ZPRÁVA o návrhu nařízení Rady, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky
6. 12. 2010 - (KOM(2010)0105 – C7‑0315/2010 – 2010/0067(CNS)) - *
Výbor pro právní záležitosti
Zpravodaj: Tadeusz Zwiefka
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o návrhu nařízení Rady, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky
(KOM(2010)0105 – C7‑0102/2010 – 2010/0067(CNS))
(Zvláštní legislativní postup – konzultace – posílená spolupráce)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2010)0105),
– s ohledem na čl. 81 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7–0102/2010),
– s ohledem na svůj postoj ze dne 16. června 2010[1], kterým vyslovil souhlas s rozhodnutím Rady, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky,
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. července 2010,
- s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/405/EU ze dne 12. července 2010, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky[2],
- s ohledem na článek 55 a čl. 74g odst. 3 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0360/2010),
1. schvaluje pozměněný návrh Komise;
2. vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie odpovídajícím způsobem změnila;
3. vyzývá Komisi, aby předložila návrh změny nařízení (ES) č. 2201/2003 spočívající pouze v neprodleném doplnění ustanovení o forum necessitatis, a to velmi naléhavě ještě před slíbeným celkovým přezkumem uvedeného nařízení;
4. vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;
5. vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;
6. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Právní východisko 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
s ohledem na rozhodnutí Rady […] ze dne […], jímž se schvaluje posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky7, |
s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/405/EU ze dne 12. července 2010, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky1, |
|
____________________ 7 Úř. věst. L […] ze dne […], s. […]. |
____________________ 1 Úř. věst. L 189, 22.7.2010, s. 12. |
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(1) Evropská unie si stanovila za cíl zachovávat a rozvíjet prostor svobody, bezpečnosti a práva, ve kterém je zaručen volný pohyb osob. Pro postupné vytváření tohoto prostoru musí Evropská unie přijmout opatření v oblasti justiční spolupráce v občanských věcech s mezinárodním prvkem. |
(1) Evropská unie si stanovila za cíl zachovávat a rozvíjet prostor svobody, bezpečnosti a práva, ve kterém je zaručen volný pohyb osob. Pro postupné vytváření tohoto prostoru musí Unie přijmout opatření v oblasti soudní spolupráce v občanských věcech s přeshraničními dopady, zejména pokud jsou nutná k řádnému fungování vnitřního trhu. |
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(2) Rada v souladu s čl. 81 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie přijala opatření ohledně rodinného práva s mezinárodním prvkem. |
(2) Podle článku 81 Smlouvy o fungování Evropské unie mají tato opatření zahrnovat opatření pro zajištění slučitelnosti kolizních norem platných v členských státech. |
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(6) Bulharsko, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Rakousko, Rumunsko a Slovinsko předložily později Komisi žádost, v níž uvedly, že hodlají navázat mezi sebou posílenou spolupráci v oblasti práva rozhodného ve věcech manželských, a vyzvaly Komisi, aby předložila za tímto účelem návrh Radě. |
(6) Belgie, Bulharsko, Německo, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Rakousko, Portugalsko, Rumunsko a Slovinsko předložily následně Komisi žádost, v níž uvedly, že hodlají mezi sebou navázat posílenou spolupráci v oblasti rozhodného práva ve věcech manželských. Řecko dne 3. března 2010 svou žádost stáhlo. |
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(7) Rada přijala dne […] rozhodnutí […], kterým se schvaluje posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky. |
(7) Rada přijala dne 12. července 2010 rozhodnutí 2010/405/EU, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky. |
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(8) Podle čl. 328 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie je posílená spolupráce při navázání otevřena všem členským státům, s výhradou dodržení případných podmínek účasti stanovených povolujícím rozhodnutím. Je jim rovněž otevřená kdykoli, s výhradou dodržení, kromě uvedených podmínek, aktů již přijatých v jejím rámci. |
(8) Podle čl. 328 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie je posílená spolupráce při navázání otevřena všem členským státům, s výhradou dodržení případných podmínek účasti stanovených povolujícím rozhodnutím. Je jim rovněž otevřená kdykoli, s výhradou dodržení, kromě uvedených podmínek, aktů již přijatých v jejím rámci. Komise a členské státy účastnící se posílené spolupráce by měly zajistit, že budou prosazovat účast co největšího počtu členských států. Toto nařízení by mělo být závazné v celém rozsahu a přímo použitelné pouze v zúčastněných členských státech v souladu se Smlouvami. |
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 9 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(9a) Věcná působnost i konkrétní ustanovení tohoto nařízení by měly být v souladu s nařízením (ES) č. 2201/2003. Toto nařízení by se však nemělo vztahovat na prohlášení manželství za neplatné. Mělo by se vztahovat pouze na zrušení nebo uvolnění manželského svazku. Právo stanovené kolizními normami tohoto nařízení by se mělo vztahovat na důvody k rozvodu a rozluce. Předběžné otázky týkající se problémů, jako je právní způsobilost a platnost manželství, a záležitostí jako majetkové důsledky rozvodu nebo rozluky, jméno, rodičovská odpovědnost, vyživovací povinnosti nebo případná jiná dodatečná opatření, by měly být stanoveny kolizními normami platnými v daném zúčastněném členském státě. |
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(10) Za účelem řádného vymezení územní působnosti tohoto nařízení je třeba určit členské státy, které se budou účastnit na posílené spolupráci. |
(10) Za účelem řádného vymezení územní působnosti tohoto nařízení je třeba určit členské státy, které se budou účastnit na posílené spolupráci, v souladu s čl. 1 odst. 2. |
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(10a) Toto nařízení by mělo být všeobecné povahy v tom smyslu, že jeho jednotná pravidla v oblasti kolizních norem by mohla určit právo zúčastněného členského státu, nezúčastněného členského státu nebo státu, který není členem Evropské unie. |
Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(11) Toto nařízení by se mělo použít bez ohledu na povahu soudu, který se sporem zabývá. |
(11) Toto nařízení by se mělo použít bez ohledu na povahu soudu, který se sporem zabývá. Za zahájení řízení u soudu by se měl případně považovat okamžik stanovený podle nařízení (ES) č. 2201/2003. |
Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(12) Aby manželé měli možnost zvolit rozhodné právo, na něž mají úzkou vazbu, nebo v případě, že nedojde k volbě, aby se toto právo použilo na jejich rozvod nebo rozluku, mělo by se toto právo použít, i když není právem některého členského státu. V případě, že je určeno právo jiného členského státu, síť vytvořená rozhodnutím Rady 2001/470/ES ze dne 28. května 2001 o vytvoření Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci10, může napomáhat soudům při zjišťování obsahu zahraničního práva. |
(12) Aby manželé měli možnost zvolit rozhodné právo, na něž mají úzkou vazbu, nebo v případě, že nedojde k volbě, aby se toto právo použilo na jejich rozvod nebo rozluku, mělo by se toto právo použít, i když není právem některého členského státu. V případě, že je určeno právo jiného členského státu, by mohla soudům při zjišťování obsahu cizího práva napomáhat síť vytvořená rozhodnutím Rady 2001/470/ES ze dne 28. května 2001 o vytvoření Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci1, ve znění rozhodnutí 568/2009/ES ze dne 18. června 20092. |
|
____________________ 10 Úř. věst. L 174, 27.6.2001, s. 25. |
____________________ 1 Úř. věst. L 174, 27.6.2001, s. 25. 2 Úř. věst. L 168, 30.6.2009, s. 35. |
Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(13) Zvýšení mobility občanů vyžaduje jednak větší flexibilitu, jednak větší právní jistotu. Aby toto nařízení odpovídalo tomuto cíli, musí posílit autonomii stran ve věcech rozvodu a rozluky a ponechat jim při jejich rozvodu nebo rozluce určitou možnost volby rozhodného práva. Tato možnost by neměla být rozšířena na prohlášení manželství za neplatné, které má úzkou vazbu na podmínky platnosti manželství a pro něž není autonomie stran vhodná. |
(13) Zvýšení mobility občanů vyžaduje jednak větší flexibilitu, jednak větší právní jistotu. Aby toto nařízení odpovídalo tomuto cíli, musí posílit autonomii stran ve věcech rozvodu a rozluky a ponechat jim při jejich rozvodu nebo rozluce určitou možnost volby rozhodného práva. |
Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 14 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(14) Manželé by měli mít možnost zvolit právo země, k níž mají zvláštní vazby, nebo právo místa soudu jako rozhodné právo pro rozvod a rozluku. Právo, které manželé zvolí, musí být v souladu se základními právy zakotvenými ve smlouvách a v Listině základních práv Evropské unie. Možnost volby rozhodného práva pro rozvod a rozluku nesmí být na újmu nejlepšího zájmu dítěte. |
(14) Manželé by měli mít možnost zvolit právo země, k níž mají zvláštní vazby, nebo právo místa soudu jako rozhodné právo pro rozvod a rozluku. Právo, které manželé zvolí, musí být v souladu se základními právy uvedenými ve smlouvách a v Listině základních práv Evropské unie. |
Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(15) Pro manžele je důležité, aby před určením rozhodného práva měli přístup k aktuálním informacím o zásadních aspektech vnitrostátních právních předpisů, právních předpisů Evropské unie a vedení sporu ve věcech rozvodu a rozluky. Komise za účelem zaručení přístupu k příslušným kvalitním informacím tyto informace pravidelně aktualizuje a vkládá je do informačního systému založeného na internetu a určeného veřejnosti, vytvořeného rozhodnutím Rady 2001/470/ES. |
(15) Pro manžele je důležité, aby před určením rozhodného práva měli přístup k aktuálním informacím o zásadních aspektech vnitrostátních právních předpisů, právních předpisů Evropské unie a vedení sporu ve věcech rozvodu a rozluky. Pro zajištění tohoto přístupu ke vhodným a kvalitním informacím Komise tyto informace pravidelně aktualizuje v internetovém systému určeném veřejnosti, který byl vytvořen rozhodnutím 2001/470/ES, ve znění rozhodnutí 568/2009/ES. |
Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(15a) Pokud se manželé nejsou schopni domluvit na rozhodném právu, měli by projít smírčím řízením, jehož součástí bude alespoň jedna konzultace se schváleným prostředníkem. |
Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(16) Zasvěcená volba obou manželů je hlavní zásadou tohoto nařízení. Každý z manželů by měl přesně vědět, jaké jsou právní a společenské důsledky volby rozhodného práva. Možnost zvolit rozhodné právo po vzájemné dohodě nesmí být na újmu práv a rovnosti vyhlídek obou manželů. V tomto ohledu by si vnitrostátní soudy měly být vědomy důležitosti zasvěcené volby obou manželů ohledně právních důsledků dohody o volbě rozhodného práva. |
