnosti ve vztahu k trhům a dodavatelským řetězcům, v nichž tyto potraviny fungují; rozmanitost nezávislých místních maloobchodníků, trhů, místních potravinových řetězců a potravinových systémů částečně zaměřených na samozásobování, které nejsou závislé na tržním vývoji; velkou závislost na vnějších a často importovaných vstupech a zranitelnost intenzivních zemědělsko-průmyslových producentů v potravinovém řetězci, kteří jsou považováni za nejvíce konkurenceschopné na světovém trhu; rychlý úbytek malých a středně velkých podniků, maloobchodníků a obchodů, zejména ve znevýhodněných zemědělských oblastech; a konflikt mezi evropskými předpisy pro hospodářskou soutěž a záměrem vyjádřeným Komisí zlepšit vyjednávací sílu organizací zpracovatelů, které by jim umožnilo dosáhnout spravedlivých cen za svou produkci.

4. Zneužívání kupní síly a uzavírání smluv

Komise se domnívá, že je zapotřebí jednat, aby se zabránilo nekalým smluvním praktikám mezi obchodními aktéry v celém potravinovém dodavatelském řetězci. Zdůrazňuje praktiky jako jsou pozdní nebo odkládané platby, jednostranné změny ve smlouvách, platby předem jako „vstupní poplatek“ do supermarketů a mnoho dalších.

Návrhy opatření proti těmto praktikám se ale omezují na výměnu osvědčených postupů, osvětové kampaně a přípravu dobrovolných standardních smluv. Návrhy mimo to nezahrnují opatření proti praktikám, které vnucují nízké výstupní ceny zemědělských produktů skrze velkoobjemové požadavky, „záporné marže“ (exkluzivní ceny pro jednoho kupujícího); opatření, která stanovují maximální zaváděcí poplatky a opatření proti hrozbám vyřazení z nabídky; opatření proti zabavení dodávek, nepřiměřeným poplatkům za balení, poplatkům za zavedení na trh, slevám po výprodeji a platbám se zpětnou platností; opatření proti nepřiměřeným zpožděním plateb, k němuž dochází téměř ve všech maloobchodních řetězcích, a proti zvláštnímu příspěvku na náklady za zavádění na trh za účelem pokrytí nákladů v případě selhání trhu; opatření na zlepšení know-how producentů a spotřebitelů týkající se utváření cen napříč potravinovým řetězcem a opatření na kontrolu koncentrace spojených prodejců a nákupních míst na evropské úrovni.

5. Další prodej se ztrátou

V rámci protisoutěžních praktik Komise specificky neuvádí postupy dalšího prodeje se ztrátou, které jsou v Evropě rozšířené. Poukazuje nicméně na značné množství kartelů a případy stanovení cen pro další prodej; dohody o společném obchodním využití a společném nákupu (nákupní aliance); dohody o vázaném a spojeném prodeji a zvýšené využívání soukromých značek.

Sdělení ale nezahrnuje údaje nebo analýzu týkající se postupů dalšího prodeje se ztrátou, která by se zabývala případy jako „těstovinový kartel“ v Itálii nebo podobné případy ve Francii, Německu, Irsku a v nových členských státech; návrhy, které berou v úvahu zkušenosti různých členských států s uplatňováním vnitrostátních zákonů proti dalšímu prodeji se ztrátou a které by mohly zefektivnit existující evropské právo v oblasti hospodářské soutěže při předcházení těmto praktikám a jejich odstraňování.

Kromě toho by práce Evropského střediska pro sledování zemědělských produktů a marží mohla vzít v úvahu definování nejnižší ceny pokrývající náklady výroby a garantující spravedlivé příjmy pro zemědělce. Tato cena by mohla být referenční cenou v rámci vyjednávání mezi organizacemi producentů a navazujícími odvětví potravinových řetězců usilujících o zákaz prodeje se ztrátou ze strany zemědělců.

