ZPRÁVA k dopadu reklamy na chování spotřebitelů

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (1. 10. 2010)

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

23. 11. 2010 - (2010/2052(INI))

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
Zpravodaj: Philippe Juvin

Postup : 2010/2052(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A7-0338/2010

Předložené texty :

A7-0338/2010

Rozpravy :

PV 13/12/2010 - 21
CRE 13/12/2010 - 21

Hlasování :

PV 15/12/2010 - 9.9
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0484

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

k dopadu reklamy na chování spotřebitelů

(2010/2052(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu (dále jen „směrnice o nekalých obchodních praktikách“)[1],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě[2],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (dále jen „směrnice o audiovizuálních mediálních službách“)[3],

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (dále jen „nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele“)[4],

– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie[5], především její články 7 (respektování soukromého a rodinného života) a 8 (ochrana osobních údajů),

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[6],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací[7],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu[8],

– s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2010 o ochraně spotřebitele[9],

– s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2010 o hodnotící zprávě o vnitřním trhu[10],

– s ohledem na své usnesení ze dne 13. ledna 2009 o provádění, uplatňování a prosazování směrnice 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a směrnice 2006/114/ES o klamavé a srovnávací reklamě[11],

– s ohledem na své usnesení ze dne 18. listopadu 2008 o hodnotící zprávě o spotřebitelských trzích[12],

– s ohledem na své usnesení ze dne 3. září 2008 o vlivu marketingu a reklamy na rovnost mužů a žen[13],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. ledna 2009 nazvané „Sledování spotřebitelských výsledků na jednotném trhu: druhé vydání hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích“ (KOM(2009)0025) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Druhá hodnotící zpráva o spotřebitelských trzích“ (SEK(2009)0076),

– s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 29. března 2010 nazvaný „Hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích – spotřebitelé „doma“ na vnitřním trhu – monitorování integrace maloobchodního vnitřního trhu a vyhodnocení spotřebitelského prostředí v členských státech“(SEK(2010)0385),

– s ohledem na zprávu o ochraně spotřebitele na vnitřním trhu, kterou Komise zveřejnila v říjnu 2008 ve zvláštním vydání Eurobarometru č. 298,

– s ohledem na rozbor zabývající se postoji k přeshraničnímu prodeji a ochraně spotřebitele, který Komise zveřejnila v březnu 2010 v tzv. „flash“ Eurobarometru č. 282,

– s ohledem na „Evropský přístup k mediální gramotnosti v digitálním prostředí“ (KOM(2007)0833),

– s ohledem na obecné pokyny Komise k uplatňování směrnice o nekalých obchodních praktikách (SEK(2009)1666),

– s ohledem na stanovisko 2/2010 o internetové reklamě založené na chování spotřebitelů, které dne 22. června 2010 přijala pracovní skupina pro ochranu údajů zřízená podle článku 29,

– s ohledem na stanovisko 5/2009 o internetových sociálních sítích, které dne 12. června 2009 přijala pracovní skupina pro ochranu údajů zřízená podle článku 29,

– s ohledem na sdělení francouzské Národní komise pro informační technologie a svobody (CNIL) ze dne 5. února 2009 nazvané „cílená reklama na internetu“,

– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a na stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0338/2010),

A. vzhledem k tomu, že reklama posiluje hospodářskou soutěž a konkurenceschopnost, má tendenci omezovat zneužívání dominantního postavení a podněcuje inovace na vnitřním trhu, a že má tudíž pozitivní dopady pro spotřebitele, zejména pokud jde o rozmanitost výběru, snižování cen a poskytování informací o nových výrobcích,

B. vzhledem k tomu, že reklama je pro dynamické a konkurenceschopné prostředí sdělovacích prostředků významným a často klíčovým zdrojem příjmů a že podporuje rozmanitý a nezávislý tisk v Evropě,

C. vzhledem k tomu, že některé reklamní techniky nicméně mohou mít negativní vliv na vnitřní trh a spotřebitele (následkem nekalých praktik, „zamoření“ veřejného a soukromého prostoru, cíleného zaměření na osoby, překážek bránících vstupu na trh a narušování vnitřního trhu),

D. vzhledem k tomu, že je i nadále nezbytné bojovat s nekalými obchodními praktikami v odvětví reklamy, neboť jsou i nadále časté, jak o tom svědčí zvláštní vydání Eurobarometru č. 29,

E. vzhledem k významnému dopadu, který má vývoj komunikační technologie v oblasti reklamy, zejména prostřednictvím rozvoje internetu, sociálních sítí, fór a blogů, rostoucí mobility uživatelů a rozvoje digitálních produktů,

F. vzhledem k tomu, že v návaznosti na určité znechucení spotřebitelů způsobené množstvím reklamních spotů se v současnosti objevuje snaha využívat nové komunikační technologie k šíření zpráv za obchodním účelem, i když tyto zprávy nebyly jako takové označeny, což znamená, že mohou klamat spotřebitele,

G. vzhledem k tomu, že rozvoj nových reklamních praktik na internetu a prostřednictvím mobilních telefonů vede k celé řadě problémů, které je vhodné řešit s cílem zaručit vysokou úroveň ochrany uživatelů,

H. vzhledem k tomu, že reklama na internetu má důležitou úlohu z hlediska ekonomiky, zejména prostřednictvím financování bezplatných služeb, a že se překvapivě rychle rozšířila,

I. vzhledem k tomu, že cílená reklama (vycházející z kontextu, upravená podle uživatele a jeho chování), jež má být údajně přizpůsobená zájmům internetových uživatelů, je vážným útokem na ochranu soukromého života, pokud zahrnuje sledování jednotlivců (prostřednictvím cookies, vytváření profilů a zeměpisného zaměření) a spotřebitel k ní nedal předběžný, svobodný a výslovný souhlas,

