ZPRÁVA o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2010

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (25. 1. 2011)

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

8. 2. 2011 - (2010/2138(INI))

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví
Zpravodajka: Mariya Nedelcheva

Postup : 2010/2138(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A7-0029/2011

Předložené texty :

A7-0029/2011

Rozpravy :

PV 08/03/2011 - 7
CRE 08/03/2011 - 7

Hlasování :

PV 08/03/2011 - 9.11
CRE 08/03/2011 - 9.11
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2011)0085

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2010

(2010/2138(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na článek 2 a na čl. 3 odst. 3 druhou odrážku Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na článek 157 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

– s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie,

– s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (ECHR),

– s ohledem na Stockholmský program[1],

– s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ[2], na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání[3] a na směrnici Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování[4],

– s ohledem na výroční zprávy Komise o rovnosti žen a mužů v Evropské unii 2000, 2001, 2002, 2004, 2005, 2006, 2007 a 2008 (KOM(2001)0179, KOM(2002)0258, KOM(2003)0098, KOM(2004)0115, KOM(2005)0044, KOM(2006)0071, KOM(2007)0049 a KOM(2008)0010),

– s ohledem na zprávu Komise ze dne 18. prosince 2009 o rovnosti žen a mužů – 2010 (KOM(2009)0694),

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění)[5],

– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice Rady 86/613/EHS[6],

– s ohledem na směrnici Rady 2010/18/EU ze dne 8. března 2010, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS a zrušuje se směrnice 96/34/ES (text s významem pro EHP)[7],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. října 2008 nazvané „Lepší rovnováha mezi pracovním a soukromým životem: silnější podpora pro sladění profesního, soukromého a rodinného života“ (KOM(2008)0635),

– s ohledem na směrnici 89/552/EHS o televizi bez hranic,

– s ohledem na zprávu Komise ze dne 3. října 2008 nazvanou „Provádění barcelonských cílů týkajících se zařízení péče o děti předškolního věku“ (KOM(2008)0638),

– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ (KOM(2010)0491),

– s ohledem na úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen z roku 1979 a na pekingskou akční platformu OSN,

– s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů, který přijala Evropská rada ve dnech 23. a 24. března 2006,

– s ohledem na Poradní výbor pro rovné příležitosti žen a mužů Evropské komise a jeho stanovisko k platovým nerovnostem mezi muži a ženami přijaté dne 22. března 2007,

– s ohledem na tematickou zprávu o lidských právech a genderové identitě (2009) předloženou komisařem Rady Evropy pro lidská práva,

– s ohledem na zprávu Agentury pro základní práva o homofobii, transfobii a diskriminaci z důvodu sexuální orientace a genderové identity (2010),

– s ohledem na své usnesení ze dne 6. května 2009 o aktivním začleňování lidí vyloučených z trhu práce[8],

– s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2010 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2009[9],

– s ohledem na své usnesení ze dne 17. června 2010 o genderových aspektech poklesu hospodářství a finanční krize[10],

– s ohledem na své usnesení ze dne 17. června 2010 o hodnocení výsledků plánu pro dosažení rovnosti žen a mužů na období 20062010 a doporučení pro budoucnost[11],

– s ohledem na své usnesení ze dne 19. října 2010 o ženách zaměstnaných za nejistých pracovních podmínek,

– s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2007 o plánu pro dosažení rovného postavení žen a mužů 2006–2010[12],

– s ohledem na své usnesení ze dne 3. září 2008 o rovnosti žen a mužů – 2008[13],

– s ohledem na své usnesení ze dne 18. listopadu 2008 obsahující doporučení Komisi o uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy[14],

– s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2010 o dopadu reklamy na chování spotřebitelů[15],

– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7‑0029/2011),

A. vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je jednou ze základních zásad Evropské unie, kterou uznává jak Smlouva o Evropské unii, tak Listina základních práv Evropské unie, a vzhledem k tomu, že se i nadále setkáváme s četnými případy nerovnosti žen a mužů,

B. vzhledem k tomu, že Evropská unie nezůstala ušetřena hospodářskou a finanční krizí, která měla zničující dopad na zaměstnanost, a zejména ekonomické postavení žen, ale i na zaměstnanost mužů, přičemž z dlouhodobého hlediska by touto krizí mohly být více postiženy ženy,

C. vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů má pozitivní dopad na produktivitu a hospodářský růst a že napomáhá zvýšení účasti žen na trhu práce, což má následně celou řadu sociálních a ekonomických výhod,

D. vzhledem k tomu, že máme-li porovnat, jaký dopad má krize na ženy a jaký na muže, musíme mít k dispozici statistické údaje členěné podle pohlaví; vzhledem k tomu, že v tomto ohledu by mohl cenným způsobem přispět Evropský institut pro rovnost žen a mužů, a vzhledem k tomu, že je nezbytné mít k dispozici údaje k posouzení toho, jaký dopad má chudoba na zdraví žen, zejména starších žen, neboť je důležité zaručit ochranu jejich zdraví,

E. vzhledem k tomu, že údaje o míře nezaměstnanosti žen jsou často podhodnoceny, neboť nezohledňují vysokou míru neaktivních žen (2/3 z 63 milionů neaktivních osob ve věkové skupině 25–64 let) a míru nezaměstnanosti u částečných úvazků,

F. vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti je nižší ve venkovských oblastech; dále vzhledem k tomu, že značný počet žen není do údajů o oficiálním trhu práce zahrnut, a tyto ženy tudíž nejsou registrovány jako nezaměstnané ani nejsou zahrnuty do statistik o nezaměstnanosti, což je důvodem finančních a právních problémů, zejména pokud jde o mateřská práva a placené volno z důvodu nemoci, získání nároku na důchod a přístup k sociálnímu zabezpečení, a také problémů v případě rozvodu; vzhledem k tomu, že venkovské oblasti jsou v důsledku nedostatku příležitostí pro získávání kvalitních pracovních míst v nevýhodném postavení,

G. vzhledem k tomu, že ženy jsou na trhu práce znevýhodněny, neboť jsou častěji zaměstnávány na částečný úvazek či nedobrovolně přistupují na smlouvu na dobu určitou, a zejména s nižším platovým ohodnocením ve srovnání s muži; vzhledem k tomu, že tento rozdíl v příjmech má vliv na výši důchodů, v důsledku čehož jsou ženy ohroženy chudobou více, než je tomu u mužů,

H. vzhledem k tomu, že rozdíly v příjmech mezi ženami a muži stále dosahují v Evropské unii průměrné hodnoty 18 % – avšak v některých zemích přesahují 25 %, a v jednom členském státě dokonce 30 % – a že se tyto rozdíly přes vynaložené úsilí a pokrok sbližují jen velmi pomalým tempem,

I. vzhledem k tomu, že mateřství by nemělo brzdit profesionální dráhu ženy a že ze statistik jasně vyplývá, že ženy, které mají děti, věnují práci méně času než ženy, které děti nemají, narozdíl od mužů, kteří v případě, že děti mají, pracují více než muži bezdětní,

J. vzhledem k tomu, že na zasedání Evropské rady, které se konalo v březnu roku 2002 v Barceloně, byly členské státy vyzvány, aby do roku 2010 zřídily zařízení péče pro nejméně 90 % dětí ve věku od tří let do věku povinné školní docházky a alespoň pro 33 % dětí mladších tří let, avšak vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech je počet těchto zařízení financovaných z veřejných zdrojů stále nedostatečný, což má zvláště negativní dopad na sociálně slabší rodiny,

K. vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti žen souvisí s jejich domácími povinnostmi; vzhledem k tomu, že více než 20 milionů Evropanů (z nichž dvě třetiny tvoří ženy) se věnují péči o dospělé závislé osoby, což jim znemožňuje vykonávat profesní činnost na plný úvazek; vzhledem k tomu, že se tato situace může vzhledem k stárnoucí populaci ještě zhoršit,

L. vzhledem k tomu, že přístup k zařízením péče o děti a pomoc s péčí o seniory a jiné závislé osoby mají zásadní význam pro zajištění rovnocenné účasti žen a mužů na trhu práce a na vzdělávání a odborné přípravě,

