Postup : 2010/2072(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0236/2010

Předložené texty :

A7-0236/2010

Rozpravy :

PV 06/09/2010 - 20
CRE 06/09/2010 - 20

Hlasování :

PV 07/09/2010 - 6.13
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0303

ZPRÁVA     
PDF 259kWORD 233k
26. 7. 2010
PE 442.889v03-00 A7-0236/2010

o financování a fungování Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci

(2010/2072(INI))

Rozpočtový výbor

Zpravodaj: Miguel Portas

Navrhovatelka pro stanovisko (*):

Elisabeth Morin-Chartier, Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

(*) Postup s přidruženými výbory: článek 50 jednacího řádu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
 STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru
 VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o financování a fungování Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci

(2010/2072(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(1) (IID ze dne 17. května 2006), a zejména na bod 28 této dohody,

–   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci(2) (nařízení o EFG),

–   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 546/2009 ze dne 18. června 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci(3),

–   s ohledem na svá usnesení o návrzích na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o využití prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném rozpočtovém řízení, které byly přijaty od 23. října 2007(4),

–   s ohledem na sdělení, která Komise předložila Evropskému parlamentu a Radě dne 2. července 2008 (KOM(2008)0421) a 28. července 2009 (KOM(2009)0394) o činnostech Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v roce 2007 a 2008,

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Hospodářského a měnového výboru (A7–0236/2010),

A. vzhledem k tomu, že s cílem zmírnit negativní dopady globalizace na pracovníky, kteří se stali oběťmi hromadného propouštění, a zaujmout k těmto pracovníkům solidární postoj, usiluje Evropská unie o zvyšování míry jejich opětovného zapojování do pracovního procesu a vytvořila Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen „EFG“), aby mohla poskytovat finanční podporu na jednotlivé programy opětovného profesního začlenění pracovníků do pracovního trhu; vzhledem k tomu, že EFG má k dispozici prostředky, jejichž výše nesmí překročit 500 milionů EUR ročně, přidělené buď ze stávajícího rozpětí v rámci celkového výdajového stropu za předchozí rok, nebo ze zrušených prostředků na závazky z předchozích dvou rozpočtových roků, s výjimkou prostředků týkajících se okruhu 1b finančního rámce; vzhledem k tomu, že EFG byl při svém založení zamýšlen jako pružný a specifický nástroj podpory, který měl reagovat rychleji a efektivněji na opětovnou integraci pracovníků postižených propouštěním plynoucím ze změn v oblasti světového obchodu,

B.  vzhledem k tomu, že s cílem reagovat na zvýšení nezaměstnanosti, jež je důsledkem hospodářské a finanční krize, a vzít si ponaučení ze zkušeností získaných v letech 2007 a 2008, Evropská unie změnila v červnu 2009 pravidla pro využívání prostředků z EFG, že tato změna spočívala v rozšíření oblasti působnosti EFG a týká se všech žádostí, které mají být podány před 31. prosincem 2011, ve zmírnění a upřesnění kritérií pro poskytnutí pomoci, ve zvýšení míry spolufinancování a v prodloužení doby využívání jejího finančního příspěvku ze strany členských států,

C. vzhledem k tomu, že vyhodnocení prostředků uvolněných z EFG v období mezi rokem 2007 a koncem prvního pololetí 2009 poukazuje na skrovné využití přidělených prostředků, a na to, že bylo čerpáno pouze 80 milionů EUR z 1,5 miliardy EUR, jež byly teoreticky k dispozici pro 18 kandidátů, pro pomoc 24 431 pracovníkům z 8 členských států zaměstnaných v omezeném množství odvětví (především textilním a automobilovém), že tyto nedostatky se rovněž promítají v rozdílech, jež byly zjištěny mezi výší původně přidělených částek a výší prostředků skutečně použitých, že u 11 prvních případů byla částka 24,8 milionu EUR později vrácena, což činilo 39,4 % uvolněných prostředků,

D. vzhledem k tomu, že i když dosud není možné vyhodnotit fungování EFG z pohledu revidovaných pravidel, neboť o žádostech předložených od května 2009 se teprve rozhoduje nebo jsou prostředky dosud čerpány, bylo již nyní konstatováno zcela zřejmé zrychlení využívání prostředků z EFG, což potvrzuje opodstatněnost provedených změn; mezi květnem 2009 a dubnem 2010 se tak počet předložených žádostí zvýšil z 18 na 46, výše požadovaných příspěvků z 80 na 197 milionů EUR, počet členských států z 8 na 18, počet pracujících, jimž je poskytována pomoc, se téměř zdvojnásobil (dalších 36 712 pracovníků) a dotčené hospodářské sektory se značně diverzifikovaly,

E.  nicméně vzhledem k tomu, že 9 členských států nikdy prostředky z EFG nevyužilo, že čerpané částky jsou stále ještě nižší než maximální částka 500 milionů EUR, které jsou každý rok k dispozici, a že většina žádostí se týká regionů, jejichž HDP na obyvatele je vyšší, než činí průměr Evropské unie, a jejichž míra nezaměstnanosti není vysoká, a že je možné z toho vyvodit, že přes zdokonalení původních pravidel není jejich výše stále dostatečná v poměru ke zvyšování počtu hromadných propouštění, jež bylo v posledních letech zaznamenáno,

F.  vzhledem k tomu, že zvýšení míry spolufinancování z 50 % na 65 % při příležitosti revize prováděné v červnu 2009 by mohlo vysvětlit zvýšení počtu žádostí,

G. vzhledem k tomu, že nízká míra čerpání prostředků z EFG v nejchudších regionech EU souvisí buď s vnitrostátními strategiemi, nebo s potížemi při procesu konkretizace kandidátů předtím, než je přijato rozhodnutí na evropské úrovni,

H. vzhledem k tomu, že přes společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 17. července 2008, které vyzývá k co nejrychlejší a nejúčinnější finanční podpoře z EFG, činí doba trvání postupu od okamžiku hromadného propouštění do data, kdy EFG poskytne na podporu žádajícího členského státu pomoc, přibližně 12 až 17 měsíců, a že tato doba trvání částečně vysvětluje rozdíl mezi počtem pracovníků, pro něž byla pomoc z EFG požadována, a počtem pracovníků, kterým se pomoci skutečně dostalo,

I.   vzhledem k tomu, že návrh interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech(5) mění postup uvolňování prostředků z EFG pouze okrajově tím, že stanoví v souladu s obvyklou praxí třístranné rozhovory jako nezávazné a že tato změna není takového druhu, aby vyřešila těžkopádnost a zdlouhavost daného postupu,

J.   vzhledem k tomu, že podle zprávy Komise o fungování IID(6) o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení je nutnost, aby konkrétní rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG přijaly obě složky rozpočtového orgánu, jedním z faktorů, které tento postup zpomalují; vzhledem k tomu, že by to nemělo bránit v urychlování a zjednodušování rozhodování o uvolnění prostředků z EFG,