J. vzhledem k tomu, že upravování reklamních zpráv podle uživatele nesmí vést k rozvoji reklamy pronikající do soukromí, která porušuje právní předpisy o ochraně osobních údajů a soukromého života,

K. vzhledem k tomu, že je třeba zvlášť chránit některé skupiny osob, které jsou považovány za obzvláště zranitelné z důvodu mentálního, fyzického nebo psychologického postižení, věku či důvěřivosti, jako jsou děti, mladiství, senioři nebo určití lidé, kteří jsou zranitelní z důvodu své sociální a finanční situace (např. příliš zadlužené osoby) a potřebují zvláštní ochranu,

L. uznávaje, že stále není dostatek informací o konkrétních sociálně-psychologických dopadech nových, invazivních a široce rozšířených forem reklamy, zejména s ohledem na postavení osob, které si nemohou dovolit zakoupit zboží a služby, které uvedená reklama propaguje,

M. vzhledem k tomu, že specifická povaha některých výrobků, jako jsou tabákové výrobky, alkohol, léky a on-line hazardní hry, vyžaduje přijetí vhodných právních předpisů o internetové reklamě s cílem předejít zneužívání, závislosti a padělání,

N. vzhledem k tomu, že reklama může působit jako účinný katalyzátor při boji se stereotypy a předsudky založenými na rasismu, sexismu a xenofobii,

O. vzhledem k tomu, že reklama často předává tendenční nebo ponižující vzkazy, které udržují stereotypní předsudky týkající se pohlaví, čímž poškozuje strategie rovnosti zaměřené na odstranění nerovností,

Vyhodnocení stávajícího legislativního a nelegislativního rámce

1. je přesvědčen, že směrnice o nekalých obchodních praktikách tvoří zásadní právní rámec pro boj proti klamavé a agresivní reklamě v rámci vztahů mezi podniky a spotřebiteli; uznává, že ačkoli ji dosud nebylo možné komplexním způsobem vyhodnotit, jsou již nyní zjevné určité obtíže při jejím provádění a výkladu (obzvláště pokud jde o nové, invazivní formy reklamy), jak ukázaly rozsudky Soudního dvora EU, který se postavil proti určitým platným vnitrostátním opatřením, neboť překračovala rámec ustanovení uvedené směrnice o nekalých obchodních praktikách, což může zpochybňovat její účinnost;

2. zdůrazňuje, že kvůli rozdílům ve výkladu a uplatňování na vnitrostátní úrovni nebylo dosaženo požadované míry harmonizace a že tato skutečnost způsobuje právní nejistotu a narušuje přeshraniční výměnu v rámci jednotného trhu;

3. vyzývá Komisi, aby pravidelně aktualizovala, vyjasňovala a posilovala své obecné pokyny o provádění směrnice o nekalých obchodních praktikách a aby zajistila, že budou přeloženy do všech úředních jazyků EU, a vyzývá členské státy, aby tyto pokyny co nejvíce zohledňovaly;

4. vítá záměr Komise dokončit a v listopadu 2010 zveřejnit databázi vnitrostátních opatření přijatých v rámci provádění směrnice o nekalých obchodních praktikách, související judikatury a dalších příslušných dokumentů;

5. připomíná, že oblast působnosti směrnice o nekalých obchodních praktikách se omezuje na vztahy mezi podniky a spotřebiteli, na rozdíl od směrnice o klamavé a srovnávací reklamě, která se zabývá vztahy mezi podniky; zdůrazňuje, že některé subjekty (např. nevládní organizace či zájmové skupiny) nespadají ani do působnosti směrnice o nekalých obchodních praktikách, ani do působnosti směrnice o klamavé a srovnávací reklamě; vyzývá proto Komisi, aby provedla zvláštní analýzu dopadu zavádějících reklamních praktik zaměřenou na tyto subjekty, na něž se zjevně nevztahuje ani jedna ze směrnic; vyzývá členské státy, aby zlepšily vzájemnou koordinaci a aby nalezly vhodné řešení pro subjekty, které byly vystaveny přeshraničním zavádějícím reklamním praktikách v rámci EU;

6. vítá koordinované kontroly prováděné členskými státy (tzv. „sweep“); vyzývá k opakování akcí tohoto druhu a k rozšíření jejich oblasti působnosti; vyzývá Komisi, aby Parlamentu předložila zprávu o výsledcích těchto kontrol a aby případně připravila další opatření ke zdokonalení vnitřního trhu pro spotřebitele;

7. vyzývá členské státy, aby svým příslušným orgánům poskytly finanční, lidské a technologické prostředky a zdroje nezbytné pro efektivitu jejich činnost; naléhavě vyzývá Komisi, aby na základě zkušeností ze sítě pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele dále usnadňovala spolupráci mezi vnitrostátními orgány a zlepšovala účinnost kontrol, které tyto orgány provádějí;

8. žádá Komisi, aby připravila analýzu povinností a kontrolních funkcí vnitrostátních orgánů pro ochranu spotřebitelů a aby sdílela osvědčené postupy s cílem zefektivnit jejich práci;

9. žádá Komisi, aby rozšířila oblast působnosti nařízení (ES) č. 2006/2004 na padělání a nezákonné zboží a aby zjednodušila výměnu informací mezi členskými státy v rámci tohoto nařízení s cílem zlepšit boj proti podvodům souvisejícím s nezákonnou reklamou;

10. považuje uplatňování samoregulace za dynamické, pružné a odpovědné doplnění platného legislativního rámce; vyzývá členské státy, které instituce samoregulace dosud nezavedly, aby na základě osvědčených postupů jiných členských států usnadnily jejich vytvoření nebo jejich oficiální uznání;

11. upozorňuje nicméně na hranice samoregulace, která nemůže v žádném případě nahradit právní předpisy, zejména pokud jde o zavedení pravidel pro ochranu osobních údajů spotřebitelů a sankcí ukládaných v případě nedodržování těchto předpisů;

12. vyzývá Komisi a členské státy, aby vyhodnotily zavádění vnitrostátních kodexů chování ve vztahu ke sdělovacím prostředkům a novým informačním a komunikačním technologiím; vyzývá členské státy, aby zhodnotily efektivitu vnitrostátních samoregulačních orgánů.

