Postup : 2010/2018(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0264/2010

Předložené texty :

A7-0264/2010

Rozpravy :

PV 18/10/2010 - 13
CRE 18/10/2010 - 13

Hlasování :

PV 19/10/2010 - 8.8
CRE 19/10/2010 - 8.8
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0365

ZPRÁVA     
PDF 205kWORD 160k
5. 10. 2010
PE 442.875v02-00 A7-0264/2010

o ženách zaměstnaných za nejistých pracovních podmínek

(2010/2018(INI))

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

Zpravodajka: Britta Thomsen

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
 VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o ženách zaměstnaných za nejistých pracovních podmínek

(2010/2018(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na zprávu Komise ze dne 18. prosince 2009 nazvanou „Rovnost žen a mužů – 2010“ (KOM(2009)0694),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2003 nazvané „Zlepšování kvality zaměstnání: shrnutí nejnovějšího vývoje“ (KOM(2003)0728),

–   s ohledem na zprávu Komise z roku 2004 nazvanou „Nejisté zaměstnání v Evropě: srovnávací studie rizik na trhu práce v rámci flexibilních hospodářství“,

–   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států – část II integrovaných hlavních směrů strategie Evropa 2020 (KOM (2010)0193/3),

–   s ohledem na závěry zasedání Rady ze dne 8. června 2009 o koncepci flexicurity v době krize,

–   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES ze dne 19. listopadu 2008 o agenturním zaměstnávání(1),

–   s ohledem na směrnici 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění)(2),

–   s ohledem na směrnici Rady 1999/70//ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi EKOS, UNICE a CEEP(3),

–   s ohledem na směrnici Rady 1997/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (4),

–   s ohledem na podkladovou studii Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek z roku 2010 nazvanou „Velmi atypické formy práce“,

–   s ohledem na zprávu Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek z roku 2008 nazvanou „Opatření namířená proti nehlášené práci v Evropské unii“,

–   s ohledem na zprávu Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek z roku 2007 nazvanou „Pracovní podmínky v Evropské unii z genderové perspektivy“,

–   s ohledem na zprávu Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek z roku 1998 nazvanou „Nejisté zaměstnání a pracovní podmínky v Evropě“,

–   s ohledem na zprávu Eurobarometru z října 2007 nazvanou „Nehlášená práce v Evropské unii“,

–   s ohledem na zprávu odborné skupiny Evropské komise pro rovnost pohlaví a zaměstnanost (EGGE) z roku 2009 nazvanou „Segregace mužů a žen na trhu práce“,

–   s ohledem na zprávu odborné skupiny Evropské komise pro rovnost pohlaví, sociální začlenění a zaměstnanost z roku 2006 nazvanou „Nerovné postavení mužů a žen s ohledem na riziko chudoby a sociálního vyčlenění znevýhodněných skupin ve třiceti evropských zemích“,

–   s ohledem na zprávu Mezinárodního úřadu práce (ILO) nazvanou „Důstojné pracovní podmínky pro pracovníky v domácnosti“, která byla vypracována pro 99. zasedání Mezinárodní konference práce v červnu 2010,

–   s ohledem na zprávu ILO z roku 2009 nazvanou „Genderový rozměr práce v domácnosti v západní Evropě“,

   s ohledem na své usnesení ze dne 17. června 2010 o genderových aspektech poklesu hospodářství a finanční krize(5),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 6. května 2009 o aktivním začleňování lidí vyloučených z trhu práce(6),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 18. listopadu 2008 obsahující doporučení Komisi pro uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy(7),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2006 o budoucnosti Lisabonské strategie z hlediska rovnosti žen a mužů(8),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 18. září 1998 o úloze družstev při zvyšování zaměstnanosti žen(9),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 17. února 1998 o dodržování lidských práv v Evropské unii (1996)(10),

–   s ohledem na stanovisko sekce pro zaměstnanost, sociální věci a občanství Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. května 2010 o profesionalizaci práce v domácnosti (SOC/372 – CESE 336/2010 v konečném znění),

–   s ohledem na statistickou studii Eurostatu č. 12/2010 nazvanou „Pracovní trhy 27 členských států EU stále v krizi“,

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7‑0264/2010),

A. vzhledem k tomu, že individualizace a rostoucí flexibilita trhu práce – mající za následek omezení kolektivního vyjednávání – oslabuje pozici zaměstnanců a zejména žen, které často musejí sladit pracovní a rodinné povinnosti, což může vést k vytváření nejistých pracovních míst, neboť zaměstnavatelé mohou snáze zhoršovat pracovní podmínky,

B.  vzhledem k tomu, že nejistá pracovní místa jsou na trhu práce v nadměrné míře obsazena ženami, vzhledem k tomu, že určité formy nejistých pracovních činností vykonávaných ženami, jako jsou placené domácí práce a pečovatelská služba, jsou na trhu práce neviditelné a vzhledem k tomu, že se ženy v EU i přes existující právní rámec stále setkávají s velkými rozdíly, pokud jde o pracovní příležitosti, kvalitu práce, příjem nutný k životu a stejné odměňování za stejnou či rovnocennou práci,

C. vzhledem k tomu, že nadměrné zastoupení žen mezi zaměstnanci na nejistých pracovních místech se zásadním způsobem odráží v setrvale velkých platových rozdílech mezi muži a ženami; vzhledem k tomu, že zlepšení kvality pracovních míst pro ženy tedy sníží rozdíly v odměňování žen a mužů,

