DOPORUČENÍ PRO DRUHÉ ČTENÍ k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1934/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro spolupráci s průmyslovými a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy
27. 1. 2011 - (16440/1/2010 – C7‑0425/2010 – 2009/0059(COD)) - ***II
Výbor pro mezinárodní obchod
Zpravodaj: Helmut Scholz
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1934/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro spolupráci s průmyslovými a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy
(16440/1/2010 – C7‑0425/2010 – 2009/0059(COD))
(Řádný legislativní postup: druhé čtení)
Evropský parlament,
– s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (16440/1/2010 – C7‑0425/2010 ),
– s ohledem na svůj postoj v prvním čtení[1] k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2009)0197),
– s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 66 jednacího řádu,
– s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro mezinárodní obchod (A7‑0005/2011),
1. přijímá níže uvedený postoj ve druhém čtení;
2.. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.
POSTOJ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VE DRUHÉM ČTENÍ[2]*
---------------------------------------------------------
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1934/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro spolupráci s průmyslovými a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 2 a čl. 209 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
v souladu s řádným legislativním postupem[3],
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Od roku 2007 Společenství racionalizuje svou zeměpisnou spolupráci s rozvojovými zeměmi v Asii, Střední Asii a Latinské Americe a s Irákem, Íránem, Jemenem a Jižní Afrikou v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci[4].
(2) Hlavním a rámcovým cílem nařízení (ES) č. 1905/2006 je vymýcení chudoby prostřednictvím plnění rozvojových cílů tisíciletí. Oblast působnosti spolupráce pro zeměpisné programy s rozvojovými zeměmi, územími a oblastmi stanovená v tomto nařízení je mimoto věcně omezena na finanční opatření splňující kritéria pro oficiální rozvojovou pomoc stanovená Výborem pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
(3) Je v zájmu Unie dále prohlubovat vztahy s dotyčnými rozvojovými zeměmi, jež jsou důležitými partnery ve dvoustranných vztazích i významnými činiteli na mnohostranných fórech a v rámci globálního řízení. Unie má strategický zájem na rozšiřování různorodých vazeb s těmito zeměmi, zejména v oblasti hospodářských, obchodních, akademických a vědeckých výměn. Proto Unie potřebuje finanční nástroj umožňující financování takových opatření, která v zásadě nesplňují podmínky oficiální rozvojové pomoci podle kritérií pro oficiální rozvojovou pomoc, která však mají zásadní význam pro upevnění vztahů a významnou měrou přispívají k pokroku a rozvoji dotčených rozvojových zemí.
(4) Za tímto účelem byly v rámci rozpočtových procesů v letech 2007 a 2008 a v souladu s čl. 49 odst. 6 písm. b) nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[5], stanoveny čtyři přípravné akce k zahájení rozšířené spolupráce. Těmito čtyřmi přípravnými akcemi jsou: obchodní a vědecké výměny s Indií; obchodní a vědecké výměny s Čínou; spolupráce se zeměmi se středními příjmy v Asii; a spolupráce se zeměmi se středními příjmy v Latinské Americe. Podle uvedeného článku musí být legislativní proces navazující na přípravné akce ukončen před koncem třetího rozpočtového roku.
(5) Cíle a ustanovení nařízení (ES) č. 1934/2006[6] jsou vhodné k provádění této posílené spolupráce se zeměmi, na které se vztahuje nařízení (ES) č. 1905/2006. Za tímto účelem je třeba rozšířit zeměpisnou působnost nařízení (ES) č. 1934/2006 a stanovit finanční krytí spolupráce s těmito rozvojovými zeměmi.
(6) V důsledku rozšíření zeměpisné působnosti nařízení (ES) č. 1934/2006 spadají dotčené rozvojové země do dvou odlišných finančních nástrojů pro vnější činnost. Mělo by být zajištěno, aby oba finanční nástroje zůstaly od sebe přísně odděleny. V rámci nařízení (ES) č. 1905/2006 budou financována opatření, která splňují kritéria pro oficiální rozvojovou pomoc, zatímco nařízení (ES) č. 1934/2006 se použije výlučně pro opatření, která tato kritéria v zásadě nesplňují. Kromě toho by mělo být zajištěno, aby země, na které se dosud vztahovalo nařízení (ES) č. 1934/2006, tedy průmyslové země a jiné země a území s vysokými příjmy, nebyly rozšířením zeměpisné působnosti uvedeného nařízení znevýhodněny, zejména z finančního hlediska.
