Postup : 2010/0115(NLE)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0235/2010

Předložené texty :

A7-0235/2010

Rozpravy :

PV 07/09/2010 - 13
CRE 07/09/2010 - 13

Hlasování :

PV 08/09/2010 - 6.2
CRE 08/09/2010 - 6.2
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0309

ZPRÁVA     *
PDF 392kWORD 587k
20. 7. 2010
PE 441.223v02-00 A7-0235/2010

o návrhu rozhodnutí Rady o hlavních zásadách politiky zaměstnanosti členských států: Část II integrovaných hlavních směrů strategie Evropa 2020

(KOM(2010)0193 – C7‑0111/2010 – 2010/0115(NLE))

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

Zpravodaj: Csaba Őry

POZM. NÁVRHY
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru
 STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
 VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu rozhodnutí Rady o hlavních zásadách politiky zaměstnanosti členských států: Část II integrovaných hlavních směrů strategie Evropa 2020

(KOM(2010)0193 – C7‑0111/2010 – 2010/0115(NLE))

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2010)0193),

–   s ohledem na čl. 148 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0111/2010),

–   s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7- 0235/2010),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie odpovídajícím způsobem změnila;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  znovu opakuje svou trvalou výzvu Komisi a Radě, aby Parlamentu poskytly dostatečně dlouhou dobu, minimálně pět měsíců, aby mohl splnit svou konzultační úlohu, jak ji stanoví čl. 148 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o revizi hlavních zásad politik zaměstnanosti členských států;

6.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Pozměňovací návrh   1

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(1a) Podle čl. 157 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie přijmou Evropský parlament a Rada opatření k uplatnění zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách práce a zaměstnanosti, včetně zásady stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci.

Pozměňovací návrh   2

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2) Smlouva o Evropské unii ve svém čl. 3 odst. 3 stanoví, že Unie bojuje proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporuje sociální spravedlnost a ochranu, a upravuje iniciativy Unie zajišťující koordinaci sociálních politik členských států. Článek 9 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží Unie k požadavkům spojeným se zárukou přiměřené sociální ochrany a bojem proti sociálnímu vyloučení.

(2) Smlouva o Evropské unii ve svém čl. 3 odst. 3 stanoví, že Unie usiluje o dosažení plné zaměstnanosti a sociálního pokroku, bojuje proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporuje sociální spravedlnost a ochranu, a upravuje iniciativy Unie zajišťující koordinaci sociálních politik členských států. Článek 9 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží Unie k požadavkům spojeným s podporou vysoké míry zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní vzdělávání a odborné přípravy.

Pozměňovací návrh   3

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(2a) Článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že při všech svých činnostech Unie usiluje o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy. Článek 10 navíc stanoví, že při vymezování a provádění svých politik a činností se Unie zaměřuje na boj proti jakékoliv diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Článek 2 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že evropská společnost se vyznačuje pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.

Pozměňovací návrh   4

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4) Lisabonská strategie zahájená v roce 2000 vycházela z uvědomění si potřeby EU zvýšit svoji produktivitu a konkurenceschopnost, zároveň však posílit sociální soudržnost, s ohledem na celosvětovou konkurenci, technologické změny a stárnutí populace. Lisabonská strategie byla znovu zahájena v roce 2005 poté, co došlo k jejímu přezkumu v polovině období. Z tohoto přezkumu vyplynulo, že je třeba se více zaměřit na růst a na větší počet a vyšší kvalitu pracovních míst.

(4) Lisabonská strategie zahájená v roce 2000 vycházela z uvědomění si potřeby EU zvýšit svoji produktivitu a konkurenceschopnost založenou na znalostech a znovu vytvořit podmínky pro plnou zaměstnanost, zároveň však posílit sociální a regionální soudržnost, s ohledem na celosvětovou konkurenci, technologické změny a stárnutí populace. Lisabonská strategie byla znovu zahájena v roce 2005 poté, co došlo k jejímu přezkumu v polovině období. Z tohoto přezkumu vyplynulo, že je třeba se více zaměřit na růst a na větší počet a vyšší kvalitu pracovních míst.

Pozměňovací návrh   5

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5) Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost pomohla dosáhnout konsensu, pokud jde o hlavní směřování politik EU v oblasti hospodářství a zaměstnanosti. V rámci této strategie Rada v roce 20055 přijala hlavní směry hospodářské politiky a hlavní zásady politiky zaměstnanosti a revidovala je v roce 20086. Těchto 24 směrů představovalo základ národních programů reforem, protože stanovovalo klíčové makroekonomické a mikroekonomické reformní priority, jakož i priority reformy trhu práce v EU jako celku. Ze zkušenosti však vyplývá, že priority stanovené těmito hlavními směry nebyly dostatečně jasné a jejich vzájemné vazby mohly být silnější. To omezilo jejich dopad na tvorbu vnitrostátních politik.

(5) Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost měla pomoci určit hlavní směřování politik EU v oblasti hospodářství a zaměstnanosti. V rámci této strategie Rada v roce 2005 přijala hlavní směry hospodářské politiky a hlavní zásady politiky zaměstnanosti a revidovala je v roce 2008. Těchto 24 směrů představovalo základ národních programů reforem, protože stanovovalo klíčové makroekonomické a mikroekonomické reformní priority, jakož i priority reformy trhu práce v EU jako celku. Ze zkušenosti však vyplývá, že tyto hlavní směry nestanovily dostatečně závazné cíle pro sociální, politické a kulturní zapojení všech obyvatel Evropské unie a pro udržitelné hospodářství a že jejich vzájemné vazby měly být silnější. Základních cílů této strategie tak nebylo možno dosáhnout, protože členské státy tyto hlavní směry nepřijaly za vlastní.

Pozměňovací návrh   6

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5a) Kromě nových sociálně zaměřených legislativních iniciativ EU potřebuje Evropská unie výrazně zlepšit stávající politiky a jejich provádění.

Pozměňovací návrh   7

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6) Finanční a hospodářská krize, která začala v roce 2008, měla značný dopad na pracovní místa a potenciální výstup a vedla k zásadnímu zhoršení veřejných financí. V reakci na krizi však členským státům napomáhá Plán evropské hospodářské obnovy7. Částečně prostřednictvím koordinovaných fiskálních pobídek a tím, že euro představuje záruku makroekonomické stability. Krize tedy ukázala, že koordinace politik EU může přinést významné výsledky, pokud se bude posilovat a účinně provádět. Krize rovněž zdůraznila vzájemnou provázanost ekonomik a trhů práce členských států.

(6) Finanční a hospodářská krize, která začala v roce 2008, měla značný dopad na pracovní místa a potenciální výstup a vedla k zásadnímu zhoršení veřejných financí. V reakci na krizi však členským státům napomáhá Plán evropské hospodářské obnovy, částečně prostřednictvím koordinovaných fiskálních pobídek. Krize, která se stále rozvíjí, zvýrazňuje nedostatek účinných prostředků pro včasnou reakci na její příznaky, a ukazuje tedy, že koordinace politik EU může přinést významné výsledky, pokud se bude posilovat a účinně provádět a bude přitom dodržovat zásadu subsidiarity. Krize rovněž zdůrazňuje vzájemnou provázanost ekonomik a trhů práce členských států, v jejímž důsledku je plné využívání potenciálu vnitřního trhu rovněž jedním z nejdůležitějších způsobů, jak zvýšit konkurenceschopnost Evropy, a vede rovněž k nutnosti provést zásadní přezkum mechanismů, pro něž je dosažení cílů v oblasti zaměstnanosti a sociálních cílů nadále sledovaným účelem.

Pozměňovací návrh   8

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7) Komise navrhla vytvořit pro další desetiletí novou strategii, Evropa 20208, která umožní EU vyjít z krize v silnější pozici a nasměrovat její hospodářství na dosažení inteligentnějšího a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Pět základních cílů, které jsou uvedeny v rámci příslušných hlavních směrů, představují sdílené cíle, jimiž se řídí opatření členských států a Unie. Členské státy by měly maximálně usilovat o dosažení vnitrostátních cílů a o odstranění překážek, jež brzdí růst.

(7) Komise navrhla vytvořit pro další desetiletí novou strategii, Evropa 20208, která umožní EU vyjít z krize v silnější pozici a také účinněji reagovat na budoucí otřesy a krize a nasměrovat její hospodářství na dosažení životaschopného, ekologicky a hospodářsky udržitelného růstu podporujícího začlenění spojeného s vysokou zaměstnaností, produktivitou a sociální soudržností. Základní cíle, které jsou uvedeny v rámci příslušných hlavních směrů, představují sdílené cíle, jimiž se řídí opatření členských států a Unie. Členské státy by se měly zavázat k dosažení vnitrostátních cílů. Měly by se soustředit na zvyšování zaměstnanosti a odstranit překážky růstu, jež pramení ze zákonodárství, byrokracie a špatného rozdělování zdrojů na vnitrostátní úrovni.

Pozměňovací návrh   9

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8) Členské státy by měly v rámci komplexních strategií ústupu“ vypracovat ambiciózní reformy, které by napomohly zajistit makroekonomickou stabilitu a udržitelnost veřejných financí, zlepšit konkurenceschopnost, snížit makroekonomické nerovnováhy a posílit výkon trhu práce. Ukončení fiskálních pobídek by mělo být prováděno a koordinováno v rámci Paktu o stabilitě a růstu.

(8) Členské státy musí v rámci komplexních strategií pro ukončení hospodářské krize a pro vytvoření podmínek růstu vypracovat a zachovat strukturální reformy zaměření na zajištění makroekonomické stability, podporu většího počtu a vyšší kvality pracovních míst a udržitelnost veřejných financí, zlepšit konkurenceschopnost a produktivitu, snížit makroekonomické nerovnováhy, posílit sociální soudržnost, bojovat s chudobou a posílit výkon trhu práce. Postupné ukončení fiskálních pobídek, které by mělo začít, jakmile bude hospodářství na cestě k udržitelnému oživení, by mělo být prováděno a koordinováno mimo jiné v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Za účelem skutečného dosažení cílů udržitelné hospodářské a sociální soudržnosti by však měly být překonány zásadní makroekonomické nerovnováhy mezi členskými státy.

Pozměňovací návrh   10

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 8 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(8a) Evropa 2020 by měla být strategií, která staví lidi a ochranu životního prostředí na první místo, a strategií pro překonání hospodářské krize a pro zamezení novému hospodářskému krachu a sociálnímu rozvratu, měla by být úzce koordinována se strukturální politikou a politikou soudržnosti, a ve střednědobém a dlouhodobém horizontu by měla vést k oživení evropských ekonomik a měla by čelit výzvám trhu práce, jež vyplývají ze stárnoucí společnosti.

Pozměňovací návrh   11

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9) Členské státy by měly v rámci strategie Evropa 2020 provádět reformy zaměřené na „inteligentní růst“, jehož hybnou silou by měly být znalosti a inovace. Reformy by se měly zaměřit na zvyšování kvality vzdělávání, zajištění přístupu ke vzdělání pro všechny a na zlepšování výsledků výzkumu a produktivity podniků tak, aby se prosazovaly inovace a předávání znalostí v celé EU. Měly by rovněž podporovat soukromé podnikání a napomáhat přerodu kreativních myšlenek v inovativní produkty, služby a postupy, které mohou vytvářet růst, kvalitní pracovní místa, územní, ekonomickou a sociální soudržnost a které mohou účinněji reagovat na evropské a celosvětové společenské výzvy. V této souvislosti má zásadní význam maximální využívání informačních a komunikačních technologií.

(9) Členské státy by měly v rámci strategie Evropa 2020 provádět reformy zaměřené na „inteligentní růst“, jehož hybnou silou by měly být znalosti a inovace. Reformy by se měly zaměřit na zvyšování kvality vzdělávání, zajištění přístupu ke vzdělání pro všechny, snižování počtu osob, které nedokončily školní vzdělání či odbornou přípravu, zajištění práva každé osoby na celoživotní učení za účelem umožnění rozvoje, uznávání a certifikace kvalifikací a na zlepšování výsledků výzkumu a produktivity podniků tak, aby se prosazovaly inovace a předávání znalostí v celé Evropské unii s cílem odstranit regionální nerovnosti a zabránit „odlivu mozků“ Měly by rovněž podporovat soukromé podnikání a rozvoj malých a středních podniků a napomáhat přerodu kreativních myšlenek v inovativní produkty, inovativní a sociálně hodnotné služby a postupy, které mohou vytvářet růst, kvalitní a udržitelná pracovní místa, územní, ekonomickou a sociální soudržnost a které mohou účinněji reagovat na evropské a celosvětové společenské výzvy. V této souvislosti má zásadní význam maximální využívání informačních a komunikačních technologií.

Pozměňovací návrh   12

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 9 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(9a) Ve snaze zvýšit hospodářský růst by členské státy měly potlačovat opatření, která jej zpomalují, např. administrativní zátěž, nadměrnou regulaci a normalizaci, vysoké zdanění a ochranářské tendence.

Pozměňovací návrh   13

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 9 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(9b) Dosažení hlubokého a účinného jednotného trhu je klíčovým nástrojem pro zajištění celkové makroekonomické výkonnosti EU; je zvlášť zásadní pro spolehlivost hospodářské a měnové unie při dosahování hospodářského přínosu, obnově růstu a vytváření nových pracovních příležitostí.

Pozměňovací návrh   14

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10) Členské státy by se rovněž měly prostřednictvím svých programů reforem zaměřit na udržitelný růst. Udržitelný růst znamená vytvoření udržitelné a konkurenceschopné ekonomiky, která bude účinně využívat zdroje, spravedlivé rozdělování nákladů a výnosů a uplatnění vedoucího postavení Evropy v rámci rozvoje nových postupů a technologií, včetně ekologicky šetrných technologií. Členské státy by měly provádět reformy, které jsou zapotřebí ke snižování emisí skleníkových plynů a účinnému využívání zdrojů. Měly by rovněž zdokonalit podnikatelské prostředí, podněcovat tvorbu „zelených pracovních míst a modernizovat průmyslovou základnu.

(10) Členské státy by se rovněž měly prostřednictvím svých programů reforem zaměřit na udržitelný růst a měly by vycházet z důstojných pracovních míst. Udržitelný růst znamená vytvoření udržitelné a konkurenceschopné ekonomiky, která bude účinně využívat zdroje, spravedlivé rozdělování nákladů a výnosů s dostatečným financováním poskytnutým na restrukturalizaci a uplatnění vedoucího postavení Evropy v rámci rozvoje nových postupů a technologií, především včetně ekologicky šetrných technologií, které budou vytvářet více pracovních míst. Tyto technologie by měly být co nejdostupnější všem podnikům, včetně mikropodniků a malých a středních podniků. Členské státy by měly provádět reformy, které jsou zapotřebí ke snižování emisí skleníkových plynů a účinnému využívání zdrojů. Měly by rovněž zdokonalit podnikatelské prostředí, podněcovat tvorbu udržitelných pracovních míst ve starých a nových ekonomikách, včetně poskytování odborné přípravy a dovedností, které jsou pro tato pracovní místa potřebné, a modernizovat průmyslovou základnu, zejména v oblasti transformace.

Pozměňovací návrh   15

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11) Členské státy by se také měly prostřednictvím svých programů reforem zaměřit na „nevylučující růst“. Nevylučující růst představuje vytvoření soudržné společností, jejíž členové jsou schopni předjímat a zvládat změny, a aktivně se tak podílejí na životě společnosti a na fungování ekonomiky. Reformy členských států by proto měly zajistit přístup a příležitosti pro každého v průběhu života, a snížit tak chudobu a sociální vyloučení, a to prostřednictvím odstranění překážek omezujících účast na trhu práce, zejména pokud jde o ženy, starší pracovníky, mladé lidi, osoby se zdravotním postižením a legální migrující pracovníky. Reformy by rovněž měly zajistit, aby hospodářský růst měl přínos pro všechny obyvatele a pro všechny regiony. Ústředním tématem programů reforem členských států by proto mělo být zajištění účinného fungování trhu práce, a to prostřednictvím investic do úspěšných přestupů na trhu práce, rozvoje vhodných dovedností, zvyšování kvality zaměstnanosti a boje proti segmentaci, strukturální nezaměstnanosti a nečinnosti při současném zajištění odpovídající a udržitelné sociální ochrany a aktivního zapojení do snižování chudoby.

(11) Členské státy by se také měly prostřednictvím svých programů reforem zaměřit na „nevylučující růst“. Nevylučující růst představuje vytvoření soudržné společnosti, jejíž členové jsou schopni předjímat a zvládat změny, zejména ty, které přinášejí nové technologie, automatizace a počítačová revoluce, a aktivně se tak podílejí na životě společnosti a na fungování ekonomiky. Reformy členských států by proto měly zajistit přístup a příležitosti pro každého v průběhu života, a snížit tak chudobu a sociální vyloučení, a to prostřednictvím odstranění překážek omezujících účast na trhu práce, zejména pokud jde o ženy, starší pracovníky, mladé lidi, pečovatele, osoby se zdravotním postižením, nekvalifikované pracovníky, menšiny, zejména Romy, legální migrující pracovníky a ty, kdo nejsou schopni se zapojit do pracovního trhu. Vytvořením vhodných nástrojů by členské státy rovněž měly zajistit, aby hospodářský růst měl přínos pro všechny obyvatele a pro všechny regiony. Ústředním tématem programů reforem členských států by proto mělo být zajištění účinného fungování trhu práce, a to prostřednictvím investic do úspěšných přestupů na trhu práce, systémů odborné přípravy a rozvoje dovedností odpovídajících potřebám trhu práce, zvyšování kvality zaměstnanosti a rovnosti žen a mužů, boje proti segmentaci prostřednictvím poskytování zabezpečení pro pracovníky v rámci všech forem zaměstnání, diskriminaci, strukturální nezaměstnanosti, zejména nezaměstnanosti mladých, a nečinnosti při současném zajištění odpovídající a udržitelné sociální ochrany a aktivního zapojení do snižování chudoby.

Pozměňovací návrh   16

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 11 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11a) V souvislosti s cílem „nevylučujícího růstu“ by členské státy měly na základě podnětu Komise stanovit vhodný legislativní rámec pro nové formy práce. Tento rámec by se měl zaměřit jednak na zajištění flexibilních forem zaměstnání při současném zabránění segmentaci trhu práce a při zaručení komplexní ochrany individuálních a kolektivních pracovních práv, včetně slučitelnosti pracovního a soukromého života, a jednak na dostatečné sociální zabezpečení pracovníků.