13. zdůrazňuje společenskou odpovědnost, která vyplývá z účinku a dosahu rozsáhlé a invazivní reklamy, a upozorňuje na úlohu reklamních společností při pěstování kultury sdíleného povědomí a odpovědnosti;

14. vybízí ke konzultaci s různými zúčastněnými stranami zapojenými do legislativního vývoje;

15. vyzývá Komisi a členské státy, aby vhodným způsobem zajistily, aby média a odborníci v odvětví reklamy zaručili respektování lidské důstojnosti a aby se vyvarovali zobrazení přímo či nepřímo diskriminujících nebo stereotypizujících zobrazení podněcujících k nenávisti na základě pohlaví, původu, etnické příslušnosti, věku, náboženství či jiných přesvědčení, sexuální orientace, postižení či společenského postavení;

16. vyzývá členské státy, které doposud neprovedly směrnici o audiovizuálních mediálních službách, aby tak bezodkladně učinily; se zájmem očekává zveřejnění zprávy Komise o uplatňování směrnice o audiovizuálních mediálních službách a zdůrazňuje, že je třeba zohlednit využívání nových technologií (např. televizní vysílání prostřednictvím IP adresy);

Problémy, které způsobuje rozvoj internetu a nových technologií

17. odsuzuje skutečnost, že se na internetu rozvíjí „skrytá“ reklama, která nespadá do působnosti směrnice o nekalých obchodních praktikách (vztahy spotřebitelů se spotřebiteli), a to prostřednictvím šíření komentářů na sociálních sítích, fórech či blozích, přičemž na základě jejich obsahu lze tyto komentáře jen obtížně odlišit od pouhých domněnek; domnívá se, že existuje riziko, že se spotřebitelé nesprávně rozhodnou v domnění, že informace, o kterou se opírají, pochází z objektivního zdroje; odsuzuje případy, kdy některé podnikatelské subjekty přímo či nepřímo financují určitou činnost za účelem podpoření šíření zpráv či komentářů, které zdánlivě pocházejí od samotných spotřebitelů, ale ve skutečnosti se jedná o reklamní či komerční sdělení, a vyzývá Komisi a členské státy, aby v této oblasti zajistily řádné uplatňování směrnice o nekalých obchodních praktikách;

18. navrhuje, aby členské státy podporovaly zavedení funkce pozorovatelů či moderátorů fór, kteří by byli poučeni o rizicích skryté reklamy, a rozvoj informačních kampaní zaměřených na varování spotřebitelů před těmito „skrytými“ formami reklamy;

19. připomíná, že boj na evropské úrovni proti skryté reklamě má zásadní význam, pokud jde o ozdravění trhu a posílení důvěry spotřebitelů, protože „skrytá“ reklama může být pro určité podnikatele prostředkem, jak obejít pravidla hospodářské soutěže a uměle a bezplatně nadhodnotit jejich vlastní podnik či nezákonně očernit konkurenta;

20. je znepokojen banalizací reklamy založené na chování spotřebitele a reklamních praktik pronikajících do soukromí osob (čtení obsahu elektronické pošty, využívání sociálních sítí a zeměpisné zaměřování, opětovná cílená reklama po opuštění stránek – tzv. „retargeting“), které jsou útokem na soukromí spotřebitelů;

21. zdůrazňuje riziko, které představují společnosti, jež jsou současně poskytovateli obsahu a prodejci reklamy, neboť je možné propojit údaje sebrané v průběhu každé z těchto činností; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že budou jednotlivé úrovně sběru údajů vzájemně zcela odděleny;

22. zdůrazňuje, že spotřebitelé musejí být jednoznačně, srozumitelně a souhrnně informováni o sběru, zpracování a využívání jejich údajů, a vyzývá inzerenty, aby společně usilovali o standardní používání uživatelsky přátelského formátu s nepovinnou účastí; konstatuje, že tyto osobní údaje by měly být získávány a používány pouze na základě výslovného souhlasu spotřebitele;

23. zdůrazňuje, že je nezbytné, aby byl spotřebitel dokonale informován v případech, kdy výměnou za snížení ceny akceptuje reklamy vycházející z technik založených na chování jednotlivce;

24. zdůrazňuje, že je třeba, aby otázky ochrany soukromí byly standardní součástí budoucích technologických řešení, která se týkají osobních údajů; je přesvědčen, že vývojáři nových technologií musí od počátku vývoje začlenit do projektu ochranu údajů a ochranu na internetu odpovídající nejvyšším standardům a zásadě „privacy by design“ (soukromí jakožto aspekt návrhu);

25. vyzývá Komisi, aby přezkoumala různé prostředky (legislativní povahy či nikoli) a vyhodnotila technické možnosti na úrovni Evropské unie umožňující účinně uplatnit následující opatření:

– vypracovat podrobnou studii o nových reklamních praktikách na internetu a prostřednictvím mobilních telefonů; předložit výsledky této studie Parlamentu;

– zakázat systematické a necílené zasílání reklamních zpráv na mobilní telefony všech uživatelů, kteří se nacházejí v zóně pokryté reklamním plakátem využívajícím technologii „bluetooth“, bez jejich předchozího souhlasu;

– zajistit, že reklamní praktiky respektují důvěrnost soukromé korespondence a právní předpisy platné v této oblasti; co nejdříve zakázat čtení soukromé elektronické pošty třetí stranou, zejména za reklamními či obchodními účely;

