ZPRÁVA k budoucnosti evropské normalizace

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (15. 7. 2010)

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

6. 10. 2010 - (2010/2051(INI))

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
Zpravodaj: Edvard Kožušník

Postup : 2010/2051(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A7-0276/2010

Předložené texty :

A7-0276/2010

Rozpravy :

PV 18/10/2010 - 18
CRE 18/10/2010 - 18

Hlasování :

PV 21/10/2010 - 7.7
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0384

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

o budoucnosti evropské normalizace

(2010/2051(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na veřejné slyšení o budoucnosti evropské normalizace, které dne 23. června 2010 uspořádal Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů,

– s ohledem na reakce na veřejnou konzultaci Komise o přezkumu evropského systému normalizace, která se konala od 23. března do 21. května 2010,

– s ohledem na studii hodnocení dopadu „normalizačního balíčku“, která byla vypracována pro generální ředitelství Komise pro podniky a průmysl (9. března 2010),

– s ohledem na zprávu panelu odborníků pro přezkum evropského systému normalizace (EXPRESS) nazvanou „Normalizace pro konkurenceschopnou a inovativní Evropu: vize pro rok 2020“ (únor 2010),

– s ohledem na zprávu profesora Maria Montiho ze dne 9. května 2010 určenou předsedovi Komise nazvanou „Nová strategie pro jednotný trh“,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),

– s ohledem na studii přístupu MSP k evropské normalizaci nazvanou „Umožnit malým a středním podnikům lépe využívat přínosy vyplývající z norem a zapojení se do normalizace“, kterou zadaly Evropský výbor pro normalizaci (CEN) a Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) (srpen 2009),

– s ohledem na studii přístupu k normalizaci, která byla vypracována pro generální ředitelství Komise pro podniky a průmysl (10. března 2009),

– s ohledem na zprávu Komise ze dne 21. prosince 2009 o uplatňování směrnice 98/34/ES v období od roku 2006 do roku 2008 (KOM(2009)0690) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SEK(2009)1704),

– s ohledem na bílou knihu ze dne 3. července 2009 nazvanou „Modernizace normalizace v oblasti informačních a komunikačních technologií v EU – kroky kupředu“ (KOM(2009)0324),

– s ohledem na závěry Rady ze dne 25. září 2008 o normalizaci a inovaci,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. června 2008 nazvané „Zelenou malým a středním podnikům“ – „Small Business Act“ pro Evropu (KOM(2008)0394),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2008 nazvané „Cesta ke zvýšení přínosu normalizace pro inovaci v Evropě“ (KOM(2008)0133),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. října 2004 o úloze evropské normalizace v rámci evropských politik a právních předpisů (KOM(2004)0674) a doprovodný pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Výzvy pro evropskou normalizaci“,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. února 2004 nazvané „Začlenění environmentálních aspektů do evropské normalizace“ (KOM(2004)0130),

– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 26. července 2001 o evropských politických zásadách v oblasti mezinárodní normalizace (SEK(2001)1296),

– s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 1999 o zprávě Komise o účinnosti a odpovědnosti v evropské normalizaci podle nového přístupu[1],

– s ohledem na zprávu Komise ze dne 13. května 1998 o účinnosti a odpovědnosti v evropské normalizaci podle nového přístupu (KOM(1998)0291,

– s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES ze dne 24. října 2006 o financování evropské normalizace[2],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998, kterou se stanoví postup při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů[3],

– s ohledem na rozhodnutí Rady 87/95/EHS ze dne 22. prosince 1986 o normalizaci v oblasti informačních technologií a telekomunikací[4],

– s ohledem na vídeňskou dohodu z června 1991 o technické spolupráci mezi ISO a CEN a drážďanskou dohodu ze září 1996 o výměně technických údajů mezi CENELEC a IEC,

– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7‑0276/2010),

A. vzhledem k tomu, že evropský systém normalizace byl ústředním prvkem při vytváření jednotného trhu, a to zejména díky využívání norem v klíčových legislativních oblastech v rámci „nového přístupu“, který byl začleněn do „nového legislativního rámce“,

B. vzhledem k tomu, že stávající právní rámec přispěl k úspěchu evropské normalizace tím, že umožnil rozvoj evropských norem, které všechny hospodářské subjekty potřebují k zajištění hladkého fungování vnitřního trhu, usnadnění světového obchodu a přístupu na trh a k posílení udržitelného růstu a konkurenceschopnosti,

C. vzhledem k tomu, že evropský systém normalizace hraje klíčovou úlohu při naplňování rostoucích potřeb evropské politiky a právních předpisů v oblasti norem, jež jsou schopny zajistit bezpečnost, dostupnost, inovaci a interoperabilitu produktů a ochranu životního prostředí,

D. vzhledem k tomu, že podle VII. zásady iniciativy „Small Business Act“ je důležité podporovat účast malých a středních podniků na normalizaci a chránit jejich zájmy,

E. vzhledem k tomu, že rozvoj evropských norem přispívá k rozvoji celosvětových norem,

F. vzhledem k tomu, že základním prvkem ambiciózní a zreformované evropské průmyslové politiky je moderní a flexibilní evropský systém normalizace,

G. vzhledem k tomu, že evropská normalizace funguje v rámci celosvětového ekosystému, zároveň se na základě nejrůznějších vztahů snaží tento systém spoluvytvářet a opírá se přitom o určité struktury a účelový soubor postupů pro vytváření norem, jak je uplatňují organizace CEN a CENELEC na základě vnitrostátního delegování pravomocí a Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích (ETSI) na základě přímého členství,

H. vzhledem k tomu, že Montiho zpráva o nové strategii pro jednotný trh potvrzuje, že normalizace je klíčovým prvkem pro řádné řízení jednotného trhu, a zdůrazňuje, že je třeba přezkoumat evropský proces normalizace, zachovat přínosy stávajícího systému a nalézt správnou rovnováhu mezi evropskými a vnitrostátními hledisky,

I. vzhledem k tomu, že pro to, aby evropská normalizace byla schopna reagovat na budoucí potřeby podniků a spotřebitelů a poskytovat veškeré potenciální přínosy při podpoře veřejných a společenských cílů, musí se přizpůsobit výzvám vyplývajícím z globalizace, ze změny klimatu, vzniku nových hospodářských sil a z technologického rozvoje,

J. vzhledem k tomu, že pokud má být současný systém i nadále úspěšný a má být schopen reagovat na potřeby nadcházejícího desetiletí, je nutné jej přehodnotit a vypracovat strategický přístup k evropské normalizaci, aby si Evropa mohla udržet vedoucí úlohu v globálním systému normalizace,

Úvod

1. vítá záměr Komise přezkoumat evropský systém normalizace s cílem zachovat jeho četné úspěšné prvky, zlepšit jeho nedostatky a nalézt správnou rovnováhu mezi evropskými a vnitrostátními hledisky; zdůrazňuje, že navrhované přehodnocení by mělo být založeno na silných stránkách stávajícího systému, který představuje stabilní základnu, na níž je možné stavět, a že by nemělo docházet k žádným radikálním změnám, které by oslabily klíčové hodnoty stávajícího systému;

2. naléhavě vyzývá Komisi, aby neprodleně připravila a předložila návrh na moderní, integrovanou politiku normalizace i na revizi směrnice 98/34/ES o postupu při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů, rozhodnutí 87/95/EHS o normalizaci informačních a komunikačních technologií a rozhodnutí 1673/2006/ES o financování evropské normalizace, jak je uvedeno v pracovním programu Komise na rok 2010;

3. zdůrazňuje, že přehodnocení evropského systému normalizace musí přispívat k evropským inovacím a udržitelnému rozvoji, zvyšovat konkurenceschopnost Unie, posilovat její postavení v mezinárodním obchodu a zlepšovat životní podmínky jejích občanů;

4. oceňuje zprávu panelu odborníků pro přezkum evropského systému normalizace (EXPRESS); vyzývá evropské a vnitrostátní organizace pro normalizaci, členské státy a Komisi, aby uplatnily jeho strategická doporučení a vytvořily evropský systém normalizace, který bude schopen reagovat na společenské a hospodářské potřeby a udržet svou vedoucí úlohu v globálním systému normalizace;

5. žádá Komisi, aby k návrhu přezkumu stávajícího právního rámce pro evropskou normalizaci přiložila strategický dokument, kterým se stanoví komplexní akční rámec na evropské i vnitrostátní úrovni, včetně konkrétních návrhů na zlepšení, která nelze uskutečnit prostřednictvím přezkumu právních předpisů; zdůrazňuje, že strategický dokument by se neměl omezovat pouze na doporučení uvedená ve zprávě panelu EXPRESS;

6. vítá bílou knihu Komise nazvanou „Modernizace normalizace v oblasti informačních a komunikačních technologií v EU – kroky kupředu“; vyzývá členské státy a Komisi, aby uplatňovaly hlavní doporučení obsažená v bílé knize, aby tak v rámci evropského a mezinárodního systému normalizace zajistily rozvoj příslušných globálních norem v oblasti informačních a komunikačních technologií a jejich uplatňování a využívání v rámci politik EU a při zadávání veřejných zakázek;

7. podporuje záměr Komise začlenit do právního rámce evropské normalizace zásady dohody Světové obchodní organizace o technických překážkách obchodu (tedy transparentnost, otevřenost, nestrannost, konsenzus, účinnost, relevance a důslednost), aby se tak posílilo jejich uplatňování v rámci evropského systému normalizace; domnívá se, že začlenění těchto zásad by nemělo vést ke zvýšení počtu uznávaných evropských organizací pro normalizaci, než jsou stávající tři organizace, a sice CEN, CENELEC a ETSI;

