ZPRÁVA obsahující doporučení Komisi ke zlepšení rámce správy ekonomických záležitostí a stability v Unii, zejména v eurozóně

11. 10. 2010 - (2010/2099(INI))

Hospodářský a měnový výbor
Zpravodaj: Diogo Feio
(Podnět – článek 42 jednacího řádu)

Postup : 2010/2099(INL)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A7-0282/2010
Předložené texty :
A7-0282/2010
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

obsahující doporučení Komisi ke zlepšení rámce správy ekonomických záležitostí a stability v Unii, zejména v eurozóně

(2010/0000(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na článek 225 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii,

–   s ohledem na články 121, 126, 136, 138 a 352 Smlouvy o fungování Evropské unie a na Protokol (č. 12) o postupu při nadměrném schodku a Protokol (č. 14) o Euroskupině, připojené ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. května 2010 o posílení koordinace hospodářské politiky (KOM(2010)0250) a ze dne 30. června o lepší koordinaci hospodářské politiky pro stabilitu, růst a nová pracovní místa – nástroje pro silnější správu ekonomických záležitostí EU (KOM(2010)0367),

–   s ohledem na doporučení Komise ze dne 27. dubna 2010 na doporučení Rady o hlavních zásadách hospodářských politik členských států a Unie: Část I integrovaných hlavních směrů strategie Evropa 2020 (SEK(2010)0488),

–   s ohledem na návrh Komise na rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států předložený dne 27. dubna 2010, Část II integrovaných hlavních směrů strategie Evropa 2020 (KOM(2010)0193) a své usnesení ze dne 8. září 2010[1] k tomuto tématu,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),

–   s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010 o zavedení evropského mechanismu finanční stabilizace[2],

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států[3],

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik[4],

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku[5],

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 3605/93 ze dne 22. listopadu 1993 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství[6],

–   s ohledem na závěry ze zasedání Rady ze dne 7. září 2010, v nichž schválila přísnější kontrolu hospodářských a rozpočtových politik (evropský semestr),

–   s ohledem na závěry zasedání Evropské rady konaného dne 17. června 2010,

–   s ohledem na závěry zasedání Rady konaného ve dnech 9. a 10. května 2010,

–   s ohledem na prohlášení představitelů států či vlád eurozóny ze dne 7. května 2010,

–   s ohledem na prohlášení představitelů států a vlád eurozóny ze dne 25. března 2010,

–   s ohledem na závěry Evropské rady ze dnů 25. a 26. března 2010,

–   s ohledem na prohlášení ze dne 11. dubna 2010 o podpoře ve prospěch Řecka, kterou poskytnou členské státy eurozóny,

–   s ohledem na závěry zasedání Rady konaného dne 16. března 2010,

–   s ohledem na závěry Euroskupiny ze dne 15. března 2010 o dohledu nad nerovnováhou v oblasti konkurenceschopnosti a makroekonomickou nerovnováhou uvnitř eurozóny,

–   s ohledem na mandát Euroskupiny ze dne 15. března 2010 pro „výstupní strategie“ a krátkodobé politické priority ve strategii Evropa 2020: důsledky pro eurozónu,

–   s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 22. a 23. března 2005 v Bruselu,

–   s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 23. a 24. března 2000 v Lisabonu,

–   s ohledem na usnesení Evropské rady ze dne 13. prosince 1997 o koordinaci hospodářské politiky ve třetí etapě HMU a o článcích 109 a 109b Smlouvy o ES,

–   s ohledem na usnesení Evropské rady ze dne 17. června 1997 o Paktu o stabilitě a růstu,

–   s ohledem na usnesení Evropské rady ze dne 16. června 1997 o růstu a zaměstnanosti[7],

–   s ohledem na sdělení Evropské centrální banky ze dne 10. června 2010 o posilování správy ekonomických záležitostí v eurozóně,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 17. června 2010 o kvalitě statistických údajů v Unii a posílených kontrolních pravomocích Komise (úřadu Eurostat)[8],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 16. června 2010 o správě ekonomických záležitostí[9],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2010 o zprávě o výročním prohlášení o eurozóně a veřejných financích v roce 2009[10],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2010 o strategii EU 2020[11],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 18. listopadu 2008 o deseti letech HMU: prvních deset let Hospodářské a měnové unie a budoucí problémy[12],

–   s ohledem na články 42 a 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro ústavní záležitosti (A7-0282/2010),

A. vzhledem k tomu, že nejnovější ekonomický vývoj jasně ukázal, že koordinace hospodářské politiky v Unii a zejména v eurozóně nefunguje dostatečně a navzdory povinnostem členských států plynoucím ze Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) nepovažují členské státy své hospodářské politiky za věc společného zájmu a nekoordinují je v rámci Rady v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy a s ohledem na klíčovou úlohu Komise v rámci postupu dohledu,

B.  vzhledem k tomu, že ani stávající rámec pro správu ekonomických záležitostí a dohled, ani regulační rámec finančních služeb nezajišťují dostatečnou míru stability a růstu,

C. vzhledem k tomu, že je velmi důležité neomezovat se pouze na dočasná opatření, jejichž cílem je stabilizace eurozóny,

D. vzhledem k tomu, že je třeba posílit hospodářskou koordinaci a dohled na úrovni Unie, byť je zároveň třeba respektovat zásadu subsidiarity, brát v potaz zvláštní požadavky eurozóny a poučit se z nedávné hospodářské krize, aniž by se tím narušila integrita Evropské unie a s ohledem na nutnost zajistit rovné zacházení se všemi členskými státy,

E.  vzhledem k tomu, že je třeba lépe koordinovat hospodářství v celé Unii, protože hospodářská stabilita Unie může záviset na hospodářské situaci jednoho z členů, hospodářství všech členských států jsou v rámci jednotného trhu na sobě do značné míry závislá a protože se musíme připravit na rozšíření eurozóny,

F.  vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva mění posílením a přizpůsobením bývalou „metodu Společenství“ na „metodu Unie“, ve které v podstatě:

– Evropská rada definuje obecné politické směry a priority,

– Komise prosazuje obecný zájem Unie a za tímto účelem provádí náležité iniciativy,

– Evropský parlament a Rada společně plní legislativní a rozpočtové funkce na základě návrhů Komise,

G. vzhledem k tomu, že nová a posílená správa ekonomických záležitostí by měla plně začlenit a upevnit zásadu solidarity EU, která je nezbytná, má-li být eurozóna schopna reagovat na asymetrické otřesy a spekulativní útoky,

H. vzhledem k tomu, že současná hospodářská krize v Unii je krizí solventnosti, která se nejprve projevila jako krize likvidity a kterou nelze v dlouhodobém horizontu vyřešit pouze dalším zadlužením již tak vysoce zadlužených zemí v kombinaci se spěšnými plány fiskální konsolidace,

I.   vzhledem k tomu, že politiky zaměstnanosti hrají hlavní úlohu při stimulaci růstu a konkurenceschopnosti v evropské sociálně tržní ekonomice prostřednictvím omezování makroekonomické nerovnováhy a zajišťování sociálního začlenění a přerozdělení příjmů;

J.   vzhledem k tomu, že je nutné respektovat úlohu, která podle SFEU přísluší Komisi a Evropské centrální bance (ECB),

K. vzhledem k tomu, že nezbytným předpokladem pro stabilní euro, nízkou míru inflace a podmínky financování příznivé pro růst a zaměstnanost je zcela nezávislá ECB,

L.  vzhledem k tomu, že je třeba věnovat více pozornosti implicitním závazkům a podrozvahovým operacím, které mohou ve střednědobém a dlouhodobém horizontu zvýšit veřejný dluh a snížit transparentnost,

M. vzhledem k tomu, že tvůrci politik musí zjistit a koordinovaně řešit společné hospodářské a sociální problémy, s nimiž se ekonomiky EU potýkají,

N. vzhledem k tomu, že vyšší míra zapojení sociálních partnerů na vnitrostátní a evropské úrovni přispěje k jejich ztotožnění s prováděním správy ekonomických záležitostí a komplexní strategie Evropa 2020,

O. vzhledem k tomu, že má-li být zaručena finanční stabilita v případě krize v důsledku veřejného a soukromého zadlužení a zároveň ochráněna nezávislost ECB, měl by být vytvořen stálý mechanismus pro řešení krizí, jenž by zahrnoval postupy pro restrukturalizaci dluhu či pro tzv. spořádaný úpadek (orderly default),

P.  vzhledem k tomu, že současná pravidla Paktu o stabilitě a růstu spolu s jejich špatným vymáháním byly nedostačující pro zajištění zdravé fiskální a v širším slova smyslu makroekonomické politiky; vzhledem k tomu, že je nutné posílit fiskální a makroekonomický rámec EU důslednějším uplatňováním preventivních opatření, sankcí a pobídek založeným na pravidlech,

Q. vzhledem k tomu, že předlužené státy musí obnovit rovnováhu veřejných financí, což však samo o sobě nevyřeší ekonomickou nerovnováhu mezi státy eurozóny a obecněji mezi státy Unie,

R.  vzhledem k tomu, že evropský sociální model má ve světě konkurenční výhodu, která byla kvůli rozdílům v hospodářské konkurenceschopnosti jednotlivých členských států oslabena,

S.  vzhledem k tomu, že znalosti, kapitál a inovace a v menší míře i práce mají tendenci přesouvat se do určitých regionů a že mechanismy finanční solidarity EU je třeba dále rozvinout v souladu s cíli strategie Evropa 2020 tak, aby se zaměřovaly především na výzkum a vývoj, odbornou přípravu a na stávající iniciativy založené na spolupráci v oblasti vzdělávání, a na ekologické a nízkouhlíkové hospodářství zaměřené na podporu inovací, územní a sociální soudržnost a hospodářský růst,

T.  vzhledem k tomu, že Unie čelí ostré konkurenci transformujících se ekonomik, jsou stabilní veřejné finance zásadní pro podporu příležitostí, nových inovací, hospodářského růstu, a tedy pro vytváření evropské znalostní společnosti,

U. vzhledem k tomu, že konsolidace rozpočtu bude mít pravděpodobně negativní dopad na veřejné služby a sociální ochranu,

V. zhledem k tomu, že základní podmínkou ekonomické a sociální stability a dlouhodobé konsolidace rozpočtu a blahobytu je hospodářský růst a udržitelné veřejné finance,

W. vzhledem k tomu, že fiskální politika mnoha členských států byla dosud často procyklická a střednědobé rozpočtové cíle pro jednotlivé země stanovené Paktem o stabilitě a růstu jsou jen zřídkakdy prosazovány či plněny důsledně,

X. vzhledem k tomu, že politiky zaměstnanosti hrají při zajišťování růstu doprovázeného vytvářením pracovních příležitostí a konkurenceschopného evropského hospodářství klíčovou úlohu, zejména v souvislosti se stárnoucí populací,