6. Zlepšení kvality potravin a udržitelné potravinové systémy

Sdělení déle nebere v úvahu vztahy související s cenou mezi velikostí hospodářství a výstupními cenami zemědělských výrobků; rozdíly v závislosti hospodářství na vnějších vstupech (energie, krmení atd.), udržitelnosti zemědělských praktik z hlediska nových výzev, jako jsou změna klimatu či snížení biologické rozmanitosti, jak je zmíněno v rámci kontroly stavu Společné zemědělské politiky a hospodářské strategie EU pro rok 2010; relevanci hygienických norem EU v závislosti na místním nebo vzdáleném prodeji a trvanlivosti výrobků; a rozdílná kritéria kvality potravin nad rámec jejich nezávadnosti.

Zlepšení fungování potravinových řetězců by mělo zahrnovat diferenciaci a přezkum hygienických pravidel; decentralizaci a zjednodušení certifikace a kontrolních systémů; propagaci přímých vztahů producent-spotřebitel a krátké potravinové řetězce, jejichž přínosy pro udržitelnost byly zdokumentovány výzkumnými projekty ES; zapojení producentů a spotřebitelů do vypracovávání kritérií pro kvalitní a spravedlivý obchod.

7. Vlastní dodávky, veřejné potravinové řetězce, stravování a potravinový odpad

Sdělení nezohledňuje následující praktiky:

‑ potravinové řetězce, které nejsou nebo jsou jen částečně integrovány do tržní ekonomiky, např. produkce pro vlastní potřebu nebo částečně pro vlastní potřebu, která stále v mnoha členských státech představuje důležitou součást zásobování potravinami, zejména v odvětví ovocnictví a zelinářství;

‑ veřejné a soukromé pohostinství (včetně jídelen a restaurací), jež má své specifické požadavky, strukturu cen a pravidla soutěže;

‑ kritéria environmentální udržitelnosti zásobovacích praktik (stravovací služby) jakožto prostředku pro zlepšení kvality potravin a posílení místního hospodářského rozvoje, který současně redukuje „potravinové míle“ a závislost na agrochemii;

‑ nesmírně vysoké potravinové ztráty v potravinovém řetězci, které ve většině členských států dosahují až 30 % vyprodukovaných potravin a potravin uvedených na trh;

‑ důležitost vlivu Evropského programu potravinové pomoci na potravinový řetězec, který živí 43 milionů chudých lidí v Evropě, a který musí být revidován s cílem dosáhnout lepšího propojení místních producentů a spotřebitelů potravin.

8. Spekulace

Váš zpravodaj na závěr vyzývá k zavedení přiměřených opatření proti spekulaci s potravinovými komoditami.

pro Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

ke spravedlivým příjmům zemědělců: lepší fungování potravinového řetězce v Evropě
(2009/2237(INI))

Navrhovatelka: Esther Herranz García

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. vítá sdělení Evropské komise z 28. října 2009 nazvané „Lepší fungování potravinového řetězce v Evropě“ (KOM(2009)0591), které konstatuje, že mezi jednotlivými operátory je v současnosti významná nerovnováha síly, považuje však opatření navržená v uvedeném sdělení za nedostatečná pro řešení těchto problémů;

2. vyjadřuje politování nad tím, že vysoké ceny pro spotřebitele neodpovídají cenám, které obdrží evropští zemědělci, a zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout spravedlivějšího rozdělení přidané hodnoty mezi jednotlivé stupně řetězce, od trhu s primárními surovinami, který v řetězci zemědělcům předchází, až po konečné spotřebitele, kteří se nacházejí na konci tohoto řetězce;

3. požaduje širší diskuzi, která ve větší míře zohlední spojitost mezi cenami a kvalitou, a je toho názoru, že spotřebitelům by měly být podávány informace např. prostřednictvím webových stránek producentů nebo u terminálů v obchodech, a to včetně informací o způsobu chovu a pěstování;