– co nejdříve zavést povinnost, aby reklama zasílaná prostřednictvím elektronické pošty obsahovala odkaz umožňující automaticky odmítnout jakékoli další zasílání reklamy;

– co nejdříve zajistit zavedení technologie umožňující rozpoznat „cookies“ určené ke sledování za účelem reklamy, které by byly předmětem povinného předběžného, svobodného a výslovného souhlasu, od ostatních „cookies“;

– zajistit, aby bylo automatické nastavení počítačových systémů prodávaných veřejnosti a služeb zavádějících sociální sítě systematicky nastavováno na základě nejpřísnějších kritérií ochrany údajů (zásada „privacy by design“);

– zavést celounijní systém označování internetových stránek po vzoru projektu „European Privacy Seal“, který by vydával osvědčení o dodržování ochrany údajů ze strany příslušných stránek; domnívá se, že tento přezkum musí zahrnovat důkladnou studii dopadu a musí se vyhnout zdvojování současných systémů označování;

– věnovat společně s vnitrostátními orgány pro reklamu a/nebo institucemi samoregulace zvláštní pozornost klamavé reklamě, včetně reklamy internetové, v konkrétních odvětvích, jako je prodej potravinových a farmaceutických produktů a produktů zdravotní péče, kde kromě jejich ekonomických zájmů spotřebitelů může být ohroženo také jejich zdraví, což může mít případně závažné následky;

Ochrana zranitelných skupin

26. žádá Komisi, aby do roku 2012 vypracovala podrobný rozbor dopadů klamavé a agresivní reklamy na zranitelné spotřebitele, především na děti a mladistvé, a aby zajistila řádné uplatňování příslušných právních předpisů týkajících se ochrany dětí a mladistvých;

27. vyzývá Komisi, aby přednostně vypracovala hloubkovou studii na téma konkrétních sociálně-psychologických dopadů reklamy zohledňující nové rafinované praktiky, které jsou v reklamě využívány;

28. zdůrazňuje, že děti a mladiství jsou obzvláště zranitelnými kategoriemi osob vzhledem k jejich značně vnímavosti a zvědavosti, nedostatečné vyzrálosti, omezené svobodné vůli a vysokému potenciálu podléhat vlivům, a to obzvláště s ohledem na nové prostředky komunikace a nové technologie;

29. vyzývá členské státy, aby podpořily větší ochranu zranitelných spotřebitelů, jako např. dětí, aby doporučily sdělovacím prostředkům omezit televizní reklamu zaměřenou na děti během televizních pořadů, které sleduje hlavně mládež (např. vzdělávací programy určené dětem, kreslené seriály atd.), vzhledem k tomu, že podobná opatření již byla zavedena v některých členských státech;

30. žádá, aby ve specifických oblastech zájmu všech dětí nebyly uplatňovány metody cílené reklamy;

31. upozorňuje na náchylnost spotřebitelů k napodobování, což může vést k nevhodnému způsobu chování a postojům, násilí, napětí, zklamání, úzkosti, škodlivým závislostem (kouření, narkomanie), poruchám přijímání potravy, jako jsou mentální anorexie a bulimie, a narušení duševní rovnováhy; vyzývá všechny reklamní agentury a profesionály z odvětví médií, aby přehodnotili reklamní kampaně zobrazující extrémně hubené modely (ženy i muže) s cílem vyhnout se šíření škodlivých představ o vzhledu, tělesných nedostatcích, věku a váze a zohledňovali vliv a dopad reklamy na děti a mladé lidi;

Zaručení rovnosti žen a mužů a lidské důstojnosti v reklamě

32. vyzývá Komisi a členské státy, aby vhodnými prostředky zajistily, aby marketing a reklama zaručovaly respektování lidské důstojnosti a nebyly diskriminační na základě pohlaví, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace;

33. zastává názor, že reklama může účinně napadnout stereotypy a čelit jim a může představovat prostředek proti rasismu, sexismu a diskriminaci, který je v dnešních multikulturních společnostech nepostradatelný; vyzývá Komisi, členské státy a odborníky z reklamního odvětví, aby posílili činnosti v oblasti přípravy a vzdělávání, které představují způsob, jak již od mladého věku překonávat stereotypy, bojovat s diskriminací a podporovat rovnost žen a mužů; naléhavě vyzývá zejména členské státy, aby zavedly a rozvinuly úzkou spolupráci se stávajícími školami marketingu, komunikace a reklamy, a pomohly tak zajistit řádné vzdělání budoucích pracovníků v tomto odvětví;

34. naléhavě vyzývá Komisi, aby podpořila srovnávací výzkum a dokumentaci obrazu žen v reklamním a marketingovém obsahu v členských státech a aby byly popsány osvědčené postupy pro účinnou reklamu vstřícnou k problematice rovnosti žen a mužů;

35. naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby sladily roli spotřebitelských organizací a/nebo organizací uživatelů odpovědných za hodnocení dopadu reklamy na názory na rovnost žen a mužů i jiné oblasti a podpořily konzultace s těmito organizacemi;

36. zdůrazňuje, že reklama často obsahuje diskriminující a/nebo nedůstojná sdělení založená na všech myslitelných formách genderových stereotypů, které brání rozvoji strategií rovnoprávnosti žen a mužů; vyzývá Komisi, členské státy, občanskou společnost a samoregulační orgány v reklamním odvětví, aby úzce spolupracovaly v boji proti těmto praktikám a zejména použily účinné nástroje tak, aby bylo zaručeno, že marketing a reklama budou respektovat lidskou důstojnost a mravnost;

