ZPRÁVA o vztazích Evropské unie s Radou pro spolupráci v Perském zálivu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (*) (26. 1. 2011)

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (14. 1. 2011)

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

10. 3. 2011 - (2010/2233(INI))

Výbor pro zahraniční věci
Zpravodaj: Dominique Baudis
Navrhovatel stanoviska (*):
Mário David, Výbor pro mezinárodní obchod
(*) Postup s přidruženým výborem – článek 50 jednacího řádu

Postup : 2010/2233(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A7-0042/2011

Předložené texty :

A7-0042/2011

Rozpravy :

PV 23/03/2011 - 24
CRE 23/03/2011 - 24

Hlasování :

PV 24/03/2011 - 6.6
CRE 24/03/2011 - 6.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2011)0109

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (*)
STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

o vztazích Evropské unie s Radou pro spolupráci v Perském zálivu

(2010/2233(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na dohodu o spolupráci ze dne 25. února 1989 mezi Evropskou unií a Radou pro spolupráci v Perském zálivu (GCC),

– s ohledem na své usnesení ze dne 24. dubna 2008 o dohodě o volném obchodu mezi ES a Radou pro spolupráci v Perském zálivu[1],

– s ohledem na své usnesení ze dne 13. července 1990 o významu dohody o volném obchodu, která má být uzavřena mezi EHS a Radou pro spolupráci v Perském zálivu,

– s ohledem na zprávu o provádění Evropské bezpečnostní strategie: zajišťování bezpečnosti v měnícím se světě, kterou schválila Rada v prosinci 2008,

– s ohledem na strategické partnerství Evropské unie se Středomořím a se Středním Východem, kterou schválila Rada v červnu 2004,

– s ohledem na společné komuniké z 20. zasedání Rady ministrů, které se uskutečnilo dne 14. června 2010 v Lucemburku,

– s ohledem na svou zprávu ze dne 10. května 2010 o Unii pro Středomoří,

– s ohledem na společné komuniké z 19. zasedání Rady ministrů, které se uskutečnilo dne 29. dubna 2009 v Maskatu,

– s ohledem na společný akční program (2010–2013) pro provádění dohody o spolupráci EU-GCC z roku 1988,

– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o posílení spolupráce se třetími zeměmi v oblasti vyššího vzdělávání (KOM(2001)0385,

– s ohledem na své usnesení o reformách v arabském světě: jaká má být strategie Evropské unie?[2].

– s ohledem na dohodu o hospodářské spolupráci mezi zeměmi GCC přijatou dne 31. prosince 2001 v Maskatu v Sultanátu Omán a prohlášení GCC z Dohá o zahájení celní unie určené Radě pro spolupráci arabských států v Perském zálivu ze dne 21. prosince 2002,

– s ohledem na články 207 a 218 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle nichž musí Rada před uzavřením jakékoli mezinárodní dohody, která zahrnuje oblasti, na něž se vztahuje řádný legislativní postup, požádat o souhlas Parlament,

– s ohledem na výroční zprávy Evropského parlamentu o dodržování lidských práv,

– s ohledem na deklaraci Valného shromáždění OSN z roku 1998 o právu jednotlivců, skupin a orgánů společnosti na prosazování a ochranu všeobecně uznávaných lidských práv a základních svobod a o jejich odpovědnosti za ně (známou též pod názvem „deklarace o zastáncích lidských práv“),

– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0042/2011),

A. vzhledem k tomu, že oblast Perského zálivu se dnes jeví jako nový pól světové ekonomiky tvořený státy GCC; konstatuje, že Unie je druhým největším obchodním partnerem GCC a že GCC je pro Unii pátým největším vývozním trhem,

B. vzhledem k tomu, že geopolitická situace Perského zálivu v sobě soustřeďuje bezpečnostní rizika globálního i regionálního významu (mírový proces na Blízkém východě, íránský jaderný program, stabilizace Iráku, Jemenu a Dárfúru, terorismus a pirátství) a že až dosud zůstává GCC jedinou stabilní regionální organizací založenou na multilateralismu a spolupráci,

C. vzhledem k tomu, že více než třetinu státních investičních fondů drží státy GCC a že tyto fondy přispěly k záchraně světového a evropského finančního systému v reakci na krizi,

D. vzhledem k tomu, že Perský záliv má pro Unii klíčový význam a že v multipolárním a provázaném světě může být taková spolupráce odpovědí na politické a bezpečnostní výzvy,

E. vzhledem k tomu, že proces liberalizace a diverzifikace ekonomických struktur zahájený v některých členských státech GCC přináší nové vnitřní politické dynamiky (ústavní reformy, účast na politickém životě, posílení institucí) a sociální dynamiky (vznik sdružování, organizace zaměstnavatelů, přístup žen k odpovědnějším pracovním místům), které je třeba povzbudit a podpořit,

F. vzhledem k tomu, že životní a pracovní podmínky migrujících pracovníků jsou nejisté a nepřijatelné, zejména u žen pracujících jako pomocnice v domácnosti, a to navzdory ústřední úloze, kterou mají v různých odvětvích hospodářské činnosti členských států GCC, a skutečnosti, že tvoří 40 % obyvatelstva GCC a že představují přibližně 80 % obyvatelstva některých emirátů,

G. vzhledem k tomu, že všech šest členských států je dědičnými monarchiemi s omezenou politickou reprezentací, zejména pokud jde o ženy, a ve většině případů bez voleného parlamentu,

H. vzhledem k tomu, že význam investic a společné problémy států GCC v jižním sousedství Evropské unie vytvářejí synergie spolupráce mezi Evropou, Středomořskou oblastí a Perským zálivem,

I. vzhledem k tomu, že nová geoekonomická orientace států GCC na Asii, která vyplývá ze zvýšené poptávky po ropných palivech na asijských trzích (Čína, Indie, Singapur, Japonsko, Filipíny a Jižní Korea), vede v současnosti k diverzifikaci obchodních a ekonomických vztahů, jež se upevňuje dohodami o volném obchodu a rozvíjením politického dialogu,

J. vzhledem ke klíčové úloze států GCC na světové scéně, která je vede ke sdílení společných zájmů s Evropskou unií, pokud jde o mezinárodní stabilitu a celosvětovou správu ekonomických záležitostí,

K. vzhledem k rostoucímu vlivu států GCC v arabsko-muslimském světě a k významné úloze, kterou mohou tyto státy mít v mezikulturním dialogu,

L. vzhledem k tomu, že jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a GCC, která byla zahájena před 20 lety, jsou v současnosti nejstaršími dosud neuzavřenými obchodními jednáními, která Evropská unie zahájila,

M. vzhledem k tomu, že je nutné, aby Unie zaujala jasný postoj a přijala trvalý závazek v Perském zálivu, což jí umožní více se zviditelnit a zajistit svou strategickou přítomnost v této oblasti,

N. vzhledem k tomu, že zařazení politických ustanovení, zejména ustanovení týkající se dodržování lidských práv, jsou nedílnou součástí jakékoliv obchodní dohody uzavřené mezi Unií a třetí stranou,

O. vzhledem k omezené přítomnosti Unie v regionu a vnímání Evropy nejčastěji směšované s několika členskými státy s nejrozvinutějšími a dlouholetými vztahy,

P. vzhledem k tomu, že Evropská unie má zkušenosti v oblasti posilování institucionálních kapacit, vzdělávání a výzkumu, rozvíjení obnovitelných energií a životního prostředí, technické podpory a regulační podpory a politického a diplomatického dialogu o otázkách stabilního sousedství a světové bezpečnosti,

1. připomíná, že uzavření dohody o volném obchodu mezi EU a GCC zůstává prioritou a že případný neúspěch by nebyl v zájmu ani jedné ze stran; zdůrazňuje, že uzavření této dohody bude představovat uznání vzájemné důvěryhodnosti obou uskupení, která se rozhodla pro multilateralismus a integraci;

2. domnívá se, že vzhledem k omezené přítomnosti Unie v oblasti Perského zálivu by nová integrovaná komunikační politika v rámci nových struktur zahraničních vztahů Unie měla přispívat k rozvíjení cíleného a účinného informování o Unii v zemích Perského zálivu;