M. vzhledem k tomu, že odpovědnost za domácí práce leží v mnohem větší míře na ženách než na mužích a že tato práce není finančně ohodnocena ani není náležitě uznávána její hodnota, a vzhledem k tomu, že domácí práce, péče o děti či nemocné nebo starší osoby je namáhavá neplacená práce,

N. vzhledem k tomu, že je nutné vymýtit genderové stereotypy v oblasti vzdělávání, v jejichž důsledku jsou děti na školách a univerzitách často směřovány k tradičně ženským či mužským oborům; vzhledem k tomu, že při výběru studia a zaměstnání by měla být zajištěna diverzifikace,

O. vzhledem k tomu, že počet žen a dívek, jež se dávají na vědecké obory, zejména na matematiku a informační technologie, je stále velmi nízký, což vede k výrazné odvětvové segregaci,

P. vzhledem k tomu, že krize může ještě dále zhoršit odvětvovou a profesní segregaci žen a mužů, jež se nejen nesnížila, ale v některých zemích se dokonce zvětšuje,

Q. vzhledem k tomu, že strategie EU 2020 klade důraz na ekologickou transformaci, odvětví obnovitelných zdrojů a zelená pracovní místa s vysokým podílem vědy a technologií pro nové udržitelné hospodářství; vzhledem k tomu, že aktivní začlenění a znovuzapojení žen do trhu práce je zásadním předpokladem pro dosažení cíle 75% zaměstnanosti u žen a mužů,

R. vzhledem k tomu, že ženy získávají obecně více vysokoškolských diplomů než muži (58,9 % udělených diplomů), avšak jejich příjmy jsou stále v průměru o 18 % nižší než příjmy mužů a na odpovědných pracovních místech v podnicích, ve státní správě a v politických orgánech jsou zastoupeny méně,

S. vzhledem k tomu, že evropská síť sdružující ženy na odpovědných místech v ekonomické a politické oblasti, která vznikla v roce 2008, může přispět k rovnoměrnějšímu zastoupení mužů a žen na odpovědných místech,

T. vzhledem k tomu, že k úspěšnému prosazení rovnosti mezi muži a ženami je zapotřebí lepšího zastoupení žen v politice, a to na evropské, celostátní, regionální i místní úrovni; vzhledem k tomu, že v některých členských státech nepřekračuje podíl poslankyň vnitrostátního parlamentu 15 %,

U. vzhledem k tomu, že pozitivní diskriminace žen se ukázala být nezbytným předpokladem zajištění jejich začlenění do trhu práce a obecně do společnosti,

V. vzhledem k tomu, že ženy jsou v důsledku přerušované profesní dráhy, výše odměňování a nižších důchodů ohroženy chudobou více než muži; vzhledem k tomu, že v rámci Evropského roku boje proti chudobě nebyla věnována dostatečná pozornost základním příčinám chudoby žen,

W. vzhledem k tomu, že rok 2011 bude věnován dobrovolnictví, a vzhledem k pozitivnímu přínosu, jež by mohlo mít prosazování zásady rovnosti mužů a žen ve všech programech dobrovolnictví,

X. vzhledem k tomu, že příslušnice menšin, a zejména romské ženy, často čelí vícenásobné a intersekcionální diskriminaci a jsou znevýhodněny nejen v porovnání se ženami z většinové společnosti, ale také v porovnání s muži pocházejícími z etnických menšin, a že existuje obzvláště vysoké riziko jejich sociálního vyloučení,

Y. vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách je porušením jejich základních práv, neexistují pro ně žádné zeměpisné, ekonomické, kulturní nebo sociální hranice a představuje zásadní překážku na cestě k dosažení jejich rovnosti; vzhledem k tomu, že podle odhadů v průběhu svého života čelí fyzickému násilí 20–25 % evropských žen; vzhledem k tomu, že stejně zničující účinky jako násilí fyzické může mít i násilí psychické,

Z. vzhledem k tomu, že Evropský parlament požadoval při mnoha příležitostech vyhlášení Evropského roku boje proti násilí páchanému na ženách,

AA. vzhledem k tomu, že ženy čelí vícenásobným formám diskriminace a snáze se stávají obětí sociálního vyloučení a chudoby a také extrémního porušování lidských práv, jako je obchodování s lidmi, zejména pokud nepatří k většinové společnosti,

1. připomíná, že odvětvími zasaženými krizí se nejdříve stala odvětví převážně mužská, jako je stavebnictví a průmysl, avšak krize se rozšířila i na jiná odvětví, v nichž je zastoupení mužů a žen již rovnoměrnější, čímž se míra nezaměstnanosti žen zvýšila; upozorňuje na to, že k poklesu příjmů došlo převážně v odvětvích služeb, v nichž převládají ženy, a v odvětvích financovaných ze státního rozpočtu, v nichž většinu zaměstnanců tvoří rovněž ženy; v důsledku tohoto stavu dostávají ženy nižší důchody, což zapříčiňuje vyšší míru chudoby mezi staršími ženami;

2. poukazuje na to, že v zemích, kde se podařilo zajistit rovné zacházení s muži a ženami na trhu práce, má tento stav pozitivní vliv na hospodářský a sociální rozvoj země, a proto nelze politiku rovnosti žen a mužů v krizové době opouštět, a dále poukazuje na to, že se však bez ohledu na proklamovanou vůli členských států a Komise dosud nepodařilo vytvořit důsledně rovné podmínky; konstatuje, že recese vedla ke zvýraznění stálé tendence posledních deseti let, která má za následek, že ženy jsou v mnohem větším počtu než muži ohrožovány chudobou, ztrátou pracovního místa a nejistým zaměstnáním, a proto se „feminizace“ chudoby stává stále zřetelnější;

3. zdůrazňuje, že cílem Lisabonské strategie je začlenění 60 % práceschopných žen do trhu práce, zatímco pro řešení demografických problémů je třeba podporovat zvýšení porodnosti, které by umožnilo čelit budoucím výzvám;

4. zdůrazňuje, že přítomnost žen na trhu práce je pozitivní z hlediska hospodářského růstu; konstatuje, že podle statistik OECD ženský komponent přispěl v letech 1995 až 2008 ke čtvrtině ročního růstu;

5. zdůrazňuje, že v případě ztráty zaměstnání existuje u žen vyšší riziko, že nebudou znovu zaměstnány;

6. vyzývá ke stanovení cílů pro začlenění žen do činností, odvětví nebo úrovní, z nichž byly předtím vyloučeny a v nichž mají stále nízké zastoupení, a to prostřednictvím opatření informujících a motivujících zaměstnavatele, aby přijímali do pracovního poměru ženy a zajistili jejich profesní růst, zejména ve zmíněných odvětvích a kategoriích;

7. zdůrazňuje, že u žen je nezbytné věnovat mnohem větší pozornost přiměřené výši důchodů, neboť pracující ženy přerušují častěji než muži svou profesní činnost, aby se mohly starat o děti a nemocné nebo starší členy rodiny, a kvůli svým rodinným závazkům přijímají ochotněji než muži práci na částečný úvazek nebo za nejistých pracovních podmínek;

8. žádá, aby byl změřen a vyčíslen dopad krize na ženy, a to vypracováním přesných statistik, jejichž ukazatele, členěné podle pohlaví, budou pravidelně aktualizovány a přehodnocovány; dodává, že díky těmto statistikám by mělo být možné se zaměřit na konjunkturální, ale i strukturální problémy, a usnadnit tak řešení krize a podpořit šíření osvědčených postupů;

9. kriticky pohlíží na skutečnost, že plány na hospodářské oživení jsou zaměřeny na odvětví, v nichž pracují převážně muži; zdůrazňuje skutečnost, že přednostní podpora pracovní budoucnosti mužů před pracovní budoucností žen spíše zhoršuje, nikoli zlepšuje, nerovné postavení obou pohlaví; upozorňuje na to, že do vnitrostátních, evropských i mezinárodních plánů na hospodářské oživení je zapotřebí začlenit politiky zaměřené na rovnost žen a mužů s cílem vyřešit krizi;