Pozměňovací návrh   17

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12) Strukturální reformy EU a členských států mohou účinně napomáhat růstu a zaměstnanosti, jestliže posilují konkurenceschopnost EU v celosvětové ekonomice, otevírají nové příležitosti pro vývozce z EU a poskytují konkurenční přístup k důležitým oblastem dovozu. Reformy by proto měly zohlednit dopady na vnější konkurenceschopnost tak, aby se posílil evropský růst a podíl na otevřených a konkurenčně spravedlivých trzích po celém světě.

(12) Strukturální reformy EU a členských států mohou účinně napomáhat kvalitativnímu růstu a udržitelné a kvalitní zaměstnanosti, jestliže přiměřeně reagují na přetrvávající hospodářskou a finanční krizi, a tak posilují konkurenceschopnost EU v celosvětové ekonomice, otevírají nové příležitosti pro vývozce z EU a poskytují konkurenční přístup k důležitým oblastem dovozu. Reformy by proto měly zohlednit dopady na vnější konkurenceschopnost tak, aby se v Evropské unii posílil růst a podíl na otevřených a konkurenčně spravedlivých trzích po celém světě, přičemž by EU měla usilovat o důkladný globální dohled nad subjekty, jež mají značný vliv na zaměstnanost, pracovní mobilitu a sociální finanční produkty, jako jsou důchody.

Pozměňovací návrh   18

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13) Strategii Evropa 2020 musí doplňovat integrovaný soubor politik, které by členské státy měly provádět úplně a ve stejném tempu tak, aby se dosáhlo příznivých vedlejších účinků koordinovaných strukturálních reforem.

(13) Strategii Evropa 2020 musí doplňovat integrovaný soubor politik, které by členské státy měly provádět účinně, s ohledem na svou vlastní vnitrostátní situaci a na své konkrétní problémy tak, aby se dosáhlo příznivých vedlejších účinků koordinovaných strukturálních reforem. Mezi opatřeními v ekonomické oblasti, oblasti uaměstnanosti a v sociální oblasti, která přijímají členské státy, by měla být zajištěna soudržnost.

Pozměňovací návrh   19

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 13 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13a) Vytvoření podmínek pro vstup žen a dívek do odvětví, kde jsou ženy velmi nedostatečně zastoupeny, a boj proti stereotypům, které v těchto profesích stále panují, jsou klíčová opatření pro zajištění rovnosti mezi ženami a muži a nabídek na trhu práce. Veškeré politiky a opatření v rámci strategie Evropa 2020 by tedy měly výrazně podporovat rovné příležitosti a rovnost žen a mužů a systematicky je zohledňovat. Tyto politiky by měly zahrnovat iniciativy zaměřené na posílení práv žen a boj proti diskriminaci žen. Je třeba přezkoumat systémy sociálního zabezpečení za účelem odstranění prvků vedoucích k nerovnosti mezi ženami a muži. V odvětvích, v nichž jsou ženy nadprůměrně zastoupeny, by měly být zlepšeny pracovní podmínky. Je také třeba zabývat se problémem nedobrovolného částečného úvazku v zaměstnání a měla by být posílena rovnost žen a mužů v přístupu k odborné přípravě a vzdělávání. Mzdové rozdíly mezi ženami a muži by měly být do roku 2020 sníženy na 0–5 %. Důležitou cestou, jak usnadnit a podpořit proces vedoucí k rovnosti žen a mužů, je také rozšíření nabídky dostupných, finančně přijatelných, flexibilních a kvalitních pečovatelských služeb pro všechny, především rozšíření dostupnosti služeb péče o dítě.

Pozměňovací návrh   20

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 13 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13b) Při plánování a využívání finančních prostředků EU, včetně prostředků z Evropského sociálního fondu, Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti, by členské státy měly zohlednit strategii Evropa 2020, především její aspekty zaměstnanosti a sociální aspekty. Důraz je kladen na důležitost většího využití součinnosti a doplňkovosti, kterou nabízí různé dostupné finanční nástroje, při plnění komplexních cílů strategie EU 2020, pokud jde o inteligentní, nevylučující a ekologicky šetrný růst, a při účinnější podpoře nejvíce znevýhodněných mikroregionů a nejzranitelnějších skupin, jež se potýkají s komplexními vícerozměrnými znevýhodněními. Využívání finančních prostředků EU musí snížit množství administrativních překážek a usnadnit dlouhodobá opatření.

Pozměňovací návrh   21

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14) I když jsou tyto hlavní směry určeny členským státům, strategie Evropa 2020 by se měla provádět ve spolupráci se všemi vnitrostátními, regionálními i místními orgány, měla by úzce zapojovat parlamenty, jakož i sociální partnery a zástupce občanské společnosti, kteří se budou podílet na tvorbě národních programů reforem, na jejich provádění a celkové informovanosti o strategii.

(14) I když jsou tyto hlavní směry určeny členským státům, strategie Evropa 2020 by se měla provádět ve spolupráci se všemi vnitrostátními, regionálními i místními orgány, měla by úzce zapojovat parlamenty, jakož i sociální partnery a zástupce občanské společnosti, kteří se budou podílet na tvorbě národních programů reforem, na jejich provádění a celkové informovanosti o strategii, neboť sociální politiky musí odpovídat místním podmínkám a preferencím.

Pozměňovací návrh   22

Bod odůvodnění 14 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(14a) Aby se zajistilo provedení hlavních směrů politiky zaměstnanosti v členských státech, měla by být zlepšena otevřená metoda koordinace, neboť její dopad v členských státech je příliš malý.

Odůvodnění

Vzhledem k nestejnému pokroku v provádění Lisabonské strategie v různých zemích EU panují stále větší pochybnosti, pokud jde o užitečnost otevřené metody koordinace. Je proto potřeba ji zlepšit, aby měla větší vliv na provádění stanovených cílů.

Pozměňovací návrh   23

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15) Strategii Evropa 2020 doplňuje menší soubor hlavních směrů, které nahrazují původní soubor 24 směrů a zaměřují se na otázky zaměstnanosti a hlavní otázky hospodářské politiky provázaným způsobem. Hlavní zásady politiky zaměstnanosti členských států, které jsou připojeny v příloze k tomuto rozhodnutí, jsou vnitřně propojeny s hlavními směry hospodářské politiky členských států a Unie uvedenými v příloze doporučení Rady […] ze dne […]. Dohromady tvoří „Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020“.

(15) Strategii Evropa 2020 doplňuje soubor hlavních směrů, které nahrazují původní soubor 24 směrů a zaměřují se na otázky zaměstnanosti, upevnění sociální soudržnosti a hlavní otázky hospodářské politiky provázaným způsobem. Hlavní zásady politiky zaměstnanosti členských států, které jsou připojeny v příloze k tomuto rozhodnutí, jsou vnitřně propojeny s hlavními směry hospodářské politiky členských států a Unie uvedenými v příloze doporučení Rady […] ze dne […]. Dohromady tvoří „Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020“.

Pozměňovací návrh   24

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16) Tyto nové integrované hlavní směry odrážejí závěry Evropské rady. Členským státům poskytují jasné pokyny, pokud jde o definování národních programů reforem, provádění reforem s ohledem na jejich vzájemnou provázanost a v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Tyto hlavní zásady budou základem pro veškerá specifická doporučení, která Rada přijímá pro konkrétní členský stát. Budou rovněž podkladem pro přípravu společné zprávy o zaměstnanosti, kterou Rada a Komise zasílají každoročně Evropské radě.

(16) Tyto nové integrované hlavní směry odrážejí závěry Evropské rady. Členským státům poskytují jasné pokyny, pokud jde o definování národních programů reforem, provádění reforem s ohledem na jejich vzájemnou provázanost a v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Tyto hlavní zásady budou základem pro veškerá specifická doporučení, která Rada přijímá pro konkrétní členský stát, při zohlednění různé výchozí situace členských států. Budou rovněž podkladem pro přípravu společné zprávy o zaměstnanosti, kterou Rada a Komise zasílají každoročně Evropské radě.

Pozměňovací návrh  25

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17) I když se tyto zásady musí připravit každý rok, měly by být až do roku 2014 v zásadě stabilní, aby bylo možné se zaměřit na jejich provádění,

(17) Tyto zásady by měly být až do roku 2020 v zásadě stabilní, aby bylo možné řádně kontrolovat plnění cílů, které jsou v nich stanoveny. Každé tři roky by mělo být provedeno hodnocení dosažených cílů.

Pozměňovací návrh   26

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 17 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(17a) Mezitím by přijatá opatření a jejich výsledky měly být akademicky analyzovány a kriticky přezkoumány.

Pozměňovací návrh   27

Návrh rozhodnutí

Článek 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Hlavní zásady uvedené v příloze se promítnou do politiky zaměstnanosti jednotlivých členských států, které tyto státy oznámí v rámci národních programů reforem. Členské státy by měly navrhnout programy reforem, které budou v souladu s cíli stanovenými v „Integrovaných hlavních směrech strategie Evropa 2020“.

Hlavní zásady uvedené v příloze a v národních programech reforem se provádějí v politice zaměstnanosti jednotlivých členských států. Dopad národních programů reforem, které musí být v souladu s cíli stanovenými v těchto hlavních směrech, na zaměstnanost a sociální oblast, musí být pečlivě sledován.

Pozměňovací návrh   28

Návrh rozhodnutí

Článek 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 2a

Při koncipování a provádění vnitrostátních reforem s ohledem na hlavní směry uvedené v příloze zajistí členské státy účinné řízení politik v oblasti zaměstnanosti a sociálních politik. Do procesu tvorby, provádění, sledování a hodnocení těchto programů, včetně definice cílů a ukazatelů, budou úzce zapojeny zúčastněné subjekty, včetně subjektů na regionální a místní úrovni a včetně subjektů, které budou ovlivněny různými aspekty strategie Evropa 2020, parlamentní orgány a sociální partneři.

 

Na hlavní cíle EU vymezené v příloze naváží vhodné dílčí cíle a ukazatele, včetně ukazatelů výsledků a závěrů, a vnitrostátní cíle, ukazatele a srovnávací tabulky. Členské státy tyto cíle a ukazatele zohlední, jakož i hlavní směry a případná doporučení Rady určená konkrétním členským státům.

 

Členské státy podrobně sledují dopad reforem prováděných v rámci jednotlivých vnitrostátních reforem na zaměstnanost a sociální oblast.

 

Při předkládání zpráv o uplatňování hlavních směrů obsažených v příloze se členské státy řídí schématem dohodnutým na úrovni Unie a zařazují do nich stejné prvky, aby byla zajištěna jasnost, transparentnost a srovnatelnost mezi členskými státy.

Pozměňovací návrh   29

Návrh rozhodnutí

Příloha – Hlavní směr 7 – nadpis

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Hlavní směr 7: Zvýšit zapojení do trhu práce a snížit strukturální nezaměstnanost

Hlavní směr 7: Vytvořit více a lepších pracovních míst, snížit nezaměstnanost a zvýšit zapojení do trhu práce na 75 % obyvatel v aktivním věku

Pozměňovací návrh   30

Návrh rozhodnutí

Příloha – Hlavní směr 7 – odst. -1 (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Členské státy zaměří své vnitrostátní cíle na zvýšení podílu zaměstnanosti žen a mužů na 75 % do roku 2020 s cílem dosáhnout plné zaměstnanosti, a to zejména intenzivnějším zapojením mladých lidí, starších pracovníků, pracovníků s nízkou kvalifikací a pracovníků se zdravotním postižením, menšin, zejména Romů do trhu práce i lepší integrací legálních migrujících pracovníků. Členské státy navíc stanoví své vnitrostátní cíle tak, aby se zvýšil podíl vzdělávajících se, odborně připravujících se či zaměstnaných žen a mužů ve věku od 15 do 24 let nejméně na 90 %.

 

Členské státy do roku 2014 zvýší míru zaměstnanosti o 10 % a zaměří se při tom na tyto skupiny obyvatelstva:

 

– mladí lidé ve věku 15 až 25 let;

 

– starší pracovníci ve věku 50 až 64 let;

 

– ženy;

 

– nekvalifikovaní pracovníci;

 

– osoby se zdravotním postižením;

 

– osoby pocházející z prostředí přistěhovalců;

 

Podíl osob, které jsou dlouhodobě nezaměstnané, by měl být snížen o 10 %.

Pozměňovací návrh   31

Návrh rozhodnutí

Příloha – Hlavní směr 7 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy by měly integrovat zásady flexibilních sociálních jistot, které schválila Evropská rada, do vlastních politik trhů práce a uplatňovat je. Bude se tak plně využívat podpora z Evropského sociálního fondu a zohlední se zvyšování podílu na trhu práce i boj proti segmentaci trhu a nečinnosti, nerovnostem mezi ženami a muži a zároveň se sníží strukturální nezaměstnanost. Opatření k podpoře flexibility a bezpečnosti by měla být jak vyvážená, tak by se měla vzájemně posilovat. Členské státy by proto měly zavést pracovní smlouvy, které jsou zároveň flexibilní i spolehlivé, aktivní politiky trhu práce, účinné celoživotní učení, politiky podporující pracovní mobilitu a odpovídající systémy sociálního zabezpečení, které budou poskytovat zajištění při profesních změnách a zároveň jasně stanoví práva a odpovědnosti nezaměstnaného tak, aby aktivně hledal práci.

Pro dosažení tohoto cíle by členské státy měly podporovat růst, a tím vytvářet nová důstojná pracovní místa a zvyšovat inovační potenciál hospodářství, zejména malých a středních podniků, a zbavit průmysl administrativních a mimotarifních překážek. Za tímto účelem by měly členské státy vytvořit nástroje pro regulaci a podporu, jež zohlední různorodost podnikání a práv pracovníků, aby tak všechny formy společností měly rovnocenné podmínky, pokud jde o hospodářskou soutěž a propagaci. S cílem usnadnit přístup žen a mladých lidí na pracovní trh a s ohledem na demografické výzvy je třeba vytvořit podmínky pro dostatek zařízení péče o děti, aby bylo pro všechny děti v předškolním věku k dispozici místo v pečovatelském zařízení mimo rodinu a aby všichni mladí lidé v úzké spolupráci se sociálními partnery měli po ukončení školní docházky během čtyř měsíců zajištěno skutečné pracovní místo, popř. možnost odborné přípravy či dalšího vzdělávání. Dlouhodobě nezaměstnaným osobám by měla být nabídnuta opatření pro dosažení zaměstnatelnosti, pro něž by měly být stanoveny množstevní cíle pro posílení preventivní politiky trhu práce. Alespoň 25 % veškerých dlouhodobě nezaměstnaných osob by tedy v roce 2014 mělo být zapojeno do aktivních opatření trhu práce v podobě pokročilého odborného vzdělávání, obecného vzdělávání nebo přechodu do jiného zaměstnání.

Pozměňovací návrh   32

Návrh rozhodnutí

Příloha – Hlavní směr 7 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy by měly zintenzívnit sociální dialog a reagovat na segmentaci trhu práce opatřeními, které se zaměří na dočasnou a nejistou zaměstnanost, částečnou zaměstnanost a nezákonné zaměstnávání. Profesní mobilita by měla být odměňována. Je zapotřebí se zaměřit na kvalitu pracovních míst a pracovních podmínek tím, že se bude bojovat proti nízkým platům a zajistí se dostatečné sociální zabezpečení i pro osoby, které mají pracovní smlouvy na dobu určitou nebo jsou samostatně výdělečně činné. Je třeba posílit služby zaměstnanosti a zpřístupnit je všem, a to i mladým lidem a osobám, které jsou nejvíce ohroženy nezaměstnaností. Tyto služby by měly vycházet z osobního přístupu a měly by se zaměřit na osoby, které mají nejtěžší přístup na trh práce.

Členské státy by měly ve spolupráci se sociálními partnery zvyšovat míru zaměstnanosti prostřednictvím aktivačních opatření určených zejména pro mladé lidi, osoby s nízkou kvalifikací a osoby vyžadující zvláštní ochranu nebo podporu, a sice poskytováním poradenství, vzděláváním a odbornou přípravou na základě potřeb pracovního trhu. Členské státy by měly zajistit a posílit rovné zacházení a stejnou mzdu za stejnou práci na stejném pracovišti, jak je stanoveno v článcích 18 a 157 Smlouvy o fungování Evropské unie. Kvalita pracovních míst by se měla rovněž řešit snížením počtu chudých pracujících. Dále by měly členské státy vhodnými programy zvyšovat zaměstnatelnost legálních migrujících pracovníků. Trvalé úsilí a inovativní programy jsou rovněž nezbytné pro opětovné začlenění osob se zdravotním postižením na trh práce, a to i za použití dotovaných pracovních míst. Členské státy by měly odstranit překážky, které novým pracovníkům ztěžují vstup na trh práce, podporovat vytváření pracovních míst a sociální inovace a zvyšovat kvalitu a účinnost subjektů zprostředkovávajících práci, včetně veřejných služeb zaměstnanosti. Úřady práce musí nabízet programy odborné přípravy a osobního vedení, a to zejména v oblasti informačních a komunikačních technologií, a také přístup k vysokorychlostnímu internetu pro žadatele o práci, zvláště pro starší osoby, legální přistěhovalce, etnické menšiny a osoby se zdravotním postižením s cílem co nejvíce zjednodušit hledání pracovního místa. V této souvislosti by měly být podporovány individuální i kolektivní formy samostatné výdělečné činnosti, a to prostřednictvím typu podniků sociální ekonomiky. Měla by být přijata zvláštní opatření proti nadměrnému zastoupení žen na špatně placených pracovních místech a měla by být účinněji podporována zaměstnanost žen na řídících pozicích s cílem předcházet segmentaci trhu práce na základě pohlaví. Zejména by měly být změněny předpisy upravující pracovní dobu tak, aby umožňovaly pracovní proces, který vyhovuje potřebám skloubení profese a rodiny a který dovoluje flexibilnější odchod z pracovního života do důchodu. Členské státy by měly přijmout opatření na podporu zapojení otců do péče o děti a zrevidovat své daňové systémy tak, aby podporovaly zaměstnanost. Strategie v oblasti externí a interní flexikurity pro zvýšení flexibility, jejichž cílem je účinněji reagovat na výrobní cykly, by měly být lépe uplatňovány pomocí aktivní politiky trhu práce a vhodných systémů sociálního zabezpečení dostupných pro pracovníky ve všech formách zaměstnání, aby při změně zaměstnání nedocházelo k nepřiměřeným finančním výdajům. Je potřeba zdůraznit, že flexibilita bez sociální jistoty není udržitelným způsobem zvyšování zaměstnanosti. To by mělo být doplněno o jednoznačný závazek aktivně podporovat hledání zaměstnání. Nové formy organizace práce, jako je atypická dočasná práce, práce na částečný úvazek a práce na dálku nebo mobilita pracovníků, nesmí vést k omezení individuálních a kolektivních pracovních práv a sociální ochrany pro dotčené osoby. Mělo by být zajištěno, aby nové formy zaměstnávání nebyly vytvářeny na úkor standardních smluv (na plný úvazek a na dobu neurčitou). Mělo by být rovněž vynaloženo úsilí na boj proti neohlášenému zaměstnávání prostřednictvím účinných opatření pro sledování a provádění pracovních práv. Důstojná práce podporovaná MOP a „dobrá práce“ jako hlavní zásada musí být pro vytváření pracovních míst i pro zařazení na trh práce určující. Při podpoře fungování a výkonu trhu práce by členské státy měly podporovat sociální partnerství a aktivně zapojovat sociální partnery do vytváření vnitrostátní politiky a měly by v souladu s vnitrostátními právními předpisy a praxí plně respektovat jejich právo uzavírat a uplatňovat kolektivní dohody.

