Postup : 2010/2112(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0376/2010

Předložené texty :

A7-0376/2010

Rozpravy :

PV 17/01/2011 - 21
CRE 17/01/2011 - 21

Hlasování :

PV 18/01/2011 - 7.6
CRE 18/01/2011 - 7.6
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2011)0006

ZPRÁVA     
PDF 179kWORD 156k
16. 12. 2010
PE 441.175v02-00 A7-0376/2010

o uznání zemědělství jako strategického odvětví v souvislosti se zajišťováním potravin

(2010/2112(INI))

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

Zpravodajka: Daciana Octavia Sârbu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o uznání zemědělství jako strategického odvětví v souvislosti se zajišťováním potravin

(2010/2112(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2010 o budoucnosti společné zemědělské politiky po roce 2013(1),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 13.ledna 2009 o společné zemědělské politice a o zajišťování potravin ve světě(2),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o zemědělství EU a změně klimatu(3),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o spravedlivých příjmech pro zemědělce: lepší fungování potravinového řetězce v Evropě(4),

–   s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, který předložila Komise, SEK(2010)1058,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2008 o rostoucích cenách potravin v Evropské unii a v rozvojových zemích(5),

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Rámec politiky EU pro pomoc rozvojovým zemím při řešení problémů při zajišťování potravin“,

–   s ohledem na rozvojové cíle tisíciletí OSN, k nimž patří cíl snížit v letech 1990 až 2015 počet lidí trpících hladem na polovinu,

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0376/2010),

A. vzhledem k tomu, že zajišťování potravin pro evropské občany, poskytování zdravých a kvalitních potravin spotřebitelům za rozumné ceny a zabezpečení příjmů zemědělských podniků jsou ústředními cíli společné zemědělské politiky (SZP) od jejího počátku a i v současnosti zůstávají klíčovými cíli EU,

B.  vzhledem k tomu, že volatilita cen potravin a komodit, která se před nedávnem objevila, vyvolává velké obavy o fungování evropských a celosvětových potravinových dodavatelských řetězců, a vzhledem k tomu, že růst cen potravin nejsilněji dopadl na nejzranitelnější skupiny obyvatelstva,

C. vzhledem k tomu, že cenová volatilita v zemědělství je trvalého rázu, neboť ceny nepřiměřeně reagují na malé změny úrovně produkce, což je velmi často důsledkem spekulace,

D. vzhledem k tomu, že na nedávném zasedání Výboru FAO pro celosvětové zajišťování potravin poukázala EU na problém extrémní cenové volatility a nová skupina odborníků na vysoké úrovni byla požádána, aby vypracovala zprávu o příčinách výkyvů cen a souvisejících opatřeních,

E.  vzhledem k tomu, že klimatické a jiné události mohou mít za následek, že země budou provádět protekcionistické politiky, což ilustruje nedávný zákaz vývozu pšenice, který uvalily Rusko a Ukrajina, jež dohromady vyvážejí 30 % světové pšenice,

F.  vzhledem k tomu, že celosvětová produkce potravin může být pravidelně ohrožována řadou faktorů, jako jsou škůdci a nemoci, dostupnost přírodních zdrojů a přírodní katastrofy, což v roce 2010 ukázaly období sucha a požáry v Rusku a obrovské záplavy v Pákistánu,

G. vzhledem k tomu, že důsledkem změny klimatu bude častější výskyt takovýchto přírodních katastrof, a tím se zhorší potravinové zajištění;

H. vzhledem k tomu, že s ohledem na tlak na přírodní zdroje se požaduje produkovat více potravin z méně zdrojů a zdůrazňuje se udržitelná produkce,

I.   vzhledem k tomu, že EU je největším čistým dovozcem zemědělských produktů a že je příliš závislá na dovozu bílkovinných a olejnatých produktů a kukuřice pro odvětví chovu zvířat a na dovozu ovoce a zeleniny, v neposlední řadě proto, že evropským producentům není dovoleno používat pro tyto produkty stejné výrobní postupy,

J.   vzhledem k tomu, že si podle údajů organizace FAO odhadovaný nárůst počtu obyvatel na celém světě ze současných 7 miliard na 9,1 miliardy do roku 2050 vyžádá 70% zvýšení dodávek potravin,

K. vzhledem k tomu, že se v Evropské unii stále vyskytuje chudoba a hlad; vzhledem k tomu, že 79 milionů lidí v EU stále žije pod hranicí chudoby (60 % průměrného příjmu v zemi, v níž daná osoba žije); vzhledem k tomu, že poslední zimu obdrželo 16 milionů občanů EU prostřednictvím charitativních organizací potravinovou pomoc,

L.  vzhledem k tomu, že potravinové zajištění neznamená pouze dostupnost dodávek potravin, ale podle FAO zahrnuje také právo na potraviny a přístup ke zdravé výživě pro všechny; vzhledem k tomu, že Evropa může k celosvětovému zajišťování potravin přispět zvýšením své konkurenceschopnosti,

M. vzhledem k tomu, že zajišťování potravin pro nejchudší vrstvy společnosti ztěžují dopady celosvětové hospodářské a finanční krize,

N. vzhledem k tomu, že příjmy zemědělců v roce 2009 po dekádě stagnace příjmů výrazně poklesly v důsledku obtížných podmínek na trhu a rostoucích výrobních nákladů; vzhledem k tomu, že příjmy v zemědělství jsou podstatně nižší (odhadem o 40 % na pracovní jednotku) než ve zbývajících odvětvích hospodářství a příjem na obyvatele ve venkovských oblastech je výrazně nižší (přibližně o 50 % na pracovní jednotku) než v městských oblastech,

O. vzhledem k tomu, že podíl na přidané hodnotě vytvořené potravinovým dodavatelským řetězcem, který dostávají zemědělci, neustále klesá, zatímco podíl potravinářského průmyslu se zvýšil; vzhledem k tomu, že řádné fungování potravinového dodavatelského řetězce je nezbytným předpokladem pro to, aby zemědělci získali za svou produkci spravedlivou odměnu,

P.  vzhledem k tomu, že v rámci celého řetězce produkce, dodávek a spotřeby potravin je až 50 % potravin vyprodukovaných v EU vyplýtváno,