(16) Zasvěcená volba manželů je hlavní zásadou tohoto nařízení. Každý z manželů by měl přesně vědět, jaké jsou právní a společenské důsledky volby rozhodného práva. Možnost zvolit rozhodné právo po vzájemné dohodě nesmí být na újmu práv a rovnosti vyhlídek manželů. V tomto ohledu by si soudci v zúčastněných členských státech měli být vědomi důležitosti zasvěcené volby manželů ohledně právních důsledků dohody o volbě rozhodného práva. |
Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(17) Měly by být vytvořeny určité záruky pro to, aby si manželské páry uvědomily důsledky své volby. Dohoda o volbě rozhodného práva by přinejmenším měla být vyhotovena písemně, datována a podepsána oběma stranami. Pokud však právo zúčastněného členského státu, v němž mají oba manželé místo obvyklého bydliště, obsahuje doplňující formální pravidla, je třeba tato pravidla dodržovat. Tato doplňující formální pravidla mohou existovat například v zúčastněném členském státě, v němž je dohoda součástí manželské smlouvy. |
(17) V zájmu zajištění právní jistoty a lepšího přístupu ke spravedlnosti by pravidla pro materiální a formální platnost právních úkonů měla být stanovena tak, aby usnadňovala zasvěcenou volbu manželů a aby byla respektována jejich dohoda. Pokud jde o formální platnost, měly by být vytvořeny určité záruky pro to, aby si manželé uvědomili důsledky své volby. Dohoda o volbě rozhodného práva by přinejmenším měla být vyhotovena písemně, datována a podepsána oběma stranami. Pokud však právo zúčastněného členského státu, v němž mají oba manželé v době uzavření dohody místo obvyklého bydliště, obsahuje doplňující formální pravidla, je třeba tato pravidla dodržovat. Tato doplňující formální pravidla mohou existovat například v zúčastněném členském státě, v němž je dohoda součástí manželské smlouvy. Pokud v době uzavření dohody mají oba manželé místo obvyklého bydliště v různých zúčastněných členských státech, které stanoví různá formální pravidla, stačilo by dodržet formální pravidla jednoho z těchto států. Pokud v okamžiku uzavření dohody má obvyklé bydliště v zúčastněném členském státě, který stanoví doplňující formální pravidla, pouze jeden z manželů, je třeba tato pravidla dodržet. |
Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Bod odůvodnění 18 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(18) Dohodu o určení rozhodného práva by mělo být možno uzavřít a měnit nejpozději při předání věci soudu, nebo dokonce i v průběhu soudního řízení, pokud tak stanoví právo místa soudu. V tomto případě stačí, aby soud zaprotokoloval určení v souladu s právem místa soudu. |
(18) Dohodu o určení rozhodného práva by mělo být možno uzavřít a měnit nejpozději v okamžiku předání věci soudu, nebo dokonce i v průběhu soudního řízení, pokud tak stanoví právo místa soudu. V tomto případě by mělo stačit, aby soud toto určení zaprotokoloval v souladu s právem místa soudu. |
Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(19) Nedojde-li k volbě rozhodného práva, toto nařízení by mělo stanovit harmonizované kolizní normy na základě různých kolizních kritérií založených na úzké vazbě mezi manželi a dotyčným právem s ohledem na zaručení právní jistoty a předvídatelnosti a zabránit tomu, aby jeden z manželů požádal o rozvod dříve než ten druhý kvůli tomu, aby se řízení řídilo určitým právem, které považuje za vhodnější pro ochranu svých zájmů. Tato kolizní kritéria byla zvolena tak, aby se řízení ve věcech rozvodu nebo rozluky řídilo právem, k němuž mají manželé úzkou vazbu, a zakládají se v první řadě na právu v místě obvyklého bydliště. |
(19) Nedojde-li k volbě rozhodného práva, toto nařízení by mělo stanovit harmonizované kolizní normy na základě různých kolizních kritérií založených na úzké vazbě mezi manželi a dotyčným právem s ohledem na zaručení právní jistoty a předvídatelnosti a zabránit tomu, aby jeden z manželů požádal o rozvod dříve než ten druhý kvůli tomu, aby se řízení řídilo určitým právem, které považuje za vhodnější pro ochranu svých zájmů. Tato kolizní kritéria by měla být zvolena tak, aby bylo zajištěno, aby se řízení ve věcech rozvodu nebo rozluky řídilo právem, k němuž mají manželé úzkou vazbu. |
Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(19a) Pokud toto nařízení odkazuje v zájmu uplatnění práva určitého státu na státní příslušnost jako na hraniční určovatel, měla by být otázka, jak postupovat v případech vícenásobné státní příslušnosti, vyřešena v souladu s vnitrostátním právem při plném respektování obecných zásad Evropské unie. |
Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 b (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(19b) Pokud jde soudu předložena žádost o změnu rozluky na rozvod a strany si nezvolí rozhodné právo, mělo by se na rozvod použít právo, které se použilo v případě rozluky. Tato kontinuita by u obou stran přispěla k předvídatelnosti a posílila by právní jistotu. Pokud však právo, které bylo použito na rozluku, neupravuje změnu rozluky na rozvod, měl by se rozvod při neexistenci volby práva stranami řídit kolizními normami. To by nemělo bránit manželům usilovat o rozvod na základě jiných pravidel stanovených v tomto nařízení. |
Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(20) V určitých situacích by však měly být použity právní předpisy soudu, který se věcí zabývá, zejména v případě, kdy rozhodné právo neupravuje rozvod, nebo kdy rozhodné právo jednomu z manželů nezajišťuje rovnost přístupu k rozvodu nebo k rozluce z důvodu jeho pohlaví. |
(20) V určitých situacích by však měly být použity právní předpisy soudu, který se věcí zabývá, zejména v případě, kdy rozhodné právo neupravuje rozvod, nebo kdy rozhodné právo jednomu z manželů nezajišťuje rovnost přístupu k rozvodu nebo k rozluce z důvodu jeho pohlaví. Tím by však nemělo být dotčeno ustanovení o veřejném pořádku (ordre public). |
Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Bod odůvodnění 21 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(21) Za výjimečných okolností by měly důvody veřejného pořádku umožnit soudům zúčastněných členských států, aby vyloučily cizí právo, pokud by jeho použití v konkrétním případě bylo zjevně v rozporu s veřejným pořádkem místa, jehož soud ve věci jedná. Soudy by nicméně neměly mít možnost použít výhradu veřejného pořádku, aby vyloučily právo jiného členského státu, pokud by to odporovalo Listině základních práv Evropské unie, zejména jejímu článku 21, který zakazuje jakoukoli diskriminaci. |
(21) Za výjimečných okolností by měly důvody veřejného pořádku umožnit soudům zúčastněných členských států, aby vyloučily určité ustanovení cizího práva, pokud by jeho použití v konkrétním případě bylo zjevně v rozporu s veřejným pořádkem místa, jehož soud ve věci jedná. Soudy by nicméně neměly mít možnost použít výhradu veřejného pořádku, aby vyloučily ustanovení práva jiného státu, pokud by to odporovalo Listině základních práv Evropské unie, zejména jejímu článku 21, který zakazuje jakoukoli diskriminaci. |
Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Bod odůvodnění 21 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(21a) Pokud toto nařízení odkazuje na situaci, kdy právo zúčastněného členského státu, u jehož soudu bylo zahájeno řízení, rozvod neupravuje, měla by se tato skutečnost vykládat tak, že právo tohoto členského neobsahuje institut rozvodu. V takovém případě by soud neměl mít povinnost prohlásit manželství na rozvedené podle tohoto nařízení. Pokud toto nařízení odkazuje na situaci, kdy právo zúčastněného členského státu, u jehož soudu bylo zahájeno řízení, nepovažuje příslušné manželství za platné v souvislosti s rozvodovým řízením, měla by se tato skutečnost vykládat mimo jiné tak, že podle práva tohoto členského státu takové manželství neexistuje. V takovém případě by soud neměl mít povinnosti prohlásit takové manželství za rozvedené nebo nařídit jeho rozluku podle tohoto nařízení. |
Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Bod odůvodnění 22 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(22) Protože v některých státech a v zúčastněných členských státech existují vedle sebe dva nebo více právních systémů nebo souborů pravidel vztahujících se k otázkám, které upravuje toto nařízení, je zapotřebí stanovit, v jaké míře se ustanovení tohoto nařízení použijí v rámci různých územních jednotek těchto států a zúčastněných členských států. |
(22) Protože v některých státech a v zúčastněných členských státech existují vedle sebe dva nebo více právních systémů nebo souborů pravidel vztahujících se k otázkám, které upravuje toto nařízení, je zapotřebí stanovit, v jaké míře se ustanovení tohoto nařízení použijí v rámci různých územních jednotek těchto států a zúčastněných členských států, nebo v jaké míře se toto nařízení použije na různé kategorie osob v těchto státech a v zúčastněných členských státech. |
Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Bod odůvodnění 22 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(22a) Neexistují-li pravidla pro určení rozhodného práva, měly by manželé při volbě práva státu, jehož je jeden z nich státním příslušníkem, a skládá-li se tento stát z více územních jednotek, z nichž každá má vlastní právní systém nebo soubor pravidel upravující rozvod, zároveň uvést, na právu které územní jednotky se dohodli. |
Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Bod odůvodnění 24 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(24) Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady stanovené Listinou základních práv Evropské unie, zvláště jejího článku 21, který zakazuje jakoukoli diskriminaci, zejména podle pohlaví, rasy, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických vlastností, jazyka, víry nebo přesvědčení, politických názorů či jakýchkoli jiných názorů, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, původu, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Soudy zúčastněných členských států musejí používat toto nařízení za dodržování těchto práv a zásad. |
(24) Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uvedené v Listině Listinou základních práv Evropské unie, zvláště v jejím článku 21, který zakazuje jakoukoli diskriminaci, zejména podle pohlaví, rasy, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických vlastností, jazyka, víry nebo přesvědčení, politických názorů či jakýchkoli jiných názorů, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, původu, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Soudy zúčastněných členských států musejí používat toto nařízení za dodržování těchto práv a zásad. |
Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Čl. 1 – nadpis | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Věcná působnost |
Oblast působnosti |
Pozměňovací návrh 29 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
1a. Toto nařízení se nepoužije na následující otázky, i když vyvstanou pouze jako předběžná otázka v souvislosti s řízením o rozvodu nebo rozluce: |
|
|
a) způsobilost fyzických osob k právům a právním úkonům; |
|
|
b) existence, platnost nebo uznání manželství; |
|
|
c) prohlášení manželství za neplatné; |
|
|
d) jméno manželů; |
|
|