Pozměňovací návrh   33

Návrh rozhodnutí

Příloha – Hlavní směr 7 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Je nanejvýš důležité vytvořit kvalitní pracovní místa, jež jsou potřebná rovněž z dlouhodobého hlediska a která mají vysokou přidanou hodnotu. Je proto zásadní, aby politiky v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti podporovaly změny hospodářské struktury. Pracovní místa zaniklá během hospodářské krize zpravidla nebudou obnovena ve stejném počtu a ve stejných odvětvích jako dříve. Proto musí vzdělávací systém flexibilně zareagovat na požadavky trhu práce, které souvisejí s novou strukturou hospodářství. Politika zaměstnanosti musí zajistit, aby pracovníci mohli co nejvolněji přecházet jak mezi odvětvími hospodářství, tak mezi různými státy na trhu práce. Je proto důležitější než v minulosti, aby byly přijaty dlouhodobé cíle jakožto výchozí bod a aby byla pozornost upřena více na koordinovaná opatření v rámci politik v oblasti podniků, vzdělávání a zaměstnanosti.

Pozměňovací návrh   34

Návrh rozhodnutí

Příloha – Hlavní směr 7 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy by měly přezkoumat daňové a dávkové systému a kapacitu veřejných služeb v rámci poskytování nezbytné podpory, aby se zvýšila konkurenceschopnost a podíl na trhu práce, zejména v případě osob s nižším vzděláním a v souladu s hlavním směrem politiky č. 2. Členské státy by měly zvýšit zapojení pracovních sil prostřednictvím politik, které propagují aktivní stárnutí, rovnost mezi ženami a muži, včetně rovného odměňování, a integraci mladých lidí, osob se zdravotním postižením, legálních migrujících pracovníků a dalších zranitelných skupin do trhu práce. Politiky v oblasti rovnováhy pracovního a soukromého života spolu s dostupnou péčí a inovacemi v organizaci práce by měly urychlit zvyšování podílů zaměstnanosti, zejména pokud jde o mladé lidi, starší pracovníky a ženy, aby bylo možné udržet především vysoce kvalifikované ženy ve vědeckých a technických oborech. Členské státy by měly rovněž odstranit překážky na trhu práce, které brání vstupu nových pracovníků, podporovat samostatně výdělečně činné osoby a tvorbu pracovních míst v oblastech, jako jsou např. ekologicky zaměřená pracovní místa a péče i podpora sociálních inovací.

V této souvislosti by měly být plně využívány prostředky z Evropského sociálního fondu za účelem zvyšování zaměstnatelnosti a kvality pracovních míst, a sice pomocí opatření pro rozvoj osobních schopností a splnění kvalitativních nároků perspektivních povolání. Pro posílení profesní mobility je nezbytné, aby členské státy zlepšily připravenost lidí na mobilitu v rámci Evropské unie prostřednictvím pobídek. Ve snaze toho dosáhnout by měla být přezkoumána a případně zjednodušena pravidla pro získávání dotací z Evropského sociálního fondu. Vnitrostátní rozpočty a rozpočet EU, včetně Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, by měly být koordinovány a řízeny tak, aby připravily pracovní sílu pro udržitelné hospodářství. Za tímto účelem by členské státy měly přijmout opatření ke zveřejnění informací o účelu těchto fondů a o podmínkách jejich využití.

Pozměňovací návrh   35

Příloha – Hlavní směr 7 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Členské státy musí podporovat nástroj mikrofinancování EU jako příklad kombinace hospodářských a sociálních opatření za účelem podpory růstu hospodářství a zaměstnanosti.

 

Vnitrostátní a evropské nástroje mikrofinancování musí být doprovázeny zvláštními programy odborné přípravy a osobního vedení a systémy sociálních dávek, které zajistí minimální mzdu v prvním roce po zahájení podnikání, aby se tak podnikání stalo reálnou možností.

Pozměňovací návrh   36

Návrh rozhodnutí

Příloha – Hlavní směr 7 – odst. 3 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Členské státy by rovněž měly podporovat sociální služby obecného zájmu a investovat do nich, a to včetně oblasti zaměstnanosti, zdravotnických služeb a služeb na podporu bydlení, jež musí být dostatečným způsobem financovány.

Pozměňovací návrh   37

Návrh rozhodnutí

Příloha – Hlavní směr 7 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Hlavní směr EU, na jehož základě členské státy stanoví vlastní národní cíle, je snaha dosáhnout do roku 2020 celkem 75 % podílu zaměstnanosti žen a mužů ve věku od 20 do 64 let. Tohoto cíle se má dosáhnout i prostřednictvím vyššího podílu mladých lidí, starších pracovníků a pracovníků s nižším vzděláním na trhu práce i prostřednictvím lepší integrace legálních migrujících pracovníků.

vypouští se

(Poslední odstavec hlavního směru 7 ve znění Komise se v pozměňovacím návrhu Parlamentu přesouvá před první odstavec.)

Pozměňovací návrh   38

Návrh rozhodnutí

Příloha – Hlavní směr 8 – nadpis

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Hlavní směr 8: Rozvíjet kvalifikovanou pracovní sílu, která bude reagovat na potřeby pracovního trhu, prosazovat kvalitu zaměstnanosti a celoživotní učení

Hlavní směr 8: Prosazovat kvalitu zaměstnanosti a celoživotní učení, podporovat důstojnou práci a rozvíjet kvalifikovanou pracovní sílu

Pozměňovací návrh   39

Návrh rozhodnutí

Příloha – Hlavní směr 8 – odst. -1 (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Členské státy stanoví své vnitrostátní cíle tak, aby se do roku 2020 snížil podíl předčasně ukončené školní docházky pod 10 % a aby se současně zvýšil podíl populace ve věku mezi 30 a 34 lety s ukončeným vysokoškolským nebo obdobným vzděláním na nejméně 40 %.

Pozměňovací návrh   40

Návrh rozhodnutí

Příloha – Hlavní směr 8 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy by měly podporovat produktivitu a zaměstnatelnost vhodným poskytováním znalostí a vzdělání, které odpovídají stávajícím i budoucím požadavkům trhu práce. Kvalitu původního vzdělání a zajímavou odbornou přípravu musí doplnit pobídky v oblasti celoživotního učení, možností druhé šance, které všem dospělým poskytnou možnost o stupeň zvýšit svoji kvalifikaci, a v oblasti cílené migrace a integračních politik. Členské státy by měly vytvářet systémy pro uznávání získaných dovedností, odstraňovat překážky profesní a geografické mobility pracovníků, podporovat získávání průřezových schopností a kreativitu a zaměřit své úsilí zejména na podporu pracovníků s nižším vzděláním, zvýšit zaměstnatelnost starších pracovníků, ale zároveň zdokonalit odbornou přípravu, vzdělávání a zkušenosti vysoce kvalifikovaných pracovníků, včetně vědců.

Poskytování kvalitního původního vzdělání a zajímavé odborné přípravy, které pracovníkům pomohou přizpůsobit jejich dovednosti požadavkům trhu práce, je pro členské státy vysokou prioritou. Musí být doplněny možností druhé šance pro mladé lidi, zvláště ve věku od 25 do 35 let zahrnující povinnou nabídku vzdělávání a odborné přípravy a účinnými pobídkami v oblasti celoživotního učení, přičemž se sociální partneři vyzývají, aby poskytli čas a také finanční podporu pro odbornou přípravu. Zejména by však členské státy měly snížit počet osob, které předčasně ukončí školní docházku, na méně než 10 % a doplnit politiku v oblasti migrace a integrace o možnosti výuky jazyků a společenských věd. Členské státy by měly také vytvářet systémy pro uznávání získaných schopností a dovedností.

Pozměňovací návrh   41

Návrh rozhodnutí

Příloha – Hlavní směr 8 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy by ve spolupráci se sociálními partnery a podnikovou sférou měly zdokonalit přístup k odborné přípravě, posílit vzdělávání a profesní poradenství společně se systematickým poskytováním informací o nových pracovních příležitostech, podporovat soukromé podnikání a lépe předvídat potřeby v oblasti požadovaných dovedností. Finanční příspěvky ze státních prostředků, ale i od jednotlivců a zaměstnavatelů by měly podpořit investice do rozvoje lidských zdrojů, zvyšování kvalifikace a účast na systémech celoživotního učení. Členské státy by měly ve spolupráci se sociálními partnery zavést systémy, aby podpořily mladé lidi, zejména pokud jde o ty, kteří nejsou zaměstnaní, nestudují nebo se neúčastní odborné přípravy. Tyto systémy by měly napomoci čerstvým absolventům škol najít první zaměstnání nebo zahájit další studium nebo odbornou přípravu, včetně vyučení. Zároveň by tyto systémy umožňovaly rychlou reakci v případě, kdy se mladý člověk stane nezaměstnaným. Pravidelné sledování účinnosti politik v oblasti zvyšování kvalifikací a předvídání potřeb by mělo napomoci identifikaci oblastí, v nichž je zapotřebí dosáhnout zlepšení a zvýšit přizpůsobivost systémů vzdělávání a odborné přípravy potřebám trhu práce. Členské státy by měly k podpoře těchto cílů zcela uvolnit prostředky z fondů EU.

Členské státy by ve spolupráci se sociálními partnery a podniky měly zdokonalit přístup ke vzdělávání, včetně odborné přípravy, posílit vzdělávání a profesní poradenství společně se systematickým poskytováním informací a vhodnými opatření na podporu nových pracovních příležitostí, podporovat soukromé podnikání, rozvoj malých a středních podniků a lépe předvídat potřeby v oblasti kvalitativních požadavků. Rozvoj lidských zdrojů, zvyšování kvalifikace a další vzdělávání mají být financovány ze společných finančních příspěvků zaměstnavatelů a vlád. Přístup ke kvalitnímu všeobecnému a odbornému vzdělávání a opětovné začlenění těch, kteří předčasně ukončí školní docházku, do systému vzdělávání by mělo být zajištěno vždy a všem. Členské státy by měly investice do vzdělávání směřovat tak, aby bylo dosaženo cíle zvýšení kvalifikace aktivního obyvatelstva, a měly by rovněž zohlednit neformální a neoficiální vzdělávání. Reformy, zejména v oblasti zaměstnatelnosti, by se přitom měly zaměřit na získávání klíčových kompetencí, které každý zaměstnanec potřebuje k tomu, aby uspěl v ekonomice založené na znalostech, zejména na další vzdělávání či znalosti v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT). Je zapotřebí přijmout opatření, která zajistí, že se studijní mobilita mladých lidí a učitelů stane standardem. Členské státy by měly zlepšit otevřenost a relevanci systémů všeobecného vzdělávání a jiné než odborné přípravy pro všechny věkové kategorie, a to především zavedením vnitrostátního rámce kvalifikací, které umožní flexibilní vzdělávání, rozvíjením partnerství mezi institucemi všeobecného vzdělávání a odborné přípravy a pracovním světem, včetně placeného učebního poměru, aby se podstatně zvýšil podíl osob s vyšším dosaženým akademickým nebo odborným vzděláním.

Pozměňovací návrh   42

Návrh rozhodnutí

Příloha – Hlavní směr 8 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Pravidelné sledování účinnosti politik v oblasti zvyšování kvalifikací a předvídání potřeb by mělo napomoci identifikaci oblastí, v nichž je zapotřebí dosáhnout zlepšení a zvýšit přizpůsobivost systémů vzdělávání a odborné přípravy potřebám trhu práce. Členské státy by měly k podpoře těchto cílů zcela uvolnit prostředky z fondů EU.

Pozměňovací návrh   43

Návrh rozhodnutí

Příloha – Hlavní směr 8 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Hlavní směr 8a: Posílit politiku sociální a hospodářské soudržnosti v rámci podpory zaměstnanosti

 

Členské státy se zavazují, že své vnitrostátní cíle jak na vnitrostátní úrovni, tak mezi sebou navzájem, uspořádají, doplní, zkoordinují a upraví tak, aby se snížila nevyváženost hospodářského rozvoje mezi regiony.

 

Členské státy jsou si vědomy toho, že politika soudržnosti tím, že zohledňuje regionální specifika, podporuje regiony v překonávání jejich sociálně ekonomických obtíží a vyrovnává rozdíly, představuje účinný nástroj, který slouží hlavním směrům jako podpora, avšak není jim podřízený.

 

Stěžejními prvky řízení a realizace této strategie by měl být integrovaný přístup, víceúrovňová správa a zásady partnerství, kdy mimořádně důležitou úlohu musí sehrát regionální a místní úroveň, jejichž prostřednictvím lze oslovit nesčetné hospodářské a sociální činitele, sídlící a aktivně působící v Unii, zejména malé a střední podniky, a to především z oblasti sociální ekonomiky.

 

Politika soudržnosti proto nepředstavuje pouze stabilní zdroj finančních prostředků, ale také mocný nástroj hospodářského rozvoje, tedy i zaměstnanosti ve všech regionech Unie.

 

Členské státy by měly více investovat do dopravy, energií, telekomunikací a infrastruktury informačních technologií a plně využívat evropské strukturální fondy.

 

Zapojení potenciálních příjemců do programů spolufinancovaných Unií by mělo být podpořeno zjednodušením realizačních mechanismů.

 

Za tímto účelem by členské státy měly v souladu s integrovaným přístupem vytvořit synergie mezi svými politikami soudržnosti a dalšími stávajícími odvětvovými politikami, neboť soudržnost nepředstavuje náklady, ale posiluje, aktivuje nevyužitý potenciál, vyrovnává strukturální rozdíly mezi zeměmi a regiony, zvyšuje růst a zlepšuje konkurenceschopnost regionů Unie v globalizovaném světě, vyvažuje dopad globální hospodářské krize a vytváří sociální kapitál Unie.

Pozměňovací návrh   44

Návrh rozhodnutí

Příloha – Hlavní směr 9 – nadpis a odstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Hlavní směr 9: Zlepšit výsledky systémů vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních a zvýšit účast na terciárním vzdělávání

vypouští se

Členské státy by měly účinně investovat do systémů vzdělávání a odborné přípravy, aby zajistily přístup ke kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě pro všechny a zlepšily výsledky vzdělávání. Jedná se především o zvyšování kvalifikace pracovních sil EU, které jí umožní reagovat na rychle se měnící potřeby moderních trhů práce. Tato opatření by se měla vztahovat na všechny oblasti (od vzdělávání v raném dětství a na základních školách, po vyšší vzdělávání, odbornou přípravu, jakož i vzdělávání v dospělosti) a měla by rovněž zohlednit neformální a neoficiální vzdělávání. Reformy by se měly zaměřit na získávání klíčových kompetencí, které jednotlivec potřebuje k tomu, aby uspěl v ekonomice založené na znalostech, zejména pokud jde o jeho zaměstnatelnost, další učení a dovednosti v oblasti IKT. Je zapotřebí přijmout opatření usnadňující studijní mobilitu mladých lidí a učitelů, která je v současné době standardem. Členské státy by měly zlepšit otevřenost a relevanci systémů vzdělávání a odborné přípravy. Měly by především provádět vnitrostátní rámce kvalifikací, které umožní flexibilní vzdělávání a rozvoj partnerství mezi vzděláváním a odbornou přípravou na straně jedné a pracovním světem na straně druhé. Je zapotřebí zatraktivnit pedagogické profese. Vyšší vzdělávání by se mělo více otevřít netradičním školitelům a měl by se zvýšit podíl účasti na vysokoškolském nebo odpovídajícím vzdělávání. Členské státy by měly přijmout všechny kroky, které jsou zapotřebí k předcházení předčasného ukončování školní docházky, zejména s ohledem na snižování počtu mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní, nestudují nebo se nepodílejí na odborné přípravě.

 

(Hlavní směr 9 ve znění Komise se v pozměňovacím návrhu Parlamentu přesouvá do druhého odstavce hlavního směru 8 a slučuje se s ním.)

Pozměňovací návrh   45

Návrh rozhodnutí

Příloha – Hlavní směr 9 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Hlavní směr EU, na jehož základě členské státy stanoví vlastní národní cíle, je snížit podíl předčasně ukončené školní docházky na 10 % a zároveň zvýšit podíl populace ve věku mezi 30 a 34 lety s ukončeným vysokoškolským nebo obdobným vzděláním na alespoň 40 % do roku 2020.

vypouští se

(Poslední odstavec hlavního směru 9 ve znění Komise se v pozměňovacím návrhu Parlamentu přesouvá před první odstavec hlavního směru 8.)