4. žádá, aby byla zavedena evropská strategie pro zlepšení vyjednávací síly nejslabších článků řetězce, zejména primárního odvětví; považuje mimo jiné za nutné změnit evropské právní předpisy týkající se hospodářské soutěže a harmonizovat pracovní postupy příslušných orgánů členských států s přihlédnutím ke zvláštním rysům zemědělství;

5. konstatuje, že nerovnováha sil odrazuje od pokračování v zemědělské činnosti v Evropské unii; zdůrazňuje, že je třeba posílit opatření Společenství, která se zaměří na koncentraci nabídky v různých produkčních odvětvích tím, že budou ve větší míře motivovat skupiny producentů s cílem zlepšit jejich vyjednávací pozici ve vztahu k ostatním stupňům v potravinovém řetězci;

6. naléhavě žádá Komisi, aby ve všech členských státech prozkoumala následky, které má rozsáhlé proniknutí jediného maloobchodního subjektu na trh; naléhavě žádá Komisi, aby zvážila stanovení odpovídající horní hranice s ohledem na pronikání na trh;

7. žádá, aby se podpořilo zřízení a provoz vnitrostátních systémů, které budou sledovat tvorbu cen a jejich vývoj v maloobchodní sféře a ve velkých supermarketech;

8. žádá, aby byly identifikovány nedovolené tržní postupy, jako je prodej se ztrátou nebo provize z prodeje, a aby byly Evropskou unií výslovně zakázány; žádá, aby byl vypracován a zveřejněn seznam podniků, které nedodržují správné postupy, a aby byl zaveden systém sankcí;

9. nesouhlasí s manipulací cen a kartelizací odvětví ze strany velkoobchodní distribuce a požaduje okamžité přijetí opatření, která by s těmito praktikami skoncovala a zajistila by transparentnost v systému tvorby cen potravinářských výrobků z pohledu koncového uživatele;

10. zdůrazňuje zejména potřebu posílit evropské právní předpisy týkající se opožděných plateb dodavatelům, a to jak u smluv s veřejnoprávními subjekty, tak se soukromými společnostmi; žádá rovněž, aby byla na evropské úrovni přijata opatření, jejichž cílem bude zabránit distributorům v jednání, které by narušovalo hospodářskou soutěž při uvádění soukromých obchodních známek na trh;

11. zdůrazňuje, že je třeba prosazovat vyšší přínos evropské výroby potravinářských produktů a zahájit informační kampaň, která bude zaměřena na spotřebitele a bude informovat o tom, jaké úsilí vynakládají zemědělci a průmysloví producenti v oblasti životního prostředí, bezpečnosti potravin a dobrých životních podmínek zvířat;

12. konstatuje, že v některých členských státech začínají vznikat dobrovolné kodexy správného chování a/nebo se zde zřizuje funkce veřejného ochránce práv pro maloobchod s potravinami; naléhavě žádá Komisi, aby prozkoumala zkušenosti členských států v tomto ohledu s cílem stanovit celoevropský kodex správných postupů a zřídit úřad veřejného ochránce práv pro maloobchod s potravinami pro celou Evropu;

13. považuje za nezbytné podporovat užší propojení jednotlivých článků řetězce v rámci mezioborových organizací, vytvoření kodexů správných postupů a vytvoření standardních dobrovolných smluv, přičemž členské státy by měly možnost v určitých případech, zejména u produktů podléhajících zkáze, vyžadovat jejich povinné plnění.