3. domnívá se, že Evropská unie musí v tomto regionu rozvíjet strategii zaměřenou na posilování vztahů s GCC, na podporu procesu regionální integrace těchto států a na podněcování oboustranných vztahů se státy GCC;

4. vyzdvihuje skutečnost, že cílem je strategické partnerství s GCC a jeho členskými státy, jež bude odpovídat příslušné úloze obou seskupení na mezinárodní scéně; zdůrazňuje, že je proto důležité zavést pravidelné vrcholné schůzky na úrovni představitelů států a vlád, které by se konaly nezávisle na vývoji probíhajících jednání;

5. poukazuje rovněž na význam rovnocenného partnerství v rámci spolupráce a dialogu, které zohledňuje rozdíly mezi oběma stranami, a na možnost tuto spolupráci a tento dialog v různých oblastech rozšířit;

6. požaduje, aby v rámci Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) bylo vyčleněno více lidských prostředků na tento region a aby v něm byla otevřena nová diplomatická zastoupení EU v členských státech GCC, jež by tak přispívala k lepšímu zviditelnění, usnadnění politického dialogu a posílení účinnosti kroků Unie; naléhavě žádá, aby tyto prostředky pocházely především z přerozdělení v rámci ESVČ; žádá, aby členské státy EU, které mají v této oblasti svá diplomatická zastoupení, jednaly v souladu s politikou EU; zdůrazňuje, že diferencovaný dvoustranný přístup k členským státům GCC by měl zintenzívnit jejich spolupráci s EU a pouze doplnit a posílit multilaterální rámec; žádá proto Komisi a vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby posoudily vyhlídky takové dvoustranné spolupráce;

7. připomíná politický a sociální vývoj, k němuž došlo v posledních letech ve většině členských států GCC; vybízí všechny státy, aby pokračovaly ve svém úsilí, a vyzývá je, aby dále pokročily v prosazování lidských práv, boje proti veškeré diskriminaci, včetně diskriminace založené na pohlaví, sexuální orientaci nebo na náboženském vyznání; vyzývá členské státy GCC, aby zaručily a prosazovaly právo menšin, včetně náboženských menšin, rovnoprávnost mužů a žen, právo na práci, a to i pro migrující pracovníky, a také svobodu přesvědčení, svobodu projevu a názoru; vybízí ke stálému dialogu na tato témata mezi EU a GCC; vyzývá členské státy GCC, aby účinněji spolupracovaly s občanskou společností a napomáhaly vzniku místních struktur a sdružení; vyzývá zejména členské státy GCC, aby:

– přijaly opatření podporující přístup žen na trh práce a ke vzdělání a odstraňující jakoukoli formu diskriminace založené na pohlaví a další zvyková či právní ustanovení, včetně ustanovení týkajících se právního postavení jednotlivce,

– zrušily systém dohledu, který je povinný pro migrující pracovníky, tam, kde je dosud v platnosti, a pokračovaly dále v reformách pracovního práva s cílem zajistit pracovníkům, včetně migrujících pracovníků a pracovníků zaměstnaných v domácnostech, úplnou právní ochranu a sociální zabezpečení,

– postupovaly v součinnosti s Unií a s jejími členskými státy v zájmu prosazování úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) o právech pomocníků v domácnosti,

– bojovaly proti všem formám beztrestnosti, zaručily nezávislost soudního systému, zajistily právo na spravedlivý a rychlý soud a posilovaly úlohu pracovníků soudnictví;

– přijaly opatření s cílem zajistit, že veřejnost bude široce obeznámena se všemi normami v oblasti lidských práv a že tyto normy budou uplatňovány při přípravě služeb veřejného pořádku, právníků a příslušníků soudní moci;

8. vyzývá vlády států GCC, aby se společně a v duchu spolupráce zabývaly problémy lidských práv v tomto regionu, zejména pokud jde o rovnost žen a mužů, situaci osob bez státní příslušnosti („bidúnů“), omezení svobody projevu a shromažďování, včetně práva sdružovat se v odborových organizacích, a nutnost zajistit nezávislost soudního systému a právo na spravedlivý a rychlý soud; žádá, aby zamýšlené posílení politického dialogu s GCC zahrnoval i otázky lidských práv na technické a politické úrovni;

9. vyzývá státy GCC, aby upustily od svých výhrad k Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen a k Mezinárodní úmluvě o odstranění všech forem rasové diskriminace tam, kde si tyto výhrady dosud uchovávají, a všechny státy GCC, aby ratifikovaly opční protokoly k Úmluvě o právech dítěte a k Mezinárodní úmluvě o odstranění všech forem rasové diskriminace; rovněž zdůrazňuje význam ratifikace a provádění Úmluvy OSN o migrujících pracovnících a úmluv MOP č. 97 a 143;

10. povzbuzuje EU, aby společně s GCC posoudila a nalezla řešení, která by umožnila odstranit překážky plného a účinného výkonu základního práva na svobodu vyznání příslušníků náboženských menšin v této oblasti, a to jak v případě jednotlivců, tak společenství, v oblasti veřejné i soukromé;

11. zdůrazňuje význam mezikulturního a mezináboženského dialogu; připomíná, že Evropská unie a GCC vyjádřily společný závazek podporovat a chránit hodnoty tolerance, umírněnosti a spolužití;

12. vybízí vlády a existující parlamentní shromáždění GCC, aby neprodleně učinily kroky k bezpodmínečné ratifikaci Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a aby spolupracovaly s Komisí OSN pro lidská práva v rámci tematických mechanismů, a pozvaly její zástupce, zejména zvláštního zpravodaje OSN pro nezávislost soudců a právních zástupců, k návštěvě těchto míst;

13. připomíná, že se EU staví proti výkonu trestu smrti, a výzvu Parlamentu, aby bylo na výkon trestu smrti vyhlášeno celosvětové moratorium; vyjadřuje v tomto ohledu politování nad tím, že je trest smrti stále v platnosti ve všech členských státech GCC; vyzývá tyto státy, aby přijaly moratorium na trest smrti; vyzývá zejména ty státy, které používají takové metody, jako je poprava setnutím hlavy, kamenování, ukřižování, bičování a amputace, aby od těchto praktik upustily;

14. bere na vědomí společný tříletý akční program přijatý Radou ministrů dne 14. června 2010, který má posílit spolupráci v řadě strategických oblastí společného zájmu, také prostřednictvím vytvoření sítě propojující výzkumné pracovníky, akademické pracovníky a podnikatele; vyjadřuje však své politování nad tím, že v něm chybí část věnovaná otevřenému, pravidelnému a konstruktivnímu politickému dialogu;

15. domnívá se, že provádění tohoto společného akčního programu by mělo být doplněno přesným a podrobným finančním plánem a měli by jej řídit zaměstnanci zvlášť určení pro tento úkol jak v Bruselu, tak v členských státech GCC; zdůrazňuje, že je důležité zajistit zviditelnění tohoto programu a šíření podrobných a dostupných informací o něm příslušným správním orgánům a institucím; žádá, aby bylo po třech letech provedeno posouzení výsledků a aby v případě, že tyto výsledky budou uspokojivé, byla zvážena možnost zřídit agenturu pro spolupráci EU-GCC;

16. vyzývá Unii, aby více zaměřila svůj program spolupráce se státy GCC na organizace občanské společnosti a aby podporovala emancipaci žen a mladých lidí;

17. vyjadřuje své hluboké znepokojení nad tím, že se Perský záliv účastní závodů ve zbrojení; vyzývá Evropskou unii, aby se státy GCC zahájila strategický dialog o otázkách regionální bezpečnosti ve společném zájmu (mírový proces na Blízkém východě, íránský jaderný program, stabilizace Iráku, Jemenu a Dárfúru, terorismus a pirátství) a posléze aby přispěla k vybudování regionální bezpečnostní struktury na Blízkém východě v partnerství se státy Zálivu;

