ZPRÁVA o návrhu na jmenování Haralda Wögerbauera členem Účetního dvora

3. 3. 2011 - (C7‑0029/2011 – 2011/0801(NLE))

Výbor pro rozpočtovou kontrolu
Zpravodajka: Inés Ayala Sender

NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu na jmenování Haralda Wögerbauera členem Účetního dvora

(C7‑0029/2011 – 2011/0801(NLE))

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

–   s ohledem na čl. 286 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7‑0029/2011),

–   s ohledem na to, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu na své schůzi dne 3. března 2011 uskutečnil slyšení kandidáta navrženého Radou na funkci člena Účetního dvora,

–   s ohledem na článek 108 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A7-0048/2011),

A. vzhledem k tomu, že Harald Wögerbauer splňuje podmínky stanovené v čl. 286 odst. 1 Smlouvy o FEU,

1.  souhlasí s návrhem Rady na jmenování Haralda Wögerbauera členem Účetního dvora;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru a ostatním orgánům a institucím Evropské unie a orgánům kontroly účetnictví členských států

PŘÍLOHA 1: ŽIVOTOPIS Haralda Wögerbauera

MR/PR Mag.Dr.Harald Wögerbauer

Stadiongasse 5/1

1010 Vídeň

e-mail: [e-mail]

Telefonní číslo: +431/40110/4403

Osobní údaje:

narozen 27. července 1953 ve Vídni

ženatý, dvě děti

Vzdělání:

1959 – 1963: základní škola ve Vídni

1963 – 1971: gymnázium nadace Tereziánské akademie ve Vídni

1971: ukončení studia maturitou

1971 – 1972: prezenční služba v rakouské spolkové armádě

1971 – 1974: studium právní vědy a ekonomiky

1974: ukončení studia práv magisterským a doktorským titulem

Studium politických věd ve Francii

1975 – 1976:     služební zkouška do spolkové akademické právní služby

a služební zkouška do vyšší právní služby

Profesní životopis:

Od roku 1974 člen rakouského účetního dvora

1974 – 1979: auditor účetního dvora odpovědný za audity

rakouských institucí sociálního zabezpečení

od roku 1979: služebně přidělen do rakouského parlamentu a následně do parlamentního klubu Rakouské strany lidové – příslušný mj. pro Výbor pro účetní dvůr – Výbor pro práci a sociální věci – Výbor pro zdravotnictví – Výbor pro vnější politiku – Výbor pro vědu – Výbor pro hospodářství – Ústavní výbor – Výbor pro průmysl a výbor pro advokacii lidu

od r. 1992 politický ředitel parlamentního klubu Rakouské strany lidové

od r. 1995 ministerský rada účetního dvora a

od r. 1999 parlamentní rada vedení parlamentu

Další funkce v rámci mého profesního života:

Ø dlouholetý předseda Rady pro ochranu údajů

Ø Úřad pro regionální, kabelové a soukromé rozhlasové vysílání

Ø Komise pro reformu základních práv

Ø Spolkový volební úřad

Jazykové znalosti:

Mateřský jazyk: němčina – francouzština (plynně) – angličtina (plynně) – ruština (základní znalost)

PŘÍLOHA 2: ODPOVĚDI Haralda Wögerbauera NA DOTAZNÍK

Dotazník pro nominované členy Účetního dvora

Odborné zkušenosti

1. Charakterizujte prosím hlavní aspekty svých odborných zkušeností v oblasti veřejných financí, řídící činnosti nebo kontroly řídících činností.

Po ukončení studia práv (můj druhý obor byla ekonomika) jsem ihned zahájil svou činnost na rakouském účetním dvoře. V letech 1974 až 1979 jsem byl auditorem rakouských institucí sociálního zabezpečení. V roce 1979 začala má činnost v parlamentu jakožto spolupracovníka parlamentního klubu Rakouské strany lidové, zůstal jsem však až dodnes členem rakouského účetního dvora. Do oblasti mé působnosti v parlamentu spadalo celkové řízení jak z odborného (zejména legislativního) tak také politického hlediska Výboru pro účetní dvůr, Výboru pro práci a sociální věci, Výboru pro zdravotnictví, Výboru pro vnější politiku, Výboru pro vědu, Výboru pro ekonomiku, Ústavního výboru, Výboru pro průmysl a Výboru pro advokacii lidu.