e) majetkové důsledky manželství; |
|
|
f) rodičovská odpovědnost; |
|
|
g) vyživovací povinnosti; |
|
|
h) svěřenství nebo dědění. |
Odůvodnění | |
Je nutné vyjasnit oblast působnosti nařízení, a to jak v odůvodnění, tak v normativní části, přinejmenším pokud jde o záležitosti, které jsou z ní vyňaty. | |
Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Pro účely tohoto nařízení se pod pojmem „zúčastněný členský stát“ rozumí členský stát, který se podílí na posílené spolupráci v oblasti rozhodného práva ve věci rozvodu a rozluky podle rozhodnutí [Rady […] ze dne […], kterým se schvaluje posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky]. |
2. Pro účely tohoto nařízení se pojmem „zúčastněný členský stát“ rozumí členský stát, který se podílí na posílené spolupráci v oblasti rozhodného práva ve věci rozvodu a rozluky podle rozhodnutí Rady 2010/405/EU ze dne 12. července 2010, kterým se schvaluje posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky, nebo podle rozhodnutí přijatého v souladu s čl. 331 odst. 1 druhým nebo třetím pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie. |
Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Článek 1 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Článek 1a Vztah vůči nařízení (ES) č. 2201/2003 |
|
|
Toto nařízení nemá vliv na uplatňování nařízení (ES) č. 2201/2003. |
Pozměňovací návrh 32 Návrh nařízení Článek 1 b (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Článek 1b Definice |
|
|
Pro účely tohoto nařízení se pojmem „soud“ rozumí všechny příslušné orgány zúčastněných členských států, do jejichž jurisdikce náleží záležitosti spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení. |
Pozměňovací návrh 33 Návrh nařízení Čl. 2 – nadpis | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Všeobecná povaha |
Obecná použitelnost |
Pozměňovací návrh 34 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – návětí | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Manželé si mohou po vzájemné dohodě zvolit z následujících rozhodných práv ve věcech rozvodu a rozluky, pokud je zvolené právo v souladu se základními právy zakotvenými ve smlouvách a v Listině základních práv Evropské unie a se zásadou veřejného pořádku: |
1. Manželé se mohou dohodnout, že si pro rozvod a rozluku zvolí rozhodné právo za předpokladu, že se jedná o některé z následujících práv: |
Pozměňovací návrh 35 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – písm. b | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
b) právo státu, v němž měli manželé naposled místo obvyklého bydliště, pokud zde v době uzavření dohody jeden z nich ještě sídlí; |
b) právo státu, v němž měli manželé poslední obvyklé bydliště, pokud zde v době uzavření dohody jeden z nich dosud bydlí; nebo |
Pozměňovací návrh 36 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – písm. c | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
c) právo státu, jehož je některý z manželů v době uzavření dohody státním příslušníkem; |
c) právo státu, jehož je kterýkoli z manželů v době uzavření dohody státním příslušníkem; nebo |
Pozměňovací návrh 37 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – písm. d | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
d) právo místa soudu. |
d) právo místa soudu. |
Pozměňovací návrh 38 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Aniž je dotčen odstavec 4, lze dohodu o určení rozhodného práva uzavřít a měnit kdykoli, nejpozději však při předání věci soudu. |
2. Aniž je dotčen odstavec 3, lze dohodu o určení rozhodného práva uzavřít a měnit kdykoli, nejpozději však při předání věci soudu. |
Pozměňovací návrh 39 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 3 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3. Dohoda uvedená v odstavci 2 bude vyhotovena písemně, datována a podepsána oběma stranami. Písemné formě jsou rovnocenná veškerá sdělení elektronickými prostředky, která umožňují trvalý záznam dohody. |
3. Pokud tak stanoví právo místa soudu, mohou manželé rovněž určit rozhodné právo před soudem v průběhu jednání. V tomto případě bude toto určení zapsáno u soudu v souladu s právem místa soudu. |
|
Pokud však právo zúčastněného členského státu, v němž mají oba manželé místo obvyklého bydliště v době uzavření dohody, obsahuje doplňující formální pravidla pro tento druh dohody, budou tato pravidla použita. Pokud manželé mají místo obvyklého bydliště v odlišných zúčastněných členských státech a pokud práva těchto členských států zakotvují odlišná formální pravidla, dohoda je platná co do formy, splňuje-li podmínky stanovené právem jedné z těchto zemí. |
|
Pozměňovací návrh 40 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 4 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
4. Pokud tak stanoví právo místa soudu, mohou manželé rovněž určit rozhodné právo před soudem v průběhu soudního řízení. V tomto případě soud zaprotokoluje určení v souladu s právem místa soudu. |
vypouští se |
Pozměňovací návrh 41 Návrh nařízení Článek 3 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Článek 3a Souhlas a materiální platnost |
|
|
1. Existence a platnost dohody o volbě práva nebo některého jejího ustanovení se určuje podle práva, které by se na základě tohoto nařízení použilo, kdyby byla dohoda nebo její ustanovení platná . |
|
|
2. Vyplývá-li však z okolností, že by nebylo přiměřené určovat účinky chování jednoho z manželů podle práva uvedeného v odstavci 1, může se tento z manželů za účelem stanovení skutečnosti, že neprojevil souhlas, odvolat na právo země, v níž se v okamžiku zahájení řízení u soudu nachází jeho obvyklé bydliště. |
Pozměňovací návrh 42 Návrh nařízení Článek 3 b (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Článek 3b Formální platnost |
|
|
1. Dohoda uvedená v čl. 3 odst. 1 a 2 musí být vyhotovena písemně, datována a podepsána oběma manželi. Písemné formě jsou rovnocenná veškerá sdělení elektronickými prostředky, která umožňují trvalý záznam dohody. |
|
|
2. Pokud však právo zúčastněného členského státu, v němž mají oba manželé své obvyklé bydliště v době uzavření dohody, stanoví pro tento druh dohod dodatečné formální požadavky, tyto požadavky se uplatní. |
|
|
3. Pokud mají manželé v době uzavření dohody místo obvyklého bydliště v odlišných zúčastněných členských státech a práva těchto států stanoví odlišné formální požadavky, je dohoda formálně platná, splňuje-li požadavky stanovené právem jedné z těchto zemí. |
|
|
4. Pokud v okamžiku uzavření dohody má své obvyklé bydliště v zúčastněném členském státě pouze jeden z manželů a pokud tento stát stanoví pro tento druh dohody dodatečné formální požadavky, tyto požadavky se uplatní. |
Pozměňovací návrh 43 Návrh nařízení Článek 4 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Článek 4a Změna rozluky na rozvod |
|
|
1. V případě změny rozluky na rozvod a nedohodnou-li se strany odlišně v souladu s článkem 3, je rozhodným právem pro rozvod právo, které bylo použito pro rozluku. |
|
|
2. Pokud však právo, které bylo použito na rozluku, změnu rozluky na rozvod neupravuje, použije se článek 4, nedohodnou-li se strany odlišně v souladu s článkem 3. |
Pozměňovací návrh 44 Návrh nařízení Článek 5 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Použití práva místa soudu |
Použití práva místa soudu |
|
Jestliže rozhodné právo podle článků 3 a 4 neupravuje rozvod nebo jednomu z manželů nezajišťuje rovnost přístupu k rozvodu nebo k rozluce z důvodu jeho pohlaví, použije se právo místa soudu. |
Jestliže rozhodné právo podle článků 3 nebo 4 neupravuje rozvod nebo jednomu z manželů nezajišťuje rovný přístup k rozvodu nebo rozluce z důvodu jeho pohlaví, použije se právo místa soudu. |
Pozměňovací návrh 45 Návrh nařízení Článek 7 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Článek 7a |
|
|
Rozdíly ve vnitrostátním právu |
|
|
Nic v tomto nařízení nezavazuje soudy zúčastněného členského státu, jehož právo neupravuje rozvod nebo nepovažuje dotyčné manželství za platné pro účely rozvodového řízení, manželství rozvést za použití tohoto nařízení. |
Pozměňovací návrh 46 Návrh nařízení Článek 8 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Nesjednocené systémy |
Státy se dvěma nebo více právními systémy - územními celky |
|
1. Je-li stát tvořen více územními celky, z nichž každý má vlastní právní předpisy ve věcech rozvodu a rozluky, považuje se každý územní celek pro účely určení rozhodného práva podle tohoto nařízení za stát. |
1. Je-li stát tvořen více územními celky, z nichž každý má vlastní právní předpisy ve věcech rozvodu a rozluky, považuje se každý územní celek pro účely určení rozhodného práva podle tohoto nařízení za stát. |
|
|
1a. V souvislosti s takovým státem: |
|
|
a) každý odkaz na obvyklé bydliště v tomto státě znamená odkaz na obvyklé bydliště v územním celku tohoto státu; |
|
|
b) každý odkaz na státní příslušnost se vztahuje k územní jednotce určené právem tohoto státu, nebo, neexistují-li příslušná pravidla, k územnímu celku zvolenému manželi, nebo, nedojde-li k volbě, k územnímu celku, ke kterému má jeden z manželů nebo oba manželé nejužší vazbu. |
Pozměňovací návrh 47 Návrh nařízení Článek 8 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Článek 8a Státy se dvěma nebo více právními systémy-interpersonální konflikty |
|
|
V souvislosti se státem, ve kterém jsou uplatňovány dva nebo více právních systémů nebo souborů pravidel použitelných pro různé kategorie osob a upravujících záležitosti, na něž se vztahuje toto nařízení, je třeba odkazem na právo tohoto státu rozumět odkaz na právní systém, který je určen platnými pravidly tohoto státu. Neexistují-li příslušná pravidla, použije se právní systém nebo soubor pravidel, k němuž má jeden z manželů nebo oba manželé nejužší vazbu. |
Pozměňovací návrh 48 Návrh nařízení Článek 8 b (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Článek 8b Nepoužití tohoto nařízení pro vnitřní kolize |
|
|
Zúčastněný členský stát, v němž se použijí na věci, na které se vztahuje toto nařízení, rozdílné právní systémy nebo soubory pravidel, nemá za povinnost použít toto nařízení v případě kolizí práv vzniklých výlučně mezi těmito rozdílnými právními systémy nebo soubory pravidel. |
Pozměňovací návrh 49 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 – písm. a | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
a) formálních pravidel týkajících se dohod o volbě rozhodného práva; a |
a) formálních požadavků týkajících se dohod o volbě rozhodného práva v souladu s čl. 3b odst. 2 až 4; a |
Pozměňovací návrh 50 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 1 – pododstavec 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Toto nařízení se vztahuje na zahájená soudní řízení, jakož i na dohody podle článku 3 a uzavřené po datu jeho použitelnosti v souladu s článkem 13. |
1. Toto nařízení se vztahuje na zahájená soudní řízení, jakož i na dohody podle článku 3 a uzavřené po datu jeho použitelnosti v souladu s článkem 13. |
|
|
|
Pozměňovací návrh 51 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 1 – pododstavec 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Dohoda o volbě rozhodného práva uzavřená podle práva zúčastněného členského státu před použitelností tohoto nařízení však rovněž nabývá účinnosti, pokud splňuje podmínky zakotvené v čl. 3 odst. 3 prvním pododstavci.