8. domnívá se, že tyto zásady by mohly být doplněny dalšími prvky, jako je např. údržba, dostupnost, jakost, neutralita a odpovědnost; domnívá se, že všechny tyto zásady je třeba dále upřesnit a vymezit a že musí být zaveden specifický systém jejich monitorování s cílem zajistit, aby se při vytváření norem na podporu politik a právních předpisů EU tyto zásady uplatňovaly na vnitrostátní i evropské úrovni;

9. zdůrazňuje však, že tyto zásady nejsou samy o sobě dostatečné k zajištění toho, aby všechny subjekty – zejména ty, jež se angažují v oblasti zdraví a bezpečnosti, v oblasti spotřebitelských a ekologických zájmů – byly v procesu stanovování norem v rámci evropského systému normalizace přiměřeně zastoupeny; domnívá se tedy, že je klíčové doplnit je o zásadu „řádného zastoupení“, vzhledem k tomu, že vždy, když se jedná o veřejný zájem, je nesmírně důležité řádně zohlednit hlediska všech zúčastněných stran, a to zejména při přípravě norem na podporu právních předpisů a politik EU, a zároveň uznat nutnost získat pro práci na jednotlivých normalizačních projektech ty nejvhodnější technické odborníky;

10. zdůrazňuje, že malé a střední podniky, které ve skutečnosti tvoří značnou část evropského trhu, nejsou do systému normalizace dostatečně zapojeny, a nemohou proto plně využít výhod spojených s normalizací; domnívá se, že je nezbytné zvýšit jejich zastoupení a účast v tomto systému, zejména v technických výborech na úrovni členských států; žádá, aby Evropská komise na základě hodnocení dopadu v souvislosti s přehodnocením evropského systému normalizace nalezla nejlepší způsob, jak tohoto cíle dosáhnout a zároveň vyhodnotila nutnost nezbytného financování s cílem pomoci malým a středním podnikům;

11. zdůrazňuje, že přestože normy přispěly ke značnému zlepšení kvality a bezpečnosti zboží, jejich použitelnost v oblasti služeb zdaleka neodpovídá hospodářskému významu a potenciálu tohoto odvětví; zejména připomíná, že počet vnitrostátních norem v oblasti služeb, který byl v Evropě vypracován v posledních letech, zdaleka přesahuje počet evropských norem vytvořených v tomto odvětví;

12. je si vědom toho, že normy v oblasti služeb často reagují na vnitrostátní specifika a jejich tvorba souvisí s potřebami trhu, se zájmem spotřebitelů a s veřejným zájmem; zdůrazňuje, že tvorba evropských norem v oblasti služeb a vypracování vlastních zásad a značek kvality na úrovni Unie ze strany odborných společností, jak to stanoví směrnice 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu, může být přínosná pro další harmonizaci v odvětví služeb, zvýšit transparentnost, kvalitu a konkurenceschopnost evropských služeb a podpořit hospodářskou soutěž, inovaci, snižování překážek obchodu a ochranu spotřebitelů;

13. podporuje proto záměr Komise začlenit normy v oblasti služeb do právního rámce evropské normalizace, protože tento krok nejenže zajistí oznamování všech vnitrostátních norem v oblasti služeb, které by mohly potenciálně představovat technické překážky pro obchodování na vnitřním trhu, ale také poskytne Komisi řádný právní základ, díky němuž bude moci evropské organizace pro normalizaci žádat, aby vytvářely normy ve správně definovaných a pečlivě vyhodnocených oblastech odvětví služeb; navrhuje Komisi, aby vyzývala poskytovatele služeb k vytváření norem v rámci evropských organizací pro normalizaci, aby tak v co nejvyšší míře zabránila roztříštěnosti různých vnitrostátních norem a zároveň zajistila, že normy v oblasti služeb budou vyplývat z potřeb trhu a spotřebitelů i z veřejného zájmu; podporuje opatření přijatá za účelem zajištění kvality poskytovaných služeb, jako jsou zásady a značky kvality vytvářené odbornými společnostmi, a vyzývá všechny zúčastněné subjekty, aby se na procesu evropské normalizace podílely;

Posílení evropského systému normalizace

a) Obecné připomínky

14. znovu opakuje, že evropská normalizace na podporu právních předpisů „nového přístupu“ se ukázala být úspěšným a významným nástrojem pro dokončení jednotného trhu; konstatuje, že počet normalizačních pověření na podporu právních předpisů v jiných oblastech než v těch, na něž se vztahuje „nový přístup“, se v posledních letech zvýšil, což dokazuje, že tento model byl přijat v celé řadě politik EU; domnívá se, že je vhodné rozšířit používání norem i na jiné oblasti právních předpisů a politik Unie, než je jednotný trh, s ohledem na specifičnost dotčených oblastí a v souladu se zásadami lepší právní úpravy;

15. je přesvědčen, že je klíčové jasně oddělit právní předpisy a normalizaci, aby nedocházelo k nesprávné interpretaci, pokud jde o cíle právních předpisů a požadovanou úroveň ochrany; zdůrazňuje, že evropský zákonodárce musí být při stanovování zásadních požadavků regulace velmi obezřetný a přesný, zatímco Komise musí v pověřeních jasně a přesně stanovit cíle normalizační činnosti; zdůrazňuje, že úloha tvůrců norem by měla být omezena na stanovování technických prostředků k dosažení cílů stanovených zákonodárcem a také na zajištění vysoké úrovně ochrany;

16. znovu opakuje, že je nutné, aby evropské normy byly vytvořeny v rozumné časové lhůtě, a to zejména v oblastech, kde jsou zapotřebí co nejdříve, aby bylo možné vyhovět požadavkům veřejných politik a rychle se měnícím podmínkám trhu; vyzývá proto evropské a vnitrostátní organizace pro normalizaci, aby i nadále zlepšovaly svou účinnost a měly přitom na paměti, že k procesu normalizace nemůže docházet na úkor zásady otevřenosti, kvality, transparentnosti a konsenzu všech zúčastněných stran;

17. uznává, že je důležité zjednodušit postup pro vytváření norem; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci se zúčastněnými stranami hledala nové možnosti optimalizace účinného přijímání evropských norem;

18. domnívá se, že k částečnému urychlení procesu normalizace dojde na základě dokonalejšího postupu konzultací mezi Komisí a evropskými organizacemi pro normalizaci před vydáním pověření, což jim umožní rychleji (nejlépe do dvou měsíců) informovat o tom, zda mají možnost uskutečnit určitý projekt v oblasti normalizace;

19. poukazuje na význam výboru zřízeného na základě směrnice 98/34 coby fóra pro diskuzi o otázkách týkajících se technických předpisů a normalizace, která probíhá mezi Komisí a členskými státy; domnívá se, že zástupci Evropského parlamentu by měli být zváni na schůze tohoto výboru (nebo jeho nástupce), které by měly být i nadále přístupné pozorovatelům z evropských a vnitrostátních organizací pro normalizaci a případně i pozorovatelům ze zúčastěných organizací na evropské úrovni, zejména v průběhu diskuze o normalizačních pověřeních;

20. naléhavě vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s evropskými organizacemi pro normalizaci vytvořila a uplatňovala lepší systémy pro koordinaci politiky normalizace a normalizačních činností; tyto systémy by se měly vztahovat na všechny aspekty postupu normalizace, od přípravy a poskytnutí pověření až po monitorování činnosti technického výboru, a zároveň zajišťovat, aby vytvořené normy byly v souladu se základními požadavky souvisejících právních předpisů, pokud jde o formální schválení, zveřejnění a používání norem; zdůrazňuje roli, kterou by mohly příslušné kategorie zúčastněných subjektů hrát jakožto poradní skupina Komise při vývoji harmonizované platformy evropské politiky normalizace;

21. vyzývá členské státy, aby uplatňovaly koordinovanou politiku v oblasti normalizace a aby přijaly koherentní přístup v souvislosti s používáním norem na podporu právních předpisů; vyzývá Komisi, aby zajistila, že dosažení politických cílů EU nebude ohroženo nekoordinovanými pokusy o normalizaci, vzájemně si konkurujícími nebo zbytečnými normami nebo nadměrným počtem různých systémů certifikace;

22. vyzývá Komisi, aby přehodnotila a racionalizovala postup poskytování normalizačních pověření evropským organizacím pro normalizaci, tak aby zahrnoval fázi konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami a důkladnou analýzu, která by zdůvodňovala potřebu další činnosti při vytváření norem, aby bylo zajištěno, že tvorba norem bude relevantní, že nebude docházet k jejich zdvojování a ke zbytečnému vytváření nejrůznějších norem a specifikací;

23. dále vyzývá Komisi, aby předložila akční plán usilující o integrovanější systém normalizace EU, účinnější a efektivnější vytváření norem, lepší přístup k normalizaci zejména pro malé a střední podniky, významnější úlohu EU při vytváření norem na mezinárodní úrovni a udržitelnější systém financování vývoje norem;

24. zdůrazňuje klíčovou úlohu „konzultantů nového přístupu“ při ověřování toho, zda jsou harmonizované normy v souladu se souvisejícími právními předpisy EU; zdůrazňuje skutečnost, že tyto konzultanty v současnosti vybírají evropské organizace pro normalizaci a že konzultanti působí v jejich rámci, což pro tyto organizace představuje značnou administrativní zátěž a v některých případech to u zúčastněných subjektů vzbuzuje obavy ohledně nestrannosti a nezávislosti příslušného procesu; vyzývá proto Komisi, aby vyhodnotila, zda je stávající postupy třeba přezkoumat; dále se domnívá, že by Komise měla stanovit postup, kterým zajistí, že určené normy budou v souladu s ostatními politikami a právními předpisy EU, které nespadají do „nového přístupu“; je toho názoru, že by se tak mělo dít během tvorby norem, aby v důsledku jejich následného zamítnutí nedocházelo ke zpoždění a neefektivitě;