D. vzhledem k tomu, že v odvětví služeb, zejména v hotelnictví a gastronomii, vzdělávání, zdravotnických a sociálních službách a dalších veřejně prospěšných, sociálních a osobních pečovatelských službách zaměstnávajících převážně ženy, je rozšířena nedobrovolně přijímaná práce na částečný úvazek,

E.  vzhledem k tomu, že účast žen na trhu práce odráží jejich roli v domácnosti a že ženy mají tendenci nastupovat do zaměstnání, které jim umožní zkombinovat placenou a neplacenou práci;

F.  vzhledem k tomu, že hospodářská a finanční krize má na nejistá pracovní místa dvojí dopad, neboť mnohé podniky v rámci prvních protiopatření snížily počet pracovních míst na dobu určitou, a vzhledem k obavám, že mnoho trvalých pracovních míst zrušených během recese nebude obnoveno, nýbrž nahrazeno atypickými, ne-li nejistými systémy zaměstnanosti,

G. vzhledem k tomu, že nejistou prací se chápou „nestandardní“ formy zaměstnání, pro něž jsou příznačné některé z těchto rysů:

· malá nebo žádná jistota zaměstnání kvůli nestálé, často příležitostné povaze práce, přičemž písemné smlouvy zajišťují chabé pracovní podmínky nebo vůbec neexistují, jak tomu je např. u dočasných, nedobrovolných smluv na částečný úvazek, nejasné pracovní doby a pracovní náplně měnící se podle vůle zaměstnavatele,

· nízké, dokonce nejisté platy, které mohou být vypláceny neoficiálně,

· žádná práva na sociální zabezpečení nebo zaměstnanecké výhody,

· nulová ochrana proti diskriminaci,

· omezené nebo žádné vyhlídky na lepší postavení na trhu práce,

· neexistující kolektivní zastoupení pracovníků,

· nevyhovující pracovní prostředí z hlediska minimálních zdravotních a bezpečnostních norem,

H. vzhledem k tomu, že nejisté pracovní podmínky, např. v důsledku nepísemných smluv, práce pouze na částečný úvazek přijaté pod tíhou okolností a přetrvávajících rozdílů v platech, mají dlouhodobě dopad na ochranu sociálního a důchodového zabezpečení a vystavují pracovníky většímu riziku chudoby,

I.   vzhledem k tomu, že ženy jsou za určitých okolností vystaveny riziku nedůstojných pracovních podmínek, a proto jim v tomto ohledu musí být věnována zvláštní pozornost, a to zejména těhotným a kojícím ženám,

J.   vzhledem k tomu, že globalizace a stávající hospodářská situace společně s technickým rozvojem mají za následek změny v pracovněprávních vztazích a náplni práce,

K. vzhledem k tomu, že ženy s nejistým zaměstnáním nejsou s velkou pravděpodobností o svých právech informovány a jsou ve větší míře vystaveny nebezpečí, že budou vyloučeny z právní ochrany nebo budou nezákonně propuštěny,

L.  vzhledem k tomu, že by měl být zdůrazněn význam práva všech pracovníků, včetně žen s nejistým zaměstnáním, na odborné vzdělávání a přípravu,

M. vzhledem k tomu, že platy žen jsou v případě velké skupiny pracovnic, které jsou v rodině jedinými výdělečně činnými osobami, zcela neoprávněně považovány za podružný zdroj rodinných příjmů,

N. vzhledem k rostoucímu počtu nehlášených pracovnic, zejména pokud jde o práci v domácnosti,

O. vzhledem k tomu, že práci v domácnostech, jako je domácí péče, úklid a vaření, vykonávají většinou ženy; vzhledem k tomu, že práce v domácnostech představuje 5–9 % všech pracovních míst v průmyslových zemích, že tato práce je většinou nejistá, podhodnocená a nehlášená a že pracovníci v domácnosti jsou snadno zranitelní, a mohou proto být vystaveni diskriminaci a nerovnému a nespravedlivému zacházení či zneužívání,

P.  vzhledem k tomu, že na nejistých pracovních místech ztrácejí vysoce kvalifikovaní pracovníci své profesní schopnosti, zejména v případě propuštěných zaměstnanců nebo migrujících pracovníků přijímajících místa, která nevyžadují žádnou kvalifikaci, aby se udrželi na trhu práce; vzhledem k tomu, že tato situace, která postihuje především ženy, brání rozvoji kariéry a dosažení platu odpovídajícího nabytým dovednostem a znalostem;

Q. vzhledem k tomu, že migrující ženy zastávající dočasná nekvalifikovaná místa na periferii trhu práce nebo vykonávající práci v domácnostech mohou být vystaveny dvojí diskriminaci, protože kromě toho, že často pracují za špatných, nestandardních, ne-li přímo nezákonných podmínek, mohou být i oběťmi špatného zacházení, násilí či sexuálního zneužívání; dále vzhledem k tomu, že často nebývají obeznámeny se svými právy, mají omezený přístup k veřejným službám a nedostatečně ovládají místní jazyk, a tudíž nemohou navazovat společenské kontakty, a vzhledem k tomu, že pracovnice na černo se neodvažují kontaktovat úřady s žádostí o ochranu, protože se obávají nuceného návratu do své vlasti,

R.  vzhledem k tomu, že dohoda Rady Evropy ze dne 24. listopadu 1969 o umístění jako au pair je zastaralá, a proto neřeší aktuální problémy, které mohou vyplývat z využívání práce au pair v mnoha členských státech,