(7) Vzhledem k tomu, že hospodářská krize vedla v celé Unii k mimořádně napjatému stavu rozpočtů a že se navrhované rozšíření týká zemí, které mají v některých případech podobnou konkurenceschopnost jako Unie a dosáhly průměrné životní úrovně blížící se úrovni některých členských států, měla by spolupráce Unie brát v úvahu úsilí, které vynaložily přijímající země, aby dodržely mezinárodní dohody Mezinárodní organizace práce a aby se podílely na globálních cílech snižování emisí skleníkových plynů.
(8) Při kontrole provádění finančních nástrojů pro vnější činnost byla zjištěna nejednotnost v ustanoveních, jimiž se náklady týkající se daní, cel a jiných poplatků vylučují jako nezpůsobilé. V zájmu jednotnosti se navrhuje uvést tato ustanovení do souladu s ostatními nástroji.
(8a) Komise by měla být oprávněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o víceleté programy spolupráce, neboť tyto programy doplňují nařízení (ES) č. 1934/2006 a mají obecnou působnost. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravných prací vedla náležité konzultace, a to i s odborníky.
(9) Nařízení (ES) č. 1934/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (ES) č. 1934/2006 se mění takto:
(1) Název nařízení se nahrazuje tímto:
„Nařízení Rady (ES) č. 1934/2006 ze dne 21. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro spolupráci s průmyslovými a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy a s rozvojovými zeměmi, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 1905/2006, pro jiné činnosti, než je oficiální rozvojová pomoc“.
(2) Články 1 až 4 se nahrazují tímto:
„Článek 1
Cíl
1. Pro účely tohoto nařízení „průmyslové a jiné země a území s vysokými příjmy“ zahrnují země a území uvedené v příloze I tohoto nařízení a „rozvojové země“ zahrnují země, na něž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci, a které jsou uvedeny v příloze II tohoto nařízení. Dále jsou společně uváděny jako „partnerské země“.
Financování Unií podle tohoto nařízení podporuje hospodářskou, finanční, technickou, kulturní a akademickou spolupráci s partnerskými zeměmi v oblastech stanovených v článku 4, které spadají do její pravomoci. Toto nařízení slouží k financování opatření, která v zásadě nesplňují kritéria pro oficiální rozvojovou pomoc stanovená Výborem pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
2. Hlavním cílem spolupráce s partnerskými zeměmi je konkrétně reagovat na potřebu posílit vazby a prohloubit jednání na dvoustranné, regionální nebo mnohostranné úrovni, a vytvořit tak příznivější a transparentnější prostředí pro rozvoj vztahů mezi Unií a partnerskými zeměmi v souladu se zásadami stanovenými Smlouvou, jimiž se řídí vnější činnost Unie. K těmto zásadám patří mimo jiné prosazování demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod, právního státu, důstojných pracovních podmínek, řádné správy věcí veřejných a ochrany životního prostředí s cílem přispět k pokroku a k procesu udržitelného rozvoje v partnerských zemích.
Článek 2
Oblast působnosti
1. Cílem spolupráce je jednat s partnerskými zeměmi za účelem posílení dialogu a vzájemného sbližování, sdílení a prosazování podobných politických, hospodářských a institucionálních struktur a hodnot. Unie se zaměřuje také na prohloubení spolupráce a výměn s tradičními nebo stále důležitějšími partnery ve dvoustranných vztazích i činiteli na mnohostranných fórech a v rámci globálního řízení. Spolupráce zahrnuje rovněž partnery, u nichž má Unie strategický zájem na rozšiřování vazeb a prosazování hodnot stanovených ve Smlouvě.
2. V řádně odůvodněných případech a za účelem zajištění soudržnosti a účinnosti financování Unií a posílení regionální spolupráce může Komise při přijímání ročních akčních programů podle článku 6 rozhodnout, že pro opatření podle tohoto nařízení jsou způsobilé určité země, které nejsou uvedeny v přílohách, pokud je projekt nebo program, jenž má být prováděn, regionální nebo přeshraniční povahy. Tato možnost musí být stanovena ve víceletých programech spolupráce podle článku 5.
3. Komise mění seznamy uvedené v přílohách I a II v návaznosti na pravidelné přezkumy seznamu rozvojových zemí Výborem pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a o změnách informuje Evropský parlament a Radu.
4. V případě financování Unií podle tohoto nařízení se podle potřeby věnuje zvláštní pozornost dodržování základních pracovních norem Mezinárodní organizace práce partnerskými zeměmi a jejich úsilí o snižování emisí skleníkových plynů.