37. zdůrazňuje, že věrohodná reklama a podporování zdravých vzorů chování může pozitivně ovlivnit způsob, jakým společnost vnímá role mužů a žen, tělesný vzhled a co je považováno za normální, protože reklama na spotřební zboží je přímo propojena s tiskem, rozhlasem a televizí, je jejich nedílnou součástí a je nepřímo spojena s filmovým průmyslem a televizními seriály prostřednictvím umisťování produktů; vyzývá inzerenty, aby ve svých reklamách předávali konstruktivnější sdělení a posílili tak pozitivní roli, kterou ženy a muži hrají ve společnosti, v práci, v rodině i ve veřejném životě;

Vzdělávání a informovanost jednotlivých aktérů

38. zdůrazňuje, že transparentnost a informovanost spotřebitele v oblasti reklamy jsou zásadními prvky a že je nezbytné rozvíjet kritický přístup spotřebitelů ke sdělovacím prostředkům, pokud jde o kvalitu obsahu;

39. žádá Komisi, aby:

– do hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích začlenila některé dodatečné ukazatele týkající se reklamy (kromě již uvedených údajů o lživé a klamavé reklamě); připomíná nicméně v tomto ohledu své usnesení ze dne 9. března 2010[14], které stanoví, že poté, co bude na dostatečné úrovni rozvinuto pět základních ukazatelů a související metodika, bude možné navíc začlenit dodatečné ukazatele;

– připravila informační kampaně zaměřené na práva spotřebitelů v oblasti reklamy, především pokud jde o využívání jejich osobních údajů, a vypracovala pedagogické nástroje, které by spotřebitele informovaly o metodách, jimiž mohou na internetu chránit svůj soukromý život, a o způsobech, jak ukončit jakoukoli situaci, která ohrožuje jejich soukromí nebo důstojnost;

– vytvořila program Unie, který by děti naučil chápat reklamu, po vzoru britské iniciativy nazvané Media Smart;

– co nejdříve prosadila uvádění jasně čitelného upozornění „reklama založená na chování spotřebitele“ do dotčené internetové reklamy, jakož i informační okno, v němž by bylo uvedeno základní vysvětlení této techniky;

40. žádá Komisi, aby navrhla společné pokyny pro malé a střední podniky, a členské státy, aby vnitrostátní orgány a/nebo instituce samoregulace podněcovaly k poskytování poradenství malým a středním podnikům a k vedení informačních kampaní s cílem zvýšit povědomí těchto podniků o jejich zákonem daných povinnostech v oblasti reklamy;

41. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

[1] Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22.
[2] Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21.
[3] Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1.
[4] Úř. věst. L 364, 9.12.2004, s. 1.
[5] Úř. věst. C 83, 30.3.2010, s. 389.
[6] Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.
[7] Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.
[8] Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1.
[9] Přijaté texty, P7_TA(2010)0046.
[10] Přijaté texty, P7_TA(2010)0051.
[11] Úř. věst. C 46 E, 24.2.2010, s. 26.
[12] Úř. věst. C 16 E, 22.2.2010, s. 5.
[13] Úř. věst. C 295 E, 4.12.2009, s. 43.
[14] P7_TA-PROV(2010)0051.

Tato zpráva se zabývá nekalými obchodními praktikami v oblasti reklamy, jak je definuje směrnice o nekalých obchodních praktikách, a zaměřuje se obzvláště na problémy spojené s rozvojem nových reklamních praktik a technologií. Netýká se vztahů b2b (podnikatelé s podnikateli), které již upravuje mj. směrnice 2006/114/ES.

Protože se chtěl zpravodaj vyhnout sociologicko-filozofickému přístupu k tomuto tématu, zvolil přístup specifický a cílený.

Reklama je nástrojem, který je přínosný jak pro vnitřní trh – jakožto „mazadlo“ hospodářské činnosti (posílení hospodářské soutěže, konkurenceschopnosti, inovací a tvořivosti) –, tak pro spotřebitele (rozmanitost výběru, snížení cen). Jedná se o významné hospodářské odvětví, přičemž evropský trh s internetovou reklamou má sám o sobě hodnotu více než 14 miliard EUR.

Neměla by však být idealizována, neboť v ní dochází k nekalým praktikám, zamoření veřejného (viz např. reklamní tabule) a soukromého (viz např. nevyžádaná elektronická pošta) prostoru, cílené zaměřování se na zranitelné osoby (např. děti, příliš zadlužené osoby), vytváření potenciálních překážek bránících přístupu na vnitřní trh (v případech, kdy jsou nezbytné náklady na reklamu příliš vysoké), narušování vnitřního trhu (nákup zboží a služeb, které by si spotřebitelé běžně nekoupili).

Revize existujících právních předpisů

Zpravodaj zdůrazňuje problémy spojené s uplatňováním směrnice o nekalých obchodních praktikách a žádá:

– členské státy, aby vnitrostátním orgánům poskytly nezbytné lidské, finanční a technologické zdroje;

– Komisi, aby pravidelně aktualizovala své obecné pokyny pro uplatňování směrnice o nekalých obchodních praktikách.

Je důležité posílit evropskou spolupráci v boji proti nekalým praktikám v oblasti internetové reklamy, jak ukazuje úspěch tzv. akcí „sweep“ (tj. systematických a simultánních kontrol internetových stránek provedených členskými státy), které byly doposud omezeny na tři oblasti (letenky, zvonění do mobilního telefonu a elektronika). Zpravodaj navrhuje rozšířit jejich oblast působnosti a pravidelně je opakovat.

Zpravodaj také podporuje společnou regulaci, která do rozvoje legislativy zapojuje různé zúčastněné strany, a zlepšuje tak účinnost a použitelnost daných opatření v praxi.

Pokud jde o audiovizuální oblast, zpravodaj zdůrazňuje, že k dnešnímu dni dosud neprovedlo směrnici o audiovizuálních mediálních službách 12 členských států. Považuje za vhodné, aby nadcházející zpráva o uplatňování této směrnice zahrnovala také rozbor dopadu nových technologií (např. televizního vysílání prostřednictvím IP adresy).