Q. vzhledem k tomu, že v EU je pouze 7 % zemědělců mladších 35 let,

R.  vzhledem k tomu, že zajišťování potravin je pro Evropu ústřední otázkou a vyžaduje koherenci a koordinaci různých oblastí odvětvových politik na úrovni EU, zejména SZP, energetické politiky, výzkumných programů, rozvojové a obchodní politiky a finanční regulace,

1.  zdůrazňuje, že silné a udržitelné odvětví zemědělství v celé EU a prosperující a udržitelné venkovské prostředí, zajišťované silnou SZP, jsou klíčovými podmínkami splnění úkolu potravinového zajištění;

2.  potvrzuje, že v mezinárodním měřítku má EU nejvyšší standardy zemědělské a potravinové produkce se silným důrazem na bezpečnost a kvalitu potravin a ekologickou udržitelnost zemědělství;

3.  zastává názor, že k nasycení Evropy a třetích zemí bude třeba využívat všech forem zemědělství;

Zajišťování potravin v Evropě a ve světě

4.  domnívá se, že právo na potravinové zajištění je základním lidským právem, které je naplněno tehdy, když jsou všem lidem kdykoli fyzicky a ekonomicky dostupné vhodné, zdravotně nezávadné a výživné potraviny, které uspokojí jejich potřeby a preference v oblasti stravování a umožní jim vést aktivní a zdravý život;

5.  potvrzuje, že EU má povinnost zajišťovat pro své občany potraviny a že v tomto ohledu má zásadní význam zachování zemědělské činnosti; upozorňuje na pokles příjmů zemědělských podniků v EU způsobený rostoucími náklady produkce a cenovou volatilitou, což negativně ovlivňuje možnosti zemědělců zachovat produkci; upozorňuje na náklady, které musí evropští zemědělci nést, aby plnili nejpřísnější normy na světě, pokud jde o bezpečnost potravin, životní prostředí, dobré životní podmínky zvířat a pracovní podmínky; zdůrazňuje, že je nutné zemědělcům tyto dodatečné náklady a to, že poskytují veřejnou službu společnosti, kompenzovat; zdůrazňuje, že potraviny z třetích zemí vstupující do EU musí splňovat tytéž přísné normy, aby evropští producenti neutrpěli újmu z hlediska konkurenceschopnosti;

6.  uznává, že zabezpečení přiměřených dodávek potravin je základním prvkem potravinového zajištění, ale rovněž uznává, že z hlediska přístupu k potravinám a cenové dostupnosti potravin je třeba věnovat pozornost zajištění přiměřené životní úrovně, především pro osoby s nedostatečnými finančními zdroji, což jsou často děti, starší osoby, přistěhovalci, uprchlíci a nezaměstnaní;

7.  podporuje vzorec: zajišťování potravin – stravování – kvalita – dostupnost – inovace – produktivita; domnívá se, že aby mohl být naplněn, měla by budoucí SZP brát v úvahu očekávání veřejnosti ve smyslu, že by se mělo jednat o politiku zemědělskou i potravinovou, zaměřenou na veřejnou informovanost o zdravé stravě;

8.  zastává názor, že by EU měla vytvořit v členských státech lepší podmínky pro realizaci programů týkajících se výživy, jako jsou programy Ovoce do škol a Mléko do škol, a lépe podporovat osvětu a zvyšování povědomí o původu produktů a výživě, neboť informované rozhodování, pokud jde o výživu, může předcházet onemocněním a omezit výdaje v sociální oblasti v Evropě, jež představují velkou zátěž; požaduje rovněž více programů na podporu správné výživy, snížení s nimi souvisejícího administrativního zatížení a zvýšení jejich rozpočtů; vybízí Komisi, aby posoudila praktičnost těchto programů;

9.  znovu potvrzuje svou podporu programu pro nejchudší osoby v EU; připomíná, že Spojené státy prostřednictvím zemědělského zákona významně podporují svůj Program doplňkové potravinové pomoci (Supplemental Nutrition Assistance Programme), který kromě toho, že řeší některé potřeby v oblasti výživy nejchudší části obyvatelstva, je také významným zdrojem příjmů pro toto odvětví i pro celé hospodářství;

10. je si vědom toho, jak velkou výzvu představuje pro zajišťování potravin změna klimatu, především kvůli častějším a závažnějším klimatickým událostem, jako jsou sucha, záplavy, požáry a bouře; zdůrazňuje rostoucí problémy plynoucí z nedostatku vody a dopad těchto problémů na produkci potravin; zdůrazňuje, že je nezbytné se hospodařením s vodou a změnou klimatu naléhavě zabývat;

11. připomíná, že bezpečnost zásobování energií a zajišťování potravin jsou velmi úzce propojeny; uznává, že energetické náklady jsou klíčovým faktorem určujícím míru ziskovosti zemědělství, jež je převážně závislé na ropě; podporuje opatření, jež budou zemědělce motivovat k vyšší energetické účinnosti a k využívání alternativních zdrojů energie; připomíná, že je zapotřebí důslednější podpora výzkumu, vývoje a poradenských služeb;

12. zastává však názor, že zvýšené úsilí o rozvoj obnovitelných zdrojů energie a o dosažení cílů pro rok 2020 musí zohledňovat dopady na produkci potravin a zásobování potravinami; zdůrazňuje křehkost rovnováhy, co se týče řešení potravinového a palivového problému;

13. bere na vědomí míru závislosti na dovozu bílkovinných a olejnatých produktů z třetích zemí, což negativně ovlivňuje potravinářský průmysl a zemědělství, zejména odvětví chovu zvířat, při prudkém růstu cen;

14. žádá Komisi, aby navrhla technické řešení problému nízkého zastoupení geneticky modifikovaných látek v geneticky nemodifikovaných dovozech a aby navrhla zrychlení procesu schvalování dovozu nových geneticky modifikovaných variant krmiv v EU, jakmile se prokáže jejich bezpečnost, a aby současně prozkoumala možnost povolení výrobních metod zavedených ve třetích zemích;

15. vyzývá Komisi a členské státy, aby v zájmu zvýšení transparentnosti na evropské úrovni zajistily přístup veřejnosti k informacím o výsledcích kontrol zajišťování potravin;