Pozměňovací návrh   46

Návrh rozhodnutí

Příloha – Hlavní směr 10 – nadpis

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Hlavní směr 10: Podporovat sociální začlenění a boj proti chudobě

Hlavní směr 10: Bojovat proti chudobě a podporovat sociální začlenění a ochranu

Pozměňovací návrh   47

Návrh rozhodnutí

Příloha – Hlavní směr 10 – odst. -1 (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Členské státy stanoví své vnitrostátní cíle tak, aby se o 25 % snížil počet Evropanů, kteří žijí pod hranicemi chudoby jednotlivých států, a to zejména prostřednictvím opatření politiky v oblasti zaměstnanosti a vzdělávání, což vyvede z chudoby více než 20 milionů lidí.

Pozměňovací návrh   48

Návrh rozhodnutí

Příloha – Hlavní směr 10 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Úsilí členských států v oblasti snižování chudoby by se mělo zaměřit na prosazování úplné účasti na společnosti a hospodářství a na rozšiřování pracovních příležitostí a plně při tom využívat Evropský sociální fond. Úsilí by se rovněž mělo zaměřit na zajišťování rovných příležitostí, včetně přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám a veřejným službám (včetně elektronických služeb v souladu s hlavním směrem č. 4) a zejména ke zdravotní péči. Členské státy by měly zavést účinná opatření proti diskriminaci. K boji proti sociálnímu vyloučení by se měla podpořit aktivní účast lidí a posílit podpora podílu na trhu práce, systémů sociální ochrany, celoživotního učení a politiky aktivního zapojení, čímž se vytvoří příležitosti v různých stádiích lidského života a poskytne ochrana proti vyloučení. Je zapotřebí zmodernizovat systémy sociálního a důchodového zabezpečení, aby je bylo možné zcela využívat k odpovídající podpoře na straně příjmů a přístupu ke zdravotní péči, což zajišťuje sociální soudržnost, a zároveň zajistit, aby byly finančně udržitelné. Dávkové systémy by se měly zaměřit na bezpečnost příjmů v přechodných stádiích a na snižování chudoby. Jedná se především o skupiny, které jsou nejvíce ohroženy sociálním vyloučením, jako jsou například rodiny s jedním rodičem, menšiny, osoby se zdravotním postižením, děti a mladí lidé, starší ženy a muži, legální migrující pracovníci a bezdomovci. Členské státy by rovněž měly aktivně podporovat sociální hospodářství a sociální inovace ve prospěch osob, které jsou nejvíce ohroženy sociálním vyloučením.

Boj proti chudobě a vyloučení zůstává zásadní výzvou. Za účelem plnění tohoto cíle je nezbytné vytvořit příležitosti k účasti na trhu práce nebo k návratu na něj pro všechny sociální skupiny bez ohledu na lokalitu nebo úroveň vzdělání. Je zásadní nalézt rovnováhu mezi zajištěním dostatečného pocitu jistoty u lidí a zachováním jejich motivace k práci a vlastním příjmům. Má-li být tohoto cíle dosaženo, měly by členské státy vynaložit úsilí na snižování chudoby, včetně chudoby v důsledku nedostatečného odměňování v zaměstnání, prosazovat úplné zapojení, na základě vlastní volby každého jednotlivce, do politiky, společnosti, umění a hospodářství a rozšiřovat pracovní příležitosti, přičemž k těmto účelům je určen Evropský sociální fond. Členské státy by měly věnovat zvláštní pozornost rostoucímu počtu chudých pracujících. Za účelem stanovení konkrétních cílů v oblasti boje proti chudobě je nutné vyjasnit, jak by chudoba měla být měřena. Je nutné posoudit standardní definici, že chudobou je příjem ve výši 60 % mediánového příjmu. Chudobu nelze určovat na základě takto jednostranného ukazatele. Je třeba zajistit zachování rovných příležitostí, stejně jako přístup k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám a veřejným službám (včetně elektronických služeb v souladu s hlavním směrem č. 4), zejména v sociální oblasti a oblasti zaměstnanosti, zdraví a bydlení a zajistit jejich dostupnost rovněž zranitelným a slabším skupinám obyvatel. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby ústní či písemné informace poskytované veřejnými službami byly jasné a úplné a aby případné odmítnutí přiznání nároku bylo odůvodněné a byly v něm uvedeny možnosti pro odvolání dotčené osoby. Zásada, že v případě stejného vzdělání a stejného druhu zaměstnání nesmí být ženy znevýhodněny oproti mužům, by v členských státech měla být pro každý typ pracovního poměru právně závazná. K boji proti sociálnímu vyloučení, podpoře aktivní účasti lidí ve společnosti a posílení podílu na trhu práce je nutno dále posílit systémy sociální ochrany a politiky aktivního zapojení, čímž se vytvoří příležitosti a vyhlídky na získání zaměstnání se zohledněním různým potřeb a povinností v různých stádiích lidského života, poskytne ochrana proti vyloučení a podpora kvalitní práce, zejména pro ty, kteří mají na trh práce nejtěžší přístup. Proto je nutné vytvořit účinné přístupy v rámci aktivní politiky trhu práce pro ty, kteří jsou z trhu práce vyloučeni z důvodu nedostatečné kvalifikace. Současně je zapotřebí zmodernizovat systémy sociálního a důchodového zabezpečení, aby je bylo možné zcela využívat k zajištění příjmu nad hranicí chudoby, s cílem umožnit účast na fungování společnosti a přístup ke zdravotní péči, přičemž je nutné zachovat finanční udržitelnost těchto systémů. Dávkové systémy by měly zajistit bezpečnost příjmů v přechodných stádiích a snižování chudoby. Jedná se především o skupiny, které jsou nejvíce ohroženy sociálním vyloučením, jako jsou například rodiny s jedním rodičem, menšiny, osoby se zdravotním postižením, děti a mladí lidé, starší ženy a muži, legální migrující pracovníci a bezdomovci. Členské státy se obzvláště zaváží řešit pomocí vhodných opatření chudobu dětí, aby nebyly omezeny ve svém osobním rozvoji a nebyly znevýhodněny při vstupu do profesního života, protože jejich svobodný rozvoj byl narušen nežádoucími vlivy spojenými s chudobou. Je zvlášť důležité zajistit rovný přístup ke vzdělání a rovné příležitosti pro děti ze znevýhodněných rodin, aby se zabránilo jejich sociálnímu vyloučení v dospělém věku. V zájmu posílení bezpečnosti příjmů v různých fázích života by členské státy měly zajistit přiměřené minimální příjmy, jejichž úroveň by měla přesahovat minimálně hranici chudoby, a to v souladu s rozmanitou praxí, kolektivními dohodami a právními předpisy v členských státech. Členské státy by rovněž měly aktivně podporovat sociální hospodářství a sociální inovace určené pro řešení různých sociálních rizik, jež nastávají během života člověka, zejména pokud se týkají osob, které jsou nejvíce ohroženy sociálním vyloučením, a účinně provádět přijatá antidiskriminační opatření. Při zvyšování udržitelnosti veřejných financí by členské státy měly věnovat zvláštní pozornost pozitivním dopadům, které mají zlepšení v oblasti sociální soudržnosti na vnitrostátní rozpočty. Snížená míra chudoby a větší zapojení vedou k poklesu sociálních výdajů a růstu daňových příjmů. Členské státy by měly zaručit vysoké minimální standardy pro kvalitu pracovních míst za účelem odstranění chudoby mezi zaměstnanými lidmi.

Pozměňovací návrh   49

Návrh rozhodnutí

Příloha – Hlavní směr 10 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Systémy sociální ochrany, včetně důchodů a zdravotní péče, by měly být posíleny a modernizovány, aby byla zajištěna jejich sociální přiměřenost, finanční udržitelnost a přizpůsobivost měnícím se potřebám, a zároveň aby tyto systémy poskytovaly každému v Evropské unii přiměřenou ochranu před sociální nejistotou, jakou představují zdravotní problémy, nezaměstnanost a chudoba.

 

Členské státy by měly zlepšit sociální ochranu poskytovanou u krátkodobých smluv, což se týká zejména žen a obzvláště těhotných žen.

Pozměňovací návrh   50

Návrh rozhodnutí

Příloha – Hlavní směr 10 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Hlavní směr EU, na jehož základě členské státy stanoví vlastní vnitrostátní cíle, je snížit o 25 % počet Evropanů, kteří žijí pod národními hranicemi chudoby, což vyvede více než 20 milionů lidí z chudoby.

vypouští se

(Poslední odstavec ve znění Komise se v pozměňovacím návrhu Parlamentu přesouvá před první odstavec.)


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Dne 27. dubna 2010 Komise předložila návrh tzv. integrovaných hlavních směrů strategie Evropa 2020, jenž stanovuje rámec nové strategie a reforem, které mají být provedeny členskými státy. Návrh sestává z hlavních směrů hospodářských politik (článek 121 Smlouvy o fungování EU) a hlavních zásad politiky zaměstnanosti (článek 148 téže smlouvy). Jak navrhuje Komise, tyto dva právní akty jsou rozdílné, avšak vzájemně propojené nástroje, které společně tvoří soubor integrovaných hlavních směrů, jež jsou početně omezeny, aby se zajistila soudržnost a větší jasnost. Představují pilíře, o něž se bude opírat provádění strategie Evropa 2020, a obsahují hlavní priority sdělení Komise o strategii Evropa 2020 ze dne 3. března. Součástí 10 integrovaných hlavních směrů, což je výrazně nižší počet, který nahradil předchozích 24 hlavních směrů, je 6 hlavních směrů v hospodářské oblasti a 4 v oblasti zaměstnanosti. Dle návrhu Komise tvoří linii integrovaných hlavních směrů dotýkající se zaměstnanosti hlavní směr 7 – zvýšit zapojení do trhu práce a snížit strukturální nezaměstnanost, hlavní směr 8 – rozvíjet kvalifikovanou pracovní sílu, prosazovat kvalitu pracovních míst a celoživotní učení, hlavní směr 9 – zlepšit výsledky systémů vzdělávání na všech úrovních a zvýšit účast na terciárním vzdělávání a hlavní směr 10 – bojovat proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Tato zpráva se zabývá linií integrovaných hlavních směrů týkající se zaměstnanosti a zároveň zohledňuje i návrhy Komise určené pro linii hospodářské politiky.

Debata o nových hlavních zásadách politiky zaměstnanosti pro rok 2020 probíhá v době probíhající hospodářské krize, která bude mít na pracovní trh nepochybně ještě po mnoho let hluboký dopad. Navzdory některým povzbudivým náznakům návratu k růstu je i nadále ekonomika většiny členských států nestabilní. Přímé dopady krize na zaměstnanost se proto ještě stále plně neprojevily. Proto je nutné napřít veškeré úsilí na zajištění udržitelné obnovy a na posílení potenciálu evropských ekonomik pro tvorbu pracovních míst a také lidem pomoci získat zaměstnání. Nadále jsou navíc ve většině členských států přítomné dlouhodobější problémy jako demografická změna, globalizace a zavádění nových technologií včetně nízkouhlíkových technologií, se kterými bude nutné se potýkat v průběhu obnovy i po ní. Proto je velice důležité, aby evropská strategie pro zaměstnanost pro příští desetiletí řešila neodkladné a bezprostřední výzvy plynoucí z krize i výzvy, které mají střednědobý a dlouhodobý charakter, a aby mezi nimi nalezla patřičnou rovnováhu.

V těchto souvislostech zpravodaj obecně podporuje zvolený přístup, kdy se Komise rozhodla snížit počet hlavních směrů. Zpravodaj se nicméně rovněž domnívá, že nižší počet hlavních směrů i společných cílů na úrovni EU nesmí být na úkor jejich jasnosti a funkčnosti při směrování politik členských států.

Zpravodaj je tudíž toho názoru, že některé aspekty návrhu Komise je třeba dále zvážit a vyjasnit. Jedná se zejména o tyto aspekty:

–         Vzhledem ke stávající hospodářské a finanční krizi a vzhledem k dlouhodobým problémům, kterým čelí evropské společnosti, hraje politika zaměstnanosti, vedle politiky hospodářské, sociální, vzdělávací a vedle dalších politik, velmi důležitou úlohu. Navíc je nezbytné mezi opatřeními, která v různých oblastech, jako je ekonomika, zaměstnanost a sociální věci, přijímají členské státy, zajistit soudržnost. V rámci strategie Evropa 2020 a reformních programů členských států to znamená přijmout jasné závazky, které by zajistily, aby investice do udržitelného hospodářského růstu umožnily také vytváření udržitelných pracovních míst. Rovněž to svědčí o tom, že je velice důležitá komplementárnost a soudržnost mezi hospodářskou linií a linií zaměstnanosti integrovaných hlavních směrů.

–         Zpravodaj schvaluje návrhy na rozhodné kroky, které povedou ke zvýšení míry zaměstnanosti mezi Evropany a Evropankami, ale zastává názor, že tohoto cíle lze dosáhnout pouze tehdy, pokud budou členské státy věnovat zvýšenou pozornost podpoře mobility a zaměstnanosti mladých lidí, starších občanů, lidí s postižením a žen.

–         Nezbytným předpokladem splnění společných cílů a cílů v oblasti zaměstnanosti a sociální oblasti, jakož i zajištění odborně školených a kvalifikovaných pracovních sil pro zaměstnavatele, je dále vhodné využívání zásad flexikurity, kvalitní vzdělávání, celoživotní učení a boj proti strukturální nezaměstnanosti.

–         V této souvislosti a s ohledem na situaci na pracovních trzích by v úsilí Evropské unie a členských států o provedení strategie Evropa 2020 a hlavních zásad politiky zaměstnanosti měl být zohledněn také rostoucí počet nových forem práce a atypických pracovních smluv a měl by být pro tuto oblast vypracován vhodný legislativní rámec.

–         Zajištění dostupnosti kvalifikovaných pracovní sil musí doprovázet zvýšené investice do tvorby pracovních míst, pro niž jsou mimořádně důležité malé a střední podniky, a do obecné podpory růstu přinášejícího vysokou zaměstnanost.

–         Zkušenosti s Lisabonskou strategií vedou zpravodaje také k přesvědčení, že strategie Evropa 2020 by měla vynaložit větší úsilí na zlepšení řízení strategie a jejích prováděcích nástrojů. Jedním příkladem za všechny je úloha sociálních partnerů a sociálního dialogu, která je v tomto ohledu krajně důležitá

–         Na závěr zpravodaj konstatuje své pevné přesvědčení, že má-li být strategie Evropa 2020 účinná, a v souvislosti s ní i hlavní zásady politiky zaměstnanosti, je nezbytné odpovídajícím způsobem zvážit také skutečnost, že by měly být odstraněny sociálně ekonomické rozdíly mezi členskými státy a mezi regiony. Proto je třeba usilovat o splnění cílů politiky soudržnosti a vytvořit synergie mezi touto politikou a dalšími odvětvovými politikami. V tomto ohledu budou mít zásadní význam strukturální fondy EU a Fond soudržnosti stávajícího programového období a případně další, budoucí finanční nástroje EU.

–         Navrhované změny proto zpravodaj zaměřil jednak na posílení jasnosti a konzistentnosti znění, jednak na řešení výše uvedených otázek.


STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (28. 6. 2010)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

k návrhu rozhodnutí Rady o hlavních zásadách politiky zaměstnanosti členských států – Část II integrovaných hlavních směrů strategie Evropa 2020

(KOM(2010)0193 – C7‑0111/2010 – 2010/0115(NLE))

Navrhovatel: Hans-Peter Martin

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2) Smlouva o Evropské unii ve svém čl. 3 odst. 3 stanoví, že Unie bojuje proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporuje sociální spravedlnostochranu, a upravuje iniciativy Unie zajišťující koordinaci sociálních politik členských států. Článek 9 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží Unie k požadavkům spojeným se zárukou přiměřené sociální ochranybojem proti sociálnímu vyloučení.

(2) Smlouva o Evropské unii ve svém čl. 3 odst. 3 stanoví, že Unie bojuje proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporuje sociální spravedlnost a poskytuje sociální ochranu a očekávají se od ní také iniciativy zajišťující koordinaci sociálních politik členských států. Článek 9 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží Unie k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, se zárukou přiměřené sociální ochrany, s bojem proti sociálnímu vyloučení a s vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany zdraví.

Pozměňovací návrh  2

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5) Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost pomohla dosáhnout konsensu, pokud jde o hlavní směřování politik EU v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.rámci této strategie Rada v roce 2005 přijala hlavní směry hospodářské politiky a hlavní zásady politiky zaměstnanosti a revidovala je v roce 2008. Těchto 24 směrů představovalo základ národních programů reforem, protože stanovovalo klíčové makroekonomické a mikroekonomické reformní priority, jakož i priority reformy trhu práce v EU jako celku. Ze zkušenosti však vyplývá, že priority stanovené těmito hlavními směry nebyly dostatečně jasné a jejich vzájemné vazby mohly být silnější. To omezilo jejich dopad na tvorbu vnitrostátních politik.

(5) Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost pomohla dosáhnout konsensu, pokud jde o hlavní směřování politik EU v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.rámci této strategie Rada v roce 2005 přijala hlavní směry hospodářské politiky a hlavní zásady politiky zaměstnanosti a revidovala je v roce 2008. Těchto 24 směrů představovalo základ národních programů reforem, protože stanovovalo klíčové makroekonomické a mikroekonomické reformní priority, jakož i priority reformy trhu práce v EU jako celku. Očekávání spojená s Lisabonskou strategií však nebyla naplněna. V případě strategie Evropa 2020 je nyní třeba vyvodit z chyb předchozí strategie nutné důsledky a vytvořit soudržná, financovatelná, proveditelná a kontrolovatelná opatření a strategie, jejichž výsledky lze průběžně měřit, což umožní průběžnou kontrolu dosahování stanovených cílů.

Pozměňovací návrh   3

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5a) Než však Evropská unie přijme nové iniciativy, musí výrazně zdokonalit stávající politiky a jejich uplatňování.

Pozměňovací návrh  4

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7) Komise navrhla vytvořit pro další desetiletí novou strategii, Evropa 2020, která umožní EU vyjít z krize v silnější pozici a nasměrovat její hospodářství na dosažení inteligentnějšího a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Pět základních cílů, které jsou uvedeny v rámci příslušných hlavních směrů, představují sdílené cíle, jimiž se řídí opatření členských států a Unie. Členské státy by měly maximálně usilovat o dosažení vnitrostátních cílů a o odstranění překážek, jež brzdí růst.