Y.  vzhledem k tomu, že dokončení vnitřního trhu, jak je doporučeno v Montiho zprávě[13]1, má zásadní význam pro řádnou správu ekonomických záležitostí v Evropě,

Z.  vzhledem k tomu, že udržitelné finance i nadměrná souhrnná (veřejná a soukromá) zadluženost jednotlivých členských států mají potenciál ovlivnit celou Unii; vzhledem k tomu, že v průběhu hospodářského cyklu je třeba usilovat o přiměřenou rovnováhu mezi investicemi do udržitelného růstu, který přinese nová pracovní místa, a zamezením nadměrným schodkům, v souladu se závazky a hlavními směry přijatými na úrovni Unie, přičemž je nutno zohlednit sociální soudržnost a zájmy budoucích generací, aby byla obnovena důvěra v evropské veřejné finance,

AA.   vzhledem k tomu, že proces snižování dlouhodobých schodků musí být podpořen dalším úsilím o povzbuzení ekonomiky, jako např. lepšími podmínkami pro investice, zdokonaleným a rozvinutým vnitřním trhem, jenž vytváří příležitosti, a vyšší mírou konkurenceschopnosti,

AB.    vzhledem k tomu, že je třeba vzít na vědomí skutečnost, že pro hospodářský růst a vyšší míru konkurenceschopnosti Unie jsou důležité politiky financované z rozpočtu EU, včetně politiky soudržnosti,

AC.   vzhledem k tomu, že nedávná hospodářská krize jednoznačně prokázala, že nadměrné makroekonomické rozdíly a rozdíly v konkurenceschopnosti a fiskální nerovnováha a nerovnováha běžného účtu v eurozóně a v Unii obecně, které v předkrizových letech trvale rostly v důsledku neexistence důkladnější koordinace hospodářství a dohledu, a je třeba je vyřešit v plném rozsahu,

AD.   vzhledem k tomu, že Evropský parlament celé roky naléhavě žádá zlepšení správy ekonomických záležitostí, a to jak v Unii, tak v rámci vnějšího zastoupení EU na mezinárodních hospodářských a měnových fórech,

AE.    vzhledem k tomu, že posílení správy ekonomických záležitostí musí být doprovázeno upevněním demokratické legitimity evropské správy, čehož je třeba dosáhnout prostřednictvím významnějšího a včasnějšího zapojení Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů do celého procesu, je zapotřebí další koordinace mezi vnitrostátními parlamentu a Evropským parlamentem, v duchu vzájemného respektu,

AF.    vzhledem k tomu, že rozhodnutí přijatá na jaře 2010 k zajištění stability eura jsou pouze dočasným řešením a bude nutné podpořit je politickými opatřeními na vnitrostátní úrovni a silnějším rámcem správy ekonomických záležitostí na úrovni EU, zejména mezi členskými státy eurozóny,

AG.   vzhledem k tomu, že zlepšení hospodářského dohledu a správy ekonomických záležitostí se musí zakládat na přesných a srovnatelných statistických údajích týkajících se příslušných hospodářských politik a situace dotčených členských států,

AH.   vzhledem k tomu, že má-li se Evropa stát vedoucím globálním činitelem a nejkonkurenceschopnější znalostní společností, musí být co nejdříve zavedena opatření zaměřená na dlouhodobý růst,

AI. vzhledem k tomu, že SFEU rozšiřuje pravomoci Unie o možnost posílit unijní správu ekonomických záležitostí, a její ustanovení by měla být v plném rozsahu využívána, i když z dlouhodobého hlediska nelze vyloučit, že ustanovení SFEU budou v budoucnu změněna a změny se mohou ukázat jako ožehavé,

AJ. vzhledem k tomu, že jakékoliv případné sankce ukládané při nesplnění cílů Paktu o stabilitě a růstu musí být podmíněny neochotou vyhovět požadavkům nebo podvodem, ale v žádném případě nesmějí být ukládány na základě neschopnosti členského státu vyhovět požadavkům z důvodů, které překračují jeho možnosti,

AK.   vzhledem k tomu, že se orgány musí připravit na případnou nutnost revidovat smlouvy,

AL.    vzhledem k tomu, že článek 48 Smlouvy o Evropské unii Evropskému parlamentu poskytuje pravomoc předkládat návrhy na revizi smluv,

AM.   vzhledem k tomu, že k tomu, aby mohly být cíle Unie v této oblasti dosaženy, je třeba vytvořit a uplatňovat komplexní sekundární legislativu; vzhledem k tomu, že posílení unijní správy ekonomických záležitostí na základě ustanovení SFEU má zcela zásadní význam, měl by se při podpoře vzájemně se posilujících politik naplno uplatňovat unijní postup, který by respektoval úlohu Evropského parlamentu a Komise,

AN.   vzhledem k tomu, že každý legislativní návrh by měl podporovat důrazné pobídky pro udržitelné hospodářské politiky, jež budou posilovat růst, zabraňovat morálnímu riziku, budou v souladu s jinými nástroji a předpisy EU, budou maximalizovat přínosy eura jakožto společné měny pro eurozónu a obnoví důvěru v evropské hospodářství a v euro,

AO.   vzhledem k tomu, že je třeba posílit koherenci krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých veřejných investic, a vzhledem k tomu, že tyto investice – zejména investice do infrastruktury – je třeba účinně využívat a vyhrazovat s ohledem na plnění cílů strategie Evropa 2020, a to především pokud se týkají výzkumu a vývoje, inovací a vzdělávání, neboť je třeba posílit účinnost zdrojů a konkurenceschopnost, zvýšit produktivitu, vytvářet pracovní příležitosti a posílit vnitřní trh,

AP.    vzhledem k tomu, že pro posílení hospodářského růstu musí být podnikům a podnikatelům dána reálná možnost zvětšit měřítko svého podnikání a využít existence 500 milionů spotřebitelů Unie; vzhledem k tomu, že je proto třeba vnitřní trh se službami plně dobudovat,

AQ.   vzhledem k tomu, že jednotlivé modely konkurenceschopnosti v Unii by měly respektovat priority a potřeby charakteristické pro konkrétní země a přihlížet k povinnostem plynoucím ze SFEU,

AR.    vzhledem k tomu, že je třeba, aby Unie v rámci mezinárodního měnového systému, v mezinárodních finančních institucích a na mezinárodních finančních fórech zastávala jednotný postoj; vzhledem k tomu, že v souladu se SFEU musí Rada konzultovat s Evropským parlamentem dříve, než přijme rozhodnutí podle článku 138 Smlouvy o fungování Evropské unie, a že Rada musí získat souhlas Parlamentu dříve, než přijme společný postoj, který se týká oblastí, na něž je interně uplatňován řádný legislativní postup,

AS.    vzhledem k tomu, že cíle Paktu o stabilitě a růstu musí být v souladu nejen se strategií Evropa 2020, ale i se všemi ostatními kompromisy týkajícími se výdajů na rozvojovou pomoc, výzkum a vývoj, životní prostředí, vzdělání a potírání chudoby,

AT.    vzhledem k tomu, že evropská strategie fiskální konsolidace musí plně zohlednit individuální charakteristiky každého členského státu a vyhnout se zjednodušujícímu a unifikovanému přístupu, aby se předešlo dalšímu šíření stávajících rozdílů v konkurenceschopnosti v EU a oslabování úspěchu nové, silnější evropské správy ekonomických záležitostí a cílů strategie EU 2020 v oblasti vytváření pracovních míst a udržitelného růstu,

AU.   vzhledem k tomu, že žádné z nově navrhovaných opatření by nemělo mít nepřiměřený dopad na nejzranitelnější členské státy a bránit jim v hospodářském růstu a v úsilí o dosažení soudržnosti,

AV.   vzhledem k tomu, že hospodářská krize, která vedla k naléhavému schválení evropského mechanismu finanční stabilizace v květnu 2010 prostřednictvím nařízení Rady č. 407/2010, jehož právním základem je čl. 122 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, které nebylo s Parlamentem konzultováno,

AW.  vzhledem k tomu, že postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 7/2010 se zabývá nezbytnými změnami týkajícími se vytvoření nové rozpočtové položky 01 04 01 03 v okruhu 1A pro záruku na půjčky do výše 60 miliard EUR poskytnuté Evropskou unií v souladu s ustanoveními čl. 122 odst. 2 SFEU a také odpovídajícího nového článku 8 0 2 na straně příjmů,

AX.   vzhledem k tomu, že některé členské státy budou možná nuceny využít tohoto záchranného balíčku a zároveň budou povinny zohlednit jeho různá opatření, která budou vytvořena konkrétně pro jednotlivé státy přijímající tuto pomoc,

AY.   vzhledem k tomu, že dne 29. září 2010 Komise přijala legislativní návrhy o správě ekonomických záležitostí, které částečně splňují potřebu opatření na zlepšení správy ekonomických záležitostí, jak jsou uvedena v tomto usnesení; vzhledem k tomu, že Parlament se těmito legislativními návrhy bude zabývat podle odpovídajících ustanovení SFEU; vzhledem k tomu, že toto usnesení nijak neomezuje budoucí postoje, které v tomto směru Parlament v budoucnosti zaujme,

1.  žádá Komisi, aby co nejdříve po konzultaci se všemi zúčastněnými stranami předložila Parlamentu legislativní návrhy založené na příslušných ustanoveních SFEU, jejichž cílem bude zlepšit rámec pro správu ekonomických záležitostí Unie, zejména v eurozóně, a aby se řídila podrobnými doporučeními uvedenými v příloze, pokud se těmito doporučeními dosud nezabývají legislativní návrhy Komise ze dne 29. září 2010 o správě ekonomických záležitostí;

2.  potvrzuje, že doporučení uvedená v příloze jsou v souladu se zásadou subsidiarity a se základními právy občanů Evropské unie;

3.  žádá Komisi, aby vedle opatření, která mohou a musí být urychleně přijata v rámci stávajících smluv, zahájila reflexi o institucionálních změnách, jež by mohly být nezbytné k zavedení komplexní a účinné správy ekonomických záležitostí,

4.  domnívá se, že finanční dopady vyžádaného návrhu by měly být hrazeny z příslušných rozpočtových prostředků s ohledem na aktuální stav schodků a úsporná opatření v členských státech;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a jeho přílohu, obsahující podrobná doporučení, Komisi, Evropské radě, Radě, Evropské centrální bance, předsedovi Euroskupiny a parlamentům a vládám členských států.

  • [1]  Přijaté texty, P7_TA(2010)0309.
  • [2]       Úř. věst. L 118, 12.5.2010, s. 1.
  • [3]       Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1.
  • [4]       Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.
  • [5]       Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.
  • [6]       Úř. věst. L 332, 31.12.1993, s. 7.
  • [7]       Úř. věst. C 236, 2.8.1997, s. 3.
  • [8]       Přijaté texty, P7_TA(2010)0230.
  • [9]       Přijaté texty, P7_TA(2010)0224.
  • [10]     Přijaté texty, P7_TA(2010)0072.
  • [11]     Přijaté texty, P7_TA(2010)0053.
  • [12]     Úř. věst. C 16E, 22.1.2010, s. 8.
  • [13] 1 Nová strategie pro jednotný trh – ve službách evropského hospodářství a společnosti: zpráva vypracovaná profesorem Mariem Montim pro předsedu Evropské komise, 9. května 2010.