18. připomíná, že členské státy GCC mají významnou úlohu vzhledem ke svému vlivu v regionu; zdůrazňuje, že Unie a GCC mají společný zájem prosazovat mír a zájem o stabilitu na Blízkém východě, v severní Africe a Africkém rohu, ale i v ostatních částech světa; naléhavě vyzývá partnery, aby při zajišťování společného zájmu prohloubili spolupráci;

19. opět vyjadřuje svou podporu arabské mírové iniciativě inspirované jedním z členských států GCC, kterou schválily všechny státy Ligy arabských států a Organizace islámské konference; vyzývá státy GCC, aby pokračovaly ve svém úsilí o zprostředkování a o podporu izraelsko-palestinského mírového procesu; žádá, aby Unie a GCC zvýšily společně úsilí o to, aby jednání vedla k ukončení okupace palestinských území a aby nadále plně podporovaly takové řešení izraelsko-palestinského konfliktu, které bude založeno na existenci dvou států; zdůrazňuje společný zájem Unie a GCC postupovat společně při nastolení spravedlivého a trvalého míru v blízkovýchodním regionu; navrhuje v tomto kontextu pravidelnější dohodovací řízení mezi Kvartetem a výborem Ligy arabských států; připomíná, že Unie je hlavním poskytovatelem pomoci palestinskému lidu; oceňuje, že státy GCC podporují palestinské uprchlíky a přispívají Agentuře Organizace spojených národů pro pomoc a práci (UNRAWA); vyzývá členské státy GCC, aby více přispívaly k posilování palestinských institucí a k hospodářskému rozvoji v rámci vládního programu palestinské samosprávy a aby případně zvážily možnost vyplácet své finanční příspěvky prostřednictvím stávajících mezinárodních mechanismů pomoci;

20. vítá pokračování procesu integrace GCC (celní unie, společný trh a posléze jednotná měna); vybízí Komisi, aby navrhla sekretariátu GCC společné stanovení rámce pro spolupráci, aby se podělila o svoji zkušenost v oblasti upevňování institucí, administrativních kapacit, mechanismů pro regulaci a urovnávání sporů; zdůrazňuje, že tento přístup může přispět k zahájení procesu osvojování si těchto hodnot;

21. vítá rozhodnutí předsedů parlamentů členských států GCC, kteří se sešli dne 23. listopadu 2010 v Abú Dhabí, podněcovat sledování činností a rozhodnutí přijatých na úrovni výkonných orgánů GCC a každoroční pořádání konference parlamentních orgánů členských států GCC; vítá skutečnost, že v blízké budoucnosti má vzniknout meziparlamentní delegace pro vztahy s Evropským parlamentem; je přesvědčen, že prohloubená spolupráce na parlamentní úrovni bude významným přínosem pro budování strategického partnerství těchto dvou uskupení;

Obchodní vztahy

22. připomíná své usnesení ze dne 24. dubna 2008 o dohodě o volném obchodu mezi ES a GCC, které podpořilo 96 % poslanců EP; konstatuje, že otázky vznesené v rámci tohoto usnesení, jako je například potřeba vzájemného přístupu na trhy, účinná ochrana práv duševního vlastnictví, odstranění necelních překážek pro poskytování služeb, podpora udržitelného rozvoje a dodržování mezinárodních úmluv, jsou i nadále aktuální;

23. vyjadřuje hluboké politování nad tím, že jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a GCC (dohoda o volném obchodu mezi EU a „radou GCC“) byla opakovaně a s dlouhými prodlevami oddalována, a lituje skutečnosti, že se rada GCC rozhodla v roce 2008 tato jednání přerušit; je přesvědčen, že je nejvyšší čas tato jednání odblokovat, aby tak bylo možno nalézt konečné řešení a aby z něj společnosti a odvětví obchodu na obou stranách mohly získat maximální výhody;

24. vyjadřuje politování nad tím, že tato oblast byla přes svůj strategický význam z hlediska dodávek ropy, obchodních příležitostí a stability v regionu Unií opomíjena;

25. zdůrazňuje, že po dvaceti letech jednání nebyla dohoda o volném obchodu stále uzavřena; je si vědom, že některé státy GCC odmítají ustanovení o lidských právech a nelegální migraci;

26. domnívá se, že vzhledem ke strategickému významu tohoto regionu by se mělo na dohodu o volném obchodu pohlížet nejen jako na nástroj sloužící ke zvyšování prosperity prostřednictvím obchodu, ale také jako na prostředek upevňování geopolitické stability;

27. konstatuje, že rada GCC je v současnosti šestým největším exportním trhem Unie a že Unie je v současnosti hlavním obchodním partnerem rady GCC; konstatuje, že bez ohledu na již velmi intenzivní obchodní vztahy stále existuje prostor pro jejich prohloubení, a rovněž i prostor pro větší diverzifikaci výměn mezi oběma stranami, a to vzhledem k velikosti trhu Unie a úsilí ze strany států rady GCC o diverzifikaci jejich vývozu; konstatuje, že dohoda o volném obchodu by rovněž přinesla nové příležitost pro technickou spolupráci a pomoc; domnívá se, že uzavření dohody o volném obchodu mezi EU a radou GCC by přineslo velké posílení těsných vazeb a další diverzifikaci;

28. poukazuje na skutečnost, že vzhledem k tomu, že státy GCC směřují k hospodářské diverzifikaci, jež by měla snížit jejich závislost na ropě, zvýšení obchodu a investic v oblasti služeb by podpořilo rozvoj jejich hospodářství;

29. vítá skutečnost, že v průběhu posledních dvaceti let se intenzita obchodních vztahů mezi EU a GCC zvyšovala a že obchod mezi oběma stranami výrazně narostl, a to navzdory tomu, že nebyla uzavřena dohoda o volném obchodu; domnívá se proto, že tato skutečnost svědčí o tom, že by dohoda o volném obchodu tento přirozený růst jen dále posílila a že by pro něj vytvořila otevřenější, předvídatelnější a bezpečnější prostředí;

30. konstatuje, že podstatná část práce na dohodě o volném obchodu již byla odvedena, a domnívá se, že význam dohody o volném obchodu je ve stávající podobě velkým příslibem pro obě strany; vyzývá proto obě strany, aby tuto dohodu o volném obchodu vnímaly jako zásadní a významný počin ve prospěch svých regionů a jejich obyvatel; domnívá se, že Unie a rada GCC sdílejí společné zájmy a potřeby a že zkušenosti Unie v oblasti regionální integrace mohou být pro země Perského zálivu zdrojem inspirace; domnívá se, že EU může v tomto ohledu poskytnout cennou technickou pomoc;

31. zdůrazňuje, že pokud nedojde k nápravě, může nedostatečná transparentnost postupů při zadávání veřejných zakázek a kladení překážek pro zahraniční investory, kteří by chtěli vstoupit do odvětví služeb, ohrozit uzavření dohody;

32. je pevně přesvědčen, že dohoda o volném obchodu EU-GCC by byla velmi výhodná pro obě strany; domnívá se, že dohoda o volném obchodu s Unií by přispěla k větší hospodářské integraci GCC a že po vytvoření celní unie GCC by mohla být rovněž impulsem pro významné projekty jako je společný trh GCC a realizace měnové unie GCC s jednotnou měnou; domnívá se, že rada GCC by mohla využít zkušeností Unie s budováním jednotného trhu a s přijetím jednotné měny;

33. rozhodně podporuje sdělení, které předala vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise Catherine Ashtonová během společné schůze rady ministrů zemí EU a GCC z června 2010 a později také ze dne 22. září v průběhu zasedání EU-GCC během schůze ministrů v rámci generálního shromáždění OSN, v němž dala najevo, že Unie je připravena vyvinout úsilí s cílem tato jednání dokončit; vítá rovněž reakci ze strany GCC, která rovněž potvrdila své přání jednání uzavřít;