K. vzhledem k tomu, že od úpravy EFG po roce 2009 nejsou k dispozici spolehlivá a sladěná data o jeho provádění, a protože je přesvědčen, že je třeba zavést transparentnost a pravidelnou povinnost podávat zprávy,

L.  konstatuje, že 27 rozhodnutí, jež byla přijata mezi rokem 2007 a dubnem 2010, bylo ve všech případech vyřízeno kladně a, pokud jde o částky, v souladu s návrhy Komise,

M. vzhledem k tomu, že fenomén globalizace a dopad ekonomické krize na zaměstnanost bude nadále přetrvávat i po roce 2013, čehož důsledkem bude pravděpodobně tendence ke zvyšování počtu předložených žádostí v příštích letech; a že cílem tohoto fondu však není poskytnout náhradu za nedostatečně inovativní přístup,

1.  domnívá se, že přidaná hodnota EFG jakožto nástroje sociální politiky Evropské unie spočívá ve viditelné, specifické, cílené a dočasné povaze jeho finanční podpory pro individualizované rekvalifikační programy a programy opětovného profesního začlenění pracovníků, kteří se stali oběťmi hromadného propouštění v odvětvích nebo regionech, v nichž došlo k závažnému hospodářskému a sociálnímu otřesu;

2.  je toho názoru, že zvyšující se počet žádostí o poskytnutí pomoci z EFG a potíže spojené s uplatňováním postupu uvolňování prostředků a jejich čerpáním vyžadují rychlé změny jeho procedurálních a rozpočtových ustanovení; zdůrazňuje, že Komise by měla zlepšit informovanost o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci a jeho viditelnost mezi členskými státy a potencionálními kandidáty fondu; žádá tedy Komisi, aby předložila svůj přezkum v polovině období ještě přede dnem 30. června 2011 a aby k němu připojila návrh revize nařízení o EFG s cílem zmírnit nejzřejmější nedostatky fondu ještě před koncem současného víceletého finančního rámce;

3.  vyzývá Komisi, aby ve svém průběžném přezkumu vyhodnotila přidělenou pomoc zejména s přihlédnutím k těmto aspektům:

a) míře úspěšnosti opětovné integrace a posouzení zvyšování kvalifikace příjemců pomoci;

b) porovnávací analýze opatření financovaných v souvislosti s každou žádost o využití prostředků z EFG a výsledky na základě opětovného začlenění;

c) dodržování požadavku nediskriminace podle smluvních podmínek s ohledem na propuštěné pracovníky a pracovníky uplatňujících právo volného pohybu v EU;

d) postupy pro vyjednávání se sociálními partnery uplatněné či neuplatněné při přípravě kandidatur a kontrole jejich provádění;

e) dopad EFG na síť příjemců pomoci a na MSP potenciálně ohrožené plány na propouštění, jejichž zaměstnanci by mohli mít užitek z fondu;

f) analýza důsledků různých žádostí EFG s ohledem na vnitrostátní orgán, jenž má jejich řízení na starost;

     g) dopad příspěvků z fondu EFG podle věkové skupiny v přijímajícím členském státě a odvětvích, které z něj mají prospěch;

4.  vyzývá Komisi, aby ve svém průběžném přezkumu vyhodnotila přidělenou pomoc z rozpočtového pohledu a zvážila svá zjištění zejména s přihlédnutím k:

a) důvodům pro velké rozdíly mezi finančními prostředky požadovanými z fondu EFG a částky vracené přijímajícím členským státem v okamžiku, kdy je poskytování finanční pomoci ukončeno;

b) případům, v nichž členské státy vrátily příspěvky, které byly financovány z programů a opatření, jež nebyly provedeny;

c) důvodům pro velké rozdíly mezi členskými státy co se týče částek vynaložených na jednoho pracovníka v různých žádostech EFG,

d) analýze koordinace mezi různými programy financovanými ze zdrojů EU (včetně finanční pomoci z fondu ESF), které byly přiděleny do stejného regionu, kde byly zvažovány žádosti EFG nebo bylo jejich zvažování ukončeno;

     e) analýze podílu celkových prostředků, na kterém se Komise podílela ve vztahu k ostatním podpůrným opatřením na vnitrostátní a podnikové úrovni;

5.  domnívá se, že revize tohoto nařízení musí zohlednit výsledky hodnocení fungování EFG a získané zkušenosti a začlenit do něj opatření umožňující podstatně zkrátit dobu trvání postupu uvolňování prostředků z fondu;

6.  vyzývá Komisi, aby do nařízení o EFG začlenila povinnost členských států podporovat účast sdružení pracovníků v průběhu prováděcí fáze; vyzývá Komisi, aby uspořádala výměnu zkušeností a osvědčených postupů, pokud jde o zapojení pracovníků do uplatňování EFG, tak aby měli pracovníci v současných a budoucích případech možnost těžit ze zkušeností získaných v minulosti;

7.  zdůrazňuje, že dobu potřebná pro uvolnění prostředků z EFG lze zkrátit o polovinu, pokud budou vypracována a přijata následující opatření:

a) žádosti pro uvolnění prostředků z EFG by měly být členskými státy připravovány od okamžiku, kdy je oznámen úmysl hromadně propouštět, nikoli až po jeho uskutečnění,

b) Komise by měla informovat členské státy o tom, že žádost by mohla být předložena, od prvního dne kdy byla splněna kritéria;

c) všechny prostředky by měly být dostupné s cílem zajistit rychlejší a lepší komunikaci s členskými státy, které jsou do tohoto procesu zapojeny;

d) členské státy by měly předkládat žádost ve svém jazyce a v jednom z pracovních jazyků evropských orgánů, což by napomohlo tomu, aby útvar Komise pověřený jejím vyhodnocením mohl začít neprodleně konat;

e) Komise by měla mít k dispozici nezbytné lidské a technické kapacity za současného dodržování zásad rozpočtové neutrality, aby mohla účinně a rychle zpracovat žádosti předložené členskými státy;

f) Komise by měla rozhodnout o uvolnění prostředků z fondu EFG během 3 až 4 měsíců od obdržení žádosti, včetně veškerých nezbytných informací od členského státu; v případech, kdy posouzení žádosti může trvat déle než 4 měsíce, by Komise měla co nejdříve informovat EP a sdělit mu důvody pro toto zpoždění;

8.  žádá Komisi, aby poskytla členským státům soubor pokynů, jak sestavovat a zpracovávat žádost o financování z EFG s cílem urychlit postup podávání žádostí a dosáhnout široké shody zúčastněných stran v otázce strategie, která by měla být uplatňována, a opatření, která by měla být zavedena, aby se dosáhlo účinného zařazení pracovníků zpět na trh práce; vyzývá členské státy, aby postup urychlily prostřednictvím předfinancování opatření, která by měla být zahájena ode dne podání žádosti tak, aby se využila co nejdelší část období provádění EFG ve prospěch dotčených pracovníků;