PŘÍLOHA K NÁVRHU USNESENÍ: PODROBNÁ DOPORUČENÍ TÝKAJÍCÍ SE OBSAHU VYŽÁDANÉHO NÁVRHU

Doporučení č. 1: Vytvoření koherentního a transparentního rámce pro mnohostranný dohled na makroekonomický vývoj v Unii a v členských státech a posílení fiskálního dohledu

Legislativní akt by měl mít formu nařízení o mnohostranném dohledu nad hospodářskými politikami a vývojem; měl by se zakládat na čl. 121 odst. 6 SFEU a měl by pozměňovat nařízení (ES) č. 1466/97 o preventivní složce Paktu o stabilitě a růstu a doplnit je novým nařízením, jehož cílem bude vytvořit na pravidlech založený transparentní rámec dohledu pro nadměrnou makroekonomickou nerovnováhu, efekt „přelévání“ a vývoj konkurenceschopnosti:

–   zajistit každoroční dialog mezi Evropským parlamentem, Komisí, Radou a zástupci vnitrostátních parlamentů o programech stability, konvergenčních programech a vnitrostátních programech reforem a o hodnocení vnitrostátních hospodářských vývojů jako součásti evropského semestru;

–   definovat rozsah mnohostranného dohledu založeného na nástrojích SFEU a hodnocení Komise (čl. 121, zejména odst. 5 a 6 a článek 148) za účelem začlenění růstu a jeho hospodářského dopadu na zaměstnanost podle stejného právního rámce jako je rámec stávajících nástrojů, jehož cílem bude předcházet nadměrné makroekonomické nerovnováze, neudržitelným fiskálním a jiným politikám a reagovat na problémy spojené s finanční stabilitou (např. zabránit finančním bublinám, které jsou výsledkem nadměrných přílivů úvěrů), dlouhodobými investicemi a udržitelným růstem s ohledem na dosažení cílů strategie Evropa 2020 a dalšího vývoje; pravidelné hodnocení systémového rizika prováděné Evropským výborem pro systémová rizika by mělo být nedílnou součástí každoročního postupu dohledu;

–   vytvořit rozšířený rámec pro analytický dohled (včetně souboru ukazatelů se specifickými hodnotami, jež spustí včasné varování), který bude transparentní, bude disponovat vhodnými metodologickými nástroji a umožní účinný mnohostranný dohled na základě harmonizovaných ekonomických ukazatelů (reálných i nominálních), jež mohou mít vliv na stav konkurenceschopnosti nebo na nadměrnou nevyváženost; k těmto klíčovým ukazatelům mohou patřit: účinné reálné směnné kurzy, běžný účet, produktivita (včetně produktivity zdrojů a celkové produktivity faktorů), náklady na pracovní sílu, růst úvěrů a vývoj cen aktiv, (včetně finančních aktiv a trhů s nemovitostmi), růst a úroveň investic, míra nezaměstnanosti, pozice čistých zahraničních aktiv, vývoj základu daně, chudoba a sociální soudržnost a ukazatele vnějších faktorů životního prostředí; pro ukazatele zahrnuté do tohoto souboru by měly být definovány výstražné prahové hodnoty a veškerý vývoj těchto ukazatelů se doplňuje kvalitativním hodnocením Komise;

–   provádět hloubkový dohled zaměřený na jednotlivé země, pokud výše uvedený soubor ukazatelů a související kvalitativní hodnocení uvedené výše prokážou jeho nutnost; kromě tohoto hloubkového dohledu v jednotlivých zemích musí členské státy přijmout rozhodnutí o vnitrostátních politikách zaměřených na odstraňování (předcházení a nápravu) makroekonomické nerovnováhy a měly by přitom náležitě zohledňovat konkrétní doporučení Komise a unijní rozměr těchto vnitrostátních politik, zejména pokud jde o státy eurozóny; úpravy musí směřovat na státy s nadměrným schodkem i na státky s nadměrným přebytkem a musí zohledňovat specifické podmínky každého státu, jako je demografická situace, úroveň soukromého dluhu, trendy v oblasti mezd ve srovnání s produktivitou práce, zaměstnanost, zejména zaměstnanost mladých a bilance běžného účtu;

–   udělit Komisi mandát, aby vypracovala vhodné analytické nástroje a rozvinula odborné znalosti, pomocí nichž bude možné prozkoumat hlubší příčiny přetrvávajících divergentních tendencí v eurozóně, včetně dopadu společných politik na jednotlivé hospodářské systémy v eurozóně;

–   zavést společná pravidla pro účinnější používání hlavních směrů hospodářských politik spolu s hlavními směry pro zaměstnanost jako klíčových nástrojů pro správu ekonomických záležitostí, dohled a specifická doporučení jednotlivým členským státům v souladu se strategií Evropa 2020, a přitom zohledňovat vzájemné sbližování i vzdalování členských států a jejich vnitrostátní konkurenční výhody včetně demografické situace s cílem posílit odolnost hospodářství vůči vnějším otřesům a dopadům rozhodnutí členských států na jiné členské státy, zejména v eurozóně;

–   zřídit mechanismus na vnitrostátní úrovni, pomocí něhož bude možné posoudit provádění priorit strategie Evropa 2020 a úspěchů dosažených vzhledem k vnitrostátním cílům zahrnutých do národních programů reforem, což podpoří každoroční vyhodnocování prováděné orgány EU;

–   zavést postupy umožňující Komisi vydávat včasná varování a již v rané fázi poskytovat politické poradenství přímo členským státům; v případech, kdy makroekonomická nerovnováha přetrvává a zhoršuje se, by mělo být možné přiznat členskému státu prostřednictvím transparentního a objektivního postupu status „nadměrné nerovnováhy“, což by dalo podnět k přísnějšímu dohledu;

–   zavést „evropský semestr“ který by po projednání vnitrostátními parlamenty dával možnost srovnat a posoudit návrhy rozpočtů členských států (hlavních prvků a předpokladů) s cílem lépe hodnotit provádění a budoucí realizaci programů stability, konvergenčních programů a národních programů reforem. Rozpočtová pravidla a rozpočtové postupy EU a jednotlivých států by měly být dodržovány. Členské státy Komisi v dubnu předloží své programy stability, konvergenční programy a národní programy reforem, do jejichž vypracování se řádně zapojily vnitrostátní parlamenty a které zohledňují pravidla a závěry na úrovni EU; Evropský parlament může zavést systematický způsob na podporu veřejné diskuse a ke zvýšení povědomí o těchto postupech i o způsobu, jakým orgány EU provádějí dojednaná pravidla, a ke zvýšení jejich viditelnosti a odpovědnosti za ně;

–   zavést „evropský semestr“, který by pomohl řešit případné jevy „přelévání“ vnitrostátních fiskálních politik i včas určit nadměrné rozpočtové schodky, a zajistit soulad mezi integrovanými hlavními směry na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU i plnění kvantitativních a kvalitativních cílů, jako je růst a zaměstnanost, a tím umožnit opravdové a včasné zapojení všech zúčastněných stran, včetně vnitrostátních parlamentů a Evropského parlamentu, jakož i konzultace se sociálními partnery;

–   zajistit, aby se při stanovování hlavních předpokladů a ukazatelů používaných v odhadech, jež slouží jako podklady pro přípravu vnitrostátní programů stability, konvergenčních programů a národních programů reforem, postupovalo důkladně a důsledně, a to zejména v eurozóně; zaujmout trojstupňový přístup, který zahrnuje negativní, neutrální a pozitivní makroekonomický scénář, a zohlednit přitom nejisté mezinárodní ekonomické prostředí; metody pro výpočet hlavních rozpočtových úhrnů by měly být více harmonizovány, aby se usnadnilo srovnávání mezi členskými státy;

–   posílit závazek ve vnitrostátních programech stability, konvergenčních programech a národních programech reforem, že bude dodržen střednědobý fiskální cíl zohledňující stávající míru zadlužení a implicitní pasiva členských států, zejména v souvislosti se stárnutím populace;

–   posílit vazbu mezi programy stability a konvergenčními programy a národními programy reforem a vnitrostátními ročními a víceletými rozpočtovými rámci a respektovat přitom vnitrostátní pravidla a postupy;

–   před přijetím politik, o nichž se uvažuje v programech stability a konvergenčních programech na vnitrostátní úrovni, zavést důkladnější hodnocení těchto programů z hlediska jejich provázanosti s cíli ostatních členských států a s cíli Unie;

–   před oficiální prezentací programů stability, konvergenčních programů a národních programů reforem na úrovni EU zajistit v dohodnutém časovém rámci účinné zapojení vnitrostátních parlamentů a konzultace se sociálními partnery, např. prostřednictvím každoroční rozpravy vnitrostátních parlamentů a Evropského parlamentu, na níž by se projednávaly integrované hlavní směry a jejich příslušná rozpočtová zaměření;

–   zavést následné systematičtější srovnávání plánované fiskální strategie, strategie růstu a vytváření pracovních příležitostí, jež byly stanoveny jednotlivými členskými státy v programech stability, konvergenčních programech a v národních programech reforem, se skutečně dosaženým výsledkem, které přezkoumá podstatné rozdíly mezi plánovanými a dosaženými hodnotami a bude se jimi blíže zabývat;

–    zajistit navázání na každoroční politická doporučení a varování Komise týkající se plnění cílů strategie Evropa 2020 ze strany členských států a zajistit i vypracování systému odměn a sankcí, má-li být zaručeno, že členské státy tyto cíle budou plnit;

–   zajistit větší odpovědnost a transparentnost vůči Parlamentu, pokud jde o posouzení programů stability, konvergenčních programů a národních programů reforem na úrovni EU s cílem zvýšit informovanost veřejnosti a vzájemný tlak;

–   zavést pod záštitou Komise nezávislý, systematický a důkladný postup hodnocení programů stability, konvergenčních programů a národních programů reforem s cílem dosáhnout transparentnějšího přístupu a zvýšit nezávislost posuzování;

–   stanovit přesné postupy a zavést pro členské státy, zejména pro státy v eurozóně, povinnost informovat ostatní členské státy a Komisi předtím, než přijmou rozhodnutí v oblasti hospodářské politiky, u nichž se očekává, že způsobí značné efekty „přelévání“, které mohou ohrozit hladké fungování vnitřního trhu a Hospodářské a měnové unie (HMU);

–   zavést pro členské státy povinnost podávat Komisi doplňující informace, jestliže vzniknou opodstatněné obavy, že prováděné politiky mohou ohrozit růst v Unii či řádné fungování vnitřního trhu nebo HMU, případně mohou představovat riziko pro cíle stanovené na úrovni Unie, a to zejména ve strategii Evropa 2020;

