ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni
27.10.2010 - (KOM(2010)0358 – C7‑0162/2010 – 2010/0192(COD)) - ***I
Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
Zpravodaj: Agustín Díaz de Mera García Consuegra
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni
(KOM(2010)0358 – C7‑0162/2010 – 2010/0192(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0358),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 77 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0162/2010),
– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 55 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A7‑0294/2010),
1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;
2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
3. pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – odst. 2 Nařízení (ES) č. 539/2001 Příloha II – část 4 (nová) | |||||||||||||||||||
|
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
I – OBECNÉ OTÁZKY
Nařízení (ES) č. 539/2001 stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic Unie vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni.
Rozhodnutí vztahující se na třetí země, jejichž státní příslušníci podléhají vízové povinnosti, bylo přijato na základě posouzení situace v každé jednotlivé dotčené zemi, přičemž bylo zohledněno nedovolené přistěhovalectví, veřejný pořádek a otázky bezpečnosti, vnější vztahy EU, územní soudržnost a zásada vzájemnosti.
Vzhledem k tomu, že tato kritéria s velkou pravděpodobností v průběhu času podléhají změnám, právní rámec Společenství počítá s přezkumem tak, aby mohla být zrušena vízová povinnost v zemích, ve kterých dochází k pozitivnímu vývoji, pokud jde o výše zmíněné aspekty.
Posouzení může fungovat také opačným směrem a vést k zavedení vízové povinnosti pro země, kde dochází ve vztahu k výše zmíněným skutečnostem k nepříznivému vývoji, nebo pro země, které zavedou vízovou povinnost pro státní příslušníky jednoho nebo více členských států.
Členské státy poskytují Evropské komisi pomoc s přezkumem seznamů. Jsou rovněž odpovědné za určení třetích zemí, které by měly být zahrnuty na pozitivním seznamu a které na seznamu negativním. Komise vydává svá zjištění na základě informací předložených členskými státy a na základě hodnotných údajů, které poskytlo Středisko pro informace a diskusi v oblasti hranic a přistěhovalectví (CIREFI).
II – PŘEVEDENÍ TCHAJ-WANU NA POZITIVNÍ SEZNAM (ZRUŠENÍ VÍZOVÉ POVINNOSTI)
Návrh nařízení, kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001, nepředstavuje precedens a nejsou jím dotčeny jiné situace v rámci evropského kontinentu.
Cílem návrhu je vytvořit společnou přistěhovaleckou politiku a zároveň pomoci zlepšit obchodní vztahy mezi Evropskou unií a Tchaj-wanem.
Politický a hospodářský kontext
V průběhu několika posledních desetiletí prochází Tchaj-wan důležitým procesem demokratizace. Politické změny zavedené během 80. let 20. století vyvrcholily prvními přímými prezidentskými volbami, které se konaly roku 1996.
Institucionální reformy, dynamická občanská společnost a dodržování občanských svobod a práv od té doby přispívají k podpoře politické stability na Tchaj-wanu.
Nejvyšším představitelem Tchaj-wanu je prezident, který – jak již bylo uvedeno – je občany volen na základě všeobecného hlasování na období čtyř let. Prezident jmenuje premiéra, jehož úkolem je sestavit tchajwanskou vládu a jmenovat ministry, kteří vytvoří vládní kabinet.
V současnosti představuje zákonodárnou moc ostrova Legislativní dvůr (Yuan), který se skládá ze 133 zákonodárců. Ti jsou vybíráni prostřednictvím volebního systému podle jednotlivých volebních obvodů o dvou hlasech, jedním z nichž se volí kandidát za obvod a druhým politická strana. Funkční období trvá čtyři roky.
Z hlediska hospodářství zaznamenal Tchaj-wan během posledních 60 let podstatný růst. Jeho příjem na hlavu je jedním z nejvyšších na světě (30 100 USD). V červenci 2010 dosáhla míra nezaměstnanosti 5,2 %, což je hluboko pod evropským průměrem, který činil ve stejném měsíci 10,1 %.
V roce 1950 byl Tchaj-wan chudší než Ghana, Uganda a Konžská demokratická republika. Do roku 1960 byl více závislý na vývozech komodit než země, jako je Keňa, Jihoafrická republika a Libanon. Dnes tvoří produkty vyráběné na Tchaj-wanu více než 97 % vývozu země.