(7) Komise navrhla vytvořit pro další desetiletí novou strategii, Evropa 2020, která umožní EU vyjít z krize v silnější pozici a nasměrovat její hospodářství na dosažení inteligentnějšího a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Pět základních cílů, které jsou uvedeny v rámci příslušných hlavních směrů, představují sdílené cíle, jimiž se řídí opatření členských států a Unie. Členské státy by se měly zavázat k dosažení vnitrostátních cílů. Měly by se soustředit na zvyšování zaměstnanosti a odstranit překážky růstu, jež pramení ze zákonodárství, byrokracie a špatného rozdělování zdrojů na vnitrostátní úrovni.

Pozměňovací návrh   5

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8) Členské státy by měly v rámci komplexních „strategií ústupu“ vypracovat ambiciózní reformy, které by napomohly zajistit makroekonomickou stabilitu a udržitelnost veřejných financí, zlepšit konkurenceschopnost, snížit makroekonomické nerovnováhy a posílit výkon trhu práce. Ukončení fiskálních pobídek by mělo být prováděno a koordinováno v rámci Paktu o stabilitě a růstu.

(8) Členské státy by měly v rámci komplexních „strategií ústupu“ vypracovat ambiciózní strukturální reformy, které by pomohly zajistit makroekonomickou stabilitu a udržitelnost veřejných financí, zlepšit konkurenceschopnost, snížit makroekonomické nerovnováhy a posílit sociální soudržnost, produktivitu a výkon trhu práce. Fiskální pobídky by měly být ukončovány postupně. Toto ukončování by mělo být zahájeno ve chvíli, kdy hospodářství nastoupí cestu k udržitelnému oživení, a mělo by být prováděno a koordinováno mj. v rámci Paktu o stabilitě a růstu.

Pozměňovací návrh  6

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9) Členské státy by měly v rámci strategie Evropa 2020 provádět reformy zaměřené na „inteligentní růst“, jehož hybnou silou by měly být znalosti a inovace. Reformy by se měly zaměřit na zvyšování kvality vzdělávání, zajištění přístupu ke vzdělání pro všechny a na zlepšování výsledků výzkumu a produktivity podniků tak, aby se prosazovaly inovace a předávání znalostí v celé EU. Měly by rovněž podporovat soukromé podnikání a napomáhat přerodu kreativních myšlenek v inovativní produkty, služby a postupy, které mohou vytvářet růst, kvalitní pracovní místa, územní, ekonomickou a sociální soudržnost a které mohou účinněji reagovat na evropské a celosvětové společenské výzvy.této souvislosti má zásadní význam maximální využívání informačních a komunikačních technologií.

(9) Členské státy by měly v rámci strategie Evropa 2020 provádět reformy zaměřené na „inteligentní růst“, jehož hybnou silou by měly být znalosti a inovace. Reformy by se měly zaměřit na zvyšování kvality vzdělávání v mezinárodním měřítku, zajištění přístupu ke vzdělání pro všechny a na zlepšování výsledků výzkumu a produktivity podniků tak, aby se prosazovaly inovace a předávání znalostí v celé EU. Měly by rovněž aktivně podporovat podnikatelského ducha prostřednictvím zákonodárství i zdrojů, a napomáhat tak přerodu kreativních myšlenek v inovativní produkty, služby a postupy, které mohou vytvářet růst, kvalitní pracovní místa, územní, ekonomickou a sociální soudržnost a které mohou účinněji reagovat na evropské a celosvětové společenské výzvy.této souvislosti má zásadní význam maximální využívání informačních a komunikačních technologií.

Pozměňovací návrh   7

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 9 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(9a) V zájmu posílení hospodářského růstu by členské státy měly omezit byrokratickou zátěž, odstranit nadbytečnou regulaci, snížit vysoké zdanění a zříci se protekcionistických politik.

Pozměňovací návrh   8

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 9 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(9b) Dosažení účinného jednotného trhu je klíčovým prvkem pro vyhodnocení celkového makroekonomického výkonu EU. Zvláště pro měnovou unii je klíčové dosáhnout hospodářských přínosů, obnovit růst a vytvořit nové pracovní příležitosti.

Pozměňovací návrh   9

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10) Členské státy by se rovněž měly prostřednictvím svých programů reforem zaměřit na „udržitelný růst“. Udržitelný růst znamená vytvoření udržitelné a konkurenceschopné ekonomiky, která bude účinně využívat zdroje, spravedlivé rozdělování nákladů a výnosů a uplatnění vedoucího postavení Evropy v rámci rozvoje nových postupů a technologií, včetně ekologicky šetrných technologií. Členské státy by měly provádět reformy, které jsou zapotřebí ke snižování emisí skleníkových plynů a účinnému využívání zdrojů. Měly by rovněž zdokonalit podnikatelské prostředí, podněcovat tvorbu „zelených pracovních míst“ a modernizovat průmyslovou základnu.

(10) Členské státy by se rovněž měly prostřednictvím svých programů reforem zaměřit na „udržitelný růst“. Udržitelný růst znamená vytvoření udržitelné a konkurenceschopné ekonomiky, která bude účinně využívat zdroje, spravedlivé rozdělování nákladů a výnosů a uplatnění vedoucího postavení Evropy v rámci rozvoje nových postupů a technologií, včetně ekologicky šetrných technologií. Tyto technologie by měly být co nejdostupnější všem podnikům, včetně velmi malých podniků a MSP, aby mohly být změny nezbytné pro posílení udržitelnosti uplatňovány průřezově. Členské státy by měly provádět reformy, které jsou zapotřebí ke snižování emisí skleníkových plynů a účinnému využívání zdrojů. Měly by rovněž zdokonalit podnikatelské prostředí, podněcovat tvorbu „zelených pracovních míst“ a modernizovat průmyslovou základnu. Finanční krize by neměla působit jako překážka či záminka k odkladu klíčového přechodu hospodářství k „zelené“ a udržitelné ekonomice.

Pozměňovací návrh   10

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11) Členské státy by se také měly prostřednictvím svých programů reforem zaměřit na „nevylučující růst“.Nevylučující růst představuje vytvoření soudržné společností, jejíž členové jsou schopni předjímat a zvládat změny, a aktivně se tak podílejí na životě společnosti a na fungování ekonomiky. Reformy členských států by proto měly zajistit přístup a příležitosti pro každého v průběhu života, a snížit tak chudobu a sociální vyloučení, a to prostřednictvím odstranění překážek omezujících účast na trhu práce, zejména pokud jde o ženy, starší pracovníky, mladé lidi, osoby se zdravotním postižením a legální migrující pracovníky. Reformy by rovněž měly zajistit, aby hospodářský růst měl přínos pro všechny obyvatele a pro všechny regiony. Ústředním tématem programů reforem členských států by proto mělo být zajištění účinného fungování trhu práce, a to prostřednictvím investic do úspěšných přestupů na trhu práce, rozvoje vhodných dovedností, zvyšování kvality zaměstnanosti a boje proti segmentaci, strukturální nezaměstnanosti a nečinnosti při současném zajištění odpovídající a udržitelné sociální ochrany a aktivního zapojení do snižování chudoby.

(11) Členské státy by se také měly prostřednictvím svých programů reforem zaměřit na „nevylučující růst“. Nevylučující růst představuje vytvoření soudržné společností, jejíž členové jsou schopni předjímat a zvládat změny, především ty z nich, jež s sebou přináší nové technologie, automatizace a počítačová revoluce, a aktivně se tak podílejí na životě společnosti a na fungování ekonomiky. Reformy členských států by proto měly zajistit přístup a příležitosti pro každého v průběhu života, a snížit tak chudobu a sociální vyloučení, a to prostřednictvím odstranění překážek omezujících účast na trhu práce, zejména pokud jde o ženy, starší pracovníky, mladé lidi, osoby se zdravotním postižením a legální migrující pracovníky. Reformy by rovněž měly zajistit, aby hospodářský růst měl přínos pro všechny obyvatele a pro všechny regiony. Ústředním tématem programů reforem členských států by proto mělo být zajištění účinného fungování pružného trhu práce, a to prostřednictvím investic do úspěšných přestupů na trhu práce, rozvoje vhodných dovedností, zvyšování kvality zaměstnanosti a boje proti segmentaci, strukturální nezaměstnanosti a nečinnosti při současném zajištění odpovídající a udržitelné sociální ochrany a aktivního zapojení do snižování chudoby.

Pozměňovací návrh   11

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 11 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(11a) S ohledem na cíl „nevylučujícího růstu“ by členské státy měly z podnětu Komise stanovit právní rámec pro nové formy zaměstnávání, který dotčeným pracovníkům zaručí rovnocenné právní postavení a současně umožní zaměstnanost, jež nepodporuje další rozštěpení trhu práce, a který zajišťuje rozsáhlou ochranu individuálních a kolektivních práv zaměstnanců, jakož i jejich potřebné sociální zabezpečení.

Pozměňovací návrh  12

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12) Strukturální reformy EU a členských států mohou účinně napomáhat růstuzaměstnanosti, jestliže posilují konkurenceschopnost EU v celosvětové ekonomice, otevírají nové příležitosti pro vývozce z EU a poskytují konkurenční přístup k důležitým oblastem dovozu. Reformy by proto měly zohlednit dopady na vnější konkurenceschopnost tak, aby se posílil evropský růst a podíl na otevřených a konkurenčně spravedlivých trzích po celém světě.

(12) Strukturální reformy EU a členských států mohou účinně napomáhat kvalitativnímu růstu a udržitelné zaměstnanosti, jestliže přiměřeně reagují na přetrvávající hospodářskou a finanční krizi, a tak posilují konkurenceschopnost EU v celosvětové ekonomice, otevírají nové příležitosti pro vývozce z EU a poskytují konkurenční přístup k důležitým oblastem dovozu. Reformy by proto měly zohlednit dopady na vnější konkurenceschopnost tak, aby se posílil růst v Evropské unii a podíl na otevřených a konkurenčně spravedlivých trzích po celém světě.

Pozměňovací návrh   13

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 12 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(12a) V průběhu vytváření a uplatňování strukturálních reforem by se členské státy měly obzvláště zaměřit na zajištění toho, aby prosazovaný růst zvyšoval zaměstnanost a vedl k vytváření četných pracovních míst v reálné ekonomice.

Pozměňovací návrh  14

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13) Strategii Evropa 2020 musí doplňovat integrovaný soubor politik, které by členské státy měly provádět úplně a ve stejném tempu tak, aby se dosáhlo příznivých vedlejších účinků koordinovaných strukturálních reforem.

(13) Strategii Evropa 2020 musí doplňovat integrovaný soubor politik, které by členské státy měly provádět úplně a – v závislosti na jejich rozdílných strukturách – co nejrychlejším tempem tak, aby se dosáhlo příznivých vedlejších účinků koordinovaných strukturálních reforem.

Pozměňovací návrh   15

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 13 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(13a) Při plánování a využívání finančních prostředků EU, včetně prostředků z Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti, by členské státy měly zohlednit strategii Evropa 2020, především její aspekty vztahující se k politice zaměstnanosti a sociální politice.

Pozměňovací návrh   16

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)když jsou tyto hlavní směry určeny členským státům, strategie Evropa 2020 by se měla provádět ve spolupráci se všemi vnitrostátními, regionálními i místními orgány, měla by úzce zapojovat parlamenty, jakož i sociální partnery a zástupce občanské společnosti, kteří se budou podílet na tvorbě národních programů reforem, na jejich provádění a celkové informovanosti o strategii.

(14)když jsou tyto hlavní směry určeny členským státům, je nezbytné, aby strategie Evropa 2020 byla prováděna ve spolupráci se všemi vnitrostátními, regionálními i místními orgány, měla by úzce zapojovat parlamentyzástupce občanské společnosti. V tomto ohledu sehrávají na vnitrostátní úrovni zvláštní úlohu sociální partneři, neboť bez jejich zapojení není možné strategii zaměstnanosti v podnicích realizovat. Na tvorbě národních programů reforem, na jejich provádění a celkové informovanosti o strategii se musí rovnocenným způsobem podílet všechny zúčastněné strany, neboť sociální politiky musí odpovídat místním podmínkám a preferencím.

Pozměňovací návrh  17

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 14 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14a) Snahy členských států, pokud jde o ambiciózní reformy a dosahování vnitrostátních cílů, by měly být doprovázeny snižováním byrokracie i odstraňováním správních a právních překážek, jakož i zaměřením na účinnost a transparentnost programů a opatření.

Pozměňovací návrh   18

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15) Strategii Evropa 2020 doplňuje menší soubor hlavních směrů, které nahrazují původní soubor 24 směrů a zaměřují se na otázky zaměstnanosti a hlavní otázky hospodářské politiky provázaným způsobem. Hlavní zásady politiky zaměstnanosti členských států, které jsou připojeny v příloze k tomuto rozhodnutí, jsou vnitřně propojeny s hlavními směry hospodářské politiky členských států a Unie uvedenými v příloze doporučení Rady […] ze dne […]. Dohromady tvoří „Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020“.

(15) Strategii Evropa 2020 doplňuje soubor hlavních směrů, které nahrazují původní soubor 24 směrů a zaměřují se na otázky zaměstnanosti a hlavní otázky hospodářské politiky provázaným způsobem. Hlavní zásady politiky zaměstnanosti členských států, které jsou připojeny v příloze k tomuto rozhodnutí, jsou vnitřně propojeny s hlavními směry hospodářské politiky členských států a Unie uvedenými v příloze doporučení Rady […] ze dne […]. Dohromady tvoří „Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020“.

Pozměňovací návrh  19

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17) I když se tyto zásady musí připravit každý rok, měly by být až do roku 2014 v zásadě stabilní, aby bylo možné se zaměřit na jejich provádění,

(17) Tyto zásady by měly být až do roku 2020 v zásadě stabilní, aby bylo možné dosahování v nich stanovených cílů přiměřeně kontrolovat. Každé tři roky by mělo být provedeno hodnocení dosažených cílů.

Pozměňovací návrh   20

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 17 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(17a) V mezidobí je třeba přijatá opatření a jejich výsledky vědecky vyhodnotit a podrobit je kritické analýze.

Pozměňovací návrh   21

Návrh rozhodnutí

Hlavní směr 7 – odst. - 1 (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Veškeré politiky a opatření v rámci strategie Evropa 2020 by měly výrazně podporovat rovné příležitosti a rovnost žen a mužů a systematicky ji zohledňovat. Tyto politiky by měly zahrnovat iniciativy zaměřené na posílení práv žen a boj proti diskriminaci žen. Je třeba přezkoumat systémy sociálního zabezpečení za účelem odstranění prvků vedoucích k nerovnosti mezi ženami a muži. V odvětvích, v nichž jsou ženy nadprůměrně zastoupeny, by měly být zlepšeny pracovní podmínky. Je také třeba zabývat se problémem nedobrovolného částečného úvazku v zaměstnání a rovnost žen a mužů v přístupu k odborné přípravě a vzdělávání by měla být posílena. Mzdové rozdíly mezi ženami a muži by měly být do roku 2020 sníženy na 0–5 %. Důležitou cestou, jak usnadnit a podpořit proces vedoucí k rovnosti žen a mužů, je také rozšíření nabídky dostupných, finančně přijatelných, flexibilních a kvalitních pečovatelských služeb pro všechny, především rozšíření dostupnosti služeb péče o dítě.

Pozměňovací návrh  22

Návrh rozhodnutí

Hlavní směr 7 - odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy by měly zintenzívnit sociální dialog a reagovat na segmentaci trhu práce opatřeními, které se zaměří na dočasnou a nejistou zaměstnanost, částečnou zaměstnanost a nezákonné zaměstnávání. Profesní mobilita by měla být odměňována. Je zapotřebí se zaměřit na kvalitu pracovních míst a pracovních podmínek tím, že se bude bojovat proti nízkým platům a zajistí se dostatečné sociální zabezpečení i pro osoby, které mají pracovní smlouvy na dobu určitou nebo jsou samostatně výdělečně činné. Je třeba posílit služby zaměstnanosti a zpřístupnit je všem, a to i mladým lidem a osobám, které jsou nejvíce ohroženy nezaměstnaností. Tyto služby by měly vycházet z osobního přístupu a měly by se zaměřit na osoby, které mají nejtěžší přístup na trh práce.

Členské státy by měly zintenzívnit sociální dialog a reagovat na segmentaci trhu práce prostřednictvím dostatečného sociálního zabezpečení zaměstnaneckých poměrů na dobu určitou a nejistých zaměstnaneckých poměrů a bojovat proti nehlášené výdělečné činnosti. Profesní mobilita by měla být odměňována. Je zapotřebí se zaměřit na kvalitu pracovních míst a pracovních podmínek tím, že se bude bojovat proti nízkým platům a zajistí se dostatečné sociální zabezpečení i pro osoby, které mají pracovní smlouvy na dobu určitou nebo jsou samostatně výdělečně činné. Je třeba posílit služby zaměstnanosti a zpřístupnit je všem, a to i mladým lidem a osobám, které jsou nejvíce ohroženy nezaměstnaností. Tyto služby by měly vycházet z osobního přístupu a měly by se zaměřit na osoby, které mají nejtěžší přístup na trh práce.

Pozměňovací návrh  23

Návrh rozhodnutí

Hlavní směr 7 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy by měly přezkoumat daňové a dávkové systému a kapacitu veřejných služeb v rámci poskytování nezbytné podpory, aby se zvýšila konkurenceschopnost a podíl na trhu práce, zejména v případě osob s nižším vzděláním a v souladu s hlavním směrem politiky č. 2. Členské státy by měly zvýšit zapojení pracovních sil prostřednictvím politik, které propagují aktivní stárnutí, rovnost mezi ženami a muži, včetně rovného odměňování, a integraci mladých lidí, osob se zdravotním postižením, legálních migrujících pracovníků a dalších zranitelných skupin do trhu práce. Politiky v oblasti rovnováhy pracovního a soukromého života spolu s dostupnou péčí a inovacemi v organizaci práce by měly urychlit zvyšování podílů zaměstnanosti, zejména pokud jde o mladé lidi, starší pracovníky a ženy, aby bylo možné udržet především vysoce kvalifikované ženy ve vědeckých a technických oborech. Členské státy by měly rovněž odstranit překážky na trhu práce, které brání vstupu nových pracovníků, podporovat samostatně výdělečně činné osoby a tvorbu pracovních míst v oblastech, jako jsou např. ekologicky zaměřená pracovní místa a péče i podpora sociálních inovací.