25. vyzývá Komisi a členské státy, aby důkladněji kontrolovaly právě vytvořené normy, aby bylo zajištěno, že splňují požadavky pověření, zejména v případech, kdy se normy používají za účelem právních předpisů „nového přístupu“, a zároveň zajistily, aby do postupu schvalování norem nebyla přidána žádná další závažná zpoždění; má v úmyslu v rámci nadcházejícího přehodnocování evropského systému normalizace zvážit, zda by právo zpochybnit určitou harmonizovanou normu, jež zřejmě nesplňuje veškeré základní požadavky odpovídajících právních předpisů, které mají v současnosti Komise a členské státy, nemělo být poskytnuto také Parlamentu;

26. žádá Komisi, aby v zájmu transparentnosti souhrnně zveřejňovala rozhodnutí o formálních námitkách vůči normám a zpřístupnila aktualizovanou tabulku všech kroků týkajících se formálních námitek; rovněž požaduje, aby Komise předkládala výroční zprávu o normalizačních pověřeních a o pokroku, kterého bylo dosaženo při jejich plnění;

27. vyzývá evropské organizace pro normalizaci, aby posílily své stávající mechanismy odvolání, které se mají používat v případě rozporů týkajících se určité normy; podotýká, že stávající mechanismy nemusejí být vždy účinné, jelikož jejich složení obvykle odráží postoje subjektů, které danou normu schválily; navrhuje proto, aby se jejich složení rozšířilo, tak aby zahrnovalo externí nezávislé odborníky, příp. zúčastněné strany z řad evropských společenských subjektů, které jsou v současné době přidruženými členy nebo spolupracujícími stranami evropských organizací pro normalizaci;

28. vyjadřuje svou podporu dobrovolné evropské certifikační značce Keymark, kterou vlastní organizace CEN/CENELEC a která dokládá soulad s evropskými normami; zdůrazňuje, že značka Keymark je cennou alternativou k nejrůznějším vnitrostátním certifikačním systémům, které zahrnují řadu zkoušek a označování produktů v několika členských státech, a mohou proto představovat překážku obchodu v rámci vnitřního trhu a v případě malých podniků vést ke značným nákladům, které se mohou odrazit ve vyšších cenách pro spotřebitele; doporučuje proto vnitrostátním organizacím pro normalizaci a jiným vnitrostátním certifikačním orgánům, aby značku Keymark propagovaly jako alternativu k certifikačním systémům jednotlivých členských států; vyzývá také k zahájení celoevropské informační kampaně, která by zvýšila informovanost podniků a spotřebitelů o výhodách značky Keymark;

29. je si vědom toho, že stávající systém financování evropské normalizace ze strany EU často vede k nespokojenosti z důvodu měnících se pravidel, vysokých nákladů na kontrolu a zpoždění při schvalování plateb; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné snížit tyto náklady a vysokou administrativní zátěž, které v některých případech převažují nad výhodami poskytované finanční pomoci, a to v souladu s finančními předpisy EU; vyzývá Komisi a všechny zúčastněné strany, aby zajistily finanční udržitelnost tohoto systému, např. prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru a víceletého finančního plánování, které je nezbytné pro zajištění účinnosti a efektivity z hlediska celosvětové hospodářské soutěže; domnívá se, že Komise a evropské organizace pro normalizaci by měly zlepšit vzájemnou spolupráci, aby byl zaručen stabilní a snadno použitelný rámec pro finanční příspěvek EU v oblasti evropské normalizace, který by podstatným způsobem zvýšil účinnost tohoto systému;

b) Lepší přístup k procesu normalizace

30. uznává zásadu vnitrostátního delegování pravomocí, kterou považuje za základní kámen evropského systému normalizace, zejména pokud se jedná o tvorbu norem organizacemi CEN a CENELEC; konstatuje však – a tuto skutečnost potvrzuje i studie o přístupu k normalizaci –, že v naprosté většině evropských zemí se společenské subjekty tvorby norem neúčastní vůbec, nebo jen velmi málo;

31. vyzývá tedy evropské a vnitrostátní organizace pro normalizaci, aby podporovaly všechny zúčastněné subjekty a usnadňovaly jim efektivní účast v procesu normalizace, zejména pokud se jedná o zástupce malých a středních podniků (MSP) a všechny zúčastněné strany, které zastupují veřejný zájem, jako např. spotřebitele (včetně zdravotně postižených osob a zranitelných spotřebitelů), ekology a pracovníky a orgány zastupující jiné společenské zájmy;

32. vyzývá také Komisi, aby zjistila důvody nízké úrovně zastoupení společenských subjektů a malých a středních podniků na úrovni členských států a aby případně podporovala opatření členských států, která společenským subjektům a malým a středním podnikům zajistí lepší přístup k procesu normalizace ve vlastním členském státě; vítá snahu organizací CEN a CENELEC a vnitrostátních organizací pro normalizaci o realizaci „sady 58 doporučení“ obsažených ve studii o přístupu malých a středních podniků k normalizaci a doporučení uvedených ve zprávě EXPRESS s cílem zlepšit přístup k normalizaci pro všechny zúčastněné strany;

33. zdůrazňuje, že již od 90. let 20. století se uznává, že je třeba zajistit přímou účast společenských subjektů na evropské úrovni, aby tak bylo možné účinněji zohlednit jejich hlediska vzhledem k tomu, že jejich zastoupení ve vnitrostátních technických výborech je ve většině členských států i nadále slabé; konstatuje, že při zvyšování účasti společenských subjektů na vnitrostátní úrovni bylo dosaženo jen dílčích úspěchů a že finanční i politická podpora evropských organizací zřízených za účelem zastupování těchto zúčastněných stran musí proto pokračovat a zesilovat nejméně do roku 2020; vyzývá tyto organizace, aby hrály důležitou úlohu při poskytování poradenství členským státům a zúčastněným sdružením v těchto státech s cílem posílit účast zúčastněných stran na vnitrostátní úrovni;

34. domnívá se, že tyto evropské organizace zastupující společenské zájmy musí získat silnější úlohu v rámci evropských organizací pro normalizaci; vyzývá proto Komisi a evropské organizace pro normalizaci, aby za tímto účelem podporovaly různá opatření, včetně toho, že bude těmto organizacím pod podmínkou, že jsou přidruženými členy nebo spolupracujícími stranami, umožněno faktické členství v evropských organizacích pro normalizaci, a to bez hlasovacího práva a aniž jsou dotčeny zásady vnitrostátního delegování pravomocí; domnívá se, že vnitrostátní organizace pro normalizaci musí vzhledem k prvořadosti zásady vnitrostátního delegování pravomocí hrát klíčovou úlohu při podpoře a podněcování účasti společenských subjektů na normalizačním procesu;

35. bere na vědomí současný vývoj v Mezinárodní organizaci pro normalizaci (ISO), zejména model použitý k vytvoření normy ISO 26000 pro sociální odpovědnost, kdy vnitrostátní organizace pro normalizaci směly do příslušné pracovní skupiny jmenovat pouze jednoho zástupce z každé ze šesti určených kategorií zúčastněných subjektů (průmysl, spotřebitelé, správa, pracovníci, nevládní organizace a ostatní – služba, podpora, výzkum aj.); je přesvědčen, že evropské organizace pro normalizaci a Komise by ve spolupráci se všemi zúčastněnými stranami měly důkladně posoudit používání podobného modelu, a to jako alternativu při tvorbě norem v oblastech mimořádného veřejného zájmu, a o výsledcích tohoto posouzení podat zprávu Parlamentu; vybízí Komisi, aby navrhla způsob financování takového alternativního modelu;

c) Posílení zásady vnitrostátního delegování pravomocí

36. zdůrazňuje, že přestože vnitrostátní organizace pro normalizaci představují v evropském systému normalizace klíčový prvek, existují mezi nimi významné rozdíly, pokud jde o zdroje, technické odborné znalosti a zapojení zúčastněných stran do procesu normalizace; zdůrazňuje, že stávající nerovné podmínky způsobují, že je skutečná účast těchto organizací v evropském systému normalizace velmi nevyvážená, přičemž omezené zdroje některých vnitrostátních organizací pro normalizaci mohou bránit jejich skutečnému zapojení do tvorby norem;

37. žádá Komisi a evropské organizace pro normalizaci, aby podporovaly vzdělávací programy a přijaly všechna opatření potřebná k tomu, aby slabší vnitrostátní organizace pro normalizaci, které v současnosti neprovozují sekretariáty technických výborů nebo se nepodílejí na činnosti spojené s evropskou normalizací na úrovni odpovídající jejich ekonomické struktuře, zaujaly v procesu normalizace aktivnější úlohu s cílem zvýšit důvěru ve vnitřní trh a zajistit rovné podmínky; domnívá se, že vzdělávací programy jsou nezbytné také pro malé a střední podniky, má-li se zlepšit jejich účast na tvorbě norem a zvýšit význam normalizace jako strategického nástroje obchodování;