S.  vzhledem k tomu, že EU i nadále usiluje o obecné respektování zásady rovného postavení žen a mužů; vzhledem k tomu, že v rámci politik zaměstnanosti je třeba prosazovat rovné příležitosti pro ženy a muže,

Genderový rozměr nejisté práce

1.  upozorňuje na genderové hledisko nejistého zaměstnání a připomíná odklon trhu práce od standardního pracovního poměru směrem k nestandardním formám zaměstnání, což vyžaduje opatření, která zabrání tomu, aby se z nestandardních typů pracovních míst stala místa s nejistými pracovními podmínkami; domnívá se, že v zájmu překonání těchto problémů je třeba členské státy a sociální partnery vyzvat k tomu, aby ve velkém rozsahu sladili své právní předpisy a smluvní pravidla pro standardní a atypické formy zaměstnání s cílem zamezit upřednostňování nejpohodlnější a nejlevnější formy práce, avšak současně musejí mít na paměti riziko možného nárůstu nehlášené práce;

2.  důrazně vyzývá Radu a Komisi, aby v pokynech pro politiky členských států v oblasti zaměstnanosti a v nové strategii pro rovnost pohlaví určily charakteristické rysy nejistého povolání;

3.  vyzývá členské státy k přijetí legislativních opatření, která by ukončila uzavírání smluv bez udání pracovní doby, což je běžný postup v případě typicky ženských pracovních míst v oblastech, jako je práce v domácnosti, pečovatelská služba, gastronomie a hotelnictví; dále vyzývá k zavedení četných nástrojů kontroly s cílem upravit všechny typy pracovní činnosti ve firmách a na pracovištích, které mají formálně sloužit k poskytování poradenství a k odborné přípravě, avšak ve skutečnosti se staly dalším způsobem zneužívání, protože maskují služby, které jsou ve skutečnosti poskytovány bez náležitého platu nebo ochrany;

4.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvinuly strategie týkající se nejistého zaměstnání za účelem vyzdvižení důstojných a „zelených“ pracovních míst a zohlednění vyrovnaného zastoupení mužů a žen;

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření na snížení dvojího zatížení žen, které je jedním z důvodů nadměrného zastoupení žen s nejistým zaměstnáním; požaduje lepší slučitelnost profesního a soukromého života za regulérních pracovních podmínek, aby se omezila nejistá zaměstnání;

Sociální podmínky

6.  vyjadřuje politování nad tím, že legislativní balíček EU v oblasti pracovního práva a výše uvedené směrnice o agenturním zaměstnávání na dobu určitou, na zkrácený úvazek nebo na dočasnou dobu náležitě neřeší nejistou povahu takového zaměstnání; vyzývá proto Komisi a členské státy k přijetí dalších konkrétních legislativních opatření, jako je zavedení závazných minimálních sociálních standardů pro zaměstnance a zajištění rovného přístupu všech zaměstnanců k sociálním službám a výhodám, včetně mateřské dovolené, zdravotní péče, starobních důchodů, vzdělávání a školení, nezávisle na pracovních podmínkách; dále vyzývá členské státy, aby uplatňovaly právní předpisy, které pracovníkům zajistí racionální vymezení pracovní doby, odpočinku a volného času;

7.  vyzývá členské státy k zajištění toho, aby zaměstnavatelé, kteří zneužívají práci zaměstnankyň nebo s nimi špatně zacházejí, byli co nejdříve postaveni před soud;

8.  zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby ženy v nejistém zaměstnání měly možnost bránit svá klíčová práva, jako je např. právo na důstojný plat, mateřskou dovolenou, spravedlivou a pravidelnou pracovní dobu a nediskriminační pracovní prostředí, prostřednictvím odborových svazů; vyzývá členské státy, aby trestaly znemožňování účasti v odborových svazech, a vyzývá je, aby nabízely dostupné poradenství ženám, kterým nelze poskytnout podporu od rady zaměstnanců, např. ženám zaměstnaným v soukromých domácnostech; vyzývá sociální partnery, aby ve svých orgánech na všech úrovních dosáhli vyváženějšího zastoupení mužů a žen;

9.  zdůrazňuje potřebu právních předpisů zajišťujících rovné postavení mužů a žen a snižujících genderovou segregaci na trhu práce; připomíná proto již zmíněné usnesení ze dne 18. listopadu 2008 a naléhá na Komisi, aby předložila návrh na uplatňování zásady stejné odměny pro muže a ženy, a připomíná členským státům, aby bezodkladně provedly směrnici 2006/54/ES(11);

10. vyzývá členské státy, aby plnily barcelonské cíle v oblasti péče o dítě s cílem zlepšit zapojení žen na trhu práce a zvýšit jejich ekonomickou nezávislost; vyzývá členské státy, aby odstranily překážky, které ženám brání v práci na zvolený úvazek – ať již částečný nebo plný;

11. zdůrazňuje, že ve spolupráci s Evropským institutem pro rovnost žen a mužů je třeba překonat profesní a odvětvovou segregaci na trhu práce prostřednictvím informačních kampaní a vzdělávání od raného věku, např. podporováním mužů na pracovních místech spojovaných se ženskými dovednostmi a naopak, motivací dívek ke studiu přírodních věd a bojem proti vnímání platů žen jako podružných zdrojů příjmů;

