Postup : 2010/0059(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0009/2011

Předložené texty :

A7-0009/2011

Rozpravy :

PV 03/02/2011 - 4
CRE 03/02/2011 - 4

Hlasování :

PV 03/02/2011 - 8.2
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2011)0030

DOPORUČENÍ PRO DRUHÉ ČTENÍ     ***II
PDF 575kWORD 160k
27. 1. 2011
PE 456.653v01-00 A7-0009/2011

k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1905/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci

(16447/1/2010 – C7‑0424/2010 – 2010/0059(COD))

Výbor pro rozvoj

Zpravodaj: Charles Goerens

POZM. NÁVRHY
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 POSTUP

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1905/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci

(16447/1/2010 – C7‑0424/2010 – 2010/0059(COD))

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (16447/1/2010 – C7‑0424/2010),

–   s ohledem na příspěvky, které k tomuto návrhu legislativního aktu předložily vnitrostátní parlamenty,

–   s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(1) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0102),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na článek 66 jednacího řádu,

–   s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro rozvoj (A7‑0009/2011),

1.  přijímá níže uvedený postoj ve druhém čtení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

POSTOJ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

VE DRUHÉM ČTENÍ(2)*

---------------------------------------------------------

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se mění nařízení (ES) č. 1905/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 209 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)         Cílem politiky Unie v oblasti rozvoje je snížení a posléze vymýcení chudoby.

(2)         Unie se jakožto členka Světové obchodní organizace (WTO) zavázala k začlenění otázek spojených s obchodem do rozvojových strategií a k podpoře mezinárodního obchodu s cílem napomoci rozvoji, snížit a výhledově vymýtit chudobu v celém světě.

(3)         Unie podporuje skupinu afrických, karibských a tichomořských (AKT) států na jejich cestě ke snížení chudoby a k udržitelnému hospodářskému a sociálnímu rozvoji a uznává význam jejich komoditních odvětví.

(4)         Unie je odhodlána podporovat hladké a postupné zapojení rozvojových zemí do světového hospodářství s ohledem na udržitelný rozvoj. Hlavní země AKT vyvážející banány mohou čelit problémům v souvislosti se změnami obchodních dohod, zejména v důsledku liberalizace celních sazeb doložky nejvyšších výhod v rámci WTO a bilaterálních nebo regionálních dohod, které již byly či mají být uzavřeny mezi Unií a zeměmi Latinské Ameriky. Z toho důvodu by nařízení (ES) č. 1905/2006(4) mělo být doplněno o program doprovodných opatření pro země AKT v odvětví pěstování banánů (dále jen „program“).

(5)         Opatření finanční pomoci, která by měla být v rámci tohoto programu přijata, by měla mít za cíl zlepšit životní úroveň a životní podmínky obyvatelstva v pěstitelských oblastech, které žije z hodnotového řetězce trhu s banány, zejména drobných zemědělců a malých subjektů, zajistit dodržování zdravotních a bezpečnostních norem práce a norem v oblasti životního prostředí, zejména norem týkajících se používání pesticidů a expozice těmto látkám. Opatření by proto měla podpořit úpravu, a zahrnovat ▌případně ▌restrukturalizaci, oblastí závislých na vývozu banánů prostřednictvím odvětvově specifické rozpočtové podpory nebo odvětvově specifických intervencí. Tato opatření by měla mít za cíl zajistit politiky sociální stabilizace, hospodářskou diverzifikaci nebo investice do zlepšování konkurenceschopnosti, pokud jsou udržitelná, a měla by zohledňovat výsledky a zkušenosti získané prostřednictvím zvláštního systému pomoci tradičním dodavatelům banánů ze zemí AKT v souladu s nařízením Rady (ES) č. 2686/94(5) a zvláštního rámce pomoci tradičním dodavatelům banánů ze zemí AKT v souladu s nařízením Rady (ES) č. 856/1999(6) a nařízením Komise (ES) č. 1609/1999(7). Unie uznává význam podpory spravedlivějšího rozdělování příjmů v odvětví pěstování banánů.