|
Dohoda o volbě rozhodného práva uzavřená přede dnem použitelnosti tohoto nařízení však rovněž nabývá účinnosti, pokud je v souladu s články 3a a 3b. |
Pozměňovací návrh 52 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Toto nařízení nenarušuje platnost dvojstranných nebo mnohostranných úmluv, jichž se účastní jeden nebo více zúčastněných členských států v době přijímání tohoto nařízení a které se týkají věcí, které upravuje toto nařízení, bez újmy na povinnostech zúčastněných členských států podle článku 351 Smlouvy o fungování Evropské unie. |
1. Tímto nařízením není dotčena platnost mezinárodních úmluv, jichž se účastní jeden nebo více zúčastněných členských států v době přijímání tohoto nařízení nebo v době přijímání rozhodnutí uvedeného v čl. 1 odst. 2 a které stanoví kolizní normy pro rozvod nebo rozluku. |
Pozměňovací návrh 53 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Toto nařízení je bez ohledu na odstavec 1 pro zúčastněné členské státy nadřazeno dohodám ohledně záležitostí, které upravuje toto nařízení a jichž se zúčastněné členské státy účastní. |
2. Toto nařízení je však pro zúčastněné členské státy nadřazeno dohodám uzavřeným výhradně mezi dvěma nebo více z nich, pokud se tyto dohody týkají záležitostí, které upravuje toto nařízení. |
Pozměňovací návrh 54 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Nejpozději [pět let po vstupu tohoto nařízení v platnost] předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě a Hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Zprávu podle potřeby doprovodí návrhy na úpravu. |
1. Nejpozději pět let po vstupu tohoto nařízení v platnost a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Zprávu podle potřeby doprovodí návrhy na úpravu tohoto nařízení. |
Pozměňovací návrh 55 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 1 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
1a. Zúčastněné členské státy sdělí za tímto účelem Komisi příslušné údaje týkající se uplatňování tohoto nařízení jejich soudy. |
Pozměňovací návrh 56 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 2 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
V případě členských států účastnících se na základě rozhodnutí přijatého v souladu s čl. 331 odst. 1 druhým nebo třetím pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie je toto nařízení použitelné ode dne uvedeného v příslušném rozhodnutí. |
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Zpravodaj vítá toto nařízení jako potřebné, i když si je vědom, že pro občany a právní odborníky bude značným zklamáním vzhledem k jeho omezené působnosti. Jedním z důvodů této skutečnosti jsou omezení daná tím, že je použit postup posílené spolupráce. Zpravodaj věří, že až bude nařízení přijato, připojí se i další členské státy.
Obecně se zpravodaj domnívá, že změny návrhu Komise, o kterých jednala Rada, jsou rozumné, a většinu z nich proto převzal, i když s některými změnami. Předložil také několik vlastních pozměňovacích návrhů.
Zaprvé soudí, že myšlenka ponechat oblast působnosti v podstatě nevymezenou je nežádoucí. Proto vyjmenoval oblasti, které do působnosti nařízení nespadají, a to v bodě odůvodnění i v jednom z článků.
Zadruhé se domnívá, že předtím, než se strany rozhodnou zvolit rozhodné právo nebo jej nezvolit, by se soud, který věc projednává, měl ujistit, že se jim dostalo řádné právní pomoci.
Zatřetí zpravodaj souhlasí, že od členského státu nelze požadovat, aby uznal za manželství – a to ani výhradně za účelem jeho rozvázání – akt, který se podle práva tohoto státu za manželství nepovažuje, a stejně tak by bylo proti zásadě subsidiarity klást na soudce v členském státě, jehož právo takový akt neupravuje, požadavek prohlásit manželství za rozvedené. Z tohoto důvodu plně souhlasí s vložením článku 7a, které provedla Rada.
Ovšem bez ustanovení o forum necessitatis (které toto nařízení nemůže obsahovat, neboť se přijímá postupem posílené spolupráce) je ustanovení článku 7a, že nic v tomto nařízení nemůže zavazovat soudy zúčastněného členského státu, jehož právo neupravuje rozvod nebo neuznává dotyčné manželství za platné pro účely rozvodového řízení, aby manželství rozvedly na základě tohoto nařízení, nanejvýš problematické. Je tomu tak proto, že pravidla příslušnosti v nařízení č. 2201/2003, pokud jde o rozvod a rozluku, jsou naprosto kategorická. Příslušné články daného nařízení znějí takto:
ODDÍL 1
Rozvod, rozluka a prohlášení manželství za neplatné
Článek 3
Obecná příslušnost
1. Ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné jsou příslušné soudy členského státu,
a) na jehož území
- mají manželé obvyklé bydliště, nebo
- měli manželé poslední obvyklé bydliště, pokud zde jeden z nich ještě bydlí, nebo
- má odpůrce obvyklé bydliště, nebo
- v případě společného návrhu má alespoň jeden z manželů obvyklé bydliště, nebo
- má navrhovatel obvyklé bydliště, kde bydlel nejméně jeden rok bezprostředně před podáním žádosti, nebo
- má navrhovatel bydliště, kde bydlel nejméně šest měsíců bezprostředně před podáním návrhu a zároveň je buď státním příslušníkem tohoto členského státu, nebo v případě Spojeného království a Irska zde má svůj "domicile";
b) jehož státními příslušníky jsou oba manželé nebo, v případě Spojeného království a Irska, se jedná o zemi "domicilu" obou manželů.
2. Pro účely tohoto nařízení se "domicile" vykládá podle právních systémů Spojeného království a Irska.
Článek 4
Protinávrh
….
Článek 5
Změna rozluky na rozvod
…
Článek 6
Výlučná povaha příslušnosti podle článků 3, 4 a 5
Manžel, který
a) má obvyklé bydliště na území některého členského státu or
b) je státním příslušníkem některého členského státu nebo, v případě Spojeného království a Irska, má v některém z těchto států svůj "domicile",
může být žalován v jiném členském státě pouze podle článků 3, 4 a 5.
Článek 7
Zbytková příslušnost
….
O jakou jde potíž, si nejlépe ukážeme na příkladu. Nové nařízení o rozhodném právu je v platnosti. A a B jsou státními příslušníky různých členských států a vstoupili do manželství mezi osobami stejného pohlaví v jednom z členských států, které zavedly právní úpravu umožňující takové sňatky. Tři roky měli místo obvyklého bydliště v členském státě, který manželství mezi osobami stejného pohlaví neumožňuje, ale účastnil se přijímání nařízení o rozhodném právu v rámci postupu posílené spolupráce. A a B chtějí, aby byl jejich manželský svazek rozvázán. Podle pravidel nařízení č. 2201/2003 jsou jedinými soudy, které mají k tomuto aktu za daných okolností příslušnost, soudy členského státu, v němž mají manželé místo obvyklého bydliště. Podají-li žádost o rozvod u místního soudu, tento soud se jakožto příslušný musí věcí zabývat, použije se však článek 7a a manželství rozvedeno nebude. Je známo, že v případě rozvodu nestanoví nařízení č. 2201/2003 možnost volby příslušného soudu nebo postoupení věci soudu, u něhož jsou pro toto řízení vhodnější podmínky.
To jednoznačně poškozuje daný manželský pár, který by si musel projít značnými nepříjemnostmi a ztratil by spoustu času, pokud by chtěl uskutečnit rozvodové řízení v rámci příslušnosti jiného soudu ve smyslu článku 3.