–   zohlednit posouzení provedené Evropským výborem pro systémová rizika v rámci mnohostranného dohledu, zejména pokud jde o finanční stabilitu, zátěžové testy, případné efekty „přelévaní směrem ven a dovnitř“ a nadměrnou kumulaci soukromého dluhu;

–   vytvořit řádný a transparentní rámec dohledu, který budou tvořit dva pilíře – hospodářská politika a politika zaměstnanosti – podle článků 121 a 148 SFEU. Tento rámec by měl jako součást revidované a posílené evropské strategie zaměstnanosti v rámci pilíře zaměstnanosti umožnit hodnocení vhodnosti politiky zaměstnanosti s ohledem na její hlavní zásady, aby bylo možné formulovat řádné pokyny, jež zohledňují evropský rozměr a účinky „přelévání“ , a následně je využít při tvorbě domácí politiky. Kromě toho by měla být poskytnuta včasná doporučení preventivní povahy s cílem zaměřit se na hlavní problémy a výzvy, kterým musejí politiky zaměstnanosti členských států a jejich trhy práce čelit;

–   posílit roli Výboru pro zaměstnanost, jak ji definuje článek 150 SFEU, zejména při řešení otázek zaměstnanosti přeshraničního charakteru, roli Výboru pro sociální ochranu, jak je stanoveno v článku 160 SFEU;

–   zajistit, aby při všech hodnoceních rozpočtu byl výslovně brán zřetel na strukturální reformy prováděné členskými státy, a to zejména na reformy důchodového systému, zdravotní péče a sociálního zabezpečení, které jsou zaměřeny na řešení demografické situace, i na reformy týkající se pomoci, vzdělávání a výzkumu, přičemž důraz bude kladen stejnou měrou na udržitelnost a přiměřenost; mělo by být provedeno hodnocení dopadu těchto reforem na zaměstnanost a sociální sféru, zejména u zranitelných sociálních skupin, tak aby žádná pravidla nebyla stanovována bez předchozího hodnocení jejich dopadů na zaměstnanost a sociální zabezpečení v členských státech;

–   aktivovat horizontální sociální ustanovení Lisabonské smlouvy a přitom při vytváření nových politik EU zohledňovat sociální práva a cíle;

–   přijmout opatření k tomu, aby Evropský parlament byl přiměřeně zapojen do cyklu dohledu nad hospodářskými politikami a politikami zaměstnanosti a do hodnocení sociálního dopadu těchto politik; v této souvislosti by načasování a přijímání integrovaných hlavních směrů, zejména hlavních zásad politiky zaměstnanosti, měly být navrženy tak, aby Evropskému parlamentu poskytly dostatek času k plnění jeho konzultativní úlohy podle čl. 148 odst. 2 SFEU;

–   zavést řádný a transparentní rámec pro monitorování a hodnocení hlavních zásad politiky zaměstnanosti založený na hlavních cílech EU, na který se naváže přiměřenými dílčími cíli, ukazateli a srovnávacími tabulkami, které zohlední specifické rysy každého členského státu s ohledem na jejich rozdílné výchozí pozice;

–   vyzývá Radu ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) a Radu ve složení pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) a jejich příslušné pracovní skupiny k posílení spolupráce mimo jiné tím, že budou dvakrát ročně pořádat společné schůze, aby bylo zajištěno skutečné propojení jejich politik;

Doporučení č. 2: posílit pravidla Paktu o stabilitě a růstu

Právní akt, který má být přijat (mj. na základě článku 126 SFEU) by měl být především zaměřen na posílení preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu a měl by obsahovat sankce a pobídky, které by byly z hospodářského a politického hlediska promyšlenější. Zároveň by měl řádně zohledňovat strukturu státního schodku a rozpočtu (včetně implicitních závazků) a hospodářský cyklus, aby zabránil procyklické rozpočtové politice, jakož i povahu veřejných příjmů a výdajů nutných pro provedení strukturálních reforem, jež podpoří růst: všechny členské státy by měly usilovat o dosažení pokroku, ale státy s většími nedostatky by se obecně měly více podílet na plnění cílů souvisejících s výší dluhů a schodkem; při hodnocení nerovnováhy běžného účtu by rovněž měl být zohledněn demografický vývoj:

–   lépe začlenit kritérium „dluhu“ („hledisko udržitelnosti“) do každého kroku postupu při nadměrném schodku a zavést postup dohledu při nadměrném schodku na základě výše hrubého dluhu. Postup dohledu při nadměrném schodku by vyžadoval podrobné pravidelné zprávy o dynamice dluhu a schodku, jejich vzájemné spojitosti a vývoji, zatímco by bylo nutné zohlednit specifické podmínky každé země a poskytnout jednotlivým členským státům různé časové harmonogramy k tomu, aby se opět vypracovaly na cílové hodnoty stanovené v Paktu o stabilitě a růstu;

Komise by měla v rámci postupu dohledu při nadměrném schodku vést konzultace s evropskými sociálními partnery a příslušnými sociálními partnery;

–   důsledněji zohledňovat výši zadlužení, profil dluhu (včetně splatnosti) a dynamiku dluhu (posouzení udržitelnosti veřejných financí) v rychlosti sbližování vedoucímu ke specifickému střednědobému fiskálnímu cíli členského státu, který má být zapracován do programů stability a konvergenčních programů;

–   jako součást postupu dohledu při nadměrném schodku vytvořit jasný, harmonizovaný rámec pro měření a sledování dynamiky dluhu, včetně implicitních a podmíněných závazků, jako jsou důchodové závazky a státní záruky (ať už např. v podobě jistiny, podílu nebo příjmu) v investicích partnerství veřejného a soukromého sektoru, a nákladů, které v souvislosti s takovýmto typem investic ponese po řadu let státní rozpočet;

–   vytvořit pro každou zemi individuální časový rámec pro fiskální konsolidaci, která proběhne nejpozději do roku 2015, a zajistit tak, aby schodek veřejných financí dosáhl ve všech zemích úrovní stanovených v Paktu o stabilitě a růstu,

–   zřídit mechanismus dohledu, jehož součástí budou případná varování veřejnosti a odstupňované sankce a pobídky pro ty členské státy, které nesplnily svůj střednědobý fiskální cíl ani se mu neblíží dohodnutým tempem, ale také případná ekonomická stimulace pro země, které svého střednědobého fiskálního cíle dosáhly rychleji, než se očekávalo;

–   zavést minimální pravidla a pokyny týkající se rozpočtových postupů na vnitrostátní úrovni (tj. ročních a víceletých finančních rámců) s cílem plnit závazek stanovený v článku 3 Protokolu (č. 12) o postupu při nadměrném schodku; tyto vnitrostátní rámce by měly obsahovat dostatek informací jak o výdajové, tak o příjmové straně plánovaných rozpočtových aktivit, aby bylo možné vést rozumnou diskusi a kontrolovat rozpočtové plány na úrovni členských států i EU; mimoto je třeba se i nadále zabývat srovnatelností rozpočtů jednotlivých členských států, pokud jde o různé druhy výdajů a příjmů a politické priority, které odrážejí;

–   podporovat zřízení mechanismů včasného varování v rámci rozpočtové kontroly na vnitrostátní úrovni;

–   zavést v eurozóně předem stanovená preventivní opatření, o nichž by měla rozhodnout Komise na základě svých jasných pravomocí vztahujících se jak na preventivní, tak na korektivní složku Paktu o stabilitě a růstu, a to za účelem snazšího přijímání opatření v rámci včasného varování a jejich progresivního uplatňování;

–   prosazovat a uplatňovat tyto sankce a pobídky v členských státech eurozóny jako součást nového mnohostranného dohledu a posílených nástrojů v rámci Paktu o stabilitě a růstu, zejména většího zaměření na střednědobý fiskální cíl, a zohledňovat přitom velmi těsné vazby na země vně eurozóny, především na země, u nichž se vstup do eurozóny očekává;

–   s náležitým ohledem na platné zásady zakotvené ve SFEU provést nutné změny v interním rozhodovacím postupu Komise, které zajistí efektivní a rychlé zavedení sankčních mechanismů patřících jednoznačně do pravomoci Komise, a to zejména v členských státech eurozóny;

–   zajistit, aby Komise přijímala svá rozhodnutí o dodržování Paktu o stabilitě a růstu členskými státy s větší nezávislostí na Radě, a aby tak byly zásady Paktu o stabilitě a růstu plně respektovány;

–   zabezpečit, aby před jednáním v Evropské radě proběhla o každoročních politických doporučeních diskuse v Evropském parlamentu

Doporučení č. 3: Zlepšení správy ekonomických záležitostí v eurozóně Euroskupinou, ale i v celé Evropské unii

Vzhledem k tomu, že je důležité, aby všechny členské státy Evropské unie usilovaly o dosažení hospodářské konvergence, ale také ke skutečnosti, že země eurozóny jsou v jiné situaci než ostatní členské státy, neboť nemohou využívat mechanismu směnných kurzů, potřebují-li upravit relativní ceny, a že jsou spoluodpovědné za fungování Evropské měnové unie jako celku, jsou nová pravidla vycházející z ostatních doporučení tohoto usnesení, článku 136 SFEU a Protokolu (č. 14) o Euroskupině zaměřená na to, aby bylo možné:

–   vytvořit zvláštní rámec pro eurozónu, který by stanovoval intenzivnější dohled zaměřený na nadměrnou makroekonomickou divergenci, růst ekonomiky, úroveň nezaměstnanosti, cenovou konkurenceschopnost, reálné směnné kurzy, růst úvěrů a vývoj běžného účtu dotčených členských států;

–   vytvořit regulační rámec, který zlepší koordinaci mezi všemi členskými státy EU s cílem monitorovat a upevnit hospodářskou konvergenci a jednat o možné makroekonomické nerovnováze v rámci Unie;

–  zvýšit význam výročních zpráv o dohledu v eurozóně, které vycházejí ze čtvrtletních tematicky zaměřených zpráv věnovaných více zemím, které se zabývají na jedné straně možnými efekty „přelévání“ v důsledku celosvětového hospodářského vývoje a politik a okolností se zvláštním dopadem na určité členské státy v eurozóně, a na straně druhé způsobem, jakým hospodářská rozhodnutí přijímaná Euroskupinou mohou ovlivnit země a regiony mimo eurozónu; zvláštní pozornost by se měla věnovat určení politik, které vedou k pozitivním efektům „přelévání“, zejména v obdobích hospodářského útlumu, a podporují tak udržitelný růst v celé eurozóně;

–   posílit sekretariát předsedy Euroskupiny;

–   navrhnout, aby komisař pro hospodářské a měnové záležitosti byl současně i místopředsedou Komise a byl pověřen úkolem, který bude spočívat v zajišťování soudržnosti hospodářské činnosti EU, v dohlížení nad úkoly svěřenými Komisi v hospodářské a fiskální oblasti a v otázkách finančních trhů a v koordinaci ostatních aspektů hospodářské činnosti Unie;