16. je znepokojen problémem zabírání půdy a jeho dopady na zajišťování potravin v rozvojových zemích a budoucnost zemědělství a zemědělců; vyzývá Komisi, aby tuto situaci prošetřila s ohledem na držbu půdy a přírodní zdroje;

17. upozorňuje, že z důvodu vysoké ceny krmiv se situace zemědělských podniků zaměřených na živočišnou výrobu v EU zhoršila; požaduje proto, aby byly ke stabilizaci trhu a zabránění krizi cíleně využívány nástroje dostupné podle nařízení (ES) č. 1234/2007 o společné organizaci trhu;

18. vyjadřuje přesvědčení, že nárůst produktivity, kterého bude dosaženo v nových členských státech, zvýší rozlohu využitelné půdy a poskytne možnost zvýšit produkci bílkovinných a olejnatých produktů v EU;

19. konstatuje, že potravinové zajištění nelze zaručit, pokud nebude k dispozici volný přístup ke genetickým zdrojům pro potraviny a zemědělství; uznává, že mezinárodní smlouva FAO o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství je důležitým nástrojem na ochranu biologické rozmanitosti v zemědělství, který může odvrátit důsledky změny klimatu;

20. zdůrazňuje, že pobídky, které jsou v současné době v plánu pro udržitelné energetické plodiny, by v žádném případě neměly ohrozit zajišťování potravin pro občany;

21. vyzývá členské státy, aby vypracovaly a uplatňovaly programy, jejichž součástí budou konkrétní zemědělská opatření určená ke zmírnění účinků změny klimatu a přizpůsobení se jim;

22. podtrhuje, že je zapotřebí podpořit zahájení informační kampaně zaměřené na spotřebitele, jež se bude týkat úsilí zemědělců a zemědělského odvětví, pokud jde o ochranu životního prostředí a zajišťování potravin;

Zemědělství, finanční trhy a cenová volatilita

23. domnívá se, že finanční a zemědělské trhy jsou dnes více propojené než kdykoli předtím; je toho názoru, že již nedostačuje pouze reakce na evropské úrovni a že Evropa by měla otázky cenové volatility a zajišťování potravin řešit společně se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi; podporuje kroky, které s tímto cílem podniká předsednictvo skupiny G20;

24. poukazuje na problémy, kterým čelí zemědělci v době extrémní volatility trhu a cen; upozorňuje na obtíže, na něž narážejí zemědělci, když se v době extrémní volatility snaží o plánování; naléhavě vyzývá Komisi, aby zavedla stálá a důrazná opatření pro řešení volatility na zemědělských trzích; vyjadřuje přesvědčení, že půjde o klíčový prvek k zajištění toho, aby zemědělská výroba v Evropské unii zůstala zachována;

25. uvědomuje si, že index cen prvotních zemědělských produktů na finančních trzích nebyl nikdy tak nestabilní; jako příklad uvádí nedávný nárůst cen u kontraktů na pšenici, které za dva měsíce vzrostly o 70 % a objem obchodování s nimi se na pařížském komoditním trhu více než zdvojnásobil;

26. zdůrazňuje skutečnost, že tyto události jsou pouze částečně způsobeny podkladovými faktory trhu, jako je nabídka a poptávka, a do velké míry pramení ze spekulace; poznamenává, že spekulativní chování má za následek více než 50 % případů nárůstu cen, k nimž došlo v nedávné době; ztotožňuje se se závěry zvláštního zpravodaje OSN pro právo na potraviny, pokud jde o úlohu, kterou sehráli významní institucionální investoři, jako jsou hedgeové fondy, penzijní fondy a investiční banky – které nejsou obecně zapojeny do zemědělských trhů –, při ovlivňování cenových indexů komodit svými aktivitami na trzích s deriváty;

27. podporuje v této souvislosti přezkum stávajících právních předpisů o finančních nástrojích, u kterých by mělo být zajištěno transparentnější obchodování a minimální limity pro subjekty, jež mohou na těchto trzích obchodovat; připomíná, že finanční nástroje by měly sloužit hospodářství a pomáhat zemědělské výrobě při překonávání krizí a klimatických událostí; zároveň by spekulace neměly mít možnost ohrožovat jinak výkonné zemědělské podniky;

28. vítá návrh Komise týkající se regulace OTC derivátů, ústředních protistran a registrů obchodních údajů; přeje si, aby jako nástroj rychlé reakce na krizi byla k dispozici bezpečnostní síť proti extrémní cenové volatilitě; přeje si, aby došlo ke koordinaci právních předpisů mezi EU a třetími zeměmi, např. USA, aby se omezily příležitosti pro spekulanty k nabytí neoprávněné výhody na základě rozdílů mezi různými regulačními systémy;

29. je zastáncem odvážnější iniciativy EU zaměřené na boj proti spekulaci, například udělením mandátu regulačním orgánům a orgánům dohledu omezit spekulaci; domnívá se, že komoditní deriváty se od ostatních finančních derivátů liší a že by s nimi tedy měli obchodovat pouze obchodníci, kteří mají prokazatelný zájem na ochraně zemědělského zboží před rizikem, a další kategorie osob, které jsou přímo spojeny se zemědělskou výrobou; požaduje, aby Komise zajistila, aby obchodovat s deriváty potravinových komodit mohli pouze na investoři, kteří jsou přímo spojeni se zemědělskými trhy;

30. vyjadřuje znepokojení nad dalekosáhlou koncentrací, k níž došlo u obchodu s obilím, na jejímž základě jsou dotčené podniky schopné ovlivňovat tržní ceny; konstatuje, že by to mohlo zvýšit cenovou volatilitu, neboť obchodníci s obilím mají z důvodu svých spekulativních transakcí na velkém kolísání cen zájem; domnívá se, že to rovněž prokazuje potřebu intervenčních zásob nebo jiné další bezpečnostní sítě na podporu stability cen a ochranu zájmů zemědělců a spotřebitelů;

31. zdůrazňuje, že je nemožné přijmout účinná opatření proti velkým výkyvům cen bez intervenčních nebo strategických zásob; domnívá se proto, že v budoucí SZP musí být posílena úloha mechanismů řízení trhu;