(6)         Tento program by měl doprovázet adaptační proces v zemích AKT, které vyvezly do Unie v posledních letech významné množství banánů a které budou zasaženy liberalizací v rámci Ženevské dohody o obchodu s banány(8) či v důsledku dvoustranných nebo regionálních dohod, které již byly nebo se nyní uzavírají mezi Unií a některými zeměmi Latinské Ameriky. Program je postaven na zvláštním rámci pomoci tradičním dodavatelům banánů ze zemí AKT. Program je v souladu s mezinárodními povinnostmi Unie v rámci WTO a má za cíl restrukturalizaci a zlepšení konkurenceschopnosti, a tudíž dočasnou povahu, s dobou trvání čtyři roky (2010–2013).

(7)         Ze závěrů sdělení Komise ze dne 17. března 2010 nazvaného “Dvouleté zprávy o zvláštním rámci pomoci tradičním dodavatelům banánů ze zemí AKT“ vyplývá, že minulé programy pomoci významně pomohly zemím AKT diverzifikovat hospodářství, ačkoli plný dopad nemůže být ještě vyčíslen a ačkoli udržitelnost vývozu banánů ze zemí AKT dosud není zajištěna.

(8)         Komise vypracovala hodnocení programu zvláštního rámce pomoci, avšak neprovedla analýzu dopadu doprovodných opatření na trh s banány.

(9)         Komise by měla zajistit účinnou koordinaci tohoto programu s regionálními a celostátními orientačními programy v zemích, které jsou příjemci pomoci, zejména pokud jde o plnění hospodářských, zemědělských, sociálních a environmentálních cílů.

(10)       Téměř 2 % světového obchodu s banány jsou certifikována organizacemi producentů v oblasti spravedlivého obchodu. Minimální ceny spravedlivého obchodu se stanoví na základě výpočtu „udržitelných výrobních nákladů“ stanovených po konzultaci zúčastněných subjektů s cílem internalizovat náklady na uvedení produkce do souladu s důstojnými sociálními a environmentálními normami a dosáhnout přiměřeného zisku, díky němuž mohou producenti investovat do dlouhodobé stability své činnosti.

(11)       Aby se zabránilo vykořisťování místních pracovníků, činitelé výrobního řetězce v odvětví pěstování banánů by se měli dohodnout, aby zajistili spravedlivé rozdělování příjmů vytvářených v tomto odvětví.

(12)       Komise by měla být oprávněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o geografické strategické dokumenty, víceleté orientační programy a strategické dokumenty pro tematické programy a doprovodná opatření, neboť tyto dokumenty doplňují nařízení (ES) č. 1905/2006 a mají obecnou působnost. Zvláště důležité je, aby Komise vedla během přípravné fáze příslušné konzultace, včetně konzultací s odborníky.

(13)       Nařízení (ES) č. 1905/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1905/2006 se mění takto:

1)          Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Provádění pomoci Unie

V souladu s celkovým účelem a oblastí působnosti, cíli a obecnými zásadami tohoto nařízení se pomoc Unie provádí prostřednictvím zeměpisných a tematických programů podle článků 5 až 16 a programů podle článků 17 a 17a.“

2)          Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 17aHlavní země AKT dodávající banány “

1.     Země AKT dodávající banány, jejichž seznam je uveden v příloze IIIa, mohou využít doprovodných opatření týkajících se banánů. Pomoc Unie ve prospěch těchto zemí má za cíl podpořit proces přizpůsobování následující po liberalizaci trhu Unie s banány v rámci WTO. Pomoc Unie má za cíl zejména bojovat proti chudobě účinným zlepšováním životní úrovně a podmínek zemědělců a dotčených osob, případně malých subjektů, což zahrnuje dodržování pracovních a bezpečnostních norem, jakož i environmentálních norem, včetně používání pesticidů a expozice těmto látkám. Pomoc Unie zohlední politiky a strategie přizpůsobování jednotlivých zemí a jejich regionální situaci (blízkost nejvzdálenějších regionů Unie a zámořských zemí a území) a věnuje zvláštní pozornost těmto oblastem spolupráce:

a)      zvyšování konkurenceschopnosti odvětví vývozu banánů tam, kde jde o udržitelný proces, s ohledem na situaci jednotlivých účastníků řetězce;

b)     podpora hospodářské diverzifikace oblastí závislých na banánech v případech, kdy bude taková strategie udržitelná;

c)      řešení širších dopadů procesu přizpůsobování, které se mohou týkat mimo jiné zaměstnanosti a sociálních služeb, využívání půdy a obnovy životního prostředí a makroekonomické stability.