5. Ve vztahu k zemím uvedeným v příloze II tohoto nařízení se přísně dbá na soudržnost politik s opatřeními financovanými podle nařízení (ES) č. 1905/2006 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1337/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se zřizuje nástroj rychlé reakce na rostoucí ceny potravin v rozvojových zemích.
Článek 3
Obecné zásady
1. Evropská unie je založena na zásadách svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a na zásadě právního státu a snaží se prostřednictvím dialogu a spolupráce podporovat, rozvíjet a upevňovat oddanost těmto zásadám v partnerských zemích.
2. Při provádění tohoto nařízení se při utváření spolupráce s partnerskými zeměmi podle potřeby uplatňuje diferencovaný přístup s ohledem na jejich konkrétní hospodářskou, sociální a politickou situaci, jakož i na zvláštní zájmy, strategie a priority Unie.
3. Opatření financovaná podle tohoto nařízení jsou v souladu s oblastmi spolupráce stanovenými zejména v nástrojích, dohodách, prohlášeních a akčních plánech mezi Unií a partnerskými zeměmi, jakož i s oblastmi zvláštních zájmů a priorit Unie, a tyto oblasti zahrnují.
4. Unie usiluje o zajištění soudržnosti opatření financovaných podle tohoto nařízení s jinými oblastmi své vnější činnosti a s jinými příslušnými politikami Unie, zejména s rozvojovou spoluprací. Tato soudržnost se zajišťuje při tvorbě politiky, strategickém plánování i plánování a provádění jednotlivých opatření.
5. Opatření financovaná podle tohoto nařízení doplňují úsilí členských států a veřejných subjektů Unie v oblasti obchodních vztahů, kulturních, akademických a vědeckých výměn a přidávají jim hodnotu.
6. Komise informuje Evropský parlament a pořádá s ním pravidelnou výměnu názorů.
Článek 4
Oblasti spolupráce
Financování Unií podporuje činnosti spolupráce v souladu s článkem 1 a je v souladu s celkovým účelem, oblastí působnosti, cíli a obecnými zásadami tohoto nařízení. Unií jsou financovány činnosti, jež v zásadě nesplňují kritéria pro oficiální rozvojovou pomoc a jež mohou zahrnovat regionální rozměr, v těchto oblastech spolupráce:
(1) podpora spolupráce, partnerství a společných podniků mezi hospodářskými, sociálními, kulturními, akademickými a vědeckými činiteli v Unii a v partnerských zemích;
(2) povzbuzení dvoustranného obchodu, investičních toků a hospodářských partnerství, včetně zaměření na malé a střední podniky;
(3) podpora dialogu mezi politickými, hospodářskými, sociálními a kulturními činiteli a dalšími nevládními organizacemi v příslušných odvětvích v Unii a partnerských zemích;
(4) podpora mezilidských vazeb, programů vzdělávání a odborné přípravy a intelektuálních výměn a posilování vzájemného pochopení mezi kulturami, zejména na úrovni rodiny, včetně opatření, jejichž cílem je zajistit a zvýšit účast Unie na programu Erasmus Mundus a zajistit její účast na evropských veletrzích vzdělávání;
(5) podpora projektů spolupráce v oblastech, jako jsou výzkum, věda a technologie, sport a kultura, energetika (zejména energie z obnovitelných zdrojů), doprava, záležitosti životního prostředí (včetně změny klimatu), celní, finanční a právní záležitosti, záležitosti v oblasti lidských práv a jakékoli další oblasti společného zájmu Unie a partnerských zemí;
(6) posílení povědomí o Evropské unii a jejího pochopení a posílení její viditelnosti v partnerských zemích;
(7) podpora zvláštních iniciativ, včetně výzkumné práce, studií, pilotních režimů nebo společných projektů, které mají účinně a pružně reagovat na cíle spolupráce vyplývající z vývoje dvoustranných vztahů Unie s partnerskými zeměmi nebo jejichž cílem je poskytnout podnět k dalšímu prohlubování a rozšiřování těchto dvoustranných vztahů.
_______________
* Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41.
** Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 62.“;
(3) V článku 5 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:
„2. Víceleté programy spolupráce nezahrnují období delší, než je doba platnosti tohoto nařízení. Uvádějí zvláštní zájmy a priority Unie, obecné cíle a očekávané výsledky. Zejména s ohledem na program Erasmus Mundus usilují jednotlivé programy o co nejvyváženější zeměpisné pokrytí. Uvádějí rovněž oblasti zvolené pro financování Unií a vymezují orientační přidělení finančních prostředků, a to celkově, podle prioritních oblastí a podle partnerských zemí nebo skupin partnerských zemí na dané období. Mohou být případně uvedeny ve formě rozpětí. Víceleté programy spolupráce jsou přezkoumávány v polovině období nebo příležitostně podle potřeby.