32. zdůrazňuje, že větší transparentnost a spravedlnost v potravinovém dodavatelském řetězci je nezbytná k zajištění spravedlivých výnosů pro zemědělce, spravedlivých zisků a cen v rámci celého potravinového dodavatelského řetězce a rentabilního zemědělského odvětví, které bude řádně plnit úkol potravinového zajištění; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní a účinný návrh na řešení tohoto problému;

33. poukazuje na to, že vůči cenové volatilitě bývají zranitelnější země s nízkými příjmy a nedostatkem potravin;

Celosvětové zásoby potravin a potravinové zajištění ve světovém měřítku

34. poznamenává, že v současnosti nejsou celkové dodávky potravin ve světovém měřítku nedostatečné a že zajištění potravin je pro mnoho lidí zapříčiněno spíše nedostupností a vysokými cenami;

35. poznamenává však, že celosvětové zásoby potravin jsou mnohem omezenější než dříve, neboť v době potravinové krize v roce 2007 se jejich množství dostalo na rekordně nízkou úroveň 12 týdnů celosvětových potravinových zásob; poukazuje na to, že světová produkce potravin je stále více ohrožena extrémním počasím spojeným se změnou klimatu, rostoucími tlaky na půdu vyplývajícími z urbanizace a zvýšeným počtem škůdců a chorob, což může mít za následek náhlý a nepředvídatelný nedostatek potravin;

36. je tedy toho názoru, že by bylo přínosné vytvořit cílený celosvětový systém potravinových zásob (nouzových zásob na omezení hladu a zásob určených k regulaci cen komodit), který by umožnil jednodušší obchodování ve světovém měřítku při prudkému nárůstu cen, zamezil stále přítomnému protekcionismu a zmírnil tlak na světové potravinové trhy; je toho názoru, že tyto zásoby by měl spravovat společný orgán pod záštitou OSN nebo FAO, který by naplno využíval zkušeností získaných organizací FAO a Světovým potravinovým programem OSN; žádá Komisi, aby se vší naléhavostí prozkoumala způsob, jak tohoto cíle co nejúčinněji dosáhnout, a podala o tom zprávu Parlamentu; dále žádá Komisi, aby se při prosazování tohoto cíleného celosvětového systému potravinových zásob ujala vedoucí úlohy;

37. připomíná, že EU zatím reagovala prostřednictvím podpory a finančních prostředků, například prostřednictvím nástroje pro zajišťování potravin; přeje si vidět zprávy o účinnosti tohoto nástroje, včetně pokroku v boji s příčinami a projevy krize, a žádá Komisi, aby zhodnotila možnosti vytvoření stálého nástroje, který by byl nápomocen v boji s hladomorem ve světě;

38. znovu opakuje, že je důležité rozvíjet zemědělství v rozvojovém světě a poskytovat přiměřenou část zámořské rozvojové pomoci EU (ODA) na zemědělství; lituje, že od osmdesátých let minulého století došlo k dramatickému poklesu výše rozvojové pomoci určené na zemědělství, a vítá skutečnost, že se uznává potřeba tento trend zvrátit; vyzývá Komisi, aby se ve své rozvojové pomoci přednostně zaměřovala na zemědělství, a to včetně pomoci zemědělcům k přístupu na trhy;

39. vyslovuje politování nad závěry summitu OSN 2010 o rozvojových cílech tisíciletí v roce 2010 a poukazuje na to, že rozvinuté země ještě zdaleka nesplnily své závazky související s oficiální rozvojovou pomocí;

40. vítá iniciativu, s níž v rámci jednání summitu OSN o rozvojových cílech tisíciletí v roce 2010 přišla Světová banka, totiž zvýšit podporu poskytovanou zemědělství s cílem stimulovat růst příjmů, zaměstnanost a zajišťování potravin především v oblastech s nízkými příjmy;

Nová SZP bude reagovat na problémy

41. znovu potvrzuje své stanovisko uvedené ve zprávě o budoucnosti SZP po roce 2013; znovu stvrzuje svůj závazek k vytvoření silné politiky v oblasti zemědělství a rozvoje venkova, která zaručí potravinové zajištění pro všechny, zachová klíčový význam venkovských oblastí Evropy, posílí konkurenceschopnost zemědělství, zajistí pokračování zemědělské produkce v celé EU, bude podporovat inovace, konkurenceschopnost a zaměstnanost a bude se podílet na řešení nejvýznamnějších celosvětových problémů, jako je změna klimatu; zdůrazňuje rovněž, že je nezbytné SZP zjednodušit a odbyrokratizovat a tím snížit příjemcům náklady na její provádění;

42. zdůrazňuje úlohu mladých zemědělců v budoucí SZP; poukazuje na to, že pouze 7 % evropských zemědělců je mladších 35 let a zároveň že celých 4,5 milionu zemědělců odejde v příštích deseti letech do důchodu; podporuje posílení opatření prospěšných pro mladé zemědělce, např. prémie při zakládání zemědělského podniku, dotované úrokové sazby na půjčky a další výhody, jež členské státy poskytují ze svých rozpočtů na rozvoj venkova; znovu potvrzuje význam navrhované změny rozpočtu na výměnné programy pro mladé lidi a přeje si, aby byla realizována jako pilotní projekt; vyzývá také k odstranění všech administrativních omezení, která mladým lidem brání začít pracovat v zemědělském odvětví;

43. domnívá se, že výzkum a inovace jsou zásadní pro splnění úkolu potravinového zajištění, neboť mohou zvýšit produkci a současně využívat méně zdrojů; zdůrazňuje význam podpory odborné přípravy, přístupu k vzdělávání, předávání znalostí a výměny osvědčených postupů v zemědělství; opakuje, že v zájmu posílení přístupu k výzkumu a inovacím v zemědělství je třeba koordinovat SZP s dalšími politikami;

44. vyzývá Komisi a členské státy, aby plně využívaly příležitostí, které na poli výzkumu a technologických inovací nabízí sedmý rámcový program pro výzkum a vývoj, a aby jeho prostřednictvím zvýšily produktivitu, přitom však respektovaly kritéria energetické účinnosti a udržitelnosti;