–   zlepšit transparentnost rozhodování a odpovědnost za rozhodnutí přijímaná Euroskupinou zavedením pravidelného dialogu s předsedou Euroskupiny v rámci příslušného výboru Parlamentu a zveřejňováním rozhodnutí Euroskupiny bezprostředně po jejich přijetí na internetové stránce této skupiny; zajistit, aby alespoň ty členské státy EU, které nejsou členy eurozóny a mají povinnost zavést společnou měnu, měly přístup k diskusím vedeným v rámci Euroskupiny;

Doporučení č. 4: Zřídit v eurozóně solidní a důvěryhodný mechanismus pro předcházení nadměrnému zadlužení a pro jeho řešení

Než bude přijat jakýkoli legislativní akt (na základě článků 122, 125, 329 (posílená spolupráce) a článku 352 SFEU nebo na jakémkoli jiném vhodném právním základě), mělo by být provedeno posouzení dopadu a vypracována studie proveditelnosti, což by mělo trvat nejdéle jeden rok, s cílem:

–   po náležitém, nejvýše ročním zkoumání výhod a nevýhod stálého mechanismu nebo orgánu takový mechanismus nebo orgán zřídit (Evropský měnový fond) jako subjekt dohlížející na vývoj v oblasti státního dluhu a doplňující Pakt o stabilitě a růstu jako záchranný mechanismus pro případy, kdy vláda nebo členský stát potýkající se s problémy s platební bilancí již nemá k dispozici tržní financování; tento subjekt bude založen na stávajících mechanismech (evropský nástroj finanční stability, evropský mechanismus finanční stabilizace a evropský nástroj pomoci s platební bilancí) a v jeho rámci budou stanovena jasná pravidla týkající se mj. těchto aspektů:

– kritérií členství, například dodržování minimálních požadavků týkajících se vnitrostátních rozpočtových pravidel/institucí,

– rozhodovacích postupů a financování,

– podmíněnosti mimořádných úvěrů,

– dohledu,

– zdrojů a pravomocí.

Takový mechanismus by neměl omezovat pravomoci rozpočtového orgánu nezbytné k sestavení rozpočtu EU na vhodné úrovni, měl by zabránit morálnímu riziku a být v souladu se zásadami udělování státní pomoci a s jejími účinky. Je rovněž zapotřebí pečlivě zhodnotit, zda by se členské státy vně eurozóny mohly jednotlivě a po splnění daných kritérií případně k evropskému stabilizačnímu mechanismu připojit.

–   prozkoumat možnosti členských států vně eurozóny připojit se v jednotlivých případech a po splnění určitých podmínek k evropskému stabilizačnímu mechanismu;

–   informovat Evropský parlament o odhadovaném dopadu na úvěrové hodnocení EU v důsledku: a) vytvoření mechanismu finanční stabilizace b) využití celé linie;

–   poskytnout dostatečné informace o pravidlech pro uplatňování mechanismu finanční stability s ohledem na stropy víceletého finančního rámce (VFR); vzhledem k možným dalekosáhlým rozpočtovým dopadům dále zvážit evropský mechanismus finanční stabilizace před přijetím nařízení o VFR;

–   akceptovat skutečnost, že do rozhodnutí týkajících se dopadu, který by tento mechanismus mohl mít na rozpočet EU, budou zapojeny obě složky rozpočtového orgánu;

–   souhlasit s tím, že jakékoli případné rozpočtové požadavky související s tímto mechanismem by měly být financovány prostřednictvím revize VFR prováděné ad hoc, aby se zajistilo řádné a včasné zapojení rozpočtového orgánu.

Doporučení č. 5: Přezkum rozpočtových, finančních a fiskálních nástrojů EU

Do dvanácti měsíců by mělo dojít ke schválení legislativního aktu/studie proveditelnosti s cílem:

–   vypracovat do jednoho roku posouzení proveditelnosti (hodnotící povahu, rizika a výhody), aby mohl být v dlouhodobém výhledu zaveden systém, v jehož rámci se členské státy mohou zapojit do vydávání společných evropských dluhopisů; hodnocení by mělo upřesnit různé právní alternativy a cíle, jako je financování dlouhodobých strategických projektů a projektů v oblasti evropské infrastruktury „dluhopisy projektů“; je zapotřebí analyzovat silné i slabé stránky všech možností a vzít přitom v úvahu případné důsledky morálního rizika pro zúčastněné členy;

–   upevnit a aktualizovat, a to s ohledem na cíle strategie Evropa 2020, politiku soudržnosti Unie v úzké spolupráci s Evropskou investiční bankou (EIB), aby se tak zmenšily strukturální nedostatky, odstranily rozdíly v prosperitě a zvýšila kupní síla a konkurenceschopnost hospodářsky slabších regionů, mimo jiné tím, že se usnadní řešení finančních potřeb malých a středních podniků a jejich úspěšné působení na vnitřním trhu;

–   poukázat na to, že základním předpokladem stability finančního a tržního hospodářství Evropské unie je nezávislost Evropské centrální banky;

–   naléhavě žádat, aby bylo zachováno jednoznačné oddělování fiskální politiky od politiky měnové, a nebyla tak ohrožena nezávislost Evropské centrální banky;

–   vypracovat společné rozpočtové zásady, pokud jde o kvalitu výdajů veřejného sektoru (a to jak pro vnitrostátní rozpočty, tak pro rozpočet EU), a soubor společných politik a nástrojů na podporu strategie Evropa 2020 za současného udržení rovnováhy mezi cíli v oblasti rozpočtové kázně a snahou umožnit dlouhodobé financování udržitelné zaměstnanosti a udržitelných investic;

–   vytvořit jasný rámec pro obnovené společné úsilí – s nasazením rozpočtových prostředků EU a finančních zdrojů EIB – o zvýšení efektivity využívání rozpočtových prostředků v příštím víceletém finančním rámci, o zužitkování odborných znalostí EIB v oblasti finančního inženýrství, jejího závazku vůči politikám EU a její vůdčí úlohy mezi finančními institucemi veřejného i soukromého sektoru a o posílení role EIB a fondů soudržnosti zejména v obdobích ekonomického útlumu;

–   zřídit skupinu na vysoké úrovni pro daňovou politiku, jíž bude předsedat Komise a jejímž úkolem bude vypracovat do jednoho roku plán pro strategický a pragmatický přístup k otázkám daňové politiky, a současně věnovat zvláštní pozornost boji proti daňovým podvodům a daňovým rájům, oživit kodex chování pro zdaňování podniků a přitom posílit postupy proti nekalé daňové soutěži, rozšířit automatickou výměnu informací, usnadnit přijetí daňových reforem na podporu růstu a prozkoumat nové nástroje; tato skupina na vysoké úrovni by měla analyzovat program vnějších činností EU v daňových záležitostech, a to především v souvislosti se skupinou G20;

–   zřídit skupinu na vysoké úrovni, jíž bude předsedat Komise a jejímž úkolem bude prozkoumat případné institucionální změny v rámci probíhajících reforem správy ekonomických záležitostí, včetně možnosti vytvořit Evropskou společnou pokladnu (ECT), jejímž prostřednictvím by Evropská unie získala vlastní zdroje financování v souladu s Lisabonskou smlouvou, čímž by se snížila její závislost na příspěvcích jednotlivých států;

–   posílit jednotný trh podporou elektronického a mezinárodního obchodu, zjednodušit platební postupy on-line a harmonizovat fiskální nástroje jako způsob, jak zvýšit důvěru spotřebitelů v evropské hospodářství;

Doporučení č. 6: Regulace finančních trhů a dohled nad nimi s jasným makroekonomickým rozměrem:

Legislativní akt, který má být přijat, by měl mít za cíl:

–   zajistit, aby veškeré legislativní iniciativy týkající se finančních služeb byly v souladu s makroekonomickou politikou a mohly tak zajistit nezbytnou transparentnost a stabilitu trhu, a tím i zvýšit důvěru v trhy a hospodářský rozvoj;

–   podporovat způsoby, jimiž lze v reakci na cenové bubliny na trhu se specifickými aktivy nebo na problémy souvisejícími s množstvím peněz v oběhu dosáhnout důsledného uplatňování kapitálových požadavků druhého pilíře;

–   regulovat vazby mezi finančními trhy a makroekonomickou politikou, aby byla zajištěna stabilita, transparentnost a odpovědnost a aby byly omezeny pobídky k podstupování nadměrného rizika;

–   pravidelně hodnotit vývoj cen aktiv a růst úvěrů v členských státech a jejich dopad na finanční stabilitu a vývoj běžných účtů, ale i reálné efektivní směnné kurzy členských států;

–   svěřovat evropským orgánům dohledu výlučné pravomoci dohledu nad velkými přeshraničními finančními institucemi;

Doporučení č. 7: Zvýšit spolehlivost statistik EU

Legislativní akt, který má být přijat, by měl mít za cíl:

–   zajistit důsledné plnění dojednaných politických závazků v oblasti statistiky;

–   posílit vyšetřovací pravomoci Komise (Eurostatu), včetně pravomoci provádět kontroly na místě bez předchozího ohlášení a mít přístup ke všem informacím z oblasti účetnictví a rozpočtu, a to včetně schůzek s osobami či agenturami, jimž jsou tyto informace známy, jako jsou nezávislí ekonomové, obchodní organizace a odbory, za účelem posouzení kvality veřejných financí; tato opatření by v případě potřeby mělo doprovázet navýšení rozpočtových a lidských zdrojů;

–   vyžadovat od členských států, aby Komisi (Eurostatu) poskytovaly údaje v souladu se statistickými zásadami stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice[1];

–   vyžadovat od členských států, aby uváděly, které údaje poskytované Komisi (Eurostatu) se opírají o nezávislou auditorskou zprávu;

–   zavést sankce finanční a nefinanční povahy za poskytování statistických údajů, které nejsou v souladu se statistickými zásadami stanovenými v nařízení (ES) č. 223/2009;

–   zjistit, zda je zapotřebí, aby byly k dispozici harmonizovanější údaje relevantní z hlediska rámce pro správu ekonomických záležitostí, jehož návrh je uveden v této příloze; zejména zajistit vhodný kvalitativní rámec evropské statistiky, který je nutný k posílení rámce analytického dohledu, včetně souboru ukazatelů pro účinný mnohostranný dohled v souladu s doporučením č. 1;

–   sladit údaje týkající se veřejných financí získané na základě standardizovaných a mezinárodně uznávaných účetních metod;

–   zajistit důsledné a otevřené zveřejňování určitých podrozvahových pasiv, zejména pokud jde o budoucí výplaty důchodů státním zaměstnancům a dlouhodobé smlouvy se soukromým sektorem ohledně pronájmu nebo poskytování veřejných zařízení.