Využití samoregulace

Samoregulace je v odvětví reklamy velmi častá, ačkoli se její význam mění v závislosti na národních tradicích. Jedná se o dynamický a pružný přístup, který odpovídá rychlému vývoji v tomto odvětví a je založen na zodpovědnosti příslušných aktérů a na šíření osvědčených postupů. Existuje mezinárodní kodex řádného chování vypracovaný organizací International Chamber of Commerce (mezinárodní hospodářská komora), který stanoví základní zásady (např. slušnost), je doplněn specifickými kodexy (např. v oblasti alkoholu) a v členských státech je konkrétně prováděn vnitrostátními institucemi samoregulace.

Ačkoli si je zpravodaj vědom interních omezení tohoto přístupu (viz např. ukládání sankcí), klade si za cíl podpořit samoregulaci, a zavést tak tradici sebekázně a odpovědné komunikace. Samoregulace doplňuje právní předpisy, aniž by je nahrazovala.

Problémy způsobené využíváním nových technologií

Rozvoj nových technologií a reklamních praktik vedl k převratným změnám (internet, sociální sítě, fóra, blogy, vzrůstající mobilita uživatelů, rozvoj digitálních produktů).

Internet se zásadně liší od jiných prostředků komunikace (anonymita, rychlost výměny údajů, velmi rozsáhlá oblast šíření, kombinace textu, videa, hudby atd. a obtížné provádění kontroly ze strany vnitrostátních orgánů) a stal se jedním z hlavních prostředků reklamy.

Zpravodaj je přesvědčen, že reklama na internetu a na mobilních telefonech musí být podrobně přezkoumána, a žádá Komisi, aby vypracovala studii o těchto nových praktikách.

Zpravodaj také podtrhuje případ cílené reklamy, která může mít několik podob:

– reklama vycházející z kontextu, která se odvíjí od obsahu, který je uživateli internetu v daném okamžiku k dispozici, a klíčových slov, která použije;

– reklama upravená podle uživatele, která je spojena s konstatovanými charakteristikami uživatele, jako je věk, pohlaví, umístění atd.;

– reklama založená na chování uživatele, která vychází z jeho jednání v určitém časovém úseku (navštívené stránky, internetové nákupy atd.).

Ačkoli reklama upravená podle charakteristik jedince není problémem sama o sobě (návrhy výrobků či služeb odpovídajících preferencím spotřebitele atd.), nesmí vést k rozvoji invazivní reklamy založené na sledování spotřebitelů porušujícím zásady ochrany údajů a soukromého života.

Zpravodaj proto navrhuje následující opatření na ochranu spotřebitelů:

– zakázat necílené zasílání reklamních zpráv na mobilní telefony prostřednictvím technologie „bluetooth“ bez jejich předchozího souhlasu;

– jednoznačně, srozumitelně a souhrnně informovat spotřebitele o sběru, zpracovávání a využívání jeho údajů;

– u reklamy zasílané elektronickou poštou usnadnit odmítnutí zasílání jakékoli další reklamy prostřednictvím přímého a funkčního internetového odkazu;

– zakázat čtení obsahu internetové pošty za reklamními účely (tato technika sice vychází z podobné metody, již využívají filtry proti nevyžádané poště, její cíl je však jiný);

– zaručit přísné oddělení údajů, které byly získány při poskytování služby (např. internetová pošta) a při reklamních činnostech;

– zajistit informovanost spotřebitele o diskriminačních praktikách, k nimž někdy vede reklama založená na chování spotřebitele (např. změna ceny v závislosti na profilu uživatele internetu) prostřednictvím transparentnosti této praktiky, uvedení skutečné ceny před její modifikací atd.;

– odlišit reklamní „cookies“, které musí být předmětem předchozího souhlasu spotřebitele, od ostatních;

– podpořit automatické nastavení systémů na ochranu soukromého života na internetu na základě nejpřísnějších standardů (tzv. „privacy by design“);

– zavést celounijní označení internetových stránek dodržujících právní předpisy EU v oblasti ochrany údajů po vzoru projektu „European Privacy Seal“ (dobrovolné celoevropské označení, které osvědčuje soulad digitálních produktů a služeb s právními předpisy EU v oblasti ochrany údajů a které je podporováno několika vnitrostátními a regionálními institucemi v různých členských státech);

– omezit internetovou reklamu na alkoholické nápoje.

– revidovat režim omezeného ručení za služby v informační společnosti s cílem zajistit, aby prodej názvu určité ochranné známky jakožto klíčového slova internetovým vyhledávačem pro reklamní účely vždy nejprve schválil majitel této ochranné známky (např. internetové stránky obsahující určité klíčové slovo, které spotřebitele přesměrují na stránky nabízející padělky).

Dalším rysem internetové reklamy je „skrytá“ reklama, která zapojuje pouze spotřebitele prostřednictvím šíření komentářů o určitém produktu či službě na internetových fórech (viz např. Trip Advisor). Tyto komentáře mohou jedním kliknutím myši zničit pověst podniku a uvést spotřebitele v omyl.

Internetová reklama v rámci vztahů mezi podniky (ať už se jedná zjevně o podniky, nebo o podniky, které se vydávají za spotřebitele) a spotřebiteli spadá do oblasti působnosti směrnice o nekalých obchodních praktikách, tato směrnice se však již nevztahuje na vztahy mezi spotřebiteli. Ačkoli je obtížné rozlišit komentář, který je výsledkem osobní zkušenosti, od reklamy a anonymita komunikace znesnadňuje kontrolu, tento typ klamavé reklamy poškozuje jak spotřebitele, tak dotčené podniky. Rozvoj internetových stránek věnovaných aukcím navíc vedl k zavedení nového druhu reklamy, která nespadá do působnosti směrnice o nekalých obchodních praktikách, ani do obvyklé definice reklamy.