2.     V rámci částky, na kterou odkazuje příloha IV, stanoví Komise nejvyšší dostupnou částku pro každou způsobilou zemi AKT dodávající banány uvedenou v odstavci 1 tohoto článku; tato částka zohledňuje následující objektivní a vyvážené ukazatele:

a)      obchod s banány s Unii,

b)     význam vývozu banánů pro hospodářství dotčené země AKT a úroveň rozvoje dotčené země.

Posuzování kritérií pro přidělení částky vychází z reprezentativních údajů před rokem 2010 a týká se období, které nemůže být delší než pět let, a ze studie Komise, která hodnotí dopady dohody uzavřené v rámci WTO na země AKT a dopady bilaterálních nebo regionálních dohod, které již byly či mají být uzavřeny mezi Unií a některými zeměmi Latinské Ameriky, jež jsou hlavními vývozci banánů.

3.     Komise přijme víceleté podpůrné strategie analogicky k článku 19 a v souladu s článkem 21. Zajistí, že tyto strategie doplní zeměpisné strategické dokumenty dotčené země a že tato doprovodná opatření týkající se banánů budou mít dočasnou povahu.

Víceleté podpůrné strategie pro doprovodná opatření v oblasti pěstování banánů zahrnují:

a)      aktualizovaný environmentální profil příslušné země řádně zohledňující její odvětví pěstování banánů se zaměřením mimo jiné na pesticidy,

b)     informace o výsledcích minulých podpůrných programů v tomto odvětví,

c)      ukazatele pro hodnocení pokroku ve vztahu k podmínkám pro uvolnění prostředků, pokud je jako forma financování zvolena rozpočtová podpora,

d)     očekávané výsledky pomoci,

e)      časový rozpis podpůrných aktivit a očekávaného uvolnění prostředků pro každou přijímající zemi,

f)      způsoby, jimiž bude dosažen a sledován pokrok, pokud jde o dodržování mezinárodně schválených klíčových pracovních norem MOP a příslušných úmluv v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a mezinárodně sjednaných klíčových environmentálních norem.

Osmnáct měsíců před ukončením programu doprovodných opatření v odvětví pěstování banánů se provede hodnocení tohoto programu a pokroku dosaženého dotčenými zeměmi, které zahrne doporučení týkající se opatření, která by měla být přijata, a jejich povahy.“

3)          Článek 21 se nahrazuje tímto:

„Článek 21

Přijímání strategických dokumentů a víceletých orientačních programů

Strategické dokumenty a víceleté orientační programy podle článků 19 a 20 a veškeré jejich změny na základě přezkumu podle čl. 19 odst. 2 a čl. 20 odst. 1, jakož i doprovodná opatření podle článků 17 a 17a přijímá Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35 a s výhradou podmínek stanovených v článcích 35a a 35b.“

4)        V článku 22 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.    Komise přijímá roční akční programy a zohledňuje přitom stanoviska Evropského parlamentu a Rady.“

5)        V článku 23 se odstavce 3 a 4 nahrazují tímto:

„3.    Pokud náklady na taková opatření překračují částku 10 000 000 EUR, přijímá je Komise s přihlédnutím ke stanoviskům Evropského parlamentu a Rady. Zvláštní opatření, jejichž hodnota nepřesahuje částku 10 000 000 EUR, zasílá Komise pro informaci Evropskému parlamentu a Radě do jednoho měsíce od přijetí svého rozhodnutí.

4.      Změny zvláštních opatření, jakými jsou například ty, kterými se provádějí technické úpravy, prodlužuje období provádění, mění přidělení položek v rámci předpokládaného rozpočtu nebo se zvyšuje či snižuje objem rozpočtu o méně než 20 % původního rozpočtu, a to za předpokladu, že tyto změny neovlivňují prvotní cíle stanovené v rozhodnutí Komise, se do jednoho měsíce sdělují Evropskému parlamentu a Radě.“

6)          V článku 25 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.    Pomoc Unie se zpravidla nepoužije k placení daní, cel nebo poplatků v zemích, které jsou příjemci pomoci.“