10. zdůrazňuje, že jak u mužů, tak i u žen je míra zaměstnanosti nižší ve venkovských oblastech, a proto jsou obyvatelé těchto venkovských oblastí v důsledku nedostatečného počtu kvalitních pracovních míst silně znevýhodněni; kromě toho není značný počet žen do údajů o oficiálním trhu práce zahrnut, a nejsou tudíž registrovány jako nezaměstnané, a proto musí čelit finančním a právním problémům, pokud jde o mateřská práva, placené volno z důvodu nemoci a získání nároku na důchod;

11. zdůrazňuje, že současná hospodářská krize nepříznivě dopadla na pracující; konstatuje, že ačkoli úroveň vzdělání žen v posledních letech výrazně stoupla a počet absolventek vysokých škol je dnes vyšší než počet absolventů, mnoho žen je stále nuceno přijímat druhořadá a špatně placená místa;

12. zdůrazňuje, že nadprůměrný počet žen pracuje v nejistých zaměstnáních, pracuje nedobrovolně na částečný úvazek a vyskytuje se mezi osobami trpícími chudobou; žádá proto členské státy, aby opatření pro dosažení cílů strategie EU 2020 s ohledem na chudobu a sociální začlenění zaměřily na ženy, a to v závislosti na jejich podílu mezi osobami postiženými chudobou;

13. připomíná, že nerovnost žen a mužů přetrvává, a to i navzdory rostoucímu podílu žen na trhu práce; zdůrazňuje, že hospodářskou a finanční krizi je třeba vnímat jako příležitost k předložení nových a inovativních návrhů týkajících se míry nezaměstnanosti, výše odměňování, pracovní doby a obsazování odpovědných míst;

14. zdůrazňuje, že rovnost žen a mužů má pozitivní dopad na hospodářský růst; upozorňuje na to, že výpočty v řadě studií ukázaly, že pokud by zaměstnávání žen na plný nebo částečný úvazek a míra produktivity byly podobné jako u mužů, HDP by se zvýšil o 30 %;

15. připomíná, že při vypracovávání politik zaměstnanosti je třeba brát v úvahu vznik nových odvětví s velkým potenciálem, pokud jde o vytváření pracovních příležitostí, jako jsou ekologie, životní prostředí a nové technologie; v této souvislosti zdůrazňuje, že ženy hrají v těchto odvětvích významnou úlohu; vyzývá členské státy, aby podporovaly mladé dívky v zájmu o tyto druhy odvětví; vyzývá Evropskou komisi, aby o těchto nových perspektivách pravidelně vydávala sdělení;

16. žádá členské státy, aby s podporou Komise prostřednictvím rozvoje svých stávajících opatření zajistily, aby ženy s ohledem na přechod na udržitelné hospodářství, které klade důraz na malé a střední podniky, využívaly odborného vzdělávání v rámci celoživotního učení, čímž by se podpořila zaměstnatelnost pracujících žen;

17. vyzývá k podpoře přístupu žen k většímu počtu příležitostí v oblasti vzdělávání, odborného vzdělávání a zaměstnání v netradičních odvětvích a k podpoře přístupu k odpovědnějším místům;

18. vyzývá Komisi, aby podpořila dialog sociálních partnerů o tématech, jako je transparentnost odměňování, práce na částečný úvazek, smluv na dobu určitou v případě žen, který by podpořil účast žen v „zelených“ a inovativních odvětvích;

19. připomíná, že při hospodářské obnově mohou sehrát ústřední roli podniky působící v sociální oblasti (nadace, vzájemné pojišťovny, družstva), jejichž zaměstnanci jsou převážně ženy; vyzývá členské státy, aby o tomto druhu činnosti při vypracovávání politik hospodářské obnovy vážně uvažovaly;

20. zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet právní koncepci společného vlastnictví s cílem zajistit plné uznání práv žen v zemědělství, jejich přiměřenou ochranu v oblasti sociálního zabezpečení a uznání jejich práce, a že je zapotřebí provést změny nařízení o Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) tak, aby – jako je tomu v případě Evropského sociálního fondu (ESF) – byla v příštím programovém období 2014–2020 u žen uplatňována pozitivní diskriminace, která byla umožněna v předchozích obdobích, ale nikoli v období současném, neboť tato opatření budou velkým přínosem pro zaměstnanost žen v zemědělských oblastech;

21. trvá na tom, že boj proti rozdílům v platech je prioritou; vyjadřuje proto politování nad tím, že Evropská komise v této souvislosti neobnovila v dostatečné míře debatu na evropské úrovni, zejména prostřednictvím revize platných právních předpisů týkajících se uplatňování zásady rovnosti odměňování mezi ženami a muži, jak to požadoval Parlament v usnesení ze dne 18. listopadu 2009;

22. vyzývá členské státy, aby zvýšily své úsilí vynakládané na boj proti segregaci trhu práce na základě pohlaví a působily proti jevu, kdy je mnoho žen zastoupeno ve špatně placených povoláních, a to tak, že u děvčat a chlapců již ve škole vzbudí zájem o celé spektrum profesních činností a zlepší možnosti vzdělávání žen, aby byly připraveny na období, kdy se budou během svého profesního života muset přizpůsobit změnám na pracovním trhu; vyjadřuje své hluboké znepokojení nad stávajícím nespravedlivým stavem, kdy více než půlstoletí od vložení zásady stejné odměny za stejnou práci do smluv Společenství musí žena v EU pracovat v průměru 418 kalendářních dnů, aby vydělala tolik, co vydělá muž za jeden kalendářní rok;

23. trvá na tom, že je bezodkladně nutné zavést opatření zaměřená na boj proti mzdové diskriminaci, a to úpravou platné směrnice, vypracováním uzpůsobených plánů pro jednotlivá odvětví s přesnými cíli – které by mohly zahrnovat snížení rozdílu v odměňování do roku 2020 na 0,5 %, s cílem ukončit přímou i nepřímou diskriminaci – nebo prostřednictvím podpory kolektivních smluv, školení poradců pro otázky rovnosti mezi muži a ženami, řešení otázky nerovného podílu neplacené práce mezi ženami a muži a zavedením plánů pro rovné postavení mužů a žen v podnicích a na dalších pracovištích; zastává názor, že obvyklou praxí, která by vedla k posílení vyjednávací pozice zaměstnaných žen při určování mezd a platů, by měla být transparentnost;

24. vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby zavedly opatření zaměřená na vyřešení současného paradoxu, kdy ženy – navzdory dosažení vyššího stupně vzdělání – mají stále nižší příjmy než muži; upozorňuje na to, že k dosažení optimálního hospodářského růstu a skutečně udržitelného rozvoje je nutno v plné míře využívat potenciálu kariérního růstu žen;

25. zdůrazňuje, že vlastní příjem a dobře placené kvalitní zaměstnání je pro ženy klíčem k jejich ekonomické nezávislosti a k dosažení větší rovnosti mezi ženami a muži v rámci celé společnosti;

26. vyzývá členské státy, aby ve vnitrostátních důchodových systémech uplatňovaly zásadu rovnosti žen a mužů, a to pokud jde o věk i příjem;

27. vyzývá členské státy EU, aby důsledně prováděly právní předpisy o stejné odměně za stejnou práci, a vyzývá Komisi, aby vůči členským státům, které je nedodržují, uplatňovala sankce;

28. zdůrazňuje, že realizace potenciálu pracujících žen je také v souladu s cílem strategie EU 2020 snížit chudobu a že klíčovým faktorem v úsilí o boj proti chudobě je dostupnost zaměstnání;

29. zdůrazňuje, že rovnost žen a mužů není pouze otázkou rozdílnosti a sociální spravedlnosti, nýbrž je rovněž předpokladem pro dosažení cílů týkajících se udržitelného růstu, zaměstnanosti, konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti, jak je stanoveno ve strategii EU 2020; vyzývá proto Komisi, aby důrazněji prosazovala rovnost žen a mužů ve všech oddílech strategie EU 2020 a aby zvláště brala v úvahu specifika žen a mužů a vypracovala zvláštní opatření a cíle týkající se rovnosti žen a mužů u všech opatření zaměřených na zdokonalení evropské strategie zaměstnanosti;