9.  připomíná členským státům jejich povinnost jednak od začátku přípravy žádostí zohledňovat práva sociálních partnerů v souladu s článkem 5 nařízení o EFG, jednak dodržovat článek 9 tohoto nařízení, v němž je členským státům stanovena povinnost poskytovat informace o financovaných činnostech a propagovat je a kde se upravuje povinnost poskytovat tyto informace příslušným pracovníkům, místním a regionálním orgánům a sociálním partnerům a standardizovat postupy; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby byly do každého programu zapojeny rady zaměstnanců před jeho zahájením, a bylo tak zaručeno, že sociální partneři opravdu přispějí k sestavování plánů změn, jež zohlední potřeby zaměstnanců a nikoli zájmy podniků;

10. žádá členské státy, aby ve spolupráci se všemi zúčastněnými stranami, především se sociálními partnery, vytvořily komunikační a administrativní strukturu fondu EFG na vnitrostátní úrovni a aby si vyměňovaly osvědčené postupy na evropské úrovni, což umožní rychlé a účinné využití fondu EFG v případech hromadného propouštění;

11. připomíná, že nařízení (ES) č. 1927/2006 umožňuje, aby několik zemí podalo společnou žádost o pomoc z fondu EFG v případě, že dotčení pracovníci z jedné geografické oblasti nebo určitého odvětví nepocházejí ze stejného členského státu;

12. domnívá se, že za účelem urychlení a zjednodušení postupů musí být zajištěna účinnější koordinace mezi Komisí a Evropským parlamentem, tak aby mohl být snížen časový limit pro postup rozhodování, aniž by to bylo na úkor hodnocení žádostí příslušnými výbory EP a proto:

a) musí Komise při včasném předkládání svých návrhů náležitě vzít v úvahu kalendář EP, a to s ohledem na schůze parlamentních výborů i na dílčí zasedání, s cílem urychlit rozhodovací postup;

b) musí Komise včas informovat EP o problémech nebo překážkách, kterým čelí při posuzování žádostí členských států;

c) na druhé straně Výbor pro zaměstnanost a sociální věci a Rozpočtový výbor učiní proto, aby zajistily, že rozhodnutí budou přijata během následujícího plenárního zasedání po jejich schválení ve výboru;

13. domnívá se, že tato okamžitá opatření zaměřená na zjednodušení a zmírnění postupu uvolňování prostředků z EFG by mohla být do nařízení začleněna při jeho revizi, pokud to bude možné odůvodnit zkušenostmi získanými do té doby; domnívá se, že všechna tato opatření by neměla žádným způsobem omezovat nebo snižovat pravomoc Parlamentu jako složky rozpočtového orgánu v průběhu rozhodování o uvolnění prostředků z tohoto fondu;

14. soudí, že kromě zdokonalení postupu je zapotřebí prodloužit až do konce současného víceletého finančního rámce odchylku zavedenou v červnu 2009 s cílem pomoci pracovníkům, kteří přišli o práci v důsledku hospodářské a finanční krize, a proto míru spolufinancování udržet na 65 % v těch případech, kdy důvody, jež vedly k jejich schválení, ještě zdaleka nepominuly;

15. bere na vědomí, že do návrhu rozpočtu Komise na rok 2011 byly poprvé zapsány prostředky na platby pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, a pokládá to za důležitý prvek v celkových úvahách o správě a zviditelnění tohoto fondu; domnívá se však, že tyto prostředky na platby možná nebudou stačit k pokrytí částek potřebných v souvislosti se žádostmi o uvolnění prostředků z EFG v roce 2011; znovu proto požaduje, aby financování žádostí o uvolnění prostředků z EFG neprobíhalo výhradně formou převodů z položek ESF, a vyzývá Komisi, aby neprodleně začala hledat a používat pro tento účel i prostředky z jiných rozpočtových položek;

16. zdůrazňuje, že o budoucnosti EFG bude rozhodnuto v rámci vyjednávání o příštím víceletém finančním rámci; domnívá se, že za tímto účelem by mohlo být prozkoumáno několik možností; domnívá se, že by měla být věnováno zvláštní pozornost prozkoumání možnosti zřízení nezávislého fondu s vlastními zdroji jak v prostředcích na závazky, tak i v prostředcích na platby a vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na vyčlenění finančních prostředků pro takový fond; domnívá se, že by si všechny budoucí reformy EFG měly zachovat svou flexibilitu, která v současné době představuje komparativní výhodu pro strukturální fondy EU;

17. zdůrazňuje, že transformace současných opatření v rámci EFG v trvalý nástroj k podpoře aktivních opatření při hledání zaměstnání by byla znamením politické vůle vybudovat doplňkový evropský sociální pilíř k sociálním politikám členských států, jenž by mohl obnovit evropský přístup k problematice odborného vzdělávání; v této souvislosti zdůrazňuje, že cíle v rámci EFG by se měly lišit od opatření v rámci ESF a evropských programů celoživotního vzdělávání, vzhledem k tomu, že EFG zaměřuje na využití schopností každého pracovníka a nikoli na řešení starostí podniků nebo na poskytování horizontálních služeb vzdělávacím zařízením;

18. vyzývá členské státy, aby při využívání EFG vytvářely součinnost mezi EFG, ESF a mikrofinancováním s cílem určit opatření, které je pro daný případ tím nejvhodnějším;

19. naléhavě vyzývá členské státy, aby využívaly fond EFG k realizaci evropských cílů, k podpoře nových dovedností pro nová, udržitelná, „zelená“ a vysoce kvalitní pracovní místa a k podpoře podnikatelského ducha a celoživotního vzdělávání, a umožnily tak pracovníkům rozvíjet jejich osobní profesní dráhu a přispívaly ke zvýšení konkurenceschopnosti EU v globalizovaném světě;

20. žádá Komisi, aby zlepšila podávání zpráv o čerpání prostředků z EFG tím, že podstatně rozšíří obsah svých každoročních sdělení a aby pravidelně předávala Evropskému parlamentu informace o tom, jak členské státy tuto finanční pomoc využívají;

21. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

(2)

Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.

(3)

Úř. věst. L 167, 29.6.2009, s. 26.

(4)

Přijaté texty ze dne 25.3.2010 (P7_TA-PROV(2010)0071 a P7_TA-PROV(2010)0070), 9.3.2010 (P7_TA-PROV(2010)0044, P7_TA-PROV(2010)0043 a P7_TA-PROV(2010)0042), 16.12.2009 (P7_TA-PROV(2009)0107), 25.11.2009 (TA-PROV(2009)0087), 20.10.2009 (P7_TA(2009)0049), 15.09.2009 (P7_TA(2009)0009), 5.5.2009 (P6_TA(2009)0339), 18.11.2008 (Úř. věst. C 16E, 22.1.2010, s. 84), 21.10.2008 (Úř. věst. C 15E, 21.1.2010, s. 117), 10.4.2008 (Úř. věst. C 247E, 15.10.2009, s. 75), 12.12.2007 (Úř. věst. C 323E, 18.12.2008, s. 260) a 23.10.2007 (Úř. věst. C 263E, 16.10.2008, s. 155).