Podle údajů zveřejněných Mezinárodním měnovým fondem (MMF) v roce 2009 se Tchaj-wanské hospodářství nacházelo na 25. pozici na světě, přičemž jeho HDP činil 379 miliard USD. Během prvního čtvrtletí roku 2010 dosáhl hospodářský růst 13,27 %, přičemž v prvním pololetí téhož roku dosáhla obchodní bilance přebytku ve výši 12,1 miliard USD.
Evropská unie a Tchaj-wan udržují důležité hospodářské a obchodní vztahy a spolupracují v oblasti výzkumu, vědy, technologie, vzdělání, kultury a životního prostředí. Tchaj-wan je čtvrtým největším obchodním partnerem EU v Asii a EU je největším zahraničním investorem na Tchaj-wanu. Objem obchodní výměny mezi členskými státy a Tchaj-wanem dosáhl v roce 2008 47 miliard USD.
Vízová politika
Z důvodů jasně vyplývajících z uvedených faktů je míra čisté migrace pouhých 0,15 %.
V důsledku toho není moc pravděpodobné, že by se Evropská unie musela zabývat nelegálními přistěhovalci z Tchaj-wanu. Podle údajů Komise se v období 2006–2008 v celé Evropské unii nacházelo pouze 45 nelegálních přistěhovalců z Tchaj-wanu.
Pokud jde o bezpečnost cestovních dokladů, splňují tchajwanské elektronické pasy všechny předpisy stanovené Mezinárodní organizací pro civilní letectví. Jsou rovněž vyrobeny za použití dalších moderních technik znesnadňujících padělání. Ověřování se provádí za pomoci elektronických certifikačních systémů. Údaje o pasu jsou uloženy na mikročipech a lze je číst za použití zařízení založených na radiových frekvencích. Uchovávají se následující údaje: křestní jméno a příjmení (v angličtině a čínštině), datum a místo narození, číslo dokladu, datum vypršení platnosti a fotografie obličeje držitele.
V současnosti vlastní pas vydaný tchajwanskými úřady přibližně 60 000 lidí, kteří žijí v zámoří a nemají na Tchaj-wanu trvalou adresu. Lidé v této situaci nevlastní žádný typ tchajwanského průkazu totožnosti, což znamená, že pokud chtějí cestovat na Tchaj-wan, musí požádat národní imigrační úřad o zvláštní povolení. Z toho proto vyplývá, že pokud tchajwanské úřady požadují, aby tito lidé měli povolení ke vstupu, měla by Evropská unie zachovat podobný přístup.
Vízum představuje způsob legalizace vstupu lidí do země nebo návštěvy. Nejedná se přitom o státní příslušníky dané země a ani v ní tyto osoby nemají trvalou adresu. Jde o účinný způsob jak zabránit tomu, aby lidé nelegálně vstupovali do země nebo v ní pobývali. Země původu nelegálních přistěhovalců a tranzitní země, přes které cestují, obvykle podléhají vízové povinnosti, ačkoliv to není oprávněné u zemí, které vykazují velmi nízkou míru přistěhovalectví.
Na základě toho členské státy jako např. Spojené království a Irsko zrušily vízovou povinnosti pro občany Tchaj-wanu (Spojené království v březnu 2009 a Irsko v červenci 2009). Další země včetně Japonska, Jižní Korey, Singapuru a Nového Zélandu tuto povinnost rovněž zrušily.
Poslední členské státy, jejichž státní příslušníci musejí mít pro vstup na území Tchaj-wanu vízum, jsou Kypr, Rumunsko a Bulharsko. Tchajwanské úřady se však zavázaly k formálnímu zajištění úplného zrušení víz ve prospěch uvedených států k 11. listopadu 2010. Je proto nezbytně nutné tento závazek dodržet.
Závěr
Tchaj-wan nepředstavuje pro Unii žádnou hrozbu ve smyslu nelegálního přistěhovalectví nebo veřejné bezpečnosti.
Zrušení vízové povinnosti pro Tchaj-wan zlepší obchodní vztahy s EU, posílí úzkou spolupráci v oblasti kultury, vzdělání, životního prostředí a výzkumu a podpoří na obou stranách cestovní ruch.