Nejlépe by se dal tento problém vyřešit zavedením ustanovení o tzv. forum necessitatis, což lze – vzhledem k omezením spojeným s postupem posílené spolupráce a ke skutečnosti, že právě projednávaný návrh nařízení se týká pouze určení rozhodného práva – provést pouze změnou nařízení č. 2201/2003.
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. října 2008 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 2201/2003 ohledně příslušnosti a pravidel o právních předpisech použitelných v manželských věcech (KOM(2006)0399 – C6-0305/2006 – 2006/0135(CNS))[1] obsahuje návrh článku o forum necessitatis tohoto znění:
Článek 7a
Forum necessitatis
Pokud se soud, který je na základě tohoto nařízení příslušný, nachází v členském státě, jehož právní předpisy neobsahují ustanovení pro rozvod nebo neuznávají existenci či platnost dotčeného manželství, je soudní příslušnost přiznána:
a) členskému státu, jehož státním příslušníkem je jeden z manželů, nebo
b) členskému státu, ve kterém bylo manželství uzavřeno.
Vzhledem k tomu, že Komisi až do roku 2012 nic nenutí přezkoumávat nařízení č. 2201/2003 a ve skutečnosti k jeho přezkumu přistoupí až mnohem později, zpravodaj navrhuje, aby – aniž bychom zasahovali do práva podnětu, které jí přísluší – byl vyvíjen tlak na Komisi, aby jako velmi naléhavý krok předložila návrh na změnu daného nařízení spočívající výhradně ve vložení ustanovení o forum necessitatis.
- [1] A6 - 0361/2008.
STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (29. 11. 2010)
pro Výbor pro právní záležitosti
k návrhu nařízení Rady, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky
(KOM(2010)0105 – C7‑0315/2010 – 2010/0067(CNS))
Navrhovatelka: Evelyne Gebhardt
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Tento návrh nařízení má za cíl vytvořit jasný a ucelený právní rámec pokrývající pravidla rozhodného práva, který umožní zúčastněným stranám určitý stupeň autonomie. Dosud platilo, že pokud chtěl „mezinárodní“ pár požádat o rozvod, podléhal pravidlům příslušnosti podle nařízení Rady (ES) č. 2201/2003[1] (tzv. „Brusel II a“) , která umožňují manželům vybrat si z několika různých kritérií příslušnosti. Nyní platí, že jakmile je rozvodové řízení předloženo u soudu určitého členského státu, právo rozhodné je určeno podle pravidel pro kolize právních norem. Pravidla pro kolize právních norem se však mezi jednotlivými státy velmi liší. Rozdílnost vnitrostátních předpisů týkajících se kolize právních norem může způsobovat určité potíže v případě „mezinárodních“ rozvodů. Kromě nedostatku právní jistoty vyplývajícího z toho, že pro manžele je obtížné určit, které právo bude na jejich případ použito, hrozí podle Komise reálné riziko, že by se občané „v přehnané míře obraceli na soudy“, tedy že se lépe informovaný z manželů bude snažit jako první podat žádost o rozvod u takového soudu, který se řídí zákony, jež lépe vyhovují jeho zájmům. Návrh Komise je zaměřen na omezení výše uvedených rizik a nápravu zmíněných nedostatků zvláště tím, že zavádí pro obě strany možnost vybrat si na základě společné dohody právo rozhodné a dále že zohlední legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. října 2008 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 2201/2003 o příslušnosti a zavádění pravidel týkajících se rozhodného práva ve věcech manželských[2].
Článek 3 představuje novinku, neboť poprvé zavádí možnost, aby manželé určili na základě společné dohody rozhodné právo pro své rozvodové řízení. Jako zpravodajka se domnívám, že je logické umožnit manželům zvolit si právo státu, ve kterém mají manželé obvyklé bydliště v době uzavření dohody, jakož i právo státu, ve kterém bylo manželství uzavřeno.
Pokud rozhodné právo neumožňuje rozvod nebo rozluku, pravidlo o použití zásady lex fori (právo místa soudu) by mělo být doplněno ustanovením forum necessitatis udělujícím za určitých podmínek v mezinárodních případech příslušnost k soudu jiného členského státu.
Poté je nutné dbát na to, aby volba stran byla zasvěcená , tj. aby oba manželé byli náležitě obeznámeni s konkrétními dopady jejich volby. V tomto ohledu je třeba si položit otázku, jak co nejlépe zajistit, aby byly úplné a spolehlivé informace sděleny signatářům dohody o volbě příslušnosti před podpisem aktu. Je rovněž důležité, aby byl přístup k informacím zajištěn nezávisle na finanční situaci každého z obou manželů. Je důležité dohlížet na přesnou a úplnou informovanost obou manželů, co se týče důsledků výběru práva rozhodného v případě rozvodu, neboť právní normy v členských státech se podstatně liší v mnoha bodech, jako jsou důvody a formy rozvodu, podmínky jeho získání, nezbytná doba odloučení a jiné aspekty rozhodující pro řízení. Jelikož právo není neměnné, je kromě toho možné, že dohoda o právu rozhodném podepsaná v určitou chvíli již nemusí odpovídat legitimním očekáváním stran v době, kdy by měla nabýt účinku, neboť mezitím došlo ke změně právních předpisů daného členského státu. Z tohoto důvodu jako navrhovatelka vítám návrh Komise.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 9 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
9) Toto nařízení má vytvořit jasný a úplný právní rámec pro rozhodné právo ve věcech rozvodu a rozluky v zúčastněných členských státech a zaručit občanům přiměřená řešení v oblasti právní jistoty, předvídatelnosti a flexibility, a zabránit tomu, aby jeden z manželů požádal o rozvod dříve než ten druhý kvůli tomu, aby se řízení řídilo určitým právem, které považuje za vhodnější pro ochranu svých zájmů. |
9) Toto nařízení má vytvořit jasný a úplný právní rámec pro rozhodné právo ve věcech rozvodu a rozluky v zúčastněných členských státech a zaručit občanům přiměřená řešení v oblasti právní jistoty, předvídatelnosti a flexibility, a zabránit tomu, aby jeden z manželů nebo registrovaných partnerů požádal o rozvod dříve než ten druhý kvůli tomu, aby se řízení řídilo určitým právem, které považuje za vhodnější pro ochranu svých zájmů. |
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
12) Aby manželé měli možnost zvolit rozhodné právo, na něž mají úzkou vazbu, nebo v případě, že nedojde k volbě, aby se toto právo použilo na jejich rozvod nebo rozluku, mělo by se toto právo použít, i když není právem některého členského státu. V případě, že je určeno právo jiného členského státu, síť vytvořená rozhodnutím Rady 2001/470/ES ze dne 28. května 2001 o vytvoření Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci, může napomáhat soudům při zjišťování obsahu zahraničního práva. |
12) Aby manželé nebo registrovaní partneři měli možnost zvolit rozhodné právo, na něž mají úzkou vazbu, nebo v případě, že nedojde k volbě, aby se toto právo použilo na jejich rozvod nebo rozluku nebo na zrušení jejich registrovaného partnerství, mělo by se toto právo použít, i když není právem některého členského státu. V případě, že je určeno právo jiného členského státu, síť vytvořená rozhodnutím Rady 2001/470/ES ze dne 28. května 2001 o vytvoření Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci, může napomáhat soudům při zjišťování obsahu zahraničního práva. |
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
13) Zvýšení mobility občanů vyžaduje jednak větší flexibilitu, jednak větší právní jistotu. Aby toto nařízení odpovídalo tomuto cíli, musí posílit autonomii stran ve věcech rozvodu a rozluky a ponechat jim při jejich rozvodu nebo rozluce určitou možnost volby rozhodného práva. Tato možnost by neměla být rozšířena na prohlášení manželství za neplatné, které má úzkou vazbu na podmínky platnosti manželství a pro něž není autonomie stran vhodná. |
13) Zvýšení mobility občanů vyžaduje jednak větší flexibilitu, jednak větší právní jistotu. Aby toto nařízení odpovídalo tomuto cíli, musí posílit autonomii stran ve věcech rozvodu a rozluky a ponechat jim při jejich rozvodu nebo rozluce určitou možnost volby rozhodného práva. Tato možnost by měla být rozšířena také na prohlášení manželství a registrovaného partnerství za neplatné, aby se zabránilo diskriminaci vůči různým formám, v nichž se právo na respektování soukromého a rodinného života uplatňuje. |
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 14 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
14) Manželé by měli mít možnost zvolit právo země, k níž mají zvláštní vazby, nebo právo místa soudu jako rozhodné právo pro rozvod a rozluku. Právo, které manželé zvolí, musí být v souladu se základními právy zakotvenými ve smlouvách a v Listině základních práv Evropské unie. Možnost volby rozhodného práva pro rozvod a rozluku nesmí být na újmu nejlepšího zájmu dítěte. |
14) Manželé nebo registrovaní partneři by měli mít možnost zvolit právo země, k níž mají zvláštní vazby, nebo právo místa soudu jako rozhodné právo pro rozvod a rozluku nebo pro zrušení registrovaného partnerství. Právo, které manželé nebo registrovaní partneři zvolí, musí být v souladu se základními právy zakotvenými ve smlouvách a v Listině základních práv Evropské unie. Možnost volby rozhodného práva pro rozvod a rozluku nebo pro zrušení registrovaného partnerství by nemělo být na újmu nejlepšího zájmu dítěte. Především v případě, kdy jsou rozvodem nebo rozlukou dotčeny děti manželů, mohou se při volbě rozhodného práva pro rozvod a rozluku zohlednit zásady stanovené v článku 24 Listiny, s důrazem na nejlepší zájem dětí, povinnost vyslyšet jejich názor u rozhodnutí, která se jich týkají, a právo udržovat pravidelné osobní styky a přímý kontakt s oběma rodiči, pokud to není v rozporu se zájmem dítěte. |
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