Významnou součástí mé práce je také činnost ve vyšetřovacích výborech. Vzhledem k tomu, že v takovém výboru hlavní podíl výzkumů přirozeně tvoří otázky řádného finančního řízení, mohl jsem zde vynikajícím způsobem využívat a dále rozvíjet své zkušenosti, které jsem získal na rakouském účetním dvoře.

Vedle své hlavní činnosti v parlamentu jsem také intenzivně působil v dalších ústavních a správních oblastech. Dlouhá léta jsem byl členem komise pro reformu základních práv, úřadu pro regionální a kabelové rozhlasové vysílání a úřadu pro soukromé rozhlasové vysílání, Spolkového volebního úřadu a dlouholetým předsedou Rady pro ochranu údajů.

Kromě toho jsem byl jako politický ředitel frakce pověřen koordinací mezi parlamentním klubem Rakouské strany lidové, spolkovou vládou, spolkovým stranickým vedením, klubem Zemského sněmu Rakouské strany lidové a zemskými stranami. Zároveň do oblasti mé činnosti spadalo politické plánování a celková analýza a také práce s tiskem. Od účasti Rakouské strany lidové ve vládě v roce 1986 jsem se také účastnil všech jednání v rámci tehdejšího koaličního vládního programu a hrál jsem nikoli nevýznamnou úlohu při těchto rozhovorech v oblasti práce a sociálních věcí a také zdravotnictví a spolurozhodoval jsem při sestavování příslušného pracovního programu vlády.

Prvořadé cíle v celé mé dosavadní činnosti byly především ve veřejném finančním řízení, zákonnosti, hospodárnosti, účelnosti a úspornosti – v ústavních cílech finančního řízení v souladu s rakouskou spolkovou ústavou – prostřednictvím reforem ve všech oblastech, na které jsem mohl mít vliv, a napomáhat průlomu.

2. Na jakých třech nejdůležitějších rozhodnutích jste se ve svém profesním životě podílel?

Na základě mého dlouholetého auditorského působení v oblasti samosprávy rakouských institucí sociálního zabezpečení jsem získal výraznou vnitřní znalost problémů těchto institucí jak v oblasti správní a technické, tak také v materiálně právní oblasti, zejména pokud jde o důchodové a nemocenské, ale také o úrazové pojištění.

Po přechodu na odbornou, ale také politickou rovinu rozhodování rakouského parlamentu a jako příslušná odborně apoliticky odpovědná osoba příslušných výborů v národní a spolkové radě jsem měl možnost využít svých znalostí pro perspektivní rozhodování o reformních opatřeních pro řešení obsahových, ale také organizačních problémů. Podílel jsem se na rozhodování při všech důchodových reformách od roku 1986, především při obou posledních významných reformách. Díky nim mohlo být dlouhodobě zajištěno financování rakouských důchodových systémů a mohl se uskutečnit velký skok v harmonizaci všech důchodových systémů, o který se usilovalo po desetiletí. Kromě toho se po mnohaletých diskusích podařilo instituce důchodového pojištění zaměstnanců v rámci rozsáhlé strukturální reformy sloučit do jediné instituce, což umožnilo realizovat velký potenciál synergií a úspor. S mým přispěním bylo také dosaženo rovného postavení dělníků a zaměstnanců ve velkých pracovně právních oblastech, o nějž se dlouho usilovalo.