(5)

8 KOM(2010) 73 ze dne 3. března 2010.

(6)

KOM(2010) 185 ze dne 27. dubna 2010.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

           Předkládaná zpráva z vlastního podnětu přichází po více než třech letech provádění EFG podle nařízení ze dne 20. prosince 2006(1), které bylo podstatně pozměněno nařízením ze dne 18. června 2009(2). Na základě zkušeností získaných během tohoto období a na základě mínění národních expertů, u nichž byl učiněn dotaz dne 28. dubna 2010, nastiňuje bilanci financování a fungování fondu před přezkumem jeho právního základu a po něm. Bere na vědomí strukturální nárůst nezaměstnanosti v Evropské unii a množící se případy hromadného propouštění, doporučuje jeho přeměnu v trvalý nástroj solidarity s pracovníky, kteří se stali oběťmi hromadného propouštění, a to od příštího finančního výhledu. Navrhuje, aby v kratším časovém horizontu byly provedeny změny menšího rozsahu s cílem napravit nedostatky, jež nejvíce bijí do očí. Některé z těchto návrhů změn lze ihned uplatnit. Jiné bude třeba promítnout do revize nařízení o EFG po provedení přezkumu v polovině období. Za tímto účelem se požaduje, aby Komise posunula datum tohoto přezkumu na období přede dnem 31. července 2011.

           Přístup, jehož shrnutí je uvedeno výše, se opírá o podrobnou analýzu právních podmínek uvolňování prostředků z EFG (1) a čerpání těchto prostředků za období mezi rokem 2007 a 2010 (2).

I. PODMÍNKY UVOLŇOVÁNÍ PROSTŘEDKŮ Z EFG

· Věcné podmínky

           Jediným cílem EFG zpočátku bylo zmírňovat negativní následky globalizaceu nejzranitelnějších a nejméně kvalifikovaných kategorií pracovníků v některých odvětvích, kteří ztrácejí zaměstnání v důsledku velkých změn v oblasti světového obchodu, jež vedou k závažnému hospodářskému otřesu. Od června 2009 se jeho oblast působnosti rozšířila na pracovníky, kteří ztrácejí zaměstnání přímo v důsledku hospodářské a finanční krize, a to

u žádostí, jež byly předloženy v období mezi 1. květnem 2009 a 31. prosincem 2011.

Je zapotřebí revidovat cíl EFG s ohledem na strukturální nárůst nezaměstnanosti v Evropské unii a množící se případy hromadného propouštění? Stačí odchylka zavedená v červnu 2009 k řešení krize?

Členské státy mohou požadovat příspěvek z EFG, jen když je splněno jedno z kritérií pro poskytnutí prostředků ze tří níže uvedených:

– propuštění během doby čtyř měsíců nejméně 500 zaměstnanců (1 000 zaměstnanců před rokem 2009) jednoho podniku v členském státě, včetně pracovníků propuštěných dodavateli nebo výrobci, kteří jsou odběrateli uvedeného podniku (článek 2a)(3));

– propuštění během doby devíti měsíců nejméně 500 zaměstnanců (1 000 zaměstnanců před rokem 2009), zejména z malých a středních podniků, v odvětví NACE 2 v jednom regionu nebo ve dvou sousedících regionech na úrovni NUTS II (článek 2b));

– propouštění se závažnými důsledky pro zaměstnanost a hospodářství na místní úrovni, i když nejsou splněna předchozí kritéria, v případě malých pracovních trhů nebo za mimořádných okolností, řádně odůvodněných příslušným členským státem (článek 2c)).

Je snížení mezní hodnoty z 1 000 na 500 zaměstnanců dostatečné? Jsou lhůty a zeměpisné vymezení pro výpočet propouštění zaměstnanců správné?

           EFG se podílí na financování aktivních opatření na trhu práce, která jsou součástí koordinovaného souboru individualizovaných služeb zaměřených na opětovné profesní začlenění pracovníků, kteří ztratili své zaměstnání. Tato aktivní opatření spočívají např. v poskytování pomoci při hledání zaměstnání, v zajišťování odborného vzdělávání, v poskytování příspěvku na mobilitu a dále v opatřeních, jež podněcují znevýhodněné či starší pracovníky k setrvání na trhu práce nebo k návratu na něj. EFG naproti tomu nefinancuje pasivní opatření sociální ochrany.

Jak zachovat inovativní přístup EFG zaměřený na využití schopností a přání každého pracovníka, jemuž ke poskytována pomoc, a napomáhat přitom jeho rozšíření na další nástroje?

           Příspěvek poskytovaný z EFG má doplňovat akce prováděné členskými státy, a nikoli je nahrazovat. Tento požadavek komplementarity má návaznost na stanovení maximální míry spolufinancování ve výši 50 % nákladů na předpokládaná opatření; tato míra spolufinancování byla v roce 2009 u žádostí předložených do 31. prosince 2011 zvýšena na 65 %.

Je dočasné zvýšení míry spolufinancování EFG dostatečné?

           Opatření v rámci EFG musí být rovněž koordinována s ostatními politikami Evropské unie. Tento požadavek na koordinaci se projevuje zákazem spolufinancovat jakékoli náklady na opatření, jež spadají do rámce jiných finančních nástrojů Společenství. V tomto ohledu je důležité, aby členské státy dbaly především na to, aby opatření, jimž se dostává podpory z EFG, nevyužívala také financování z ESF, neboť je známo, že jednou ze zásad ESF je „zvýšit přizpůsobivost pracujících a podniků a pružnost trhů práce“(4).

Je požadavek na koordinaci plně respektován?

· Procesní podmínky

           EFG má k dispozici prostředky, jejichž výše nesmí překročit 500 milionů EUR ročně, přidělené buď ze stávajícího rozpětí v rámci celkového výdajového stropu za předchozí rok, nebo ze zrušených prostředků na závazky z předchozích dvou rozpočtových roků, s výjimkou prostředků týkajících se okruhu 1b finančního rámce.

           Prostředky na závazky jsou začleněny do souhrnného rozpočtu Evropské unie jako příděl prostředků (položka 40 02 43) v rámci běžného rozpočtového procesu, jakmile Komise zjistí dostatečné rozpětí a/nebo zrušené závazky. Prostředky na platby mohou být zapsány do rezervy, přičemž jejich zdrojem mohou být rozpočtové položky s nízkou mírou čerpání nebo prostředky zapsané do položky pro EFG (04 05 01).

Má EFG být i nadále fondem bez finančních prostředků?