45. konstatuje, že v důsledku změny klimatu a urbanizace se každoročně snižuje množství půdy využitelné k zemědělské produkci; zdůrazňuje, že potravinové zajištění v EU je možné zlepšit produkcí potravin na půdě postižené změnou klimatu, na půdě ležící ladem a na opuštěné půdě;

46. rád by zdůraznil především význam rozmanitosti evropského zemědělství a zajištění koexistence odlišných zemědělských modelů, včetně drobného zemědělství, které vytváří pracovní místa ve venkovských oblastech EU, a význam rozmanitosti a kvality potravin, včetně místních a tradičně vyráběných produktů v rámci krátkého dodavatelského řetězce, a stravování v celé Evropě, čímž by se podpořil rozvoj venkovských oblastí a zachovalo dědictví regionálních odvětví potravin a vín;

47. konstatuje, že tradiční zemědělské postupy, rodinné zemědělské podniky, drobné a ekologické zemědělství mohou značně přispět k potravinovému zajištění, neboť často představují nejúčinnější způsob využití půdy pomocí metod, které se po dlouhé době specificky vyvinuly v jednotlivých regionech a umožňují pevné propojení mezi produktem a oblastí, z níž pochází a jež symbolizuje kvalitu a originálnost produktu; zdůrazňuje, že je třeba, aby tyto druhy zemědělství existovaly po boku udržitelných moderních zemědělských podniků a kombinovala se tak vysoká produktivita s udržitelným využíváním půdy;

48. zdůrazňuje také, že přílišné parcelování zemědělské půdy v některých členských státech brání zvyšování produktivity zemědělství a že je potřeba podniknout kroky na podporu slučování malých zemědělských podniků;

49. zdůrazňuje, že je třeba zachovat rozmanitost zemědělství v EU; uznává, že místní trhy zásobované čerstvým a místně vyprodukovaným zemědělským zbožím jsou udržitelné z hlediska životního prostředí a přispívají k podpoře zavedených zemědělských společenství; zdůrazňuje význam zemědělství ve znevýhodněných oblastech; žádá Komisi, aby se v návrzích budoucí SZP jednotlivými evropskými zemědělskými modely zabývala a zvážila např. možnost vytvoření zvláštních finančních pobídek a systémů identifikace;

50. je třeba realizovat spravedlivější SZP, která by zajistila vyváženou distribuci podpory pro zemědělce v rámci členských států i mezi nimi, větší územní soudržnost a která by vedla k postupnému odstranění vývozních dotací, souběžně s postupným odstraněním veškerých vývozních dotací u obchodních partnerů EU a penalizací veškerých vývozních opatření s obdobným účinkem;

51. uznává, že reformy SZP, jež téměř odstranily vývozní náhrady, značně oslabily dopad zemědělské výroby EU na rozvojové země; požaduje, aby EU uznala význam podpory zemědělských odvětví rozvojových zemí zejména tak, že zajistí, aby bylo zemědělství v rozvojových zemích a v rámci rozpočtu EU na zahraniční rozvojovou pomoc učiněno prioritou;

52. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Přijaté texty, P7_TA(2010)0286.

(2)

Úř. věst. C 46E, 24.2.2010, s. 10.

(3)

Přijaté texty, P7_TA(2010)0131.

(4)

Přijaté texty, P7_TA(2010)0302.

(5)

Úř. věst. C 279E, 19.11.2009, s. 71


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Zabezpečení dodávek potravin je lidský právem. Je naplněno tehdy, když je všem lidem kdykoli fyzicky, ekonomicky i sociálně dostupné dostatečné množství bezpečných a výživných potravin, které uspokojí jejich potřeby v oblasti stravování a umožní jim vést aktivní a zdravý život. V současné době musí zemědělské odvětví zabezpečit rostoucí počet obyvatel dostatečným množstvím bezpečných potravin, navzdory takovým překážkám, jakými jsou omezené přírodní zdroje, vysoké ceny energie a změna klimatu.

Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se musí produkce potravin zvýšit minimálně o 70 %, aby byla uspokojena rostoucí poptávka celosvětové populace, která by měla do roku 2050 překročit počet 9 miliard lidí. Kromě toho je na celém světě asi 900 milionů lidí trpících kvůli extrémní chudobě neustálým hladem a až 2 miliardy lidí nemají přístup k opravdovému dlouhodobému zajištění dodávek potravin z důvodu různého stupně chudoby. V Evropě žije stále 16 % občanů pod hranicí chudoby. Přestože se zdá, že potravinových zásob je dostatek, nemůže si poměrně významná část celosvětové populace dovolit základní potraviny, které potřebuje. Klíčovým problémem, jež je třeba řešit, zůstává dostupnost potravin.

Proto si tedy zajištění dodávek potravin vyžaduje silnou společnou zemědělskou politiku. Hlavními cíly SZP jsou: zvýšení zemědělské produktivity, pomoc zemědělcům, aby dosáhli důstojné životní úrovně, stabilizace trhu a zajištění bezpečných dodávek potravin za rozumné ceny. Úspěch této politiky však vyústil v jednostrannou nadprodukci a přebytky, což narušovalo trh a způsobilo ekologické problémy.

Řadou postupných reforem se SZP stala politikou orientovanou na trh, s oddělenými platbami od produkce, s ohledem na životní prostředí a její významnou součástí se stal rozvoj venkova. Tato nová SZP by měla zlepšit zabezpečení dodávek potravin zvýšením produktivity a zároveň by měla podporovat ekologicky udržitelnou produkci potravin.

V EU žije stále okolo 80 milionů lidí pod hranicí chudoby a mnoho z nich získává pomoc z programů potravinové pomoci. Je důležité zajistit, aby byly potraviny dostupné všem sociálním vrstvám, a v tomto ohledu je zásadní program zachovat a rozšířit jej pro nejchudší osoby.

Cíl potravinového zajištění nemůže být dosažen, aniž bychom vyřešili dvě z aktuálně nejvýznamnějších otázek: nestabilita na trzích a kolísání cen (značně ovlivněné spekulacemi na komoditních trzích) a ubývání zásob potravin.

