ZPRÁVA o zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum
6. 10. 2010 - (2010/2079(INI))
Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
Zpravodajka: Maria Da Graça Carvalho
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum
Evropský parlament,
– s ohledem na sdělení Komise o zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum (KOM(2010)0187),
– s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 23. června 2009 ohledně kritérií přípustnosti metodiky průměrných osobních nákladů (C(2009)4705),
– s ohledem na zprávu skupiny odborníků o „následném hodnocení šestých rámcových programů (2002–2006)“ („Rietschelova zpráva“) a následné sdělení Komise (KOM(2009)0210),
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. května 2010 nazvané „Více či méně kontrol? Rovnováha mezi administrativními náklady a rizikem chyb“ (KOM(2010)0261),
– s ohledem na závěry Rady týkající se „pokynů ohledně budoucích priorit pro evropský výzkum a inovace vycházejících z výzkumu v rámci Lisabonské strategie na období po roce 2010“, které byly přijaty dne 3. prosince 2009, a s ohledem na závěry Rady pro konkurenceschopnost týkající se „zjednodušených a účinnějších programů podporujících evropský výzkum a inovace“, které byly přijaty dne 26. května 2010,
– s ohledem na Berlínské prohlášení o volném přístupu ke znalostem v oblasti přírodních a humanitních věd,
– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Výboru pro regionální rozvoj (A7-0274/2010),
A. vzhledem k tomu, že sedmý rámcový program (RP7) je největším nadnárodním programem pro výzkum a vývoj na světě a rozhodujícím prvkem při vytváření evropského výzkumného prostoru a naplňování cílů strategie EU 2020;
B. vzhledem k tomu, že výzkum je velmi důležitým přínosem pro hospodářský růst, vytváření pracovních míst a pro zelenou a udržitelnou energii,
C. vzhledem k tomu, že rámcový program vyžaduje nejvyšší standardy excelence, efektivity a účinnosti ve výzkumu, aby bylo možno přilákat a udržet nejlepší vědecké pracovníky v Evropě a aby byla posílena inovativnější ekonomika EU založená na znalostech, která je konkurenceschopná v rámci světové ekonomiky,
D. vzhledem k tomu, že koordinace mezi vnitrostátními, regionálními a evropskými politikami výzkumu je stále omezená, což je velkou překážkou při dosahování nákladově efektivních řešení,
E. vzhledem k tomu, že pro stávající řízení RP7 je – navzdory pokroku dosaženému oproti RP6 – charakteristická přílišná byrokracie, nízká tolerance rizik, malá účinnost a příliš velká zpoždění, která působí jako jednoznačná překážka účasti výzkumné a akademické obce, organizací občanské společnosti, podniků a průmyslu (zejména menších subjektů spojených s výzkumem, včetně MSP),
F. vzhledem k tomu, že všechny zainteresované strany požadují další zjednodušení a harmonizaci pravidel a postupů, přičemž zjednodušení není cílem samo o sobě, ale spíše nástrojem k zajištění atraktivity a přístupu k financování výzkumu v EU a ke zkrácení doby, kterou musí výzkumní pracovníci věnovat samotnému procesu,
G. vzhledem k tomu, že financování založené na výsledcích může omezovat rozsah výzkumných projektů na méně riskantní projekty a na výzkum orientovaný na trh, což může bránit EU v prosazování špičkové kvality u hraničního výzkumu a inovací,
H. vzhledem k tomu, že je třeba jednoznačně rozlišovat mezi výzkumem a inovacemi jako dvěma rozdílnými procesy (výzkum je přeměnou investic ve znalosti a inovace jsou přeměnou znalostí v investice),
I. vzhledem k tomu, že současný proces zjednodušování přichází v klíčovém okamžiku a přináší impuls pro přezkum RP7 v polovině období a pro přípravu nadcházejícího RP8,
J. vzhledem k tomu, že příprava a provádění stávajícího RP7 a budoucích rámcových programů musí vycházet ze zásad jednoduchosti, stability, transparentnosti, právní jistoty, důslednosti, špičkové kvality a důvěry,
1. podporuje iniciativu obsaženou ve sdělení Komise, která spočívá ve zjednodušení provádění rámcových výzkumných programů a poskytuje zásadní opatření a tvůrčí kroky při řešení problémů, na které účastníci RP narážejí;
2. upozorňuje na skutečnost, že i když je proces zjednodušování důležitý, je pouze jednou z reforem, které jsou pro zlepšení financování výzkumu EU nezbytné;
3. zdůrazňuje, že je nutné v případě každého jednotlivého opatření na zjednodušení stanovit, zda vstoupí v platnost ve stávajícím právním rámci nebo zda jsou zapotřebí změny pravidel finančního nařízení, pravidel pro účast nebo specifických pravidel pro RP;
4. vyzývá Komisi, aby přispěla k současné reformě finančního nařízení, která sleduje tyto cíle: zvýšení soudržnosti stávajícího právního rámce; snížení počtu ustanovení; srozumitelnost a jednoznačnost a také zvládnutelnost; za tímto účelem vyžaduje, aby do textu finančního nařízení byla začleněna pravidla pro účast;
5. zdůrazňuje skutečnost, že spolu s navrhovanými zjednodušeními by Komise měla vypracovat i podrobný plán pro rozvoj výzkumné infrastruktury v nových členských státech, aby byly pro všechny členské státy vytvořeny rovné příležitosti, pokud jde o přístup k financování v rámci RP7 a budoucího RP8;
6. konstatuje, že účast soukromého sektoru v rámcovém programu zůstává nízká kvůli složitým pravidlům pro účast, jejichž osvojení je časově náročné, dále kvůli vysokým osobním nákladům a nepřiměřené byrokracii;
Praktický posun ke zjednodušení administtrativy a financování
7. vítá rostoucí úsilí o zjednodušení administrativy a financování v rámci pravidel pro RP v průběhu programu a během životního cyklu projektu (podání žádosti, vyhodnocení a řízení), tedy zjednodušení, z kterého by měly přednostně těžit zainteresované strany;
8. zdůrazňuje, že jakýkoli proces zjednodušování v průběhu stávajícího RP7 by měl být prováděn pečlivě, aby byla zachována stabilita, soudržnost a právní jistota a současně byla zajištěna vzájemná důvěra mezi všemi zúčastněnými stranami; zdůrazňuje v tomto ohledu, že vzhledem k tomu, že by se co nejdříve mělo usilovat o jednotný výklad stávajících pravidel, nemělo by se u platných smluv uplatňovat dodatečné ujednávání „pokynů“;