34. bere na vědomí citlivé postoje některých států GCC v otázce vývozních cel, vyjadřuje však politováním nad nedávným rozhodnutím vyjednavačů GCC vrátit se v této záležitosti k jejich postoji z roku 2008 a nezařadit otázku sankcí v této oblasti do dohody o volném obchodu; je pevně přesvědčen, že žádná stávající dohoda o volném obchodu se otázce vývozních cel nemůže vyhýbat a že pravidla WTO stanoví, že dohody o volném obchodu musí zaručovat podstatnou liberalizaci v oblasti dovozu i vývozu;

35. doporučuje, aby Unie věnovala více zdrojů radě GCC v rámci finančního nástroje pro spolupráci s průmyslovými zeměmi a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy (ICIHI), který by měl být více zviditelněn a měl by být zaměřen na programy školení místních úředníků, a to i v oblasti obchodu;

36. připomíná, že na základě Lisabonské smlouvy je mezinárodní obchodní politika jedním z nástrojů zahraniční politiky Unie a že pro Unii jako takovou patří dodržování zásad demokracie a základních lidských práv, spolu se sociálním a environmentálními aspekty, mezi zásadní prvky všech jejích mezinárodní dohod; žádá proto, aby jakákoli budoucí dohoda o volném obchodu zahrnovala účinnou a vymahatelnou doložku o lidských právech;

37. poznamenává, že v šesti státech tvořících radu GCC je 15 milionů migrujících pracovníků a že tito pracovníci tvoří 40 % celkové populace; připomíná tíživou situaci migrujících pracovníků v zemích v Perském zálivu, na něž upozornila Mezinárodní organizace práce (MOP), a podporuje její výzvu k zavedení minimální mzdy v tomto regionu, aby se tak zabránilo dalšímu zhoršování postavení domácích a migrujících pracovníků; dále podporuje rovněž právo všech pracovníků zakládat odbory a vstupovat do nich, aby mohli hájit své zájmy;

38. trvá na tom, aby byly dodržovány demokratické zásady a základní práva uvedená ve Všeobecné deklaraci lidských práv; naléhavě žádá členské státy rady GCC, aby bojovaly proti diskriminaci žen a proti zneužívání dětí, zejména na trhu práce, a aby konkrétně prováděly úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen a o právech dítěte;

39. domnívá se, že zásadní úlohu by při jednáních ohledně dohody o volném obchodu mělo sehrát to, zda členské státy rady GCC ratifikovaly a plně provedly rámec tvořený Úmluvou OSN proti mezinárodnímu organizovanému zločinu, Úmluvou OSN proti korupci a Mezinárodní úmluvou o ochraně práv všech migrujících pracovníků a jejich rodinných příslušníků;

40. je přesvědčen, že by uzavření dohody o volném obchodu značně posílilo stávající vztahy mezi členskými státy Unie a státy GCC, bylo by zejména přínosem pro nedávný společný akční program, a to posílením kapacit a institucí, včetně sekretariátu rady GCC; vyjadřuje politování nad skutečností, že diplomatické zastoupení Unie ve státech GCC je i nadále na minimální úrovni, a trvá na tom, že díky nově zřízené ESVČ by Unie měla svou diplomatickou přítomnost v tomto regionu posílit, a to zejména prostřednictvím zřízení delegací Unie v každém ze šesti států GCC, přičemž by tyto delegace měly úzce spolupracovat s diplomatickými službami členských států Unie zastoupenými ve státech GCC, tak aby byly co nejlépe využity jejich celkové znalosti o tomto regionu; domnívají se, že významnější diplomatické zastoupení by výrazně zvýšilo šanci na rychlé uzavření dohody o volném obchodu a její následné provádění;

41. navrhuje, aby se zavedlo konání pravidelného summitu vedoucích představitelů států a vlád Unie a rady GCC; zdůrazňuje, že tyto summity by mohly významně prohloubit politické, finanční, hospodářské, obchodní a kulturní vazby mezi Unií a GCC; rozhodně vybízí vedoucí politické činitele Unie a GCC, aby se pravidelně setkávali s cílem najít a podporovat společné zájmy, a zvýšit tak pravděpodobnost, že dohoda o volném obchodu bude v nejbližší možné době uzavřena a podepsána; domnívá se, že by vedoucí političtí činitelé Unie a GCC měli postupovat v tomto smyslu, a to bez ohledu na to, zda bude uzavřena a podepsána dohoda o volném obchodu;

42. vítá skutečnost, že se z Unie a rady GCC stali v průběhu let významní investiční partneři, a že GCC se mezi investory v Unii za rok 2008 spolu s Irákem a Jemenem umístila na předních místech; domnívá se, že uzavření dohody o volném obchodu, nebo přinejmenším oficiální znovuzahájení jednání, bezesporu vytvoří prostor pro další dohody, které podpoří a usnadní vzájemné přímé zahraniční investice, a to s cílem odstranit překážky v oblasti zahraničního vlastnictví a ochrany investic; připomíná, že v návaznosti na vstup Lisabonské smlouvy v platnost spadají nyní přímé zahraniční investice do kompetencí Unie, a tudíž znamenají další příležitost pro rychlé uzavření dohody o volném obchodu mezi EU a GCC; zdůrazňuje, že jakákoli budoucí dohoda o volném obchodu musí přinést nové investiční příležitosti pro obě strany a současně posílit možnosti rady GCC, splnit kritéria pro podíl na evropské investiční dohodě v rámci budoucí evropské investiční politiky;

43. zdůrazňuje, že snížení cel rady GCC v důsledku uzavření dohody o volném obchodu přiláká vnější investice nadnárodních společností; je přesvědčen, že se díky dohodě o volném obchodu zvýší investice do služeb, které napomohou rozvoji států GCC a členských států Unie;

44. navrhuje, aby se u všech typů obchodu mezi Unií a GCC používalo euro; vítá skutečnost, že rada GCC od svého vzniku vyjadřuje vůli vytvořit celní a měnovou unii; poznamenává, že zatímco celní unie byla zavedena v roce 2009, o jednotné měně probíhají v současné době jednání;

45. konstatuje, že všech šest států GCC nyní požívá preferenční přístup na trhu EU v rámci systému všeobecných preferencí (SVP) Unie; zdůrazňuje, že všechny země GCC by podle čl. 15 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 732/2008 ze dne 22. července 2008 měly nejen ratifikovat, ale také účinně provádět všech 27 úmluv MOP a OSN uvedených v příloze III tohoto nařízení; zastává názor, že s ohledem na míru hospodářského pokroku v regionu by dohoda o volném obchodu představovala vhodnější nástroj pro rozložení obchodních výhod v celém regionu;

46. opětovně potvrzuje, že hlavní cíl Unie v jejích vztazích s radou GCC by měl spočívat v uzavření dohody o volném obchodu, která bude představovat významnou dohodu o volném obchodu uzavřenou mezi regiony; nicméně než k uzavření dojde a s ohledem na to, co již někteří hlavní obchodní partneři z GCC učinili, vybízí vysokou představitelku / místopředsedkyni a komisaře pro obchod, aby posoudili přístupy nahrazení u budoucích obchodních vztahů se státy GCC, a to ve formě dvoustranných dohod mezi Unií a těmi státy Perského zálivu, které jsou již připraveny prohloubit své závazky s Unií, přičemž je třeba zohlednit heterogenní charakter ekonomik států Perského zálivu, rozdílné reakce těchto států na finanční krizi a jejich vztahy s ostatními obchodními partnery.