Postup uvolňování prostředků z EFG má 4 fáze:

– členský stát předloží žádost o příspěvek z EFG Komisi do 10 týdnů ode dne, kdy byly splněny podmínky pro pomoc z EFG, přičemž tuto žádost je možno později ještě doplnit;

– Komise žádost projedná a konzultuje ji s členským státem a poté případně zahájí rozpočtový postup tím, že předloží návrh rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG, přičemž stanoví výši finančního příspěvku, který má být poskytnut, a požádá o převod příslušné částky;

– obě složky rozpočtového orgánu návrh rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG a žádost o převod projednají a případně je přijmou se změnami nebo beze změn;

– rozpočtový orgán poukáže jednorázově – v zásadě do 15 dnů od přijetí rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG – finanční příspěvek, jenž byl členskému státu poskytnut.

Je stále nezbytné, aby rozhodnutí o uvolnění prostředků uděloval rozpočtový orgán případ od případu? Jsou stanovené lhůty nezbytné a/nebo dodržovány? Jak by členské státy mohly lépe předvídat výsledek projednání žádostí, které provádí Komise?

Postup využívání prostředků z EFG lze rozdělit do 3 fází:

– členský stát čerpá finanční pomoc 24 měsíců od data podání žádosti nebo data zahájení přijatých opatření, pokud byla tato opatření zahájena do 3 měsíců od data podání žádosti (12 měsíců od data podání žádosti do roku 2009);

– členský stát předloží zprávu o využívání finanční pomoci do 6 měsíců od data ukončení čerpání;

– Komise ukončí finanční pomoc do 6 měsíců po obdržení zprávy o jejím využívání.

Je prodloužení lhůty pro čerpání finančního příspěvku na dvojnásobnou dobu pro členské státy dostatečné? Je postup kontroly čerpání finančního příspěvku, kterou provádí Komise, optimální?

II. UVOLŇOVÁNÍ PROSTŘEDKŮ Z EFG V OBDOBÍ MEZI ROKEM 2007 A DUBNEM 2010

· Analýza rozhodnutí a žádostí o uvolnění prostředků z EFG

Počet žádostí a požadovaná pomoc je soustředěna do omezeného počtu členských států, aniž by měla vztah k rozdílům v bohatství mezi jednotlivými státy a k míře nezaměstnanosti:

           V období mezi rokem 2007 a dubnem 2010 bylo přijato 27 rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG a bylo předloženo a schváleno 58 žádostí. Tato rozhodnutí a žádosti se týkaly 13, resp. 17 členských států. 10 členských států tedy neprojevilo o tyto prostředky zájem, nebo je nedokázalo využít.

           5 členských států, které předložily žádosti o pomoc v největší výši (Francie, Itálie, Španělsko, Irsko, Německo), požádalo o pomoc, jež činila přibližně 70 % z celkového objemu prostředků, zatímco 5 členských států, které předložily žádosti o pomoc v nejmenší výši (Česká republika, Polsko, Malta, Finsko, Litva), požadovalo kolem 2 % z celkové částky.

           Rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG se týkala regionů NUTS 2, v nichž průměrná hodnota HND na obyvatele činí 109,3 % průměrné hodnoty celé Evropské unie a v nichž průměrná míra nezaměstnanosti dosahuje pouze 5,9 %(5).

Srovnávací graf: přijaté žádosti a požadovaná pomoc (2007 – duben 2010)

Proč využívají pomoc poskytovanou prostřednictvím EFG převážně regiony, jejichž HDP na obyvatele je vyšší, než činí průměr Evropské unie, a jejichž míra nezaměstnanosti není vysoká, a jak tento nepoměr napravit?

Počet žádostí a požadavky na poskytnutí pomoci stále narůstají, ale pomoc je omezena výší disponibilních prostředků:

           Před revizí, jež byla provedena v červnu 2009, bylo přijato pouze 16 rozhodnutí týkajících se 8 členských států, přičemž na pomoc bylo celkově uvolněno 80 milionů EUR.

Porovnání údajů za několik let nicméně ukazuje, že došlo k nárůstu míry čerpání prostředků, což souvisí zejména se zmírněním opatření k využívání prostředků z EFG v roce 2009 a s hospodářskou a finanční krizí. Míra čerpání prostředků se z 3,7 % v roce 2007 (18,6 milionu EUR) zvýšila v roce 2008 na 9,8 % (49 milionů EUR) a v roce 2009 na 10,5 % (52 milionů EUR). Zdá se, že tato tendence by v roce 2010 měla pokračovat. V období mezi červnem 2009 a dubnem 2010 bylo přijato, projednáno nebo podáno 42 žádostí, jež se týkaly 36 712 nových pracovníků a dalších 9 členských států, přičemž celková částka činila 197 milionů EUR.

Je značný nárůst počtu žádostí a požadované pomoci trvalého charakteru, a je-li tomu tak, jak si jej vysvětlovat a jak jej účinně řešit?

Pomoc požadovaná na jednoho pracovníka se v jednotlivých členských státech značně různí:

Přijatá rozhodnutí se týkají 29 292 pracovníků, kteří byli propuštěni, a podle podaných žádostí je třeba poskytnout pomoc 54 867 pracovníkům.

Požadovaná pomoc představuje průměrně 5 253 EUR na jednoho pracovníka. Existuje poměr přibližně 1 ku 40 mezi nejnižší pomocí požadovanou na jednoho pracovníka (511 EUR)(6) a nejvyšší pomocí (EUR 22 031)(7).

Srovnávací graf: počty pracovníků a požadovaná pomoc na pracovníka (2007 – duben 2010)

Jsou stávající rozdíly v částkách vynaložených na jednoho pracovníka v členění podle jednotlivých členských států plně odůvodněné, a není-li tomu tak, jak tento problém vyřešit?

Žádosti o uvolnění prostředků z EFG vycházejí ze souboru kritérií podmiňujících poskytnutí pomoci, ale v nevyváženém poměru:

Členské státy se odvolávají na kritérium podle článku 2b) nařízení o EFG v 57,7 % případů, na kritérium podle článku 2a) v 36,5 % případů a na kritérium podle článku 2c) v 5,8 % případů. Pouze jediný členský stát (Litva) využil každé ze 3 kritérií alespoň v jedné ze svých žádostí.

Od června 2009 se členské státy odvolávají na kritérium podle článku 2b) více, než tomu bylo v předcházejícím období (u 60 % posuzovaných žádostí, oproti dřívějším 50 %).

Kritéria pro poskytnutí pomoci (2007 – duben 2010)

Jak si vysvětlit rozdíly zjištěné mezi členskými státy při využívání kritérií?

Pomoc poskytovaná prostřednictvím EFG se týká pouze několika málo hospodářských sektorů, i když se tyto sektory začínají postupně diverzifikovat:

Zatímco 16 rozhodnutí přijatých podle původního nařízení se týkalo výhradně odvětví textilní výroby (50 %), výroby automobilů (31 %) a mobilní telefonie (19 %), žádosti předložené podle pozměněného nařízení už zahrnovaly také nová odvětví, např. strojírenství, elektroniku, polygrafii a stavebnictví.