9. vyjadřuje své znepokojení nad skutečností, že stávající systém a praxe řízení RP7 jsou příliš orientované na kontrolu, což vede k plýtvání zdroji, nižší účasti a méně přitažlivému výzkumnému prostředí; bere se znepokojením na vědomí, že jak se zdá, stávající řídící systém „nulové rizikové tolerance“ se rizikům spíše vyhýbá, než aby je zvládal; vyzývá proto k revizi a/nebo širší interpretaci služebního řádu EU v otázce osobní odpovědnosti a také k předložení konkrétních návrhů v průběhu reformy finančního nařízení (např. pojištění nebo systém sdíleného rizika);
10. domnívá se, že přednostním cílem sledování a finanční kontroly, kterou provádí Komise a OLAF, by měla být ochrana finančních prostředků a boj proti podvodům a současně jednoznačné rozlišování mezi podvody a chybami; považuje v tomto ohledu za nezbytné zavést do všech závazných právních předpisů jasnější definici „chyb“, včetně mechanismů pro rozlišení mezi chybami a rozdílnými výklady; vyzývá proto k důkladné analýze chyb a informování o nich, jakož i k přijetí opatření určených k nápravě těchto chyb;
11. je přesvědčen, že řízení financování evropského výzkumu by mělo být více založeno na důvěře a mělo by tolerovat rizika, pokud jde o účastníky ve všech fázích projektů, při současném zajištění odpovědnosti, a mělo by mít pružná pravidla EU, aby bylo případně možno je lépe přizpůsobit jiným stávajícím vnitrostátním právním předpisům a uznávaným účetním postupům;
12. plně podporuje schválení vyšší přípustné míry rizika chyb, která omezí jak složitost, tak dodatečné audity, a současně zajistí odpovídající rovnováhu mezi řádným finančním řízením a příslušnými kontrolami; zdůrazňuje, že je velmi důležité zajistit, aby pravidla pro účast byla interpretována a uplatňována jednotně, což povede ke snížení chybovosti;
13. požaduje, aby ti, kteří v rámcovém programu dostávají granty, byli lépe informováni o příslušných auditních strategiích Komise; doporučuje, aby informace o těchto strategiích byly šířeny prostřednictvím vnitrostátních kontaktních středisek a aby byly součástí služby Cordis;
14. souhlasí s širším přijetím obvyklých účetních postupů pro způsobilé náklady účastníků (poté, co byly jednoznačně definovány a odsouhlaseny), zejména pro metodiky průměrných osobních nákladů, a doporučuje jejich přijetí za předpokladu, že jsou tyto postupy v souladu s vnitrostátními předpisy a jsou schváleny příslušnými orgány, takže je každému příjemci podpory ponechána dostatečná volnost, aby použil buď svou současnou metodiku nebo metodiku průměrných osobních nákladů;
15. naléhavě vyzývá Komisi, aby se aktivně zabývala žádostmi Parlamentu vznesenými v jeho rozhodnutích o udělení absolutoria za roky 2007 a 2008, zejména aby předložila konkrétní návrhy na zjednodušení výpočtu průměrných osobních nákladů a aby tyto návrhy uplatňovala;
16. domnívá se, že při provádění auditů celé metodiky nákladů by evropské instituce měly v případě veřejných subjektů přijmout prohlášení o věrohodnosti týkající se spolehlivosti roční závěrky organizace a legality a správnosti uskutečněných transakcí vydané nejvyšším vnitrostátním kontrolním orgánem a/nebo vnitrostátními veřejnými kontrolními orgány;
17. podporuje další snížení počtu kombinací měr financování a metod výpočtů nepřímých nákladů různých systémů financování a činností (řízení, výzkum, demonstrace a šíření), aniž by byly ohroženy stávající míry financování; uznává však, že stávající rozlišování mezi univerzitami, výzkumnými středisky, průmyslem, neziskovými organizacemi a MSP by mělo být zachováno; vyzývá Komisi, aby zachovala využívání skutečných nákladů jako metody kombinování měr financování a definování nepřímých nákladů;
18. je toho názoru, že jednorázové částky a paušální platby by měly být používány dobrovolně a uplatňovány pouze v případě potřeby; vyzývá Komisi, aby blíže objasnila termíny, které se používají pro jednorázové částky a paušální částky;
19. je pro zavedení jednorázových částek pro „jiné přímé náklady“, pokud bude zachována možnost uvádět skutečné náklady; vyzývá Komisi, aby využívání jednorázových částek na osobní náklady posuzovala přísně; zdůrazňuje, že jednorázové částky jsou nejúčinnější variantou pro mezinárodní spolupráci partnerských zemí v rámci RP;
20. uznává, že snížení velikosti na menší konsorcia, pokud je to možné, přispívá k procesu zjednodušování, zkrácení harmonogramu projektů a snížení administrativních nákladů;
21. domnívá se, že multidisciplinární povaha práce, která má být vykonána, by měla odůvodnit existenci větších týmů;
22. navrhuje například postup mlčenlivého souhlasu za účelem usnadnění změny v dohodě o udělení grantu, zejména aby bylo možno zohlednit změny ve složení konsorcia nebo v jeho finančním a administrativním uspořádání;
23. je pro úplné zrušení mechanismů zaznamenávání času, jako jsou pracovní výkazy (toto zrušení by nemělo být omezeno na používání jednorázových částek);
24. vítá okamžité zrušení povinnosti získat zpět úroky z předběžného financování;
25. souhlasí s tím, že využití udělování cen je třeba podporovat, ale nikoli jako náhradu za řádné strukturované financování;
26. vyzývá Komisi, aby povolila proplácení nákladů vzniklých po představení návrhu poté, co byl vybrán jako úspěšný, a to s cílem usnadnit účast průmyslovým partnerům a zejména MSP;
27. požaduje zjednodušený výklad a další vysvětlení definice výrazu způsobilé náklady (jako jsou daně a poplatky v osobních nákladech, nemocenské dávky a dávky v mateřství) a také vysvětlení otázky, zda se způsobilé náklady vztahují na DPH; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda by se DPH měla považovat za způsobilou položku nákladu, není-li odpočitatelná; požaduje další vysvětlení postupu týkajícího se směnných kurzů pro partnery, kteří používají různé měny;
28. vyjadřuje politování nad skutečností, že zavedení identifikačního kódu účastníka (PIC) nevedlo ke snížení počtu opakovaných žádostí o právní a finanční údaje (a podklady) a že po přijetí PIC během zpracování žádosti nenásleduje vždy proces ověřování správnosti údajů; vyzývá proto příslušné zúčastněné strany, aby PIC zdokonalily a zefektivnily jeho používání;