3. Víceleté programy spolupráce a jakýkoliv jejich přezkum přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14a a za podmínek uvedených v článcích 14b a 14c.“;
(4) ▌Článek 6 se mění takto:
a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:
„1. Komise přijímá roční akční programy na základě víceletých programů spolupráce podle článku 5 a předává je současně Evropskému parlamentu a Radě.“;
b) odstavec 3 se nahrazuje tímto:
„3. Komise přijímá roční akční programy s ohledem na stanoviska Evropského parlamentu a Rady. Tento postup nemusí být používán pro změny akčních programů, jako jsou například změny, kterými se provádějí technické úpravy, prodlužuje prováděcí období, přerozdělují položky mezi plánované operace v rámci předpokládaného rozpočtu nebo se zvyšuje či snižuje objem rozpočtu o méně než 20 % původního rozpočtu, a to za předpokladu, že tyto změny jsou v souladu s původními cíli stanovenými v akčních programech.“;
(5) Článek 7 se mění takto:
a) dosavadní text se označuje jako odstavec 1;
b) písmena e) a f) odstavce 1 se nahrazují tímto:
„e) společné orgány zřízené partnerskými zeměmi a regiony a Unií;
f) orgány a instituce Unie, pokud provádějí podpůrná opatření určená v článku 9“;
c) doplňují se nové odstavce, které znějí:
„2. Opatření, jež spadají do oblasti působnosti nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1717/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o zřízení nástroje stability** či nařízení (ES) č. 1905/2006 a jež jsou způsobilá pro financování podle uvedených nařízení, nesmějí být financována podle tohoto nařízení.
3. Financování Unií podle tohoto nařízení se nesmí použít k financování nákupu zbraní nebo střeliva ani operací v souvislosti s vojenstvím nebo obranou.
_______________
* Úř. věst. L 163, 2.7.1996. s. 1.
** Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 1.“
(6) V článku 8 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
„3. Financování Unií se v zásadě nesmí použít na úhradu daní, cel nebo poplatků v partnerských zemích.“
(7) Článek 9 se mění takto:
a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:
„1. Financování Unií může krýt výdaje související s přípravou, sledováním, monitorováním, auditem a hodnocením, které jsou přímo nezbytné pro provádění tohoto nařízení a dosažení jeho cílů, a jakékoli jiné výdaje na správní nebo technickou pomoc, které může Komise včetně svých delegací v partnerských zemích vynaložit na řízení operací financovaných podle tohoto nařízení.“;
b) odstavec 3 se nahrazuje tímto:
„3. Komise přijímá podpůrná opatření, která nejsou zahrnuta ve víceletých programech spolupráce, a předává je současně Evropskému parlamentu a Radě.“
(8) Článek 12 se mění takto:
a) nadpis se nahrazuje tímto:
„Ochrana finančních zájmů Unie“;
b) odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:
„1. Veškeré dohody vyplývající z tohoto nařízení obsahují ustanovení zajišťující ochranu finančních zájmů Unie, a to zejména s ohledem na nesrovnalosti, podvody, korupci a jakékoli jiné nezákonné činnosti, v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství a (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem** a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)***.
2. Dohody výslovně poskytují Komisi a Účetnímu dvoru právo auditu, včetně auditu na základě dokladů i na místě, všech dodavatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Unie. Dohody rovněž výslovně opravňují Komisi k provádění kontrol a inspekcí na místě v souladu s nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96.
_______________
* Úř. věst. 312, 23.12.1995, s. 1.
** Úř. věst. 292, 15.11.1996, s. 2.
*** Úř. věst. 136, 31.5.1999, s. 1.“;
(9) Články 13 a 14 se nahrazují tímto:
„Článek 13
Hodnocení
1. Komise pravidelně vyhodnocuje činnost a programy financované podle tohoto nařízení, dle potřeby nebo na žádost Evropského parlamentu či Rady, prostřednictvím nezávislých vnějších hodnocení, aby zjistila, zda jsou plněny cíle, a aby mohla sestavit doporučení pro zlepšení dalších operací. Výsledky se použijí jako zpětná vazba pro sestavování programů a přidělování zdrojů.