12. vyzývá Komisi a členské státy, aby naplánovaly a prováděly opatření, jež umožní dívkám a mladým ženám uspokojující vzdělávání a studium, přičemž je třeba podporovat zejména dívky a mladé ženy z přistěhovaleckých komunit; kromě toho zdůrazňuje, že je nutné, aby ženy po odchodu ze zaměstnání z důvodu narození dítěte aktivně pracovaly na svém návratu do zaměstnání;

13. vyzývá členské státy k boji proti nehlášené práci její přeměnou na řádná pracovní místa, přijetím preventivních opatření, jako je zaručení beztrestnosti zaměstnancům, kteří oznámí, že jsou nezákonně zaměstnáni, a odrazujících kroků vůči zaměstnavatelům; dále vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily shromažďování údajů a sledovaly pokrok v této oblasti;

14. zdůrazňuje, že sociální ochrana je zásadní součástí koncepce flexicurity (flexibility and security); zdůrazňuje, že tato koncepce má odlišný dopad na muže a ženy a má tendenci posilovat stávající mužské a ženské role; připomíná členským státům a sociálním partnerům závěry ze zasedání Rady konaného dne 8. června 2009 o flexicuritě v době krize, a zejména uplatňování zásady rovného postavení mužů a žen při naplňování zásad pružnějšího a jistějšího trhu práce;

15. je toho názoru, že udržitelnost důchodových systémů, úvěrové nástroje na svépomocné projekty a programy vytváření pracovních míst a objevování alternativních zdrojů příjmů mohou zlepšit nejisté pracovní podmínky žen;

16. zasazuje se o to, aby se běžná pracovní místa v budoucnu vytvářela v souladu se zásadami „důstojné práce“ a aby nebyla přeměněna na nejistá pracovní místa; domnívá se, že trhy práce by měly být lépe regulovány za pomoci přísnějších pracovních inspekcí s cílem zredukovat nejistá pracovní místa;

17. požaduje, aby Evropská rada vydala jasné pokyny a konkrétní opatření s cílem zajistit v rámci strategie EU 2020 zaměstnanost a vytvořit pracovní příležitosti;

18. vyzývá Komisi, aby v souladu s výsledky dosaženými přímo na místě poskytla členským státům pokyny ohledně osvědčených postupů při boji proti přímé a nepřímé diskriminaci, při všeobecném zohledňování rovného postavení žen a mužů a při snižování počtu případů nejistého zaměstnání žen;

19. vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly právní předpisy, které upraví sociální a právní postavení sezónních pracovníků a zajistí jim sociální zabezpečení; sezónními pracovníky rozumí pracovní síly, které uzavřely pracovní smlouvu na dobu neurčitou nebo určitou, přičemž dobu, na kterou je smlouva uzavřena, nebo prodloužení smlouvy zásadním způsobem ovlivňují sezónní faktory, jako je např. střídání ročních období, státní svátky nebo v zemědělství období sklizně;

20. upozorňuje na to, že studie ukázaly, že s nejistým povoláním souvisí vyšší úrazovost a větší riziko onemocnění a nebezpečných situací, neboť ne vždy jsou na pracovišti dodržovány minimální zdravotní a bezpečnostní normy; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby více sledovaly, jak jsou na pracovištích dodržovány minimální zdravotní a bezpečnostní normy, a zaměřily se hlavně na zvláštní rizika ohrožující zaměstnankyně;

Osoby pracující v domácnosti

21. vyzývá Komisi, aby členské státy povzbuzovala k výměně osvědčených postupů a plnému využívání možnosti spolufinancování ze strukturálních fondů, zejména Evropského sociálního fondu, s cílem zajistit širší přístup k cenově dostupným a kvalitním zařízením pro péči o děti a starší osoby, aby ženy nebyly nuceny tyto povinnosti vykonávat neoficiálně; dále zdůrazňuje, že je třeba vždy, když je to možné, zajistit, aby se nejistá práce v oblasti domácích pečovatelských služeb stala důstojným dlouhodobým zaměstnáním;

22. vyzývá Komisi, aby podporovala členské státy při vypracování kampaně za postupnou přeměnu nejistého zaměstnání na regulérní zaměstnání; vyzývá Komisi, aby schválila program, v jehož rámci budou pracovníci poučeni o následcích a dopadech nejistého zaměstnání, včetně bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti;

23. vyzývá Komisi, aby předložila návrh nové evropské dohody o pravidlech týkajících se au pair, která sníží současnou věkovou hranici 30 let tak, aby dospělí pracující blížící se věku 30 let nemohli být přijati k práci au pair, a která zdůrazní, že úlohou au pair je vypomáhat s každodenními rodinnými povinnostmi a účastnit se rodinných aktivit, ovšem nejvýše 30 hodin týdně, a že cílem jejich pobytu je prohlubovat kulturní porozumění a jazykové znalosti;

Migrující pracovníci

24. vyzývá Komisi, aby ve své nové strategii pro zajištění rovnoprávnosti žen a mužů posílila svůj závazek podporovat rovnost pohlaví v politikách přistěhovalectví a integrace, zejména s cílem plně využít pracovní potenciál přistěhovalkyň;

25. poukazuje na to, že sociální integrace je pro přistěhovalkyně ještě těžší než v případě mužů, protože jsou vystaveny dvojí diskriminaci; vybízí proto zaměstnavatele, aby učinili konkrétní opatření, která pracujícím přistěhovalkyním usnadní sociální integraci, např. formou jazykových kurzů nebo podpůrných služeb, a aby zajistili registraci migrujících pracovnic, díky níž jim vznikne nárok na sociální dávky;