Významnou součást mé pracovní činnosti v minulých desetiletích představovala však také rakouská Rada pro ochranu údajů, což je nezávislé poradní grémium spolkové vlády v záležitostech ochrany údajů. Během svého dlouholetého předsednictví jsem mohl zajistit, aby v tomto poradním grémiu již téměř nedocházelo k politickým sporům, ale aby všechna politická uskupení, zájmová zastoupení a správní celky táhly za jeden provaz a téměř všechna rozhodnutí byla přijímána jednomyslně. Zároveň se mi podařilo, aby do ochrany údajů v Rakousku nevstupovaly politické spory, a přes všechny společenské rozdíly dosáhnout, aby rozhodnutí Rady pro ochranu údajů byla přijatelná pro všechny. Tento rozvoj vedl k tomu, že se ochraně údajů a zároveň i Radě pro ochranu údajů dostávalo stále vyššího nejen společenského, ale i politického přijetí, čímž neustále stoupal její význam. V posledních letech byla proto doporučení Rady pro ochranu údajů ve zvýšené míře přímo uplatněna v zákonodárství národní a spolkové rady.

Těžištěm mého dosavadního pracovního života byla také oblast médií. Jako člen tehdy nově založeného úřadu pro regionální a kabelové rozhlasové vysílání a úřadu pro soukromé rozhlasové vysílání jsem v Rakousku 90. let až do založení těchto úřadů vstupoval na novou právní půdu. Za mého působení v těchto úřadech se nejprve podařilo liberalizovat rozhlasový trh a přidělit licence a frekvence soukromým poskytovatelům rozhlasového vysílání, po němž poté následovalo soukromé televizní vysílání. Toto pro mne představovalo milník v liberalizaci mediálního trhu v Rakousku, bylo pro mne nesmírně zajímavé podílet se na tomto vývoji na předním místě a byla to zároveň i výzva.

Nezávislost

3. Smlouva stanoví, že členové Účetního dvora musí svou funkci vykonávat „zcela nezávisle“. Jak byste toto ustanovení uplatňoval při výkonu svých budoucích povinností?

Tato povinnost pro mne v mém pracovním životě neznamená nic nového, neboť tuto nezávislost jsem musel respektovat již jako člen rakouského účetního dvora. Kromě toho jsem pracoval v institucích ve vedoucích pozicích, kde nezávislý výkon úřadu také byl a je mimořádně důležitý.Jsem si plně vědom, že schopnost se prosadit a veřejné hodnocení a důvěryhodnost účetního dvora závisí na osvojitelné nezávislosti a nestrannosti a odpovídající důvěryhodnosti jeho členů.

Přirozeně bych jako člen Evropského účetního dvora přísně dodržoval patřičné předpisy vyplývající ze smlouvy nebo z kodexu chování členů účetního dvora a svou práci bych vykonával korektně, bez vnějších vlivů.

4. Obdržel jste někdy potvrzení o splnění řídících úkolů, pokud se takový postup používá?

V Rakousku není takový postup stanoven.

5. Máte nějaké obchodní nebo finanční podíly nebo jiné závazky, které by mohly být v konfliktu s Vašimi budoucími povinnostmi? Jste připraven informovat o svých finančních zájmech a jiných závazcích předsedu Účetního dvora a zveřejnit je? Jste v současné době účastníkem soudního řízení? Pokud ano, uveďte prosím podrobnosti.

Žádné obchodní nebo finanční podíly nebo jiné závazky, které by byly neslučitelné s mými budoucími povinnostmi, nemám. Jsem samozřejmě připraven informovat o svých finančních zájmech a jiných závazcích předsedu Účetního dvora a zveřejnit je. Nejsem účastníkem žádného soudního řízení.

6. Jste připraven po svém jmenování členem Účetního dvora odstoupit z jakékoli volené funkce nebo se vzdát jakékoli aktivní funkce v politické straně?

Nevykonávám již žádné takové úřady nebo funkce.

7. Jak byste postupoval v případech závažných nesrovnalostí, nebo dokonce podvodů či korupce, do nichž by byly zapojeny osoby v členském státě, z něhož pocházíte?