Energetika

47. vítá důležitou spolupráci v energetické oblasti mezi Evropskou unií a jejími středomořskými partnery, která se v současnosti rozšiřuje na obnovitelné zdroje energie; domnívá se, že synergie v této oblasti činnosti mezi všemi třemi geografickými oblastmi je nutno podpořit vzhledem ke společným zájmům, technologickým znalostem, financování a hojnosti zdrojů (slunce, vítr); vítá zřízení expertní sítě EU–GCC v oblasti čistých energií, jež jsou v současné době pro státy GCC záležitostí prvořadého významu;

48. domnívá se, že s ohledem na strategické hospodářské, politické a kulturní vztahy mezi státy Perského zálivu a zeměmi na jižním pobřeží Středomoří, ale také s ohledem na rostoucí vliv zemí Perského zálivu na středomořské státy by se mohlo uvažovat o posíleném strukturovaném partnerství mezi GCC a Unií pro Středomoří, přičemž Evropská unie by měla aktivně podporovat tento projekt, který by byl prospěšný pro všechny zúčastněné strany;

49. vyzdvihuje práci odborné skupiny EU-GCC pro energetiku, zejména v oblasti zemního plynu, energetické účinnosti a jaderné bezpečnosti;

50. s ohledem na problém, který představuje změna klimatu a rostoucí spotřeba energie v obou regionech, žádá Komisi, aby se zabývala energetickou účinností, neboť představuje jednu z hlavních oblastí rozvoje, a aby prohloubila spolupráci v oblasti energetické účinnosti;

51. bere na vědomí, že většinu energetických potřeb Evropské unie pokrývají v současnosti fosilní paliva; konstatuje však, že budoucí poptávka po ropě v Unii bude ovlivňována několika faktory, jako jsou evropské politiky v oblasti energetiky a klimatu, náklady na zásobování, kolísání cen a průmyslový vývoj (např. v souvislosti s energetickou účinností a elektrickou mobilitou), které jsou společně zdrojem dlouhodobé nejistoty ohledně budoucí poptávky a investic v počátečních i závěrečných fázích projektů, pokud jde o kapacitu výroby;

52. požaduje větší transparentnost údajů týkajících se scénáře pro budoucí vývoj poptávky a nabídky v oblasti ropy a plynu, s cílem zajistit zájmy, které mají obě strany na předvídatelných trzích s ropou; vítá proto společnou iniciativu pro údaje o ropě;

53. vítá, že společná rada ministrů je odhodlána snažit se o navázání intenzivnější spolupráce v oblasti životního prostředí a změny klimatu;

54. uznává, že úsilí GCC o zvýšení potenciálu zásob zemního plynu a zkapalněného zemního plynu (LNG) je v souladu s přáním Evropské unie diverzifikovat energetické zdroje a přepravní trasy; zdůrazňuje proto, že je důležité zvýšit vývoz zkapalněného zemního plynu do Unie tím, že součástí jižního koridoru budou terminály LNG, a zřídit plynovody, které by EU spojovaly se zeměmi GCC, ať již přímo, nebo prostřednictvím napojení na stávající a plánované plynovody, jako je AGP, Nabucco a ITGI;

55. nabádá členské státy GCC, aby se svými evropskými partnery koordinovaly další vývoj, pokud jde o zkapalňování plynu, aby mohl být zkapalněný plyn lépe začleněn do skladby evropských zdrojů energie; zdůrazňuje, že státy GCC by mohly zkapalněný plyn využívat též jako alternativu k uvolňování spáleného plynu do atmosféry;

56. zdůrazňuje, že Evropská unie má příležitosti k investicím do kapacit pro výrobu energie v zemích GCC, a to s využitím nejnovějších technologií pro výrobu, přepravu i vzájemné propojení; podporuje v této souvislosti budoucí spolupráci se zvláštním zaměřením na začlenění elektrických sítí a technologií inteligentních sítí;

Průmysl a suroviny

57. zdůrazňuje význam spolehlivého partnerství mezi Evropskou unií a GCC při využívání surovin a přístupu k nim; vítá vytvoření otevřených trhů se zbožím a odstranění necelních překážek; vítá veškeré úsilí, které již bylo vynaloženo v rámci jednání o volném obchodu s cílem zajistit bezpečné a udržitelné dodávky surovin;

58. žádá, aby byly zahájeny společné akce proti spekulacím a kolísání cen surovin prostřednictvím větší transparentnosti při obchodování s mimoburzovními deriváty a prostřednictvím důkladnějšího dohledu nad ním; vítá v této souvislosti skutečnost, že organizace OPEC nedávno vyzvala k přísnějším kontrolám mimoburzovního obchodování a že Francie se v rámci skupiny G-20 snaží bojovat proti spekulacím s komoditami;

Výzkum, vývoj a inovace

59. zdůrazňuje, že je důležité prohloubit dvoustrannou spolupráci s GCC týkající se výzkumných a technologických programů se zvláštním zaměřením na nová průmyslová odvětví založená na znalostech a působící v oblastech, jako jsou obnovitelné zdroje energie, zachycování a ukládání CO2, deriváty ropy a plynu, energetická účinnost a biomasa; vyzývá k navázání spolupráce, v jejímž rámci bude probíhat přenos technologií spolu s bezpečnými a trvalými dodávkami surovin;

60. žádá, aby Evropská rada pro výzkum (ERC) a Evropský technologický institut (EIT) intenzivněji spolupracovaly s GCC, neboť tato spolupráce podpoří rovněž dialog mezi vědci a spolupráci regionů v této oblasti a posune je kupředu;

Vzdělávání

61. připomíná, že členské státy GCC považují vzdělání za národní prioritu, protože zde existují velké potřeby v oblasti lidských zdrojů (nedostatečný počet vyučujících), obsahu vzdělávání (nepřizpůsobivost vývoji trhu práce), kvality programů (metodika a zastaralé didaktické pomůcky) a využívání nových technologií; vyzývá k aktivní podpoře úsilí, jež příslušné orgány vyvíjejí, aby reagovaly na tyto nedostatky, a k návrhu ambiciózní spolupráce v oblasti vysokého, středního a základního školství s cílem zajistit lepší přístup ke vzdělání pro muže i ženy;

62. zdůrazňuje, že tato spolupráce by měla také více podporovat výměnné programy pro studenty, akademické pracovníky a zástupce jednotlivých oborů; vyjadřuje politování nad tím, že program Erasmus Mundus je v tomto regionu téměř neznámý zejména proto, že chybí informace; vítá iniciativy francouzských, britských a německých univerzit směřující k navázání partnerství mezi univerzitami a zahájení výměnných programů; připomíná nicméně, že Evropa v tomto směru stále zaostává za Spojenými státy a Asií; žádá Komisi, aby zavedla informační a propagační dny o evropském vzdělávání a výzkumu v tomto regionu; naléhavě vyzývá, aby se výměnné programy zaměřily na studenty, vyučující a výzkumné pracovníky i správní zaměstnance a aby bylo zachováno vyvážené zastoupení žen a mužů; domnívá se, že musí být zavedeny výměnné programy pro nejmladší věkovou skupinu se zaměřením na studenty středních škol a gymnázií;

63. vítá projekt Al-Jisr týkající se veřejné diplomacie a opatření na zvyšování povědomí, který je díky podpoře Komise velice přínosný; vybízí v tomto ohledu tým vysoké představitelky / místopředsedkyně, aby zvážil rozšíření aktivit veřejné diplomacie v regionu, ve kterém není Unie dosud plně pochopena a v němž jsou k dispozici pouze omezené mechanismy k nápravě tohoto nedostatku; zdůrazňuje, že je nutné zdokonalit komunikační strategii, mimo jiné vysvětlovat politiku a postoje Unie v arabském jazyce, aby bylo v této oblasti osloveno širší publikum;

64. zdůrazňuje, že nedostatek programů pro spolupráci mezi EU a GCC v oblasti sdělovacích prostředků se projevuje nedostatkem informací; vyzývá Komisi, aby navrhla opatření pro zapojení států GCC do užší spolupráce v této oblasti s cílem více Unii v tomto regionu zviditelnit a podporovat vzájemné porozumění;

65. domnívá se, že odstranění nedostatků v oblasti výzkumu a studií věnovaných v Evropě státům Perského zálivu je naprosto prvořadé; podporuje zavádění moderních studijních programů věnovaných této části arabského světa na univerzitách; rovněž by měly být na univerzitách v uvedeném regionu zaváděny studijní programy týkající se Evropské unie;

° °

66. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedovi Rady Evropské unie, předsedovi Evropské komise, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, sekretariátu GCC i vládám a parlamentům členských států GCC.

[1] Úř. věst. C 259 E, 29.10.2009, s. 83.
[2] Úř. věst. C 76 E, 10.5.2007, s. 100.