7)          V článku 29 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.    Rozpočtové závazky se přijímají na základě rozhodnutí přijatých Komisí podle čl. 17a odst. 3, čl. 22 odst. 1, čl. 23 odst. 1 a čl. 26 odst. 1.“

8)          V čl. 31 odst. 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Účast na zadávání zakázek nebo poskytování grantů financovaných v rámci tematického programu podle článků 11 až 16 a programů uvedených v článcích 17 a 17a je kromě fyzických nebo právnických osob způsobilých podle tematického programu nebo programů uvedených v článku 17 a 17a otevřena všem fyzickým osobám, které jsou státními příslušníky rozvojové země uvedené na seznamu Výboru pro rozvojovou pomoc OECD a v příloze II, a všem právnickým osobám, které jsou v takové zemi usazeny. Komise zveřejňuje a aktualizuje přílohu II v souladu s pravidelnými revizemi seznamu příjemců pomoci vypracovanými Výborem pro rozvojovou pomoc OECD a uvědomí o tom Radu.“

9)        V článku 33 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.    Komise zasílá své hodnotící zprávy pro informaci Evropskému parlamentu a Radě. Výsledky se použijí jako zpětná vazba pro sestavování programů a přidělování zdrojů.“

10)      Článek 35 se nahrazuje tímto:

„Článek 35

Výkon přenesené pravomoci

1.      Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 17 odst. 2 a v článcích 17a a 21 je svěřena Komisi po dobu platnosti tohoto nařízení.

2.      Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

3.      Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi s výhradou podmínek stanovených v článcích 35a a 35b.

Článek 35a

Zrušení přenesení pravomoci

1.      Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v čl. 17 odst. 2 a v článcích 17a a 21 kdykoli zrušit.

2.      Orgán, který zahájil interní postup s cílem rozhodnout, zda zrušit přenesení pravomocí, usiluje o to, aby informoval s přiměřeným časovým předstihem před přijetím konečného rozhodnutí druhý orgán a Komisi a uvede přenesení pravomoci, jež by se mohlo stát předmětem zrušení, včetně důvodů každého takového zrušení.

3.      Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení v něm určených pravomocí. Nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. Zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 35b

Námitky proti aktům v přenesené pravomoci

1.      Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení.

Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

2.      Pokud Evropský parlament ani Rada ve lhůtě uvedené v odstavci 1 námitky proti aktu v přenesené pravomoci nevysloví, je akt v přenesené pravomoci zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstupuje v platnost dnem v něm stanoveným.

Akt v přenesené pravomoci může být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím této lhůty, pokud Evropský parlament i Rada informovaly Komisi o svém záměru nevznést námitky.

3.      Akt v přenesené pravomoci nevstoupí v platnost v případě, že proti němu ve lhůtě uvedené v odstavci 1 Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky. Orgán, který vyslovuje námitky proti aktu v přenesené pravomoci, je odůvodní.“;

11)        V článku 38 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1.    Finanční referenční částka pro provádění tohoto nařízení na období 2007–2013 se stanoví na 17 087 000 000 EUR.

2.     Orientační částky přidělené pro každý program uvedený v článcích 5 až 10, 11 až 16 a 17 a 17a jsou uvedeny v příloze IV. Tyto částky jsou stanoveny pro období let 2007–2013.“

12)        Vkládá se příloha IIIa uvedená v příloze I tohoto nařízení.

13)        Příloha IV se nahrazuje zněním uvedeným v příloze II tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V.dne

Za Evropský parlament                                Za Radu

předseda                                                       předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

„PŘÍLOHA IIIaHlavní země AKT dodávající banány

1. Belize

2. Kamerun

3. Pobřeží slonoviny

4. Dominika

5. Dominikánská republika

6. Ghana

7. Jamajka

8. Svatá Lucie

9. Svatý Vincenc a Grenadiny

10. Surinam“

PŘÍLOHA II

„PŘÍLOHA IVOrientační finanční příděly pro období let 2007 - 2013 (v milionech EUR)

Celkem

17 087

Zeměpisné programy:

10 057

Latinská Amerika

2 690

Asie

5 187

Střední Asie

719

Střední východ

481

Jižní Afrika

980

Tematické programy:

5 596

Investice do lidí

1 060

Životní prostředí a udržitelné řízení přírodních zdrojů

804

Nestátní subjekty a místní orgány v oblasti rozvoje

1 639

Zajišťování potravin

1 709

Migrace a azyl

384

Země AKT, jež jsou signatáři protokolu o cukru

1 244

Hlavní země AKT dodávající banány

190

(1)

Přijaté texty, 21.10.2010, P7_TA(2010)0382.