15) Pro manžele je důležité, aby před určením rozhodného práva měli přístup k aktuálním informacím o zásadních aspektech vnitrostátních právních předpisů, právních předpisů Evropské unie a vedení sporu ve věcech rozvodu a rozluky. Komise za účelem zaručení přístupu k příslušným kvalitním informacím tyto informace pravidelně aktualizuje a vkládá je do informačního systému založeného na internetu a určeného veřejnosti, vytvořeného rozhodnutím Rady 2001/470/ES. |
15) Pro manžele nebo registrované partnery je důležité, aby před určením rozhodného práva měli přístup k aktuálním informacím o zásadních aspektech vnitrostátních právních předpisů, právních předpisů Evropské unie, vedení sporu ve věcech rozvodu a rozluky a zrušení registrovaného partnerství, včetně možnosti mediace. Manželé by měli být informováni o různých formách rozvodu a o podmínkách jeho dosažení, které existují v právních předpisech dotyčných členských států. Komise za účelem zaručení přístupu k příslušným kvalitním informacím tyto informace pravidelně aktualizuje a vkládá je do informačního systému založeného na internetu a určeného veřejnosti, vytvořeného rozhodnutím Rady 2001/470/ES, přičemž členské státy, v nichž rozvodové řízení probíhá, by měly manželům zpřístupnit veškeré informace, které potřebují. |
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
16) Zasvěcená volba obou manželů je hlavní zásadou tohoto nařízení. Každý z manželů by měl přesně vědět, jaké jsou právní a společenské důsledky volby rozhodného práva. Možnost zvolit rozhodné právo po vzájemné dohodě nesmí být na újmu práv a rovnosti vyhlídek obou manželů. V tomto ohledu by si vnitrostátní soudy měly být vědomy důležitosti zasvěcené volby obou manželů ohledně právních důsledků dohody o volbě rozhodného práva. |
16) Zasvěcená volba obou manželů nebo registrovaných partnerů je hlavní zásadou tohoto nařízení. Každý z manželů / registrovaných partnerů by měl přesně vědět, jaké jsou právní a společenské důsledky volby rozhodného práva. Možnost zvolit rozhodné právo po vzájemné dohodě nesmí být na újmu práv a rovnosti vyhlídek obou manželů nebo registrovaných partnerů. V tomto ohledu by si vnitrostátní soudy měly být vědomy důležitosti zasvěcené volby obou manželů / registrovaných partnerů ohledně právních důsledků dohody o volbě rozhodného práva. |
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
17) Měly by být vytvořeny určité záruky pro to, aby si manželské páry uvědomily důsledky své volby. Dohoda o volbě rozhodného práva by přinejmenším měla být vyhotovena písemně, datována a podepsána oběma stranami. Pokud však právo zúčastněného členského státu, v němž mají oba manželé místo obvyklého bydliště, obsahuje doplňující formální pravidla, je třeba tato pravidla dodržovat. Tato doplňující formální pravidla mohou existovat například v zúčastněném členském státě, v němž je dohoda součástí manželské smlouvy. |
17) Měly by být vytvořeny určité záruky pro to, aby si manželské páry nebo registrovaní partneři uvědomili důsledky své volby. Dohoda o volbě rozhodného práva by přinejmenším měla být vyhotovena písemně, datována a podepsána oběma stranami. Pokud však právo zúčastněného členského státu, v němž mají oba manželé / registrovaní partneři místo obvyklého bydliště, obsahuje doplňující formální pravidla, je třeba tato pravidla dodržovat. Tato doplňující formální pravidla mohou existovat například v zúčastněném členském státě, v němž je dohoda součástí manželské smlouvy. |
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
19) Nedojde-li k volbě rozhodného práva, toto nařízení by mělo stanovit harmonizované kolizní normy na základě různých kolizních kritérií založených na úzké vazbě mezi manželi a dotyčným právem s ohledem na zaručení právní jistoty a předvídatelnosti a zabránit tomu, aby jeden z manželů požádal o rozvod dříve než ten druhý kvůli tomu, aby se řízení řídilo určitým právem, které považuje za vhodnější pro ochranu svých zájmů. Tato kolizní kritéria byla zvolena tak, aby se řízení ve věcech rozvodu nebo rozluky řídilo právem, k němuž mají manželé úzkou vazbu, a zakládají se v první řadě na právu v místě obvyklého bydliště. |
19) Nedojde-li k volbě rozhodného práva, toto nařízení by mělo stanovit harmonizované kolizní normy na základě různých kolizních kritérií založených na úzké vazbě mezi manželi / registrovanými partnery a dotyčným právem s ohledem na zaručení právní jistoty a předvídatelnosti a zabránit tomu, aby jeden z manželů nebo registrovaných partnerů požádal o rozvod nebo rozluku či o zrušení registrovaného partnerství dříve než ten druhý kvůli tomu, aby se řízení řídilo určitým právem, které považuje za vhodnější pro ochranu svých zájmů. Tato kolizní kritéria byla zvolena tak, aby se řízení ve věcech rozvodu nebo rozluky či zrušení registrovaného partnerství řídilo právem, k němuž mají manželé / registrovaní partneři úzkou vazbu, a zakládají se v první řadě na právu v místě obvyklého bydliště manželů / registrovaných partnerů. |
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
20) V určitých situacích by však měly být použity právní předpisy soudu, který se věcí zabývá, zejména v případě, kdy rozhodné právo neupravuje rozvod, nebo kdy rozhodné právo jednomu z manželů nezajišťuje rovnost přístupu k rozvodu nebo k rozluce z důvodu jeho pohlaví. |
20) V určitých situacích by však měly být použity právní předpisy soudu, který se věcí zabývá, zejména v případě, kdy rozhodné právo neupravuje rozvod nebo rozluku ani zrušení registrovaného partnerství, nebo kdy rozhodné právo jednomu z manželů / registrovaných partnerů nezajišťuje rovnost přístupu k rozvodu, k rozluce nebo ke zrušení registrovaného partnerství z důvodů, které zakazuje článek 21 Listiny základních práv Evropské unie. |
Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 22 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
22a) Pojem „místo obvyklého bydliště“ je třeba vykládat v souladu se záměrem tohoto nařízení. Bydliště by měl v každém jednotlivém případě a na základě věcných poznatků určit soudce. Tento termín neodkazuje na žádný pojem ve smyslu vnitrostátního práva, ale na samostatný pojem práva Evropské unie. |
Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Toto nařízení se vztahuje na rozvod a rozluku v situacích, kdy dochází ke kolizi právních předpisů. |
1. Toto nařízení se vztahuje na rozvod, rozluku, prohlášení manželství za neplatné nebo zrušení registrovaného partnerství v mezinárodních případech, kdy dochází ke kolizi právních předpisů. |
Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – návětí | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Manželé si mohou po vzájemné dohodě zvolit z následujících rozhodných práv ve věcech rozvodu a rozluky, pokud je zvolené právo v souladu se základními právy zakotvenými ve smlouvách a v Listině základních práv Evropské unie a se zásadou veřejného pořádku: |
1. Manželé nebo registrovaní partneři si mohou po vzájemné dohodě zvolit z následujících rozhodných práv ve věcech rozvodu a rozluky nebo zrušení registrovaného partnerství, pokud je zvolené právo v souladu se základními právy zakotvenými ve smlouvách a v Listině základních práv Evropské unie a se zásadou veřejného pořádku: |
Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – písm. b | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
b) právo státu, v němž měli manželé naposled místo obvyklého bydliště, pokud zde v době uzavření dohody jeden z nich ještě sídlí; |
b) právo státu, v němž měli manželé / registrovaní partneři poslední místo obvyklého bydliště, pokud zde v době uzavření dohody jeden z nich ještě sídlí, není-li slabší z manželů nebo partnerů uplatněním tohoto práva znevýhodněn; |
Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – písm. d | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
d) právo místa soudu. |
d) právo státu, v němž bylo manželství nebo registrované partnerství uzavřeno. |
Odůvodnění | |
Toto kritérium by logicky mělo být připojeno k ostatním kritériím pro výběr rozhodného práva a kritérium lex fori (právo místa soudu) by mělo být odstraněno za účelem lepší ochrany slabší strany. | |
Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Čl. 3. – odst. 1 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
1a. Pojmem „místo obvyklého bydliště“ se rozumí obvyklé místo pobytu osoby. |
Odůvodnění | |
Pojem místo obvyklého bydliště by měl být definován, aby se co nejúčinněji zabránilo svévolným výkladům. Soud musí samozřejmě posoudit všechny relevantní skutečnosti před tím, než definici uplatní. | |
Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
2. Aniž je dotčen odstavec 4, lze dohodu o určení rozhodného práva uzavřít a měnit kdykoli, nejpozději však při předání věci soudu. |
2. Aniž je dotčen odstavec 4, lze dohodu o určení rozhodného práva uzavřít a měnit kdykoli, nejpozději však při předání věci soudu. Dohoda musí v zájmu vyřešení jakýchkoli neshod týkajících se rozvodu nebo rozluky pamatovat i na možnost mediace. |
Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 3 – pododstavec 2 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Pokud však právo zúčastněného členského státu, v němž mají oba manželé místo obvyklého bydliště v době uzavření dohody, obsahuje doplňující formální pravidla pro tento druh dohody, budou tato pravidla použita. Pokud manželé mají místo obvyklého bydliště v odlišných zúčastněných členských státech a pokud práva těchto členských států zakotvují odlišná formální pravidla, dohoda je platná co do formy, splňuje-li podmínky stanovené právem jedné z těchto zemí. |