Sektory, jimž byla na základě žádosti poskytnuta pomoc (2007 – duben 2010)

Jsou zjištěná sektorová hlediska vždy odůvodněna jevy spojenými s globalizací a krizí?

· Analýza postupu uvolňování prostředků z EFG a jejich čerpání

Jestliže EFG až dosud nedisponoval vlastními prostředky na platby, situace by se od roku 2011 mohla změnit.

Veškeré prostředky na platby, jež byly uvolněny na závazky, byly získány z rozpočtových položek, u nichž se dala předpokládat nízká míra čerpání. Potřeby byly pokryty do výše 97,6 % z rozpočtových položek majících návaznost na ESF, zbývající prostředky byly získány z rozpočtové položky „Spravedlnost v trestních a občanských záležitostech“. Jestliže tedy možnost zapsat prostředky na platby do rezervy vedle prostředků na závazky dosud nebyla využita, v návrhu rozpočtu na rok 2011 se už poprvé počítá s přídělem prostředků do položky EFG ve výši 50 milionů EUR v prostředcích na platby.

Jaké důsledky bude mít přidělení prostředků na platby do položky EFG, pokud jde o dobu potřebnou k jejich uvolnění?

Doba trvání postupu k uvolnění prostředků z EFG je příliš dlouhá, což poškozuje účinnost této operace a význam, který jí členské státy přikládají:

Doba, která uplyne mezi předložením žádosti o pomoc z EFG a poukázáním poskytnuté finanční pomoci, je v průměru delší než 9 měsíců.

Tuto dobu lze rozčlenit takto:

– 6 měsíců od doby, kdy členský stát předloží žádost, do doby, kdy Komise přijme návrh rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG;

– 2 měsíce od doby, kdy Komise přijme návrh rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG, do jeho přijetí rozpočtovým orgánem;

– 1 měsíc a jeden týden od doby, kdy rozpočtový orgán přijme rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG, do doby, kdy Komise poukáže finanční pomoc(8).

Dlouhá doba poškozuje atraktivitu EFG v očích členských států, neboť tyto státy předběžně financují aktivní opatření na trhu práce, aniž by věděly, jak celý postup dopadne. To zčásti vysvětluje zjištěné rozdíly mezi počtem pracovníků, pro něž byla pomoc z EFG požadována, a počtem pracovníků, kterým se pomoci skutečně dostalo, neboť propuštění pracovníci se mohli rozhodnout opustit trh práce nebo si během této doby mohli znovu najít jiné zaměstnání. Dovedeme-li to do extrému, tyto rozdíly mohou donutit členské státy, aby vrátily v plné výši přidělenou pomoc, pokud není a posteriori splněno kritérium počtu pracovníků.

Jak zkrátit dobu trvání postupu uvolňování prostředků z EFG s cílem učinit jej pro členské státy atraktivnějším?

(1)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci.

(2)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 546/2009 ze dne 18. června 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci.

(3)

   Články, na něž se odkazuje, jsou články nařízení č. 1927/2006.

(4)

  Rozhodnutí Rady 2006/702/ES ze dne 6. října 2006 o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost.

(5)

  Pramen: Eurostat, údaje za rok 2007, pokud jde o HND na obyvatele, a za rok 2008, pokud jde o míru nezaměstnanosti.

(6)

        EGF/2010/010, Unilever (Česká republika).

(7)

        EGF/2010/007, Štýrsko-Dolní Rakousko (Rakousko).

(8)

  Celková lhůta a lhůta pro poukázání přidělené pomoci se týká pouze 15 prvních rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG, a to vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici informace týkající se pozdějších rozhodnutí. Dvě další lhůty jsou vypočítány na základě všech přijatých rozhodnutí.


STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (25. 6. 2010)

pro Rozpočtový výbor

k financování a fungování Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci

(2010/2072(INI))

Navrhovatelka(*): Elisabeth Morin-Chartier

(*) Postup s přidruženými výbory: článek 50 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) neukládá členským státům uplatňovat v rámci žádosti o finanční prostředky žádná aktivní opatření týkající se trhu práce, ale požaduje uplatnění koordinovaného balíčku individuálních služeb zaměřených na opětovné začlenění pracovníků na trh práce v souladu s článkem 3 nařízení o EFG(1), které plně umožňuje členským státům flexibilně přizpůsobovat opatření cílená na propuštěné pracovníky místním a individuálním potřebám u každé žádosti,

1.  připomíná, že sociální politiky a politiky zaměstnanosti spadají do kompetence států a jsou dále slaďovány otevřenou metodou koordinace a využíváním všech dostupných možností synergie tak, aby byl zajištěn pozitivní vývoj Evropské unie v globalizovaném světě a byly řešeny problémy týkající se sociálního a profesního začlenění v členských státech a mezi nimi; rovněž připomíná, že Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) je nástrojem vytvořeným pro posílení tohoto cíle a pro podporu pracovníků postižených hromadným propouštěním;

2.  požaduje, aby byl EFG uplatňován i do budoucna a aby byl ve své revidované verzi z roku 2009 jednoznačně koordinován s revizí ESF nad rámec nadcházejícího přezkumu finančního výhledu v polovině období, což mu umožní stát se mimořádným nástrojem reagujícím na krizové situace;

3.  žádá Evropskou komisi, aby navrhla změny nařízení o EFG za účelem co nejvíce urychlit postup podávání žádostí v co nejkratší době, aby bylo dosaženo cíle uvolnit finanční prostředky do šesti měsíců po propuštění, mj. tím, že prověří možnosti zahájit postup podání žádosti v okamžiku, kdy je propuštění oznámeno a nikoli v okamžiku, kdy se uskutečnilo, jakož i tím, že co nejvíce zjednoduší rozhodovací postupy Evropské komise a celkově postupy standardizuje; dále žádá Evropskou komisi, aby pro účely příštího finančního rámce přezkoumala, jak dosáhnout na jedné straně cílů v rámci spolupráce s členskými státy pro usnadnění zásadních změn orientovaných na budoucnost směrem k udržitelné ekonomice a trhu práce, a na straně druhé zajištění rychlé a pružné pomoci zaměstnancům propuštěným v důsledku neočekávaných hospodářských otřesů;

4.  připomíná členským státům význam, který má okamžité zahájení intervenčních opatření na trhu práce a jejich současné uplatnění v rámci EFG;

5.  žádá Komisi, aby poskytla členským státům soubor pokynů, jak sestavovat a zpracovávat žádost o financování z EFG s cílem urychlit postup podávání žádostí a dosáhnout široké shody zúčastněných stran v otázce strategie, která by měla být uplatňována, a opatření, která by měla být zavedena, aby se dosáhlo účinného zařazení pracovníků zpět na trh práce; vyzývá členské státy, aby postup urychlily prostřednictvím předfinancování opatření, která by měla být zahájena ode dne podání žádosti tak, aby se využila co nejdelší část období provádění EFG ve prospěch dotčených pracovníků;