Průzkum v této oblasti

26. upozorňuje obzvláště na to, že průzkum práce za nejistých pracovních podmínek není dostatečný; vyzývá Komisi a nadaci Eurofound, aby navázaly spolupráci s Evropským institutem pro rovnost žen a mužů a zahájily cílený průzkum, v jehož rámci mimo jiné posoudí újmu způsobenou ztrátou kvalifikací a míru poklesu životní úrovně vyplývající z práce za nejistých podmínek, přičemž zohlední rovnost pohlaví; zdůrazňuje, že evropské výzkumné programy by se měly v budoucnu více zaměřit na sociální otázky, jako je zaměstnávání za nejistých pracovních podmínek;

27. vítá souhrnné cíle pilotního projektu, které mají povzbudit přeměnu pracovních míst s nejistými podmínkami na místa, která pracovníkům zaručují jejich práva, a zdůrazňuje, že při realizaci projektu je třeba se zaměřit obzvláště na genderovou povahu zaměstnávání za nejistých pracovních podmínek;

28. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.

(1)

Úř. věst. L 327, 5.12.2008, s. 9.

(2)

Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.

(3)

Úř. věst. L 175, 10.7.1999, s. 43.

(4)

Úř. věst. L 14, 20.1.1998, s. 9.

(5)

Přijaté texty, P7_TA(2010)0231.

(6)

Přijaté texty, P6_TA(2009)0371.

(7)

Úř. věst. C 16 E, 22.1.2010, s. 21.

(8)

Úř. věst. C 287 E, 24.11.2006, s. 323.

(9)

Úř. věst. C 313, 12.10.1998, s. 234.

(10)

Úř. věst. C 80, 16.3.1998, s. 43.

(11)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění) (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23).


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

1. Úvod

Ačkoli práce za nejistých pracovních podmínek je již dlouho významným problémem, současná hospodářská a finanční krize na něj ještě více upozornila. Velmi naléhavou se stala zejména otázka žen zaměstnaných za nejistých pracovních podmínek. Krize má na tento problém dvojí dopad:

Zaprvé, společnosti postihnuté krizí snížily počet dočasných pracovních míst, což se dotklo například pracovníků se smlouvou na dobu určitou, pracovních posil či pracovníků zaměstnaných jinou formou než na stálou pracovní smlouvu.

Zadruhé, v dlouhodobém horizontu může v důsledku krize docházet k situacím, kdy stálá pracovní místa zrušená během recese nebudou obnovena, ale nahrazena atypickým systémem zaměstnanosti, který zaměstnavatelům umožní přesunout rizika plynoucí ze zaměstnanosti na pracovníky za účelem co největšího zisku a flexibility.

V práci za nejistých pracovních podmínek jsou převážně zastoupeny ženy; výše uvedené důsledky mají proto nepřiměřený dopad na situaci takto zaměstnaných žen. Takové zaměstnání je nejen z velké části příčinou rozdílů v odměňování mezi ženami a muži, ale brání také vyhlídkám kariérního postupu na lepší pracovní místa a profesnímu rozvoji.

Otázkou zaměstnávání za nejistých pracovních podmínek se Evropský parlament zabýval v řadě usnesení v rozličných souvislostech, avšak dosud nebyla řešena situace takto pracujících žen jako komplexní problém.

2. Definice práce za nejistých podmínek

Práce za nejistých podmínek je „nestandardní“ forma zaměstnání, pro niž jsou příznačné zejména:

· malá nebo žádná jistota zaměstnání z důvodu nestálé, často příležitostné povahy práce, přičemž smlouvy poskytují špatné pracovní podmínky nebo smlouva není uzavřena vůbec, jako např. dočasná smlouva, pracovní smlouva pouze na částečný úvazek přijatá pod tíhou okolností, nejasná pracovní doba či pracovní náplň měnící se podle vůle zaměstnavatele,

· nízká mzda, která může být dokonce nejistá nebo vyplácena neoficiálně,

· žádná práva sociálního zabezpečení nebo zaměstnanecké výhody,

· nulová ochrana vůči diskriminaci,

· omezené nebo žádné vyhlídky na lepší postavení na trhu práce,

· neexistující kolektivní zastoupení pracovníků,

· pracovní prostředí nesplňuje minimální bezpečnostní a zdravotní normy.

Tyto nejisté pracovní podmínky jdou ruku v ruce s prvky, jež zvyšují rizika a nejistotu, jako jsou nízká kvalifikace, opakovaná nezaměstnanost, žádné odborné vzdělávání, zdravotní problémy, pečovatelské povinnosti. Pokud má pracovník navíc velmi krátkodobou smlouvu nebo pracuje na částečný úvazek nebo je často střídavě zaměstnán a nezaměstnán, existuje riziko, že nebude požívat plných práv sociálního zabezpečení, bude vyčleněn z působnosti zaměstnaneckých odborů a kolektivního vyjednávání a bude ochuzen o sociální kontakty se zaměstnanci a jejich podporu. Vzrůstá riziko práce za špatných podmínek a nezákonného zaměstnání, jež mají negativní důsledky, pokud jde o sociální zabezpečení a nárok na důchod.