Doporučení č. 8: Zlepšit vnější zastupování Unie v oblasti hospodářských a měnových záležitostí

Legislativní akt (na základě článku 138 SFEU), který má být přijat, by měl mít za cíl:

–   snažit se o shodu na zastoupení eurozóny/EU v MMF a v případě potřeby v dalších významných finančních institucích;

–   přezkoumat dohody týkající se zastoupení eurozóny/EU v jiných mezinárodních orgánech působících v oblasti hospodářské, měnové a finanční stability;

–   v duchu ustanovení SFEU začlenit postup, na jehož základě bude Evropský parlament ještě před přijetím rozhodnutí podle článku 138 SFEU plně informován a zapojen do jednání;

–   vytvořit jasnou a cílenou mezinárodní agendu eurozóny/EU, která zajistí vyrovnané mezinárodní podmínky, pokud jde o agendu EU v oblasti fiskálních záležitostí, opatření proti podvodům, regulace financí a dohledu nad nimi;

–   souběžně s opatřeními, která mohou a musí být co nejrychleji přijata v rámci stávajícího institucionálního rámce, zahájit proces reflexe, a zjistit tak omezení tohoto rámce a rozpracovat nápady na reformu Smluv, jež by umožnila zavedení mechanismů a struktur nezbytných pro soudržnou a účinnou správu ekonomických záležitostí i skutečnou makroekonomickou konvergenci členských států uvnitř i vně eurozóny.

  • [1]     Úř. věst. L 87, 31. 3.2009, s. 164.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Současná hospodářská, finanční a sociální krize ukázala, že stávající model správy ekonomických záležitostí v Unii nefunguje tak efektivně, jak by v ideálním případě měl. V minulých letech nebyla míra sbližování členských států dostatečná. Makroekonomická a fiskální nerovnováha naopak přetrvávala i nadále a za posledních 11 let ještě vzrostla. Rámec dohledu byl příliš slabý a pravidla Paktu o stabilitě a růstu nebyla dostatečně dodržována, zejména co se týká preventivní složky. V důsledku toho panovala makroekonomická nerovnováha i nadále a veřejné finance se staly ještě neudržitelnějšími. Posledním krokem byla krize v oblasti státního dluhu, která v eurozóně vypukla na jaře roku 2010. Teď je třeba, abychom se poučili z našich chyb, kterých jsme se dopustili v minulosti, a měli bychom využít příležitosti ke zlepšení hospodářského rámce a zavést jasné a cílenější nástroje dohledu.

Hlavním cílem této zprávy, která doplňuje dřívější a současnou činnost Evropského parlamentu, je navrhnout určité podněty v souvislosti se strukturálními reformami a postupem, který může vést k posílení příslušné úlohy jednotlivých orgánů EU a členských států vzhledem ke společnému osudu. Usiluje o lepší koordinaci s členskými státy i o jejich vzájemnou koordinaci, zejména členských států eurozóny, aby se zabránilo tomu, že se situace, jejichž svědky jsme v nedávné minulosti byli, budou opakovat. Tato opatření by se měla zaměřit na krátkodobý či střednědobý horizont upravený sekundárním právem i na dlouhodobý horizont, který si může vynutit provedení určitých změn ve Smlouvě.

Je klíčové, aby členské státy v budoucnosti plně dodržovaly pravidla a rozhodnutí sjednaná na úrovni EU, jako jsou např. pravidla a nástroje Paktu stability a růstu. Jejich nedodržování, které jsme zaznamenali v uplynulých letech, by se nemělo opakovat. Je nutné intenzivněji kontrolovat schodky veřejných financí a podrobněji dohlížet na vývoj veřejného dluhu, jakož i na veřejné příjmy.

Je proto třeba, aby se produktivita a konkurenceschopnost EU výrazně zaměřily na cíle strategie EU 2020, se zvláštním důrazem na vzdělávání, inovace, výzkum a vývoj, a aby umožnily flexibilitu trhu. Měli bychom pokročit se strukturálními reformami v oblasti sociální politiky a integrace pracovních trhů, v oblasti fiskálních pobídek pro malé a střední podniky – které jsou hnacím motorem růstu – a upevnění vnitřního trhu, přičemž členské státy by mezi sebou neměly soupeřit a měly by respektovat, že v každém z nich probíhá růst a vývoj jinou rychlostí a jiným způsobem.

Hlavní myšlenky této zprávy jsou rozpracovány v osmi doporučeních, které se snaží načrtnout základní obrysy toho, jak by měla vypadat správa ekonomických záležitostí a stabilita v Evropské unii.

Ø Doporučení č. 1: Vytvoření koherentního a transparentního rámce pro mnohostranný dohled na makroekonomický vývoj v Unii a v členských státech

Ø Doporučení č. 2: Posílení pravidel Paktu o stabilitě a růstu

Ø Doporučení č. 3: Zlepšení správy hospodářských záležitostí v eurozóně Euroskupinou

Ø Doporučení č. 4: Zřídit v eurozóně solidní a důvěryhodný mechanismus pro předcházení nadměrným schodkům a jejich řešení

Ø Doporučení č. 5: Přezkum rozpočtových, finančních a fiskálních nástrojů EU

Ø Doporučení č. 6: Regulace finančních trhů a dohled nad nimi s jasným makroekonomickým rozměrem

Ø Doporučení č. 7: Zlepšit spolehlivost statistik EU

Ø Doporučení č. 8: Zlepšit vnější zastupování Unie v oblasti hospodářských a měnových záležitostí

STANOVISKO Rozpočtového výboru (29. 9. 2010)

pro Hospodářský a měnový výbor

ke zlepšení rámce správy ekonomických záležitostí a stability v Unii, zejména v eurozóně
(2010/2099(INI))

Navrhovatelka: Marta Andreasen

(Podnět – článek 42 jednacího řádu)

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že současná finanční krize je výsledkem mnoha faktorů, jako např. absence řádné koordinace hospodářské politiky,

B.   vzhledem k tomu, že hospodářská krize, která vedla k naléhavému schválení evropského mechanismu finanční stabilizace v květnu 2010 prostřednictvím nařízení Rady na základě čl. 122 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, nebyla s EP konzultována,

C.  vzhledem k tomu, že postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 7/2010 se zabývá nezbytnými změnami týkajícími se vytvoření nové rozpočtové položky 01 04 01 03 v okruhu 1A pro záruku na půjčky do výše 60 miliard EUR poskytnutou Evropskou unií v souladu s ustanoveními čl. 122 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie a také odpovídajícího nového článku 802 na straně příjmů,

D.  vzhledem k tomu, že některé členské státy budou možná nuceny využít tohoto záchranného balíčku a zároveň budou povinny zohlednit jeho různá opatření, která budou vytvořena konkrétně pro jednotlivé státy přijímající tuto pomoc,

1.   vítá dohodu mezi Radou a Evropským parlamentem o klíčových prvcích reformy rámce EU pro dohled nad finančním systémem; domnívá se, že vytvoření nového základu pro dohled v Evropě odstraní nedostatky, které byly odhaleny během finanční krize; přesto vyzývá Radu, aby sledovala vládní schodky jednotlivých zemí, jelikož nadměrný dluh by měl negativní dopad na rozpočtovou situaci Evropské unie;

2.   žádá Komisi, aby informovala Evropský parlament o odhadovaném dopadu na úvěrové hodnocení EU v důsledku a) vytvoření mechanismu finanční stabilizace a b) využití celé linie;

3.   žádá Radu, aby poskytla dostatečné informace o pravidlech pro uplatňování mechanismu finanční stability s ohledem na stropy víceletého finančního rámce; aby vzhledem k možným dalekosáhlým rozpočtovým dopadům dále zvážila evropský mechanismus finanční stabilizace před tím, než schválí nařízení o VFR; aby akceptovala skutečnost, že do rozhodnutí týkajících se dopadu, který by tento mechanismus mohl mít na rozpočet EU, budou zapojeny obě složky rozpočtového orgánu; aby souhlasila s tím, že jakékoli případné rozpočtové potřeby související s tímto mechanismem by měly být financovány prostřednictvím ad hoc revize VFR, aby se zajistilo řádné a včasné zapojení rozpočtového orgánu;

4.   zdůrazňuje, že vnitrostátní parlamenty a Evropský parlament by měly spolupracovat na zvýšení rozpočtové koordinace mezi EU a členskými státy;

5.   požaduje transparentnost a zviditelnění rozpočtové koordinace mezi oběma úrovněmi prostřednictvím sladění kategorií výdajů na národní úrovni a na úrovni EU.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

29.9.2010

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

38

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Damien Abad, Alexander Alvaro, Marta Andreasen, Francesca Balzani, Reimer Böge, Lajos Bokros, Giovanni Collino, Andrea Cozzolino, Jean-Luc Dehaene, James Elles, Göran Färm, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazábal Rubial, Salvador Garriga Polledo, Jens Geier, Ivars Godmanis, Ingeborg Gräßle, Estelle Grelier, Carl Haglund, Lucas Hartong, Jutta Haug, Jiří Havel, Monika Hohlmeier, Sidonia Elżbieta Jędrzejewska, Anne E. Jensen, Ivailo Kalfin, Sergej Kozlík, Jan Kozłowski, Alain Lamassoure, Giovanni La Via, Barbara Matera, Claudio Morganti, Nadezhda Neynsky, Dominique Riquet, László Surján, Helga Trüpel, Derek Vaughan, Angelika Werthmann

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

François Alfonsi, Jan Olbrycht, Georgios Stavrakakis

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Olle Ludvigsson

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (30. 9. 2010)

pro Hospodářský a měnový výbor

ke zlepšení rámce správy ekonomických záležitostí a stability v Unii, zejména v eurozóně
(2010/2099(INI))

Navrhovatel: David Casa

(Podnět – článek 42 jednacího řádu)

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor:

I.   aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

–       s ohledem na článek 148 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–       s ohledem na návrh Komise na rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států předložený dne 27. dubna 2010, Část II integrovaných hlavních směrů strategie Evropa 2020 (KOM(2010)0193) a své usnesení ze dne 8. září 2010[1] k tomuto tématu,

A.     vzhledem k tomu, že posílení koordinace a řízení hospodářské politiky se stalo nutností pro podporu udržitelného růstu v Unii, jenž vytváří pracovní příležitosti, a pro zajištění sociální soudržnosti,

B.     vzhledem k tomu, že politiky zaměstnanosti hrají hlavní úlohu při stimulaci růstu a konkurenceschopnosti v evropské sociálně tržní ekonomice prostřednictvím omezování makroekonomické nerovnováhy a zajišťování sociálního začlenění a přerozdělení příjmů;

C.     vzhledem k tomu, že evropský sociální model má ve světě konkurenční výhodu, která byla kvůli rozdílům v hospodářské konkurenceschopnosti jednotlivých členských států oslabena,

D.     vzhledem k tomu, že konsolidace rozpočtu bude mít pravděpodobně negativní dopad na veřejné služby a sociální ochranu,