38. chválí iniciativy CEN a CENELEC na zavedení procesu vzájemného hodnocení s cílem posoudit správné uplatňování zásad WTO (a dodatečných prvků) ze strany vnitrostátních organizací pro normalizaci a podnítit trvalé zlepšování a výměnu osvědčených postupů; zdůrazňuje, že tento projekt by měl sloužit jako účinný nástroj k posílení vnitrostátních organizací pro normalizaci a ke zvýšení účasti všech relevantních zainteresovaných stran na vnitrostátní úrovni; je přesvědčen, že by tento projekt měl zahrnovat všechny vnitrostátní organizace pro normalizaci a že by jeho realizace měla být kontrolována nezávislými audity; vyzývá CEN a CENELEC, aby vypracovaly a zveřejnily zprávu o výsledcích procesu vzájemného hodnocení;

39. naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily účinné zastoupení všech příslušných zúčastněných stran ve vnitrostátních technických výborech tím, že vytvoří mechanismy zajišťující monitorování a podávání zpráv a poskytnou finanční podporu a odborné vzdělávání slabším společenským subjektům a případně svazům malých a středních podniků a řemeslných podniků, aby tak zajistily jejich efektivní účast; zdůrazňuje, že je nezbytné poskytovat uživatelům digitální přístup k informacím o normách;

40. vyzývá evropské organizace pro normalizaci a členské státy, aby pravidelně předkládaly Komisi zprávu o pokroku své činnosti, která by měla vycházet z konkrétních požadavků na hlášení, s cílem zajistit odpovídající zastoupení všech zúčastněných stran v technických subjektech odpovědných za vytváření určených norem; zdůrazňuje, že Komise by měla následně na základě těchto zpráv vypracovat zprávu, která bude pojednávat o krocích evropských a vnitrostátních organizací pro normalizaci a jejich dosažených výsledcích;

41. vybízí vnitrostátní organizace pro normalizaci, aby slabším zúčastněným stranám zaručily volný přístup k výborům pro normalizaci a vytvořily nástroje k jejich lepšímu zapojení do daného procesu, včetně bezplatného uživatelsky jednoduchého systému konzultace online pro všechny návrhy nových norem; vyzývá tyto organizace, aby plně využívaly informační a komunikační technologie k většímu zapojení zúčastněných stran prostřednictvím schůzek na internetu a online diskusí; dále vybízí vnitrostátní organizace pro normalizaci, aby zajistily, že komunikace bude probíhat i mimo samotný systém, zejména pokud jde o dotazy veřejnosti ohledně nových norem, neboť dotazy veřejnosti se většinou zaměřují na aktuální účastníky systému;

42. lituje, že veřejné orgány ve většině členských států se příliš nezajímají o účast na procesu tvorby norem, přestože normalizace představuje významný nástroj na podporu právních předpisů a veřejných politik; naléhavě vyzývá členské státy – jakožto zástupce zájmů občanů – a zejména orgány dohledu nad trhem, aby vysílaly své zástupce do všech vnitrostátních technických výborů sledujících tvorbu norem na podporu politiky a právních předpisů EU; zdůrazňuje, že zapojení vnitrostátních organizací do diskuse o tvorbě norem je klíčové pro řádné fungování právních předpisů v oblastech, na něž se vztahuje „nový přístup“, a také zabraňuje tomu, aby proti harmonizovaným normám byly následně vyslovovány formální námitky;

43. vyzývá vnitrostátní organizace pro normalizaci, aby v zájmu spravedlivé hospodářské soutěže na vnitřním trhu dodržovaly etický kodex organizace ISO, a zajistily tak, aby nestrannost norem nebyla ohrožena jinými činnostmi, jako je certifikace nebo akreditace; zdůrazňuje také, že je důležité vytvářet normy a pokyny pro posuzování shody a prosazovat jejich přijímání a spravedlivé používání, zejména pokud jde o požadavky integrity, objektivity a nestrannosti;

d) Usnadnění přístupu k normám

44. je si vědom toho, že evropská normalizace přispívá k vytváření rovných podmínek pro všechny účastníky trhu, zejména pro malé a střední podniky, které tvoří základ evropského hospodářství a jsou pro systém významným přínosem; uznává však, že jejich zapojení do normalizace ne vždy odráží jejich hospodářský význam, přičemž složitost norem a náklady s nimi spojené mohou pro malé a střední podniky představovat překážku;

45. zdůrazňuje, že normy by měly být vytvářeny a přizpůsobovány s ohledem na charakteristiku a prostředí MSP, zejména malých podniků, mikropodniků a řemeslných podniků; vítá nedávnou iniciativu evropských a vnitrostátních organizací pro normalizaci, jejímž cílem je provést doporučení uvedená ve studii o přístupu MSP k evropské normalizaci, a je přesvědčen, že je třeba je považovat za osvědčené postupy; vítá a podporuje také opatření navrhovaná pro malé a střední podniky v programech Evropského výboru pro normalizaci a Evropského výboru pro normalizaci v elektrotechnice, aby se usnadnilo používání norem ze strany malých a středních podniků; zdůrazňuje, že by měla být přijata další opatření k zajištění toho, že se MSP budou moci plně zapojit do tvorby norem a budou k nim mít lepší a méně nákladný přístup;

46. zejména zdůrazňuje, že Unie i členské státy by měly umožnit, aby se při vytváření norem více přihlíželo k zájmům malých a středních podniků a řemeslných podniků, a to na základě strategických opatření obsažených v iniciativě „Small Business Act“ a v souladu s její sedmou zásadou: poskytováním finanční podpory EU, snížením nákladů na přístup k normám, systematickým zveřejňováním stručných shrnutí evropských norem a spravedlivým složením výborů pro normalizaci;

47. vyzývá také Komisi, aby vždy, když je to možné, zjednodušila postupy a aby při budoucích změnách zohlednila zásadu „uvažuj nejdříve v malém měřítku“; doporučuje, aby Komise zařadila téma normalizace na program příštího týdne malých a středních podniků;

48. je přesvědčen, že přístup uživatelů k evropským normám vytvořeným na podporu politik a právních předpisů EU je významnou otázkou, kterou je třeba dále řešit; domnívá se, že by bylo vhodné zvážit různé systémy stanovování cen pro soukromé / průmyslové normy a pro harmonizované / určené normy; vyzývá zejména vnitrostátní organizace pro normalizaci, aby prostřednictvím zvláštních sazeb snížily ceny, nabízely soubory norem za sníženou cenu a aby hledaly další cesty, jak zlepšit přístup k normám zejména pro MSP;

49. připomíná nicméně, že nákupní cena normy činí pouze malý podíl celkových nákladů, které vzniknou jejich uživatelům, jež často musejí vynaložit mnohem více prostředků na to, aby požadovanou normu začlenili do svého obchodního procesu;

50. zdůrazňuje, že normy by měly být srozumitelné, jednoduché a snadno použitelné, aby je uživatelé mohli lépe uplatňovat; považuje za nezbytné, aby se případně snížil příliš vysoký počet křížových odkazů mezi normami a aby se stávající problémy řešily zjišťováním skupin norem příslušných pro určitý výrobek nebo postup; vyzývá vnitrostátní a evropské organizace pro normalizaci a obchodní sdružení, aby poskytovaly srozumitelné pokyny pro používání norem, bezplatné shrnutí přístupné na internetu, lepší internetový přístup k návrhům vyplývajícím z konzultací a jednoduché elektronické vyhledávací funkce;

51. vítá probíhající iniciativu evropských organizací pro normalizaci, jejímž cílem je vypracovat a zveřejnit na internetu shrnutí všech jejich norem, a to bez omezení přístupu, a žádá, aby byl projekt rychle dokončen; zdůrazňuje nicméně, že by tento projekt měl být prováděn i na vnitrostátní úrovni, aby uživatelům norem umožnil obdržet informace o oblastech, jichž se jednotlivé normy týkají, a to v jejich jazyce prostřednictvím internetových stránek vnitrostátních organizací pro normalizaci;

52. zdůrazňuje, že je důležité zpřístupnit normy ve všech úředních jazycích EU, aby bylo zaručeno, že jim uživatelé jasně porozumí; vyzývá Komisi, aby dále podporovala a zjednodušila financování překladu harmonizovaných norem;

Normalizace na podporu inovace a udržitelné hospodářské soutěže v globalizovaném prostředí

53. uznává, že evropská normalizace je důležitým nástrojem, který podporuje inovace, vývoj a výzkum a přispívá ke konkurenceschopnosti EU a k dokončení vnitřního trhu; zdůrazňuje její velký ekonomický přínos, neboť společnostem umožňuje dosáhnout rychlejšího přenosu znalostí, snížení nákladů a rizika, rychlejšího uvedení produktů na trh a přidává vyšší hodnotu inovacím;

54. uznává, že přestože normalizace může významně usnadnit využívání nových technologií, existuje významný nedostatek při převádění výsledků výzkumu a vývoje do tvorby norem; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit vzájemné povědomí a spolupráci mezi tvůrci norem, inovátory, akademiky a výzkumníky; připomíná, že pokud budou do norem začleňovány nové poznatky, zejména z výzkumných a inovačních programů financovaných z veřejných zdrojů, povede to k podpoře inovace a konkurenceschopnosti;

55. vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci s vnitrostátními organizacemi pro normalizaci prosazovaly začleňování normalizace do osnov vysokých škol (např. škol ekonomického a technického směru), vzdělávacích programů, programů celoživotního učení a informačních kampaní s cílem zvýšit povědomí současných a budoucích hospodářských subjektů a politických představitelů o významu a výhodách norem; vybízí vnitrostátní organizace pro normalizaci, aby prohloubily spolupráci s obchodními sdruženími a poskytovaly malým a středním podnikům věrohodné informace o ekonomických výhodách vyplývajících z používání norem; dále vyzývá Komisi, aby zajistila, že otázka normalizace bude součástí programu Erasmus pro mladé podnikatele; vybízí k opatřením, jejichž účelem je posoudit a číselně vyjádřit ekonomické a sociální výhody normalizace a informovat o nich;