14. vyzývá členské státy, aby zavedly mechanismy rozhodčího řízení, které zajistí dodržování smluvních dohod;

15. připomíná, že stabilní příjmy zemědělců určují jejich možnosti investovat do ekologických technologií, zmírňování změny klimatu, energie z obnovitelných zdrojů a opatření na ochranu životního prostředí v zájmu udržitelného hospodářství, a že zemědělci mají kromě toho povinnost plnit přísné normy v oblasti ochrany životního prostředí, a že tyto normy budou navíc v rámci společné zemědělské politiky po roce 2013 zpřísněny;

16. vyzývá Komisi, aby vylepšila evropský nástroj pro sledování cen potravin a vytvořila uživatelsky vstřícné, transparentní a vícejazyčné rozhraní, které spotřebitelům a zúčastněným stranám umožní v rámci určitého členského státu i mezi různými členskými státy srovnávat ceny základních potravin na jednotlivých stupních potravinového řetězce;

17. domnívá se, že je zcela nezbytné zlepšit organizaci a ve větší míře dále racionalizovat potravinový řetězec s cílem snížit dopad přepravy potravin (potravinové míle) na životní prostředí a propagovat odbyt místních potravin.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

pro Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

ke spravedlivým příjmům pro zemědělce: lepší fungování potravinového řetězce v Evropě
(2009/2237(INI))

Navrhovatel: Ashley Fox

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. bere na vědomí významnou nerovnováhu v celém potravinovém řetězci mezi subjekty primárního vstupu, primárními producenty, zpracovateli a maloobchodníky způsobenou mimo jiné nedostatečnou produktivitou a spoluprácí na straně producentů a rozdíly v ekonomické velikosti, tržní síle a pozicí v řetězci; zdůrazňuje, že vyvážené obchodní vztahy zlepší fungování potravinového řetězce a budou ku prospěchu všem hospodářským subjektům, včetně spotřebitelů a producentů;

2. žádá všechny členské státy, aby s podporou příslušných vnitrostátních orgánů pokud možno sledovaly příjmy a konkurenceschopnost v potravinovém řetězci, trhy a specifické potíže, se kterými se potýká každé hlavní odvětví řetězce, a předložily odpovídající návrhy podporující konsolidaci organizací zastupujících zájmy producentů, s cílem zlepšit jejich organizaci a účinnost při obchodních jednáních a podporovat vzdělávání zemědělců v oblasti strategického plánování a podporovat je, aby v počáteční fázi investovali do potravinového řetězce a těžili z hodnoty, kterou svým výrobkům takto přidají;

3. vyzývá Komisi, aby do své analýzy problémů, se kterými se potýká potravinový řetězec, zahrnula vliv nových účastníků řetězce, kteří se specializují na moderní stravování, zejména na společné stravování; žádá Komisi, aby v rámci Evropské unie stanovila podíly, které mají tito noví účastnící na trhu, a aby sledovala rozdíly v chování na trhu mezi těmito činiteli a tradičními činiteli trhu; žádá Komisi, aby zveřejnila zprávu a případně navrhla opatření, která by podporovala lepší zapojení tohoto odvětí, pokud jde o evropská pravidla hospodářské soutěže a osvědčené obchodní a smluvní postupy;

4. domnívá se, že zaznamenaná asymetrická reakce mezi zbožím a vývojem spotřebitelských cen je příznakem nerovnováhy v celém potravinovém řetězci a má negativní dopad například v tom smyslu, že brání spotřebitelům těžit z nižších cen; zdůrazňuje, že zvyšování transparentnosti v celém řetězci je klíčem ke zlepšení hospodářské soutěže a zvýšení odolnosti vůči kolísání cen; zdůrazňuje potřebu usnadnit producentům a malým i středním podnikům lepší přístup na trhy;

5. vyzývá Komisi, aby posílila intervenční nástroje Unie s cílem omezit kolísání cen na zemědělsko-potravinovém trhu;

6. konstatuje, že vyšší spotřebitelské ceny potravin vyvíjejí tlak na příjmy domácností, především pak těch nejohroženějších, které utrácejí mnohem vyšší poměrnou část svých příjmů za potraviny; uznává důležitou roli konkurence mezi různými aktéry podílejícími se na potravinovém řetězci při zajišťování výběru a nižších cen pro všechny spotřebitele, především pak pro ty nejohroženější, a zdůrazňuje, že jakákoli reforma potravinového řetězce nesmí poškodit konkurenci mezi výrobky či naplnit spotřebitele předsudky;