6.  připomíná členským státům jejich povinnost jednak od začátku přípravy žádostí zohledňovat práva sociálních partnerů v souladu s článkem 5 nařízení o EFG, jednak dodržovat článek 9 tohoto nařízení, v němž je členským státům stanovena povinnost poskytovat informace o financovaných činnostech a propagovat je a kde se upravuje povinnost poskytovat tyto informace příslušným pracovníkům, místním a regionálním orgánům a sociálním partnerům a standardizovat postupy; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby byly do každého programu zapojeny rady zaměstnanců před jeho zahájením, a bylo tak zaručeno, že sociální partneři opravdu přispějí k sestavování plánů změn, jež zohlední potřeby zaměstnanců a nikoli zájmy podniků;

7.  naléhavě vyzývá Komisi, aby řádně prosazovala dodržování směrnice 2002/14/ES o informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci a směrnice 94/45/ES o zřízení Evropské rady zaměstnanců s cílem poskytnout sociálním partnerům veškeré nástroje pro analýzu navrhovaného plánu propouštění či restrukturalizace před jeho oznámením, a tak jim umožnit, aby plně hráli úlohu, která jim přísluší;

8.  vyzývá Evropskou komisi, aby do nařízení o EFG začlenila povinnost členských států podporovat účast sdružení pracovníků v průběhu prováděcí fáze; vyzývá Evropskou komisi, aby uspořádala výměnu zkušeností a osvědčených postupů, pokud jde o zapojení pracovníků do uplatňování EFG, tak aby měli pracovníci v současných a budoucích případech možnost těžit ze zkušeností získaných v minulosti;

9.  žádá členské státy, aby ve spolupráci se všemi zúčastněnými stranami, především se sociálními partnery, vytvořily komunikační a administrativní strukturu fondu EFG na vnitrostátní úrovni a aby si vyměňovaly osvědčené postupy na evropské úrovni, což umožní rychlé a účinné využití fondu EFG v případech hromadného propouštění;

10. připomíná, že nařízení (ES) č. 1927/2006 umožňuje, aby několik zemí podalo společnou žádost o pomoc z fondu EFG v případě, že dotčení pracovníci z jedné geografické oblasti nebo určitého odvětví nepocházejí ze stejného členského státu;

11. žádá Komisi, aby předložila návrh, jak pozměnit nařízení o EFG, aby bylo umožněno začlenění všech pracovníků propuštěných v rámci stejného případu napříč odvětvími a regiony;

12. vyzývá Evropskou komisi, aby prověřila možná řešení pro překonání rozdílů mezi propuštěnými pracovníky, na které se vztahují opatření v rámci uplatňování EFG, a ostatními propuštěnými pracovníky v téže oblasti;

13. vyzývá členské státy, které využívají zdroje z EFG, aby zvýšily účinnost provádění daného předpisu, přijaly individuální a sociální přístup k pomoci propuštěným zaměstnancům a podporovaly další vzdělávání a rekvalifikaci, zejména v případech hromadného propouštění, a rozšířily tak možnosti uplatnění těchto pracovníků na trhu práce, který prochází hlubokou restrukturalizací; vyzývá k zajištění toho, aby prováděcí pravidla na vnitrostátní úrovni neomezila možnost využívání fondu; vyzývá členské státy a místní orgány, aby učinily vše pro znovuoživení oblastí, jež byly postiženy přemístěním podniků, s cílem zachovat ekonomickou aktivitu v dané oblasti, a aby přitom měly na paměti, že EFG má sloužit pouze zaměstnancům; za tímto účelem doporučuje členským státům posílit výměnu osvědčených postupů, a zejména využívat program Progress, a konkrétněji nový nástroj mikrofinancování;

14. vítá závěry, jež učinila Rada ohledně iniciativy „Nové dovednosti pro nová pracovní místa”, a zdůrazňuje, že EFG poskytuje členským státům dodatečné finanční zdroje na školení propuštěných pracovníků pro pracovní místa s potenciálem pro budoucnost a na posílení mobility;

15. naléhavě vyzývá členské státy, aby využívaly fond EFG k realizaci evropských cílů, k rozvíjení nových dovedností pro nová, udržitelná, „zelená“ a vysoce kvalitní pracovní místa a k podpoře podnikatelského ducha a celoživotního vzdělávání, a umožnily tak pracovníkům rozvíjet jejich osobní profesní dráhu a přispívaly ke zvýšení konkurenceschopnosti EU v globalizovaném světě;

16. vyzývá členské státy, aby při využívání EFG vytvářely součinnost mezi EFG, ESF a mikrofinancováním s cílem určit opatření, které je pro daný případ tím nejvhodnějším;

17. vybízí členské státy, aby přijaly opatření v souladu s nařízením o EFG, která podpoří mobilitu pracovníků, jsou-li šance na nalezení pracovního místa v daném regionu omezené;

18. zdůrazňuje, že v rámci globalizovaného světa lze v budoucnu konkurenceschopnost EU zajistit pouze tehdy, bude-li vyvinuto cílené úsilí, které se zaměří na to, aby si pracovníci na území EU osvojili co nejvíce dovedností; domnívá se, že EFG musí odpovídajícím způsobem rovněž napomáhat tomu, aby bylo období nezaměstnanosti využito konstruktivním způsobem, a to prostřednictvím opatření podporujících další intenzivní vzdělávání a rekvalifikaci;

19. připomíná podnikům jejich sociální odpovědnost učinit vše pro to, aby zaměstnanci mohli před začátkem své nezaměstnanosti prokázat získané zkušenosti a dosažené odborné vzdělání tak, aby jejich rekvalifikace byla co nejlépe zaměřená a co nejrychlejší a aby našli nové, kvalitní a stálé zaměstnání s nadějnými vyhlídkami v odvětví, které bude i nadále životaschopné;

20. bere na vědomí velké rozdíly mezi jednotlivými případy, které odrážejí rozdílnou situaci v jednotlivých členských státech; vyzývá proto Komisi, aby vypracovala návrh, jehož účelem bude zajistit větší flexibilitu při používání intervenčních kritérií vztahujících se na jednotlivé členské státy, aby tak mohly být lépe přizpůsobeny konkrétní hospodářské situaci, a posoudit možnost prodloužení referenčního období a parametry dotčených podniků, přičemž zabrání tomu, aby vznikly jakékoli nerovnosti mezi členskými státy, pokud jde o přístup k tomuto nástroji;

21. vyzývá k tomu, aby při provádění EFG měly členské státy povinnost přijímat opatření, která zajistí, aby cizí státní příslušníci, kteří patří k osobám způsobilým pro získání finančních prostředků, mohli toto financování využít;

22. žádá Komisi, aby poskytla pomoc členským státům, sociálním partnerům a sdružením pracovníků během provádění těchto opatření;

