Postup : 2010/2137(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0374/2010

Předložené texty :

A7-0374/2010

Rozpravy :

PV 20/01/2011 - 3
CRE 20/01/2011 - 3

Hlasování :

PV 20/01/2011 - 7.4
CRE 20/01/2011 - 7.4
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2011)0023

ZPRÁVA     
PDF 243kWORD 222k
15. 12. 2010
PE 448.794v02-00 A7-0374/2010

ke zprávě o politice hospodářské soutěže za rok 2009

(2010/2137(INI))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodaj: Derk Jan Eppink

ERRATA/ADDENDA
POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
 STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
 STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch
 VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o zprávě o politice hospodářské soutěže za rok 2009

(2010/2137(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na zprávu o politice hospodářské soutěže za rok 2009 vypracovanou Komisí (KOM(2010)0282) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise k této zprávě (SEK(2010)0666),

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy(1),

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování podniků)(2),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. října 2008 o použití pravidel pro poskytování státní podpory na opatření přijatá ve vztahu k finančním institucím v souvislosti se současnou globální finanční krizí (sdělení o bankovnictví)(3),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. prosince 2008 o rekapitalizaci finančních institucí během současné finanční krize: omezení podpory na nezbytné minimum a záruky proti neoprávněnému narušení hospodářské soutěže (sdělení o o rekapitalizaci)(4),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. února 2009 o nakládání se znehodnocenými aktivy v bankovním sektoru Společenství (sdělení o znehodnocených aktivech)(5),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. července 2009 o návratu k životaschopnosti a hodnocení restrukturalizačních opatření ve finančním sektoru v současné krizi podle pravidel pro státní podporu (sdělení o restrukturalizaci)(6), přičemž tato čtyři sdělení budou dále uváděna jako „čtyři sdělení pro finanční sektor,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. prosince 2008 o dočasném rámci Společenství pro opatření státní podpory zlepšující přístup k financování za současné finanční a hospodářské krize (sdělení o dočasném rámci)(7),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. února 2009 nazvané Pokyny k prioritám Komise v oblasti prosazování práva při používání článku 82 Smlouvy o ES na zneužívající chování dominantních podniků vylučující ostatní soutěžitele(8),

–   s ohledem na oznámení Komise o kodexu osvědčených postupů pro provádění řízení ve věcech kontroly státní podpory (9), oznámení Komise o zjednodušeném postupu posuzování některých druhů státní podpory (10) a oznámení Komise o prosazování právní úpravy státní podpory vnitrostátními soudy(11) (balíček zjednodušujících opatření),

–   s ohledem na pokyny Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí(12),

–   s ohledem na přehled údajů o státní podpoře za jaro 2009 (KOM(2009)0164), podzim 2009 (KOM(2009)661) a jaro 2010 (KOM(2010)0255),

–   s ohledem na svá usnesení ze dne 10. března 2009 o zprávách o politice hospodářské soutěže v letech 2006 a 2007(13) a ze dne 2. února 2010 o zprávě o politice hospodářské soutěže v roce 2008(14),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 26. března 2009 o cenách potravin v Evropě(15),

–   s ohledem na písemné prohlášení Parlamentu ze dne 19. února 2008 o šetření a nápravě zneužívání postavení, kterého se dopouštějí velké supermarkety působící v Evropské unii(16),

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A7-0374/2010),

A. vzhledem k tomu, že výjimečná situace v kontextu finanční a hospodářské krize posledních dvou let si vynutila přijetí mimořádných opatření; vzhledem k tomu, že Komise svým úsilím pomohla stabilizovat finanční trhy a současně ochránit integritu jednotného trhu,

B.  vzhledem k tomu, že v dobách krize je v zájmu řádného fungování trhů nanejvýš důležité zajistit finanční stabilitu, obnovit úvěrové toky a reformovat finanční systém, a vzhledem k tomu, že pravidla hospodářské soutěže je proto nutné uplatňovat flexibilně, avšak důsledně,

C. vzhledem k tomu, že protekcionizmus a nevymáhání pravidel hospodářské soutěže by vedly pouze k prohloubení a prodloužení krize,

D. vzhledem k tomu, že hospodářská politika je klíčovým nástrojem, který EU umožňuje mít dynamický, efektivní a inovativní vnitřní trh, být konkurenceschopnou na celosvětové úrovni a překonat finanční krizi,

E.  vzhledem k tomu, že rostoucí rozpočtový schodek a zvýšená míra veřejného dluhu v mnoha členských státech mohou v budoucích letech zpomalit proces hospodářského oživení a růstu,

F.  vzhledem k tomu, že vlády členských států v reakci na finanční krizi přislíbily značnou částku ve formě státní podpory, např. v podobě systémů záruk a rekapitalizace a doplňkových forem podpory likvidity pro financování bank; vzhledem k tomu, že díky těmto opatřením banky získaly značné finanční prostředky a pojistku proti rizikům ohrožujícím finanční sektor,

G. vzhledem k tomu, že empirické analýzy naznačují, že státní pomoc vedla k narušení trhu a měla řadu důsledků, např. omezený výdej soukromých dluhopisů, což je třeba vzít v potaz při úvahách nad tím, zda má být státní pomoc poskytována i v budoucnu nebo zda má být prodloužena platnost stávajících výjimečných pravidel,

H. vzhledem k tomu, že správa daní je významným faktorem pro zachování příznivých podmínek podporujících hospodářskou soutěž a pro zlepšení fungování vnitřního trhu,

I.   vzhledem k tomu, že hospodářská soutěž zatím nefunguje příliš dobře v energetice, zemědělství a dalších odvětvích,

J.   vzhledem k tomu, že jednou z nejzákladnějších podmínek účinného překonání finanční krize je úspěšný rozvoj malých a středních podniků v podmínkách volné hospodářské soutěže,

Obecné poznámky

1.  vítá zprávu o politice hospodářské soutěže za rok 2009;

2.  s potěšením bere na vědomí, že Komise na krizi rychle zareagovala; blahopřeje Komisi k jejímu účinnému uplatnění opatření v oblasti politiky hospodářské soutěže za mimořádných okolností;

3.  nadále podporuje aktivnější úlohu Parlamentu při rozvíjení politiky hospodářské soutěže díky zavedení postupu spolurozhodování; žádá, aby byl Parlament pravidelně informován o veškerých iniciativách v této oblasti;

4.  opětovně vyzývá Komisi, aby jakožto jediný orgán EU disponující pravomocemi v oblasti hospodářské soutěže Parlament každý rok podrobně informovala o opatřeních přijatých v návaznosti na jeho doporučení a aby vysvětlila veškeré odchylky od těchto doporučení; konstatuje, že odpověď Komise na zprávu Parlamentu o politice hospodářské soutěže za rok 2008 je pouhým výčtem přijatých opatření a neposkytuje žádné informace o jejich účinnosti;

5.  zdůrazňuje, že základem úspěšného vnitřního trhu a základní podmínkou pro trvalý vznik pracovních míst založených na znalostech je politika hospodářské soutěže EU založená na zásadách otevřených trhů a na rovných podmínkách ve všech odvětvích;

6.  opakuje, že je třeba zajistit propojení všech politik EU a priorit stanovených ve strategii 2020 pro růst a zaměstnanost; zdůrazňuje, že zajištění soudržnosti má význam především s ohledem na politiku hospodářské soutěže;

7.  zdůrazňuje význam služeb obecného zájmu při plnění základních potřeb občanů; žádá Komisi, aby při dokončování své práce na uplatňování předpisů EU týkajících se služeb obecného hospodářského zájmu vzala v úvahu rámec, který poskytuje Lisabonská smlouva, a požaduje, aby byl úzce zapojen do práce Komise, která bude následovat po otevřené diskuzi o předpisech týkajících se poskytování státní pomoci v případě služeb obecného hospodářského zájmu;

8.  zdůrazňuje, že je třeba vypracovat jednoznačná pravidla v oblasti hospodářské soutěže, která by byla přínosná a užitečná pro malé a střední podniky;

9.  poukazuje na to, že pro celé evropské hospodářství jsou malé a střední podniky mimořádně důležité; zdůrazňuje dále, že tyto podniky skýtají významný inovační potenciál, a znovu žádá Komisi, aby vytvořila samostatnou kapitolu se zaměřením na rovné a nediskriminační podmínky hospodářské soutěže pro malé a střední podniky;

10. vyzývá Komisi, aby pro hodnocení a studie, které jsou potřebné pro vypracování politiky v oblasti hospodářské soutěže, využila nezávislé a důvěryhodné odborníky; dále ji naléhavě vyzývá, aby získané výsledky zveřejnila;

11. žádá Komisi o zajištění toho, aby v rámci budoucích právních předpisů v oblasti vnitřního trhu byl uplatňován článek 12 Smlouvy o fungování Evropské unie, který stanovuje, že „při vymezování a provádění jiných politik a činnosti Unie budou brány v úvahu požadavky vyplývající z ochrany spotřebitele“;

12. vyzývá Komisi, aby ve své výroční zprávě o politice hospodářské soutěže více zdůraznila výhody hospodářské soutěže pro spotřebitele;