29. žádá Komisi, aby předložila přesnější, stálá a transparentní pravidla postupu v případě auditů, včetně pravidel a zásad, které zajišťují, aby byla respektována práva kontrolovaného subjektu a aby byly vyslyšeny všechny strany, a zpráv o poměru mezi náklady a přínosem auditů;
30. naléhavě vyzývá Komisi, aby zavedla audity v duchu jednotného přístupu a přešla na audity v reálném čase prováděné jediným subjektem, což by umožnilo příjemcům podpor opravit jakékoli systémové chyby a vypracovat kvalitnější prohlášení o nákladech v příštím roce; je přesvědčen, že tyto audity v duchu jednotného přístupu by měly dále zajistit, aby ukončené projekty nebyly podrobeny auditu různých auditorů více než jednou tak, aby Komise věřila stanovisku prvního jmenovaného nezávislého auditora a aby dokumenty byly poskytovány pouze jednou, bez ohledu na to, kolik auditů se provádí;
31. vyzývá Komisi, aby poskytla právní jistotu tím, že upustí od používání přísnější definice pravidel pro účast se zpětnou působností i od vyžadování od příjemců, aby přepočítávali finanční prohlášení, která již byla schválena útvary Komise, čímž se sníží potřeba dodatečných auditů a zpětných oprav; žádá Komisi, aby urychleně řešila situace z minulosti, které vyplynuly z probíhajících inspekcí, a aby jednala s rozvahou a dodržovala zásady řádného finančního řízení; doporučuje, aby se tyto sporné situace řešily dohodou mezi všemi stranami, např. na základě nezávislého nového auditu a/nebo na základě zásahu nezávislého prostředníka ad hoc;
32. navrhuje zavedení postupu reakce, podle kterého v případě, že Komise na přijaté informace v dané lhůtě nezareaguje, se bude mít za to, že Komise tyto informace schválila;
33. vyzývá Komisi, aby pravidelně informovala Parlament o administrativních nákladech na RP7, včetně výdajů na řízení pro Komisi i účastníky, a také o opatřeních, která byla v zájmu snížení nákladů již učiněna, nebo která jsou plánována;
Radikální posun ke zlepšení kvality, usnadnění přístupu a zvýšení transparentnosti
a) Přechod k „vědecky podloženému“ přístupu
34. připomíná Komisi, že se předpokládá, že příjemci podpor na programy EU provádějí financované aktivity v dobré víře a že vyvíjejí maximální úsilí, aby dosáhli očekávaných výsledků;
35. je proto znepokojen celkovou stávající orientací Komise na financování založené na výsledcích (v podstatě odůvodněné zásadami řádné odpovědnosti) a je velmi znepokojen možným dopadem, jaký může mít financování založené na výsledcích na kvalitu a povahu výzkumu, a možným omezením vědeckého výzkumu a nepříznivým vlivem na projekty, jejichž cíle nelze změřit a nebo tyto cíle nelze měřit podle kritéria bezprostředního využití stejně tak je znepokojen možným výsledkem, pokud jde o další předběžná a dodatečná hodnocení výstupů/výsledků projektů a stanovení kritérií nezbytných pro jejich vymezení;
36. považuje za nevhodné používat (kromě výjimečných a řádně odůvodněných případů) jednorázové částky, jako jsou dohodnuté jednorázové částky vázané na konkrétní projekt nebo předem stanovené jednorázové částky na projekt; místo přístupu „s vysokou úrovní“ důvěry upřednostňuje přístup „na míru“ pro hraniční výzkum; doporučuje zahájit pilotní testy „financování zaměřeného na výsledky“ s jednorázovými částkami vázanými na konkrétní projekt, které by byly vyplaceny na základě dohodnutých výstupů/výsledků za výzkumné a demonstrační projekty ve zvláště náročných oblastech;
37. místo „vědecky podloženého“ systému financování upřednostňuje systém s důrazem na vědecko-technická kritéria a srovnávací hodnocení založené na špičkové kvalitě, důležitosti a dopadu se zjednodušenou a účinnou kontrolou, přičemž musí být respektováno právo všech stran být vyslyšen; je přesvědčen, že tento vědecky podložený přístup bude znamenat důležitý posun od finanční k vědecko-technické stránce s ohledem na kontrolní mechanismy; domnívá se, že tento přístup umožní zainteresovaným stranám zaměřit své úsilí na své klíčové schopnosti, na vědeckotechnické záležitosti a na vybudování evropského výzkumného prostoru (EVP);
b) Optimalizace času
38. vítá celkovou tendenci směřující ke zkrácení průměrné doby potřebné na udělení grantu a doby do obdržení plateb, avšak vyjadřuje jisté výhrady k obecnému používání výzev se širšími tématy a výzev s datem uzávěrky; uznává však, že takové výzvy jsou vhodné pro malé a střední podniky jako prostředek snížení ke snížení nejistoty ohledně možností financování a jako prostředku k povzbuzení k účasti;
39. vyjadřuje své znepokojení nad skutečností, že v současnosti je průměrná doba od termínu pro předložení návrhu k podpisu smlouvy (doba předcházející uzavření smluv) stále příliš dlouhá a že existují nesrovnalosti mezi jednotlivými útvary Komise; vyzývá Komisi, aby zkrátila dobu předcházející uzavření smluv na maximálně 6 měsíců a aby stanovila pevné lhůty pro vyhodnocení a vyjednání smluv, a to na základě systému referenčních hodnot;
40. vyzývá Komisi, aby prodloužila průměrnou dobu mezi zveřejněním výzvy k předkládání návrhů a lhůtou pro předložení žádosti;
41. má zásadní výhrady, pokud jde o následky zrušení požadavku poskytnout stanovisko zástupců výborů členských států k rozhodnutím o výběru jednotlivých projektů, zejména těch, které mají dopad na etiku, bezpečnost a obranu;
42. je přesvědčen, že přístup, jehož cílem je usnadnit nalezení společných základních zásad, by se neměl dotknout vnitrostátních etických alternativ a specifičností v otázkách výzkumu;
43. podporuje obecnou tendenci uplatňovat zejména v případě, kde se očekává nadměrné předkládání žádostí, postup „dvoufázových žádostí“, za předpokladu, že je hodnocení v počáteční fázi prováděno velmi pečlivě (cíle, vědecký přístup, schopnosti účastníků, přínos vědecké spolupráce a celkový rozpočet); zdůrazňuje že takový přístup zvyšuje šance na úspěch ve druhé fázi, za předpokladu, že není uplatňován na úkor delší doby předcházející uzavření smluv nebo doby na udělení grantu; je přesvědčen, že tento přístup snižuje náklady na podávání žádostí;
c) Přechod k systému „zaměřenému na uživatele“, pokud jde o přístup
44. zdůrazňuje, že řízení RP se musí při své práci zaměřovat na příjemce podpor a poskytovat jim lepší přístup k RP;