56. domnívá se, že evropské rámcové programy pro výzkum, konkurenceschopnost a inovace mohou významně přispět k procesu normalizace tím, že jednu kapitolu zaměří na normalizaci; domnívá se, že takové opatření by přispělo k lepšímu pochopení výhod plynoucích z normalizace a pomohlo by prosadit systematický přístup k výzkumu, inovaci a normalizaci v ranější fázi; vyzývá Komisi, aby mezi hodnotící kritéria pro projekty výzkumu a vývoje financované z prostředků EU zařadila také „relevanci pro normalizaci“, aby podporovala projekty související s normalizací a aby pomocí inovativních prostředků zvyšovala informovanost o těchto projektech;

57. dále vyzývá Komisi, aby sledovala technologický vývoj, a mohla tak identifikovat budoucí výstupy výzkumu a vývoje, které by bylo třeba normalizovat, a aby usnadnila tok a transparentnost informací nezbytných k průniku na trh a k činnosti výzkumu a vývoje a aby v této souvislosti podporovala snadno přístupné a použitelné hodnotící mechanismy prostřednictvím internetu;

58. vyzývá členské státy, aby používaly evropské normy při zadávání veřejných zakázek, a zvýšily tak kvalitu veřejných služeb a podpořily inovativní technologie; zdůrazňuje však, že používání norem by nemělo vytvářet dodatečné překážky, zejména pro malé podniky, které se chtějí zúčastnit postupů zadávání veřejných zakázek;

59. znovu potvrzuje, že změnu klimatu a jiné výzvy do budoucna v oblasti světové energetiky a životního prostředí je třeba řešit mimo jiné vyvíjením a prosazováním čistých technologií a ekologických výrobků; domnívá se proto, že je naléhavě třeba začlenit environmentální aspekty do všech relevantních produktů a služeb a že evropský systém normalizace musí vyvinout dokonalejší systém, který by zajistil, aby při vytváření norem byly tyto aspekty řádně zohledněny; zdůrazňuje, že je třeba podporovat aktivní účast organizací zabývajících se životním prostředím a veřejných orgánů odpovědných za ochranu životního prostředí na práci ve výborech pro normalizaci, a to na vnitrostátní i evropské úrovni; zdůrazňuje, že potřeba zaměřit evropské úsilí v oblasti inovací na celosvětové strategie boje proti změně klimatu a reakce na energetické, společenské a environmentální problémy se musí odrážet také v nových pokynech pro modely normalizace;

60. zdůrazňuje, že zlepšování lidského zdraví a životních podmínek předpokládá navrhování produktů, které mohou přispívat ke zdravému vývoji populace a být dostupnější, a to zejména pro děti a zranitelné osoby; domnívá se proto, že je naléhavě třeba začlenit zdravotní aspekty do všech relevantních produktů a služeb a že evropský systém normalizace musí vyvinout dokonalejší systém, který zajistí, že tyto aspekty budou při tvorbě norem řádně zohledněny; v této souvislosti žádá, aby byly např. vypracovány evropské normy pro ortopedicky nezávadnou obuv pro děti; zdůrazňuje, že je třeba podporovat aktivní účast odborníků ze zdravotnictví a veřejných orgánů zabývajících se otázkami zdraví na normalizačním procesu;

61. zdůrazňuje, že za účelem dalšího zvýšení ochrany spotřebitelů by měl být upřednostňován postup vytváření norem, které se vztahují ke směrnici o obecné bezpečnosti výrobků;

62. upozorňuje na usnesení Parlamentu o vozidlech na elektrický pohon ze dne 6. května 2010, které zdůrazňuje potřebu účinné normalizace v různých oblastech s cílem urychlit zavedení vozidel na elektrický pohon na trh v zájmu konkurenceschopnosti a životního prostředí;

63. poukazuje na to, že jak práva duševního vlastnictví, tak normalizace podněcují inovace a usnadňují šíření technologií; zdůrazňuje, že by měla být stanovena správná vyváženost mezi zájmy uživatelů norem a právy majitelů práv duševního vlastnictví; vyzývá evropské a vnitrostátní organizace pro normalizaci, aby byly obzvláště obezřetné při vytváření norem založených na autorizovaných technologiích s cílem umožnit, aby měli všichni uživatelé k normám dobrý přístup; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby licence na jakákoli zvláštní práva duševního vlastnictví, která jsou součástí norem, byly udělovány za spravedlivých, rozumných a nediskriminačních podmínek;

64. uznává, že fóra a konsorcia významně přispívají k systému normalizace tím, že poskytují specifikace, jež mají globální dosah a jsou často otevřenější vůči inovativním technologiím; zdůrazňuje, že zejména v odvětví informačních a komunikačních technologií se mnoho fór a konsorcií přeměnilo v globální organizace, které vytvářejí široce uplatňované specifikace na základě otevřených, transparentních a konsensuálních procesů; domnívá se, že evropské organizace pro normalizaci a fóra / konsorcia musí nalézt způsoby, jak spolupracovat při plánování svých činností tím, že převedou normy na nejvhodnější úroveň – mezinárodní nebo evropskou –, aby tak zajistily koherenci a zabránily fragmentaci nebo zdvojování činností;

65. dále vyzývá evropské organizace pro normalizaci, aby vytvořily a uplatňovaly lepší mechanismus pro přijímání specifikací vypracovaných fóry / konsorcii za evropské normy, který musí zaručit dosažení konsenzu všech zainteresovaných subjektů tím, že bude zaveden postup konzultace všech dotyčných stran v souladu se zásadou vnitrostátního delegování pravomocí; zdůrazňuje, že by to nemělo omezit možnost předkládat specifikace vypracované fóry / konsorcii přímo mezinárodním organizacím pro normalizaci, aby tak získaly globálnější charakter, pod podmínkou, že budou dodrženy zásady dohody Světové obchodní organizace o technických překážkách obchodu (tedy transparentnost, otevřenost, nestrannost, konsenzus, účinnost, relevance a důslednost);

66. uznává, že interoperabilita je klíčová pro inovaci a konkurenceschopnost, zejména v odvětví informačních a komunikačních technologií, kde fóra a konsorcia hrají také svou úlohu; poukazuje na to, že interoperabilita závisí nejen na vytváření norem / specifikací, ale také na jejich uplatňování ze strany uživatelů; uznává, že fóra a konsorcia zaměřená na uživatele hrají z hlediska dosažení interoperability důležitou úlohu; vyzývá Komisi, aby zlepšila koordinaci mezi fóry a konsorcii v oblasti informačních a komunikačních technologií a formálními orgány vytvářejícími normy, což by mohlo zvýšit interoperabilitu a minimalizovat riziko zdvojování činností a vzniku rozporů mezi normami v oblasti informačních a komunikačních technologií;

67. zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné přizpůsobit politiku normalizace v oblasti informačních a komunikačních technologií vývoji trhu a politik, což povede k dosažení důležitých evropských politických cílů, které vyžadují interoperabilitu, jako je např. elektronické zdravotnictví (e-health), přístupnost, bezpečnost, elektronické obchodování, elektronická správa a doprava, a přispěje k rozvoji norem v oblasti ochrany osobních údajů;

68. vyzývá Komisi, aby na podporu dalších politik EU zavedla moderní a rozšířenou politiku EU v oblasti normalizace informačních technologií, která by mimo jiné měla zajistit interoperabilitu, právní jistotu a používání vhodných pojistek, ale zároveň minimalizovat další zátěž pro podniky, rizika pro uživatele a překážky volnému pohybu informačních technologií;

69. vyzývá Komisi, aby účinným způsobem využívala stávající právní základ umožňující normalizaci v oblasti informačních technologií a určila další odvětví, oblasti nebo aplikace informačních technologií, v nichž by bylo možno účinně využít normalizace EU na podporu politik EU, a aby v tomto směru předložila vhodné návrhy; dále vyzývá Komisi, aby zvážila, zda by případně nebylo vhodné používat „nový přístup“ a „nový legislativní rámec“ jako model pro moderní politiku normalizace informačních a komunikačních technologií na podporu politik EU;

70. zdůrazňuje, že mezinárodní normy vytvářejí vhodné podmínky pro celosvětový trh tím, že podporují používání jediné normy v mnoha zemích, přístup založený na výkonu, podporují srozumitelnost pro spotřebitele a důvěru na trhu;

71. zdůrazňuje, že dialog o regulaci je důležitým prvkem vnějšího rozměru vnitřního trhu, a že je proto třeba zachovat a posílit pozici evropského systému normalizace v mezinárodním prostředí, aby se tak podpořila tvorba mezinárodních norem se skutečným globálním dosahem, usnadnil se obchod a zvýšila evropská konkurenceschopnost, přičemž je třeba přihlížet k oprávněným zájmům rozvojových zemí a snažit se zajistit, aby nedocházelo ke zbytečnému zdvojování činnosti vykonávané již na mezinárodní úrovni;

72. podporuje vyslání dvou odborníků na evropskou normalizaci do Číny a Indie, jejichž cílem by bylo propagovat evropské organizace pro normalizaci, prosazovat evropské normy a informovat o systémech normalizace v těchto zemích; žádá Komisi, aby posoudila nezbytnost vyslání odborníků na evropskou normalizaci do jiných oblastí světa v zájmu dalšího prosazování evropského systému normalizace;

73. vyzývá Komisi, aby svou činnost v oblasti normalizace koordinovala s mezinárodními partnery, např. v rámci transatlantického dialogu; vyzývá Komisi, aby v této souvislosti zvážila možnost posílení vlivu evropské normalizace v globálním měřítku a případně přijala nezbytná opatření, aby zlepšila konkurenceschopnost evropských výrobků a služeb v mezinárodním obchodu;

74. vyzývá evropské zúčastněné strany a vnitrostátní organizace pro normalizaci, aby se znovu zaměřily na mezinárodní normalizaci, a zúročily tak evropské vedoucí postavení a získaly výhody spojené s prvenstvím na globálních trzích; zdůrazňuje, že v oblasti mezinárodní normalizace je nezbytná lepší koordinace mezi evropskými zúčastněnými stranami a vnitrostátními organizacemi pro normalizaci na technické a politické úrovni;

° °

75. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

[1] Úř. věst. C 150, 28.5.1999, s. 624.
[2] Úř. věst. L 315, 15.11.2006, s. 9
[3] Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37-48.
[4] Úř. věst. L 36, 7.2.1987, s. 31–37.