30. vybízí Radu a Komisi, aby posílily dodržování rovnosti mužů a žen ve strategii EU 2020 a aby zajistily její reálné uplatňování v jednotlivých oddílech této strategie;

31. vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby v záležitostech týkajících se rovnosti žen a mužů upřednostňovaly závazné návrhy před nezávaznými strategiemi a politickými dokumenty;

32. domnívá se, že by Komise a členské státy měly vytvořit školicí a realizační nástroje, aby všechny zainteresované strany braly v rámci svých pravomocí náležitě v potaz perspektivy rovných příležitostí žen a mužů, a to včetně posuzování specifického dopadu těchto politik na ženy a muže;

33. zdůrazňuje důležitost vypracování kvantitativních a kvalitativních ukazatelů a statistik založených na genderovém hledisku, jež by byly spolehlivé, srovnatelné a byly k dispozici v případě potřeby a které by byly povinně používány k monitorování toho, jak je hledisko rovnosti žen a mužů začleňováno do všech politik;

34. domnívá se, že jednou z priorit by měl být boj zaměřený na vymýcení chudoby, a to revizí makroekonomických, měnových, sociálních a pracovních politik, jež jsou její příčinou, aby byla pro ženy zajištěna ekonomická a sociální spravedlnost; domnívá se, že by měly být přezkoumány metody používané k určení míry chudoby a že by měly být vypracovány strategie k podpoře spravedlivého rozdělování příjmu, zaručení minimálního příjmu, platu a důstojného důchodu, vytvoření kvalitních pracovních míst pro ženy, jež zaručí práva zaměstnanců, zajištění přístupu ke kvalitním pracovním místům ve veřejné sféře pro všechny ženy a dívky a ke zlepšení sociální péče a příslušných místních služeb – zejména jeslí, mateřských škol, denních stacionářů, společenských středisek a středisek pro trávení volného času – a služeb určených k podpoře rodin;

35. vítá skutečnost, že Komise zahájila kampaň na evropské úrovni, jež by měla napomoci řešení problému nerovnosti v odměňování mužů a žen; konstatuje však, že nerovnost v odměňování mužů a žen přetrvává, a proto vyzývá k zahájení reflexe na evropské úrovni, jejímž cílem bude boj proti stereotypům spojeným s rolí mužů a žen; zdůrazňuje proto, že je důležité pořádat ve školách, na pracovištích a ve sdělovacích prostředcích osvětové kampaně s cílem bojovat proti přetrvávajícím genderovým stereotypům a zejména proti ponižujícímu pohledu na ženy; poukazuje na to, že tyto kampaně by měly zdůraznit úlohu mužů při zajišťování spravedlivého rozdělení úkolů v rámci rodiny a dobrého vyvážení práce a soukromého života;

36. domnívá se, že z důvodu demografické změny je nezbytné využít potenciál žen a zvýšit jejich zaměstnanost s cílem dosáhnout míry zaměstnanosti 75 % u žen a mužů ve věku od 20 do 64 let, jak stanoví strategie EU 2020; domnívá se zároveň, že by lidé měli mít svobodnou volbu, zda mít děti, a že základní podmínkou podpory účasti žen na trhu práce je spravedlivá rovnováha pracovního a soukromého života;

37. požaduje, aby byly předloženy konkrétní návrhy na sladění pracovního a rodinného života, zejména v oblasti péče o závislé osoby a péče o děti;

38. zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise a členské státy prosazovaly, podporovaly a posilovaly úlohu žen v sociální ekonomice s ohledem na vysokou úroveň zaměstnanosti žen v tomto odvětví a na význam služeb, které toto odvětví poskytuje při podpoře spravedlivé rovnováhy pracovního a soukromého života;

39. žádá Komisi, aby zajistila správnou transpozici jednotlivých evropských právních předpisů týkajících se sladění pracovního a rodinného života v členských státech tím, že upraví pracovní podmínky mužů a žen;

40. konstatuje, že práce na částečný úvazek může mít negativní dopad na dotčeného člověka, např. vést k omezení možností kariérního postupu a k chudobě ve stáří, anebo může naopak s ohledem na nižší příjmy v případě nemoci nebo nezaměstnanosti vyžadovat za účelem dosažení úrovně existenčního minima zvýšenou potřebu státní podpory;

41. zdůrazňuje význam komunikačních kampaní, jejichž cílem je zajistit genderovou neutralitu tradičních mužských či ženských zaměstnání nebo činností; v témže ohledu vyzývá členské státy, aby zahájily debatu o úloze jazyka při udržování stereotypů, zejména pokud jde o monopolizaci ženského či mužského rodu v názvech určitých zaměstnání;

42. vyzývá veřejné i soukromé subjekty, aby ve svých interních pokynech a předpisech zavedly plány na zrovnoprávnění žen a mužů, a to společně s krátkodobými, střednědobými a dlouhodobými cíli, a aby každoročně plnění těchto cílů vyhodnocovaly;

43. požaduje, aby byly předloženy konkrétní návrhy na dosažení lepší rovnováhy mezi pracovním, rodinným a soukromým životem, a to podporou většího sdílení pracovních, rodinných a sociálních povinností mezi muži a ženami, zejména v oblasti péče o závislé osoby a péče o děti;

44. vyzývá členské státy, aby podporovaly zaměstnanost znevýhodněné skupiny těhotných žen nebo matek, které vykonávají domácí práce samy, a aby pro tuto skupinu usilovaly o důstojná a trvalá pracovní místa, která jim umožní sladit rodinný a profesní život;

45. domnívá se, že v zájmu lepšího sladění pracovních povinností a péče o děti je nezbytné zlepšit podmínky dovolené k péči o děti; vyzývá proto Radu, aby urychleně přijala společný postoj k legislativnímu usnesení Parlamentu ze dne 20. října 2010 o revizi směrnice Rady 92/85/EHS;

46. vybízí členské státy, aby podporovaly zřizování, případně rozšiřování zařízení péče o děti – např. jeslí a mateřských škol – a zařízení péče o starší osoby a jiné závislé osoby tak, aby byla tato zařízení dostupná, kvalitní a přístupná pro co největší počet lidí a poskytovala služby v takovém časovém rozmezí, které by bylo slučitelné s pracovní dobou na plný úvazek; domnívá se, že tato zařízení představují obrovskou podporu pro rodiče a usnadnila by jim přístup na trh práce;

47. zdůrazňuje, že rodina je základem naší společnosti a je neoddělitelně spojena s předáváním hodnot a se spoluprací v duchu solidarity; zdůrazňuje, že zavedení pohyblivé pracovní doby a podpora možností práce z domova a také rozšíření péče o děti a profesionalizace domácí péče o starší osoby znamená významný krok k umožnění souladu pracovního a rodinného života a k podpoře rovné účasti žen a mužů na trhu práce, ve vzdělávání a odborné přípravě; vyjadřuje politování nad nedostatkem přiměřených systémů dovolené, systémů rodičovské dovolené a flexibilních pracovních úvazků pro oba rodiče, což často brání ženám, aby se aktivně zapojily do trhu práce nebo aby pracovaly na plný úvazek; domnívá se, že to také vyžaduje změnu podnikových kultur s ohledem na jmenování žen do vedoucích pozic a na jejich zaměstnávání; vyzývá proto Radu, Komisi a členské státy, aby zabránily škrtům v dávkách nebo sociálních službách v oblasti péče o děti a péče o starší a zranitelné osoby z důvodu hospodářské a finanční krize;

48. připomíná Komisi a členským státům, že je nutné schválit pozitivní opatření ve prospěch žen a mužů, zejména s cílem ulehčit jim návrat do zaměstnání poté, co se věnovali určitý čas rodině (výchově dětí nebo péči o nemocného či zdravotně postiženého rodinného příslušníka), a to na základě podpory opatření zaměřených na (znovu)začlenění na trh práce s cílem znovu získat finanční nezávislost;