23. vyzývá Komisi, aby se vyvarovala narušení hospodářské soutěže a podporovala vytváření jednotného souboru povinností platných pro podniky v otázce propouštění z ekonomických důvodů v Evropské unii;

24. obzvlášť zdůrazňuje, že Evropská komise a členské státy musí úzce spolupracovat a účinně monitorovat podporu poskytovanou nadnárodním společnostem a zahájit stabilní investování do tvorby pracovních míst s právy, aby nedocházelo k sociálnímu dumpingu;

25. vyzývá Komisi, aby zajistila provázanost svých politik a nástrojů, a zabránila tak situaci, kdy by její cíle v oblasti růstu a konkurenceschopnosti mohly být v rozporu s cíli v oblasti zaměstnanosti, soudržnosti a sociálního začleňování;

26. vybízí Komisi, aby ve své výroční zprávě předložila statistiky o účinnosti EFG a strategií pro vzdělávání zaměřených na navrácení osob do pracovního procesu a aby provedla analýzu dopadu, který má struktura trhu práce na tuto účinnost;

27. zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise v době omezených finančních zdrojů posoudila ve spolupráci s členskými státy účinnost a udržitelnost opatření, která jsou financována prostřednictvím EFG; konstatuje, že pro tento účel by měla být vytvořena standardizovaná kritéria, jako je například dokončení opatření zaměřených na rozvoj dovedností, úspěšnost při hledání nového zaměstnání a doba trvání nové pracovní smlouvy;

28. žádá, aby Komise neprodleně předložila zprávu o využití Fondu pro přizpůsobení se globalizaci k dnešnímu dni, která bude obsahovat především podrobný popis využití prostředků a toho, jakou část z celkových finančních prostředků tvořily v porovnání s jinými podpůrnými vnitrostátními opatřeními či opatřeními přijatými pro konkrétní podnik; žádá Komisi, aby na základě této zprávy vyvodila první závěry a urychleně předložila návrhy na zdokonalení fungování fondu.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

24.6.2010

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

34

1

7

Členové přítomní při konečném hlasování

Edit Bauer, Pervenche Berès, Mara Bizzotto, Milan Cabrnoch, Alejandro Cercas, Ole Christensen, Derek Roland Clark, Sergio Gaetano Cofferati, Marije Cornelissen, Proinsias De Rossa, Frank Engel, Sari Essayah, Richard Falbr, Ilda Figueiredo, Thomas Händel, Marian Harkin, Roger Helmer, Nadja Hirsch, Liisa Jaakonsaari, Martin Kastler, Ádám Kósa, Jean Lambert, Veronica Lope Fontagné, Olle Ludvigsson, Elizabeth Lynne, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Csaba Őry, Rovana Plumb, Sylvana Rapti, Licia Ronzulli, Marie-Thérèse Sanchez-Schmid, Elisabeth Schroedter, Georgios Stavrakakis, Jutta Steinruck

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Georges Bach, Raffaele Baldassarre, Julie Girling, Dieter-Lebrecht Koch, Jan Kozłowski, Ria Oomen-Ruijten, Csaba Sógor

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 546/2009 ze dne 18. června 2009.


STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (29. 6. 2010)

pro Rozpočtový výbor

k financování a fungování Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci

(2010/2072(INI))

Navrhovatelka: Sharon Bowles

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vyzývá Komisi, aby neprodleně předložila zprávu o dosavadním používání Fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF), v níž bude zejména podrobně uvedeno, do jaké míry byly jednotlivé finanční prostředky využity na podporu pracovníků propuštěných v důsledku globalizace v porovnání s pracovníky propuštěnými v důsledku hospodářské krize, a v jakém poměru jsou tyto prostředky ve vztahu k ostatním podpůrným opatřením na vnitrostátní a podnikové úrovni; vyzývá Komisi, aby z této zprávy vyvodila předběžné závěry a aby vypracovala návrhy týkající se budoucnosti fondu;

2.  zdůrazňuje významnou úlohu, kterou mají strukturální fondy EU a půjčky a iniciativy EIB při poskytování investičního kapitálu evropským firmám včetně malých a středních podniků, čímž přispívají spolu s fondem EGF v první řadě k oživení průmyslové základny v Unii;

3.  vyzývá Komisi, aby zavedla kritéria, která umožní poskytovat pomoc z EGF přednostně na základě restrukturalizačních opatření určených na zachování a vytváření pracovních míst, podporu celoživotního učení, čímž napomůže pracovníkům a místnímu hospodářství stát se konkurenceschopnějšími, a na podporu návratu k ekologicky udržitelnému a sociálně vyváženému rozvoji v postižených regionech; vyzývá také Komisi, aby přezkoumala kritéria s cílem zohlednit počet obyvatel v produktivním věku v daném regionu, a nikoli pouze celkový počet propuštěných pracovníků;

4.  vyzývá Komisi, aby za výše uvedených podmínek přezkoumala kritéria pro čerpání prostředků z EFG a aby případně zjednodušila postup podávání žádostí;

5.  vyzývá Komisi, aby zhodnotila budoucí potřeby finančního rámce EGF.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

28.6.2010

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

37

5

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Sharon Bowles, Udo Bullmann, Pascal Canfin, George Sabin Cutaş, Leonardo Domenici, Derk Jan Eppink, Markus Ferber, Vicky Ford, José Manuel García-Margallo y Marfil, Jean-Paul Gauzès, Sven Giegold, Sylvie Goulard, Liem Hoang Ngoc, Gunnar Hökmark, Othmar Karas, Jürgen Klute, Werner Langen, Astrid Lulling, Arlene McCarthy, Ivari Padar, Antolín Sánchez Presedo, Edward Scicluna, Peter Simon, Peter Skinner, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Marta Andreasen, Sophie Auconie, Elena Băsescu, Pervenche Berès, Sari Essayah, Ashley Fox, Danuta Maria Hübner, Danuta Jazłowiecka, Philippe Lamberts, Olle Ludvigsson, Sirpa Pietikäinen

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Bendt Bendtsen, Gesine Meissner, Marit Paulsen, Britta Reimers, Joachim Zeller


VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

14.7.2010

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

27

9

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Marta Andreasen, Reimer Böge, Lajos Bokros, Giovanni Collino, Andrea Cozzolino, Isabelle Durant, James Elles, Göran Färm, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazábal Rubial, Salvador Garriga Polledo, Jens Geier, Ivars Godmanis, Ingeborg Gräßle, Carl Haglund, Jiří Havel, Monika Hohlmeier, Sergej Kozlík, Jan Kozłowski, Alain Lamassoure, Giovanni La Via, Vladimír Maňka, Barbara Matera, Claudio Morganti, Miguel Portas, Dominique Riquet, László Surján, Helga Trüpel, Derek Vaughan

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

François Alfonsi, Maria Da Graça Carvalho, Frédéric Daerden, Peter Jahr, Riikka Manner, Georgios Stavrakakis, Theodor Dumitru Stolojan

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Lucas Hartong

Právní upozornění - Ochrana soukromí