Pro strategické partnerství EU s GCC a jejími členskými státy

Evropská unie a Rada pro spolupráci v Perském zálivu jednají již 20 let o dohodě o volném obchodu. Jde o nejstarší obchodní jednání, která EU zahájila a dosud neukončila. Avšak za uplynulých 20 let se kontext těchto jednání výrazně proměnil.

Geopolitické prostředí GCC se vyznačuje zrodem celé řady bezpečnostních otázek s globálními a regionálními dopady (Irák, Írán, Jemen, islámský terorismus, pirátství). Ekonomiky členských států GCC integrované na světové úrovni zahájily liberalizaci a diverzifikaci své hospodářské struktury a rozšiřování svých partnerských obchodních vztahů. Asie se tak stala v roce 2010 prvním obchodním partnerem Perského zálivu. Státy GCC disponují ostatně významnou finanční silou státních investičních fondů, která v roce 2009 dosahovala výše více než 1 380 miliard dolarů, což představuje více než 35 % světového objemu[1]. Členské státy GCC, které se staly hospodářským motorem celé oblasti Blízkého východu a severní Afriky, představují více než 40 % národního bohatství vytvořeného v této oblasti a vlastní 50 % oficiálních směnných rezerv, to je 1 070 miliard dolarů. Konečně jsou dnes předními investory v sousedních zemích Evropské unie v jižním Středomoří. Tento aktivní internacionální přístup se neomezuje pouze na obchodní, finanční a energetické aspekty. Týká se rovněž diplomatické šachovnice a rozšiřování zprostředkovatelské úlohy zejména Kataru a Saúdské Arábie na Blízkém východě a v Africe a podpory úsilí o dialog směřující ke sbližování kultur a vzájemnému porozumění.

Ostatně na vnitřní rovině procházejí země GCC již několik let novým procesem politické a sociální modernizace, každá zajisté jiným způsobem, ale jde o vnitřní dynamiku, kterou je třeba povzbudit a podpořit. Ostatně tento integrační proces, který před více než 30 lety zahájilo šest členských států, představuje jedinou podobnou dosavadní zkušenost v arabském světě. Aniž bychom popírali jeho mezivládní fungování, chybějící nadnárodní rozměr a nemožnost vytvářet a vymáhat závazné akty a administrativní strukturální slabiny, zůstává skutečností, že zavedení celní unie, poté jednotného trhu a konečně jednotné měny prokazují vůli politiků regionu pokračovat na cestě integrace založené na spolupráci a mnohostranném přístupu a tento přístup, což je třeba zdůraznit, prokazuje svoji stabilitu. Zkušenost EU zůstává v tomto ohledu pramenem inspirace a bohatstvím zkušeností, o něž je třeba se s GCC podělit.

Z toho plyne, že ačkoliv je zásadně důležité rychle dospět k dohodě o volném obchodu, musí Unie již nyní uvažovat ještě dále do budoucna. Potenciál spolupráce mezi oběma regiony přesahuje obchodní rámec. Obě dvě uskupení mají společné zájmy v oblasti mezinárodní bezpečnosti, boje proti terorismu, diplomatického zprostředkování v blízkovýchodních oblastech napětí, zvládání regionální krize, mezikulturního dialogu a správy ekonomických záležitostí na celosvětové úrovni.

Tato zpráva z vlastního podnětu má být výzvou Evropského parlamentu k tomu, aby Unie formulovala ambicióznější politiku vůči GCC a jejím členským státům. Bylo by politováníhodné, kdyby se dva významní aktéři na světové politické a hospodářské scéně, EU a GCC, vydali různými cestami v době, kdy se znovu vytvářejí regionální rovnováhy a znovu definuje světová správa ekonomických záležitostí. Intenzivnější vzájemné vztahy by byly ke vzájemnému prospěchu obou stran, tím spíše, že existují četné oblasti spolupráce ve vzdělávání, vědeckém výzkumu, obnovitelných zdrojích energie, máme-li citovat pouze některé z nich. A na této rovině má EU řadu výhod ve srovnání s mnoha novými aktéry, kteří působí v Perském zálivu, stačí pouze projevit politickou vůli na nejvyšší úrovni.

[1] Sovereign Wealth Fund Institute

pro Výbor pro zahraniční věci

o vztazích mezi Evropskou unií a Radou pro spolupráci v Perskému zálivu
(2010/2233(INI))

Navrhovatel(*): Mário David

(*)Postup s přidruženými výbory – článek 50 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. připomíná své usnesení ze dne 24. dubna 2008 o dohodě o volném obchodu mezi ES a Radou pro spolupráci v Perském zálivu, které podpořilo 96 % poslanců EP; konstatuje, že otázky vznesené v rámci tohoto usnesení, jako je například potřeba vzájemného přístupu na trh, účinná ochrana práv duševního vlastnictví, odstranění necelních překážek pro poskytování služeb, podpora udržitelného rozvoje a dodržování mezinárodních úmluv, jsou i nadále aktuální;

2. vyjadřuje hluboké politování nad tím, že jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Radou pro spolupráci v Perskému zálivu (dále jen „rada GCC“) byla opakovaně a s dlouhými prodlevami oddalována, a lituje skutečnosti, že se rada GCC rozhodla v roce 2008 tato jednání přerušit; je přesvědčen, že je nejvyšší čas tato jednání odblokovat, aby tak bylo možno nalézt ve věci těchto jednání konečné řešení, aby se v maximální míře zpřístupnily výhody nabízené společnostem a odvětvím obchodu na obou stranách;

3. vyjadřuje politování nad tím, že tato oblast byla přes svůj strategický význam z hlediska dodávek ropy, obchodních příležitostí a stability v regionu Evropskou unií pomíjena;

4. konstatuje, že po dvaceti letech jednání nebyla dohoda o volném obchodě stále uzavřena; je si vědom, že některé státy GCC odmítly ustanovení o lidských právech a nelegální migraci;

5. domnívá se, že vzhledem ke strategickému významu tohoto regionu by se mělo na dohodu o volném obchodu pohlížet nejen jako na nástroj sloužící ke zvyšování prosperity prostřednictvím obchodu, ale také jako na prostředek upevňování geopolitické stability;

6. konstatuje, že rada GCC je v současnosti šestým největším exportním trhem EU a že EU je v současnosti hlavním obchodním partnerem rady GCC; konstatuje, že bez ohledu na již velmi intenzivní obchodní vztahy stále existuje prostor pro jejich prohloubení, a rovněž i prostor pro větší diverzifikaci na obou stranách, a to vzhledem k velikosti trhu EU a úsilí ze strany států rady GCC o diverzifikaci jejich vývozu; konstatuje, že dohoda o volném obchodu by rovněž přinesla nové příležitost pro technickou spolupráci a pomoc; domnívá se, že uzavření dohody o volném obchodu mezi EU a radou GCC by přineslo velké posílení těsných vazeb a další diverzifikaci;

7. poukazuje na skutečnost, že vzhledem k tomu, že státy GCC směřují k hospodářské diverzifikaci, jež by měla snížit jejich závislost na ropě, mohlo by zvýšení obchodu se službami a investic podpořit rozvoj jejich hospodářství;

8. vítá skutečnost, že v průběhu posledních dvaceti let se intenzita obchodních vztahů EU-GCC zvyšovala a že obchod mezi oběma stranami výrazně narostl, a to navzdory tomu, že nebyla uzavřena dohoda o volném obchodu; domnívá se, že tato skutečnost svědčí o tom, že by dohoda o volném obchodu tento přirozený růst jen dále posílila a že by pro něj vytvořila otevřenější, předvídatelnější a bezpečnější prostředí;

9. konstatuje, že podstatná část práce na dohodě o volném obchodu již byla odvedena, a domnívá se, že rozsah dohody o volném obchodu je ve stávající podobě příslibem velkých výhod na obou stranách; vyzývá proto obě strany, aby tuto dohodu o volném obchodu vnímaly jako zásadní a významný počin ve prospěch obou regionů a jejich obyvatel; domnívá se, že EU a rada GCC sdílejí společné zájmy a potřeby a že zkušenosti EU v oblasti regionální integrace mohou být pro země Perského zálivu zdrojem inspirace; domnívá se, že EU může v tomto ohledu poskytnout cennou technickou pomoc;