(2)

* Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučnou kurzívou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.

(3)

          Postoj Evropského parlamentu ze dne 21. října 2010 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 10. prosince 2010 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(4)

          Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41.

(5)

          Úř. věst. L 286, 5.11.1994, s. 1.

(6)

          Úř. věst. L 108, 27.4.1999, s. 2.

(7)

          Úř. věst. L 190, 23.7.1999, s. 14.

(8)

          Úř. věst. L 141, 9.6.2010, s. 3.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Zásadní otázky týkající se doprovodných opatření na trhu s banány

Cílem návrhu nařízení měnícího finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci je podpořit nejvýznamnější země Afriky, karibské oblasti a Tichomoří (AKT) vyvážející banány, a to prostřednictvím doprovodných opatření na trhu s banány (BAM), která jsou stanovena na 4 roky (2010–2013).

Parlament prostřednictvím Výboru pro rozvoj vyjádřil řadu obav ohledně návrhu Komise v počáteční fázi. Náš výbor poukázal především na potřebu zajistit, aby doprovodná opatření na trhu s banány byla přizpůsobena hlavním cílům rozvoje a vymýcení chudoby, aby byly zohledněny environmentální, zdravotní a pracovní normy a aby byla formulována konkrétní kritéria pro přidělování finančních prostředků.

Parlament s pomocí Evropské komise zahájil rychlá a konstruktivní jednání s Radou o všech zásadních otázkách a mezi oběma spolutvůrci právních předpisů byla rychle dosažena dohoda.

Společný postoj Rady v prvním čtení, v souladu s dosaženou politickou dohodou, přijímá všech patnáct podstatných pozměňovacích návrhů obsažených v postoji Parlamentu v prvním čtení. Jedná se o pozměňovací návrhy 1, 2, 3, 4 (s technickou úpravou), 25, 6, 7, 8, 9, 10, 12, 13, 14, 26 a 17. Podle názoru zpravodaje může být Parlament spokojen s obsahem návrhu nařízení předloženého Radou, pokud jde o zásadní otázky.

Zpravodaj doporučuje pouze malou změnu úvodního ustanovení 5 ve verzi znění Rady (na základě pozměňovacího návrhu Parlamentu č. 4 v prvním znění), aby se zlepšila technická úprava provedená Radou a byla bližší původnímu dohodnutému znění.

Spolutvůrci právních předpisů však nedospěli k dohodě o horizontální otázce uplatnění postupu platného pro akty v přenesené pravomoci (článek 290 SFEU) na finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci, což by se také týkalo strategických programových dokumentů vztahujících se k doprovodným opatřením na trhu s banány. Pouze kvůli této kontroverzní, ale velmi důležité otázce nastíněné níže nebylo možné dospět k uzavření legislativního postupu o doprovodných opatřeních na trhu s banány v prvním čtení.

Finanční otázky

Zpravodaj konstatuje, že Parlament a Rada dospěly k dohodě o financování doprovodných opatření na trhu s banány pro roky 2010 a 2011.

Zpravodaj však chce zdůraznit, že stále platí obavy týkající se modalit financování doprovodných opatření na trhu s banány vyjádřené v prvním čtení a že nebyla dosažená žádná dohoda o financování pro roky 2012 a 2013.

Návrh nařízení radikálně snižuje rezervy v rámci stropu okruhu 4 víceletého finančního rámce na období 2007–2013 a neponechává dostatečný manévrovací prostor pro to, aby bylo možné řádně čelit případným budoucím krizím a reagovat na ně. V zásadě by žádný nový nástroj neměl být financován prostřednictvím přesunů prostředků, protože jsou tím ohroženy stávající priority, nýbrž by měl být financován prostřednictvím uvolnění dodatečných finančních prostředků.

Parlament proto vyzval k revizi víceletého finančního rámce pomocí všech prostředků uvedených v bodech 21 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení, nebo pomocí jiných prostředků, např. uvedených v bodech 25 a 27 dohody.