Členské státy by měly přezkoumat daňové a dávkové systému a kapacitu veřejných služeb v rámci poskytování nezbytné podpory, aby se zvýšila konkurenceschopnost a podíl na trhu práce, zejména v případě osob s nižším vzděláním a v souladu s hlavním směrem politiky č. 2. Členské státy by měly zvýšit zapojení pracovních sil prostřednictvím politik, které propagují aktivní stárnutí, rovnost mezi ženami a muži, včetně rovného odměňování, a integraci mladých lidí, osob se zdravotním postižením, legálních migrujících pracovníků a dalších zranitelných skupin do trhu práce. Politiky v oblasti rovnováhy pracovního a soukromého života spolu s dostupnou péčí a inovacemi v organizaci práce by měly urychlit zvyšování podílů zaměstnanosti, zejména pokud jde o mladé lidi, starší pracovníky a ženy, aby bylo možné udržet především vysoce kvalifikované ženy ve vědeckých a technických oborech. Měla by být výrazně posílena výměna žáků v učebních oborech mezi členskými státy. Členské státy by měly rovněž odstranit překážky na trhu práce, které brání vstupu nových pracovníků, podporovat samostatně výdělečně činné osoby a tvorbu pracovních míst v oblastech, jako jsou např. ekologicky zaměřená pracovní místa a péče i podpora sociálních inovací. S cílem posílit „ekologické zaměstnávání“ by měly členské státy nabízet rekvalifikační opatření pro ty, kdo v současnosti pracují v odvětvích s vysokými emisemi CO2. V rámci zdokonalování fungování a účinnosti trhu práce by členské státy měly do vytváření vnitrostátních politik aktivně zapojit sociální partnery a měly by plně respektovat jejich právo uzavírat a uplatňovat kolektivní smlouvy, jak jej zakotvují vnitrostátní právní předpisy a postupy.

Pozměňovací návrh   24

Návrh rozhodnutí

Hlavní směr 7 – hlavní směry

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Hlavní směr EU, na jehož základě členské státy stanoví vlastní národní cíle, je snaha dosáhnout do roku 2020 celkem 75 % podílu zaměstnanosti žen a mužů ve věku od 20 do 64 let. Tohoto cíle se má dosáhnout i prostřednictvím vyššího podílu mladých lidí, starších pracovníků a pracovníků s nižším vzděláním na trhu práce i prostřednictvím lepší integrace legálních migrujících pracovníků.

Hlavní směr EU, na jehož základě členské státy stanoví vlastní národní cíle, je snaha dosáhnout do roku 2020 přinejmenším 75% podílu zaměstnanosti jak žen, tak mužů ve věku od 20 do 64 let. Tohoto cíle se má dosáhnout i prostřednictvím vyššího podílu mladých lidí, starších pracovníků a pracovníků s nižším vzděláním – obzvláště starších žen – na trhu práce i prostřednictvím lepší integrace legálních migrujících pracovníků a snížením nezaměstnanosti mladých osob.

Pozměňovací návrh  25

Návrh rozhodnutí

Hlavní směr 8 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy by měly podporovat produktivitu a zaměstnatelnost vhodným poskytováním znalostí a vzdělání, které odpovídají stávajícím i budoucím požadavkům trhu práce. Kvalitu původního vzdělání a zajímavou odbornou přípravu musí doplnit pobídky v oblasti celoživotního učení, možností druhé šance, které všem dospělým poskytnou možnost o stupeň zvýšit svoji kvalifikaci, a v oblasti cílené migrace a integračních politik. Členské státy by měly vytvářet systémy pro uznávání získaných dovedností, odstraňovat překážky profesní a geografické mobility pracovníků, podporovat získávání průřezových schopností a kreativitu a zaměřit své úsilí zejména na podporu pracovníků s nižším vzděláním, zvýšit zaměstnatelnost starších pracovníků, ale zároveň zdokonalit odbornou přípravu, vzdělávání a zkušenosti vysoce kvalifikovaných pracovníků, včetně vědců.

Členské státy by měly podporovat produktivitu a zaměstnatelnost vhodným poskytováním znalostí a vzdělání, které odpovídají stávajícím i budoucím požadavkům trhu práce. Kvalitu původního vzdělání a zajímavou odbornou přípravu musí doplnit pobídky v oblasti celoživotního učení, možností druhé šance, které všem dospělým poskytnou možnost o stupeň zvýšit svoji kvalifikaci, a v oblasti cílené migrace a integračních politik. Členské státy by měly vytvářet systémy pro uznávání získaných dovedností, odstraňovat překážky profesní a geografické mobility pracovníků, podporovat získávání průřezových schopností a kreativitu a zaměřit své úsilí zejména na podporu pracovníků s nižším vzděláním a starších pracovníků a zvýšit jejich zaměstnatelnost, ale zároveň zdokonalit odbornou přípravu, vzdělávání a zkušenosti vysoce kvalifikovaných pracovníků, včetně vědců. Členské státy by měly vytvořit systémy, které by umožnily porovnávat kvalitu absolvovaných učebních oborů, a podle toho uznávat odbornou kvalifikaci v celé EU – analogicky k Evropskému kreditnímu systému pro přenos a akumulaci kreditů pro studenty.

Pozměňovací návrh   26

Návrh rozhodnutí

Hlavní směr 8 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy by ve spolupráci se sociálními partnery a podnikovou sférou měly zdokonalit přístup k odborné přípravě, posílit vzdělávání a profesní poradenství společně se systematickým poskytováním informací o nových pracovních příležitostech, podporovat soukromé podnikání a lépe předvídat potřeby v oblasti požadovaných dovedností. Finanční příspěvky ze státních prostředků, ale i od jednotlivců a zaměstnavatelů by měly podpořit investice do rozvoje lidských zdrojů, zvyšování kvalifikace a účast na systémech celoživotního učení. Členské státy by měly ve spolupráci se sociálními partnery zavést systémy, aby podpořily mladé lidi, zejména pokud jde o ty, kteří nejsou zaměstnaní, nestudují nebo se neúčastní odborné přípravy. Tyto systémy by měly napomoci čerstvým absolventům škol najít první zaměstnání nebo zahájit další studium nebo odbornou přípravu, včetně vyučení. Zároveň by tyto systémy umožňovaly rychlou reakci v případě, kdy se mladý člověk stane nezaměstnaným. Pravidelné sledování účinnosti politik v oblasti zvyšování kvalifikací a předvídání potřeb by mělo napomoci identifikaci oblastí, v nichž je zapotřebí dosáhnout zlepšení a zvýšit přizpůsobivost systémů vzdělávání a odborné přípravy potřebám trhu práce. Členské státy by měly k podpoře těchto cílů zcela uvolnit prostředky z fondů EU.

Členské státy by ve spolupráci se sociálními partnery a podnikovou sférou měly zdokonalit přístup k odborné přípravě, posílit vzdělávání a profesní poradenství systematickým poskytováním informací o nových pracovních příležitostech, podporou účasti podnikatelské sféry na všeobecném a dalším vzdělávání a lepším předvídáním potřeb v oblasti požadovaných dovedností a za tímto účelem vypracovat odpovídající podpůrná opatření. Finanční příspěvky ze státních prostředků, ale i od zaměstnavatelů by měly podpořit investice do personálního plánování a rozvoje, zvyšování kvalifikace a účast na systémech celoživotního učení. Členské státy by měly ve spolupráci se sociálními partnery zavést systémy na podporu mladých lidí, zejména pokud jde o ty, kteří nejsou zaměstnaní, nestudují nebo se neúčastní odborné přípravy. Tyto systémy by měly mladým lidem, ať už absolventům škol, nebo osobám bez ukončeného vzdělání, pomoci najít první zaměstnání nebo zahájit další studium nebo odbornou přípravu, včetně vyučení. Zároveň by tyto systémy umožňovaly rychlou reakci v případě, kdy se mladý člověk stane nezaměstnaným. Pravidelné sledování účinnosti politik v oblasti zvyšování kvalifikací a předvídání potřeb by mělo napomoci identifikaci oblastí, v nichž je zapotřebí dosáhnout zlepšení, a zvýšit orientaci systémů vzdělávání a odborné přípravy na pracovní oblasti významné z hlediska budoucnosti. Za účelem podpory cílů v oblasti celoživotního vzdělávání, přístupu ke vzdělání a geografické mobility by měly členské státy tradiční vzdělávací systémy doplnit novými formami dálkového studia prostřednictvím internetu a učení pomocí elektronických prostředků („e-learning”). Členské státy by měly k podpoře těchto cílů zcela uvolnit prostředky z fondů EU.

Pozměňovací návrh  27

Návrh rozhodnutí

Hlavní směr 9 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy by měly účinně investovat do systémů vzdělávání a odborné přípravy, aby zajistily přístup ke kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě pro všechny a zlepšily výsledky vzdělávání. Jedná se především o zvyšování kvalifikace pracovních sil EU, které umožní reagovat na rychle se měnící potřeby moderních trhů práce. Tato opatření by se měla vztahovat na všechny oblasti (od vzdělávání v raném dětství a na základních školách, po vyšší vzdělávání, odbornou přípravu, jakož i vzdělávání v dospělosti) a měla by rovněž zohlednit neformální a neoficiální vzdělávání. Reformy by se měly zaměřit na získávání klíčových kompetencí, které jednotlivec potřebuje k tomu, aby uspěl v ekonomice založené na znalostech, zejména pokud jde o jeho zaměstnatelnost, další učení a dovednosti v oblasti IKT. Je zapotřebí přijmout opatření usnadňující studijní mobilitu mladých lidí a učitelů, která je v současné době standardem. Členské státy by měly zlepšit otevřenost a relevanci systémů vzdělávání a odborné přípravy. Měly by především provádět vnitrostátní rámce kvalifikací, které umožní flexibilní vzdělávání a rozvoj partnerství mezi vzděláváním a odbornou přípravou na straně jedné a pracovním světem na straně druhé. Je zapotřebí zatraktivnit pedagogické profese. Vyšší vzdělávání by se mělo více otevřít netradičním školitelům a měl by se zvýšit podíl účasti na vysokoškolském nebo odpovídajícím vzdělávání. Členské státy by měly přijmout všechny kroky, které jsou zapotřebí k předcházení předčasného ukončování školní docházky, zejména s ohledem na snižování počtu mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní, nestudují nebo se nepodílejí na odborné přípravě.

Členské státy by měly účinně investovat do systémů vzdělávání a odborné přípravy a systémů dalšího vzdělávání, aby zajistily přístup ke kvalitnímu vzdělání a odborné přípravě pro všechny a zlepšily výsledky vzdělávání. Jedná se především o zvyšování kvalifikace pracovních sil EU, které jim umožní přizpůsobit se rychle se měnícímu pracovnímu prostředí. V Evropské unii by měla být zavedena jednotná minimální norma pro základní vzdělávání, v jejímž rámci každému dítěti v Evropské unii přísluší právo na bezplatné umístění ve škole, a to nezávisle na sociálním postavení rodičů. Tato opatření by se měla vztahovat na všechny oblasti (od vzdělávání v raném dětství a na základních školách, po vyšší vzdělávání, odbornou přípravu, jakož i vzdělávání v dospělosti) a měla by rovněž zohlednit neformální a neoficiální vzdělávání. Kvalita vzdělání, zejména v oblastech vyššího a univerzitního vzdělání, by měla odpovídat mezinárodním standardům, aby tak byla zajištěna trvalá konkurenceschopnost zaměstnanců v členských státech. Reformy by se měly zaměřit na získávání klíčových kompetencí, které jednotlivec potřebuje k tomu, aby uspěl v ekonomice založené na znalostech, zejména pokud jde o jeho zaměstnatelnost, další učení a dovednosti v oblasti IKT. Je zapotřebí přijmout opatření umožňující studijní mobilitu mladých lidí a učitelů. Členské státy by měly zlepšit otevřenost a relevanci systémů vzdělávání a odborné přípravy. Měly by především provádět vnitrostátní rámce kvalifikací, které umožní prostupné vzdělávání i ve vyšším věku a rozvoj partnerství mezi vzděláváním a odbornou přípravou na straně jedné a pracovním světem na straně druhé. Je zapotřebí zatraktivnit pedagogické profese. Vyšší vzdělávání by se mělo více otevřít netradičním školitelům a měl by se zvýšit podíl účasti na vysokoškolském nebo odpovídajícím vzdělávání. Každý studující by měl být v zásadě zatěžován i podporován v souladu s jeho individuálními schopnostmi. Členské státy by měly přijmout všechny kroky, které jsou zapotřebí k předcházení předčasného ukončování školní docházky prostřednictvím poskytování individuální pomoci a podpory, zejména s ohledem na snižování počtu mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní, nestudují nebo se nepodílejí na odborné přípravě. Aby mohli nadprůměrně nadaní mladí lidé s výbornými studijními předpoklady plně rozvinout své individuální schopnosti, měly by členské státy učinit opatření cílená na podporu jejich vývojového potenciálu. Osobám, které z různých důvodů nemohou tyto systémy využívat, je třeba zajistit sociální zabezpečení, které se nebude omezovat pouze na ochranu před chudobou. Pro osoby, kterým nemoc nebo postižení brání ve výkonu dřívější profese, je třeba vypracovat zvláštní opatření pro další profesní vzdělávání nebo rekvalifikaci.

Pozměňovací návrh  28

Návrh rozhodnutí

Hlavní směr 9 – hlavní směry

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Hlavní směr EU, na jehož základě členské státy stanoví vlastní národní cíle, je snížit podíl předčasně ukončené školní docházky na 10 % a zároveň zvýšit podíl populace ve věku mezi 30 a 34 lety s ukončeným vysokoškolským nebo obdobným vzděláním na alespoň 40 % do roku 2020.

Hlavní směry EU, na jejichž základě členské státy stanoví vlastní národní cíle, jsou snížit podíl předčasně ukončené školní docházky na 10 % a zároveň zvýšit podíl populace ve věku mezi 30 a 34 lety s ukončeným vysokoškolským nebo obdobným vzděláním na alespoň 40 % do roku 2020. Soukromé a veřejné výdaje členských států na vzdělávací instituce ve všech oblastech vzdělávání by měly vždy činit minimálně 6 % HDP podle uznávaných výpočtů OECD – pokud možno však více.

Pozměňovací návrh   29

Návrh rozhodnutí

Hlavní směr 10 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Úsilí členských států v oblasti snižování chudoby by se mělo zaměřit na prosazování úplné účasti na společnosti a hospodářství a na rozšiřování pracovních příležitostí a plně při tom využívat Evropský sociální fond. Úsilí by se rovněž mělo zaměřit na zajišťování rovných příležitostí, včetně přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám a veřejným službám (včetně elektronických služeb v souladu s hlavním směrem č. 4)zejména ke zdravotní péči. Členské státy by měly zavést účinná opatření proti diskriminaci.boji proti sociálnímu vyloučení by se měla podpořit aktivní účast lidí a posílit podpora podílu na trhu práce, systémů sociální ochrany, celoživotního učení a politiky aktivního zapojení, čímž se vytvoří příležitosti v různých stádiích lidského života a poskytne ochrana proti vyloučení. Je zapotřebí zmodernizovat systémy sociálního a důchodového zabezpečení, aby je bylo možné zcela využívat k odpovídající podpoře na straně příjmů a přístupu ke zdravotní péči, což zajišťuje sociální soudržnost, a zároveň zajistit, aby byly finančně udržitelné. Dávkové systémy by se měly zaměřit na bezpečnost příjmů v přechodných stádiích a na snižování chudoby. Jedná se především o skupiny, které jsou nejvíce ohroženy sociálním vyloučením, jako jsou například rodiny s jedním rodičem, menšiny, osoby se zdravotním postižením, děti a mladí lidé, starší ženy a muži, legální migrující pracovníci a bezdomovci. Členské státy by rovněž měly aktivně podporovat sociální hospodářství a sociální inovace ve prospěch osob, které jsou nejvíce ohroženy sociálním vyloučením.

Má-li být tohoto cíle dosaženo, měly by členské státy intenzivněji usilovat o odstranění chudoby, a to i chudoby přetrvávající navzdory zaměstnání. Jejich úsilí by se mělo zaměřit na prosazování úplné a svéprávné účasti na politickém, společenském, kulturním a hospodářském životě každého občana a na rozšiřování pracovních příležitostí a plně při tom využívat Evropský sociální fond. Úsilí by se rovněž mělo stejnou měrou zaměřit na zajišťování rovných příležitostípřístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám a veřejným službám (včetně elektronických služeb v souladu s hlavním směrem č. 4) zejména ve zdravotní péči, přičemž přístup k takovým službám, je třeba udržet a umožnit hlavně v oblasti sociální a zdravotní péče, zprostředkování práce a oblastech blízkých domácnostem. Členské státy by měly zavést aktivní a účinná opatření proti diskriminaci. Zásada, že v případě stejného vzdělání a stejného druhu zaměstnání nesmí být ženy znevýhodněny oproti mužům, by v členských státech měla být pro každý typ pracovního poměru právně závazná. K boji proti sociálnímu vyloučení by se měla podpořit aktivní účast lidí a posílit podpora podílu na trhu práce, systémů sociální ochrany, celoživotního učení a politiky aktivního zapojení, čímž se vytvoří příležitosti v různých stádiích lidského života a poskytne ochrana proti vyloučení. Je zapotřebí zmodernizovat systémy sociálního a důchodového zabezpečení, aby je bylo možné zcela využívat k zajištění příjmů, které ochrání před chudobou, a přístupu ke zdravotní péči, což zajišťuje sociální soudržnost. Dávkové systémy by se měly zaměřit na bezpečnost příjmů v přechodných stádiích a na snižování chudoby. Jedná se především o skupiny, které jsou nejvíce ohroženy sociálním vyloučením, jako jsou například menšiny, osoby se zdravotním postižením, děti a mladí lidé, starší ženy a muži, migrující pracovníci a bezdomovci. Členské státy by rovněž měly aktivně podporovat sociální hospodářství a sociální inovace, které v nezbytném rozsahu podpoří nejvíce ohrožené osoby a zaměří se na různá sociální rizika, jimž je člověk vystaven v průběhu života. V rámci úsilí o dosažení udržitelných veřejných financí by členské státy měly věnovat zvláštní pozornost kladným účinkům sociální soudržnosti na vnitrostátní rozpočty. Díky omezení výskytu chudoby a zvýšení účasti občanů se sníží sociální výdaje státu a vzrostou daňové výnosy.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

22.6.2010

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

42

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Burkhard Balz, Slavi Binev, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Pascal Canfin, Nikolaos Chountis, George Sabin Cutaş, Leonardo Domenici, Diogo Feio, Elisa Ferreira, Vicky Ford, Jean-Paul Gauzès, Sven Giegold, Sylvie Goulard, Enikő Győri, Liem Hoang Ngoc, Othmar Karas, Wolf Klinz, Jürgen Klute, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Astrid Lulling, Hans-Peter Martin, Arlene McCarthy, Íñigo Méndez de Vigo, Sławomir Witold Nitras, Ivari Padar, Alfredo Pallone, Anni Podimata, Antolín Sánchez Presedo, Olle Schmidt, Edward Scicluna, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Ivo Strejček, Kay Swinburne, Ramon Tremosa i Balcells, Corien Wortmann-Kool

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Elena Băsescu, David Casa, Iliana Ivanova, Syed Kamall, Philippe Lamberts


STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (23. 6. 2010)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

k návrhu rozhodnutí Rady o hlavních zásadách politiky zaměstnanosti členských států: Část II integrovaných hlavních směrů strategie Evropa 2020

(KOM(2010)0193 – C7‑0111/2010 – 2010/0115(NLE))

Navrhovatelka: Eva-Britt Svensson

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(1a) Podle článku 157 Smlouvy o fungování Evropské unie Evropský parlament a Rada přijmou opatření k uplatnění zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách práce a zaměstnanosti včetně zásady stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci.