3. Genderové hledisko práce za nejistých pracovních podmínek

Práce na částečný úvazek na úrovni podniků je nejrozšířenější v odvětví služeb, zejména v hotelech, restauracích, ve vzdělávání, zdravotnictví a sociálních službách a jiných veřejně prospěšných, sociálních a osobních službách, což jsou odvětví, kde je mezi zaměstnanci nejvyšší podíl žen.

Jak ukazují předešlé studie, velká řada podniků zaměstnává na částečný úvazek výhradně ženy, tedy přesněji pro 55 % podniků zaměstnávajících osoby na částečný úvazek nepracuje touto formou jediný muž. Podle posledních údajů pracuje na částečný úvazek (tj. 30 nebo méně hodin týdně) 31,5 %(1) zaměstnaných žen, ve srovnání s pouhými 8,3 % zaměstnaných mužů.

V odvětví zemědělství je převaha žen pracujících na částečný úvazek ještě výraznější s podílem 86 %(2).

Kromě negativních finančních důsledků, pokud jde o příjem a důchod, se pracovníkovi na částečný úvazek rovněž nedostává příliš pomoci ani sociální podpory, jež jsou poskytovány zaměstnancům na plný úvazek, a jsou méně zapojeni do práce v kolektivu. Je pro ně také složitější povýšit na vedoucí pozici. Dále je třeba upozornit na skutečnost, že 36 % velmi vzdělaných mužů (vysokoškolské vzdělání a výše) pracují jako vedoucí pracovníci oproti pouhým 15 % žen s velmi vysokým vzděláním.

Podle čtvrtého průzkumu pracovních podmínek v Evropě je průměrná zaměstnatelnost nižší u žen. Pokud jde o prvky, které se podílejí na vzniku rozdílu v zaměstnatelnosti, šetření ukazují, že zatímco faktor „formální odborné přípravy“ je u žen vyšší, dva další faktory, tj. vzdělávání a rotace úkolů, je u žen mnohem nižší. Není proto překvapivé, že místa s nejistými podmínkami mají také malý přínos z hlediska zaměstnatelnosti, což má špatné důsledky hlavně pro ženy a mladé pracovníky.

4. Smluvní forma zaměstnání

Mezi velmi nejisté formy práce patří nepsané pracovní smlouvy, smlouvy s pracovní dobou kratší než deset hodin týdně a smlouvy na velmi krátkou dobu určitou (šest měsíců a méně). Předešlý průzkum nadace Eurofound odhalil, že pracovní smlouvy neposkytující stálé zaměstnání a smlouvy pouze na částečný úvazek přijaté pod tíhou okolností jsou nadměrně zastoupeny při způsobu organizace práce nazývané „vynucená práce“. Při této práci osoba nepracuje samostatně, nemůže vyjednávat o pracovních podmínkách či organizaci práci obecně a její pracovní náplň neobnáší vysoké nároky. Tato forma organizace práce je nejčastěji využívána při nezařazených manuálních pracích, pro něž není třeba kvalifikace, přičemž nejvíce jsou v této skupině zastoupeny ženy nejmladší (méně než 25 let) a nejstarší (55 let a více) věkové kategorie. Z hlediska rovnosti pohlaví je zastoupení srovnatelné, kdy 22 % mužů a 21 % žen ve věku od 15 do 29 let pracuje na základě velmi atypické smlouvy nebo za atypických pracovních podmínek. Rozdíl mezi ženami a muži s atypickou prací se však s věkem zvyšuje v neprospěch žen.

5. Příjem: platová diskriminace

Rozdíl v odměňování mezi ženami a muži nyní v Evropě činí 18 % (údaj Eurostatu z roku 2008), což znamená, že průměrná hodinová mzda žen je téměř o pětinu nižší než mzda mužů. Tento údaj však neodráží rozdíly v počtu odpracovaných hodin, různých typech smluv atd. Rozdíl mezi ženami a muži lze z velké části vysvětlit skutečností, že ženy zpravidla častěji pracují na částečný úvazek (viz výše), častěji a na delší dobu přerušují zaměstnání z rodinných důvodů, což zkracuje jejich celkovou délku praxe, a pracují v hůře placených odvětvích s menším kolektivním zastoupením a vyjednávací silou. Průzkum dále ukázal, že mezi příčiny tohoto rozdílu patří také rozdělení rolí při péči o dítě.

6. Osoby pracující v domácnosti

Aby si ulehčily od povinností péče a domácích prací a vyřešily napětí mezi prací a soukromým a rodinným životem, pracující ženy se často rozhodnou pověřit domácími pracemi pomocníky v domácnosti, jež jsou převážně také ženy.

Kromě toho, že práce pomocníků v domácnosti má nejistou povahu, je také zpravidla podhodnocená. V důsledku toho pomocníci v domácnosti často čelí nerovnocennému a nespravedlivému zacházení či zneužívání.

7. Přistěhovalkyně

Ženy z méně rozvinutých zemí často opouštějí své děti a rodiny za prací v jiné zemi, kde zastávají málo kvalifikovaná místa a pracují za nestandardních podmínek či dokonce nezákonně. V mnoha případech neznají svá práva a jen velmi málo ovládají místní jazyk, což jim situaci ještě ztěžuje. Tyto ženy často čelí zneužívání, špatnému zacházení, násilí, sexuálnímu zneužívání nebo za práci nejsou placeny. Nezákonně zaměstnané pracovnice se často zdráhají oznámit tuto skutečnost úřadům, neboť by byly okamžitě poslány zpět do vlasti.