10. upozorňuje na skutečnost, že pokud nedojde k nápravě může nedostatečná transparentnost postupů při zadávání veřejných zakázek a kladení překážek pro zahraniční investory, kteří by chtěli vstoupit do odvětví služeb, podstatným způsobem ohrozit uzavření dohody;

11. je pevně přesvědčen, že dohoda o volném obchodu EU-GCC by byla velmi výhodná pro obě strany; domnívá se, že dohoda o volném obchodu s EU by přispěla k vnitřní integraci GCC a že po vytvoření celní unie GCC by mohla být rovněž významným impulsem pro projekty jako je společný trh GCC a dokončení měnové unie GCC s jednotnou měnou; domnívá se, že rada GCC by mohla využít zkušeností EU s budováním jednotného trhu a s přijetím jednotné měny;

12. rozhodně podporuje sdělení, které předala vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise Catherine Ashtonová během společné schůze rady ministrů zemí EU a GCC v červnu 2010 a později také dne 22. září v průběhu zasedání EU-GCC na setkáních ministrů v rámci generálního shromáždění OSN, v němž dala najevo, že EU je připravena tato jednání dokončit; vítá rovněž reakci ze strany GCC, která rovněž potvrdila své přání jednání uzavřít;

13. bere na vědomí citlivé postoje některých států GCC v otázce vývozních cel, vyjadřuje však politováním nad nedávným rozhodnutím vyjednavačů GCC vrátit se v této záležitosti k jejich postoji z roku 2008 a nezařadit otázku regulace v této oblasti do dohody o volném obchodu; je pevně přesvědčen, že žádná stávající dohoda o volném obchodu se otázce vývozních cel nemůže vyhýbat a že pravidla WTO stanoví, že dohody o volném obchodu musí zaručovat podstatnou liberalizaci v oblasti dovozu i vývozu;

14. doporučuje, aby EU věnovala více zdrojů radě GCC, např. v rámci nástroje pro spolupráci s průmyslovými zeměmi a jinými zeměmi s vysokými příjmy (ICIHI), který by měl být více zviditelněn a měl by se zaměřit na programy vhodné pro školení místních úředníků, a to i v oblasti obchodu;

15. připomíná, že na základě Lisabonské smlouvy je mezinárodní obchodní politika jedním z klíčových nástrojů zahraniční politiky EU a že pro Unii jako takovou patří dodržování zásad demokracie a základních lidských práv, spolu se sociálním a environmentálními aspekty, mezi zásadní prvky všech jejích mezinárodní dohod; vyzývá proto, aby jakákoli budoucí dohoda o volném obchodu zahrnovala účinnou a vymahatelnou doložky o lidských právech;

16. poznamenává, že v šesti zemích tvořících radu GCC je 15 milionů migrujících pracovníků a že tito pracovníci tvoří 40 % celkové populace; připomíná tíživou situaci migrujících pracovníků v zemích Perském zálivu, na něž upozornila Mezinárodní organizace práce (MOP), a podporuje její výzvu k zavedení minimální mzdy v tomto regionu, aby se tak zabránilo dalšímu zhoršování postavení domácích a migrujících pracovníků; dále podporuje právo všech pracovníků zakládat odbory a vstupovat do nich, aby mohli hájit své zájmy;

17. trvá na tom, aby byly dodržovány demokratické zásady a základní práva uvedená ve Všeobecné deklaraci lidských práv; naléhavě žádá členské státy rady GCC, aby bojovaly proti diskriminaci žen a proti zneužívání dětí, zejména na trhu práce, a aby skutečně prováděly úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen a o právech dítěte;

18. domnívá se, že zásadní úlohu by při jednáních ohledně dohody o volném obchodu mělo sehrát to, zda členské státy rady GCC ratifikovaly a plně provedly rámec tvořený Úmluvou OSN proti mezinárodnímu organizovanému zločinu, Úmluvou OSN proti korupci a Mezinárodní úmluvou o ochraně práv všech migrujících pracovníků a jejich rodinných příslušníků;

19. je přesvědčen, že by uzavření dohody o volném obchodu posílilo stávající vztahy mezi členským státy a státy GCC, bylo by přínosem pro nedávný společný akční program, a to především zajištěním větší kapacity a budováním institucionálního rámce, včetně sekretariátu rady GCC; vyjadřuje politování nad skutečností, že diplomatické zastoupení EU ve státech GCC je i nadále na minimální úrovni a trvá na tom, že díky nově zřízené ESVČ by EU měla svou diplomatickou přítomnost v tomto regionu posílit, a to rovněž prostřednictvím delegací Unie v každém ze šesti států GCC, přičemž by tyto delegace měly úzce spolupracovat s diplomatickými službami členských států EU zastoupenými ve státech GCC, tak aby byly co nejlépe využity celkové znalosti o tomto regionu; věří, že významnější diplomatické zastoupení výrazně zvýší šanci na rychlé uzavření dohody o volném obchodu a její následné provedení;

20. navrhuje, aby se zavedlo konání pravidelného summitu vedoucích představitelů států a vlád EU a rady GCC; zdůrazňuje, že tyto summity by mohly významně prohloubit politické, finanční, hospodářské, obchodní a kulturní vazby mezi EU a GCC; rozhodně vybízí vedoucí politické činitele EU a GCC, aby se pravidelně setkávali s cílem najít a podporovat společné zájmy, a zvýšit tak pravděpodobnost, že dohoda o volném obchodu bude v nejbližší možné době uzavřena a podepsána; domnívá se, že by vedoucí politické činitele EU a GCC měli takovýto summit uspořádat, a to bez ohledu na to, zda bude uzavřena a podepsána a ratifikována dohoda o volném obchodu;

21. vítá skutečnost, že se z EU a rady GCC stali v průběhu let významní investiční partneři; a že GCC mezi investory v EU se za rok 2008 spolu s Irákem a Jemenem umístila na předních místech; domnívá se, že uzavření dohody o volném trhu, nebo přinejmenším oficiální znovuzahájení jednání, bezesporu vytvoří prostor pro další dohody, které podpoří a usnadní vzájemné přímé zahraniční investice, a to s ohledem na odstranění překážek v oblasti zahraničního vlastnictví a ochrany investic; připomíná, že v návaznosti na vstup Lisabonské smlouvy v platnost spadají nyní přímé zahraniční investice do kompetencí EU, a tudíž zajišťují další příležitost pro rychlé uzavření dohody o volném obchodu mezi EU a GCC; konstatuje, že jakákoli budoucí dohoda o volném obchodu by přinesla nové investiční příležitosti pro obě strany a současně by posílila možnosti rady GCC, aby jako kandidát na uzavření investiční dohody s EU v rámci budoucí investiční politiky EU splnila daná kritéria;

22. zdůrazňuje, že snížení cel rady GCC v důsledku uzavření dohody o volném obchodu přiláká vnější investice nadnárodních společností; je přesvědčen, že se díky dohodě o volném obchodu zvýší investice do služeb, které napomohou rozvoji států GCC a členských států EU;

23. navrhuje, aby se u všech typů obchodu mezi EU a GCC používalo euro; vítá skutečnost, že rada GCC od svého vzniku vyjadřuje přání vytvořit celní a měnovou unii; poznamenává, že zatímco celní unie vstoupila v platnost v roce 2009, o společné měně probíhají v současné době jednání;

24. konstatuje, že všech šest států GCC nyní těží z preferenčního přístupu na trhu EU v rámci systému všeobecných preferencí EU; zdůrazňuje, že všech šest zemí GCC by podle čl. 15 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 732/2008 ze dne 22. července 2008 mělo nejen ratifikovat, ale také účinně provést všech 27 úmluv MOP a OSN uvedených v příloze III tohoto nařízení; zastává názor, že s ohledem na míru hospodářského pokroku v regionu by dohoda o volném obchodu představovala vhodnější nástroj pro rozložení obchodních výhod v celém regionu;