49. zdůrazňuje ústřední roli vzdělávání při vštěpování významu rovnosti mužů a žen dětem od nejmladšího věku a při přijímání odlišných kultur a chápání dopadů diskriminace a předsudků; vybízí členské státy, aby pro celé období školní docházky zavedly vzdělávací, ale také informační a osvětové programy, jejichž cílem bude podpora hodnot Listiny základních práv EU, zejména jejího článku 23;

50. zdůrazňuje, že je nutné nechat mladým lidem volnost při výběru zaměstnání; připomíná však, že je v tomto ohledu důležité, aby se učitelé při směřování svých žáků, pokud jde o výběr zaměstnání, nenechávali automaticky vést sexistickými stereotypy a aby zdůrazňovali, že existuje široká nabídka pracovních příležitostí;

51. vyzývá členské státy, aby pomocí osvětových programů v rámci vzdělávací soustavy zajistily, aby dívky nebyly automaticky směřovány na tradičně ženská odvětví a povolání;

52. zdůrazňuje, že je potřeba vystupňovat úsilí na evropské úrovni ke zvýšení zastoupení žen v politice; podporuje v této souvislosti zapojení žen ve všech evropských institucích, zejména na odpovědných pozicích; zdůrazňuje, že je v této věci ještě třeba vynaložit další úsilí na vnitrostátní, regionální a obecní úrovni; žádá, aby byly stanoveny závazné cíle v oblasti dohledu nad rovnoměrným zastoupením žen a mužů; uvádí v tomto ohledu, že na zastoupení žen má pozitivní dopad zavedení kvót; připomíná proto, že na zastoupení žen má pozitivní dopad zavedení volebních kvót;

53. připomíná, že ženy stojí v čele nejvyšších výkonných orgánů pouze ve 3 % velkých podniků; zdůrazňuje proto příklad Norska, které od roku 2003 s úspěchem uplatňuje politiku kvót, aby zajistilo paritu ve správních radách, přičemž jeho příklad v současné době následují Španělsko a Francie; vybízí členské státy, aby přijaly účinná opatření, jako jsou kvóty, která zaručí lepší zastoupení žen ve velkých podnicích kótovaných na burze a ve správních radách podniků obecně, zejména pak v podnicích s účastí státu;

54. zdůrazňuje, že v členských státech by měly být zavedeny plány pro podniky nebo jednotlivá odvětví upravované zákonem a zaměřené proti diskriminaci na základě pohlaví v zaměstnání, které by měly iniciovat a kontrolovat sociální partneři;

55. zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby členské státy učinily kroky, a to zejména v legislativní oblasti, a stanovily závazné cíle k zaručení rovného zastoupení mužů a žen v odpovědných funkcích v podnicích, veřejné správě a politických orgánech;

56. vyzývá členské státy, aby identifikovaly podniky, které podporují rovnost mužů a žen a vhodné sladění pracovního, rodinného a soukromého života a aby maximálně rozšiřovaly osvědčené postupy, zejména prostřednictvím obchodních a průmyslových komor;

57. vítá všeobecnou diskuzi na téma zvýšení podílu žen ve vedoucích pozicích v průmyslu a vyzývá k tomu, aby podniky zavedly pro tento podíl dobrovolnou kvótu, která by vycházela z poměru mužů a žen na pracovišti;

58. vyzývá, aby byly na vnitrostátní i evropské úrovni učiněny kroky s cílem podporovat podnikání žen formou vytváření struktur poskytujících odborné školení a poradenství v pracovněprávní a právní oblasti a usnadněním přístupu k veřejnému a soukromému financování;

59. vybízí k pravidelným výměnám informací a zkušeností mezi zúčastněnými stranami na podporu rovnosti žen a mužů, s cílem realizovat v celé společnosti osvědčené postupy, a to na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni a jak v soukromém, tak ve veřejném sektoru;

60. vybízí členské státy a Evropskou komisi, aby věnovaly zvláštní pozornost zranitelným skupinám žen, jako jsou zdravotně postižené či starší ženy, přistěhovalkyně, lesbické, bisexuální a transsexuální ženy nebo příslušnice menšin a ženy s nízkou kvalifikací nebo bez kvalifikace, které pečují o závislé osoby, neboť se jedná o skupiny, které vyžadují speciálně uzpůsobená opatření; vyzývá Komisi k zajištění kontinuity v tom smyslu, aby Evropský rok dobrovolnictví 2011 rovněž podporoval rovnost mužů a žen;

61. vyzývá Komisi, aby podporovala členské státy při zlepšování profesních perspektiv znevýhodněných žen, např. přistěhovalkyň, příslušnic etnických menšin, žen s postižením a matek samoživitelek, a tak zvýšila jejich šanci na ekonomicky soběstačný život tím, že se zlepší jejich přístup ke vzdělání a k odborné přípravě; upozorňuje na mnohostrannou diskriminaci, jíž jsou vystaveny přistěhovalkyně na základě pohlaví, etnické příslušnosti, rasy a často i věku;

62. vyzývá vnitrostátní, regionální a místní orgány, které odpovídají za problematiku rovnosti žen a mužů, aby přijaly integrované přístupy ke zlepšení své reakce na případy vícenásobné diskriminace a na jejich řešení; zdůrazňuje také, že tyto orgány by měly nabízet soudcům, porotám a řadovým zaměstnancům školení, aby dokázali případy vícenásobné diskriminace rozpoznat, předcházet jim a uměli je řešit;

63. připomíná, že zdravotně postižené ženy jsou ve společenském, kulturním, politickém a pracovním životě často diskriminovány; vybízí Komisi a členské státy, aby ke zlepšení jejich situace předložily konkrétní návrhy;

64. vyzývá Komisi a členské státy, aby při realizaci evropské strategie pro začlenění Romů věnovaly maximální pozornost romským ženám;

65. konstatuje, že transsexuálové jsou nadále velmi marginalizovanou a viktimizovanou skupinou, která se ve značné míře potýká se stigmatizací, vyloučením a násilím, jak je uvedeno ve zprávě Agentury pro základní práva; důrazně vybízí Komisi a členské státy, aby se řídily doporučeními této agentury a poskytovaly důraznější a jednoznačnější ochranu před diskriminací na základě genderové identity;

66. přimlouvá se za to, aby ženy a muži měli přístup k náležitým informacím a pomoci v souvislosti s reprodukčním zdravím, a zdůrazňuje, že ženy by měly mít v této oblasti stejná práva a příležitosti na přístup ke službám jako muži; upozorňuje, že ženy musí samy rozhodovat o svých sexuálních a reprodukčních právech, a to zejména prostřednictvím snadného přístupu k antikoncepci a umělému přerušení těhotenství; vyzývá členské státy a Komisi, aby přijaly opatření a kroky s cílem zvýšit informovanost mužů o jejich povinnostech v otázkách sexuality a reprodukce;

67. připomíná, že velkou překážku při prosazování rovnosti žen a mužů představuje násilí proti ženám; vyzývá Komisi, aby zahájila práci na návrhu souhrnné směrnice o opatřeních pro prevenci a potírání všech forem násilí páchaného na ženách, ať už jde o násilí fyzické, sexuální nebo psychické, a zejména pak obchodování se ženami;

68. vyjadřuje potěšení nad úsilím, jež bylo vynaloženo na úrovni EU i členských států v rámci boje proti násilí páchanému na ženách, avšak zdůrazňuje, že tento jev stále zůstává velkým nevyřešeným problémem, a naléhavě žádá členské státy, aby přijaly opatření s cílem zajistit přístup k podpůrným službám zaměřeným na prevenci násilí páchaného na základě pohlaví a na ochranu žen před tímto násilím, a to bez ohledu na jejich právní postavení, rasu, věk, sexuální orientaci, etnický původ nebo vyznání; vítá opětovné zahájení debaty o těchto druzích násilí, zejména vytvoření evropského ochranného příkazu a směrnici o boji proti obchodování s lidmi; vybízí následná předsednictví EU, aby dosáhla dalšího pokroku; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby Rada a Komise přijaly dohodu, jíž bylo ohledně evropského ochranného příkazu dosaženo v Evropském parlamentu, aby mohla směrnice vstoupit v platnost co nejrychleji;