I. Souvislosti

Účelem této zprávy je přispět k probíhajícímu dialogu o přezkumu evropského systému normalizace.

Evropská komise se v současnosti zabývá „normalizačním balíčkem“, jehož součástí bude legislativní návrh revize stávajícího právního rámce pro evropskou normalizaci[1] a souhrnné sdělení, jež vymezí strategii v oblasti normalizace pro příští desetiletí.

V rámci přípravy „normalizačního balíčku“ požádala Komise klíčové odborníky o strategická doporučení. Tito odborníci byli sdruženi v rámci panelu odborníků pro přezkum evropského systému normalizace (EXPRESS), jenž zadal svá doporučení v únoru 2010 v podobě zprávy nazvané „Normalizace pro konkurenceschopnou a inovativní Evropu: vize pro rok 2020“.

Komise rovněž uspořádala veřejnou konzultaci o přezkumu evropského systému normalizace (ve dnech 23. března až 21. května 2010) a vydala studii o posouzení dopadu (9. března 2010). Nadcházející „normalizační balíček“ bude rovněž vycházet z bílé knihy ze dne 3. července 2009 nazvané „Modernizace normalizace v oblasti informačních a komunikačních technologií v EU – kroky kupředu“.

II. Obecné poznámky zpravodaje

Zpravodaj vítá záměr Komise přezkoumat evropský systém normalizace s cílem zachovat jeho četné úspěšné prvky, zlepšit jeho nedostatky a nalézt správnou rovnováhu mezi evropskými a vnitrostátními hledisky.

Je třeba zdůraznit, že navrhovaný přezkum by měl být založen na silných stránkách stávajícího systému, který představuje stabilní základnu, na níž je možné stavět, a že by nemělo docházet k žádným radikálním změnám, které by oslabily klíčové hodnoty stávajícího systému. V tomto ohledu zpravodaj nesouhlasí s řadou politických možností uvedených ve studii o posouzení dopadu, již nechala vypracovat Komise, které by mohly vést k úplnému přetvoření systému.

Při vypracovávání této zprávy zpravodaj zohlednil zjištění uvedená ve zprávě panelu EXPRESS, jež obsahuje řadu významných doporučení. Zpravodaj nicméně konstatuje, že panelu EXPRESS se mnohdy nepodařilo poskytnout nápaditá doporučení či dosáhnout konsenzu o zásadních otázkách, což se dá vysvětlit různými a někdy i konfliktními názory jeho členů.

Zpravodaj také zohlednil reakce na veřejnou konzultaci Komise o přezkumu evropského systému normalizace a závěry veřejného slyšení o budoucnosti evropské normalizace, jež uspořádal výbor IMCO dne 23. června 2010.

Zpravodaj měl rovněž příležitost setkat se se zástupci mezinárodních organizací pro normalizaci v rámci návštěvy delegace výboru IMCO v Ženevě (25.–26. května 2010) a podrobně jednat se zástupci evropských a vnitrostátních organizací pro normalizaci a s klíčovými aktéry v oblasti procesu tvorby norem.

III. Celkový postoj zpravodaje

Bez podpory moderního procesu normalizace nelze plně využít potenciálu jednotného trhu. Evropský systém normalizace je ústředním prvkem při vytváření jednotného trhu, a to zejména díky využívání norem v klíčových legislativních oblastech v rámci „nového přístupu“. Tento způsob právní úpravy sloužil jako nástroj při zavádění nařízení podporujících inovace, kdy technické specifikace umožňující soulad s právními požadavky udávají samy zúčastněné strany a jsou aktualizovány podle vývoje vědy. Vzájemně smluvené dobrovolné normy umožnily lepší regulaci, podnítily hospodářskou soutěž a odstranily překážky obchodu.

Normalizace hraje klíčovou úlohu při naplňování rostoucích potřeb evropské politiky a právních předpisů v oblasti norem, jež jsou schopny zajistit bezpečnost, dostupnost, inovaci a interoperabilitu produktů a ochranu životního prostředí. Zpravodaj konstatuje, že počet norem podporujících právní předpisy v jiných oblastech než v těch, na něž se vztahuje „nový přístup“, se v posledních letech zvýšil, což dokazuje, že tento model byl přijat v celé řadě politik EU. S ohledem na specifičnost dotčených oblastí a v souladu se zásadami lepší právní úpravy je vhodné rozšířit používání norem i na jiné oblasti právních předpisů a politik Unie.

Zpravodaj do návrhu zprávy zahrnul řadu konkrétních doporučení určeným členským státům, Evropské komisi a evropským a vnitrostátním organizacím pro normalizaci s cílem posílit stávající evropský systém normalizace. Je třeba zdůraznit, že mnohé z těchto návrhů se vztahují zejména na harmonizované/určené normy, jejichž účelem je podpora právních předpisů a politik EU, a mají tudíž zásadní význam z hlediska veřejného zájmu.

V tomto vysvětlujícím prohlášení by se zpravodaj chtěl zaměřit na určitá doporučení obsažená ve zprávě s cílem usnadnit projednávání ve výboru.

Posílení zásady vnitrostátního delegování pravomocí

Přestože vnitrostátní organizace pro normalizaci představují v evropském systému normalizace klíčový prvek, existují mezi nimi významné rozdíly, pokud jde o zdroje, technické odborné znalosti a zapojení zúčastněných stran do procesu normalizace. Tyto nerovné podmínky způsobují, že účast těchto organizací v evropském systému normalizace je velmi nevyvážená. Komise, členské státy a evropské organizace pro normalizaci by měly učinit veškerá nezbytná opatření k tomu, aby slabší vnitrostátní organizace pro normalizaci zaujaly v procesu normalizace aktivnější úlohu.

Rovněž je třeba zdůraznit, že veřejné orgány ve většině členských států se příliš nezajímají o účast na procesu tvorby norem, přestože normalizace představuje významný nástroj na podporu právních předpisů a veřejných politik. Členské státy, a zejména orgány dohledu nad trhem, by měly vysílat své zástupce do všech vnitrostátních technických výborů sledujících tvorbu norem na podporu politiky a právních předpisů EU.

Zásada vnitrostátního delegování pravomocí je základním kamenem evropského systému normalizace, zejména co se týče tvorby norem organizacemi CEN a CENELEC. Je však třeba zdůraznit, že v naprosté většině evropských zemí se společenské subjekty tvorby norem neúčastní vůbec, nebo jen velmi málo, jak potvrzuje studie o přístupu k normalizaci.

Kromě nemnohých zaznamenáníhodných výjimek jsou vnitrostátní odborné znalosti spotřebitelů v oblasti normalizace obvykle roztříštěny v rámci mnoha různých subjektů nebo jednoduše neexistují, zatímco v těch několika málo zemích, v nichž se spotřebitelé v této oblasti účinně podílejí na vnitrostátní úrovni, bývají jejich názory během procesu vytváření vnitrostátního postoje postupně oklešťovány. Tato situace je ještě méně uspokojivá, pokud jde o účast zainteresovaných stran zastupujících environmentální zájmy: v současnosti existují pouze dva členské státy, v nichž organizace zabývající se ochranou životního prostředí systematicky přispívají k tvorbě norem.

Členské státy by měly zajistit účinné zastoupení všech příslušných zúčastněných stran ve vnitrostátních technických výborech tím, že vytvoří mechanismy zajišťující monitorování a podávání zpráv a případně poskytnou finanční podporu slabším subjektům, aby tak umožnily jejich účast.

Lepší přístup k procesu normalizace

Účast společenských subjektů – zastupujících zájmy v oblasti zdraví a bezpečnosti, zájmy spotřebitelů a zájmy v oblasti životního prostředí – poskytuje systému významné hledisko legitimity a odpovědnosti, zlepšuje kvalitu konsenzu a činí evropské normy reprezentativnějšími.

Evropské organizace zastupující zájmy společnosti proto musí získat významnější úlohu v rámci evropských organizací pro normalizaci, aby byly lépe zohledněny názory příslušných subjektů, které mají na vnitrostátní úrovni stále slabou váhu. V rámci posilování této úlohy by těmto organizacím mohlo být umožněno faktické členství v evropských organizacích pro normalizaci, a to za předpokladu, že jsou přidruženými členy nebo spolupracujícími stranami.