2. Komise zasílá hodnotící zprávy uvedené v odstavci 1 pro informaci Evropskému parlamentu a Radě.
3. Komise zapojí příslušné zúčastněné subjekty, včetně nestátních činitelů, do fáze hodnocení spolupráce Unie uskutečňované podle tohoto nařízení.
Článek 14
Výroční zpráva
Komise posuzuje pokrok dosažený při provádění opatření podle tohoto nařízení a předkládá Evropskému parlamentu a Radě podrobnou výroční zprávu o provádění tohoto nařízení. Zpráva obsahuje výsledky plnění rozpočtu a uvádí všechny financované činnosti a programy a pokud možno i hlavní výsledky a dopad činností a programů v oblasti spolupráce.“
(9a) Vkládají se nové články, které znějí:
„Článek 14a
Výkon přenesení pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 5 je svěřena Komisi na dobu platnosti tohoto nařízení.
2. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
3. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi s výhradou podmínek stanovených v článcích 14b a 14c.
Článek 14b
Zrušení přenesení pravomoci
1. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesenou pravomoc uvedenou v článku 5 kdykoli zrušit.
2. Orgán, který zahájil interní postup s cílem rozhodnout, zda zrušit přenesení pravomoci, uvědomí v přiměřené lhůtě před přijetím konečného rozhodnutí druhý orgán a Komisi a uvede pravomoc, jejíž přenesení by mohlo být zrušeno, a možné důvody tohoto zrušení.
3. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení v něm určených pravomocí. Nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Neovlivní platnost již platných aktů v přenesené pravomoci. Zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 14c
Námitky proti aktům v přenesené pravomoci
1. Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení.
Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
2. Pokud Evropský parlament ani Rada ve lhůtě uvedené v odstavci 1 námitky proti aktu v přenesené pravomoci nevznesou, akt se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost dnem v něm stanoveným.
Pokud Evropský parlament i Rada informují Komisi o tom, že nehodlají vznést žádné námitky, může být akt v přenesené pravomoci zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost ještě před uplynutím této lhůty.
3. Akt v přenesené pravomoci nevstoupí v platnost v případě, že proti němu ve lhůtě uvedené v odstavci 1 Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky. Orgán, který vyslovuje námitky proti aktu v přenesené pravomoci, je odůvodní.“;
(9b) Článek 15 se zrušuje.
(10) Článek 16 se nahrazuje tímto:
„Článek 16
Finanční ustanovení
Finanční referenční částka pro provádění tohoto nařízení v letech 2007 až 2013 činí 172 milionů EUR pro země uvedené v příloze I a 176 milionů EUR pro země uvedené v příloze II. O výši ročních rozpočtových prostředků na období 2010–2013 rozhodne rozpočtový orgán v rámci ročního rozpočtového procesu. Komise poskytne rozpočtovému orgánu podrobné informace o všech rozpočtových položkách a ročních rozpočtových prostředcích, jež mají být použity na financování opatření podle tohoto nařízení. Tyto prostředky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního rámce. Přitom je třeba zajistit, aby při uplatňování tohoto nařízení na partnerské země uvedené v příloze II nebyly znevýhodněny průmyslové a jiné země a území s vysokými příjmy uvedené v příloze I.
Prostředky určené na použití podle nařízení (ES) č. 1905/2006 se pro tento účel nesmějí používat.“;
(11) Název přílohy se nahrazuje tímto:
„PŘÍLOHA I – Seznam průmyslových a jiných zemí a území s vysokými příjmy, na něž se vztahuje toto nařízení“.
(12) Doplňuje se nová příloha II, jejíž znění je obsaženo v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V … dne
Za Evropský parlament Za Radu
předseda nebo předsedkyně¨ předseda nebo předsedkyně¨
PŘÍLOHA
„PŘÍLOHA II
Seznam rozvojových zemí, na něž se vztahuje toto nařízení
Latinská Amerika
1. Argentina
2. Bolívie
3. Brazílie
4. Chile
5. Kolumbie
6. Kostarika
7. Kuba
8. Ekvádor
9. Salvador
10. Guatemala
11. Honduras
12. Mexiko
13. Nikaragua
14. Panama
15. Paraguay
16. Peru
17. Uruguay
18. Venezuela
Asie
19. Afghánistán
20. Bangladéš
21. Bhútán
22. Myanmar
23. Kambodža
24. Čína
25. Indie
26. Indonésie
27. Korejská lidově demokratická republika
28. Laos
29. Malajsie
30. Maledivy
31. Mongolsko
32. Nepál
33. Pákistán
34. Filipíny
35. Srí Lanka
36. Thajsko
37. Vietnam
Střední Asie
38. Kazachstán
39. Kyrgyzská republika
40. Tádžikistán
41. Turkmenistán
42. Uzbekistán
Blízký východ
43. Irák
44. Írán
45. Jemen
Jižní Afrika
46. Jihoafrická republika“
- [1] Přijaté texty, 21.10.2010, P7_TA(2010)0381.