Při rozhodování o financování doprovodných opatření na trhu s banány v následujících letech by tyto obavy měly být zohledněny.

Zbývající otázky pro druhé čtení: postupy pro demokratickou kontrolu

Situace: co je v sázce?

Hlavním cílem návrhu legislativního doporučení zpravodaje pro druhé čtení je chránit demokratické výsady Parlamentu, které vyplývají z Lisabonské smlouvy: jako spolutvůrce právních předpisů musí mít Parlament možnost kontrolovat ve stejné míře jako Rada přijímání strategických rozhodnutí o tom, kde a jakým způsobem je rozvojová pomoc vynakládána.

Z technického hlediska splňuje řada rozhodnutí, které Komise obvykle přijímá k provádění základního aktu, kritéria „aktů v přenesené pravomoci“ (článek 290 SFEU). Zavedení postupu pro akty v přenesené pravomoci by oběma složkám legislativního orgánu umožňovalo určité návrhy rozhodnutí předložená Komisí účinně napadat, či dokonce přenesení pravomoci zrušit. Zpravodaj je přesvědčen, že by to výrazně motivovalo Komisi, aby při plánování pomoci EU, pokud jde o přidělování finančních prostředků a oborové priority, řádné zohledňovala doporučení Parlamentu. Svěření skutečných pravomocí v oblasti kontroly a dohledu do rukou Parlamentu, což Lisabonská smlouva jednoznačně činí, by významně přispělo ke snížení demokratického deficitu v rozhodování Evropské unie.

Proto má několik procedurálních pozměňovacích návrhů předkládaných do prvního čtení zajistit, aby byl do nařízení o nástroji pro rozvojovou spolupráci v souladu s obsahem a v duchu Lisabonské smlouvy náležitě začleněn postup pro akty v přenesené pravomoci. Stejné pozměňovací návrhy byly předloženy i ve zprávě kolegy Gaye Mitchella o přezkumu finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci v polovině období.

Vzhledem k tomu, že postup pro akty v přenesené pravomoci se vztahuje i na plánování ostatních finančních nástrojů v oblasti vnější činnosti, u nichž v současné době probíhá přezkum (nástroj stability, nástroj pro demokracii a lidská práva a nástroj pro spolupráci s průmyslovými zeměmi), předložily parlamentní výbory, jež jsou pro tyto nástroje příslušné (AFET a INTA), do prvního čtení v Parlamentu pozměňovací návrhy, které jsou identické.

Postoj našeho výboru k aktům v přenesené pravomoci odpovídá rozboru právní služby Parlamentu a je plně v souladu s politickým postojem Parlamentu, který vyjádřila Konference předsedů dne 9. září 2010: „parlamentní vyjednavači by měli vždy trvat na začlenění aktů v přenesené pravomoci do všech rozhodnutí splňujících kritéria uvedená v článku 209 Smlouvy o fungování EU, zejména pokud jde o cíle, volbu priorit, předpokládané výsledky a přidělování prostředků v širším smyslu, aby byly chráněny výsady Parlamentu v těchto oblastech.

Zpravodaj konstatuje, že kritéria stanovená v článku 290 jsou povinná, což znamená, že jsou-li splněna (jako tomu je v případě nástrojů na financování vnější činnosti), nemohou být předmětem žádných politických obchodů ani „zvláštních ujednání“, neboť by to bylo v rozporu se Smlouvou.

Pro Parlament jsou proto interinstitucionální jednání o nástrojích financování vnější činnosti nejen otázkou zajištění účinné parlamentní, a tedy demokratické, kontroly nad prováděním právních předpisů EU. Zásadně se dotýkají také dodržování Smlouvy všemi orgány. Mimoto je nutné si uvědomit, že výsledek jednání o využívání aktů v přenesené pravomoci u uplatňování finančních nástrojů v oblasti vnějších vztahů bude významným precedentem pro budoucí legislativní jednání o všech finančních nástrojích. Pokud tuto bitvu prohrajeme, budeme možná muset čekat na novou Smlouvu, abychom konečně získali pravomoci, jež nám již nyní dává Lisabonská smlouva.