Zpravodaj tudíž navrhuje, aby bylo podporováno zavádění pozorovatelů či moderátorů internetových fór, kteří by byli poučeni o rizicích skryté reklamy a mohli by rychle reagovat, pokud by se jim určitý komentář zdál pochybným. Zároveň je však důležité dosáhnout rovnováhy mezi ochranou spotřebitele na internetu a svobodou projevu.

Zpravodaj se také zabýval otázkou reklamních metod uplatňovaných na sociálních sítích. Význam těchto sítí ve společnosti neustále vzrůstá, především u mladších osob: problém družnosti (viz síť Facebook), hledání pracovního místa (viz LinkedIn). Značná část informací, které si „přátelé“ vyměňují na těchto stránkách, je často využívána k reklamním účelům (viz odkaz „To se mi líbí“ na síti Facebook, který poté, co uživatel klikne na tlačítko s tímto názvem umístěné na spřátelených komerčních stránkách Facebooku, pošle všem „přátelům“ odkaz na zvolený produkt, značku atd.

Ochrana zranitelných kategorií spotřebitelů

Nejzranitelnější osoby (děti, mladiství, senioři atd.) by měly být obzvláště chráněny. Zpravodaj proto Komisi žádá o vypracování studie o dopadech klamavé a agresivní reklamy na zranitelné spotřebitele a připomíná, že na děti nesmí být uplatňovány metody cílené reklamy, neboť jsou velmi vnímavé a zvědavé, mají omezenou schopnost samostatně se rozhodovat a jsou ovlivnitelné.

Vzdělávání, informovanost a odborná příprava jednotlivých aktérů

Zpravodaj konstatuje, že informovanost o právech spotřebitelů v oblasti reklamy je nedostatečná, a navrhuje tudíž, aby byl usnadněn přístup k informacím a posílena transparentnost (např. zavedena povinnost uvádět upozornění „reklama založená na chování spotřebitele“ na příslušných reklamních sděleních, nebo vyjasněny odkazy na zákonné podmínky).

Protože si široká veřejnost často není vědoma problémů spojených s využíváním jejích osobních údajů, ani nástrojů umožňujících tomuto riziku čelit, které má k dispozici, zpravodaj navrhuje, aby byly zahájeny informační kampaně o základních právech spotřebitele v oblasti reklamy, především pokud jde o využívání osobních údajů, ať už jsou poskytovány dobrovolně, nebo shromažďovány automaticky. Dále navrhuje, aby byly zavedeny pedagogické nástroje pro uživatele internetu, které by je informovaly o technologiích, jež jsou určeny ke správě „stop“ zanechaných na internetu, a o prostředcích umožňujících chránit svůj soukromý život.

Je navíc nezbytné rozvíjet kritický přístup k sdělovacím prostředkům, pokud se jedná o kvalitu nabízeného obsahu. Dobře informovaný spotřebitel je spotřebitelem zdatnějším. Vzhledem k nedostatečnému povědomí o reklamních metodách zpravodaj navrhuje, aby byl vypracován pedagogický program EU po vzoru britské iniciativy nazvané Media Smart, která byla zahájena v roce 2002 a poté ji přejalo několik členských států. Jedná se o neziskový vzdělávací program určený dětem od 6 do 11 let, který byl uplatněn v rámci školní docházky za účasti rodičů a klade si za cíl pomoci dětem lépe pochopit, interpretovat, a tedy i zvládat reklamu.

Zpravodaj konstatuje, že rozvoj internetu a digitálních technologií usnadnil a zpopularizoval přístup k reklamním metodám (viz např. AdSense), přičemž však využívání těchto metod často probíhá bez znalosti platných pravidel upravujících tuto oblast. Zpravodaj tudíž zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit vzdělávání malých a středních podniků (MSP) v oblasti sdělovacích prostředků, neboť tyto podniky čím dál častěji využívají internetovou reklamu, a navrhuje členským státům, aby vybízely své vnitrostátní orgány a/nebo instituce samoregulace k vedení informačních kampaní zvyšujících povědomí MSP o těchto problémech.

pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

k dopadu reklamy na chování spotřebitelů
(2010/2052(INI))

Navrhovatelka: Antigoni Papadopoulou

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

– s ohledem na své usnesení ze dne 3. září 2008 o vlivu marketingu a reklamy na rovnost žen a mužů,

1. zdůrazňuje, že reklama často obsahuje diskriminující a/nebo nedůstojná sdělení založená na všech myslitelných formách genderových stereotypů, které brání rozvoji strategií rovnoprávnosti žen a mužů; vyzývá Komisi, členské státy, občanskou společnost a samoregulační orgány v reklamním odvětví, aby úzce spolupracovaly na boji proti těmto praktikám a zejména použily účinné nástroje tak, aby bylo zaručeno, že marketing a reklama budou respektovat lidskou důstojnost a mravnost; považuje za nezbytné, aby všechny členské státy, které tak dosud neučinily, zřídily v reklamním odvětví dozorčí orgán a aby zajistily, že sdělení budou šířena odpovědně a v souladu se zásadami EU;

2. zdůrazňuje, že některé reklamy zobrazují buď různé druhy násilí nebo stereotypy žen jako objektů, přetváří ženství na spotřební zboží, ponižují ženy a snižují jejich důstojnost a znehodnocují jejich základní roli ve společnosti; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby vytvořily osvětové kampaně, a to zejména mezi dospívajícími a mladými lidmi, proti zneužívání ženského a mužského těla a šíření sexistických sdělení a zároveň zajistily, že nebudou šířena sdělení, která ospravedlňují, banalizují nebo podněcují k násilí na ženách; za tímto účelem vyzývá členské státy, aby odměňovaly reklamní agentury a zadavatele reklam, kteří plně dodržují tato pravidla, například tím, že je budou pověřovat prováděním vnitrostátních a celoevropských osvětových kampaní;