Potírání případů podvodů nebo korupce i závažných nesrovnalostí ve správě EU je zvláště důležité pro důvěru, jakou mají občané vůči orgánům a institucím EU. Pokud by při auditu, za který jsem odpovědný, šlo o podvod nebo korupci či nějaké jiné protiprávní jednání, sdělil bych své poznatky předsedovi Účetního dvora a informoval bych o tom Evropský úřad pro boj proti podvodům. Pokud by aktéři pocházeli z Rakouska, nebyl by v tom pro mne žádný rozdíl. Pokud by v rámci stíhání těchto závažných právních pochybení existoval i nejmenší náznak nebo domněnka, že bych nemohl jednat nezaujatě, předal bych sledování této skutkové podstaty do jiných rukou a své související pravomoci bych nevykonával.

Plnění povinností

8. Jaké by měly být hlavní rysy řádného finančního řízení ve veřejné službě?

Rysem finančního řízení by mělo být především vědomí jednajících orgánů, že musí postupovat v souladu s právem a pravidly a že přitom musí dbát na odpovědné používání veřejných prostředků, které mají k dispozici. Vytváření tohoto vědomí by mělo být podporováno a zajišťováno na všech operačních stupních a místech veřejné správy. Ekonomická správa však také neznamená pouze zajišťovat jednání podle zákona, ale zajišťovat zároveň také úspornost, hospodárnost a účinnost. S cílem napomáhat prosazování těchto zásad nejen ex post, ale také ex ante je potřeba účinná a výrazná kontrola finančního řízení. Z tohoto důvodu mají také úkoly Evropského účetního dvora zvláštní význam pro zajišťování řádného finančního řízení. Zároveň by však mělo být zajištěno fungování kontrolních systémů na všech úrovních, ať již v podobě interních či externích auditů. Je však také nezbytné z poznatků auditorských zpráv vyvozovat důsledky, ať již systémové či individuální povahy. Pro prosazování zásady hospodárnosti má rozhodující význam, aby po zjištění nedostatku ve spolupráci byla s odpovědnými institucemi či orgány vyvinuta opatření s cílem odstranit zjištěné nedostatky, a aby zároveň došlo k přezkumu, v kterých oblastech by mohlo docházet k podobným nesrovnalostem. Zvláště důležité je podle mého názoru prověření následných opatření týkajících se odstranění prokázaného chybného vývoje. Audit výkonnosti a prověřování následných opatření musí být vzájemně sladěno mezi externí a interní kontrolou a výsledek těchto činností by měl být sdělen té politické instituci, která prověřované prostředky poskytla.

9. Účetní dvůr má podle Smlouvy pomáhat Evropskému parlamentu při výkonu jeho pravomocí při kontrole plnění rozpočtu. Jak byste charakterizoval své povinnosti týkající se podávání zpráv Evropskému parlamentu a zejména parlamentnímu Výboru pro rozpočtovou kontrolu?

Pocházím ze země, kde účetní dvůr jakožto nejvyšší orgán představuje orgán národní rady či zemského sněmu při kontrole veřejných prostředků. Zároveň je to případ, že absolutorium se vládě uděluje prostřednictvím spolkové účetní závěrky, již každoročně vydává účetní dvůr, pokud tato závěrka prokazuje korektní postup vlády a schválí ji parlament. Ze svého působení na rakouském účetním dvoře jsem také zvyklý spolupracovat s parlamentními institucemi. Znám však také druhou stranu mince, spolupráci parlamentních kontrolních výborů s účetním dvorem. Také v těchto funkcích jsem ve své každodenní práci dělal vše pro to, abych co nejúžeji spolupracoval s parlamentním kontrolním orgánem.