45. požaduje podstatné zlepšení, pokud jde o jednoznačnost a přístupnost dokumentů s pokyny, které by měly být shrnuty do příručky a přeloženy do úředních jazyků EU;
46. zdůrazňuje, že je zapotřebí zvýšit účast nových členských států na projektech rámcového programu tím, že se zjednoduší postupy pro podávání žádostí a zadávání zakázek, které jsou značnou překážkou pro přijetí ve fázi návrhů, a to zejména pro ty, kteří se o účast ucházejí poprvé;
47. doporučuje, aby byla zainteresovaným stranám poskytována větší jistota tím, že na Komisi bude, pokud možno, jediný vedoucí projektu, který bude během celého životního cyklu daného projektu poskytovat individuální podporu, a pravidla budou prováděna důsledně
48. požaduje, aby v každém dokumentu poskytnutém Komisí a jejími útvary byl jasně stanoven jeho právní status a aby v něm bylo přesně uvedeno, kdo a jakým způsobem je jeho obsahem vázán;
49. podporuje další zavádění elektronické správy a více nástrojů informačních technologií, a zejména rozvoj portálu účastníků výzkumu a zavedení elektronického podpisu; vyzývá Komisi, aby zřídila integrovaný a uživatelsky vstřícný online systém; podporuje, aby byly dostupné všechny elektronické informace o řízení programu (označení, žádost, vyjednávání a zpráva); podporuje, aby tento online systém byl dostupný od prvního dne existence programu a aby byl přístupný ve všech fázích; je toho názoru, že by měly být podporovány videokonference, jež by nahrazovaly osobní setkání; doporučuje, aby služby elektronické správy používaly při komunikaci otevřené protokoly a formáty, aby byla zaručena jejich přístupnost a interoperabilita;
50. doporučuje, aby Komise zahájila informační kampaň na zvýšení povědomí o nástrojích informačních technologií, jež jsou v rámci tohoto programu k dispozici;
51. vítá pilotní projekt Komise nazvaný otevřený přístup, jehož cílem je zlepšit přístup k výsledkům výzkumu jak pomocí systému Cordis, tak i povzbuzováním vědeckých pracovníků k tomu, aby svůj výzkum registrovali v archivu;
52. zdůrazňuje, že aby měli příjemci přístup k projektům v oblasti výzkumu a inovací, musí mít vynikající technické schopnosti a velmi dobrou znalost správních a finančních postupů, a proto je tento přístup velmi obtížný pro menší žadatele, jako jsou MSP a malá výzkumná zařízení nacházející se v okrajových regionech; připomíná, že přibližně 90 % podniků v Evropě jsou MSP a že je proto nezbytné zajistit jejich účinné zapojení do využívání prostředků 7. rámcového programu;
53. zdůrazňuje, že je zapotřebí větší transparentnost, pokud jde o proces výběru témat pro výzvy, který by měl zajistit náležité zapojení příslušných zúčastněných stran;
54. doporučuje vytvoření transparentnějšího, soudržného a harmonizovaného systému srovnávacího hodnocení na základě kvality;
Součinnost programů a nástrojů
55. naléhavě požaduje, aby se omezila složitost programů EU (např. RP, program pro konkurenceschopnost a inovace, strukturální fondy) a přidružených nástrojů (společná technologická iniciativa, iniciativy podle článku 187, partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, projekty podle článku 185, znalostní a inovační společenství, projekt Era-net atd.); zdůrazňuje, že toto omezení povede k plnému využívání součinnosti, jež je výsledkem jejich kombinované činnosti;
56. s politováním konstatuje, že velké množství výzkumných institucí, způsobů spolupráce a správních mechanismů spolu se složitostí situace, která tak vzniká, vyvolávají problémy v oblasti transparentnosti vůči rozpočtovému orgánu a jsou příčinou rozdílného zacházení s příjemci;
57. doporučuje omezený soubor pravidel a společných zásad pro financování výzkumu a vývoje ze strany EU a vyzývá k soudržnosti a harmonizaci při provádění a interpretaci pravidel a postupů; zdůrazňuje, že je třeba uplatňovat tento společný soubor předpisů na celý RP a přidružené nástroje i v rámci Komise, a to bez ohledu na to, který subjekt nebo výkonná agentura za provádění odpovídá;
58. doporučuje zavedení mechanismů společného řízení v rámci Komise a zahájení odborného školení pro vedoucí projektů a interní auditory; naléhavě požaduje vytvoření mechanismu odvolání, např. zřízení funkce „prostředníka RP“, pro účastníky v případech nesoustavné a nekonzistentní interpretace pravidel a postupů; je přesvědčen, že rozhodnutí přijatá tímto prostředníkem by měla být konečná a závazná;
59. domnívá se, že inovace mohou být nejvíce podporovány na regionální úrovni díky blízkému vztahu vysokých škol, veřejnoprávních výzkumných subjektů, velkých podniků, malých a středních podniků a regionálních a místních orgánů, zejména v rámci seskupení; poznamenává rovněž, že podpora inovací na regionální úrovni může pomoci snížit sociální a územní rozdíly; vyzývá však v rámci plánování výzkumných a rozvojových činností na evropské úrovni k lepší koordinaci úsilí na různých úrovních (regionální, vnitrostátní a na úrovni Společenství); zdůrazňuje rovněž potřebu lepšího propojení akademických institucí a průmyslu;
Poučení pro příští rp
60. je přesvědčen, že radikální reorganizace administrativní stránky RP je jednou z nejvyšších priorit, kterými je třeba se zabývat při navrhování nadcházejícího RP;
61. domnívá se, že při restrukturalizaci rámce pro financování výzkumu a pro umožnění dalšího pokroku ve zjednodušování financování výzkumu hraje klíčovou úlohu revize finančního nařízení, služebního řádu a zavedení přijatelného rizika výskytu chyb spojeného s výzkumem (TRE);
62. vyzývá Komisi, aby posoudila účinnost každého jednotlivého nástroje v rámci každého programu, pokud jde o dosažení konkrétních politických cílů, a vyzývá ji, aby omezila různorodost nástrojů všude tam, kde se jednoznačně neprokáže účinnost nebo významný přínos, a aby současně zachovala dostatečnou pružnost, aby bylo možno vyhovět specifičnosti projektu;
63. podporuje jako základ pro RP8 vědecky podložený systém financování a dobře vyvážené rozdělování oběma směry: přístup shora dolů zaměřený na dopad a vědecky orientovaný přístup zdola nahoru;