- [2] * Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučnou kurzívou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.
- [3] Postoj Evropského parlamentu ze dne 21. října 2010 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku)
a postoj Rady v prvním čtení ze dne 10. prosince 2010 (dosud nezveřejněný
v Úředním věstníku). - [4] Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41.
- [5] Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
- [6] Úř. věst. L 405, 30.12.2006, s. 41.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
První čtení v Parlamentu
Postoj Parlamentu v prvním čtení týkající se ICI byl přijat dne 21. října 2010 drtivou většinou (586-27-10), čímž plně podpořil společný přístup k uplatňování článku 290 SFEU.
Se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost přestávají platit stávající ustanovení o postupu projednávání ve výborech a provádění základních právních aktů (v tomto případě finančních nástrojů) musí probíhat prostřednictvím „aktů v přenesené pravomoci“ (článek 290SFEU) a „prováděcích aktů“ (článek 291 SFEU). Kritéria stanovená v článku 290 jsou povinná, což znamená, že jsou-li splněna (jako v případě vnějších finančních nástrojů), nemohou se stát předmětem žádných politických obchodů ani „zvláštních opatření“, neboť by to bylo v rozporu se Smlouvou.
Jako spolutvůrci právních předpisů rozhodují Parlament a Rada společně o cíli, obsahu, rozsahu a trvání přenesení pravomoci, kterou poskytnou Komisi podle článku 290, díky čemuž bude Komise odpovědná za akty v přenesené pravomoci za přímého dohledu Parlamentu a Rady, což umožňuje každé ze stran vyjádřit s opatřením nesouhlas nebo přenesení pravomoci zrušit.
Druhé čtení v Parlamentu
Rada přijala svůj postoj v prvním čtení dne 10. prosince 2010, avšak nepřevzala nejdůležitější pozměňovací návrhy Parlamentu. Konkrétně – ačkoliv Rada přijala zásadní dohodu, které bylo dosaženo již za španělského předsednictví, odmítla pozměňovací návrhy Parlamentu týkající se postupů uplatnitelných na přijímání programových dokumentů a ohledně financování.
Proto mají pozměňovací návrhy obsažené v tomto doporučení za cíl obnovit postoj přijatý Parlamentem v prvním čtení, aby se zaručilo, že je Parlament v rovnocenném postavení s Radou / členskými státy a že programová struktura ICI odráží změny zavedené Lisabonskou smlouvou.
POSTUP
|
Název |
Zřízení finančního nástroje pro spolupráci s průmyslovými zeměmi (změna nařízení (ES) č. 1934/2006) |
|||||||
|
Referenční údaje |
16440/1/2010 – C7-0425/2010 – 2009/0059(COD) |
|||||||
|
Datum prvního čtení EP – P číslo |
21.10.2010 T7-0381/2010 |
|||||||
|
Návrh Komise |
COM(2009)0197 - C7-0101/2009 |
|||||||
|
Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno obdržení postoje Rady v prvním čtení |
16.12.2010 |
|||||||
|
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
INTA 16.12.2010 |
|||||||
|
Zpravodaj(ové) Datum jmenování |
Helmut Scholz 17.1.2011 |
|
|
|||||
|
Datum přijetí |
26.1.2011 |
|
|
|
||||
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
24 2 0 |
||||||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
William (The Earl of) Dartmouth, Kader Arif, Daniel Caspary, Christofer Fjellner, Yannick Jadot, Metin Kazak, Bernd Lange, David Martin, Emilio Menéndez del Valle, Vital Moreira, Cristiana Muscardini, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Niccolò Rinaldi, Tokia Saïfi, Helmut Scholz, Peter Šťastný, Robert Sturdy, Gianluca Susta, Keith Taylor, Iuliu Winkler, Jan Zahradil, Pablo Zalba Bidegain, Paweł Zalewski |
|||||||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
George Sabin Cutaş, Mário David, Jörg Leichtfried, Miloslav Ransdorf, Michael Theurer |
|||||||
|
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování |
Patrice Tirolien |
|||||||