69. znovu vyzývá Komisi, aby v průběhu příštích čtyř let vyhlásila Evropský rok boje proti násilí páchanému na ženách; upozorňuje v této souvislosti, že taková akce přispěje k rozšíření povědomí u evropských občanů a podnítí vlády k boji proti násilí páchanému na ženách;

70. zdůrazňuje, že je třeba provést rozsáhlý průzkum, který obsáhne všechny země EU a za použití jednotné metodiky stanoví skutečný rozsah tohoto problému; upozorňuje na významnou práci, kterou v této oblasti odvede Evropské středisko pro sledování násilí páchaného na základě pohlaví, jež poskytne vysoce kvalitní statistiku na podporu politických opatření zaměřených na boj proti této metle společnosti;

71. vyzývá členské státy, aby zajistily lepší odbornou přípravu příslušníků policie a pracovníků v justiční a sociální oblasti a spolupráci mezi těmito útvary a uzpůsobily svůj aparát, pokud jde o všechny případy násilí proti ženám, včetně závažných a výjimečných aktů fyzického a psychického násilí, např. polití kyselinou;

72. zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy a regionální i místní orgány učinily kroky s cílem napomoci znovuzačleňování žen, jež se staly oběťmi násilí páchaného na základě pohlaví, na trh práce, a to za použití takových nástrojů, jakými jsou ESF nebo program PROGRESS;

73. upozorňuje, že je nutno zdokonalit systémy, které pomáhají ženským organizacím a občanské společnosti obecně zapojovat se do procesů začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a spolupracovat v jejich rámci;

74. zdůrazňuje, že hledisko rovnosti žen a mužů a boj proti násilí páchanému na základě pohlaví je třeba začleňovat do vnější politiky Evropské unie a do její politiky rozvojové spolupráce;

75. vyzývá Evropskou komisi, aby podněcovala členské státy k prosazování takového obrazu ženy – ve sdělovacích prostředcích obecně a v propagačních materiálech zejména –, který respektuje její důstojnost, odlišnou roli a identitu;

76. vyzývá Komisi a rozpočtový orgán, aby při sestavování rozpočtů a nového víceletého finančního rámce EU zohlednily rozpočtová kritéria rovnosti pohlaví; vyzývá členské státy, aby se při sestavování vlastních veřejných rozpočtů řídily tímto příkladem;

77. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi a vládám členských států.

[1] Dokument č. 5731/10 Rady Evropské unie ze dne 3. března 2010.
[2] Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.
[3] Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.
[4] Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37.
[5] Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.
[6] Úř. věst. L 180, 15.7.2010, s. 1–6.
[7] Úř. věst. L 68, 18.3.2010, s. 13–20.
[8] P6_TA(2009)0371.
[9] P7_TA(2010)0021.
[10] P7_TA(2010)0231.
[11] P7_TA(2010)0232.
[12] Úř. věst. C 301E, 13.12.2007, s. 56.
[13] Úř. věst. C 295E, 4.12.2009, s. 35.
[14] Úř. věst. C 16E, 22.1.2010, s. 21.
[15] P7_TA(2010)0484.

Finanční, hospodářská a sociální krize, kterou v současné době zažíváme, má velmi nepříznivé dopady na míru nezaměstnanosti, životní podmínky našich spoluobčanů a na společnost obecně. Ženy tato krize hluboce zasáhla. Platí to obecně o jejich pracovních podmínkách, přístupu k zaměstnání a místě ve společnosti a konkrétně o rovnosti mužů a žen. Evropská komise ve své výroční zprávě 2010 správně upozornila na problémy, jež nás v souvislosti s rovností mužů a žen po skončení této krize čekají.

Zpravodajka by ve své zprávě ráda zdůraznila, že je nutné se zaměřit na reálné důsledky, které z krize pro ženy plynou. První důsledek souvisí se zaměstnaností žen. Ženy byly v průměru dotčeny později než muži, a to proto, že více pracují v sektorech, které déle odolávaly dopadům krize (zdravotnictví, vzdělávání, sociální péče atd.). Existuje však nebezpečí, že tyto sektory budou krizí dotčeny trvaleji, což by mohlo vést k tomu, že ženy budou vystaveny dlouhodobé nejistotě více než muži. Pokud se tedy jedná o výši příjmů, pracovní podmínky a přijímání do zaměstnání či přístup k zaměstnání, byly ženy vážně dotčeny, a pokud nebudou rychle přijata konkrétní opatření, hrozí, že se jejich situace bude dále zhoršovat. Ženy, které pracují na částečný úvazek a mají smlouvu na dobu určitou s mnohdy nedostatečným platem, jsou na trhu práce velmi znevýhodněny. Rovnost mužů a žen, pokud jde o zaměstnání, už nesmí být jen něčím, k čemu se blížíme, nýbrž musí se stát skutečností. Proto se zdá být důležité, aby vlády členských států a Evropská komise dbaly na to, aby zůstaly zachovány politiky na podporu rovnosti mužů a žen a aby nedošlo ke snížení rozpočtů, které jsou na ně vyčleněny.

Krizi je ovšem třeba neposuzovat pouze negativně. Je třeba, aby k ní vlády přistupovaly jako k příležitosti k položení správných otázek a k novému pohledu na své politiky. Krize nám musí umožnit přezkoumat roli mužů a žen v naší společnosti; k tomu dojde zejména kompletním začleněním rovnosti žen a mužů do všech politik. Ideálu rovnosti by se mělo dosáhnout konkrétními a trvalými opatřeními, zvláště v oblasti výchovy. Aby se zabránilo přetrvávání sexistických stereotypů, musí si děti osvojit zásadu rovnosti pohlaví již v útlém věku. Ať už probíhají prostřednictvím nepřetržitého poskytování informací, osvětových kampaní nebo zaměřením chlapců a dívek na jiná povolání, než jsou ta tradičně vyhrazená mužům a ženám, výchova a vzdělávání jsou základem rovnosti.

Zpravodajka by rovněž chtěla zdůraznit význam působení žen v rozhodovacích kruzích, tradičně vyhrazených mužům. Ať už se jedná o správní rady velkých společností kótovaných na burze nebo o zastoupení v politice, ženy musí mít přístup na pozice odpovídající jejich schopnostem. I když jsou totiž ženy často kvalifikovanější než muži, stále nemají vždy přístup na odpovědné pozice, což vytváří nesoulad mezi dosaženou úrovní vzdělání a postavením.

Dále je důležité zmínit dimenzi vztahu mužů a žen v rámci boje proti chudobě. Rok 2010 je Evropským rokem boje proti chudobě, takže je nutné věnovat zvláštní pozornost nejzranitelnějším ženám. Bez ohledu na to, zda je jejich zranitelnost důsledkem zdravotního postižení, statusu přistěhovalce nebo jejich příslušnosti k menšině, je třeba přijmout konkrétní opatření, která zabrání tomu, aby uvízly v obtížné situaci, a podpoří jejich sociální začlenění. Zpravodajka v této souvislosti připomíná, že Evropská komise by měla věnovat značnou část evropské strategie pro začlenění Romů otázce začlenění romských žen.