64. je přesvědčen, že RP8 by se měl zaměřit na hraniční výzkum a současně by měl zohlednit celý inovační řetězec od hraničního výzkumu přes technický rozvoj, demonstrace, šíření, zhodnocení výsledků až po rychlé začleňování výsledků výzkumu na trhy;
65. je přesvědčen, že RP8 by měl podporovat spolupráci mezi evropskými výzkumnými pracovníky zavedením systému „výzkumných voucherů“, v jehož rámci budou finanční prostředky poskytnuty vědeckým pracovníkům poté, co se přesunou na univerzity v jiných členských státech, což bude přínosem pro střediska špičkové úrovně, nezávislé univerzity i pro zvýšení mobility výzkumných pracovníků;
66. vyzývá Komisi, aby zveřejnila analýzu úrovně zapojení různých členských států do RP7 a aby výsledky zohlednila s cílem zajistit vyrovnaný rozvoj výzkumu v rámci RP8 ve všech členských státech;
67. je přesvědčen, že při stanovování priorit pro RP8 by měly být zváženy širší možnosti financování inovací, které nejsou založeny na grantech, včetně podniků veřejného a soukromého sektoru a půjček pro kapitálové investice;
68. doporučuje, aby RP8 byl dále internacionalizován prostřednictvím spolupráce s třetími zeměmi, včetně rozvojových zemí, přičemž jim poskytne jednoduchá a konkrétní pravidla pro řízení; podporuje, v očekávání nadcházejícího RP8, výměnu osvědčených postupů a norem s jinými mezinárodními partnery,
69. podporuje úlohu Komise jakožto strážkyně tam, kde je třeba financování od vnitrostátních nebo regionálních orgánů;
70. vítá zřízení podskupiny, která se v rámci Komise zabývá inovacemi, a její jednání o tom, jak měřit účinnost politiky EU v oblasti výzkumu a rozvoje a s tím spojené výdaje na projekty v rámci výzkumu a rozvoje;
71. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Věda, vzdělání a inovace jsou pilíři hospodářského růstu a vytváření pracovních míst. Evropa musí investovat do inovací, jestliže chce vyvíjet nové výrobky a služby. Nové výrobky a služby vytvoří nové zdroje zaměstnání a růstu, což učiní Evropu konkurenceschopnější a zlepší kvalitu života v Evropě. Inovace však vyžadují výzkum. Výzkum a inovace tvoří podstatu iniciativy Evropské unie nazvané EU 2020.
Evropské programy na podporu výzkumu a inovací, zejména rámcový program pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace, se během let rozrostly, ať už jde o jejich uplatňování nebo o rozsah jejich rozpočtu. Zvýšení počtu žádostí o financování současně vede k nárůstu kontrolních mechanismů ve snaze zajistit řádné využívání finančních prostředků EU. Větší množství pravidel a administrativních postupů však znamená, že je stále těžší přistupovat k tomuto procesu s důvěrou. Pro malé organizace (MSP, začínající podniky zabývající se špičkovými technologiemi, menší instituce, univerzity a výzkumná střediska) je velmi obtížné se s touto složitostí vyrovnat.
Výzkumní pracovníci naléhavě požadují harmonizaci pravidel a postupů a celkové zjednodušení požadavků na finanční odpovědnost. Nedávno podepsalo 13 000 výzkumných pracovníků pod petici, která požaduje větší zjednodušení a důvěru ve financování výzkumu v EU. Tento pocit převládá mezi výzkumnými pracovníky, akademiky a zástupci průmyslu. Je rozhodně nutné zjednodušit mechanismus týkající se rámcových programů na podporu výzkumu technického rozvoje a demonstrace, RP7 a RP8 a všech programů Evropské komise na podporu vědy a inovací.
Stávající systém by měl být nahrazen systémem, který má větší důvěru v žadatele. Dalším krokem by bylo zjednodušení kontroly finančních a administrativních aspektů projektů a současně posílení procesu vědeckého a technologického hodnocení. To vyžaduje srovnávací hodnocení a s tím i uplatňování kritérií pro hodnocení, která vycházejí ze špičkové kvality. Je zřejmé, že všechny finanční transakce s sebou nesou určitý stupeň rizika, avšak přehnané obavy ohledně kontroly tohoto rizika pomocí administrativního dohledu mohou ve skutečnosti zvýšit celkové náklady na tento proces. Mělo by být možné za prvé tolerovat vysokou míru rizika (a tím zredukovat byrokratickou kontrolu) a za druhé současně více důvěřovat vědeckým pracovníkům a podnikům. Při zajišťování řádného finančního řízení financování výzkumu v EU je třeba dosáhnout rovnováhy mezi důvěrou a kontrolou – mezi přijetím rizika a nebezpečím, která rizika s sebou přinášejí.
Zlepšení a zefektivnění financování výzkumu a administrativy je skutečně zapotřebí. V současné době existují různá pravidla a postupy pro různé nástroje rámcového programu, pro různé typy institucí (univerzity, výzkumná střediska, průmysl a MSP) a pro různé typy činností (např. pro řízení, výzkum, demonstrace). V tomto prostředí, které má tři rozměry (nástroje, instituce a činnosti), existuje několik vrstev překrývajících se pravidel a postupů .Tyto vrstvy jsou tvořeny pravidly pro účast, specifickými programy, finančními nařízeními, přípustnou mírou rizika chyb a služebními řády, které přímo nebo nepřímo ovlivňují rámcový program.
Zpravodajka vítá sdělení nazvané „Zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum“. V tomto sdělení je vyjasněn seriózní a originální plán reformy, který se zabývá mnoha problémy, s nimiž se účastníci rámcových programů pro výzkum setkali.
Souvislost mezi navrhovanými změnami a stávajícím finančním nařízením je však nejasná. Některá z opatření, která Komise navrhuje, vyžadují změny ve finančním nařízení. Jiná vyžadují změny pravidel pro účast nebo pravidel pro specifické programy rámcového programu. A konečně, některá opatření vyžadují paušální změny nebo nevyžadují změny vůbec.
Za druhé, zpravodajka je znepokojena vazbou mezi financováním a výsledky. Na jedné straně je vítána připravenost Evropské komise znovu posoudit pravidla pro financování svých programů pro výzkum. Změny je však třeba posuzovat opatrně a pozorně a současně je třeba vzít v potaz nejen finanční a administrativní důvody a důsledky pro příjemce podpor, ale i možný vliv na kvalitu výzkumu a inovací samotných. Zpravodajka se rovněž obává, že možnost financování založeného na výsledcích by mohla způsobit provádění méně riskantních projektů a výzkumu, který je bližší trhu. Evropa potřebuje větší množství inovací, ale musíme zachovat hraniční výzkum jako základ pro inovace. Kromě toho inovace nemůžou existovat bez špičkové úrovně výzkumu.