13. se zájmem vítá zprávu o uplatňování nařízení Rady 1/2003, kterou Komise předložila pět let po vstupu tohoto nařízení v platnost; souhlasí s tím, že toto nařízení má klíčový význam pro modernizaci pravidel hospodářské soutěže a koordinaci tohoto procesu ze strany EU a orgánů jednotlivých členských států, avšak konstatuje, že v zájmu jeho účinnějšího uplatňování je třeba překonat názorové rozdíly, pokud jde o stanovení priorit, důležitá hlediska vypracování politiky hospodářské soutěže a fungování systému spolupráce;

14. zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout součinnosti mezi politikou hospodářské soutěže a politikou ochrany spotřebitele včetně vytvoření jednotné evropské formy pro kolektivní odškodnění jednotlivců, kteří se stali obětí porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, založené na kritériích stanovených v usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2009, v němž je uvedeno, že náhrada by měla být vyplacena vymezenému okruhu osob nebo jejich zástupci pouze za skutečně vzniklou škodu; vyzývá Komisi, aby posoudila způsoby, jak by takový mechanizmus mohl být začleněn do stávajícího vnitrostátního právního systému;

15. připomíná své usnesení ze dne 25. dubna 2007 týkající se zelené knihy o žalobách o náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel ES a zdůrazňuje, že příslušný projednávaný legislativní návrh by měl zahrnout stanoviska obsažená v usnesení Parlamentu ze dne 26. března 2009 týkajícím se bílé knihy o žalobách o náhradu škody způsobené porušením antimonopolních předpisů ES; zdůrazňuje, že Komise musí neprodleně předložit legislativní návrh, který by nebyl zbytečně rozmělněn, s cílem usnadnit předkládání individuálních a kolektivních žádostí o účinnou náhradu škody vzniklé v důsledku porušení antimonopolních předpisů práva EU; tyto právní předpisy musejí být průřezové, musejí zabránit výstřelkům severoamerického systému a být přijaty řádným legislativním postupem (spolurozhodování);

16. zdůrazňuje, že podporuje žádost Komise, aby bylo z rozpočtu na rok 2011 vyhrazeno více prostředků na zaměstnance Komise, kteří pracují v oblasti hospodářské soutěže; žádá, aby byl informován o tom, jakým způsobem byly dodatečné zdroje využity; připomíná svůj požadavek, aby byli současní zaměstnanci Komise přeřazeni na práci v oblasti hlavní působnosti Komise;

17. zdůrazňuje, že základními podmínkami udržitelného hospodářského růstu v Evropské unii je úspěšné uplatňování politiky hospodářské soutěže a neomezené fungování vnitřního trhu;

18. poukazuje na to, že současné úsilí o fiskální konsolidaci a trvalé hospodářské oživení by členské státy měly využít k většímu sjednocení podmínek v daňové oblasti; domnívá se, že v tomto ohledu je vhodným řešením ekologické zdanění (uhlík, přírodní zdroje), protože se zaměřuje na ekologicky škodlivé produkty, které jsou základem průmyslové výroby, a protože neohrozí hospodářskou soutěž na jednotném trhu;

19. domnívá se, že politika v oblasti hospodářské soutěže by měla přispět k podpoře a prosazení otevřených norem a interoperability, má-li se zamezit tomu, aby menšina tržních subjektů omezila přístup spotřebitelů a zákazníků k technicky pokročilým výrobkům;

Tematická kapitola: Politika hospodářské soutěže a finanční a hospodářská krize

20. vítá dočasná pravidla pro poskytování státní podpory, jež byla stanovena v reakci na finanční a hospodářskou krizi, zejména čtyři sdělení určená finančnímu sektoru a dočasný rámec určený ostatním odvětvím; bere na vědomí, že uplatňování dočasných opatření založených na poskytování státní pomoci se prodlužuje o další rok;

21. vyjadřuje obavy, aby se platnost těchto původně dočasných opatření neprotáhla nad rámec dočasnosti; zdůrazňuje, že je nutné co nejdříve ukončit platnost dočasných pravidel a výjimek, zejména v oblasti automobilového průmyslu; naléhavě vyzývá Komisi, aby objasnila, podle jakých kritérií pro postupné ukončení opatření bude rozhodováno o jejich případném prodloužení;

22. vyzývá Komisi, aby znovu zvážila, zda stávající dočasný rámec účinně přispívá k zajištění rovných podmínek v celé Unii a zda jeho využívání ponechané na volném uvážení vede v tomto ohledu k optimálním výsledkům;

23. naléhavě žádá Komisi, aby vypracovala podrobné hodnocení rozhodnutí, která byla přijata v rámci uplatňování dočasných opatření pro poskytování státní pomoci v reakci na hospodářskou a finanční krizi, aby přitom přihlédla k rozsahu, míře transparentnosti a důslednosti jednotlivých opatření založených na tomto rámci a aby toto hodnocení přiložila k výroční zprávě o hospodářské soutěži;

24. opakuje svůj požadavek, aby Komise v průběhu roku 2010 zveřejnila zevrubnou zprávu o účinnosti státní pomoci poskytované na ekologický program obnovy a státní pomoci věnované na ochranu životního prostředí;

25. zdůrazňuje, že je třeba obnovit konkurenceschopnost finančních institucí, které nevyužily dočasná pravidla pro poskytování státní podpory;

26. vyzývá Komisi, aby zajistila, aby banky refundovaly státní podporu, jakmile ve finančním odvětví pominou problémy, což by zabezpečilo spravedlivou hospodářskou soutěž v rámci vnitřního trhu a rovné podmínky při ukončování protikrizových opatření;

27. důrazně vyzývá Komisi, aby objasnila závazná restrukturalizační opatření týkající se možných rušivých dopadů vedoucích k tomu, že jednotlivé členské státy budou mít rozdílné podmínky splácení;

28. zdůrazňuje však, že díky současné konsolidaci v bankovním sektoru se de facto zvýšil podíl některých velkých finančních institucí na trhu, a proto důrazně vyzývá Komisi, aby na tento sektor i nadále bedlivě dohlížela v zájmu posílení hospodářské soutěže na evropských bankovních trzích, včetně plánů restrukturalizace, které vyžadují oddělení bankovní činnosti v případě, že prostředky drobných vkladatelů byly použity ke křížovému subvencování rizikovější činnosti investičního bankovnictví;

Přezkoumání dočasných pravidel pro poskytování státní podpory přijatých v reakci na krizi

29. naléhá na Komisi, aby vypracovala studii, která by ukázala, jaký vliv má poskytování státní podpory na hospodářství;

30. naléhá na Komisi, aby Parlamentu předložila důkladnou analýzu dopadu státní podpory poskytované během krize na hospodářskou soutěž;

31. důrazně vyzývá Komisi, aby v návaznosti na toto komplexní posouzení dopadu poskytování státní podpory přijala nápravná opatření, bude-li to nutné z hlediska zajištění rovných podmínek na jednotném trhu;

32. vyzývá Komisi, aby vypracovala podrobnou analýzu, v níž by vyhodnotila důsledky revidovaných mechanizmů poskytování státní podpory zavedených po vypuknutí krize s ohledem na hospodářskou soutěž, zajištění rovných podmínek v EU, finanční reformu a na vytváření pracovních míst;

33. vyzývá členské státy, aby aktivně spolupracovaly s Komisí při vytváření a hodnocení dočasných pravidel stanovených v reakci na finanční a hospodářskou krizi tím, že jí včas poskytnou podrobné zprávy o jejich uplatňování a účinnosti; naléhavě vyzývá Komisi, aby zhodnotila jejich fungování a aby vypracovala studii o vlivu opatření přijatých třetími zeměmi na Evropskou unii;

34. vyzývá Komisi, aby zajistila maximální transparentnost a aby při schvalování státní podpory a stanovování opatření týkajících se odprodeje aktiv přísně dodržovala zásadu nediskriminace;

35. žádá Komisi, aby vypracovala studii, která by se zabývala možným vlivem podpory likvidity ze strany ECB na narušení hospodářské soutěže;

36. vyzývá Komisi, aby v souvislosti se schválenou státní podporou pečlivě sledovala peněžní zásobu M3, aby tak zabránila neúmyslnému nadhodnocování společností, což by následně narušilo hospodářskou soutěž;

Kontrola poskytování státní podpory

37. upozorňuje, že politika poskytování státní podpory je nedílnou součástí politiky hospodářské soutěže a že kontrola poskytování státní podpory odráží potřebu zachovat rovné podmínky pro všechny podniky působící na jednotném trhu;

38. zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise pečlivě sledovala využívání státní podpory, a zajistila tak, aby se tato podpůrná opatření nepoužívala k ochraně vnitrostátních odvětví způsobem, který by poškozoval vnitřní trh i evropské spotřebitele;

39. domnívá se, že je důležité, aby byla při posuzování slučitelnosti poskytování státní podpory se Smlouvou nalezena správná rovnováha mezi negativním dopadem jejího poskytování na hospodářskou soutěž a veřejné finanční prostředky a pozitivním dopadem, pokud jde o obecné zájmy;