Pokud však právo zúčastněného členského státu, v němž mají oba manželé / registrovaní partneři místo obvyklého bydliště v době uzavření dohody, obsahuje doplňující formální pravidla pro tento druh dohody, budou tato pravidla použita. Pokud manželé / registrovaní partneři mají místo obvyklého bydliště v odlišných zúčastněných členských státech a pokud práva těchto členských států zakotvují odlišná formální pravidla, dohoda je platná co do formy, splňuje-li podmínky stanovené právem jedné z těchto zemí. |
Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 3 – pododstavec 2 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Pokud je dohoda součástí manželské smlouvy, je třeba splnit formální požadavky této manželské smlouvy. |
Odůvodnění | |
Pozměňovací návrh vyjasňuje situace, kdy je na základě vnitrostátních právních předpisů dotčeného členského státu nebo manželské smlouvy nutné uzavřít dohodu. | |
Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 4 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
4. Pokud tak stanoví právo místa soudu, mohou manželé rovněž určit rozhodné právo před soudem v průběhu soudního řízení. V tomto případě soud zaprotokoluje určení v souladu s právem místa soudu. |
4. Pokud tak stanoví právo místa soudu, mohou manželé / registrovaní partneři rovněž určit rozhodné právo před soudem v průběhu soudního řízení. V tomto případě soud zaprotokoluje určení v souladu s právem místa soudu. |
Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Čl. 4 – návětí | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
V případě, že nedojde k volbě podle článku 3, rozvod a rozluka se řídí právem státu: |
V případě, že nedojde k volbě podle článku 3, rozvod a rozluka, prohlášení manželství za neplatné a zrušení registrovaného partnerství se řídí v sestupném pořadí právem státu: |
Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Článek 4 – písm. a | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
a) v němž mají manželé místo obvyklého bydliště v okamžiku předání věci soudu; popřípadě |
a) v němž mají manželé / registrovaní partneři místo obvyklého bydliště v okamžiku předání věci soudu; popřípadě |
Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Článek 4 – písm. b | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
b) v němž měli manželé poslední místo obvyklého bydliště, pokud nedošlo ke změně tohoto místa bydliště dříve než rok před předáním věci soudu, jestliže jeden z manželů ještě v tomto státě sídlí v okamžiku předání věci soudu; popřípadě |
b) v němž měli manželé / registrovaní partneři poslední místo obvyklého bydliště, pokud nedošlo ke změně tohoto místa bydliště dříve než rok před předáním věci soudu, jestliže jeden z manželů nebo partnerů ještě v tomto státě sídlí v okamžiku předání věci soudu; popřípadě |
Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Článek 4 – písm. c | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
c) jehož státní příslušnost mají manželé v okamžiku předání věci soudu; popřípadě |
c) jehož státní příslušnost mají manželé / registrovaní partneři v okamžiku předání věci soudu, není-li slabší z manželů nebo partnerů uplatněním tohoto práva znevýhodněn; popřípadě |
Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Čl. 4 – písm. c a (nové) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
ca) v němž bylo manželství nebo registrované partnerství uzavřeno; popřípadě |
Odůvodnění | |
Mělo by být důvodně předpokládáno, že volba stran, pokud jde o zemi uzavření manželství, zahrnuje rovněž případné přijetí práva této země. | |
Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Čl. 4. – odst. 1 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
Pojmem „místo obvyklého bydliště“ se rozumí obvyklé místo pobytu osoby. |
Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Článek 5 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Použití práva místa soudu |
Použití práva místa soudu (zásady lex fori) a zásady forum necessitatis |
|
Jestliže rozhodné právo podle článků 3 a 4 neupravuje rozvod nebo jednomu z manželů nezajišťuje rovnost přístupu k rozvodu nebo k rozluce z důvodu jeho pohlaví, použije se právo místa soudu. |
1. Jestliže rozhodné právo podle článků 3 a 4 neupravuje rozvod nebo rozluku ani zrušení registrovaného partnerství nebo pro jednoho z manželů či registrovaných partnerů je přístup k rozvodu nebo k rozluce nebo ke zrušení registrovaného partnerství diskriminační z důvodů, které zakazuje článek 21 Listiny základních práv Evropské unie, použije se právo místa soudu. |
|
|
2. Pokud se příslušný soud nachází ve členském státě, jehož právní předpisy neumožňují rozvod nebo rozluku, ani zrušení registrovaného partnerství, soudní příslušnost se udělí: |
|
|
a) členskému státu, jehož státním příslušníkem je jeden z manželů nebo partnerů; nebo |
|
|
b) členskému státu, ve kterém bylo manželství nebo registrované partnerství uzavřeno. |
Odůvodnění | |
V určitých případech bývá uplatnění vnitrostátního práva překážkou pro některé osoby,jež mají bydliště ve členském státě a usilují o rozluku nebo rozvod. Zájem osoby na dosažení rozluky nebo rozvodu jakožto projevu osobní autonomie by měl mít proto přednost před uplatněním vnitrostátního práva uplatněním zásady lex fori. Pokud právní předpisy příslušného soudu neumožňují rozvod nebo rozluku, soudní příslušnost lze udělit soudu jiného členského státu, jsou-li splněny určité podmínky vztahující se na mezinárodní případy. | |
POSTUP
|
Název |
Zavedení posílené spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky |
|||||||
|
Referenční údaje |
KOM(2010)0105 – C7-0315/2010 – 2010/0067(CNS) |
|||||||
|
Příslušný výbor |
JURI |
|||||||
|
Výbor, který zaujal stanovisko Datum oznámení na zasedání |
LIBE 7.10.2010 |
|
|
|
||||
|
Navrhovatel Datum jmenování |
Evelyne Gebhardt 10.5.2010 |
|
|
|||||
|
Projednání ve výboru |
23.6.2010 |
15.11.2010 |
25.11.2010 |
|
||||
|
Datum přijetí |
25.11.2010 |
|
|
|
||||
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
28 4 16 |
||||||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Jan Philipp Albrecht, Sonia Alfano, Roberta Angelilli, Rita Borsellino, Simon Busuttil, Carlos Coelho, Rosario Crocetta, Cornelis de Jong, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Tanja Fajon, Hélène Flautre, Kinga Göncz, Nathalie Griesbeck, Sylvie Guillaume, Ágnes Hankiss, Anna Hedh, Salvatore Iacolino, Sophia in ‘t Veld, Lívia Járóka, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Juan Fernando López Aguilar, Clemente Mastella, Véronique Mathieu, Louis Michel, Claude Moraes, Jan Mulder, Antigoni Papadopoulou, Georgios Papanikolaou, Carmen Romero López, Judith Sargentini, Birgit Sippel, Renate Sommer, Wim van de Camp, Axel Voss, Manfred Weber, Renate Weber, Tatjana Ždanoka |
|||||||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Edit Bauer, Anna Maria Corazza Bildt, Anne Delvaux, Ioan Enciu, Evelyne Gebhardt, Ana Gomes, Stanimir Ilchev, Ádám Kósa, Petru Constantin Luhan, Marie-Christine Vergiat, Cecilia Wikström |
|||||||
- [1] Nařízení Rady (ES) č.°2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o soudní příslušnosti a uznávání výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, Úř. věst. L 338, ze dne 23.12.2003, strana 1
- [2] Přijaté texty, P6_TA(2008)0502.
STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (30. 11. 2010)
pro Výbor pro právní záležitosti
k návrhu nařízení Rady, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky
(KOM(2010)0105 – C7‑0315/2010 – 2010/0067(CNS))
Navrhovatelka: Angelika Niebler
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Obecné souvislosti
Jedním z předních cílů Evropské unie je zachování a další rozvoj prostoru svobody, bezpečnosti a práva, v němž je zaručen volný pohyb osob. Právní základ na evropské úrovni je momentálně v případě rozvodu nebo rozluky občanů různé státní příslušnosti velmi nepřehledný, pokud jde o volbu rozhodného práva. Manželé mezi sebou často „soutěží“ o to, kdo z nich jako první předloží u soudu žádost o rozvod s cílem zajistit, aby rozvodové řízení probíhalo podle právního řádu, který lépe chrání především zájmy příslušné strany. Cílem tohoto návrhu nařízení je posílit právní jistotu dotčených párů a současně zaručit předvídatelný a flexibilní průběh řízení.
Vzhledem k tomu, že se v případě rodinného práva jedná o zvlášť citlivou oblast vnitrostátní legislativy, neusiluje se tímto návrhem nařízení Evropské komise o sjednocení rozvodového a rodinného práva, ale spíše o vytvoření společné právní úpravy, která bude sloužit k určení vnitrostátního práva, jež se použije v případě rozvodu občanů různé státní příslušnosti. V současné době je v EU každoročně uzavíráno asi 300 000 národnostně smíšených sňatků a celkově je tak registrováno přibližně 16 milionů mezinárodních manželství. Z toho je v EU každý rok 140 000 až 170 000 manželství opět rozvedeno. Tato čísla a navýsost rozdílná hmotněprávní úprava rozvodového práva v celé Evropské unii názorně dokládají, že je nezbytně nutné zajistit v případě rozvodu nebo rozluky větší právní jistotu.
Evropská komise proto navrhuje, aby byla posílena autonomie stran ve věcech rozvodu a rozluky a aby jim byla v určitém rámci umožněna volba rozhodného práva pro jejich případ. Manželé by měli být oprávněni k výběru práva té země, k níž mají mimořádný vztah, přičemž tato volba musí být slučitelná se společnými hodnotami Evropské unie.
Stanovisko navrhovatelky
Navrhovatelka v zásadě nařízení o rozhodném právu ve věcech rozvodu a rozluky po obsahové stránce podporuje.
Smyslem pozměňovacích návrhů předložených v tomto stanovisku je upravit návrh Komise tak, aby se s jistotou vyloučila diskriminace na základě pohlaví, zaručily rovné možnosti obou manželů a aby se bral zřetel hlavně na zájmy dítěte.