Podporovat rovnost je také možné bojem proti násilí páchanému na ženách. Zde je třeba konstatovat, že jakékoli násilí – fyzické, psychické i sexuální – v jakémkoli stupni závažnosti musí být odsouzeno a musí se proti němu bojovat. K boji proti násilí páchanému na základě pohlaví je třeba zahájit osvětové kampaně a vychovávat děti a mladé lidi, pokud jde o nebezpečí s tímto násilím spojená. K odsouzení násilí páchaného na základě pohlaví je třeba právně definovat násilné činy založené na pohlaví a stanovit za tyto činy odpovídající sankce. Např. polití kyselinou je násilným činem, k němuž v některých členských státech naneštěstí stále ještě dochází. Stále ještě se v naší společnosti s některými druhy násilí páchaného na ženách pojí tabu. O těchto násilných aktech není k dispozici dostatek informací, což vede k bagatelizování závažných fyzických a psychických následků, které způsobily.

pro Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

Rovnost žen a mužů v Evropské unii
(2010/2138(INI))

Navrhovatelka: Nadja Hirsch

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. poukazuje na to, že v zemích, kde se podařilo zajistit rovné zacházení s muži a ženami na trhu práce, má tento stav pozitivní vliv na hospodářský a sociální rozvoj země, a proto nelze politiku rovnosti žen a mužů opouštět v krizové době, a dále poukazuje na to, že se však bez ohledu na proklamovanou vůli členských států a Komise dosud nepodařilo důsledně vytvářet rovné podmínky; konstatuje, že recese vedla ke zhoršení tendence z posledního desetiletí, která spočívá v tom, že ženy jsou v mnohem větším počtu než muži ohrožovány chudobou, ztrátou pracovního místa a nejistým zaměstnáním, což prohlubuje feminizaci chudoby v EU;

2. vyzývá Komisi, aby aktualizovala ukazatele pro rovnost žen a mužů a rozšířila je na oblast rodinného stavu a používala je k pravidelnému přezkoumávání nerovností mezi ženami a muži;

3. zdůrazňuje, že nové formy organizace práce musí vycházet z důkladného zvážení forem práce, střídání pracovní doby a volného času, aby bylo zajištěno rozdělení rodinných a pracovních povinností mezi jednotlivé členy rodiny;

4. zdůrazňuje, že cílem Lisabonské strategie je začlenění 60 % práceschopných žen na trh práce, zatímco pro řešení demografických problémů je třeba podporovat zvýšení porodnosti, které by umožnilo čelit budoucím výzvám;

5. vítá skutečnost, že Komise přijala dne 21. září 2010 sdělení o strategii pro rovnoprávnost žen a mužů v období 2010–2015;

6. zdůrazňuje, že rodina je základem naší společnosti a je neoddělitelně spojena s předáváním hodnot a se spoluprací v duchu solidarity; zdůrazňuje, že zavedení pohyblivé pracovní doby a podpora možností práce z domova a také rozšíření péče o děti a profesionalizace domácí péče o starší osoby znamená významný krok k umožnění souladu pracovního a rodinného života a k podpoře rovné účasti žen a mužů na trhu práce, ve vzdělávání a odborné přípravě; vyjadřuje politování nad nedostatkem přiměřených systémů dovolené, systémů rodičovské dovolené a flexibilních pracovních úvazků pro oba rodiče, což často brání ženám, aby se aktivně zapojily do trhu práce nebo aby pracovaly na plný úvazek; domnívá se, že to také vyžaduje změnu podnikových kultur s ohledem na jmenování žen do vedoucích pozic a na jejich zaměstnávání; vyzývá proto Radu, Komisi a členské státy, aby zabránily škrtům v dávkách nebo sociálních službách v oblasti péče o děti a péče o starší a zranitelné osoby z důvodu hospodářské a finanční krize;

7. zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise a členské státy prosazovaly, podporovaly a posilovaly úlohu žen v sociální ekonomice s ohledem na vysokou úroveň zaměstnanosti žen v tomto odvětví a na význam služeb, které poskytuje na podporu spravedlivé rovnováhy pracovního a soukromého života;

8. zdůrazňuje, že přítomnost žen na trhu práce je pozitivní z hlediska hospodářského růstu; konstatuje, že podle statistiky OECD ženský komponent přispěl v letech 1995 až 2008 ke čtvrtině ročního růstu;

9. zdůrazňuje, že v případě ztráty zaměstnání existuje u žen vyšší riziko, že nebudou znovu zaměstnány;

10. domnívá se, že na základě demografické změny je nezbytné využít potenciál žen a zvýšit jejich zaměstnanost s cílem dosáhnout míry zaměstnanosti 75 % u žen a mužů ve věku od 20 a 64 let, jak stanoví strategie EU 2020; domnívá se zároveň, že by lidé měli mít svobodnou volbu, zda mít děti, a že spravedlivá rovnováha pracovního a soukromého života je základní podmínkou podpory účasti žen na trhu práce;

11. zdůrazňuje, že jak u mužů, tak i u žen je míra zaměstnanosti nižší ve venkovských oblastech, a proto jsou obyvatelé těchto venkovských oblastí silně znevýhodněni v důsledku nedostatečného počtu kvalitních pracovních míst; kromě toho značný počet žen není zahrnut do údajů o oficiálním trhu práce, a nejsou tudíž registrovány jako nezaměstnané, proto musí čelit finančním a právním problémům, pokud jde o mateřská práva, placené volno z důvodu nemoci a získání nároku na důchod;

12. zdůrazňuje, že současná hospodářská krize měla nepříznivý dopad na pracující; konstatuje, že ačkoli úroveň vzdělání žen v posledních letech výrazně stoupla a počet absolventek vysokých škol je dnes vyšší než počet absolventů, mnoho žen je stále nuceno k tomu, aby přijímaly druhořadá a špatně placená místa;

13. vítá skutečnost, že v mnoha případech ženy dosahují lepších konečných výsledků než muži ve škole i na vysokých školách a v odborné přípravě; lituje však, že to nezlepšuje jejich postavení na trhu práce, zejména pokud jde o snižování počtu nejistých zaměstnání, odstraňování rozdílů v odměňování a v získávání vedoucích míst, z čehož plyne vyšší riziko nezaměstnanosti a chudoby; upozorňuje, že ženy v EU stále vydělávají v průměru o 15 % méně než muži (nebo až o 25 % méně v soukromém sektoru);

14. zdůrazňuje, že realizace potenciálu pracujících žen je také v souladu s cílem strategie EU 2020, jímž je snížení chudoby, a že dostupnost zaměstnání je klíčovým faktorem v úsilí o boj proti chudobě;

15. vyjadřuje politování nad tím, že nebyla zavedena závazná opatření k odstranění přetrvávajících mzdových rozdílů mezi muži a ženami; zdůrazňuje potřebu naléhavě jednat za účelem zlepšení situace žen v nejistých pracovních podmínkách, zejména přistěhovalkyň a příslušnic etnických menšin, které jsou v souvislosti s hospodářskou a sociální krizí ještě více ohroženy; zdůrazňuje, že je třeba dále působit směrem ke snížení nerovností mezi ženami a muži ve veřejném zdravotnictví, k němuž musí být zajištěn rovný přístup;

16. zdůrazňuje, že je větší pravděpodobnost, že ženy budou na trhu práce znevýhodňovány oproti mužům, protože u žen je podíl nejistých zaměstnání a nedobrovolné práce na částečný pracovní úvazek vyšší a přetrvávají velké rozdíly ve výši mezd v jejich neprospěch;

17. konstatuje, že práce na částečný úvazek může mít negativní dopad na jednotlivce, např. vést k omezení možností kariérního postupu a k chudobě ve stáří, anebo může s ohledem na nižší příjmy naopak v případě nemoci nebo nezaměstnanosti vyžadovat zvýšenou potřebu státní podpory za účelem dosažení úrovně existenčního minima;

18. vyzývá členské státy, aby zvýšily své úsilí s cílem předcházet segregaci na trhu práce na základě pohlaví a působit proti jevu, kdy jsou ženy často zastoupeny v hůře placených povoláních, tím, že u děvčat a chlapců již ve škole vzbudí zájem o celé spektrum možných profesních činností a zlepší možnosti odborného vzdělávání žen, aby byly připraveny přizpůsobovat se změnám na pracovním trhu během svého profesního života; vyjadřuje své hluboké znepokojení nad nerovnými podmínkami, v nichž po více než půl století, kdy smlouvy Společenství zahrnuly zásadu rovného odměňování za stejnou práci, je žena-občanka v EU nucena pracovat v průměru 418 kalendářních dnů, aby vydělala tolik, kolik muž vydělá za jeden kalendářní rok;