40. vyzývá, aby byla stanovena jasná kritéria pro odprodej aktiv, přičemž je třeba zohlednit střednědobý dopad odprodeje aktiv na dotyčné společnosti, zejména na růst, inovace a zaměstnanost, stejně jako na snížení významu jejich úlohy ve světovém měřítku;

41. naléhavě vyzývá Komisi, aby důkladně prověřila režimy státní daňové podpory v určitých členských státech s cílem zjistit, zda jsou nediskriminační a transparentní;

42. vyzývá Komisi, aby zreorganizovala a rozšířila svůj útvar pro státní daňovou podporu;

43. domnívá se, že k tomu, aby Komise mohla snadněji zjistit, kdy se jedná o škodlivé daňové režimy hospodářské soutěže, je podstatné, aby členské státy beze zbytku uplatnily rozhodnutí o automatickém oznamování daňových předpisů, které přijala pracovní skupina pro vypracování kodexu chování EU pro zdaňování podniků v roce 2002 (dokument Rady 11077/02);

44. se znepokojením konstatuje, že zpětné získávání nezákonně vyplacené státní podpory je i nadále zdlouhavým a obtížným procesem; doporučuje Komisi, aby ještě více zpřísnila postupy a nadále vyvíjela tlak na členské státy, zejména na ty, které se dopustily opakovaného porušení právních předpisů;

45. naléhavě vyzývá Komisi, aby přezkoumala rozsah, v němž může příliš štědré přidělování volných povolení na příspěvky EU v určitých odvětvích narušovat hospodářskou soutěž vzhledem k tomu, že tato povolení, jejichž účinnost se vzhledem ke zpomalení hospodářské činnosti snížila, přinesla některým společnostem neočekávané zisky, což oslabilo jejich motivaci podílet se na přechodu k ekologicky účinné ekonomice;

46. zdůrazňuje, že státní podpora by měla být v první řadě zaměřena na podporu projektů společného zájmu v rámci Unie, např. na zavedení širokopásmové a energetické infrastruktury;

47. vítá přijetí pokynů pro širokopásmové sítě, které se vztahují na státní pomoc poskytovanou základním širokopásmovým sítím (ADSL, kabelové, mobilní, bezdrátové či satelitní širokopásmové služby) a na podporu vysokorychlostních sítí nové generace (jimiž jsou nyní vláknové nebo pokročilé modernizované kabelové sítě), a žádá Komisi a členské státy, aby šířily a podporovaly osvědčené postupy a zvyšovaly hospodářskou soutěž;

48. s ohledem na to, že je zapotřebí dobudovat vnitřní trh pro všechny druhy dopravy, vyzývá Komisi, aby zveřejnila zprávu obsahující celkový přehled veškeré státní podpory poskytované odvětví veřejné dopravy;

49. opětovně vyjadřuje svou podporu obecným pokynům Komise týkajícím se poskytování státní podpory v odvětví dopravy na ochranu životního prostředí za účelem zvyšování udržitelnosti tohoto odvětví v Evropě; vybízí Komisi, aby zvýšila motivační účinek povolené státní podpory v odvětví dopravy;

Antimonopolní předpisy

50. vítá skutečnost, že Komise v posledních letech zaujala velmi nesmlouvavé stanovisko k chování narušujícímu hospodářskou soutěž;

51. vítá rozšíření vertikálního nařízení o blokových výjimkách, protože zajišťuje rovnováhu mezi výrobci a distributory; poukazuje však na to, že Komise nedokázala dostatečně zohlednit specifické podmínky internetového prodeje, především pokud jde o digitální agendu a s ohledem na její stávající snahy dotvořit vnitřní trh pro elektronický obchod;

52. poukazuje především na to, že vzhledem k opatřením ke sledování trhu, jež Komise v současné době dodržuje, je podle antimonopolních právních předpisů přípustnost společných nákupů velkými distributory působícími na mezinárodní úrovni diskutabilní;

53. poukazuje však na to, že nerespektování časové omezenosti doložek o hospodářské soutěži není v praxi vůbec neobvyklé, a vyzývá Komisi, aby takovýmto nedovoleným praktikám věnovala zvláštní pozornost;

54. vyzývá Komisi, aby v rámci integrovaného regulačního rámce pro ochranu práv duševního vlastnictví zvážila použití právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže jako nástroje k prevenci zneužívání práv duševního vlastnictví;

55. naléhavě vyzývá Komisi, aby v zájmu fungování jednotného trhu a zabezpečení jednotného uplatňování pravidel hospodářské soutěže v EU věnovala řádnou pozornost rozhodnutím vnitrostátních soudů při uplatňování právních předpisů na ochranu hospodářské soutěže a aby v tomto směru přijala potřebná opatření pro dosažení tohoto cíle;

56. připomíná, že případů nejzávažnějšího porušování předpisů na ochranu hospodářské soutěže se často dopouštějí kartely; domnívá se, že tyto případy porušování uvedených právních předpisů poškozují zájmy občanů EU, protože spotřebitelům brání ve využívání výhodných nižších cen;

57. připomíná svou žádost adresovanou Komisi, aby lépe sladila své iniciativy, tak aby zohledňovaly zásady hospodářské soutěže a práva spotřebitelů;

58. vyzývá Komisi, aby vyhodnotila dopad opatření upravujících chování subjektů na hospodářskou soutěž a důsledky těchto opatření pro zákazníky a spotřebitele;

59. naléhavě vyzývá Komisi, aby při hodnocení možného zneužívání dominantního postavení lépe prozkoumala teorii tzv. „trickle-down“ ekonomiky (kdy se prosperita šíří od horních vrstev ke spodním), pokud zjistí, že ke zneužití dominantního postavení nedošlo;

60. je přesvědčen, že uplatňování stále vyšších pokut může být jako jediný využívaný antimonopolní nástroj příliš slabé, zejména z důvodu možných ztrát pracovních míst v důsledku platební neschopnosti, a vyzývá k vytvoření široké škály propracovanějších nástrojů, které by řešily takové otázky, jako je individuální odpovědnost, transparentnost a odpovědnost podniků, zkrácení postupů, právo na obhajobu a řádné soudní řízení, mechanizmy zajišťující účinné uplatňování žádostí o shovívavost (zejména pro překonání otřesů způsobených procesy odhalování nekalých praktik v USA), programy pro dodržování předpisů ze strany podniků a vypracování evropských norem; je zastáncem politiky „cukru a biče“ uvalující sankce, které jsou účinným zastrašujícím prostředkem, zejména pro provinilce porušující předpisy opakovaně, a současně podnětem k dodržování předpisů;

61. znovu žádá Komisi, aby do nařízení (ES) č. 1/2003 případně zapracovala základ pro výpočet pokut a nové zásady pro jejich ukládání;

62. vyzývá Komisi, aby zahájila obecné šetření ohledně tvorby cen železné rudy;

Kontrola spojování podniků

63. více než pět let po vstupu nařízení (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků v platnost zdůrazňuje, že je důležité zjistit, v kterých oblastech lze omezit byrokracii a více sladit platné vnitrostátní předpisy a předpisy EU;

64. zdůrazňuje, že současná hospodářská krize neopravňuje k uvolnění přístupu EU ke kontrole spojování podniků;

65. zdůrazňuje, že uplatňování předpisů na ochranu hospodářské soutěže na slučování podniků je třeba hodnotit z hlediska vnitřního trhu jako celku;

Vývoj v jednotlivých odvětvích

66. vyzývá Komisi, aby v návaznosti na závěry zasedání Evropské rady v červnu 2008 (bod 40) sledovala vývoj na komoditních trzích a aby se případně zabývala spekulacemi;

67. uznává, že vysoká koncentrace trhu a nedostatečná transparentnost komoditních trhů mohou výrazně narušit hospodářskou soutěž a negativně ovlivnit evropský průmysl; vyzývá proto Komisi, aby provedla analýzu komoditních trhů, jako je trh s železnou rudou a zejména trh se 14 nejdůležitějšími surovinami, které stanovila Komise, s cílem zjistit, nakolik tyto trhy vyžadují větší transparentnost a konkurenci, jelikož některé z těchto komodit jsou nesmírně důležité z hlediska využívání ekologicky účinných technologií (jako např. fotovoltaické panely a lithium-iontové baterie);

68. vyzývá Komisi, aby všemožně usilovala o zajištění toho, aby údaje o finančních trzích byly zpřístupněny v plném souladu s ustanoveními právních předpisů EU na ochranu hospodářské soutěže, a v této souvislosti vítá iniciativy, jejichž cílem je zabránit zneužívání identifikačních kódů cenných papírů ISIN a RIC;

69. naléhavě vyzývá Komisi, aby dohlížela na jednotný evropský prostor plateb v eurech SEPA, a zajistila tak, aby byl platební systém přístupný, nediskriminační, transparentní a účinný a aby v žádném případě neomezoval hospodářskou soutěž; požaduje podrobné sledování těch aspektů systému, které narušují politiku EU v oblasti hospodářské soutěže;