25. opětovně potvrzuje, že hlavní cíl EU v jejích vztazích s radou GCC by měl spočívat v uzavření dohody o volném obchodu, která bude představovat zásadní dohodu o volném obchodu uzavřenou mezi regiony; nicméně než k uzavření dojde a s ohledem na to, co již někteří zásadní obchodní partneři z GCC učinili, vybízí VP / MK a komisaře pro obchod, aby posoudili alternativní přístupy k budoucím obchodním vztahům se státy GCC, a to ve formě dvoustranných dohod mezi EU a těmi státy Perského zálivu, které se domnívají, že jsou již připraveny prohloubit své vztahy s EU, přičemž je třeba zohlednit heterogenní charakter ekonomik států Perského zálivu, rozdílné reakce těchto států na finanční krizi a jejich vztahy s ostatními obchodními partnery.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

pro Výbor pro zahraniční věci

ke vztahům Evropské unie s Radou pro spolupráci v Perském zálivu
(2010/2233(INI))

Navrhovatelka: Angelika Niebler

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. vítá přijetí společného akčního programu prováděného EU a Radou pro spolupráci v Perském zálivu (GCC), a zejména skutečnost, že tento program prohlubuje spolupráci v oblastech společného zájmu, jimiž jsou průmysl, energetika, výzkum, vzdělávání, věda a technologie, informační a komunikační technologie, investice a opatření týkající se klimatu; domnívá se, že dosažení jakýchkoli dílčích cílů společného akčního programu prováděného EU a GCC přispěje k opětovnému zahájení jednání o dohodě o volném obchodu;

ENERGETIKA

2. vyzdvihuje práci odborné skupiny EU-GCC pro energetiku, zejména v oblasti zemního plynu, energetické účinnosti a jaderné bezpečnosti;

3. s ohledem na problém, který představuje změna klimatu a rostoucí spotřeba energie v obou regionech, žádá Komisi, aby se zabývala energetickou účinností, neboť představuje jednu z hlavních oblastí rozvoje, a aby prohloubila spolupráci v oblasti energetické účinnosti;

4. vítá, že byl vytvořen projekt sítě technologií čisté energie; vyzdvihuje zejména činnost na podporu rozvoje politiky, která přispívá k prosazování a zavádění zdrojů obnovitelné energie a energetické účinnosti;

5. bere na vědomí, že většinu energetických potřeb EU pokrývají v současnosti fosilní paliva; konstatuje však, že budoucí poptávka po ropě v EU bude ovlivňována několika faktory, jako jsou politiky EU v oblasti energetiky a klimatu, náklady na zásobování, kolísání cen a průmyslový vývoj (např. v souvislosti s energetickou účinností a elektrickou mobilitou), které jsou společně zdrojem dlouhodobé nejistoty ohledně budoucí poptávky a investic v počátečních i závěrečných fázích projektů, pokud jde o kapacitu výroby;

6. požaduje větší transparentnost údajů týkajících se scénáře pro budoucí vývoj poptávky a nabídky v oblasti ropy a plynu, a to s ohledem na zájmy, které mají obě strany na předvídatelných trzích s ropou; vítá proto významnou společnou iniciativu pro údaje o ropě;

7. s potěšením vítá, že společná rada je odhodlána snažit se o navázání intenzivnější spolupráce v oblasti životního prostředí a změny klimatu;

8. bere na vědomí, že úsilí GCC o zvýšení potenciálu zásob zemního plynu a zkapalněného zemního plynu (LNG) je v souladu s přáním EU diverzifikovat energetické zdroje a přepravní trasy; zdůrazňuje proto, že je důležité zvýšit vývoz zkapalněného zemního plynu do EU tím, že součástí jižního koridoru budou terminály LNG, a zřídit plynovody, které by EU spojovaly se zeměmi GCC, ať již přímo, nebo prostřednictvím napojení na stávající a plánované plynovody, jako je AGP, Nabucco a ITGI;

9. nabádá členské státy GCC, aby se svými evropskými partnery koordinovaly další vývoj, pokud jde o zkapalňování plynu, aby mohl být zkapalněný plyn lépe začleněn do skladby evropských zdrojů energie; zdůrazňuje, že státy GCC by mohly zkapalněný plyn využívat též jako alternativu k uvolňování flérovaného plynu do atmosféry;

10. uznává, že potenciální součinnosti v oblasti obnovitelných zdrojů energie, jako je např. slunce, vítr a biomasa, a nových technologií pro čisté spalování uhlí nabízejí významné vyhlídky na technologickou, průmyslovou a politickou spolupráci mezi EU a GCC;

11. zdůrazňuje, že EU má příležitosti k investicím do kapacit pro výrobu energie v zemích GCC, a to s využitím nejnovějších technologií pro výrobu, přepravu i vzájemné propojení; podporuje v této souvislosti budoucí spolupráci se zvláštním zaměřením na začlenění elektrických sítí a technologií inteligentních sítí;

PRŮMYSL A SUROVINY

12. zdůrazňuje význam spolehlivého partnerství mezi EU a GCC při využívání surovin a přístupu k nim; upřednostňuje otevřené trhy se zbožím a zrušení necelních překážek; vítá veškeré úsilí, které již bylo vynaloženo v rámci jednání o volném obchodu s cílem zajistit bezpečné a udržitelné dodávky surovin;

13. žádá, aby se EU i GCC snažily společnými silami bojovat proti spekulacím a kolísání cen surovin prostřednictvím větší transparentnosti při obchodování s mimoburzovními deriváty a prostřednictvím důkladnějšího dohledu nad ním; vítá v této souvislosti skutečnost, že organizace OPEC nedávno vyzvala k přísnějším kontrolám mimoburzovního obchodování a že Francie se v rámci skupiny G-20 snaží bojovat proti spekulacím s komoditami;

VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE

14. zdůrazňuje, že je důležité prohloubit dvoustrannou spolupráci s GCC týkající se výzkumných a technologických programů se zvláštním zaměřením na nová průmyslová odvětví založená na znalostech a působící v oblastech, jako jsou obnovitelné zdroje energie, zachycování a ukládání CO₂, deriváty ropy a plynu, energetická účinnost a biomasa; vyzývá k navázání spolupráce, v jejímž rámci bude probíhat přenos technologií spolu s bezpečnými a trvalými dodávkami surovin;

15. opakuje, že je třeba, aby byli studenti a vysokoškolští učitelé ze zemí GCC lépe informováni o existenci výměnných programů EU, jako je Erasmus Mundus; vybízí proto k tomu, aby byly tyto skupiny do stávajících výměnných programů EU zapojeny s cílem prohlubovat kulturní dialog a podporovat vzájemné porozumění;

16. žádá, aby Evropská rada pro výzkum (ERC) a Evropský technologický institut (EIT) intenzivněji spolupracovaly s GCC, neboť tato spolupráce podpoří rovněž dialog mezi vědci a spolupráci regionů v této oblasti a posune je kupředu;

ZASTOUPENÍ EU V ZEMÍCH GCC

17. vyzývá ke zlepšení práce na zviditelnění EU, kterou vykonává jediná delegace pokrývající šest zemí Perského zálivu; zasazuje se proto za to, aby bylo ve zbývajících zemích zřízeno pět nových delegací a otevřeno pět nových úřadů.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

Členové přítomní při konečném hlasování

William (The Earl of) Dartmouth, Kader Arif, Daniel Caspary, Christofer Fjellner, Yannick Jadot, Metin Kazak, Bernd Lange, David Martin, Emilio Menéndez del Valle, Vital Moreira, Cristiana Muscardini, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Niccolò Rinaldi, Tokia Saïfi, Helmut Scholz, Peter Šťastný, Robert Sturdy, Gianluca Susta, Keith Taylor, Iuliu Winkler, Jan Zahradil, Pablo Zalba Bidegain, Paweł Zalewski

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

George Sabin Cutaş, Mário David, Jörg Leichtfried, Miloslav Ransdorf, Michael Theurer, Jarosław Leszek Wałęsa

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Patrice Tirolien

Právní upozornění - Ochrana soukromí