8. Nedostatečný průzkum

V současnosti je aktuální průzkum v oblasti nejisté práce, zejména pokud jde o ženy, silně nedostatečný. Z toho plyne, že jedním z hlavních úkolů do budoucna je investovat do průzkumu o práci za nejistých pracovních podmínek a genderovém rozměru v této oblasti a dále jej podporovat.

(1)

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/refreshTableAction.do?tab=table&plugin=1&pcode=tps00159&language=en

(2)

http://osha.europa.eu/en/sector/agriculture/index_html/women


STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (14. 7. 2010)

pro Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

k otázce žen s nejistým zaměstnáním

(2010/2018(INI))

Navrhovatel: Thomas Händel

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.     vzhledem k tomu, že v nejistých zaměstnáních pracují především ženy a že se ženy v EU i přes existující právní rámec stále setkávají s velkými rozdíly, pokud jde o pracovní příležitosti, kvalitu práce, příjem nutný k životu a stejné odměňování za stejnou práci a pokud jde o rovnocennou práci,

B.     vzhledem k tomu, že nadměrné zastoupení žen s nejistým zaměstnáním přispívá významnou měrou k rozdílům v odměňování žen a mužů, které jsou stále stejně vysoké; vzhledem k tomu, že zlepšení kvality práce pro ženy tudíž sníží rozdíly v odměňování žen a mužů,

C.     vzhledem k tomu, že EU i nadále usiluje o obecné zohledňování hlediska rovného postavení žen a mužů; vzhledem k tomu, že v rámci politik zaměstnanosti je třeba aktivně prosazovat rovné příležitosti pro ženy a muže,

D.     vzhledem k tomu, že ženy jsou za určitých podmínek vystaveny riziku nedůstojných pracovních podmínek, a proto jim v tomto ohledu musí být věnována zvláštní pozornost, a to zejména těhotným a kojícím ženám,

E.     vzhledem k tomu, že globalizace a stávající hospodářská situace společně s technickým rozvojem mají za následek změny v pracovněprávních vztazích a náplni práce,

F.     vzhledem k tomu, že ženy s nejistým zaměstnáním nejsou s velkou pravděpodobností o svých právech informovány a jsou ve větší míře vystaveny nebezpečí, že budou vyloučeny z právní ochrany nebo budou nezákonně propuštěny,

G.     vzhledem k tomu, že by měl být zdůrazněn význam práva všech pracovníků, včetně žen s nejistým zaměstnáním, na odborné vzdělávání a přípravu,

H.     vzhledem k tomu, že kvůli rostoucímu počtu žen s nejistým zaměstnáním se zvyšuje riziko chudoby, jemuž jsou ženy vystaveny,

1.      vyzývá členské státy, aby ustanovení směrnice 2006/54/ ES prováděly efektivněji;

2.      požaduje, aby na jednání Evropské rady bylo dosaženo dohody o hlavních směrech a konkrétních opatřeních s cílem zajistit v rámci strategie EU 2020 existující pracovní místa a vytvořit místa nová;

3.      vyzývá Komisi a členské státy, aby naplánovaly a prováděly opatření, jež umožní dívkám a mladým ženám uspokojující vzdělávání a studium – je třeba podporovat zejména dívky a mladé ženy z přistěhovaleckých skupin; kromě toho zdůrazňuje, že je nutné, aby ženy po odchodu ze zaměstnání z důvodu narození dítěte aktivně pracovaly na svém návratu do zaměstnání;

4.      vyzývá Komisi, aby pomocí nové strategie zaměstnanosti usilovala o začlenění žen s nejistým zaměstnáním do systémů sociálního zabezpečení a ochrany zaměstnanosti bez ohledu na jejich pracovní postavení; považuje za nesmírně důležité, aby ženy s nejistým zaměstnáním a jejich rodiny byly pro případ nezaměstnanosti a mateřství materiálně zajištěny; vyzývá vlády členských států, aby zvýšily rozsah dávek a prodloužily dobu jejich poskytování, aby byla vytvořena adekvátní síť sociálního zabezpečení;

5.      vyzývá Evropskou komisi, aby členské státy podporovala při vypracování kampaně za postupné převedení nejistého zaměstnání na regulérní zaměstnání; vyzývá Evropskou komisi, aby schválila program, v jehož rámci budou zaměstnavatelé poučeni o následcích a dopadech nejistých zaměstnání, včetně bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti;

6.      vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby přijaly opatření na snížení dvojího zatížení žen, které je jedním z důvodů nadměrného zastoupení žen s nejistým zaměstnáním; požaduje lepší slučitelnost profesního a soukromého života za regulérních pracovních podmínek, aby se omezila nejistá zaměstnání;

7.      vyzývá členské státy, aby umožnily vytvoření sítě péče o dítě a zařízení péče o děti a plnily cíle, které byly v oblasti péče o dítě stanoveny v Barceloně s cílem nabídnout nějakou možnost pro případ, že z důvodu neexistence sítě péče o dítě a zařízení péče o děti není splněno přání pracovat na plný úvazek, aby byla umožněna práce na plný úvazek ženám, které se tak rozhodnou, a aby se zlepšila účast na pracovním trhu a zvýšila ekonomická nezávislost žen; vyzývá členské státy, aby překonávaly překážky, které ženám brání v tom, aby pracovaly tolik hodin, kolik chtějí, ať už se jedná o práci na částečný nebo plný úvazek; zdůrazňuje, jak je důležitý příjem, který zajišťuje životní minimum, a přístup ke všem dávkám sociálního zabezpečení, a to jak v případě práce na plný, tak i na částečný úvazek; zdůrazňuje nebezpečnost posledního vývoje, jehož výsledkem je, že nezajištěná práce zahnala v některých odvětvích do chudoby zejména ženy s malými dětmi;