Postup

Po formálním přijetí postoje z prvního čtení ve výboru DEVE byla v únoru 2010 zahájena interinstitucionální jednání o horizontální otázce aktů v přenesené pravomoci u nástrojů financování vnější činnosti. Vzhledem k tomu, že Rada kategoricky odmítla přiznat Parlamentu jeho náležitou úlohu při uplatňování finančních nástrojů podle článku 290 SFEU, aniž by předložila jakékoli alternativní návrhy, které by uspokojily legitimní ambici Parlamentu provádět řádnou demokratickou kontrolu nad uplatňováním těchto nástrojů, nebylo dosaženo žádného kompromisu.

Dne 21. října 2010 Parlament završil první čtení přijetím legislativních usnesení o všech nástrojích financování vnější činnosti s výraznou většinovou podporou zavedení postupu pro akty v přenesené pravomoci.

Dne 10. prosince 2010 Rada formálně přijala postoj k třem ze čtyř nástrojů, včetně nástroje pro rozvojovou spolupráci. Ve svém postoji odmítla všechny pozměňovací návrhy z prvního čtení, které usilují o začlenění aktů v přenesené pravomoci do těchto nástrojů, aniž by navrhla alternativní postup.

Rada vyzvala Parlament, aby přijal společný postoj Rady do konce roku 2010 (tedy bez jakýchkoli jednání), což by – jak si byla Rada velmi dobře vědoma – nebylo možné, aniž by nebyly zcela ignorovány vnitřní postupy Parlamentu. Rada se rovněž neobrátila na Parlament, aby společně určily nejvhodnější chvíli pro předání postoje, jak měla učinit v souladu s článkem 20 dohody o řádné interinstitucionální spolupráci v oblasti spolurozhodování.

-o0o-

Vzhledem k tomu, že selhaly veškeré pokusy o to, aby bylo v těchto záležitostech dosaženo posunu prostřednictvím trojstranných rozhovorů a kontaktů na technické úrovni, zastává zpravodaj názor, že Parlament by měl co nejdříve přijmout a znovu vyjádřit svůj postoj ohledně aktů v přenesené pravomoci ve druhém čtení. Jelikož druhý spolutvůrce právních předpisů nepředložil žádný alternativní návrh, přičemž je v zájmu příjemců nutné jednat rychle, měl by Parlament opětovně potvrdit svůj postoj z prvního čtení, pokud jde o vhodný postup pro demokratickou kontrolu a uplatňování aktů v přenesené pravomoci, aniž by v této fázi vstupoval do nové diskuse o jednotlivých pozměňovacích návrzích.

Současně by měla být Rada vyzvána k co nejrychlejší reakci na postoj Parlamentu v druhém čtení, aby mohlo být co nejdříve nalezeno řešení a finanční prostředky uvolněny.

Závěrem zpravodaj s ohledem na výše uvedené právní a politické argumenty doporučuje, aby byly znovu předloženy všechny pozměňovací návrhy týkající se aktů v přenesené pravomoci a demokratické kontroly z prvního čtení, které Rada nepřijala.


POSTUP

Název

Finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci

Referenční údaje

16447/1/2010 – C7-0424/2010 – 2010/0059(COD)

Datum prvního čtení EP – P číslo

21.10.2010                     T7-0382/2010

Návrh Komise

COM(2010)0102 - C7-0079/2010

Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno obdržení postoje Rady v prvním čtení

16.12.2010

Příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

DEVE

16.12.2010

Zpravodaj(ové)

       Datum jmenování

Charles Goerens

25.1.2011

 

 

Projednání ve výboru

25.1.2011

 

 

 

Datum přijetí

26.1.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

28

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Thijs Berman, Michael Cashman, Ricardo Cortés Lastra, Corina Creţu, Véronique De Keyser, Nirj Deva, Leonidas Donskis, Charles Goerens, Catherine Grèze, András Gyürk, Eva Joly, Filip Kaczmarek, Franziska Keller, Miguel Angel Martínez Martínez, Gay Mitchell, Norbert Neuser, Bill Newton Dunn, Maurice Ponga, Birgit Schnieber-Jastram, Michèle Striffler, Alf Svensson, Eleni Theocharous, Patrice Tirolien, Ivo Vajgl, Iva Zanicchi, Gabriele Zimmer

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Martin Kastler, Csaba Őry

Právní upozornění - Ochrana soukromí