EU by měla zrušit vízovou povinnost pro Tchaj-wan z důvodu regionální soudržnosti, vzhledem k tomu, že Tchaj-wan již odstranil tuto povinnost pro další země a subjekty ze stejné části světa, které mají podobné ekonomiky, jako např. Hongkong, Macao, Japonsko, Jižní Korea a Singapur.
Nutnost, aby opatření ze strany EU bylo přiměřené a založené na zásadě vzájemnosti, je důvodem pro návrh na změnu nařízení (ES) č. 539/2001. Je rovněž nezbytné, aby Tchaj-wan formálně oznámil, že zrušil před koncem roku 2010 vízovou povinnost pro Bulharsko, Kypr a Rumunsko.
Zrušení vízové povinnosti pro vstup do EU se nebude vztahovat na osoby, které jsou držiteli tchajwanského pasu bez čísla průkazu totožnosti.
Převedení Tchaj-wanu na pozitivní seznam je vhodným krokem, který je v souladu s nedávnými rozhodnutími EU v této oblasti.
III – PŘEVEDENÍ DALŠÍCH TŘETÍCH ZEMÍ
Komise nepovažuje za odůvodněné převést na pozitivní seznam tyto země nebo území: Trinidad a Tobago, Svatá Lucie, Svatý Vincenc a Grenadiny, Belize, Dominika, Grenada, Marshallovy ostrovy, Mikronésie a Palau.
Příslušné žádosti byly předloženy buď jen jedním členským státem nebo v několika případech dvěma členskými státy. Omezená podpora ze strany Rady spolu s hodnocením Komise na základě hospodářské a bezpečnostní situace, riziko nelegálního přistěhovalectví a zásada regionální soudržnosti a vzájemnosti zřejmě nepřispějí k tomu, aby bylo těmto žádostem vyhověno.
IV – SEVERNÍ MARIANY
Společenství Severní Mariany je území, které je politicky přidruženo k USA. Skládá se ze 14 ostrovů Severní Mariany, které se nacházejí mezi Havajskými ostrovy a Filipínami. Má 82 459 obyvatel.
Severní Mariany své politické vztahy s USA formalizovaly v roce 1975. Funguje zde prezidentský systém a zastupitelská pluralitní demokracie, kde nejvýše postavenou osobou je guvernér. Hlavou státu je prezident Spojených států. Federální fondy společenství jsou řízeny Úřadem pro ostrovní záležitosti v rámci ministerstva vnitra USA.
Občané Společenství Severní Mariany jsou proto občany USA.
Příloha I nařízení (ES) č. 539/2001 obsahuje odkaz „Severní Mariany“, kterým se ruší vízová povinnost pro občany těchto ostrovů. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a v zájmu politické soudržnosti v rámci EU by tento odkaz měl být zrušen.
STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci (6. 10. 2010)
pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni
(KOM(2010)0358 – C7‑0162/2010 – 2010/0192(COD))
Navrhovatel: Andrey Kovatchev
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Hlavním účelem této změny návrhu nařízení (ES) č. 539/2001 je osvobodit držitele tchajwanských pasů od vízové povinnosti při vstupu do EU.
Jak bylo velmi podrobně popsáno v návrhu Komise, má být osvobození od vízové povinnosti v zásadě podpořeno vzhledem k tomu, že úroveň hospodářského rozvoje, vzdělání a demokratické správy Tchaj-wanu je srovnatelná se státy OECD v dané oblasti – Jižní Koreou a Japonskem.
Je třeba připomenout, že EU a její členské státy dodržují „politiku jedné Číny“ a neuznávají Tchaj-wan jako nezávislý suverénní stát, ale obchodní (Tchaj-wan je členem WTO), kulturní a osobní vztahy jsou aktivní. Evropský parlament i nadále podporuje účast Tchaj-wanu v mezinárodních organizacích. Vízové ani konzulární režimy nebo režimy soukromého práva se nedotýkají postojů ke statutu území podle mezinárodního práva veřejného.
Po desetiletích napětí je aktuální politické klima mezi současnou tchajwanskou vládou a Čínskou lidovou republikou velmi pozitivní, jelikož byly zavedeny přímé lety a v Tchajwanském průlivu probíhá v nebývalé míře obchodní výměna a pohyb osob, což otevírá prostor pro bezproblémové provedení tohoto opatření.
