ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 732/2008 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011

7. 3. 2011 - (KOM(2010)0142 – C7‑0135/2010 – 2010/0140(COD)) - ***I

Výbor pro mezinárodní obchod
Zpravodaj: Helmut Scholz

Postup : 2010/0140(COD)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A7-0051/2011

Předložené texty :

A7-0051/2011

Rozpravy :

PV 23/03/2011 - 22
CRE 23/03/2011 - 22

Hlasování :

PV 24/03/2011 - 6.2
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2011)0105

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
STANOVISKO Výboru pro rozvoj
POSTUP

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 732/2008 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011

(KOM(2010)0142 – C7‑0135/2010 – 2010/0140(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0142),

– s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0135/2010),

– s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro rozvoj (A7-0051/2011),

1. přijímá svůj postoj v prvním čtení ve znění návrhu předloženého Komisí;

2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3. vyzývá Komisi, aby neprodleně předložila návrh nového nařízení o uplatňování systému všeobecných celních preferencí;

4. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

V roce 1968 zaznělo na Konferenci OSN pro obchod a rozvoj (UNCTAD) doporučení týkající se vytvoření tzv. všeobecného systému preferencí (GSP), v jehož rámci by průmyslové země poskytovaly nereciproční obchodní preference všem rozvojovým zemím, a nikoli pouze bývalým koloniím.

Evropské společenství zavedlo systém GSP jako první v roce 1971. GSP byl již od svého založení jedním z klíčových nástrojů obchodní a rozvojové politiky EU, který pomáhá rozvojovým zemím snižovat chudobu tím, že jim usnadňuje vytvářet zisk z mezinárodního obchodu. Je nejvyužívanější z obdobných systémů vytvořených rozvinutými zeměmi.

Program GSP Evropské unie zajišťuje produktům dováženým ze zemí zvýhodněných v rámci GSP buď bezcelní přístup, nebo nižší celní sazby v závislosti na druhu režimu, jehož země využívá.

V platnosti jsou tři typy režimů, jichž mohou zvýhodněné země využívat:

1) všechny zvýhodněné země mohou využívat výhod obecného režimu;

2) zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných (GSP+) poskytuje další výhody zemím, které ratifikují a přijmou seznam obsahující v současné době 27 mezinárodních úmluv a protokolů v oblasti lidských a pracovních práv, ochrany životního prostředí, drog a boje proti korupci;

3) zvláštní režim pro nejméně rozvinuté země, který je rovněž známý jako iniciativa Vše kromě zbraní (EBA), nabízí ze všeho nejpříznivější podmínky s cílem umožnit nejméně rozvinutým zemím bezcelní a bezkvótový přístup na trh EU.

Harmonogram

Systém všeobecných celních preferencí je prováděn prostřednictvím navazujících nařízení s dobou platnosti v délce tří let. První víceleté prováděcí nařízení bylo platné od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2008. Druhé platí od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011.

V roce 2008 byl v rámci postupu konzultace Parlamentu předložen návrh nařízení, které platí v současnosti. Základní ustanovení předchozího nařízení o GSP zůstala nezměněna, ale byla přezkoumána, aby se usnadnilo uplatňování režimu.

Komise bohužel, v rozporu s přáním Parlamentu, svůj návrh nepředala v dostatečném časovém předstihu (do 1. června 2007), a neposkytla tudíž přiměřenou lhůtu pro podrobnou konzultaci Evropského parlamentu. Ve skutečnosti Komise předložila svůj návrh teprve dne 21. prosince 2007. Dne 31. ledna 2008 Rada požádala Parlament, aby vyjádřil své stanovisko nejpozději do 10. dubna. Postup konzultace s Evropským parlamentem byl proto velice ukvapený.

Ve svém usnesení ze dne 5. června 2008 dal Parlament najevo, že tento postup nebyl uspokojivý a že v budoucnu bude k tomu, aby Parlament splnil svou úlohu, potřeba více času, a požádal, aby „do 1. června 2010 předala Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru návrh přepracovaného nařízení pro období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2014.“

Stávající režim je platný do 31. prosince 2011. Komise předložila návrh dne 26. května 2010.

Prodloužení

Tento návrh však není požadovaným návrhem nového nařízení, ale pouze prodloužením nařízení stávajícího.

Komise zahájila veřejné konzultace s cílem připravit nový návrh teprve v březnu 2010. Musely být prozkoumány výsledky, shromážděny statistiky a provedena studie posouzení dopadů.

Proto je podle Komise nezbytné prodloužení, protože zbývající doba platnosti nařízení o systému všeobecných celních preferencí nepostačuje k tomu, aby Komisi umožnila předložit návrh nového nařízení Parlamentu a Radě tak, aby bylo možné dosáhnout prostřednictvím řádného legislativního postupu dohody o následném nařízení před vypršením platnosti současného nařízení o GPS.

Zpravodaj souhlasí s tím, že toto prodloužení je nezbytné k tomu, aby poskytlo právní jistotu a zaručilo zájmy EU i zvýhodněných zemí. Zpravodaj nicméně zdůrazňuje, že z prodloužení nevyplývá, že současná neuspokojivá situace bude trvat další dva roky.