70. vyzývá Komisi, aby nadále usilovala o zajištění účinné hospodářské soutěže na trzích platebních karet v souladu se zásadami jednotného evropského prostoru plateb v eurech SEPA s cílem usnadnit přeshraniční platby a maximalizovat potenciál vnitřního trhu; vyzývá k systematickému sledování vývoje na těchto trzích a k začlenění příslušných ukazatelů pokroku do výročních zpráv o hospodářské soutěži;

71. je přesvědčen, že porušování právních předpisů na ochranu hospodářské soutěže na trhu platebních karet má negativní dopad na spotřebitele; podporuje Komisi v její snaze bojovat proti nezvykle vysokým přeshraničním vícestranným mezibankovním poplatkům, jejichž důsledkem jsou vyšší ceny produktu pro spotřebitele;

72. lituje, že spotřebitelé energie v EU jsou nadále penalizováni v důsledku narušeného trhu s energií; zdůrazňuje, že účinná hospodářská soutěž na trzích s energií vede k většímu využívání technických novinek, bezpečnějším a cenově dostupnějším dodávkám energie a k menšímu dopadu na životní prostředí; podotýká, že mezi přetrvávající překážky v energetickém sektoru patří nedostatečné propojení energetických soustav, nedostatek transparentnosti přenosových soustav, které jejich provozovatelé využívají k přidělování energie výrobcům, a rozdílné definice kategorií příjemců služeb používané v jednotlivých členských státech;

73. vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala, jak členské státy uplatňují třetí balíček opatření zaměřený na liberalizaci trhu s energií, a vyhodnotila jeho účinnost při budování funkčního vnitřního trhu; doporučuje Komisi, aby v případě, že toto hodnocení dospěje k negativním výsledkům, zahájila další šetření v odvětví energetiky;

74. zdůrazňuje zvláštní význam informačních a komunikačních technologií pro inovace, maximalizaci potenciálu digitální ekonomiky a rozvoj znalostní společnosti; za nanejvýš důležité považuje zajistit interoperabilitu, usnadnit rozvoj sítí a udržet otevřenost trhů, aby si hospodářské subjekty mohly konkurovat vlastnostmi svých výrobků;

75. připomíná, že klíčovými tématy IKT jsou ve stále provázanějším globálním prostředí digitální konvergence a rostoucí význam interoperability a standardů; dále zdůrazňuje, že s příchodem digitálních produktů a služeb na trh je důležité neustále zajišťovat volnou soutěž v oblasti IKT; žádá proto Komisi, aby se touto problematikou zabývala v nadcházejících pokynech pro dohody o horizontální spolupráci;

76. podporuje opatření Komise zaměřená na zajištění odpovídajícího širokopásmového připojení za dostupné ceny pro všechny evropské občany a vyzývá ji, aby zintenzivnila své úsilí o udržení přeshraničních roamingových poplatků pod kontrolou a do svých výročních zpráv o hospodářské soutěži začleňovala podrobné informace o dosaženém pokroku v této oblasti;

77. zdůrazňuje novou a důležitou úlohu politiky hospodářské soutěže v digitální ekonomice; žádá Komisi, aby úzce sledovala technický vývoj na digitálním trhu a aby v případě potřeby přijala včasná opatření k tomu, aby digitální platformy zůstaly co nejvíce otevřené díky přísnému uplatňování pravidel hospodářské soutěže;

78. zdůrazňuje, že je třeba podporovat vnitřní digitální trh; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je třeba podporovat důvěru spotřebitelů v internetové služby a jejich přístup k těmto službám, zejména zlepšením práv spotřebitelů a ochrany soukromých informací a odstraněním zbývajících překážek přeshraničního internetového obchodu a transakcí;

79. vyzývá Komisi, aby zajistila, aby se vnitrostátní regulační orgány v odvětví telekomunikací řídily jejími doporučeními o sazbách za ukončení hovoru s cílem odstranit porušování hospodářské soutěže; naléhavě žádá Komisi, aby v případě, že se očekávané výsledky, tj. nižší spotřebitelské ceny, nedostaví, zvážila přijetí dalších opatření;

80. bere na vědomí nařízení (ES) č. 544/2009 o poplatcích za roaming uvnitř Společenství, které vstoupilo v platnost dne 1. července 2010 a které přineslo spotřebitelům výhody v podobě nižších cen za hlasové a textové roamingové služby; poukazuje nicméně na to, že hospodářská soutěž na roamingových trzích se ještě dostatečně nerozvinula a že přetrvávají strukturální problémy; žádá Komisi, aby ve svém přehodnocení v roce 2011 zvážila možnost, že by došlo k úplnému zrušení poplatků za roaming v EU;

81. vyjadřuje politování nad netransparentními dražbami nových mobilních frekvencí čtvrté generace v některých členských státech; nabádá Komisi, aby v tomto ohledu nadále velmi pečlivě sledovala činnost členských států a požadovala od nich, aby prováděly podrobnou analýzu dopadu rozhodnutí týkajících se frekvenčního spektra na hospodářskou soutěž a aby v souladu s pozměněnou směrnicí GSM přijaly vhodná opatření k předcházení chování narušujícího hospodářskou soutěž, a zajistily tak rovné podmínky pro účastníky trhu i nové subjekty vstupující na trh;

82. bere na vědomí revidované sdělení o vysílání z července 2009, které potvrzuje, že členské státy mají pravomoc definovat působnost, financování a organizaci veřejnoprávního vysílání, a zároveň uznává odpovědnost Komise za kontrolu zjevných chyb, a žádá členské státy, aby zachovaly rovnováhu mezi nabízenými digitálními mediálními službami a zajistily spravedlivou hospodářskou soutěž, a tím zachovaly dynamické prostředí ve sdělovacích prostředcích na internetu;

83. vyzývá Komisi, aby podala zprávu o uplatňování předpisů týkajících se poskytování státní pomoci v poštovním odvětví a aby urychlila postup šetření v této věci;

84. zdůrazňuje potřebu užší spolupráce mezi Komisí a vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž s cílem vypracovat společnou koncepci hospodářské soutěže na trhu potravin, která by byla založena na neustálé výměně informací, včasném rozpoznání problémových oblastí a účinném rozdělení úkolů mezi členy Evropské sítě pro hospodářskou soutěž, protože trhy potravin jsou změřeny spíše vnitrostátně a fungují za odlišných právních, hospodářských a kulturních podmínek;

85. zdůrazňuje, že cílem této užší spolupráce by mělo být vypracování důsledného přístupu, pokud jde o ochranu, kontrolu a prosazování pravidel hospodářské soutěže, s cílem zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž na trzích potravin a optimální fungování potravinového řetězce ku prospěchu spotřebitelů;

86. zastává názor, že vzhledem k nynější analýze obchodního trhu by Komise měla důkladně prošetřit činnost mezinárodních nákupních skupin, protože z cenových výhod dosažených na základě jejich nákupní síly očividně nemají prospěch spotřebitelé ve formě nižších maloobchodních cen;

87. připomíná, že skupina na vysoké úrovni ustavená v říjnu 2009 v důsledku krize, jež otřásla producenty mléka, předložila svá doporučení, která se týkají zejména smluvních vztahů a vyjednávací síly producentů; naléhavě vyzývá Komisi, aby okamžitě jednala s cílem podpořit pokrok způsobem, který je v souladu s ustanoveními právních předpisů EU na ochranu hospodářské soutěže;

88. naléhavě vyzývá Komisi, aby se ve spolupráci s úřady na ochranu hospodářské soutěže v jednotlivých členských státech pečlivěji zaměřila na hospodářskou soutěž v zemědělsko-průmyslovém odvětví, pokud jde o transparentnost a vývoj spotřebitelských cen; žádá Komisi, aby vypracovala studii, která by se zaměřovala zejména na vliv tržní síly, kterou mají významné dodavatelské potravinářské podniky a velkoobchodníci a která jim umožňuje zasahovat do fungování trhu potravin;

89. v této souvislosti znovu připomíná své dřívější výzvy k provedení odvětvových šetření, pokud jde o reklamu na internetu, internetové vyhledávače a potravinářský průmysl; žádá, aby byla prošetřena koncentrace sdělovacích prostředků, včetně veškerých médií pro šíření obsahu, jako je tisk, televize, rozhlas a internet; žádá Komisi, aby předložila analýzu hospodářské soutěže v odvětví telekomunikací a v automobilovém průmyslu;

90. domnívá se, že základní podmínkou nižších cen pro spotřebitele v evropských zemích je hospodářská soutěž v zemědělské výrobě, a naléhavě vyzývá Komisi, aby se pečlivěji zaměřila na hospodářskou soutěž v zemědělsko-průmyslovém odvětví, pokud jde o podporu, transparentnost a vývoj spotřebitelských cen;

91. vyjadřuje politování nad nedostatečným pokrokem, pokud jde o zdokonalování hospodářské soutěže ve farmaceutickém průmyslu, a vyzývá Komisi, aby uspíšila dobudování vnitřního trhu s léčivými přípravky například tím, že Evropská agentura pro léčivé přípravky získá významnější úlohu v případě centrálně registrovaných léčivých přípravků; žádá Komisi, aby bojovala proti nešvarům, k nimž může docházet v důsledku systematických postupů patentových uskupení, jež zdržují vstup generických léků na trh a omezují přístup pacientů k cenově dostupným lékům; naléhavě žádá Komisi, aby v reakci na zavádějící informační kampaně proti generickým lékům zavedla sankční opatření;