Zpravodajka naléhavě požaduje zjednodušení přístupu k financování výzkumu. Je nezbytné rozvinout kulturu vzájemné důvěry zahrnující všechny zainteresované strany. Tato důvěra posílí výzkum a inovace a současně učiní z Evropy přitažlivější místo pro život a práci.
Proto je tato zpráva skutečně důležitá a naléhavá. Je opravdu nejvyšší čas, vezmeme-li v úvahu, že už bychom měli začít s hodnocením RP7 v polovině období a s přípravou RP8. Záměrem této zprávy je poskytnout pevný základ, na němž budeme moci stavět.
Praktický posun ke zjednodušení administtrativy a financování
Omezení složitosti a zjednodušení v oblasti financování výzkumu ze strany EU by mělo mít kladný dopad zejména na zainteresované strany. Evropský parlament ve svém rozhodnutí o udělení absolutoria za rok 2007 upozornil na narůstající rozmanitost. Parlament rovněž vyzval ke zhodnocení problémů příjemců podpor, včetně nedostatku transparentnosti. Proces zjednodušování by měl účastníkům poskytnout právní jistotu.
Z tohoto důvodu zjednodušení finanční odpovědnosti vyžaduje pro financování evropského výzkumu přístup založený na větší důvěře a tolerující rizika. Takový přístup zahrnuje přijetí účetních postupů a zásad a postupů řízení, které jsou pro příjemce obvyklé, a to za předpokladu, že jsou zákonné a jsou schváleny vnitrostátními orgány. Tento přístup s sebou nese i přijímání auditů a osvědčení o metodice poskytovaných vnitrostátními orgány, jakož i finanční kontroly, jejichž cílem je ochrana veřejných financí a boj proti podvodům. Audity „v duchu jednotného přístupu“ a audity v reálném čase prováděné jediným subjektem by příjemcům podpor umožnily opravit své systémové chyby.
Pro každé opatření je nutné určit, zda je zapotřebí změnit finanční nařízení nebo pravidla pro účast nebo pravidla pro specifické programy, či nikoli. Navíc je nutné určit, zda se daná opatření mají uplatnit pro RP7 nebo zda se uplatní až pro RP8. V případě RP7 je zpravodajka pro postupné zavádění těchto změn, aby se předešlo náhlým radikálním změnám směrů v rámci jednoho a téhož rámcového programu.
Zpravodajka rovněž podporuje myšlenku snížení počtu kombinací měr financování a metod výpočtů nepřímých nákladů různých systémů financování. Míry financování a modely výpočtu nepřímých nákladů by však měly být pro univerzity, výzkumné organizace a průmysl různé. Důvodem je skutečnost, že náklady těchto subjektů se výrazně liší. Míry financování by měly být pro různé typy činností odlišné. Harmonizace pravidel by se měla zaměřovat hlavně na různé nástroje. Zpravodajka je navíc toho názoru, že menší konsorcia a využívání jednodušších centrálních mechanismů povedou ke zjednodušení postupů.
Také by měly být jednoznačně definovány termíny používané pro složité koncepce, jako jsou jednorázové částky a způsobilé náklady, aby nedocházelo k různým interpretacím. Je velmi důležité objasnit způsobilé náklady, jako jsou daně. Stejně tak je důležitá důslednost při uplatňování pravidel ze strany všech útvarů Evropské komise i při provádění různých auditů.
Radikální posun ke zlepšení kvality, usnadnění přístupu a zvýšení transparentnosti
a) Přechod k „vědecky podloženému“ přístupu
Špičková úroveň musí být hlavní hnací silou pro financování výzkumu, avšak přístup „založený na výsledcích“ by mohl snížit vědecké ambice výzkumných pracovníků. Zpravodajka proto navrhuje, aby byl místo přístupu „založeného na výsledcích“ uplatňován „vědecky podložený“ systém financování. Tento přístup bude znamenat zjednodušení kontroly finanční stránky a důraz na vědecko-technickou stránku a srovnávací hodnocení založené na špičkové kvalitě. Právě soudržný, transparentní a harmonizovaný profesionální systém srovnávacího hodnocení, který používá špičkovou kvalitu, by měl být nejdůležitějším kritériem pro hodnocení, jako je tomu v případě systému hodnocení Evropské rady pro výzkum (ERV). A konečně by mělo být v rozumných mezích podporováno využívání různých cen. Využívání cen jako prostředku financování výzkumu by však nemělo být náhradou za strukturované financování.
b) Optimalizace času
Všechny fáze procesu by měly být optimalizovány, aby nedocházelo ke zpožděním a aby byla podporována efektivnost nákladů. Tato optimalizace zahrnuje přístup k návrhu pracovního programu, uveřejnění výzvy, vypracování návrhu, výběrové řízení a dobu potřebnou na schválení grantů a na provedení platby.
Velmi vítané by bylo zkrácení doby potřebné na udělení grantu. Zpravodajka má však zásadní výhrady k návrhu Komise spočívajícímu v upuštění od požadavku, aby členské státy poskytovaly stanovisko k rozhodnutí o výběru. Je důležité, aby členské státy měly kontrolní pravomoci, zejména ve výzkumu v oblasti bezpečnosti a obrany a v případě hodnocení projektů z etického hlediska.
Komise navrhuje obecnější využívání dvoufázových návrhů. Dvoufázové předkládání sníží zátěž, kterou představuje vypracovávání úplných návrhů, ale může rovněž způsobit prodloužení a složitější postup podávání. Zpravodajka proto podporuje postup dvoufázových žádostí za předpokladu, že je hodnocení v počáteční fázi prováděno velmi pečlivě. Tento postup by měl rovněž snížit náklady na podávání žádostí.
c) Přechod k systému „zaměřenému na uživatele“, pokud jde o přístup
Zpravodajka se domnívá, že lepšího přístupu k programu a podpory uživatele lze dosáhnout zkvalitněním dokumentů s pokyny (méně žargonu a větší důslednost v terminologii). Tohoto zlepšení je možné dosáhnout zdokonalením systémů IT, podporou řízení projektu a individuální podporou ze strany vedoucího projektu EU (zachování stejného vedoucího projektu během celého životního cyklu daného projektu). Z tohoto důvodu zpravodajka podporuje plné začlenění grantů, hodnocení a návrhů do jediné platformy IT. Tato platforma by měla být rozumná, pružná a snadno použitelná. Tuto stejnou platformu by měly používat všechny útvary a agentury Evropské komise.
Součinnost programů a nástrojů
Zpravodajka vítá závazek Komise, že zajistí jednotnou interpretaci a uplatňování pravidel a postupů ve všech programech a nástrojích. Kromě toho by měla být pravidla prováděna jednotně na čtyřech generálních ředitelstvích Evropské komise a v agenturách, jakož i ve společných podnicích provádějících společnou technologickou iniciativu (JTI). Zpravodajka však vřele doporučuje jiné soubory pravidel pro výzkumná střediska a univerzity, jiné pro průmysl a jiné pro MSP.