7. zdůrazňuje důležitost přezkumu evropského programu potravinové pomoci SZP určené nejchudšímu obyvatelstvu s cílem podpořit potravinový řetězec pro nejchudší obyvatele Unie;

8. konstatuje, že druhý Přehled výsledků v oblasti spotřebitelských trhů odhalil nejen spokojenost zákazníků se službami maloobchodníků s potravinami, ale i nespokojenost se srovnatelností cen potravin; bere také s uspokojením na vědomí první vydání Evropského nástroje pro sledování cen potravin publikovaného Komisí stejně jako podobné iniciativy členských států s cílem umožnit spravedlivé příjmy v celém řetězci spolu s analýzou nákladů, procesů, přidaných hodnot, objemů, cen a marží všech účastníků potravinového řetězce v souladu s právními předpisy hospodářské soutěže a zachováním obchodního tajemství s cílem poskytnout spotřebitelům transparentnost cen;

9. žádá členské státy, aby v zájmu dosažení spravedlivých cen posilovaly řídící schopnosti producentů a organizací producentů a jejich schopnosti jednat s ostatními hospodářskými subjekty v potravinovém řetězci, podporovaly zakládání organizací upevňujících vazby mezi různými zúčastněnými stranami v rámci odvětví, nenarušují-li řádné fungování jednotného trhu;

10. vyzývá Komisi a členské státy k lepšímu zabezpečení smluvních vztahů v celém potravinovém řetězci tak, aby všichni účastníci byli schopni plně využívat výhod jednotného trhu, přičemž jejich smluvní volnost zůstane zachována, a žádá je, aby za tím účelem předložily návrhy dobrovolných kodexů pro smluvní vztahy, pokud možno na evropské úrovni, a označily a zakázaly nekalé smluvní praktiky; také zdůrazňuje význam zkrácení platebních lhůt v potravinovém řetězci v rámci probíhajícího přezkumu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/35/ES o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích; vyzývá Komisi k přípravě dobrovolných písemných standardních smluv pro zemědělsko-potravinářské odvětví;

11. vítá rozhodnutí Komise rozšířit mandát skupiny na vysoké úrovni pro konkurenceschopnost zemědělsko-potravinářského průmyslu a členství v této skupině; žádá Komisi, aby vyzvala všechny účastníky trhu, včetně spotřebitelských skupin k účasti, a dále žádá, aby jednotlivé platformy v rámci fóra podporovaly sdílení informací a osvědčených postupů napříč celou Evropskou unií; žádá Komisi a členské státy s mandátem k tomuto úkolu, aby rozvíjely Evropské dobrovolné kodexy řádné obchodní praxe pro všechny aktéry v potravinovém řetězci;

12. podporuje zřízení funkce veřejného ochránce práv ve všech členských státech, jenž by rozhodoval o sporech mezi všemi hospodářskými subjekty, prošetřoval stížnosti a vydával doporučení, jak zlepšit dodržování právních předpisů a dobrovolných kodexů; podporuje tyto národní veřejné ochránce práv jednotlivých členských států, aby vzájemně sdíleli nejlepší postupy a koordinovali své činnosti;

13. vyzývá Komisi a členské státy, aby určily. a posoudily nekalé obchodní a smluvní praktikám a zneužívání dominantního postavení, která narušují fungování vnitřního trhu, a aby proti nim bojovaly; zdůrazňuje, že lepší znalost smluvních práv přispěje k prevenci těchto praktik; žádá, aby byla zahájena informační kampaň, která bude všechny účastníky působící v potravinovém řetězci, především zemědělce, informovat o jejich právech a také o nejčastějších nekalých obchodních praktikách.