19. žádá členské státy, aby s podporou Komise a prostřednictvím rozvoje svých stávajících opatření zajistily, aby ženy s ohledem na přechod na udržitelné hospodářství, které klade důraz na MSP, využívaly odborného vzdělávání v rámci celoživotního učení, čímž by se podpořila zaměstnatelnost pracujících žen;

20. zdůrazňuje, že nadprůměrný počet žen pracuje v nejistých zaměstnáních, pracuje nedobrovolně na částečný úvazek a vyskytuje se mezi osobami trpícími chudobou; žádá proto členské státy, aby opatření pro dosažení cílů strategie Evropa 2020 s ohledem na chudobu a sociální začlenění zaměřily na ženy, a to v závislosti na jejich podílu mezi osobami postiženými chudobou;

21. vyzývá členské státy, aby podporovaly zaměstnanost znevýhodněné skupiny těhotných žen nebo matek, které vykonávají domácí práce samy, a aby pro tuto skupinu usilovaly o důstojná a trvalá pracovní místa, která jim umožní sladit rodinný a profesní život;

22. upozorňuje Komisi a členské státy, že je nutné schválit pozitivní opatření ve prospěch žen a mužů, zejména s cílem ulehčit jim návrat do zaměstnání poté, co se věnovali určitý čas rodině (výchově dětí nebo péči o nemocného či zdravotně postiženého rodinného příslušníka), a to na základě podpory opatření zaměřených na (znovu)začlenění na trh práce s cílem znovu získat finanční nezávislost;

23. vyzývá Komisi, aby podporovala členské státy při zlepšování profesních perspektiv znevýhodněných žen, např. přistěhovalkyň, příslušnic etnických menšin, žen s postižením a matek samoživitelek, a tak zvýšila jejich šanci na život bez finanční závislosti tím, že se zlepší jejich přístup ke vzdělání a k odborné přípravě; upozorňuje na mnohostrannou diskriminaci, jíž jsou vystaveny přistěhovalkyně na základě pohlaví, etnické příslušnosti, rasy a často i věku;

24. domnívá se, že ženy jakožto skupina obyvatel jsou zranitelné vůči chudobě, a to z důvodu nezaměstnanosti, špatného rozdělení rodinných povinností, nejistého a špatně placeného zaměstnání, platové diskriminace a nižších důchodů;

25. zdůrazňuje, že rovnost žen a mužů není pouze otázkou rozdílnosti a sociální spravedlnosti, nýbrž je rovněž předpokladem pro dosažení cílů týkajících se udržitelného růstu, zaměstnanosti, konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti, jak je stanoveno ve strategii EU 2020; vyzývá proto Komisi, aby důrazněji prosazovala rovnost žen a mužů ve všech částech strategie EU 2020 a aby zvláště vzala v úvahu specifika žen a mužů a vypracovala zvláštní opatření a cíle týkající se rovnosti žen a mužů u všech opatření zaměřených na zdokonalení evropské strategie zaměstnanosti;

26. domnívá se, že riziku extrémní chudoby jsou více vystaveny ženy než muži;

27. považuje za nutné udělit prioritu vymýcení chudoby prostřednictvím přezkumu makroekonomických, měnových a sociálních politik a politik zaměstnanosti, které jsou příčinou chudoby, s cílem zajistit ekonomickou a sociální spravedlnost pro ženy; považuje za nutné přehodnotit metody používané pro určení míry chudoby a rozvíjet strategie, jež by podporovaly spravedlivé dělení příjmů a zaručovaly by minimální příjmy, důstojné mzdy a důchody, vytvářely více kvalitních pracovních míst pro ženy se všemi právy, zajišťovaly pro ženy a dívky přístup ke kvalitním veřejným službám, zlepšovaly sociální ochranu a příslušné služby v blízkém okolí, zejména jesle, družiny a mateřské školy, denní centra, komunitní střediska volného času a podpůrné služby pro rodiny;

28. trvá na tom, že je bezodkladně nutné zavést opatření zaměřená na boj proti mzdové diskriminaci, buď úpravou platné směrnice, nebo vypracováním uzpůsobených plánů pro jednotlivá odvětví s přesnými cíli, které by mohly zahrnout snížení rozdílu v odměňování do roku 2020 o 0,5 %, jejichž cílem by bylo ukončit přímou i nepřímou diskriminaci, příp. prostřednictvím podpory kolektivních smluv, školení poradců pro otázky rovnosti mezi muži a ženami, řešení otázky nerovného podílu neplacené práce mezi ženami a muži a vypracování plánů pro rovné postavení mužů a žen v podnicích a na dalších pracovištích; zastává názor, že transparentnost při určování mezd a platů by měla být obvyklou praxí, která by vedla k posílení vyjednávací pozice zaměstnaných žen;

29. je přesvědčen, že úspěšná integrace předpokládá identifikaci, rovnoprávnou účast a odpovědnost a že integrace lze dosáhnout, pouze pokud jsou přistěhovalci ochotni přizpůsobit se a místní obyvatelé ochotni tyto lidi přijmout; z tohoto důvodu se vyslovuje proti jakékoli formě nuceného sňatku;

30. vyzývá Komisi, aby podpořila dialog sociálních partnerů, jehož cílem je zabývat se problematikou transparentnosti odměňování, práce na částečný úvazek, smluv na dobu určitou v případě žen a zároveň podpořit účast žen v „zelených“ a inovativních odvětvích;

31. žádá, aby byla v členských státech přezkoumána daň z příjmu, aby se zjistilo, do jaké míry odrazují daňové pobídky ženy od toho, aby přijaly práci na plný úvazek, což má za následek, že klasický rodinný model funguje i nadále na úkor žen;

32. zdůrazňuje, že v členských státech by měly být zavedeny plány pro podniky nebo jednotlivá odvětví upravované zákonem a zaměřené proti diskriminaci na základě pohlaví v zaměstnání, jež by měly být iniciovány a kontrolovány sociálními partnery; podporuje zavedení kvót pro rovnost pohlaví ve vedoucích pozicích a v dozorčích orgánech podniků;

33. zdůrazňuje význam jednání a kolektivního vyjednávání v boji proti diskriminaci vůči ženám, zejména pokud jde o přístup k zaměstnání, platy, pracovní podmínky, pracovní postup a odbornou přípravu;

34. vyjadřuje politování nad nízkým zastoupením žen na úrovni rozhodování jak v podnikání, tak v demokratickém procesu; trvá na tom, že ke zvýšení počtu žen, které by byly členkami správních rad společností a místních, regionálních, vnitrostátních a evropských veřejných institucí, jsou nutná ambicióznější opatření;

35. vítá všeobecnou diskuzi na téma zvýšení podílu žen ve vedoucích pozicích v průmyslu a vyzývá k tomu, aby podniky zavedly pro tento podíl dobrovolnou kvótu, která by vycházela z poměru mužů a žen na pracovišti;

36. vyzývá Komisi a rozpočtový orgán, aby při sestavování rozpočtů a nového víceletého finančního rámce EU zohlednily rozpočtová kritéria rovnosti pohlaví; vybízí členské státy, aby se při sestavování vnitrostátních veřejných rozpočtů řídily tímto příkladem.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

Členové přítomní při konečném hlasování

Regina Bastos, Edit Bauer, Jean-Luc Bennahmias, Pervenche Berès, Philippe Boulland, Alejandro Cercas, Ole Christensen, Marije Cornelissen, Tadeusz Cymański, Frédéric Daerden, Karima Delli, Proinsias De Rossa, Frank Engel, Sari Essayah, Richard Falbr, Ilda Figueiredo, Nadja Hirsch, Stephen Hughes, Danuta Jazłowiecka, Martin Kastler, Ádám Kósa, Jean Lambert, Veronica Lope Fontagné, Olle Ludvigsson, Elizabeth Lynne, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Csaba Őry, Siiri Oviir, Rovana Plumb, Konstantinos Poupakis, Licia Ronzulli, Elisabeth Schroedter, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Jutta Steinruck, Traian Ungureanu

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Raffaele Baldassarre, Kinga Göncz, Richard Howitt, Jan Kozłowski, Gesine Meissner, Cecilia Wikström

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Claudio Morganti

Právní upozornění - Ochrana soukromí