92. zastává názor, že hospodářská soutěž ve zdravotnictví by mohla zlepšit kvalitu zdravotnických služeb ku prospěchu evropských pacientů; vyzývá Komisi, aby sledovala oblast zdravotnictví, a zejména soutěž mezi veřejnými a soukromými zdravotnickými zařízeními; žádá Komisi, aby podrobněji prozkoumala případy, kdy si soukromé nemocnice stěžují na křížové dotace poskytované veřejným nemocnicím v zemích, v nichž proběhla liberalizace zdravotnictví;

93. zdůrazňuje, že je nezbytné vytvořit a kontrolovat spravedlivou hospodářskou soutěž mezi různými druhy i v rámci jednotlivých druhů dopravy, s cílem vytvořit transparentní a jednoznačnou strukturu cen a cenovou politiku;

94. vyzývá Komisi, aby analyzovala, jaký vliv má značná podpora poskytovaná v posledních letech mj. i automobilovému průmyslu na hospodářskou soutěž mezi jednotlivými druhy dopravy;

95. vyzývá Komisi, aby zajistila transparentnost, pokud jde o přidělování a skutečné využívání letištních časů, s cílem zajistit, aby v leteckém průmyslu skutečně fungovala hospodářská soutěž;

96. vybízí Komisi, aby dodala přehled případů, kdy jsou nízkorozpočtoví letečtí dopravci zvýhodňováni vůči jiným dopravcům, jelikož jim byly při využívání určitých letišť poskytovány zvláštní podmínky nad rámec tříletého období poskytování podpory při zahájení činnosti leteckých společností;

97. zdůrazňuje, že je nezbytné v náležitých případech omezit tržní podíl námořních konsorcií působících v odvětví kontejnerové dopravy a podělit se o provozní výhody jak na moři, tak na pevnině, a to v souladu s obecnými pravidly EU pro spravedlivou hospodářskou soutěž a s podmínkami stanovenými v nařízení (ES) č. 906/2009 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie; upozorňuje rovněž na to, že je nutné zabezpečit provozní spolupráci mezi námořními společnostmi za účelem poskytování služeb společné liniové dopravy, má-li být zajištěno poskytování účinných a kvalitních služeb námořní dopravy;

98. vyzývá Komisi a členské státy, aby v oblasti dopravy zajistily dokončení vnitřního trhu a zaručily spravedlivou hospodářskou soutěž a přitom řádně přihlížely k cílům jiných politik Evropské unie, jako jsou např. řádně fungující dopravní služby a služby zaručující mobilitu, cíle politik v oblasti veřejných služeb, bezpečnosti a ochrany životního prostředí a cíle strategie EU 2020 týkající se snižování emisí CO2 a závislosti na ropě;

99. vyzývá Komisi a členské státy, aby zaručily rovné podmínky jak mezi různými druhy dopravy, tak v rámci jednoho druhu dopravy mezi podniky ve veřejném a v soukromém vlastnictví;

100.    vyzývá Komisi, aby zajistila větší transparentnost ve vztazích mezi státem a železničními společnostmi ve veřejném vlastnictví, včetně jejich dceřiných společností v silniční dopravě, a to i v oblasti převodů finančních prostředků;

101.    vyzývá Komisi, aby předložila přehled o zdanění, odvodech, financování infrastruktury, o výši poplatků a systémech DPH pro různé druhy dopravy a jednotlivé členské státy a také přehled jejich vlivu na hospodářskou soutěž mezi jednotlivými druhy a v rámci každého druhu dopravy a aby do tohoto přehledu zahrnula i vliv povinných a neomezených poplatků za využívání železniční infrastruktury ve srovnání s nepovinnými a omezenými poplatky spojenými s využíváním silniční infrastruktury;

102.    vyzývá Komisi, aby vyhodnotila, zda je zrušení obchodní daně pro železniční podnik, který má sídlo v jednom z členských států, slučitelné s předpisy EU na ochranu hospodářské soutěže, pokud je současně zavedeno zdanění železničního parku jednotnou sazbou;

103.    žádá Komisi, aby při přehodnocení právních předpisů upravujících práva cestujících a finanční náhrady v případě zpoždění zaručila, že u všech druhů dopravy budou existovat systémy spravedlivých a rovnoprávných náhrad za zpoždění a budou vytvořeny nezávislé orgány, které budou rozhodovat o sporech mezi provozovateli a zákazníky;

104.    zdůrazňuje, že je nutné zamezit nekalé hospodářské soutěži v liberalizovaném odvětví silniční dopravy tím, že bude zaručeno řádné uplatňování sociálních, bezpečnostních a environmentálních předpisů a že zvláštní pozornost bude věnována otevírání tohoto trhu kabotáži a praktikám využívajícím dumping;

105.    vyzývá Evropskou komisi, aby usilovala o dokončení vnitřního trhu v oblasti železniční dopravy pomocí liberalizace vnitrostátních trhů pro osobní dopravu; vyzývá dále Komisi, aby v přechodném období navrhla doložku o vzájemnosti pro ty členské státy, které se rozhodnou otevřít vlastní trhy dříve;

106.    upozorňuje Komisi na nepřímé překážky omezující hospodářskou soutěž, které vyplývají z rozdílných předpisů týkajících se bezpečnosti, interoperability a schvalování typu v odvětví dopravy;

107.    vyzývá Komisi a členské státy, aby prostřednictvím rozhodnutí přijímaných na úrovni EU i členských států usilovaly v odvětví dopravy o zajištění jednotného a harmonizovaného uplatňování předpisů na ochranu hospodářské soutěže; zdůrazňuje především, že je nezbytné dosáhnout jednotného postupu orgánů dohledu nad železnicí (regulačních orgánů) a vnitrostátních a evropských úřadů pro ochranu hospodářské soutěže;

108.    rozhodně podporuje vytvoření patentu EU a unijního systému řešení sporů o patenty s cílem řešit případy porušování hospodářské soutěže způsobené současnými ustanoveními o patentech;

109.               zdůrazňuje, že ke konkurenceschopnosti evropského hospodářství značnou měrou přispívají vědecko-technické inovace, patenty a kulturní odvětví; naléhavě proto žádá členské státy, aby urychleně nalezly odpověď na nevyřešené otázky, pokud jde o systém jednotného patentu EU; z tohoto důvodu vítá cíl, jímž je předložit první patenty EU v roce 2014, jak je uvedeno ve stěžejní iniciativě strategie Evropa 2020 „Unie inovací“;

110.               opakuje, že konkurenceschopnost EU do značné míry závisí na inovačních schopnostech, na zařízeních pro výzkum a vývoj a na propojení inovačního a výrobního procesu;

111.               zdůrazňuje, že při zlepšování evropské konkurenceschopnosti hraje zásadní úlohu výzkum; žádá proto Komisi a členské státy, aby zajistily dosažení cíle věnovat na výzkum a vývoj 3 % investic;

°

° °

112.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1.

(2)

Úř. věst. L 24, 29. 1. 2004, s. 1.

(3)

Úř. věst. C 270, 25.10.2008, s. 8.

(4)

Úř. věst. C 10, 15. 1. 2009, s. 2.

(5)

Úř. věst. C 72, 26. 3. 2009, s. 1.

(6)

Úř. věst. C 195, 19. 8. 2009, s. 9.

(7)

Úř. věst. C 16, 22. 1. 2009, s. 1.

(8)

Úř. věst. C 45, 24. 2. 2009, s. 7.

(9)

Úř. věst. C 136, 16. 06. 2009, s. 13.

(10)

Úř. věst. C 136, 16. 06. 2009, s. 3.

(11)

Úř. věst. C 85, 9. 04. 2009, s. 1.

(12)

Úř. věst. C 82, 1. 04. 2008, s. 1.

(13)

Přijaté texty, P6_TA(2009)0099.

(14)

Přijaté texty, P6_TA(2010)0050.

(15)

Přijaté texty, P6_TA(2009)0191.

(16)

Úř. věst. C 184 E, 6.8.2009, s. 23.


STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (9. 11. 2010)

pro Hospodářský a měnový výbor

ke zprávě o politice hospodářské soutěže za rok 2009

(210/2137(INI))

Navrhovatelka: Silvana Koch-Mehrin

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   zdůrazňuje, že politika hospodářské soutěže EU založená na zásadách otevřených trhů a rovných podmínek ve všech odvětvích je základem úspěšného vnitřního trhu a podmínkou pro vznik udržitelných pracovních míst založených na znalostech;

2.   vyzývá Komisi, aby úzce sledovala a informovala o tom, jak rychle a správně členské státy provádějí třetí energetický balíček podle stanoveného harmonogramu, a aby zhodnotila účinnost tohoto balíčku při vytváření fungujícího vnitřního trhu; naléhavě žádá Komisi, aby v případě, že toto hodnocení přinese negativní výsledky, zahájila další šetření v odvětví energetiky; nabádá Komisi, aby v takovém případě předložila dodatečná opatření, která zajistí konkurenceschopné tržní podmínky;

3.   zdůrazňuje, že nejdůležitějším cílem energetické politiky je modernizace evropské energetické infrastruktury, a vítá proto skutečnost, že středem zájmu „Energetické strategie pro Evropu na období 2011 až 2020“ je inteligentní a moderní infrastruktura zajišťující moderní celoevropské integrované sítě, neboť se tím zlepšuje hospodářská soutěž na evropském trhu s energií, rozšiřuje výběr pro spotřebitele a počet dodavatelů a posiluje bezpečnost dodávek energie v Evropě; vyzývá členské státy a Komisi, aby uskutečnily významné investice a dokončily vnitřní trh s energií;

4.   uznává, že vysoká koncentrace trhu a nedostatečná transparentnost komoditních trhů mohou výrazně narušit hospodářskou soutěž a negativně ovlivnit evropský průmysl; žádá proto Komisi, aby provedla analýzu komoditních trhů, konkrétně trhů se železnou rudou a zejména trhů se 14 surovinami, které Komise označila jako kritické, a aby stanovila, do jaké míry je třeba tyto trhy učinit transparentnějšími a konkurenceschopnějšími;

5.   opakuje, že je třeba zajistit soudržnost mezi všemi politikami EU a prioritami stanovenými ve strategii 2020 pro růst a zaměstnanost; zdůrazňuje, že zajištění soudržnosti má význam především s ohledem na politiku hospodářské soutěže;

6.   vyjadřuje politování nad tím, že druhý balíček pro vnitřní trh není zcela dokončen, což brání rozvinutí plného potenciálu liberalizace odvětví energetiky a efektivní hospodářské soutěži;

7.   poukazuje na skutečnost, že dobře fungující trh podporuje energetickou účinnost;

8.   zdůrazňuje, že nedávná plynová krize ukázala, že přístup k plynárenské infrastruktuře v Evropě je podmínkou tržní integrace a že zásadní úlohu při zajišťování dodávek plynu hraje rozvoj hospodářské soutěže; žádá Komisi a členské státy, aby zvýšily zabezpečení dodávek energie podporou investic do dopravní kapacity, zvyšováním počtu dodavatelů na trhu a snižováním závislosti na tradičních dodavatelích;

9.   poukazuje na to, že regulované ceny energie mají negativní dopad a nadále zůstávají hlavní překážkou řádného fungování vnitřního trhu, což by mohlo vést k narušení hospodářské soutěže a negativně poznamenat investice a pobídky v zájmu energetické účinnosti; vyzývá Komisi, aby předložila analýzu toho, do jaké míry mechanizmy cenové kontroly ovlivňují hospodářskou soutěž a investice v odvětví energetiky;

10. konstatuje, že spekulace s komoditami mají škodlivý dopad na trhy a hospodářskou soutěž; vítá záměr Francie zabývat se touto otázkou v rámci svého předsednictví skupiny zemí G-20; konstatuje, že by se to kromě zemědělských produktů mělo týkat i kovů;

11. připomíná, že klíčovými tématy IKT jsou ve stále provázanějším globálním prostředí digitální konvergence a rostoucí význam interoperability a standardů; dále zdůrazňuje, že s příchodem digitálních produktů a služeb na trh je důležité neustále zajišťovat volnou soutěž v oblasti IKT; žádá proto Komisi, aby se touto problematikou zabývala v nadcházejících pokynech pro dohody o horizontální spolupráci;

12. žádá Komisi a členské státy, aby využily svých postupů pro zadávání veřejných zakázek k podpoře hospodářské soutěže například tím, že do výběrových řízení zahrnou environmentální a sociální kritéria;

13. tvrdí, že konkurenceschopnost EU do značné míry závisí na inovační kapacitě, na zařízeních pro výzkum a vývoj a na propojení inovačního a výrobního procesu;

14. znovu opakuje dřívější výzvy Parlamentu k tomu, aby byla uskutečněna odvětvová šetření v otázkách koncentrace sdělovacích prostředků, která by se zaměřila na všechny druhy šíření obsahu, jako je tisk, televize, rozhlas a internet;

15. vítá přijetí širokopásmových pokynů pro státní pomoc týkajících se základních širokopásmových sítí (ADSL, kabelové, mobilní, bezdrátové či satelitní širokopásmové služby) a podporu vysokorychlostních sítí nové generace (jimiž jsou nyní vláknové nebo pokročilé modernizované kabelové sítě) a žádá Komisi a členské státy, aby šířily a podporovaly osvědčené postupy a zvyšovaly hospodářskou soutěž;

16. bere na vědomí nařízení (ES) č. 544/2009 o poplatcích za roaming uvnitř Společenství, které vstoupilo v platnost dne 1. července 2010 a které přineslo spotřebitelům výhody v podobě snížených cen za hlasové a textové roamingové služby; poukazuje nicméně na to, že hospodářská soutěž na roamingových trzích se ještě dostatečně nerozvinula a že přetrvávají strukturální problémy; žádá Komisi, aby ve svém přezkumu v roce 2011 zvážila možnost úplného zrušení poplatků za roaming v EU;

17. zdůrazňuje, že je třeba podporovat vnitřní digitální trh; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je nutné podporovat důvěru spotřebitelů v internetové služby a jejich přístup k těmto službám, zejména zlepšením práv spotřebitelů a ochrany soukromých informací a odstraněním zbývajících překážek přeshraničního internetového obchodu a transakcí;

18. vyjadřuje politování nad netransparentními dražbami nových mobilních frekvencí čtvrté generace v některých členských státech; nabádá Komisi, aby v tomto ohledu nadále velmi pečlivě sledovala činnost členských států a požadovala od nich, aby prováděly podrobnou analýzu dopadu rozhodnutí týkajících se frekvenčního spektra na hospodářskou soutěž, a aby v souladu s pozměněnou směrnicí GSM přijaly vhodná opatření na předcházení chování narušujícího hospodářskou soutěž, a zajistily tak rovné podmínky pro účastníky trhu i nové subjekty vstupující na trh;

19. bere na vědomí revidované sdělení o vysílání z července 2009, které potvrzuje, že členské státy mají pravomoc definovat působnost, financování a organizaci veřejnoprávního vysílání, a uznává odpovědnost Komise za kontrolu zjevných chyb, a žádá členské státy, aby zachovaly rovnováhu mezi nabízenými digitálními mediálními službami a zajistily spravedlivou hospodářskou soutěž, a tím zachovaly dynamické prostředí ve sdělovacích prostředcích na internetu;

20. zdůrazňuje novou a důležitou úlohu politiky hospodářské soutěže v digitální ekonomice; žádá Komisi, aby úzce sledovala technický vývoj na digitálním trhu a aby v případě potřeby přijala včasná opatření k tomu, aby digitální platformy zůstaly co nejvíce otevřené díky přísnému uplatňování pravidel hospodářské soutěže;

21. vyzývá Komisi, aby v rámci integrovaného regulačního rámce pro ochranu práv duševního vlastnictví zvážila použití právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže jako nástroje pro prevenci zneužívání práv duševního vlastnictví;

22. zdůrazňuje, že ke konkurenceschopnosti evropského hospodářství značnou měrou přispívají vědecko-technické inovace, patenty a kulturní odvětví; naléhavě proto žádá členské státy, aby urychleně nalezly řešení pro nevyřešené otázky v systému jednotného patentu EU; z tohoto důvodu vítá cíl, jímž je předložit první patenty EU v roce 2014, jak je uvedeno ve stěžejní iniciativě strategie Evropa 2020 „Unie inovací“;

23. zdůrazňuje, že při zlepšování evropské konkurenceschopnosti hraje zásadní úlohu výzkum; žádá proto Komisi a členské státy, aby zajistily dosažení cíle věnovat na výzkum a vývoj 3 % investic;

24. poukazuje na to, že pro celé evropské hospodářství jsou obzvláště důležité MSP; dále zdůrazňuje, že MSP skýtají významný inovační potenciál, a znovu žádá Komisi, aby vytvořila samostatnou kapitolu se zaměřením na rovné a nediskriminační podmínky hospodářské soutěže pro MSP.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

9.11.2010

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

44

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Jean-Pierre Audy, Ivo Belet, Bendt Bendtsen, Jan Březina, Giles Chichester, Pilar del Castillo Vera, Lena Ek, Ioan Enciu, Gaston Franco, Adam Gierek, Fiona Hall, Romana Jordan Cizelj, Arturs Krišjānis Kariņš, Philippe Lamberts, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Marisa Matias, Judith A. Merkies, Angelika Niebler, Jaroslav Paška, Aldo Patriciello, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Michèle Rivasi, Paul Rübig, Amalia Sartori, Francisco Sosa Wagner, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Ioannis A. Tsoukalas, Claude Turmes, Vladimir Urutchev, Adina-Ioana Vălean, Kathleen Van Brempt, Alejo Vidal-Quadras, Henri Weber

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

António Fernando Correia De Campos, Andrzej Grzyb, Jolanta Emilia Hibner, Yannick Jadot, Silvana Koch-Mehrin, Ivari Padar, Vladko Todorov Panayotov, Peter Skinner, Silvia-Adriana Ţicău, Catherine Trautmann


STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (24. 11. 2010)

pro Hospodářský a měnový výbor

ke zprávě o politice hospodářské soutěže za rok 2009

(2010/2137(INI))

Navrhovatel: Cristian Silviu Buşoi

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  blahopřeje Komisi k jejímu pružnému, ale důslednému uplatňování pravidel o hospodářské soutěži s cílem zmírnit dopady hospodářské krize na společnosti a spotřebitele a stabilizovat evropské hospodářství;

2.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby banky refundovaly státní podporu, jakmile ve finančním odvětví pominou problémy, což by zabezpečilo spravedlivou hospodářskou soutěž v rámci vnitřního trhu a rovné podmínky při ukončování protikrizových opatření; zdůrazňuje, že v dlouhodobém výhledu bude nezbytné zcela ukončit veškerá dočasná opatření státní podpory, zejména v automobilovém průmyslu;

3.  vyzývá Komisi, aby vyhodnotila dopad opatření upravujících chování subjektů na hospodářskou soutěž a důsledky těchto opatření pro zákazníky a spotřebitele;

4.  vyzývá Komisi, aby ve své výroční zprávě o politice hospodářské soutěže více zdůraznila výhody hospodářské soutěže pro spotřebitele;

5.  zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout součinnosti mezi politikou hospodářské soutěže a politikou ochrany spotřebitele včetně vytvoření jednotné evropské formy pro kolektivní odškodnění jednotlivců, kteří se stali obětí porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, založené na zásadě výslovného souhlasu („opt-in“) a zohledňující kritéria stanovená v usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2009, v němž je stanoveno, že náhrada by měla být vyplacena vymezenému okruhu osob nebo jejich zástupci pouze za skutečně vzniklou škodu; vyzývá Komisi, aby posoudila způsoby, jak by takový mechanizmus mohl být začleněn do stávajícího vnitrostátního právního systému;

6.  vítá obecné nařízení o blokových výjimkách pro vertikální dohody, protože zajišťuje rovnováhu mezi výrobci a distributory; poukazuje však na to, že nerespektování časové omezenosti doložek o hospodářské soutěži je v praxi poměrně obvyklé, a vyzývá Komisi, aby takovýmto nepřijatelným praktikám věnovala zvláštní pozornost;

7.  zdůrazňuje potřebu větší spolupráce mezi Komisí a vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž s cílem vypracovat společnou koncepci hospodářské soutěže na trhu s potravinami, která bude založena na neustálé výměně informací, včasném rozpoznání problémových oblastí a účinném rozdělení úkolů mezi členy Evropské sítě pro hospodářskou soutěž, protože trhy s potravinami mají spíše vnitrostátní charakter a fungují za rozdílných právních, hospodářských a kulturních podmínek;

8.  zdůrazňuje, že cílem této užší spolupráce by mělo být vypracování jednotného přístupu, pokud jde o ochranu, kontrolu a prosazování pravidel hospodářské soutěže, s cílem zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž na trzích s potravinami a optimální fungování potravinového řetězce ku prospěchu spotřebitelů;

9.  zastává názor, že vzhledem k nynějšímu monitorování trhu by Komise měla důkladně prošetřit činnost mezinárodních nákupních skupin, protože z cenových výhod získaných na základě jejich nákupní síly očividně nemají prospěch spotřebitelé ve formě nižších maloobchodních cen;

10. znovu žádá Komisi, aby do nařízení (ES) č. 1/2003 případně zapracovala základ pro výpočet pokut a nové zásady pro jejich ukládání;

11. připomíná potřebu vnitřního trhu s energií, který umožní spotřebitelům kupovat energii za dostupné ceny, a zdůrazňuje, že je potřebné důsledně usilovat o úplné provedení balíčku pro vnitřní trh s energií; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby fúze neoslabovaly výhody, které spotřebitelům přináší liberalizace trhu; poukazuje na naléhavou potřebu řešit porušování hospodářské soutěže v důsledku regulovaných sazeb za energii;

12. vyzývá Komisi, aby usilovala o dokončení vnitřního trhu v oblasti železniční dopravy pomocí liberalizace vnitrostátních trhů pro osobní dopravu; dále Komisi vyzývá, aby v přechodném období navrhla doložku o vzájemnosti pro ty členské státy, které se rozhodnou otevřít vlastní trhy dříve;

13. vyjadřuje politování nad nedostatečným pokrokem, pokud jde o zlepšování hospodářské soutěže ve farmaceutickém průmyslu, a vyzývá Komisi, aby uspíšila dokončení vnitřního trhu s léčivými přípravky tím, že například Evropská agentura pro léčivé přípravky získá významnější úlohu v případě centrálně registrovaných léčivých přípravků; žádá Komisi, aby bojovala proti bojovala proti nešvarům, k nimž může docházet v důsledku systematických postupů patentových uskupení, jež zdržují vstup generických léků na trh a omezují přístup pacientů k cenově dostupným lékům; naléhavě žádá Komisi, aby v případě zavádějících informačních kampaní proti generickým lékům zavedla sankční opatření;

14. zastává názor, že hospodářská soutěž ve zdravotnictví by mohla zlepšit zdravotnické služby ku prospěchu evropských pacientů; vyzývá Komisi, aby sledovala zdravotnictví a zejména soutěž mezi veřejnými a soukromými zdravotnickými zařízeními; žádá Komisi, aby podrobněji prozkoumala případy, kdy si soukromé nemocnice stěžují na křížové dotace poskytované veřejným nemocnicím v zemích, v nichž proběhla liberalizace zdravotnictví;

15. rozhodně podporuje vytvoření patentu EU a mechanizmu EU pro řešení sporů o patenty s cílem řešit případy porušování hospodářské soutěže způsobené současnými ustanoveními o patentech;

16. vyzývá Komisi, aby zajistila, aby se vnitrostátní regulační orgány v odvětví telekomunikací řídily jejími doporučeními o sazbách za ukončení hovoru s cílem odstranit porušování hospodářské soutěže; naléhavě žádá Komisi, aby v případě, že se očekávané výsledky, tj. nižší spotřebitelské ceny, nedostaví, zvážila přijetí dalších opatření;

17. je přesvědčen, že porušování soutěžního práva na trhu platebních karet má negativní dopad na spotřebitele; podporuje Komisi v její snaze bojovat proti nezvykle vysokým přeshraničním vícestranným mezibankovním poplatkům, jejichž důsledkem jsou vyšší ceny produktu pro spotřebitele.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

22.11.2010

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

14

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Pablo Arias Echeverría, Cristian Silviu Buşoi, Anna Maria Corazza Bildt, António Fernando Correia De Campos, Jürgen Creutzmann, Christian Engström, Evelyne Gebhardt, Małgorzata Handzlik, Malcolm Harbour, Iliana Ivanova, Philippe Juvin, Sandra Kalniete, Edvard Kožušník, Kurt Lechner, Toine Manders, Hans-Peter Mayer, Mitro Repo, Robert Rochefort, Zuzana Roithová, Heide Rühle, Christel Schaldemose, Laurence J.A.J. Stassen, Catherine Stihler, Eva-Britt Svensson, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Kyriacos Triantaphyllides, Emilie Turunen, Bernadette Vergnaud, Barbara Weiler

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Constance Le Grip, Claude Moraes, Konstantinos Poupakis, Sylvana Rapti, Marc Tarabella, Wim van de Camp, Anja Weisgerber


STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch (10. 11. 2010)

pro Hospodářský a měnový výbor

ke zprávě o politice hospodářské soutěže za rok 2009

(2010/2137(INI))

Navrhovatel: Michael Cramer

NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v oblasti dopravy zajistily dokončení vnitřního trhu a zaručily spravedlivou hospodářskou soutěž a dodržovaly přitom cíle jiných politik Evropské unie, například řádně fungující dopravní služby a služby zaručující mobilitu, cíle politik v takových oblastech, jako jsou veřejné služby, bezpečnost a ochrana životního prostředí, a cíle strategie EU 2020 týkající se snižování emisí CO2 a závislosti na ropě;

2.  zdůrazňuje, že je nezbytné dokončit utváření svobodného trhu pro všechny druhy dopravy s cílem zajistit, aby vznikl vnitřní trh bez hranic, na němž je zaručen volný pohyb zboží a služeb a kde jednoznačná snadno pravidla, která lze snadno prosadit, umožňují svobodnou a spravedlivou hospodářskou soutěž;

3.  s ohledem na to, že je zapotřebí dobudovat vnitřní trh pro všechny druhy dopravy, vyzývá Komisi, aby zveřejnila zprávu obsahující celkový přehled veškeré státní podpory poskytované veřejné dopravě;