Pozměňovací návrh   2

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2) Smlouva o Evropské unii ve svém čl. 3 odst. 3 stanoví, že Unie bojuje proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporuje sociální spravedlnost a ochranu, a upravuje iniciativy Unie zajišťující koordinaci sociálních politik členských států. Článek 9 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží Unie k požadavkům spojeným se zárukou přiměřené sociální ochrany a bojem proti sociálnímu vyloučení.

(2) Smlouva o Evropské unii ve svém čl. 3 odst. 3 stanoví, že Unie bojuje proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporuje sociální spravedlnost a ochranu a rovnost žen a mužů, a upravuje iniciativy Unie zajišťující koordinaci sociálních politik členských států. Článek 9 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží Unie k požadavkům spojeným se zárukou přiměřené sociální ochrany a bojem proti sociálnímu vyloučení.

Pozměňovací návrh   3

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(2a) Článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že při všech svých činnostech Unie usiluje o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy. Článek 10 navíc stanoví, že při vymezování a provádění svých politik a činností se Unie zaměřuje na boj proti jakékoliv diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Článek 2 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že evropská společnost se vyznačuje pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.

Pozměňovací návrh   4

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8) Členské státy by měly v rámci komplexních „strategií ústupu“ vypracovat ambiciózní reformy, které by napomohly zajistit makroekonomickou stabilitu a udržitelnost veřejných financí, zlepšit konkurenceschopnost, snížit makroekonomické nerovnováhy a posílit výkon trhu práce. Ukončení fiskálních pobídek by mělo být prováděno a koordinováno v rámci Paktu o stabilitě a růstu.

(8) Členské státy by měly v rámci komplexních „strategií ústupu“ vypracovat ambiciózní reformy, které by napomohly zajistit makroekonomickou stabilitu a udržitelnost veřejných financí, zlepšit konkurenceschopnost, snížit makroekonomické nerovnováhy a posílit výkon trhu práce,měly by znovu posoudit nezbytnost reforem svých důchodových systémů v souladu s reálnou demografickou situací a prognózami jejího krátkodobého a dlouhodobého vývoje. Ukončení fiskálních pobídek by mělo být prováděno a koordinováno v rámci Paktu o stabilitě a růstu.

Pozměňovací návrh   5

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 8 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(8a) Pokud členské státy uvažují o škrtech ve veřejných výdajích, zejména v oblasti péče a vzdělávání, měly by nejdříve posoudit dopady těchto škrtů na zaměstnanost žen.

Pozměňovací návrh   6

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9) Členské státy by měly v rámci strategie Evropa 2020 provádět reformy zaměřené na „inteligentní růst“, jehož hybnou silou by měly být znalosti a inovace. Reformy by se měly zaměřit na zvyšování kvality vzdělávání, zajištění přístupu ke vzdělání pro všechny a na zlepšování výsledků výzkumu a produktivity podniků tak, aby se prosazovaly inovace a předávání znalostí v celé EU. Měly by rovněž podporovat soukromé podnikání a napomáhat přerodu kreativních myšlenek v inovativní produkty, služby a postupy, které mohou vytvářet růst, kvalitní pracovní místa, územní, ekonomickou a sociální soudržnost a které mohou účinněji reagovat na evropské a celosvětové společenské výzvy. V této souvislosti má zásadní význam maximální využívání informačních a komunikačních technologií.

(9) Členské státy by měly v rámci strategie Evropa 2020 provádět reformy zaměřené na „inteligentní růst“, jehož hybnou silou by měly být znalosti a inovace. Reformy by se měly zaměřit na zvyšování kvality vzdělávání, prostřednictvím boje proti sexuálním stereotypům, zajištěním přístupu ke vzdělání pro všechny a na zlepšování výsledků výzkumu a produktivity podniků tak, aby se prosazovaly inovace a předávání znalostí v celé EU. Měly by rovněž podporovat soukromé podnikání a napomáhat přerodu kreativních myšlenek v inovativní produkty, služby a postupy, které mohou vytvářet růst, kvalitní pracovní místa, územní, ekonomickou a sociální soudržnost a které mohou účinněji reagovat na evropské a celosvětové společenské výzvy. V této souvislosti má zásadní význam maximální využívání informačních a komunikačních technologií.

Pozměňovací návrh   7

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11) Členské státy by se také měly prostřednictvím svých programů reforem zaměřit na „nevylučující růst“. Nevylučující růst představuje vytvoření soudržné společností, jejíž členové jsou schopni předjímat a zvládat změny, a aktivně se tak podílejí na životě společnosti a na fungování ekonomiky. Reformy členských států by proto měly zajistit přístup a příležitosti pro každého v průběhu života, a snížit tak chudobu a sociální vyloučení, a to prostřednictvím odstranění překážek omezujících účast na trhu práce, zejména pokud jde o ženy, starší pracovníky, mladé lidi, osoby se zdravotním postižením a legální migrující pracovníky. Reformy by rovněž měly zajistit, aby hospodářský růst měl přínos pro všechny obyvatele a pro všechny regiony. Ústředním tématem programů reforem členských států by proto mělo být zajištění účinného fungování trhu práce, a to prostřednictvím investic do úspěšných přestupů na trhu práce, rozvoje vhodných dovedností, zvyšování kvality zaměstnanosti a boje proti segmentaci, strukturální nezaměstnanosti a nečinnosti při současném zajištění odpovídající a udržitelné sociální ochrany a aktivního zapojení do snižování chudoby.

(11) Členské státy by se také měly prostřednictvím svých programů reforem zaměřit na „nevylučující růst“. Nevylučující růst představuje vytvoření soudržné společností, jejíž členové jsou schopni předjímat a zvládat změny, a aktivně se tak podílejí na životě společnosti a na fungování ekonomiky. Reformy členských států by proto měly zajistit přístup a příležitosti pro každého v průběhu života, a snížit tak chudobu a sociální vyloučení, a to prostřednictvím odstranění překážek omezujících účast na trhu práce, zejména pokud jde o ženy, starší pracovníky, mladé lidi, osoby se zdravotním postižením a legální migrující pracovníky. Reformy by rovněž měly zajistit, aby hospodářský růst měl přínos pro všechny obyvatele a pro všechny regiony. Ústředním tématem programů reforem členských států by proto mělo být zajištění účinného fungování trhu práce, a to prostřednictvím investic do úspěšných přestupů na trhu práce, rozvoje vhodných dovedností, boje proti sexistickým stereotypům, zvyšování kvality zaměstnanosti a boje proti segmentaci, strukturální nezaměstnanosti a nečinnosti při současném zajištění odpovídající a udržitelné sociální ochrany, rovných příležitostí a aktivního zapojení do snižování chudoby. Členské státy by se měly rovněž zaměřit na zvýšení počtu pracovních příležitostí pro ženy v zemědělství a měly by přitom zajistit rovné zacházení ve srovnání s ostatními pracovními odvětvími.

Pozměňovací návrh   8

Návrh rozhodnutí

Bod odůvodnění 13 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(13a) Při podávání zpráv o míře zaměstnanosti by měly členské státy ve statistikách o pracovní síle poskytovat jasné a srovnatelné údaje rozčleněné podle pohlaví, které by správně zobrazovaly podíl práce, který pracovníkovi umožňuje, aby byl hospodářsky nezávislý, zaměstnání na částečný úvazek a nezaměstnanost u částečných úvazků.

Pozměňovací návrh   9

Návrh rozhodnutí

Příloha – Hlavní směr 7 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Zvýšit zapojení do trhu práce a snížit strukturální nezaměstnanost

Zvýšit zapojení do trhu práce, snížit nezaměstnanost a podporovat rovnost žen a mužů

Pozměňovací návrh   10

Návrh rozhodnutí

Příloha – Hlavní směr 7 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy by měly zintenzívnit sociální dialog a reagovat na segmentaci trhu práce opatřeními, které se zaměří na dočasnou a nejistou zaměstnanost, částečnou zaměstnanost a nezákonné zaměstnávání. Profesní mobilita by měla být odměňována. Je zapotřebí se zaměřit na kvalitu pracovních míst a pracovních podmínek tím, že se bude bojovat proti nízkým platům a zajistí se dostatečné sociální zabezpečení i pro osoby, které mají pracovní smlouvy na dobu určitou nebo jsou samostatně výdělečně činné. Je třeba posílit služby zaměstnanosti a zpřístupnit je všem, a to i mladým lidem a osobám, které jsou nejvíce ohroženy nezaměstnaností. Tyto služby by měly vycházet z osobního přístupu a měly by se zaměřit na osoby, které mají nejtěžší přístup na trh práce.

Členské státy by měly zintenzívnit sociální dialog a reagovat na segmentaci trhu práce opatřeními, které se zaměří na dočasnou a nejistou zaměstnanost, částečnou zaměstnanost a nezákonné zaměstnávání. Profesní mobilita by měla být odměňována. Je zapotřebí se zaměřit na kvalitu pracovních míst a pracovních podmínek tím, že se bude bojovat proti nízkým platům a zajistí se dostatečné sociální zabezpečení i pro osoby, které mají pracovní smlouvy na dobu určitou nebo jsou samostatně výdělečně činné. Je třeba posílit služby zaměstnanosti a zpřístupnit je všem, a to i ženám a mladým lidem a osobám, které jsou nejvíce ohroženy nezaměstnaností. Tyto služby by měly vycházet z osobního přístupu a měly by se zaměřit na osoby, které mají nejtěžší přístup na trh práce. Členské státy by měly změnit pracovní schémata a podmínky pro ženy, aby posílily jejich postavení na trhu práce a aby zajistily jejich sociální ochranu a další nároky přiznané ženám, včetně žen samostatně výdělečně činných.

Pozměňovací návrh   11

Návrh rozhodnutí

Příloha – Hlavní směr 7 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy by měly přezkoumat daňové a dávkové systému a kapacitu veřejných služeb v rámci poskytování nezbytné podpory, aby se zvýšila konkurenceschopnost a podíl na trhu práce, zejména v případě osob s nižším vzděláním a v souladu s hlavním směrem politiky č. 2. Členské státy by měly zvýšit zapojení pracovních sil prostřednictvím politik, které propagují aktivní stárnutí, rovnost mezi ženami a muži, včetně rovného odměňování, a integraci mladých lidí, osob se zdravotním postižením, legálních migrujících pracovníků a dalších zranitelných skupin do trhu práce. Politiky v oblasti rovnováhy pracovního a soukromého života spolu s dostupnou péčí a inovacemi v organizaci práce by měly urychlit zvyšování podílů zaměstnanosti, zejména pokud jde o mladé lidi, starší pracovníky a ženy, aby bylo možné udržet především vysoce kvalifikované ženy ve vědeckých a technických oborech. Členské státy by měly rovněž odstranit překážky na trhu práce, které brání vstupu nových pracovníků, podporovat samostatně výdělečně činné osoby a tvorbu pracovních míst v oblastech, jako jsou např. ekologicky zaměřená pracovní místa a péče i podpora sociálních inovací.

Členské státy by měly přezkoumat daňové a dávkové systémy a kapacitu veřejných služeb v rámci poskytování nezbytné podpory, včetně odstranění překážek účasti žen na trhu práce, aby se zvýšila konkurenceschopnost a podíl na trhu práce, zejména v případě osob s nižším vzděláním a v souladu s hlavním směrem politiky č. 2. Členské státy by měly zvýšit zapojení ekonomicky aktivních věkových skupin do trhu práce prostřednictvím politik, které propagují aktivní stárnutí, rovnost mezi ženami a muži, rovné odměňování, přístup k sociální ochraně a ochraně související s prací a příspěvky pro ženy. Měla by být věnována zvláštní pozornost určitým zranitelným skupinám, které se obzvláště setkávají s problémy při hledání práce, jako jsou např. mladí lidé, osoby se zdravotním postižením a přistěhovalci. Politiky v oblasti rovnováhy pracovního a soukromého života by měly urychlit zvyšování podílů zaměstnanosti, zejména pokud jde o mladé lidi, starší pracovníky a ženy. Měla by být přijata aktivní opatření zaměřená na zvýšení účasti žen v oblasti vědy a techniky, na zachování jejich účasti a na zvýšení možností jejich postupu.cílem zlepšit možnosti kombinovat pracovní a soukromý život pro muže i pro ženy by měly členské státy zaměstnancům zaručit právo na práci na částečný úvazek a pružnost, pokud jde o pracovní dobu a pracoviště, přístup k cenově dostupné, pružné a vysoce kvalitní péči o děti a k péči o jiné závislé osoby a odpovídající mateřskou a otcovskou dovolenou, dovolenou za účelem péče o závislé rodinné příslušníky a dovolenou při adopci.cílem zajistit pokrok v politice rovného zacházení by členské státy měly rovněž odstranit překážky na trhu práce, které brání vstupu nových pracovníků a žen, podporovat samostatně výdělečně činné osoby a tvorbu pracovních míst v oblastech, jako jsou např. ekologicky zaměřená pracovní místa, což je rovněž předpoklad pro lépe placená, vysoce odborná a hodnotná pracovní místa pro ženy, a péče i podpora sociálních inovací.

Pozměňovací návrh   12

Návrh rozhodnutí

Příloha – Hlavní směr 7 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Měla by být přijata konkrétní opatření pro odstranění překážek, s nimiž se setkávají ženy, zvláště starší ženy, mladé ženy, přistěhovalkyně, příslušnice menšin, lesbičky, transsexuálové a ženy s postižením při vstupu na trh práce, a to včetně žen, které aktivně bojují proti různým formám diskriminace a sociálního vyloučení, jimž čelí.

Pozměňovací návrh   13

Návrh rozhodnutí

Příloha – Hlavní směr 7 – odst. 3 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

S ohledem na rovnost mezi ženami a muži by měli mít ženy i muži stejné příležitosti, pokud jde o přístup na trh práce a postup. Za tímto účelem je třeba mimo jiné rozvíjet politiky, které prosazují společnou odpovědnost žen a mužů v soukromém životě a v oblasti péče, zejména zavedení práva na otcovskou dovolenou, zajišťují kvalitní služby v oblasti péče o děti dostupné pro všechny děti od narození do tří let, zavádí všeobecnou školní docházku pro děti ve věku od 3 do 6 let a odstraňují jakoukoli formu diskriminace v pracovním prostředí, jako jsou současné platové rozdíly z důvodu pohlaví.

Pozměňovací návrh   14

Návrh rozhodnutí

Příloha – Hlavní směr 7 – odst. 3 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

S ohledem na rozdíly, které existují v příležitostech zaměstnání pro ženy a muže v EU je zapotřebí vynaložit zvláštní úsilí na začlenění žen do pracovního trhu, aby se dosáhlo obecného cíle 75% zaměstnanosti.

Pozměňovací návrh   15

Návrh rozhodnutí

Příloha – Hlavní směr 7 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Hlavní směr EU, na jehož základě členské státy stanoví vlastní národní cíle, je snaha dosáhnout do roku 2020 celkem 75 % podílu zaměstnanosti žen a mužů ve věku od 20 do 64 let. Tohoto cíle se má dosáhnout i prostřednictvím vyššího podílu mladých lidí, starších pracovníků a pracovníků s nižším vzděláním na trhu práce i prostřednictvím lepší integrace legálních migrujících pracovníků.

Hlavní směr EU, na jehož základě členské státy stanoví vlastní národní cíle, je snaha dosáhnout do roku 2020 celkem 75 % podílu zaměstnanosti žen a mužů ve věku od 20 do 64 let. Tohoto cíle se má dosáhnout i prostřednictvím vyššího podílu mladých lidí, starších pracovníků a pracovníků s nižším vzděláním na trhu práce i prostřednictvím lepší integrace legálních migrujících pracovníků. Členské státy by se měly snažit zajistit, aby nejméně 50 % zaměstnaných žen bylo ekonomicky nezávisloslých. Mzdové rozdíly mezi ženami a muži by měly být do roku 2020 sníženy na 0–5 %.

Pozměňovací návrh   16

Návrh rozhodnutí

Hlavní směr 7a: Rovnost žen a mužů (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Hlavní směr 7a: Rovnost žen a mužů

 

Členské státy by měly pomocí specifických cílů zaměřených na rovnost pohlaví, zásady začlenění hlediska pohlaví a specifických politických kroků zvýšit zaměstnanost žen, která zajišťuje ekonomickou nezávislost, plně respektovat práva pracovníků a odstranit rozdíl mezi mzdami mužů a žen, diskriminaci a rozdíly v míře zaměstnanosti a nezaměstnanosti mezi muži a ženami.