V této souvislosti je zásadním prvkem také zavedení alternativního systému, jenž by zaručil vyrovnanější zastoupení všech stran zainteresovaných v procesu normalizace. Zpravodaj vítá současný vývoj v Mezinárodní organizaci pro normalizaci (ISO), zejména model použitý k vytvoření normy ISO 26000 pro sociální odpovědnost, kdy vnitrostátní organizace pro normalizaci směly do příslušné pracovní skupiny jmenovat pouze jednoho zástupce z každé ze šesti určených kategorií zúčastněných subjektů. Podobné postupy zapojující více zúčastněných stran, při nichž je předem stanoven počet míst pro různé zúčastněné subjekty, by mohly být uplatněny jako alternativa při tvorbě evropských norem v oblastech mimořádného veřejného zájmu.

Usnadnění přístupu k normám

Přestože malé a střední podniky představují páteř evropského hospodářství, jejich zapojení do normalizace ne vždy odráží jejich hospodářský význam. Normy jsou navíc vytvářeny a přizpůsobovány způsobem, který ne vždy zohledňuje charakteristiku a prostředí malých a středních podniků, zejména malých podniků, mikropodniků a řemeslných podniků. Proto je nezbytné zajistit, aby normy byly srozumitelné a snadno použitelné, aby je uživatelé mohli lépe uplatňovat. Měla by být rovněž přijata opatření, která zajistí, aby se malé a střední podniky mohly plně zapojovat do tvorby norem a měly k nim snazší a méně nákladný přístup.

Normalizace v oblasti služeb

Normy sice přispěly ke značnému zlepšení kvality a bezpečnosti zboží, avšak jejich použitelnost v oblasti služeb zdaleka neodpovídá hospodářskému významu a potenciálu tohoto odvětví. Ačkoli normy v oblasti služeb často reagují na vnitrostátní specifika a jejich tvorba souvisí s potřebami trhu, tvorba evropských norem v oblasti služeb, jak ji stanoví směrnice 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu, bude přínosná pro další harmonizaci v odvětví služeb, zvýší transparentnost, kvalitu a konkurenceschopnost evropských služeb a podpoří hospodářskou soutěž, inovaci, snižování překážek obchodu a ochranu spotřebitelů.

Normalizace na podporu inovace

Přestože normalizace může významně usnadnit využívání nových technologií, existuje významný nedostatek při převádění výsledků výzkumu a vývoje do tvorby norem. Proto je třeba zlepšit vzájemné povědomí a spolupráci mezi tvůrci norem, inovátory, akademiky a výzkumníky. Pokud budou do norem začleňovány nové poznatky, zejména z výzkumných a inovačních programů financovaných z veřejných zdrojů, povede to k podpoře inovace a konkurenceschopnosti. Evropa by také měla aktivněji podporovat unijní interoperabilní normy pro inovativní produkty a technologie, např. v oblasti nízkouhlíkového hospodářství a služeb a technologií v oblasti informačních a komunikačních technologií.

Normalizace v globalizovaném světě

Evropský systém normalizace uznává nadřazenost mezinárodních norem. Evropské normy jsou však zapotřebí v oblastech, pro které mezinárodní normy neexistují nebo neodpovídají zcela evropským potřebám, zejména těm, které jsou určovány evropskými politikami a právními předpisy. Evropa by měla posílit svůj postoj v mezinárodním prostředí normalizace, aby se tak podpořila tvorba norem se skutečně globálním dosahem, usnadnilo se obchodování a zvýšila evropská konkurenceschopnost. Evropa by navíc mohla prosazovat metodu „nového přístupu“ nebo rovnocenné regulační modely přijímající normy v rámci své spolupráce s obchodními partnery EU v regulační sféře v oblasti obchodu.

IV. Závěr

Zpravodaj by rád připomenul, že současná jednání o přezkumu evropského systému normalizace by měla vycházet ze silných stránek stávajícího systému, který představuje stabilní základnu, na níž je možné stavět, a že by nemělo docházet k žádným radikálním změnám, které by oslabily klíčové hodnoty stávajícího systému. V tomto duchu předkládá řadu návrhů, jejichž cílem je zdokonalit systém v rámci jeho stávajících hranic a očekává další návrhy.

[1] – rozhodnutí Rady 87/95/EHS ze dne 22. prosince 1986 o normalizaci v oblasti informačních technologií a telekomunikací
– směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů
– rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES ze dne 24. října 2006 o financování evropské normalizace

pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

o budoucnosti evropské normalizace
(2010/2051(INI))

Navrhovatel: Reinhard Bütikofer

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. zdůrazňuje, že nový model evropské normalizace musí přispívat k evropským inovacím a udržitelnému rozvoji, zvyšovat konkurenceschopnost Unie, posilovat její postavení v mezinárodním obchodu a zlepšovat životní podmínky jejích občanů;

2. vyzývá Komisi, aby do právního rámce evropské normalizace, zejména do směrnice 98/34/ES, nebo do směrnice, která ji nahradí, začlenila stávající povinnost dodržovat zásady dohody WTO o technických překážkách obchodu (transparentnost, otevřenost, nestrannost, konsenzus, efektivitu, relevantnost a konzistentnost), protože by to pomohlo při stanovování a uplatňování norem a dohledu nad jejich dodržováním; vyzývá Komisi, aby v evropském systému normalizace podporovala zásadu vyváženého zastoupení a odpovědnosti; připomíná význam práv duševního vlastnictví, jež musí být integrální součástí budoucí politiky evropské normalizace;

3. zdůrazňuje, že mezinárodní normy vytvářejí vhodné podmínky pro celosvětový trh tím, že podporují používání jediné normy v mnoha zemích, přístup založený na výkonu, podporují srozumitelnost pro spotřebitele a důvěru na trhu;

4. žádá, aby Komise stanovila jasná kritéria pro organizace, které jsou oprávněny vytvářet normy;

5. vyzývá Komisi, aby do části směrnice 98/34/ES, která se týká normalizace, nebo do směrnice, která ji nahradí, začlenila povinnost členských států zajistit, aby vnitrostátní organizace pro normalizaci informovaly o vnitrostátních normách v oblasti služeb;

6. je si vědom toho, že evropská normalizace je klíčovým nástrojem k podpoře inovací a je naprosto nezbytná pro konkurenceschopnost EU i pro dokončení vnitřního trhu, zdůrazňuje její velký ekonomický přínos, umožňující podnikům dosáhnout rychlejšího přenosu znalostí, snížení nákladů a rizika, rychlejšího uvedení produktů na trh a přidávající vyšší hodnotu inovacím;

7. uznává, že je důležité zjednodušit postup pro vytváření norem;

8. vyzývá Komisi, aby do části směrnice 98/34/ES, která se týká normalizace nebo do směrnice, která ji nahradí, začlenila výslovnou možnost, aby Komise vydávala pověření v některých odvětvích služeb;

9. vítá úsilí evropských a vnitrostátních organizací pro normalizaci o zapojení všech zúčastněných stran a zajištění vyváženého zastoupení; vyzývá tyto organizace, aby plně využívaly informační a komunikační technologie k většímu zapojení zúčastněných stran prostřednictvím schůzek na internetu a online diskusí; domnívá se, že by mělo být zváženo zavedení limitu na maximální počet některých druhů subjektů v technických výborech a pracovních skupinách, aby byly spravedlivě zastoupeny např. malé a střední podniky; zdůrazňuje, že je nezbytné neustále zlepšovat spolupráci mezi organizacemi pro normalizaci, výzkumnými a vývojovými subjekty a akademickou obcí od počátečních fází vývoje norem;

10. vyzývá členské státy a Komisi, aby spustily informační kampaně na téma normalizace a normalizační postupy s cílem zvýšit povědomí o tomto tématu zejména v odvětví výzkumu a vývoje, v akademické obci a vzdělávacích institucích;

11. vyzývá členské státy, aby podporovaly vnitrostátní / odvětvové organizace zastupující malé a střední podniky a také další vnitrostátní společenské subjekty zapojené do vnitrostátních procesů normalizace;

12. uznává důležitou roli, kterou sehrávají organizace sdružující subjekty, které prosazují zájmy veřejnosti na evropské úrovni, jako např. ANEC, ECOS a ETUI-REHS, a také zásadní roli, kterou sehrává NORMAPME; uznává, že jejich omezené zdroje jim mohou bránit v efektivní účasti na procesu vytváření norem, a vyzývá Komisi, aby část finančních prostředků poskytovaných na vytváření norem evropským normalizačním organizacím vyčlenila pro tyto organizace, zejména na podporu účasti odborníků na přípravě těchto norem; žádá Komisi, aby zhodnotila příspěvky těchto organizací v období dvou let s cílem zajistit, aby dostávaly finanční prostředky oprávněně; žádá rovněž Komisi, aby zvážila, zda i jiným organizacím náleží podobná podpora a v případě, že ano, aby zvážila zvýšení příslušných finančních prostředků; očekává, že tyto organizace by mohly v budoucnu hrát významnější roli při poskytování poradenství členským státům, čímž by byla zajištěna účast takovýchto subjektů (zastupujících spotřebitele, environmentální skupiny, odbory a malé a střední podniky) ve vnitrostátních paralelních komisích zabývajících se evropskými projekty normalizace;

13. požaduje, aby každá z těchto organizací sdružujících zúčastněné strany dostala v rámci evropského procesu normalizace náležitou úlohu, která by je zplnomocnila zasahovat do procesu formálního schvalování evropských norem, k jejichž vytvoření přispěly a která by zahrnovala právo o nich hlasovat; vyzývá k vytvoření rychlého mechanismu pro řešení konfliktů, který umožní účinné řešení neshod při přípravě norem;

14. vyzývá Komisi a všechny zúčastněné strany, aby zajistily finanční udržitelnost evropského systému normalizace, např. prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru a víceletého finančního plánování, které je pro zajištění účinnosti a efektivity z hlediska celosvětové konkurence nezbytné;