14. věří, že je pro spotřebitele nezbytné, aby měli přístup k jasným informacím na etiketách, které určují původ nezpracovaných potravin a označují místní a tradiční speciality, a také zdůrazňuje, že takové systémy označování by neměly omezovat volný pohyb zboží na vnitřním trhu;

15. uznává důležitou úlohu, kterou hrají vlastní štítky se značkou obchodníka při zvyšování konkurenceschopnosti a při poskytování větší možnosti výběru a nižších cen spotřebitelům;

16. vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dopadu, který přinese vylepšený právní rámec zahrnující soukromé štítky s označením kvality a distributorů s cílem zabránit jejich množení a poskytnout transparentnější informace pro spotřebitele a přístup na trh pro producenty;

17. vyzývá členské státy aby případným zavedením jednoduchých mechanismů na získávání důkazů o narušování hospodářské soutěže v důsledku použití nekalých smluvních praktik daly svým vnitrostátním orgánům na ochranu hospodářské soutěže více možností jednat;

18. vyzývá orgány v oblasti hospodářské soutěže, aby pokud možno prošetřily a v případě nutnosti zavedly opatření proti praktikám odporujícím pravidlům hospodářské soutěže mezi všemi subjekty potravinového řetězce;

19. žádá Komisi, aby veřejným subjektům v potravinovém dodavatelském řetězci objasnila, jakým způsobem používá environmentální a sociální kritéria stanovená směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby¹, a aby tato kritéria rozšířila o kritéria podporující inovace, a to zejména proto, aby podpořila: a) spravedlivé obchodní vztahy s místními producenty a místní prodej, b) udržitelnost evropského zemědělství, c) výběr nabídky, která je z ekonomického hlediska nejvýhodnější, nikoli nabídky nejlevnější, a d) návratnost inovativních investic do zemědělských podniků v Evropě; vyzývá Komisi, aby tyto návrhy začlenila do ohlášeného interpretačního sdělení o právním rámci, který má veřejným zadavatelům pomoci lépe zohledňovat cíle v oblasti podpory inovací, udržitelného rozvoje a boje proti sociálnímu vyloučení;

20. žádá Komisi, aby zvýšila své úsilí o zamezení diskriminace, které evropské MSP v zemědělsko-potravinářském odvětví čelí na mezinárodních trzích; dále Komisi vyzývá, aby předložila návrh opatření, které veřejným zadavatelům v Evropské unii umožní, aby při zadávání veřejných zakázek usnadňovaly přístup evropským MSP v potravinovém dodavatelském řetězci, a to po vzoru opatření, které již uplatňují některé strany dohody WTO o veřejných zakázkách.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

Členové přítomní při závěrečném hlasování

János Áder, Elena Oana Antonescu, Kriton Arsenis, Pilar Ayuso, Paolo Bartolozzi, Sandrine Bélier, Martin Callanan, Nessa Childers, Chris Davies, Bairbre de Brún, Esther de Lange, Anne Delvaux, Bas Eickhout, Edite Estrela, Jill Evans, Karl-Heinz Florenz, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Julie Girling, Françoise Grossetête, Dan Jørgensen, Karin Kadenbach, Christa Klaß, Jo Leinen, Corinne Lepage, Peter Liese, Linda McAvan, Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė, Vladko Todorov Panayotov, Gilles Pargneaux, Antonyia Parvanova, Andres Perello Rodriguez, Sirpa Pietikäinen, Mario Pirillo, Pavel Poc, Vittorio Prodi, Frédérique Ries, Oreste Rossi, Daciana Octavia Sârbu, Carl Schlyter, Horst Schnellhardt, Theodoros Skylakakis, Bogusław Sonik, Catherine Soullie, Salvatore Tatarella, Anja Weisgerber, Glenis Willmott, Sabine Wils, Marina Yannakoudakis

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Christofer Fjellner, Gaston Franco, Esther Herranz García, Rovana Plumb, Bart Staes, Kathleen Van Brempt, Anna Záborská

Právní upozornění - Ochrana soukromí