Omezení složitosti programů EU a přidružených nástrojů přispěje k dosažení optimální součinnosti jako výsledku jejich kombinované činnosti. Je rovněž žádoucí vybudovat v rámci Komise společný řídící mechanismus (odborné školení vedoucích projektů a auditorů a vytvoření funkce prostředníka RP).
Poučení pro příští rp
Zpravodajka považuje zjednodušení administrativní stránky za jednu z nejvyšších priorit pro příští RP. Kromě toho je při restrukturalizaci rámce pro financování výzkumu velmi důležitá revize finančního nařízení, služebního řádu a zavedení přijatelného rizika výskytu chyb spojeného s výzkumem (TRE).
Zpravodajka současně vyzývá Komisi, aby posoudila jednotlivé nástroje a zlepšila koordinaci mezi nimi a současně zachovala dostatečnou pružnost, aby bylo možno přizpůsobit specifičnost projektu jeho rozsahu.
Zpravodajka zastává názor, že inovace jsou výsledkem účinného a dostatečně financovaného vzdělávacího a výzkumného systému spolu s rámcovými podmínkami, jako je přiměřená politika práv duševního vlastnictví, existence rizikového kapitálu, otevřené trhy a inteligentní regulace. Je proto důležité, aby rámcový program zohlednil celý inovační řetězec od hraničního výzkumu přes aplikovaný výzkum, technické demonstrace až po šíření a zhodnocování výsledků. Zpravodajka podporuje jako základ pro RP8 vědecky podložený systém financování a dobře vyvážené rozdělování oběma směry: přístup řízený shora dolů zaměřený na dopad a neřízený, vědecky orientovaný přístup zdola nahoru.
Zpravodajka je přesvědčena, že je žádoucí další internacionalizace RP, která by měla znamenat větší spolupráci s třetími zeměmi včetně rozvojových zemí.
STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu (13. 7. 2010)
pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
ke zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum
(2010/2079(INI))
Navrhovatel: Aldo Patriciello
NÁVRHY
Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil následující návrhy:
1. vítá opatření ke zjednodušení, která již Komise přijala v rámci provádění sedmého rámcového programu, a podporuje úsilí Komise o výrazné zjednodušení a vyjasnění pravidel, která by neumožňovala rozdílný výklad a snížila by riziko chyb, čímž by rovněž snížila náklady na kontrolu; vyzývá však Komisi, aby upřesnila opatření, která hodlá přijmout v rámci zjednodušování a vyjasňování stávajících pravidel;
2. s politováním konstatuje, že velké množství výzkumných institucí, způsobů spolupráce a správních mechanismů spolu se složitostí situace, která tak vzniká, vyvolávají problémy v oblasti transparentnosti vůči rozpočtovému orgánu a jsou příčinou rozdílného zacházení s příjemci;
3. opět vyzývá Komisi, aby se s cílem zvýšit právní jistotu ohledně požadavků auditu zdržela jakékoli zpětné změny, aby audity neopakovala zbytečně nebo proto, že uplatňuje odlišná kritéria v určité oblasti, aby respektovala oprávněná očekávání příjemců podpory jednotným výkladem pravidel a aby urychlila přijímání osvědčení o metodě uplatňované v oblasti průměrných osobních nákladů, což je oblast, kde zřejmě nebylo dosaženo žádného pokroku;
4. podporuje zjednodušení pravidel pro výpočet předkládaných nákladů; požaduje jasnou definici nezbytných kritérií pro posouzení, zda metody příjemců pro výpočet nákladů splňují požadavky stanovené v pravidlech;
5. zdůrazňuje potřebu zjednodušit pravidla, aniž by se snížila kvalita výdajů, a zlepšit účinnost a efektivitu provádění; domnívá se, že transparentní, spolehlivý a administrativně nenáročný systém financování by měl být vyvážen systémem důsledné kontroly; žádá Komisi, aby vypracovala návrhy metody pro kontrolu účinnosti a racionálnosti výdajů na výzkum;
6. trvá na tom, aby při přípravě příštího rámcového programu Komise předložila ambiciózní návrhy zaměřené na zavedení systému financování založeného na výsledcích a vědeckých výkonech spíše než na vstupech a nákladech, a zároveň zajistila, aby nebyly odrazovány inovativní žádosti; zdůrazňuje, že tento přístup zaměřený na vědecké hledisko není v rozporu s požadavky rozpočtové kontroly;
7. vyzývá Komisi, aby zajistila, že se všem žadatelům dostane pomoci při hledání vhodného partnera;
8. vyzývá Komisi, aby zvážila svůj přechod k paušálním platbám a jednorázovým částkám, které by mohly mít negativní vliv na schopnost příjemců náležitě plnit požadavky auditu.