 

Členské státy by měly usilovat o dosažení 75% míry zaměstnanosti žen (na základě ekvivalentu plného úvazku) do roku 2020, mimo jiné prostřednictvím:

 

- většího množství veřejných a soukromých investic, vyšší kvality veřejných služeb a podpory rodin a jednotlivců;

 

- zlepšení možnosti kombinovat pracovní a soukromý život pro muže i pro ženy, zejména v odvětvích, kde převládají muži, tím, že poskytnou zaměstnancům právo na práci na částečný úvazek a pružnost, pokud jde o pracovní dobu a pracoviště, pokud o to požádají, a odpovídající mateřskou a otcovskou dovolenou, dovolenou za účelem péče o závislé rodinné příslušníky a dovolenou při adopci;

 

- zajištění dostupných, finančně dosažitelných, pružných a vysoce kvalitních služeb, zejména dostupných zařízení péče o děti tím, že zajistí podmínky pro 50 % nezbytné péče o děti ve věku od 0 do 3 let a 100 % péče o děti ve věku od 3 do 6 let, a lepší přístup k péči o ostatní závislé osoby, zejména o starší osoby;

 

- řešení problému nejistých pracovních podmínek a boje proti nedobrovolné práci na částečný úvazek, protože většina osob, jež tyto podmínky postihují, jsou ženy;

 

- častějšího a lepšího využívání dovedností žen pocházejících z etnických menšin a přistěhovalkyň;

 

- uznání práv manželkám/manželům nebo životním partnerkám/partnerům vykonávajícím pomocné práce, což jsou ve většině případů ženy, které pomáhají v řemeslné výrobě, obchodě, zemědělství, rybolovu a v malých rodinných podnicích, aby získaly odpovídající ochranu v oblasti sociálního zabezpečení a při výkonu jejich pracovní činnosti;

 

- zlepšení pracovních podmínek a ohodnocení práce v odvětvích, kde jsou ženy zvláště silně zastoupeny (tj. péče a domácí práce, některé oblasti služeb);

 

- odstranění překážek, s nimiž se setkávají ženy, zvláště starší ženy, mladé ženy, přistěhovalkyně, příslušnice menšin, lesbičky, transsexuálové a ženy s postižením při vstupu na trh práce, a to včetně opatření, která aktivně bojují proti různým formám diskriminace a sociálního vyloučení, jimž ženy čelí;

 

- podpory vyšší účasti žen ve vědeckých a technických povoláních, zvýšení jejich šance na postup v těchto odvětvích a zajištění toho, aby ženy měly stejný přístup k odborné přípravě a vzdělávání a především aby byly zařazeny do nabídky odborné přípravy pro ekologicky zaměřená pracovní místa;

 

- zvláštní pozornosti věnované skupinám žen, jež čelí chudobě, jako jsou svobodné matky, mladé matky, osamocené ženy, které nemají praxi, starší ženy a přistěhovalkyně, protože mnohé z nich nejsou schopny vůbec nebo prozatím zlepšit svou situaci zařazením se na trh práce.

 

Členské státy by měly zvýšit své úsilí při uplatňování zásady stejné odměny za stejnou práci a měly by se snažit do roku 2020 snížit rozdíl ve mzdách mužů a žen na 0–5 %. Tyto cíle podpoří revidovaná směrnice Komise 75/117/EHS, legislativní návrh který je účinnější než stávající právní úprava a který stanoví opatření pro případ porušování práva na stejnou odměnu a zajistí, že tato opatření budou odrazující a přiměřená (např. vyšší sankce v případě opakovaných porušení).

Pozměňovací návrh   17

Návrh rozhodnutí

Příloha – Hlavní směr 8 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy by měly podporovat produktivitu a zaměstnatelnost vhodným poskytováním znalostí a vzdělání, které odpovídají stávajícím i budoucím požadavkům trhu práce. Kvalitu původního vzdělání a zajímavou odbornou přípravu musí doplnit pobídky v oblasti celoživotního učení, možností druhé šance, které všem dospělým poskytnou možnost o stupeň zvýšit svoji kvalifikaci, a v oblasti cílené migrace a integračních politik. Členské státy by měly vytvářet systémy pro uznávání získaných dovedností, odstraňovat překážky profesní a geografické mobility pracovníků, podporovat získávání průřezových schopností a kreativitu a zaměřit své úsilí zejména na podporu pracovníků s nižším vzděláním, zvýšit zaměstnatelnost starších pracovníků, ale zároveň zdokonalit odbornou přípravu, vzdělávání a zkušenosti vysoce kvalifikovaných pracovníků, včetně vědců.

Členské státy by měly podporovat produktivitu a zaměstnatelnost vhodným poskytováním znalostí a vzdělání, které odpovídají stávajícím i budoucím požadavkům trhu práce. Kvalitu původního vzdělání a zajímavou odbornou přípravu musí doplnit pobídky v oblasti celoživotního učení, možností druhé šance, které všem dospělým poskytnou možnost o stupeň zvýšit svoji kvalifikaci, a v oblasti cílené migrace a integračních politik. Členské státy by měly vytvářet systémy pro uznávání získaných dovedností, odstraňovat překážky profesní a geografické mobility pracovníků, podporovat získávání průřezových schopností a kreativitu a zaměřit své úsilí zejména na podporu pracovníků s nižším vzděláním, zvýšit zaměstnatelnost starších pracovníků a zároveň zdokonalit odbornou přípravu, vzdělávání a zkušenosti vysoce kvalifikovaných pracovníků, včetně vědců. Přitom by měly zajistit rovný přístup žen i mužů a prosazovat jejich rovnoměrné zapojení.

Pozměňovací návrh   18

Návrh rozhodnutí

Příloha – Hlavní směr 8 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy by ve spolupráci se sociálními partnery a podnikovou sférou měly zdokonalit přístup k odborné přípravě, posílit vzdělávání a profesní poradenství společně se systematickým poskytováním informací o nových pracovních příležitostech, podporovat soukromé podnikání a lépe předvídat potřeby v oblasti požadovaných dovedností. Finanční příspěvky ze státních prostředků, ale i od jednotlivců a zaměstnavatelů by měly podpořit investice do rozvoje lidských zdrojů, zvyšování kvalifikace a účast na systémech celoživotního učení. Členské státy by měly ve spolupráci se sociálními partnery zavést systémy, aby podpořily mladé lidi, zejména pokud jde o ty, kteří nejsou zaměstnaní, nestudují nebo se neúčastní odborné přípravy. Tyto systémy by měly napomoci čerstvým absolventům škol najít první zaměstnání nebo zahájit další studium nebo odbornou přípravu, včetně vyučení. Zároveň by tyto systémy umožňovaly rychlou reakci v případě, kdy se mladý člověk stane nezaměstnaným. Pravidelné sledování účinnosti politik v oblasti zvyšování kvalifikací a předvídání potřeb by mělo napomoci identifikaci oblastí, v nichž je zapotřebí dosáhnout zlepšení a zvýšit přizpůsobivost systémů vzdělávání a odborné přípravy potřebám trhu práce. Členské státy by měly k podpoře těchto cílů zcela uvolnit prostředky z fondů EU.

Členské státy by ve spolupráci se sociálními partnery a podnikovou sférou měly zdokonalit přístup k odborné přípravě, posílit vzdělávání a profesní poradenství, včetně odstranění genderových stereotypů, které vedou k segregaci na trhu práce, a společně se systematickým poskytováním informací o nových pracovních místech a zvýšených příležitostech pro ženy v odvětví nových technologií, podporovat zapojení žen do malých a středních podniků a lépe předvídat potřeby v oblasti požadovaných dovedností se zvláštním přihlédnutím k rovnoměrnému zapojení žen a mužů. Finanční příspěvky ze státních prostředků, ale i od jednotlivců a zaměstnavatelů by měly podpořit investice do rozvoje lidských zdrojů, zvyšování kvalifikace a účast na systémech celoživotního učení. Členské státy by měly ve spolupráci se sociálními partnery zavést systémy, aby podpořily mladé lidi, zejména pokud jde o ty, kteří nejsou zaměstnaní, nestudují nebo se neúčastní odborné přípravy. Tyto systémy by měly napomoci čerstvým absolventům škol najít první zaměstnání nebo zahájit další studium nebo odbornou přípravu, včetně vyučení. Zároveň by tyto systémy umožňovaly rychlou reakci v případě, kdy se mladý člověk stane nezaměstnaným. Pravidelné sledování účinnosti politik v oblasti zvyšování kvalifikací a předvídání potřeb by mělo napomoci identifikaci oblastí, v nichž je zapotřebí dosáhnout zlepšení a zvýšit přizpůsobivost systémů vzdělávání a odborné přípravy potřebám trhu práce. Členské státy by měly k podpoře těchto cílů zcela uvolnit prostředky z fondů EU.

Pozměňovací návrh   19

Návrh rozhodnutí

Příloha – Hlavní směr 9 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy by měly účinně investovat do systémů vzdělávání a odborné přípravy, aby zajistily přístup ke kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě pro všechny a zlepšily výsledky vzdělávání. Jedná se především o zvyšování kvalifikace pracovních sil EU, které jí umožní reagovat na rychle se měnící potřeby moderních trhů práce. Tato opatření by se měla vztahovat na všechny oblasti (od vzdělávání v raném dětství a na základních školách, po vyšší vzdělávání, odbornou přípravu, jakož i vzdělávání v dospělosti) a měla by rovněž zohlednit neformální a neoficiální vzdělávání. Reformy by se měly zaměřit na získávání klíčových kompetencí, které jednotlivec potřebuje k tomu, aby uspěl v ekonomice založené na znalostech, zejména pokud jde o jeho zaměstnatelnost, další učení a dovednosti v oblasti IKT. Je zapotřebí přijmout opatření usnadňující studijní mobilitu mladých lidí a učitelů, která je v současné době standardem. Členské státy by měly zlepšit otevřenost a relevanci systémů vzdělávání a odborné přípravy. Měly by především provádět vnitrostátní rámce kvalifikací, které umožní flexibilní vzdělávání a rozvoj partnerství mezi vzděláváním a odbornou přípravou na straně jedné a pracovním světem na straně druhé. Je zapotřebí zatraktivnit pedagogické profese. Vyšší vzdělávání by se mělo více otevřít netradičním školitelům a měl by se zvýšit podíl účasti na vysokoškolském nebo odpovídajícím vzdělávání. Členské státy by měly přijmout všechny kroky, které jsou zapotřebí k předcházení předčasného ukončování školní docházky, zejména s ohledem na snižování počtu mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní, nestudují nebo se nepodílejí na odborné přípravě.

Členské státy by měly účinně investovat do systémů vzdělávání a odborné přípravy, aby zajistily začlenění zásad rovnosti mezi ženami a muži do vzdělávání a programů odborné přípravy pomocí přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě pro všechny a zlepšily výsledky vzdělávání. Jedná se především o zvyšování kvalifikace pracovních sil EU, které jí umožní reagovat na rychle se měnící potřeby moderních trhů práce. Tato opatření by se měla vztahovat na všechny oblasti (od vzdělávání v raném dětství a na základních školách, po vyšší vzdělávání, odbornou přípravu, jakož i vzdělávání v dospělosti) a měla by rovněž zohlednit neformální a neoficiální vzdělávání a přispět k omezení segregace povolání, odvětví a pracovního zařazení na trhu práce na základě pohlaví . Reformy by se měly zaměřit na získávání klíčových kompetencí, které jednotlivec potřebuje k tomu, aby uspěl v ekonomice založené na znalostech, zejména pokud jde o jeho zaměstnatelnost, další učení a dovednosti v oblasti IKT. Je zapotřebí přijmout opatření usnadňující studijní mobilitu mladých lidí a učitelů, která je v současné době standardem. Členské státy by měly zlepšit otevřenost a relevanci systémů vzdělávání a odborné přípravy. Měly by především provádět vnitrostátní rámce kvalifikací, které umožní flexibilní vzdělávání a rozvoj partnerství mezi vzděláváním a odbornou přípravou na straně jedné a pracovním světem na straně druhé. Je zapotřebí zatraktivnit pedagogické profese. Vyšší vzdělávání by se mělo více otevřít netradičním školitelům a měl by se zvýšit podíl účasti na vysokoškolském nebo odpovídajícím vzdělávání. Členské státy by měly přijmout všechny kroky, které jsou zapotřebí k předcházení předčasného ukončování školní docházky, zejména s ohledem na snižování počtu mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní, nestudují nebo se nepodílejí na odborné přípravě.

Pozměňovací návrh   20

Návrh rozhodnutí

Příloha – Hlavní směr 10 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Úsilí členských států v oblasti snižování chudoby by se mělo zaměřit na prosazování úplné účasti na společnosti a hospodářství a na rozšiřování pracovních příležitostí a plně při tom využívat Evropský sociální fond. Úsilí by se rovněž mělo zaměřit na zajišťování rovných příležitostí, včetně přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám a veřejným službám (včetně elektronických služeb v souladu s hlavním směrem č. 4) a zejména ke zdravotní péči. Členské státy by měly zavést účinná opatření proti diskriminaci. K boji proti sociálnímu vyloučení by se měla podpořit aktivní účast lidí a posílit podpora podílu na trhu práce, systémů sociální ochrany, celoživotního učení a politiky aktivního zapojení, čímž se vytvoří příležitosti v různých stádiích lidského života a poskytne ochrana proti vyloučení. Je zapotřebí zmodernizovat systémy sociálního a důchodového zabezpečení, aby je bylo možné zcela využívat k odpovídající podpoře na straně příjmů a přístupu ke zdravotní péči, což zajišťuje sociální soudržnost, a zároveň zajistit, aby byly finančně udržitelné. Dávkové systémy by se měly zaměřit na bezpečnost příjmů v přechodných stádiích a na snižování chudoby. Jedná se především o skupiny, které jsou nejvíce ohroženy sociálním vyloučením, jako jsou například rodiny s jedním rodičem, menšiny, osoby se zdravotním postižením, děti a mladí lidé, starší ženy a muži, legální migrující pracovníci a bezdomovci. Členské státy by rovněž měly aktivně podporovat sociální hospodářství a sociální inovace ve prospěch osob, které jsou nejvíce ohroženy sociálním vyloučením.

S ohledem na povahu chudoby a sociálního vyloučení, jež má mnoho rozměrů, by se úsilí členských států v oblasti snižování chudoby mělo zaměřit na prosazování plné účasti ve společnosti a hospodářství a na rozšiřování pracovních příležitostí pro všechny a plně při tom využívat Evropský sociální fond. Úsilí by se rovněž mělo zaměřit na zajišťování rovných příležitostí a rovnoměrné zastoupení žen na trhu práce, včetně přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám a veřejným službám (včetně elektronických služeb v souladu s hlavním směrem č. 4) a zejména ke zdravotní péči. Členské státy by měly zavést účinná opatření proti diskriminaci, přičemž zvláštní pozornost by se měla věnovat ženám s přihlédnutím k feminizaci chudoby, a začlenit do nich hledisko rovnosti žen a mužů, aby ochránily rizikové skupiny a zajistily jejich začlenění do pracovního trhu. K boji proti sociálnímu vyloučení by se měla podpořit aktivní účast lidí a posílit podpora podílu na trhu práce, systémů sociální ochrany, celoživotního učení a politiky aktivního zapojení, čímž se vytvoří příležitosti v různých stádiích lidského života a poskytne ochrana proti vyloučení. Je zapotřebí zmodernizovat systémy sociálního a důchodového zabezpečení, aby je bylo možné zcela využívat k odpovídající podpoře na straně příjmů a přístupu ke zdravotní péči pro každého jedince, což zajišťuje sociální soudržnost, a zároveň zajistit, aby byly finančně udržitelné. Dávkové systémy by se měly zaměřit na bezpečnost příjmů v přechodných stádiích a na snižování chudoby. Jedná se především o skupiny, které jsou nejvíce ohroženy sociálním vyloučením v kontextu rovnosti žen a mužů, jako jsou například rodiny s jedním rodičem, menšiny, osoby se zdravotním postižením, děti a mladí lidé, starší ženy a muži, legální migrující pracovníci a bezdomovci, přičemž zvláštní pozornost by se měla věnovat ženám, které se staly oběťmi terorismu, obchodování s lidmi, organizovaného zločinu a domácího násilí. Členské státy by rovněž měly aktivně podporovat sociální hospodářství a sociální inovace ve prospěch osob, které jsou nejvíce ohroženy sociálním vyloučením, a současně by měly vytvářet hospodářské a sociální politiky, které lépe zohledňují hledisko rovnosti žen a mužů.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

23.6.2010

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

17

2

12

Členové přítomní při konečném hlasování

Edit Bauer, Emine Bozkurt, Andrea Češková, Marije Cornelissen, Silvia Costa, Edite Estrela, Ilda Figueiredo, Iratxe García Pérez, Jolanta Emilia Hibner, Mary Honeyball, Sophia in ‘t Veld, Lívia Járóka, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Philippe Juvin, Nicole Kiil-Nielsen, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Barbara Matera, Antonyia Parvanova, Frédérique Ries, Raül Romeva i Rueda, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Eva-Britt Svensson, Marc Tarabella, Britta Thomsen, Anna Záborská

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Christa Klaß, Elisabeth Morin-Chartier, Mariya Nedelcheva, Chrysoula Paliadeli

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Julie Girling, Gesine Meissner


VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

14.7.2010

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

40

2

7

Členové přítomní při konečném hlasování

Regina Bastos, Edit Bauer, Jean-Luc Bennahmias, Pervenche Berès, Mara Bizzotto, Milan Cabrnoch, Ole Christensen, Derek Roland Clark, Sergio Gaetano Cofferati, Marije Cornelissen, Tadeusz Cymański, Frédéric Daerden, Karima Delli, Proinsias De Rossa, Sari Essayah, Richard Falbr, Ilda Figueiredo, Pascale Gruny, Thomas Händel, Marian Harkin, Roger Helmer, Stephen Hughes, Vincenzo Iovine, Liisa Jaakonsaari, Danuta Jazłowiecka, Martin Kastler, Ádám Kósa, Patrick Le Hyaric, Veronica Lope Fontagné, Olle Ludvigsson, Elizabeth Lynne, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Csaba Őry, Siiri Oviir, Rovana Plumb, Sylvana Rapti, Licia Ronzulli, Elisabeth Schroedter, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Jutta Steinruck, Traian Ungureanu

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Georges Bach, Raffaele Baldassarre, Françoise Castex, Jelko Kacin, Ria Oomen-Ruijten, Csaba Sógor, Emilie Turunen

Právní upozornění - Ochrana soukromí