3. vyzývá Komisi a členské státy, aby vhodným způsobem zajistily, aby média a odborníci v odvětví reklamy zaručili respektování lidské důstojnosti a aby se vyvarovali zobrazení přímo či nepřímo diskriminujících nebo stereotypizujících či zobrazení podněcujících k nenávisti na základě pohlaví, původu, etnické příslušnosti, věku, náboženství či jiných přesvědčení, sexuální orientace, postižení či společenského postavení;

4. konstatuje a lituje skutečnosti, že reklama a marketing často předávají mylná sdělení šířením virtuálních zobrazení, která propagují představy dokonalosti, což vede k jednotvárnosti, vytváří základy rivality mezi ženami, podporuje vzory, které nemají vztah k realitě, a má negativní dopad na sebehodnocení a sebeúctu žen, mužů a mladých lidí; upozorňuje na náchylnost spotřebitelů k napodobování, což může vést k nevhodnému způsobu chování a postojům, násilí, napětí, zklamání, úzkosti, škodlivým závislostem (kouření, narkomanie), poruchám přijímání potravy, jako jsou mentální anorexie a bulimie, a narušení duševní rovnováhy; vyzývá všechny reklamní agentury a odborníky z odvětví médií, aby přehodnotili propagaci zobrazující extrémně hubené modely (ženy i muže), aby nepředávali škodlivá sdělení o vzhledu, tělesných nedostatcích, věku a váze a zvažovali vliv a dopad reklamy na děti a mladistvé;

5. vyzývá sdělovací prostředky, aby se v programech, které vytvářejí, nevyjadřovaly sexisticky, aby zajistily aktivní účast žen i jejich vyvážené zastoupení a rozmanité obrazy obou pohlaví, které přesáhnou obecné představy krásy a sexistické stereotypy rolí, které zastáváme v různých životních situacích, především pak tam, kde je obsah zaměřen na děti a mladé lidi;

6. zdůrazňuje, že věrohodná reklama a podporování kladných vzorů může pozitivně ovlivnit způsob, jakým společnost vnímá role mužů a žen, tělesný vzhled a co je považováno za normální, protože reklama na spotřební zboží je přímo propojena s tiskem, rozhlasem a televizí, je jejich nedílnou součástí a je nepřímo spojena s filmovým průmyslem a televizními seriály prostřednictvím umisťování produktů; vyzývá zadavatele reklam, aby ve svých reklamách předávali konstruktivnější sdělení a posílili tak pozitivní roli, kterou ženy a muži hrají ve společnosti, v práci, v rodině i ve veřejném životě;

7. zdůrazňuje dále, že politické, společenské a kulturní aktivity, které podporují ženy nebo jsou na ně zaměřené, stejně jako ty aktivity, které posilují roli žen, by měly být šířeny za stejných podmínek;

8. zastává názor, že reklama může účinně napadnout stereotypy a čelit jim a může působit proti rasismu, sexismu a diskriminaci, což je v dnešních multikulturních společnostech zásadní; vyzývá Komisi, členské státy a odborníky z reklamního odvětví, aby posílili činnosti v oblasti přípravy a vzdělávání, které představují způsob, jak již od mladého věku překonávat stereotypy, bojovat s diskriminací a podporovat rovnost žen a mužů; naléhavě vyzývá zejména členské státy, aby zavedly a rozvinuly úzkou spolupráci s existujícími školami marketingu, komunikace a reklamy, a pomohly tak zajistit řádné vzdělání budoucích pracovníků v tomto odvětví;

9. vyzývá členské státy, aby ve veřejnoprávních sdělovacích prostředcích zavedly kvóty či jiná pozitivní opatření s cílem zlepšit zapojení a zastoupení žen;

10. vyzdvihuje, že je důležité podpořit stálý dialog mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem, vnitrostátními parlamenty, občanskou společností, regulačními orgány a odborníky z reklamního oddělení;

11. naléhavě vyzývá Komisi, aby podpořila srovnávací výzkum a dokumentaci obrazu žen v reklamním a marketingovém obsahu v členských státech a aby byly popsány osvědčené postupy pro účinnou reklamu vstřícnou k problematice rovnosti žen a mužů;

12. naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby sladily roli spotřebitelských organizací nebo organizací uživatelů odpovědných za hodnocení dopadu reklamy na názory na rovnost žen a mužů i jiné oblasti a podpořily konzultace s těmito organizacemi;

13. naléhavě vyzývá Komisi, aby zavedla každoroční ocenění kvality pro reklamy, které nejúčinněji propagují respekt k důstojnosti, roli a obrazu žen a jeho zobrazování;

14. vyzývá Komisi a členské státy, aby vyhodnotily zavádění vnitrostátních kodexů chování ve vztahu ke sdělovacím prostředkům a novým informačním a komunikačním technologiím; vyzývá členské státy, aby zhodnotily efektivitu vnitrostátních samoregulačních orgánů.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

Členové přítomní při konečném hlasování

Edit Bauer, Emine Bozkurt, Andrea Češková, Marije Cornelissen, Silvia Costa, Edite Estrela, Ilda Figueiredo, Iratxe García Pérez, Jolanta Emilia Hibner, Mary Honeyball, Sophia in ‘t Veld, Lívia Járóka, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Philippe Juvin, Nicole Kiil-Nielsen, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Barbara Matera, Antonyia Parvanova, Frédérique Ries, Raül Romeva i Rueda, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Eva-Britt Svensson, Marc Tarabella, Britta Thomsen, Anna Záborská

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Christa Klaß, Elisabeth Morin-Chartier, Mariya Nedelcheva, Chrysoula Paliadeli

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Julie Girling, Gesine Meissner

Právní upozornění - Ochrana soukromí