V současné době mají občané všech členských států EU s výjimkou Bulharska, Kypru a Rumunska a občané zemí v schengenském prostoru, které nejsou členy EU, s Tchaj-wanem oboustranně bezvízový režim.
Tchajwanská vláda se zavázala, že do konce roku 2010 zruší vízovou povinnost zbývajícím třem zemím EU, a přestože vítáme záměr tchajwanské vlády zavést bezvízový režim se všemi 27 členskými státy, očekáváme, že k tomu dojde před přijetím tohoto opatření EU.
Zahrnutí dalšího území – malého souostroví Severní Mariany, které je přidruženo ke Spojeným státům americkým a má méně než 90 000 obyvatel, jež jsou držiteli pasu Spojených států amerických – do návrhu má odstranit nepřesnost v současném znění nařízení, které se již vztahuje na nedaleký Guam, který má stejný politický status a podobné demografické charakteristiky.
******
Výbor pro zahraniční věci vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jakožto příslušný výbor, aby navrhl schválení návrhu Komise.
POSTUP
Název |
Změna nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni |
|||||||
Referenční údaje |
KOM(2010)0358 – C7-0162/2010 – 2010/0192(COD) |
|||||||
Příslušný výbor |
LIBE |
|||||||
Výbor, který zaujal stanovisko Datum oznámení na zasedání |
AFET 9.9.2010 |
|
|
|
||||
Navrhovatel Datum jmenování |
Andrey Kovatchev 15.9.2010 |
|
|
|||||
Projednání ve výboru |
20.9.2010 |
|
|
|
||||
Datum přijetí |
5.10.2010 |
|
|
|
||||
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
30 3 0 |
||||||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Gabriele Albertini, Frieda Brepoels, Andrzej Grzyb, Heidi Hautala, Anneli Jäätteenmäki, Ioannis Kasoulides, Tunne Kelam, Nicole Kiil-Nielsen, Andrey Kovatchev, Wolfgang Kreissl-Dörfler, Vytautas Landsbergis, Krzysztof Lisek, Mario Mauro, Kyriakos Mavronikolas, Francisco José Millán Mon, María Muñiz De Urquiza, Norica Nicolai, Raimon Obiols, Kristiina Ojuland, Pier Antonio Panzeri, Ioan Mircea Paşcu, Alojz Peterle, Libor Rouček, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Adrian Severin, Ernst Strasser, Boris Zala |
|||||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Nikolaos Chountis, Evgeni Kirilov, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Dominique Vlasto |
|||||||
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování |
Marie-Christine Vergiat |
|||||||
POSTUP
Název |
Změna nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni |
|||||||
Referenční údaje |
KOM(2010)0358 – C7-0162/2010 – 2010/0192(COD) |
|||||||
Datum predložení EP |
5.7.2010 |
|||||||
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
LIBE 8.7.2010 |
|||||||
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
AFET 9.9.2010 |
|
|
|
||||
Zpravodaj(ové) Datum jmenování |
Agustín Díaz de Mera García Consuegra 2.9.2010 |
|
|
|||||
Datum přijetí |
26.10.2010 |
|
|
|
||||
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
47 1 0 |
||||||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Sonia Alfano, Rita Borsellino, Emine Bozkurt, Simon Busuttil, Carlos Coelho, Cornelis de Jong, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Cornelia Ernst, Tanja Fajon, Hélène Flautre, Kinga Gál, Kinga Göncz, Nathalie Griesbeck, Sylvie Guillaume, Ágnes Hankiss, Salvatore Iacolino, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Juan Fernando López Aguilar, Clemente Mastella, Véronique Mathieu, Nuno Melo, Louis Michel, Claude Moraes, Jan Mulder, Georgios Papanikolaou, Carmen Romero López, Judith Sargentini, Birgit Sippel, Csaba Sógor, Rui Tavares, Valdemar Tomaševski, Wim van de Camp, Axel Voss, Renate Weber, Tatjana Ždanoka |
|||||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Alexander Alvaro, Edit Bauer, Andrew Henry William Brons, Anna Maria Corazza Bildt, Nadja Hirsch, Monika Hohlmeier, Franziska Keller, Ádám Kósa, Wolfgang Kreissl-Dörfler, Petru Constantin Luhan, Mariya Nedelcheva, Joanna Senyszyn, Cecilia Wikström |
|||||||
Datum předložení |
28.10.2010 |
|||||||