Navrhovatelka se však domnívá, že by se tato iniciativa neměla omezit jen na právní úpravu týkající se výběru rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky, ale že následujícím krokem by mělo být vypracování právních předpisů, které by řešily následky rozvodu (majetkové vypořádání, výživné, zaopatření). Předložené nařízení se na tyto otázky nevztahuje.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:
Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(2a) Podle článku 8 Smlouvy o fungování Evropské unie usiluje Evropská unie při všech svých činnostech o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy. |
Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(15a) Pokud se manželé nejsou schopni shodnout na rozhodném právu, měli by projít mediací, jejíž součástí bude alespoň jedna konzultace se schváleným prostředníkem. |
Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(16) Zasvěcená volba obou manželů je hlavní zásadou tohoto nařízení. Každý z manželů by měl přesně vědět, jaké jsou právní a společenské důsledky volby rozhodného práva. Možnost zvolit rozhodné právo po vzájemné dohodě nesmí být na újmu práv a rovnosti vyhlídek obou manželů. V tomto ohledu by si vnitrostátní soudy měly být vědomy důležitosti zasvěcené volby obou manželů ohledně právních důsledků dohody o volbě rozhodného práva. |
(16) Zasvěcená volba obou manželů je hlavní zásadou tohoto nařízení. Každý z manželů by měl přesně vědět, jaké jsou právní a společenské důsledky volby rozhodného práva. Možnost zvolit rozhodné právo po vzájemné dohodě nesmí být na újmu práv a rovnosti vyhlídek obou manželů. V tomto ohledu by si vnitrostátní soudy měly být vědomy důležitosti zasvěcené volby obou manželů ohledně právních důsledků dohody o volbě rozhodného práva. Při ověřování dohody o volbě rozhodného práva jsou manželé individuálně poučeni o právních důsledcích plynoucích z této volby. Odpovídajícím způsobem se použijí vnitrostátní právní předpisy, na jejichž základě mohou manželé využít právní pomoc. |
Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(17) Měly by být vytvořeny určité záruky pro to, aby si manželské páry uvědomily důsledky své volby. Dohoda o volbě rozhodného práva by přinejmenším měla být vyhotovena písemně, datována a podepsána oběma stranami. Pokud však právo zúčastněného členského státu, v němž mají oba manželé místo obvyklého bydliště, obsahuje doplňující formální pravidla, je třeba tato pravidla dodržovat. Tato doplňující formální pravidla mohou existovat například v zúčastněném členském státě, v němž je dohoda součástí manželské smlouvy. |
(17) Měly by být vytvořeny určité záruky pro to, aby si manželské páry uvědomily důsledky své volby. Dohoda o volbě rozhodného práva by měla být vyhotovena písemně, datována, podepsána oběma stranami a ověřena notářem. Pokud však právo zúčastněného členského státu, v němž mají oba manželé místo obvyklého bydliště, obsahuje doplňující formální pravidla, je třeba tato pravidla dodržovat. Tato doplňující formální pravidla mohou existovat například v zúčastněném členském státě, v němž je dohoda součástí manželské smlouvy. |
Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(20) V určitých situacích by však měly být použity právní předpisy soudu, který se věcí zabývá, zejména v případě, kdy rozhodné právo neupravuje rozvod, nebo kdy rozhodné právo jednomu z manželů nezajišťuje rovnost přístupu k rozvodu nebo k rozluce z důvodu jeho pohlaví. |
(20) Právní předpisy soudu, který se věcí zabývá, by však měly být použity v případě, kdy rozhodné právo neupravuje rozvod či rozluku, nebo nezajišťuje jednomu z manželů z důvodu jeho pohlaví rovný přístup a rovné zacházení ve věci rozvodu nebo rozluky. |
Odůvodnění | |
V zájmu ochrany základních práv žen i mužů je třeba během rozvodu nebo rozluky zajistit rovný přístup a rovné zacházení. | |
Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20 a (nový) | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
|
(20a) Členské státy by měly zvážit, zda lze ustanovení tohoto nařízení použít pro zrušení registrovaných partnerství v případě kolizních právních předpisů do doby, než budou pro tyto případy existovat zvláštní pravidla, přičemž zohlední různé právní systémy v jednotlivých členských státech. Tímto ustanovením se nezakládá právní povinnost uznávat registrovaná partnerství. |
Odůvodnění | |
Oblast působnosti tohoto nařízení se vztahuje na rozvody a rozluky manželských párů a nerozšiřuje se na zrušení registrovaného partnerství. Má-li se zabránit diskriminaci občanů žijících v jiných registrovaných svazcích, je vhodné oblast působnosti rozšířit. | |
Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 21 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(21) Za výjimečných okolností by měly důvody veřejného pořádku umožnit soudům zúčastněných členských států, aby vyloučily cizí právo, pokud by jeho použití v konkrétním případě bylo zjevně v rozporu s veřejným pořádkem místa, jehož soud ve věci jedná. Soudy by nicméně neměly mít možnost použít výhradu veřejného pořádku, aby vyloučily právo jiného členského státu, pokud by to odporovalo Listině základních práv Evropské unie, zejména jejímu článku 21, který zakazuje jakoukoli diskriminaci. |
(21) Za výjimečných okolností by měly důvody veřejného pořádku umožnit soudům zúčastněných členských států, aby vyloučily cizí právo, pokud by jeho použití v konkrétním případě bylo zjevně v rozporu s veřejným pořádkem místa, jehož soud ve věci jedná. Soudy by nicméně neměly mít možnost použít výhradu veřejného pořádku, aby vyloučily právo jiného členského státu, pokud by to odporovalo Listině základních práv Evropské unie, zejména jejímu článku 21, který zakazuje jakoukoli diskriminaci, a článku 23, který požaduje zajištění rovnosti žen a mužů ve všech oblastech. |
Odůvodnění | |
V zájmu dodržování základních práv evropských občanů je důležité omezit výhradu veřejného pořádku. | |
Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
1. Toto nařízení se vztahuje na rozvod a rozluku v situacích, kdy dochází ke kolizi právních předpisů. |
1. Toto nařízení se vztahuje na rozvod, rozluku a prohlášení manželství za neplatné v situacích, kdy dochází ke kolizi právních předpisů různých států.
|
Odůvodnění | |
Pro ženy je v určitých situacích důležité, že ještě nejsou rozvedeny, a proto je vhodné oblast působnosti rozšířit. (Druhá část PN se netýká českého znění.) | |
Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 3 – pododstavec 1 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
3. Dohoda uvedená v odstavci 2 bude vyhotovena písemně, datována a podepsána oběma stranami. Písemné formě jsou rovnocenná veškerá sdělení elektronickými prostředky, která umožňují trvalý záznam dohody. |
3. Dohoda uvedená v odstavci 2 bude vyhotovena písemně, datována, podepsána oběma stranami a ověřena notářem. |
Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Článek 5 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Jestliže rozhodné právo podle článků 3 a 4 neupravuje rozvod nebo jednomu z manželů nezajišťuje rovnost přístupu k rozvodu nebo k rozluce z důvodu jeho pohlaví, použije se právo místa soudu. |
Jestliže rozhodné právo podle článků 3 a 4 neupravuje rozvod či rozluku nebo jednomu z manželů nezajišťuje z důvodu jeho pohlaví rovný přístup nebo rovné zacházení ve věci rozvodu nebo rozluky, použije se právo místa soudu. |
Odůvodnění | |
V zájmu ochrany základních práv žen i mužů je třeba během rozvodu nebo rozluky zajistit rovný přístup a rovné zacházení. | |
Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Článek 7 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
Použití ustanovení určeného práva podle tohoto ustanovení lze vyloučit pouze tehdy, je-li toto použití zjevně neslučitelné s veřejným pořádkem místa, jehož soud ve věci jedná. |
Použití ustanovení určeného práva podle tohoto ustanovení lze vyloučit pouze tehdy, je-li toto použití zjevně neslučitelné s veřejným pořádkem místa, jehož soud ve věci jedná. Soudy by nicméně neměly mít možnost použít výhradu veřejného pořádku k vyloučení práva jiného členského státu, pokud by to odporovalo Listině základních práv Evropské unie, zejména jejímu článku 21, který zakazuje jakoukoli diskriminaci, a článku 23, který požaduje zajištění rovnosti žen a mužů ve všech oblastech. |
Odůvodnění | |
V zájmu dodržování základních práv evropských občanů je důležité omezit výhradu veřejného pořádku. | |
POSTUP
|
Název |
Zavedení posílené spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky |
|||||||
|
Referenční údaje |
KOM(2010)0105 – C7-0315/2010 – 2010/0067(CNS) |
|||||||
|
Příslušný výbor |
JURI |
|||||||
|
Výbor, který zaujal stanovisko Datum oznámení na zasedání |
FEMM 7.10.2010 |
|
|
|
||||
|
Navrhovatel Datum jmenování |
Angelika Niebler 4.5.2010 |
|
|
|||||
|
Projednání ve výboru |
28.10.2010 |
30.11.2010 |
|
|
||||
|
Datum přijetí |
30.11.2010 |
|
|
|
||||
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
20 0 2 |
||||||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Andrea Češková, Marije Cornelissen, Tadeusz Cymański, Edite Estrela, Ilda Figueiredo, Iratxe García Pérez, Lívia Járóka, Philippe Juvin, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Astrid Lulling, Elisabeth Morin-Chartier, Siiri Oviir, Nicole Sinclaire, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Eva-Britt Svensson, Marc Tarabella, Britta Thomsen, Anna Záborská |
|||||||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Izaskun Bilbao Barandica, Vilija Blinkevičiūtė, Antigoni Papadopoulou, Sirpa Pietikäinen |
|||||||
POSTUP
|
Název |
Zavedení posílené spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky |
|||||||
|
Referenční údaje |
KOM(2010)0105 – C7-0315/2010 – 2010/0067(CNS) |
|||||||
|
Datum konzultace s Parlamentem |
28.4.2010 |
|||||||
|
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
JURI 7.10.2010 |
|||||||
|
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
LIBE 7.10.2010 |
FEMM 7.10.2010 |
|
|
||||
|
Zpravodaj(ové) Datum jmenování |
Tadeusz Zwiefka 28.4.2010 |
|
|
|||||
|
Projednání ve výboru |
31.5.2010 |
23.6.2010 |
28.10.2010 |
|
||||
|
Datum přijetí |
2.12.2010 |
|
|
|
||||
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
17 0 0 |
||||||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Raffaele Baldassarre, Sebastian Valentin Bodu, Marielle Gallo, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Klaus-Heiner Lehne, Antonio Masip Hidalgo, Jiří Maštálka, Alajos Mészáros, Evelyn Regner, Dimitar Stoyanov, Alexandra Thein, Tadeusz Zwiefka |
|||||||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Piotr Borys, Sergio Gaetano Cofferati, Luis de Grandes Pascual, Vytautas Landsbergis, Kurt Lechner, Angelika Niebler |
|||||||
|
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování |
Oreste Rossi |
|||||||