II.  aby do přílohy svého návrhu usnesení začlenil tato doporučení:

Vytvoření rámce pro mnohostranný dohled

1.      vytvořit řádný a transparentní rámec dohledu, který budou tvořit dva pilíře – hospodářská politika a politika zaměstnanosti – podle článků 121 a 148 SFEU; tento rámec by měl jako součást revidované a posílené evropské strategie zaměstnanosti v rámci pilíře zaměstnanosti umožnit hodnocení vhodnosti politiky zaměstnanosti s ohledem na její hlavní zásady, aby bylo možné formulovat řádné pokyny, jež zohledňují evropské hledisko a vedlejší účinky, a následně jich využít při tvorbě domácí politiky; kromě toho by měla být poskytnuta včasná doporučení preventivní povahy s cílem zaměřit se na hlavní problémy a výzvy, kterým musejí politiky zaměstnanosti členských států a jejich trhy práce čelit;

2.      začlenit do srovnávacích tabulek cíle zaměstnanosti, zejména pokud jde o míru zaměstnanosti mladých lidí a snížení chudoby, vzhledem k tomu, že pokud se bude zohledňovat pouze situace zaměstnanosti, tyto cíle nebude možné splnit, monitorovat způsob, jakým jsou tyto cíle sledovány;

3.      zajistit lepší koordinaci mezi národními konvergenčními programy, strategií Evropa 2020 a hlavními zásadami politiky zaměstnanosti členských států, jakož i národními programy reforem;

4.      posílit roli Výboru pro zaměstnanost zejména při řešení otázek zaměstnanosti přeshraničního charakteru, jak je stanoveno v článku 150 SFEU, a roli Výboru pro sociální ochranu, jak je stanoveno v článku 150 SFEU;

5.      současně integrovaným způsobem určit cíle programů strategie Evropa 2020 a Paktu o stabilitě a růstu a uvést, jak mají být prováděny, aby byly dosaženy cíle přednostně v oblasti zaměstnanosti, sociálního začlenění, růstu a konkurenceschopnosti, za pomoci finančních prostředků poskytnutých na dosažení střednědobého cíle za účelem finanční konsolidace ve střednědobém a dlouhodobém horizontu;

6.      při všech hodnoceních rozpočtu by měl být výslovně brán zřetel na strukturální reformy provedené členskými zeměmi, a to zejména na reformu důchodového systému, zdravotní péče a sociální ochrany, která je zaměřena na řešení demografické situace, i na reformy týkající se pomoci, vzdělávání a výzkumu, přičemž důraz bude kladen stejnou měrou na udržitelnost a přiměřenost; mělo by být provedeno hodnocení zaměstnanosti a sociálního dopadu těchto reforem, zejména na zranitelné sociální skupiny, a proto by neměla být zavedena žádná pravidla bez předchozího hodnocení jejich dopadů na zaměstnanost a sociální ochranu v členských státech;

7.      aktivovat horizontální sociální klauzuli stanovenou v Lisabonské smlouvě, která zohledňuje sociální práva a cíle při vytváření nových politik EU;

8.      zajistit, aby evropský semestr umožnil skutečný a včasný příspěvek ke strukturovanému sociálnímu dialogu ze strany všech relevantních zúčastněných stran, např. národních parlamentů a místních nebo regionálních orgánů, Evropského parlamentu, sociálních partnerů a zástupců občanské společnosti;

9.      v souvislosti s evropským semestrem vytvořit především v rámci eurozóny systém makroekonomického sociálního dialogu, který by zahrnul zástupce odborových organizací, podniků, Evropské centrální banky, Evropského parlamentu, Komise a Rady;

10.    přijmout opatření k tomu, aby Evropský parlament byl přiměřeně zapojen do cyklu dohledu nad hospodářskými politikami a politikou zaměstnanosti a do hodnocení sociálního dopadu těchto politik; v této souvislosti by načasování a postup při přijímání integrovaných hlavních směrů, zejména hlavních zásad politiky zaměstnanosti, měly být navrženy tak, aby Evropskému parlamentu poskytly dostatek času k plnění jeho konzultativní role podle čl. 148 odst. 2 SFEU;

11.    zavést řádný a transparentní rámec pro monitorování a hodnocení zásad pro politiku zaměstnanosti založený na hlavních cílech EU, na který se naváže přiměřenými dílčími cíli, ukazateli a srovnávacími tabulkami, které zohlední specifické rysy každého členského státu s ohledem na jejich rozdílné výchozí pozice;

12.    zavést řádný a transparentní rámec pro monitorování a hodnocení politik rozvoje členských států na základě růstu konkurenceschopnosti a vytváření nových trvalých a vysoce kvalitních pracovních míst;

13.    národní politiky zaměstnanosti a cíl snížení chudoby by měly být zahrnuty do srovnávacích tabulek a hodnoceny odbornými orgány Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO), zejména Výborem pro zaměstnanost a Výborem pro sociální ochranu;

14.    vyzývá útvary Rady EPSCO a Rady ECOFIN a jejich příslušné pracovní skupiny k posílení spolupráce, mimo jiné tím, že budou pořádat společné schůze dvakrát ročně, aby bylo zajištěno skutečné propojení jejich politik;

15.    doplnit srovnávací tabulku alternativními ukazateli, které popíšou růst a zhodnotí, zda jsou plněny cíle stanovené strategií Evropa 2020;

16.    vytvořit skupinu na vysoké úrovni, které bude předsedat Komise a která bude odpovědná za vypracování strategického a pragmatického přístupu s cílem harmonizovat pravidla pro boj proti sociálnímu podvodu, tj. proti veškerému záměrnému jednání usilujícímu o získání neoprávněných výhod s úmyslem obejít zákon;

Posílení pravidel Paktu o stabilitě a růstu (PSR)

17.    zavést systém pobídek a také sankcí, který neohrozí demokratickou účast všech členských států na rozhodovacím procesu , a současně důkladně posoudit sociální dopady tohoto systému; použít rozpočet EU jako doplňkový pákový efekt s cílem zajistit soulad s hlavními makroekonomickými podmínkami, tento systém sankcí by však neměl zahrnovat rozpočtové položky zaměřené na zlepšení kvalifikace, zaměstnanosti a sociálních podmínek zaměstnanců, zejména Evropský sociální fond (ESF) a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), ani vzdělávací a výměnné programy jako např. Erasmus a Leonardo; tento systém by měl navíc jasně rozlišovat mezi prostředky, které jsou přiděleny do vnitrostátních rozpočtů, a prostředky, které jsou určeny jednotlivým zaměstnancům a občanům;

Regulace finančního trhu

18.    stimulovat přijímání opatření na podporu dlouhodobé investiční politiky a řádné politiky odměňování, které se zaměřují na dlouhodobý udržitelný růst a vytváření kvalitních pracovních míst, a nikoli na krátkodobé zisky, a zamezit postupům ve finančním odvětví, zejména v bankách a některých společnostech kótovaných na burze, ve kterých jsou odměny neúměrně vysoké a jež jsou založeny na získávání krátkodobých zisků tím, že vytvářejí vysoce rizikové obchodní modely, které poškozují zaměstnance a střadatele a také finanční stabilitu evropských trhů; takové iniciativy by měly být uplatňovány v celém finančním odvětví;

19.    posílit právní nástroje, které umožní v podnicích navázat sociální dialog, a to zejména se zástupci zaměstnanců, aby byli zaměstnanci plně informováni hlavně o finančních otázkách a aby byla rozhodnutí přijímána ve vzájemné shodě;

Zvýšení spolehlivosti statistických údajů EU

20. zajistit, aby na úrovni Unie byly k dispozici a byly rychleji vypracovávány statistiky a údaje o zaměstnanosti a sociální situaci, které jsou pro navržený rámec řízení relevantní.  

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

30.9.2010

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

35

6

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Pervenche Berès, Milan Cabrnoch, David Casa, Alejandro Cercas, Ole Christensen, Derek Roland Clark, Sergio Gaetano Cofferati, Tadeusz Cymański, Frédéric Daerden, Proinsias De Rossa, Frank Engel, Sari Essayah, Ilda Figueiredo, Pascale Gruny, Marian Harkin, Roger Helmer, Nadja Hirsch, Vincenzo Iovine, Danuta Jazłowiecka, Ádám Kósa, Jean Lambert, Olle Ludvigsson, Elizabeth Lynne, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Csaba Őry, Siiri Oviir, Rovana Plumb, Konstantinos Poupakis, Sylvana Rapti, Licia Ronzulli, Elisabeth Schroedter, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Traian Ungureanu

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Georges Bach, Edite Estrela, Kinga Göncz, Richard Howitt, Gesine Meissner, Csaba Sógor, Emilie Turunen, Gabriele Zimmer

STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (29. 9. 2010)

pro Hospodářský a měnový výbor

obsahující doporučení Komisi ke zlepšení rámce správy ekonomických záležitostí a stability v Unii, zejména v eurozóně
(2010/2099(INI))

Navrhovatel: António Fernando Correia De Campos

(Podnět – článek 42 jednacího řádu)

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor:

–   aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vzhledem k tomu, že dokončení vnitřního trhu, jak je doporučeno v Montiho zprávě[1]1, má zásadní význam pro řádnou správu ekonomických záležitostí v Evropě (nový bod odůvodnění);

2.  vzhledem k tomu, že základní podmínkou ekonomické a sociální stability je udržitelný hospodářský růst (bod odůvodnění E);

3.  vzhledem k tomu, že jakékoli zlepšení hospodářského dohledu a správy ekonomických záležitostí se musí zakládat na přesných, spolehlivých a srovnatelných statistických údajích týkajících se příslušných hospodářských politik a situace dotčených členských států (bod odůvodnění I);

4.  vzhledem k tomu, že je třeba posílit koherenci krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých veřejných investic, a vzhledem k tomu, že tyto investice – zejména investice do infrastruktury – je třeba účinně využívat a vyhrazovat pro plnění cílů strategie Evropa 2020, a to především pokud se týkají výzkumu a vývoje, inovací a vzdělávání, neboť je třeba posílit konkurenceschopnost, zvýšit produktivitu, vytvářet pracovní příležitosti a posílit jednotný trh (bod odůvodnění M);

–   aby do přílohy svého návrhu usnesení začlenil tato doporučení:

5.  vytvořit rozšířený rámec pro analytický dohled (včetně souboru ukazatelů se specifickými hodnotami, jež spustí včasné varování), který bude transparentní, bude disponovat vhodnými metodologickými nástroji a umožní účinný mnohostranný dohled na základě klíčových ekonomických ukazatelů (reálných i nominálních), jež mohou mít vliv na stav konkurenceschopnosti a k nimž patří mimo jiné: míra růstu, skladba vnitrostátního hrubého domácího produktu (HDP), míra zaměstnanosti, vývoj reálných směnných kurzů, vývoj nákladů na pracovní sílu, vývoj běžného účtu / platební bilance, růst úvěrů, tvorba a příliv kapitálu, vývoj produktivity, vývoj na trzích s aktivy (včetně trhů se soukromým dluhem a trhů s nemovitostmi) a investice do výzkumu a vývoje vyčíslené v procentech HDP; pro ukazatele zahrnuté do tohoto souboru by měly být definovány výstražné prahové hodnoty (doporučení č. 1 druhá odrážka);