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí |
12.7.2010 |
|
|
|
||
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
22 0 0 |
||||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Marta Andreasen, Jean-Pierre Audy, Inés Ayala Sender, Zigmantas Balčytis, Luigi de Magistris, Tamás Deutsch, Martin Ehrenhauser, Jens Geier, Gerben-Jan Gerbrandy, Ingeborg Gräßle, Ville Itälä, Bogusław Liberadzki, Monica Luisa Macovei, Jan Olbrycht, Aldo Patriciello, Theodoros Skylakakis, Georgios Stavrakakis, Søren Bo Søndergaard |
|||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Zuzana Brzobohatá, Edit Herczog, Ivailo Kalfin, Olle Schmidt, Derek Vaughan |
|||||
STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (16. 9. 2010)
pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
ke zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum
(2010/2079(INI))
Navrhovatel: Alain Cadec
NÁVRHY
Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. zdůrazňuje význam výzkumu a rozvoje s cílem řešit hlavní výzvy, jimž musí Evropská unie čelit, zejména v rámci strategie EU 2020; připomíná, že politika soudržnosti široce přispívá k financování výzkumných a rozvojových činností v regionech;
2. vítá návrhy Komise týkající se zjednodušení administrativních požadavků na složitá a nákladná výběrová řízení a provádění rámcových programů pro výzkum, zejména postupné zavedení financování na základě dosažených výsledků a zavedení paušálních částek pro zaměstnance podílející se na příslušných projektech; navrhuje, aby bylo přehodnoceno tzv. pravidlo „jednoho projektu na jedno téma“, a vybízí k zavedení pružnějšího tematického přístupu zdola nahoru s cílem urychlit proces vedoucí k realizaci inovativních myšlenek; zdůrazňuje však, že v důsledku nepředvídatelnosti výsledků, která je výzkumu vlastní, mají hodnotu rovněž projekty, jejichž výsledky nejsou předem jasně známy; připomíná rovněž, že by mělo být jasné, jak interpretovat pravidla kontroly s cílem jasně rozlišit možné odchylky od vědomých podvodů;
3. vítá současné úvahy evropských orgánů o nezbytném zjednodušení politiky regionálního rozvoje s cílem dosáhnout větší transparentnosti, lepší dostupnosti pro finančně slabé účastníky, lepší účinnosti a posílení právní jistoty pro příjemce; domnívá se, že osvědčené postupy vyplývající z tohoto procesu mohou být použity na zjednodušení provádění 7. rámcového programu pro výzkum a vývoj;
4. zdůrazňuje, že aby měli příjemci přístup k projektům v oblasti výzkumu a inovací, musí mít vynikající technické schopnosti a velmi dobrou znalost správních a finančních postupů, a proto je tento přístup velmi obtížný pro menší žadatele, jako jsou MSP a malá výzkumná zařízení nacházející se v okrajových regionech; připomíná, že přibližně 90 % podniků v Evropě jsou MSP a že je proto nezbytné zajistit jejich účinné zapojení do využívání prostředků 7. rámcového programu;
5. je toho názoru, že rozdílné nástroje Evropské unie pro soudržnost, výzkum a inovace by měly být prováděny společně s cílem dosáhnout účinnosti; zdůrazňuje, že je třeba hledat soulad mezi těmito nástroji a odstraňovat vše, co této synergii brání, zejména prostřednictvím harmonizace pravidel pro audit a pro způsobilost nákladů, s cílem usnadnit provádění ze strany příjemců;
6. domnívá se, že výzkum a inovace mohou být nejvíce podporovány na regionální úrovni díky blízkému vztahu vysokých škol, veřejnoprávních výzkumných subjektů, velkých podniků, malých a středních podniků a regionálních a místních orgánů, zejména v rámci seskupení; poznamenává rovněž, že podpora výzkumu a inovací na regionální úrovni může pomoci snížit sociální a územní rozdíly; vyzývá však v rámci plánování výzkumných a rozvojových činností na evropské úrovni k lepší koordinaci úsilí na různých úrovních (regionální, vnitrostátní a na úrovni Společenství); zdůrazňuje rovněž potřebu lepšího propojení akademických institucí a průmyslu;
7. upozorňuje, že 7. rámcový program pro výzkum a vývoj je stejně jako politika regionálního rozvoje založen na zásadě partnerství a spolufinancování; vyjadřuje svůj vztah k zásadám řádného finančního řízení a žádá, aby byly zachovány i navzdory snížení veřejných výdajů plynoucího z hospodářské krize;
8. připomíná, že 7. rámcový program se zaměřuje zejména ne projekty velkého rozsahu, které by mohly mít konkrétní dopad na hospodářskou činnost, inovaci výrobních programů a zajištění budoucí výroby s vysokou přidanou hodnotou, a tím na vytváření pracovních míst a zvyšování předpokladů pro globální konkurenceschopnost Evropské unie; zdůrazňuje, že z dynamičnosti špičkových projektů aplikovaného i základního výzkumu těží všechna území EU, bez ohledu na jejich současnou úroveň vědeckého rozvoje, zejména pokud je dosahována synergie s regionálními politickými fondy, a že se tak účinně doplňuje základní cíl nástrojů politiky soudržnosti jímž je konvergence, v zájmu vyváženého rozvoje a konkurenceschopnosti; konstatuje nicméně, že by měla být věnována zvláštní pozornost menším projektům, které mohou mít konkrétní dopad například posílením vztahu mezi inovacemi a sociálním začleňováním;
9. žádá Komisi, aby zveřejnil analýzu míry účasti jednotlivých členských států na 7. rámcovém programu;
10. zdůrazňuje, že zvyšování regionálních rozdílů v oblasti výzkumného a rozvojového potenciálu je problémem, jemuž je vhodné čelit nejen v rámci politiky soudržnosti, ale také v rámci vlastní výzkumné a inovativní politiky;
11. domnívá se, že je vhodné podporovat výměny odborníků, aniž by to vedlo k odlivu mozků z EU do jiných částí světa a, v samotné Unii, z chudších do bohatších zemí, což by bylo v rozporu s evropskou politikou soudržnosti.
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí |
6.9.2010 |
|
|
|
||
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
34 0 5 |
||||
Členové přítomní při konečném hlasování |
François Alfonsi, Charalampos Angourakis, Catherine Bearder, Victor Boştinaru, Zuzana Brzobohatá, John Bufton, Alain Cadec, Salvatore Caronna, Tamás Deutsch, Rosa Estaràs Ferragut, Danuta Maria Hübner, Filiz Hakaeva Hyusmenova, Seán Kelly, Constanze Angela Krehl, Ramona Nicole Mănescu, Riikka Manner, Iosif Matula, Erminia Mazzoni, Jan Olbrycht, Wojciech Michał Olejniczak, Markus Pieper, Tomasz Piotr Poręba, Georgios Stavrakakis, Csanád Szegedi, Nuno Teixeira, Lambert van Nistelrooij, Oldřich Vlasák, Kerstin Westphal, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska |
|||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Karima Delli, Pat the Cope Gallagher, Ivars Godmanis, Catherine Grèze, Lena Kolarska-Bobińska, Veronica Lope Fontagné, Marie-Thérèse Sanchez-Schmid, Elisabeth Schroedter, Evžen Tošenovský, Sabine Verheyen |
|||||
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí |
30.9.2010 |
|
|
|
||
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
48 1 1 |
||||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Ivo Belet, Bendt Bendtsen, Jan Březina, Reinhard Bütikofer, Maria Da Graça Carvalho, Jorgo Chatzimarkakis, Christian Ehler, Lena Ek, Ioan Enciu, Adam Gierek, Norbert Glante, Robert Goebbels, Fiona Hall, Jacky Hénin, Edit Herczog, Romana Jordan Cizelj, Lena Kolarska-Bobińska, Béla Kovács, Philippe Lamberts, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Marisa Matias, Jaroslav Paška, Anni Podimata, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Paul Rübig, Amalia Sartori, Konrad Szymański, Britta Thomsen, Evžen Tošenovský, Ioannis A. Tsoukalas, Claude Turmes, Niki Tzavela, Marita Ulvskog, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Alejo Vidal-Quadras, Henri Weber |
|||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Antonio Cancian, Vicky Ford, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Jolanta Emilia Hibner, Yannick Jadot, Silvana Koch-Mehrin, Bernd Lange, Algirdas Saudargas, Silvia-Adriana Ţicău, Catherine Trautmann, Hermann Winkler |
|||||