8.      vyzývá členské státy, aby dbaly na to, aby do důchodových plánů byly zahrnuty i pracovní síly pracující na částečný úvazek;

9.      vyzývá členské státy, aby směrovaly právní předpisy v oblasti důchodů, daní, sociálního pojištění a sociálního a rodinného práva tak, aby umožňovaly ženám a mužům nezávislý život v manželství i mimo něj;

10.    je toho názoru, že udržitelnost důchodových systémů, úvěrových nástrojů na svépomocné projekty a programy vytváření pracovních míst a objevování alternativních zdrojů příjmů mohou zlepšit nejisté pracovní podmínky žen;

11.    opakovaně vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby zdokonalily nástroje a právní rámec s cílem překonat rozdíly v odměňování žen a mužů;

12.    zasazuje se o to, aby se běžná pracovní místa v budoucnu vytvářela v souladu se zásadami „důstojné práce“ a aby nebyla přeměněna na nejistá pracovní místa; požaduje, aby byly trhy práce za pomoci pracovních inspekcí lépe regulovány a aby byla zredukována nejistá zaměstnání;

13.    vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby vyvinuly strategie týkající se nejistého zaměstnání za účelem vyzdvižení důstojných a „zelených“ pracovních míst a zohlednění vyrovnaného zastoupení mužů a žen;

14.    naléhavě vyzývá členské státy, aby zavedly jednoznačná opatření s cílem do roku 2020 snížit v každém členském státě rozdíly v odměňovaní žen a mužů o 10 %, a tím snížit průměrné rozdíly v odměňování žen a mužů v EU, včetně rozdílných důchodů, jelikož toto snížení považuje za zásadní, pokud jde o zlepšení životní úrovně, boj proti chudobě a zvýšení hospodářského růstu;

15.    vyzývá Komisi, členské státy a sociální partnery, aby usnadnili možnost zapojení do odborů, účast v radách zaměstnanců a uplatňování práva na spolurozhodování pro všechny kategorie pracovníků, bez ohledu na podmínky jejich zaměstnání, aby usnadnili přístup k informacím o právech pracovníků a odstranili překážky účasti v odborech; vyzývá sociální partnery, aby zajistili lepší zastoupení žen ve svých orgánech na všech úrovních; kromě toho vyzývá členské státy, aby nabízely dostupné poradenství ženám, kterým nelze poskytnout podporu od rady zaměstnanců, např. ženám zaměstnaným v soukromých hospodářstvích;

16.    vyzývá Komisi, aby v souladu s výsledky dosaženými přímo na místě poskytla členským státům pokyny ohledně osvědčených postupů při boji proti přímé a nepřímé diskriminaci, při všeobecném zohledňování rovného postavení žen a mužů a při snižování počtu případů nejistého zaměstnání žen;

17.    vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly právní předpisy, které upraví společenské a právní postavení sezónních pracovníků a zajistí jim sociální zabezpečení; v této souvislosti poukazuje na to, že sezónními pracovníky se rozumí pracovní síly, které uzavřely pracovní smlouvu na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, přičemž doba, na kterou je smlouva uzavřena, nebo doba trvání smlouvy je zásadním způsobem ovlivněna sezónními faktory, jako např. počasím v daných ročních obdobích, úředními státními svátky nebo v zemědělství obdobím sklizně.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

14.7.2010

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

41

6

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Regina Bastos, Jean-Luc Bennahmias, Pervenche Berès, Mara Bizzotto, Milan Cabrnoch, Ole Christensen, Derek Roland Clark, Sergio Gaetano Cofferati, Marije Cornelissen, Tadeusz Cymański, Frédéric Daerden, Karima Delli, Proinsias De Rossa, Sari Essayah, Ilda Figueiredo, Pascale Gruny, Thomas Händel, Marian Harkin, Roger Helmer, Vincenzo Iovine, Liisa Jaakonsaari, Danuta Jazłowiecka, Martin Kastler, Ádám Kósa, Patrick Le Hyaric, Veronica Lope Fontagné, Olle Ludvigsson, Elizabeth Lynne, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Csaba Őry, Siiri Oviir, Rovana Plumb, Sylvana Rapti, Licia Ronzulli, Elisabeth Schroedter, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Jutta Steinruck, Traian Ungureanu

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Georges Bach, Raffaele Baldassarre, Françoise Castex, Jelko Kacin, Ria Oomen-Ruijten, Antigoni Papadopoulou, Csaba Sógor, Emilie Turunen


VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

29.9.2010

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

4

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Edit Bauer, Emine Bozkurt, Andrea Češková, Silvia Costa, Tadeusz Cymański, Edite Estrela, Ilda Figueiredo, Iratxe García Pérez, Sophia in ‘t Veld, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Nicole Kiil-Nielsen, Astrid Lulling, Barbara Matera, Elisabeth Morin-Chartier, Siiri Oviir, Antonyia Parvanova, Raül Romeva i Rueda, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Britta Thomsen, Marina Yannakoudakis, Anna Záborská

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Vilija Blinkevičiūtė, Anne Delvaux, Antigoni Papadopoulou, Joanna Senyszyn

Právní upozornění - Ochrana soukromí