15. doporučuje, aby Komise zařadila téma normalizace na program příštího týdne malých a středních podniků;

16. je si vědom toho, že evropská normalizace vytváří rovné podmínky pro všechny účastníky trhu, zejména pro malé a střední podniky, které jsou pro trh významným přínosem, uznává však také, že složitost norem a náklady s nimi spojené a účast na přípravě norem mohou pro malé a střední podniky představovat překážku; vítá a podporuje opatření plánovaná pro malé a střední podniky v programu Evropského výboru pro normalizaci a Evropského výboru pro normalizaci v elektrotechnice, aby se usnadnilo používání norem ze strany malých a středních podniků;

17. vyzývá vnitrostátní a evropské organizace pro normalizaci, aby malým a středním podnikům poskytovaly balíčky norem a příslušné srozumitelné pokyny za nižší poplatek a usnadňovaly jim přístup k normám, zejména poskytováním stručných shrnutí norem online a zdarma;

18. zdůrazňuje potřebu stability a zjednodušení evropských norem a zkrácení doby jejich přípravy a vyzývá vnitrostátní a evropské organizace pro normalizaci a obchodní svazy, aby poskytovaly srozumitelné pokyny pro používání norem prostřednictvím snížení odbornosti textů a zlepšení a zjednodušení elektronické vyhledávací funkce;

19. zdůrazňuje, že potřeba zaměřit evropské úsilí v oblasti inovací na celosvětové strategie boje proti změně klimatu a reakce na energetické, společenské a environmentální problémy se musí odrážet také ve vytváření nových pokynů pro modely normalizace;

20. vyzývá Komisi, aby sledovala technologický vývoj, a mohla tak identifikovat budoucí výstupy výzkumu a vývoje, které by bylo třeba normalizovat; a aby usnadnila plynulost a transparentnost informací nezbytných k průniku na trh a k činnosti výzkumu a vývoje; a v této souvislosti podporovala snadno přístupné a použitelné hodnotící mechanismy prostřednictvím internetu;

21. vyzývá k reformě procesu pověřování a jeho harmonogramu, na jejímž základě by normy umožnily rychlejší pronikání evropských inovací na trh a zvýšily inovativnost evropského průmyslu;

22. upozorňuje na usnesení Parlamentu o vozidlech na elektrický pohon[1] ze dne 6. května 2010, které zdůrazňuje potřebu účinné normalizace v různých oblastech s cílem urychlit zavedení vozidel na elektrický pohon na trh v zájmu konkurenceschopnosti a životního prostředí;

23. žádá Komisi, aby kladla důraz na normy zejména v rámcovém programu pro výzkum a v rámcovém programu pro konkurenceschopnost a inovace, a zejména aby podporovala systematický přístup v ranější fázi mezi výzkumem, koncepcí a normalizací;

24. vyzývá Komisi, aby zvážila možnost zařadit do hodnocení projektů výzkumu a vývoje financovaných Komisí oddíl o jejich vhodnosti pro normalizaci;

25. vyzývá Komisi, aby zajistila, že otázka normalizace bude součástí programu Erasmus pro mladé podnikatele;

26. vítá bílou knihu Komise o modernizaci normalizace v oblasti informačních a komunikačních technologií v EU;

27. vyzývá Komisi, aby do právního rámce zavedla možnost – a to pouze v oblasti informačních a komunikačních technologií a pouze pod podmínkou dodržení určitých základních zásad normalizace – odkazovat na výsledky fór a konsorcií;

28. vyzývá Komisi, aby na podporu dalších politik EU zavedla moderní a rozšířenou politiku EU v oblasti normalizace informačních technologií, která by mimo jiné měla zajistit interoperabilitu, právní jistotu a používání vhodných pojistek, např. s ohledem na certifikaci, orgány pro posuzování shody a akreditaci, ale zároveň minimalizovat další zátěž pro podniky, rizika pro uživatele a překážky volnému pohybu informačních technologií;

29. vyzývá Komisi, aby používala „nový přístup“ a „nový legislativní rámec“ jako model pro moderní politiku normalizace informačních a komunikačních technologií na podporu politik EU;

30. vyzývá Komisi, aby účinně využila stávající právní základy umožňující normalizaci informačních technologií;

31. vyzývá Komisi, aby určila další odvětví, oblasti nebo aplikace informačních technologií, v nichž by bylo možno účinně využít normalizace EU na podporu politik EU, a aby předložila vhodné návrhy;

32. vyzývá Komisi, aby zajistila, že dosažení politických cílů EU nebude ohroženo nekoordinovanými pokusy o normalizaci, vzájemně si konkurujícími nebo zbytečnými normami, přílišným počtem různých certifikací, nedostatkem důvěryhodnosti normalizace a ověřování atd.;

33. zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné přizpůsobit politiku normalizace v oblasti informačních a komunikačních technologií vývoji trhu a politik, což povede k dosažení důležitých evropských politických cílů, které vyžadují interoperabilitu, jako je např. elektronické zdravotnictví (e-health), přístupnost, bezpečnost, elektronické obchodování, elektronická správa, doprava atd., a přispěje k rozvoji mezinárodních norem v oblasti ochrany osobních údajů;

34. zdůrazňuje roli, kterou by mohly relevantní zúčastněné subjekty v oblasti informačních a komunikačních technologií hrát jakožto poradní skupina Komise při vývoji harmonizované platformy evropské politiky normalizace v oblasti informačních a komunikačních technologií;

35. poukazuje na rostoucí počet norem vyvinutých odvětvovými fóry a konsorcii, která jsou již etablovanými celosvětovými normalizačními strukturami v odvětví informačních a komunikačních technologií; domnívá se, že evropskou infrastrukturu v oblasti informačních a komunikačních technologií nelze realizovat, pokud nebudou normy z odvětvových fór a konsorcií více využity;

36. vyzývá Komisi, aby zavedla mechanismus pro určování konkrétních norem vyvinutých odvětvovými fóry a konsorcii, jež by mohly mít významný dopad na zaplňování mezer v normalizaci a na mezinárodní spolupráci v oblasti normalizace informačních a komunikačních technologií;

37. vyzývá Komisi, aby zlepšila koordinaci mezi fóry a konsorcii v oblasti informačních a komunikačních technologií a formálními orgány vytvářejícími normy, což by mohlo zvýšit interoperabilitu a minimalizovat riziko zdvojování činnosti a vzniku rozporů mezi normami v oblasti informačních a komunikačních technologií;

38. vyzývá Komisi, aby svou činnost v oblasti normalizace koordinovala s mezinárodními partnery, např. v rámci transatlantického dialogu;

39. vyzývá Komisi, aby v této souvislosti zvážila možnost posílení vlivu evropské normalizace v globálním měřítku a případně přijala nezbytná opatření, aby zlepšila konkurenceschopnost evropských výrobků a služeb v mezinárodním obchodu;

40. vyzývá Komisi, aby neprodleně předložila návrh na moderní, integrovanou politiku normalizace ve svém sdělení o integrovanějším evropském systému normalizace, včetně revize směrnice 98/34/ES, rozhodnutí 87/95/EHS o normalizaci informačních a komunikačních technologií a rozhodnutí 1673/2006 o financování evropské normalizace, jak je uvedeno v pracovním programu Komise na rok 2010;

41. vyzývá Komisi, aby vždy, když je to možné, zjednodušila postupy, a zejména aby při budoucích změnách zohlednila zásadu „uvažuj nejdříve v malém měřítku“;

42. vyzývá Komisi, aby předložila akční plán usilující o integrovanější systém normalizace EU, účinnější a efektivnější vytváření norem, lepší přístup k normalizaci, zejména pro inovativní a rychle rostoucí společnosti, větší roli EU při vytváření norem na mezinárodní úrovni a udržitelnější systém financování vývoje norem;

43. vyzývá Komisi, aby Evropskému parlamentu předkládala každoroční zprávy o evropské normalizaci, pověřeních pro normalizaci vydaných Komisí a pokroku při jejich plnění;

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

[1] Texty přijaté tohoto dne (P6_TA-PROV(2010)0150).

Datum přijetí

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

Členové přítomní při konečném hlasování

Jean-Pierre Audy, Zigmantas Balčytis, Ivo Belet, Bendt Bendtsen, Jan Březina, Reinhard Bütikofer, Maria Da Graça Carvalho, Jorgo Chatzimarkakis, Giles Chichester, Pilar del Castillo Vera, Lena Ek, Ioan Enciu, Gaston Franco, Adam Gierek, Robert Goebbels, Fiona Hall, Jacky Hénin, Edit Herczog, Arturs Krišjānis Kariņš, Lena Kolarska-Bobińska, Béla Kovács, Philippe Lamberts, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Marisa Matias, Angelika Niebler, Jaroslav Paška, Aldo Patriciello, Anni Podimata, Miloslav Ransdorf, Jens Rohde, Paul Rübig, Amalia Sartori, Francisco Sosa Wagner, Konrad Szymański, Britta Thomsen, Evžen Tošenovský, Ioannis A. Tsoukalas, Niki Tzavela, Marita Ulvskog, Alejo Vidal-Quadras, Henri Weber

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Francesco De Angelis, Vicky Ford, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Satu Hassi, Jolanta Emilia Hibner, Yannick Jadot, Vladko Todorov Panayotov, Mario Pirillo, Theodoros Skylakakis, Hannes Swoboda, Silvia-Adriana Ţicău, Catherine Trautmann

Právní upozornění - Ochrana soukromí