Zpravodajka poznamenává, že extrémní kolísání cen, k němuž došlo v nedávné době, bylo jen zčásti způsobeno skutečným vývojem na trhu a zapříčinily jej především spekulace. Zvláštní zpravodaj OSN pro právo na potraviny zdůrazňuje úlohu, kterou sehráli významní institucionální investoři, jako jsou hedgeové fondy, penzijní fondy a investiční banky, jichž se obecně zemědělské trhy netýkají, při ovlivnění cenových ukazatelů komodit svými aktivitami na trzích s deriváty.

V této souvislosti podporuji přezkum stávajících právních předpisů o finančních nástrojích, kterým by měla být zajištěna větší transparentnost obchodů a minimální limity pro subjekty, jež mohou na těchto trzích obchodovat. Finanční nástroje by měly sloužit hospodářství a pomáhat zemědělské výrobě při překonávání krizí a klimatických událostí,; zároveň by spekulace neměly ohrožovat jinak výkonné zemědělské podniky.

V tomto ohledu zpravodajka také vítá návrh Evropské komise ohledně nařízení o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech osobních údajů a doufá, že jako součást nové SZP po roce 2013 budou zavedeny další nástroje proti extrémnímu kolísání cen.

Dále obracím pozornost na skutečnost, že celosvětové zásoby základních potravin jsou mnohem omezenější než dříve, neboť v době potravinové krize v roce 2007 se jejich množství dostalo na rekordně nízkou úroveň 12 týdnů celosvětových zásob potravin. Zároveň je světová produkce potravin stále více ohrožena extrémními povětrnostními událostmi, jež mají spojitost se změnou klimatu a mohou mít za následek náhlý a nepředvídatelný nedostatek potravin.

Zpravodajka je tedy toho názoru, že by bylo výhodné vytvořit celosvětový systém potravinových zásob, který by zjednodušil obchodování ve světě při prudkému nárůstu cen, zamezil by stále přítomnému protekcionismu a zmírnil by tlak na světové potravinové trhy. Tyto zásoby by měl spravovat společný orgán pod záštitou OSN a měl by naplno využít zkušeností získaných organizací FAO a Světovým potravinovým programem OSN. Zpravodajka tedy žádá Komisi, aby se ujala vedoucí úlohy při prosazování tohoto celosvětového systému potravinových zásob.

Nová SZP, jež by měla být zavedena po roce 2013 musí jasně a jednoznačně reagovat na zajištění dodávek potravin a na další problémy, především na změnu klimatu, hospodářskou krizi a udržení územní rovnováhy v rámci EU. Zpravodajka znovu potvrzuje svou podporu dokumentu, který jsme přijali ohledně budoucnosti SZP (zpráva poslance Lyona), a ráda by dále zdůraznila některé klíčové body:

Zpravodajka v první řadě prosazuje význam rozmanitosti v zemědělství v celé Evropě. Musíme podporovat nejen konkurenceschopnost, ale také tradiční zemědělství, drobné zemědělce, ekologické farmy a místní distribuci. Tyto modely zemědělské výroby významně přispívají k zajišťování dodávek potravin, neboť často představují nejúčinnější způsob využití půdy v různých zeměpisných oblastech EU prostřednictvím metod, jež se po dlouhou dobu v jednotlivých regionech specificky vyvíjely. Zpravodajka žádá Komisi, aby se těmito zemědělskými modely zabývala v návrzích na budoucí SZP a aby prozkoumala možnost vytvoření speciálních finančních pobídek.

V souvislosti se stárnutím venkovské populace se dále domnívám, že je velmi důležité zajistit pro mladé zemědělce přístup k půdě a k půjčkám. V EU je pouze 7 % zemědělců ve věku do 40 let a v příštích přibližně deseti letech odejde do důchodu 4,5 milionu zemědělců. Je tedy nezbytné podpořit mladé lidi, aby se zapojili do odvětví zemědělství prostřednictvím nových programů a lepšího přístupu k půjčkám.

EU stanovila ambiciózní energetické cíle: 20 % obnovitelné energie na své skladbě energetických zdrojů do roku 2020 a 10 % obnovitelné energie v pohonných hmotách v dopravě do roku 2020. Tyto cíle vedou k masivnímu pěstování biopaliv, avšak produkce biopaliv soupeří s produkcí potravin o půdu, což může negativně ovlivnit zajišťování dodávek potravin. Zlepšení integrace produkce potravin a energie může zmírnit boj o dostupnou půdu, stejně jako rozvoj biopaliv druhé a třetí generace.

Je nezbytné, aby financování SZP odráželo její ambiciózní vize a cíle. Aby mohly být zajištěny dodávky potravin a aby bylo možné bojovat s následky klimatických změn, aby bylo možné zajistit územní rovnováhu, udržet rozumné ceny potravin a důstojný příjem pro zemědělce, měl by rozpočet SZP zůstat minimálně na stávající úrovni.


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (30. 11. 2010)

pro Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

k uznání zemědělství jako strategického odvětví pro zajišťování potravin

(2010/2112(INI))

Navrhovatel: Sergio Berlato

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  znovu potvrzuje, že právo na výživu je základním lidským právem; poukazuje na to, že práva všech členských států na potravinovou soběstačnost a zajišťování potravin mají pro Evropskou unii klíčový význam, a že je nutné nepřetržité úsilí k zajištění toho, aby tato práva byla zaručena na úrovni EU i na celosvětovém úrovni vzhledem k tomu, že každý den umírá 25 000 lidí hladem nebo na následky nemocí, které s hladověním souvisejí, a vzhledem k tomu, že podle údajů FAO si zvýšení světové populace na 7 až 9,1 miliardy vyžádá do roku 2050 70% nárůst dodávek potravin;

2.  bere na vědomí fakt, že zajišťování dodávek a bezpečnosti potravin jsou dvě navzájem se doplňující koncepce, a zdůrazňuje, že respektování potravinové soběstačnosti významným způsobem přispívá k zaručení dodávek potravin, které je úzce spjato se zajišťováním vysoké úrovně bezpečnosti potravin;