Je mi samozřejmě zcela jasné, že právní stav v EU, který se obou těchto orgánů týká, vypadá poněkud jinak. Proto je společným úkolem Parlamentu a Evropského účetního dvora zajišťovat, aby peníze daňových poplatníků, občanů EU, byly vynakládány správně, uvážlivě a hospodárně. Zajišťovat to a informovat o tom je mimořádně důležitý úkol obou orgánů, aby se zajistilo pozitivní přijímání EU v jednotlivých zemích. Účetní dvůr je nápomocen Evropskému parlamentu a Radě při kontrole plnění rozpočtu. Úkolem Parlamentu také je udělovat na doporučení Rady Komisi absolutorium za toto plnění. Při tom se Evropský parlament a Rada při svém úkolu orgánu příslušného k udělení absolutoria mohou opřít zejména o výroční prohlášení Evropského účetního dvora týkající se věrohodnosti účetnictví a zákonnosti a řádnosti základních transakcí. Všechny tyto společné zájmy Parlamentu a Účetního dvora a jejich úzké spolupůsobení stanovené v evropském právním řádu ukazují ve vlastním zájmu všech zúčastněných, že lze realizovat úzkou spolupráci a, pokud možno, ji ještě zlepšit. Za sebe osobně zde mohu z nejhlubšího přesvědčení prohlásit, že učiním vše, co bude v mé moci, abych účinně a trvale podporoval a prosazoval společnou práci Evropského účetního dvora a Parlamentu.

Evropský účetní dvůr podporuje rozpočtové orgány při kontrole plnění rozpočtu. Za tímto účelem se zprávy vypracované účetním dvorem (výroční správa, prohlášení o věrohodnosti a zvláštní zprávy) předávají Evropskému parlamentu a projednávají v prvé řadě ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu. V souvislosti s vypracováním těchto zpráv by bylo vhodné zajistit, aby byly přesné a spolehlivé a mohly úspěšně obstát vůči argumentům kontrolovaných subjektů, a aby zároveň byly natolik aktuální, aby byly zajímavé nejen pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu a umožňovaly mu rychle vyvozovat závěry z předložených zpráv s cílem zamezit dalším škodám nebo rychle provést opravy, ale aby také veřejnost mohla dostat pokud možno urychlenou informaci. Stejně tak se mi jeví jako naléhavé prosazovat audit řídících činností a audit výkonnosti i sledování výkonnosti. Připomínky, které Evropský parlament formuluje po předložení zpráv Účetního dvora, musí Účetní dvůr podrobně prověřit, aby zjistil, zda se rozhodnutí Parlamentu dodržují a mohou poté také vést k provádění nových auditů. V rámci každoročních pracovních programů (plánování zpráv) by se mělo přihlížet k úspěšné spolupráci s Parlamentem, přičemž však musí zůstat zachována nezávislost Účetního dvora.

10. Jaký je podle Vašeho názoru přínos výkonnostního auditu a jak by měly být jeho výsledky začleněny do řízení?

Velmi významný úkol Evropského účetního dvora v Evropském parlamentu a v Radě, pokud jde o věrohodnost účetnictví i o zákonnost a řádnost v základních postupech, každoročně předkládat prohlášení o věrohodnosti vyžaduje značné personální zdroje, což je na úkor jeho kapacit při provádění auditu výkonnosti i sledování výkonnosti. Účetní dvůr si v této věci stanovil strategický cíl snížit využití svých zdrojů pro předání prohlášení o věrohodnosti, aby se posílil sektor auditu výkonnosti a sledování výkonnosti. Myslím, že prostřednictvím posílení auditů výkonnosti a sledování výkonnosti by bylo možné dosáhnout výrazného zvýšení účelnosti v oblasti čerpání prostředků EU. Zvýšenou pozornost by bylo třeba věnovat účelnosti čerpání prostředků. Celkové audity určité oblasti, ale také jednotlivé audity čerpání prostředků na místě by mohly pomoci prostřednictvím konkrétních zjištění deficitů při plnění cílů a prostřednictvím z nich vycházejících doporučení, aby se zastavily nedostatky, resp. aby se jim zabránilo a aby čerpání prostředků EU probíhalo efektivněji. Proto je mimořádně důležité sledování výkonnosti, aby byly zajištěny nejen zásady finančního řízení, ale také každoroční snížení rizika výskytu chyb v jednotlivých politických oblastech a aby byl podporován řádný další rozvoj lepšího využívání prostředků. Sledování výkonnosti může probíhat jak interně, tak externě. Přidaná hodnota externího auditu spočívá v tom, že externí úřad je nezávislý a výsledky jsou určeny nejen úřadu, ale také Parlamentu, který může sám vyvodit závěry z doporučení. Je v povaze věci, že zjištění, k nimž dochází v rámci sledování výkonnosti, mohou být různým způsobem zohledněna ve správní oblasti. Existuje možnost, že v rámci pozitivní atmosféry důvěry mezi auditorem a auditovaným se může auditovaný subjekt přesvědčit o smyslu uplatňování opatření, které auditoři v auditovaném subjektu navrhují (přímé provádění). Další možnost existuje, pokud nadřízená instituce auditovaného subjektu respektuje doporučení a závěry Účetního dvora a prosazuje je v oblasti své působnosti. V této oblasti má však zvláštní význam také Evropský parlament, neboť – pokud se to Parlamentu jeví jako zvláště důležité – reaguje formou rozhodnutí. Ale také v rámci sledování výkonnosti má zcela rozhodující význam důsledně a pravidelně kontrolovat následná opatření v návaznosti na výsledky a doporučení předložené Účetním dvorem.