6.  pověřit Komisi vypracováním náležitých analytických nástrojů a shromažďováním odborných znalostí s cílem důkladně prozkoumat důvody setrvalých rozdílných vývojových tendencí v eurozóně, včetně dopadu společných politik na různé hospodářské systémy v jejím rámci (doporučení č. 1 odrážka 3a (nová));

7.  zavést společná pravidla pro aktivnější používání hlavních směrů hospodářských politik jako klíčového nástroje pro hospodářské vedení, dohled a specifická doporučení jednotlivým členským státům v souladu se strategií Evropa 2020, jež se soustředí na růst, strukturální reformy, produktivitu a konkurenceschopnost a přitom budou zohledňovat vzájemné sbližování i vzdalování členských států a posilování relativních konkurenčních výhod členských států (doporučení č. 1 čtvrtá odrážka; vypuštění poslední části);

8.  zavést „unijní semestr“ týkající se integrovaných hlavních směrů na vnitrostátní i unijní úrovni, který poskytne prostor pro širší diskuse o finančních otázkách a o hospodářské situaci Unie i pro konzultace se sociálními partnery na úrovni Unie a posílí makroekonomický sociální dialog, a tím umožnit opravdové a včasné zapojení všech zúčastněných stran (doporučení č. 1 odrážka 7);

9.  počátkem roku zahájit „unijní semestr“ horizontálním přezkumem, v jehož rámci by Evropská rada na základě analytických údajů Komise určila hlavní hospodářské problémy Unie a eurozóny a formulovala strategické pokyny pro politiky; členské státy by závěry tohoto horizontálního přezkumu zohlednily při přípravě programů stability, konvergenčních programů a vnitrostátních programů reforem (doporučení č. 1 odrážka 9a (nová));

10. vydat souběžně programy stability, konvergenční programy a vnitrostátní programy reforem, aby mohl být růst a fiskální dopad reforem zohledněn v ročních a víceletých rozpočtových strategiích a cílech jednotlivých členských států v souladu s vnitrostátními pravidly a postupy (doporučení č. 1 desátá odrážka);

11. před přijetím politik plánovaných v programech stability a konvergenčních programech na vnitrostátní úrovni zavést důkladnější hodnocení těchto programů z hlediska jejich provázanosti s cíli ostatních členských států a s cíli Unie (doporučení č. 1 jedenáctá odrážka);

12. stanovit požadavek, aby členské státy poskytovaly dodatečné informace v případech, kdy vyvstanou vážné obavy, že prováděné politiky mohou ohrozit hladké fungování vnitřního trhu, hospodářskou a měnovou unii nebo cíle stanovené Unií, zejména v rámci strategie Evropa 2020 (doporučení č. 1 sedmnáctá odrážka);

13. za účelem snazšího přijímání opatření v rámci včasného varování a s ohledem na jejich progresivní uplatňování zavést předem stanovené preventivní pobídky, o nichž rozhodne Komise (doporučení č. 2 sedmá odrážka; částečně vypuštěna);

14. provést nutné změny interního rozhodovacího postupu Komise, které zajistí efektivní a rychlé provedení uvedených preventivních sankcí (doporučení č. 2 devátá odrážka; částečně vypuštěna);

15. vytvořit pro eurozónu zvláštní rámec intenzivnějšího dohledu zaměřený na nadměrnou makroekonomickou divergenci, cenovou konkurenceschopnost, reálné směnné kurzy, růst úvěrů a vývoj běžného účtu dotčených členských států a investice do výzkumu a vývoje vyčíslené v procentech HDP (doporučení č. 3 první odrážka);

16. vynechat toto doporučení: „posílit sekretariát a kabinet předsedy Euroskupiny“ (vypuštění doporučení č. 3 třetí odrážky);

17. Zřídit program s cílem omezit škody a zajistit finanční oživení za mimořádných okolností, kdy je třeba očekávat vysoké riziko (doporučení č. 4, nadpis)

18. posoudit z dlouhodobé perspektivy proveditelnost (povahu, rizika a výhody) zavedení takového systému, v jehož rámci se budou moci členské státy podílet na emisi společných státních dluhopisů, pokud splňují předem stanovená zvláštní kritéria (doporučení č. 5 první odrážka);

19. v úzké spolupráci s Evropskou investiční bankou (EIB) upevnit a aktualizovat – s ohledem na cíle strategie Evropa 2020 – politiku soudržnosti Unie, aby se tak zmenšily strukturální nedostatky a zvýšila konkurenceschopnost hospodářsky slabších nejodlehlejších regionů, zejména tím, že se usnadní řešení finančních potřeb malých a středních podniků a jejich úspěšné působení na vnitřním trhu;

20. posílit jednotný trh podporou elektronického a mezinárodního obchodu, zjednodušit

     on-line platební postupy a harmonizovat fiskální nástroje jako způsob, jak zvýšit důvěru spotřebitelů v evropské hospodářství (doporučení č. 5 nová odrážka);

21. nepolevovat v úsilí o koordinaci daní v EU (doporučení č. 5 nová odrážka);

22. zároveň zajistit soulad vnitrostátních rozpočtových harmonogramů a v rámci „unijního semestru“ lepší koordinaci činnosti Evropského parlamentu, jehož rozpočtové pravomoci byly posíleny, s činností vnitrostátních parlamentů; Rada a Komise by měly konzultovat s Evropským parlamentem hlavní směry hospodářských politik, politik zaměstnanosti a ukazatele, které slouží jako základ pro vnitrostátní reformní programy;

23. Legislativní akt, který má být přijat, by měl posílit mandát Komise (Eurostatu), pokud jde o audit vnitrostátních statistik s významem pro podávání zpráv o veřejných financích (doporučení č. 7, úvod).

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

29.9.2010

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

18

14

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Pablo Arias Echeverría, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, António Fernando Correia De Campos, Jürgen Creutzmann, Christian Engström, Małgorzata Handzlik, Malcolm Harbour, Iliana Ivanova, Philippe Juvin, Alan Kelly, Eija-Riitta Korhola, Edvard Kožušník, Kurt Lechner, Toine Manders, Hans-Peter Mayer, Gianni Pittella, Mitro Repo, Robert Rochefort, Zuzana Roithová, Heide Rühle, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Laurence J.A.J. Stassen, Catherine Stihler, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Kyriacos Triantaphyllides, Emilie Turunen

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Ashley Fox, Anna Hedh, Constance Le Grip, Morten Løkkegaard, Sylvana Rapti, Oreste Rossi, Olga Sehnalová, Wim van de Camp

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Karin Kadenbach

  • [1] 1 Nová strategie pro jednotný trh – ve službách evropského hospodářství a společnosti, zpráva profesora Maria Montiho pro předsedu Evropské komise, 9. května 2010.

STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti (7. 9. 2010)

pro Hospodářský a měnový výbor

obsahující doporučení Komisi ke zlepšení rámce stability a správy ekonomických záležitostí v Unii, zejména v eurozóně
(2010/2099(INI))

Navrhovatel: Ramón Jáuregui Atondo

(Podnět – článek 42 jednacího řádu)

NÁVRHY

Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor,

–   aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.        bod odůvodnění J a (nový)

vzhledem k tomu, že se orgány musí připravit na případnou nutnost revidovat smlouvy,

2.        bod odůvodnění J b (nový)

vzhledem k tomu, že článek 48 Smlouvy o EU Evropskému parlamentu poskytuje pravomoc předkládat návrhy na revizi smluv,

3.        odst. 2 písm. a (nové)

žádá Komisi, aby vedle opatření, která mohou a musí být urychleně přijata v rámci stávajících smluv, zahájila reflexi o institucionálních změnách, jež by mohly být nezbytné k zavedení komplexní a účinné správy ekonomických záležitostí,

4.        odst. 3 písm. a (nové)

žádá příslušný výbor, aby připravil zprávu o ústavních aspektech spojených se zavedením správy ekonomických záležitostí, jež je nezbytná pro dobré fungování a životaschopnost měnové unie, a plně přitom zohlednil rozhodnutí, která budou přijata v návaznosti na činnost pracovní skupiny Evropské rady pro správu ekonomických záležitostí,

–   aby do přílohy k návrhu usnesení začlenil následující doporučení:

Doporučení 8 a (nové): Reflexe o institucionálních změnách nezbytných pro komplexní a účinnou správu ekonomických záležitostí

     Souběžně s opatřeními, která mohou a musí být co nejrychleji přijata v rámci stávajícího institucionálního rámce, zahájit reflexi, a zjistit tak omezení tohoto rámce a odstranit překážky bránící reformě smluv, jež by umožnila zavedení mechanismů a struktur nezbytných pro komplexní a účinnou správu ekonomických záležitostí i skutečnou makroekonomickou konvergenci členských států eurozóny a EU obecně.

Doporučení 8 b (nové): Reflexe o nových meziparlamentních postupech pro komplexní a účinnou správu ekonomických záležitostí

Je vhodné zajistit lepší koordinaci činností Evropského parlamentu, jehož rozpočtové pravomoci byly posíleny, s činnostmi jednotlivých národních parlamentů.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

6.9.2010

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Carlo Casini, Andrew Duff, Matthias Groote, Roberto Gualtieri, Zita Gurmai, Gerald Häfner, Stanimir Ilchev, Ramón Jáuregui Atondo, Constance Le Grip, David Martin, Paulo Rangel, Algirdas Saudargas, György Schöpflin, József Szájer, Søren Bo Søndergaard, Indrek Tarand, Rafał Trzaskowski, Guy Verhofstadt

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Enrique Guerrero Salom, Íñigo Méndez de Vigo, Vital Moreira, Helmut Scholz

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

5.10.2010

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

32

6

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Slavi Binev, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Nikolaos Chountis, George Sabin Cutaş, Leonardo Domenici, Derk Jan Eppink, Diogo Feio, Elisa Ferreira, José Manuel García-Margallo y Marfil, Jean-Paul Gauzès, Sven Giegold, Sylvie Goulard, Liem Hoang Ngoc, Gunnar Hökmark, Othmar Karas, Wolf Klinz, Jürgen Klute, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Philippe Lamberts, Astrid Lulling, Hans-Peter Martin, Arlene McCarthy, Ivari Padar, Anni Podimata, Antolín Sánchez Presedo, Olle Schmidt, Edward Scicluna, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Ivo Strejček, Marianne Thyssen, Ramon Tremosa i Balcells, Corien Wortmann-Kool

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Pervenche Berès, David Casa, Sari Essayah, Thomas Händel, Danuta Maria Hübner, Arturs Krišjānis Kariņš, Thomas Mann, Pablo Zalba Bidegain