4.  zdůrazňuje skutečnost, že finanční a hospodářská krize vedla k velkému počtu případů platební neschopnosti a úpadků podniků, zejména malých a středních či velmi malých podniků, že plány na řešení této krize byly především vnitrostátní povahy a že koordinace na evropské úrovni byla opožděná a neúčinná; považuje za politováníhodné, že nebyl zaveden žádný evropský mechanizmus v podobě měsíčního „barometru“ pro dopravní podniky, který by jim umožnil lépe odhadnout dopad hospodářské krize a předcházet mu; konstatuje, že na evropské úrovni mohla být navržena opatření určená k pomoci dopravním podnikům s potížemi spojenými s peněžním tokem a s dočasnými dodatečnými náklady s cílem zabránit tomu, aby se vnitrostátní plány vzájemně překrývaly, aniž by byla obecně ohrožena opatření na poskytování státní podpory či potřeba zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž;

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zaručily rovné podmínky jak mezi různými druhy dopravy, tak mezi podniky ve veřejném a v soukromém vlastnictví v rámci jednoho druhu dopravy;

6.  opětovně vyjadřuje svou podporu obecným pokynům Komise ke státní podpoře v odvětví dopravy na ochranu životního prostředí za účelem posilování udržitelnosti tohoto odvětví v Evropě; vybízí Komisi, aby zvýšila motivační účinek povolené státní podpory v odvětví dopravy;

7.  zdůrazňuje, že je nezbytné mezi různými druhy i v rámci jednotlivých druhů dopravy vytvořit a kontrolovat spravedlivou hospodářskou soutěž, která by vedla k transparentní a jednoznačné struktuře cen a cenové politice;

8.  žádá Komisi, aby sledovala dodržování sociálních, bezpečnostních a environmentálních pravidel, například v rámci různých druhů nákladní dopravy – silniční, vodní, letecké a železniční, a v rámci letecké přepravy cestujících na krátké vzdálenosti a železniční osobní dopravy na dlouhé vzdálenosti;

9.  vyzývá Komisi, aby zvýšila transparentnost ve vztazích mezi státem a železničními společnostmi ve veřejném vlastnictví, včetně jejich dceřiných společností v silniční dopravě, a to i v oblasti převodů finančních prostředků;

10. vyzývá Komisi, aby pro různé druhy dopravy předložila přehled o zdanění, odvodech, financování infrastruktury, o výších poplatků a systémech DPH pro různé druhy dopravy a jednotlivé členské státy a o jejich vlivu na hospodářskou soutěž mezi jednotlivými druhy a v rámci každého druhu dopravy a aby do tohoto přehledu zahrnula i vliv povinných a neomezených poplatků za využití železniční infrastruktury ve srovnání s nepovinnými a omezenými poplatky spojenými se silniční infrastrukturou;

11. vyzývá Komisi, aby ověřila, zda je zrušení obchodní daně pro železniční podnik, který má sídlo v jednom z členských států, slučitelné s předpisy EU na ochranu hospodářské soutěže, pokud je současně zavedeno zdanění železničního parku jednotnou sazbou, vzhledem k tomu, že zahraniční podniky tak musejí hradit nejen daň z železničního parku, ale na rozdíl od domácích podniků současně i obchodní daň, což není v souladu se spravedlivou hospodářskou soutěží;

12. žádá Komisi, aby při přezkumu právních předpisů upravujících práva cestujících a náhrady výdajů v případech zpoždění zaručila, že u všech druhů dopravy budou existovat systémy spravedlivých a rovnoprávných náhrad za zpoždění a budou vytvořeny nezávislé orgány, které budou rozhodovat o sporech mezi provozovateli a zákazníky;

13. vyzývá Komisi, aby analyzovala, jaký vliv má značná podpora poskytovaná v posledních letech automobilovému průmyslu na hospodářskou soutěž mezi jednotlivými druhy dopravy;

14. zdůrazňuje, že je nutné zamezit nekalé hospodářské soutěži v liberalizovaném odvětví silniční dopravy tím, že bude zaručeno řádné uplatňování pravidel sociálního, bezpečnostního a environmentálního charakteru a že zvláštní pozornost bude věnována otevírání tohoto trhu kabotáži a praktikám využívajícím dumping;

15. vyzývá Komisi, aby přijala právní předpisy proti diskriminaci námořního sektoru, k níž dochází z důvodu celních a jiných byrokratických předpisů, které v tomto odvětví uplatňují členské státy, a to dokonce i v případě obchodu uvnitř EU, a které neplatí pro ostatní druhy dopravy;

16. vybízí Komisi, aby dodala přehled případů zvýhodňování nízkorozpočtových leteckých dopravců vůči jiným dopravcům, jelikož jim byly při využívání určitých letišť poskytovány zvláštní podmínky nad rámec tříletého období poskytování podpory při zahájení činnosti leteckých společností;

17. vyzývá Komisi, aby zdokonalila způsob, jak lze ujednání vycházející ze zásady „poprvé a naposledy“ spojené s poskytováním státní podpory uplatňovat na určité případy;

18. vyzývá Komisi, aby zajistila transparentnost, pokud jde o přidělování a skutečné využívání letištních časů, s cílem zajistit, aby v leteckém průmyslu skutečně fungovala hospodářská soutěž;

19. vítá návrh Komise přezkoumat tzv. „první železniční balíček“ a vyzývá Komisi, aby zajistila, že členské státy a jejich železniční společnosti nebudou bránit nebo klást překážky jiným společnostem vstupujícím na trhy s železničními službami, zvláště když se samy podílejí na otvírání jiných trhů (reciprocita);

20. upozorňuje Komisi na nepřímé překážky omezující hospodářskou soutěž, které vyplývají z rozdílů v pravidlech týkajících se bezpečnosti, interoperability a schvalování typu v odvětví dopravy;

21. vyzývá Komisi a členské státy, aby prostřednictvím rozhodnutí přijímaných na úrovni EU i členských států s ostražitostí usilovaly o zajištění jednotného a harmonizovaného uplatňování předpisů na ochranu hospodářské soutěže; zdůrazňuje především, že je nezbytné dosáhnout jednotného postupu orgánů dohledu nad železnicí (regulačních orgánů) a vnitrostátních a evropských úřadů pro ochranu hospodářské soutěže;

22. zdůrazňuje, že je nezbytné v náležitých případech omezit podíl na trhu námořních konsorcií působících v odvětví kontejnerové dopravy a podělit se o provozní výhody jak na moři, tak na pevnině, a to v souladu s obecnými pravidly EU pro spravedlivou hospodářskou soutěž a s podmínkami stanovenými v nařízení (ES) č. 906/2009 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie; upozorňuje rovněž na to, že je nutné zabezpečit provozní spolupráci mezi námořními společnostmi za účelem poskytování služeb společné liniové dopravy, má-li být zajištěno poskytování účinných a kvalitních služeb námořní dopravy;

23. vyzývá Komisi, aby navrhla pokyny ke státní podpoře poskytované přístavům za účelem výstavby přístavní infrastruktury, a zvýšila tak právní jistotu;

24. s ohledem na Lisabonskou smlouvu, nové konsolidované pravomoci a hospodářský potenciál, který pro EU představuje cestovní ruch, vyzývá Komisi, aby usnadnila aktivní spolupráci společností podnikajících v cestovním ruchu a přijala nezbytná opatření s cílem zajistit celosvětovou konkurenceschopnost výjimečných destinací v EU;

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

9.11.2010

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

27

3

7

Členové přítomní při konečném hlasování

Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Antonio Cancian, Michael Cramer, Luis de Grandes Pascual, Saïd El Khadraoui, Ismail Ertug, Carlo Fidanza, Knut Fleckenstein, Jacqueline Foster, Mathieu Grosch, Jim Higgins, Jaromír Kohlíček, Georgios Koumoutsakos, Werner Kuhn, Bogusław Liberadzki, Eva Lichtenberger, Marian-Jean Marinescu, Gesine Meissner, Hella Ranner, Olga Sehnalová, Brian Simpson, Dirk Sterckx, Silvia-Adriana Ţicău, Giommaria Uggias, Thomas Ulmer, Peter van Dalen, Dominique Vlasto, Artur Zasada

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Burkhard Balz, Philip Bradbourn, Spyros Danellis, Isabelle Durant, Dominique Riquet, Alfreds Rubiks, Vilja Savisaar-Toomast, Joachim Zeller


VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

1.12.2010

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

38

0

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Burkhard Balz, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Pascal Canfin, Nikolaos Chountis, George Sabin Cutaş, Leonardo Domenici, Derk Jan Eppink, Diogo Feio, Elisa Ferreira, Vicky Ford, Ildikó Gáll-Pelcz, José Manuel García-Margallo y Marfil, Jean-Paul Gauzès, Sven Giegold, Sylvie Goulard, Liem Hoang Ngoc, Gunnar Hökmark, Wolf Klinz, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Philippe Lamberts, Werner Langen, Astrid Lulling, Hans-Peter Martin, Arlene McCarthy, Alfredo Pallone, Anni Podimata, Antolín Sánchez Presedo, Peter Simon, Peter Skinner, Theodor Dumitru Stolojan, Ramon Tremosa i Balcells, Corien Wortmann-Kool

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Sophie Auconie, Sari Essayah, Robert Goebbels, Carl Haglund, Thomas Händel, Sophia in ‘t Veld, Thomas Mann

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Timothy Kirkhope, Edvard Kožušník

Právní upozornění - Ochrana soukromí