11. Jak by bylo možno zlepšit spolupráci mezi Účetním dvorem, národními kontrolními úřady a Evropským parlamentem (Výborem pro rozpočtovou kontrolu) v oblasti auditu rozpočtu EU?

Vnitrostátní kontrolní orgány pravidelně kontrolují finanční činnosti, které vyplývají ze sdíleného čerpání prostředků. Výsledky jsou poskytovány orgánům Společenství. Audity Evropského účetního dvora probíhají v součinnosti s vnitrostátními kontrolními orgány, při zachování odpovídající nezávislosti. Zde by měly vnitrostátní kontrolní orgány být vybízeny k tomu, aby spolupracovaly na auditech účetního dvora ve své zemi. Evropský účetní dvůr a předsedové vnitrostátních kontrolních orgánů se každoročně setkávají v kontaktním výboru s cílem spolupráci dále rozvíjet. Přitom se ukazuje zejména problém harmonizace norem pro audit v rámci EU. Vnitrostátní výsledky auditu by přitom měl dále zohledňovat Evropský účetní dvůr. Dále by bylo třeba usilovat o zvýšení povědomí orgánů pro audit o kontrolních tématech, která Parlament a zejména Výbor pro rozpočtovou kontrolu zajímají v souvislosti s řádným a kvalitním finančním řízením. Účetní dvůr by mohl právě i v této oblasti optimálně využívat zjištění vnitrostátních kontrolních orgánů.

Je jasné, že spolupráci mezi vnitrostátními kontrolními orgány a Evropským účetním dvorem bude stále potřeba zlepšovat, a možná by bylo v této souvislosti vhodné setkávat se v již existujícím kontaktním výboru častěji než jednou za rok, aby bylo možné co nejvčasněji projednávat všechny problémy a radit se o nich.

Další otázky

Uvažoval byste o stažení své kandidatury, pokud by stanovisko Parlamentu týkající se Vašeho jmenování členem Účetního dvora nebylo příznivé?

Ano, neboť spolupráce mezi Účetním dvorem a Parlamentem představuje jeden z nejdůležitějších úkolů člena Evropského účetního dvora a kvalitní základ důvěry mezi oběma těmito orgány by se tím trvale narušil, což by neprospívalo společné práci.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	3.3.2011
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	13 4 6
Členové přítomní při konečném hlasování	Inés Ayala Sender, Andrea Češková, Jorgo Chatzimarkakis, Luigi de Magistris, Martin Ehrenhauser, Jens Geier, Gerben-Jan Gerbrandy, Ville Itälä, Iliana Ivanova, Elisabeth Köstinger, Monica Luisa Macovei, Christel Schaldemose, Bart Staes, Georgios Stavrakakis
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Zuzana Brzobohatá, Derk Jan Eppink, Christofer Fjellner, Monika Hohlmeier, Ivailo Kalfin, Marian-Jean Marinescu, Véronique Mathieu, Barbara Weiler
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Adam Gierek