3.  zdůrazňuje význam zajišťování dodávek potravin nejen pro členské státy, ale i pro rozvojové země; vyzývá Evropskou unii, aby se zavázala k poskytování pomoci rozvojovým zemím při budování dostatečné úrovně potravinové soběstačnosti prostřednictvím rozmanitější produkce potravin, aby se tak tyto země mohly zbavit své závislosti na monokulturním hospodářství (káva, kakao, banány atd.), což je často intenzívní typ zemědělství, způsobuje značné znečištění a nutí tyto země dovážet téměř veškeré potřebné potraviny;

4.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad důsledky nedávné hospodářské a finanční krize, která i přesto, že přinesla snížení finančních zdrojů ve všech odvětvích hospodářství s vážnými dopady na potravinový řetězec, nesmí vést k omezení dozoru nad potravinami, ani ke snížení úrovně jejich bezpečnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily současné programy zaměřené na záruku bezpečnosti potravin v jednotlivých členských státech;

5.  zdůrazňuje, že potraviny musí být pro spotřebitele cenově dostupné a že producenti musí za své produkty obdržet přiměřenou hodnotu; nesouhlasí s uzavíráním dohod mezi sektory velkoobchodní distribuce a požaduje přijetí opatření, která by s těmito praktikami skoncovala a zajistila by z pohledu koncového uživatele a producenta potravin transparentnost v procesu tvorby cen potravin;

6.  zdůrazňuje, že je nutné zastavit a zvrátit tendenci snižování rozmanitosti pěstovaných druhů a odrůd rostlin a narušování genetického základu, na němž závisí výživa člověka i zvířat; naléhavě vyzývá k opatřením zaměřeným na podporu účinného využívání tradičních zemědělských odrůd, které jsou pro určité regiony charakteristické, a vyjadřuje podporu malé a střední udržitelné produkci spjaté s místními a oblastními trhy a spotřebiteli;

7.  je znepokojen skutečností, že rok 2008, tedy rok světové potravinové krize, byl současně rokem historicky nejvyšší produkce pšenice;

8.  vyslovuje politování nad závěry summitu OSN o rozvojových cílech tisíciletí z roku 2010 a poukazuje na to, že rozvinuté země ještě zdaleka nesplnily své závazky související s oficiální rozvojovou pomocí;

9.  vítá iniciativu, s níž v rámci jednání summitu OSN o rozvojových cílech tisíciletí v roce 2010 přišla Světová banka, totiž zvýšení podpory poskytované zemědělství s cílem stimulovat růst příjmů, zaměstnanost a zajišťování potravin především v oblastech s nízkými příjmy;

10. žádá, aby byly v Unii zlepšeny a rozšířeny kontroly bezpečnosti potravin a souhlasí se závěry zprávy o celkovém fungování úředních kontrol bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin ve členských státech (KOM(2010)0441), kterou Komise předložila Evropskému parlamentu a Radě a v níž je uveden požadavek, aby byla zvážena vhodnost provést – v úzké spolupráci s členskými státy – řadu opatření zaměřených na účinnější a důkladnější shromažďování, analýzu a předkládání informací o kontrolách, aby měly vnitrostátní orgány a Komise možnost poskytnout občanům Evropské unie veškeré záruky, pokud jde o účinnost kontrolních systémů;

11. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily přístup veřejnosti k informacím o výsledcích kontrol, a zvýšily tak na evropské úrovni transparentnost;

12. zdůrazňuje skutečnost, že za účelem zajištění produkce potravin se zemědělství musí opírat o dostatečné vodní zdroje dobré kvality a s cílem plnit nejpřísnější normy pro kvantitu i kvalitu vody má tudíž povinnost dodržovat správnou zemědělskou praxi;

13. zdůrazňuje, že vzhledem k předpokládanému zvýšení poptávky po potravinách v celosvětovém měřítku a k následnému tlaku na přírodní zdroje je zapotřebí plnit požadavek zajišťování potravin a současně zabezpečit zachování biologické rozmanitosti a naléhavě řešit environmentální problémy, jako jsou např. zhoršování kvality půdy, ztráta biologické rozmanitosti atd.;

14. podtrhuje, že je nezbytné prosazovat zahájení informační kampaně zaměřené na spotřebitele, která by se týkala úsilí zemědělců a zemědělského sektoru obecně, pokud jde o ochranu životního prostředí a zajišťování potravin;

15. vyzývá Komisi a členské státy k podpoře výzkumu, zejména výzkumu zabývajícího se novými generacemi biopaliv, účinným využíváním zemědělského odpadu, ekologickými hnojivy a novými zemědělskými technologiemi, které by snížily dopady využívání půdy na minimum a potvrdily vedoucí úlohu EU, pokud jde o iniciativy zaměřené na ochranu životního prostředí;

16. vyzývá Komisi a členské státy, aby plně využily příležitostí, které na poli výzkumu a technologických inovací nabízí sedmý rámcový program pro výzkum a vývoj, a zvýšily jeho prostřednictvím produktivitu, a přitom respektovaly kritéria energetické účinnosti a udržitelnosti;

17. vyzývá k opatřením, která by zlepšila odbornou přípravu mladých lidí probíhající v praxi, jež se týká mj. norem EU pro bezpečnost potravin, a která by vytvořila pracovní příležitosti pro osoby s požadovanou kvalifikací, přičemž hlavním cílem je podpořit zaměstnanost v tomto odvětví;

18. domnívá se, že klíčový význam má takové zlepšení organizace potravinového řetězce, které by vedlo ke snížení vlivu přepravy potravin na životní prostředí a k podpoře uvádění místních tradičních potravinových produktů na trh;

19. poznamenává, že malé a střední podniky představují pro členské státy a Unii úhelný kámen rozvoje a růstu; podtrhuje, že je důležité stimulovat investice do výrobní činnosti a přístup k úvěrům;

20. zdůrazňuje, že pobídky, které jsou v současné době v plánu pro udržitelné energetické plodiny, by v žádném případě neměly ohrozit zajišťování potravin pro občany;

21. zdůrazňuje, že existence oligopolů na trzích s osivy má ničivé účinky na udržitelnost drobné zemědělské produkce a přispívá k závislosti na omezeném počtu společností, pokud jde o nákup osiv a specializovaných hnojiv;

22. s politováním konstatuje, že v mnohých případech pravidla EU nepřiměřeně zatěžují předávání tradičních semen a odrůd a ochromují dlouholeté tradice předávání znalostí a zemědělských postupů;

23. vítá široce rozšířené iniciativy tisíců zemědělců, skupin ochránců životního prostředí, vědců a občanů, jejichž cílem je v místě zachovat a rozšiřovat místní genetický materiál; dále připomíná, že rozmanitost osiva přizpůsobeného místním podmínkám je nezbytným předpokladem pro zajišťování potravin, zejména s ohledem na hrozbu změny klimatu;

24. upozorňuje, že je žádoucí zaměřit se na podporu a zvyšování odolnosti systémů ekologického zemědělství a drobné zemědělské výroby, které produkují potraviny pro místní a regionální spotřebu;

25. zdůrazňuje význam postupů ekologického zemědělství pro lepší zajištění potravin na celém světě;

26. vyzývá k zavedení specifické podpory pro zemědělství v městských oblastech, jelikož to přinese výhody z hlediska zajišťování potravin, zaměstnanosti, osvěty v oblasti životního prostředí, rekreačních aktivit a klimatu ve městech;

27. vyžaduje, aby poskytování státní podpory pro zemědělství bylo podmíněno uplatňováním postupů, které zohledňují rozmanitost biologických druhů a chrání půdu;

28. domnívá se, že pro účinnější přizpůsobení se nárokům spojeným se změnou klimatu a jejím důsledkům, obzvláště většímu počtu extrémních výkyvů počasí a epidemií škůdců, je zapotřebí velká rozmanitost místně přizpůsobených plodin a plemen a je rovněž nutné posílit úsilí o zachování této genetické rozmanitosti;

29. vyzývá členské státy, aby vypracovaly a uplatňovaly programy, jejichž součástí budou konkrétní zemědělská opatření určená ke zmírnění účinků změny klimatu a přizpůsobení se jim;

30. zdůrazňuje, že za účelem zachování dodávek potravin a plnění strategie EU 2020 je nutné podporovat v zemědělství účinné využívání zdrojů a inovací s ohledem na udržitelnost;

31. je toho názoru, že společná zemědělská politika (SZP) po roce 2013 by měla náležitě oceňovat zemědělce v EU za jejich úsilí o zajišťování dodávek vysoce kvalitních potravin doprovázené účinným a udržitelným využíváním přírodních zdrojů;

32. je toho názoru, že společná zemědělská politika (SZP) musí místním a regionálním zemědělcům poskytovat mnohem vyšší podporu, a stimulovat tak rozmanitost biologických druhů a ekologické zemědělství, z nichž plyne řada výhod jak pro spotřebitele, tak i pro životní prostředí;

33. vyzývá členské státy a Komisi, aby spotřebitelům zajistily objektivní informace a osvětu, pokud jde o sezónní a regionální potraviny; domnívá se, že to podpoří místní zemědělství a přispěje k zachování místní udržované krajiny, a současně odstraní dlouhé zásobovací trasy, zabrání zbytečným emisím oxidu uhličitého a spotřebitelům zaručí čerstvé a vysoce kvalitní potraviny;

34. připomíná, že potraviny jsou cenným a omezeným zdrojem, který má značný vliv na zdraví, životní prostředí a rozvoj; naléhavě vyzývá Komisi, aby pro Unii navrhla komplexní potravinovou politiku, která odvětvový přístup nahradí tím, že do jednotné komplexní politiky sdruží aspekty, které se nyní řeší odděleně;

35. domnívá se, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) hraje zásadní úlohu při vyhodnocování všech rizik spojených s potravinovým řetězcem a při upozorňování na tato rizika, což je součástí souboru opatření určených k ochraně zdraví a dobrých životních podmínek veřejnosti; doufá, že každý členský stát zřídí odpovídající vnitrostátní orgán, který bude s EFSA spolupracovat.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

30.11.2010

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

44

0

6

Členové přítomní při konečném hlasování

Elena Oana Antonescu, Kriton Arsenis, Pilar Ayuso, Sergio Berlato, Milan Cabrnoch, Martin Callanan, Nessa Childers, Chris Davies, Anne Delvaux, Bas Eickhout, Jill Evans, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Julie Girling, Nick Griffin, Françoise Grossetête, Cristina Gutiérrez-Cortines, Jolanta Emilia Hibner, Dan Jørgensen, Jo Leinen, Corinne Lepage, Peter Liese, Linda McAvan, Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė, Gilles Pargneaux, Andres Perello Rodriguez, Mario Pirillo, Pavel Poc, Vittorio Prodi, Frédérique Ries, Oreste Rossi, Dagmar Roth-Behrendt, Carl Schlyter, Richard Seeber, Theodoros Skylakakis, Catherine Soullie, Salvatore Tatarella, Anja Weisgerber, Sabine Wils, Marina Yannakoudakis

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Marisa Matias, Judith A. Merkies, Bill Newton Dunn, James Nicholson, Alojz Peterle, Rovana Plumb, Bart Staes, Csaba Sándor Tabajdi, Giommaria Uggias, Thomas Ulmer


VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

1.12.2010

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

34

3

1

Členové přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Richard Ashworth, Vasilica Viorica Dăncilă, Michel Dantin, Paolo De Castro, Albert Deß, Diane Dodds, Herbert Dorfmann, Lorenzo Fontana, Iratxe García Pérez, Sergio Gutiérrez Prieto, Peter Jahr, Elisabeth Jeggle, Elisabeth Köstinger, Stéphane Le Foll, Mairead McGuinness, James Nicholson, Rareş-Lucian Niculescu, Wojciech Michał Olejniczak, Georgios Papastamkos, Marit Paulsen, Britta Reimers, Ulrike Rodust, Alfreds Rubiks, Giancarlo Scottà, Czesław Adam Siekierski, Marc Tarabella

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Alejandro Cercas, Spyros Danellis, Bas Eickhout, Marian Harkin, Giovanni La Via, Véronique Mathieu, Maria do Céu Patrão Neves, Daciana Octavia Sârbu, Dimitar Stoyanov, Artur Zasada, Milan Zver

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Heide Rühle

Právní upozornění - Ochrana soukromí