Lisabonská smlouva

Návrh je rozšířením a ačkoliv byl zveřejněn dlouho po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, nezohledňuje sdílení informací a rozhodovací postupy, které vyžaduje Smlouva, jež posílila pravomoci Evropského parlamentu v oblasti obchodu.

Stávající nařízení vyprší dva roky po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. S navrhovaným prodloužením by tato situace trvala další dva roky, do 31. prosince 2013, čtyři roky po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.

Podle stávajícího nařízení se Parlament nemůže vyjadřovat ke kritériím způsobilosti, k seznamu zvýhodněných zemí, seznamu příjemců GSP+, účinnému provádění úmluv, dočasnému odnětí preferenčních režimů atd.

Ve skutečnosti je povinností poslanců zajistit, aby byla dodržována práva a pravomoci, které volení zástupci lidu Evropské unie v rámci Lisabonské smlouvy získali.

Podle čl. 207 odst. 2 SFEU je nyní postup pro přijímání a změnu nařízení o GSP řádným legislativním postupem, což má dopad na práva, kterých musí Parlament v rámci demokratické kontroly nařízení požívat.

Zpravodaj se domnívá, že nařízení (ES) č. 723/2008 obsahuje prvky, jež je třeba změnit tak, aby byly respektovány nové pravomoci, které Parlament získal v rámci Lisabonské smlouvy, zejména aby byly dodrženy nové pravomoci Parlamentu v oblasti aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 SFEU. Ve skutečnosti zpravodaj identifikuje opatření v nařízení o GPS, která mají být považována za akty v přenesené pravomoci: Čl. 10 odst. 2, čl. 11 odst. 7 a 8, čl. 16 odst. 3, čl. 19 odst. 3, 4 a 5 a článek 25, které Parlamentu dávají právo veta a tudíž mnohem silnější kontrolní pravomoci než v rámci aktuálně uplatňovaného postupu.

Za účelem vymezení pravidel pro výkon, kontrolu a případné zrušení aktů v přenesené pravomoci by měly být vloženy články 27a až 27e.

S ohledem na neodkladnost přijetí tohoto nařízení, zajištění právní jistoty příjemců, a s cílem zamezit paralelním jednáním bylo nicméně rozhodnuto, že zájmy Evropského parlamentu budou projednávány v rámci jednání o takzvaných omnibusech – horizontálních legislativních návrzích na harmonizaci všech postupů pro přijímání aktů v rámci společné obchodní politiky s Lisabonskou smlouvou. Evropská komise se mezitím zavázala, že splní mnohé z oprávněných požadavků na větší sdílení informací s Evropským parlamentem.

Nové nařízení

V této chvíli proto nejsou navrženy žádné změny, přestože se zpravodaj domnívá, že je nezbytné systémy GSP a GSP+ přepracovat.

Zpravodaj se domnívá, že celkovým přezkumem nařízení by se měl zabývat návrh nového nařízení, jehož předložení Parlament neprodleně vyžaduje.

Zpravodaj by chtěl nicméně zdůraznit, že nový návrh nařízení by měl obsahovat následující základní cíle: 1) vytvořit účinný systém, který bude více zohledňovat zájmy zvýhodněných zemí a hospodářských subjektů; 2) stanovit pravidla, která zajistí lepší regulaci reformního procesu, v jehož rámci bude zaručena účast zvýhodněných zemí; 3) zajistit, aby v nařízení byla náležitě zohledněna úloha demokratické kontroly, jejíž plnění je vyžadováno od Parlamentu.

Jak Evropský parlament zdůraznil ve zprávě Helmuta Markova z roku 2008, musí být charakteristickým rysem EU větší transparentnost a právní jistota. Nový návrh by měl usilovat o to, aby z GSP učinil přehlednější a transparentnější systém.

Pravidla původu

Pravidla původu a správní postupy, které je doprovázejí, jsou jedním z hlavním důvodů nedostatečného využívání obchodních preferencí poskytovaných v rámci GSP, zejména ze strany nejméně rozvinutých zemí. Pravidla původu mohou zabránit tomu, aby preference, která existuje na papíře, měla skutečný pozitivní dopad, a jejich nebezpečí spočívá v tom, že stanovují z obchodního hlediska nedosažitelné cíle, čímž vytvářejí obchodní bariéry, takže preference je využívána buď nedostatečně nebo není využívána vůbec.

Nová přepracovaná pravidla o původu by měla vstoupit v platnost alespoň zároveň s novým systémem GSP.

Reforma by měla umožnit regionální kumulaci a rovněž horizontální kumulaci mezi regiony či globální kumulaci, pokud jde o země, které využívají zvláštního režimu v rámci GSP. Obdobně by mělo být zváženo zavedení výhodnějších pravidel týkajících se požadavků na udělení uznání původu dotčeným produktům. Navrhuje se, aby Evropská unie vyjádřila své přání zaměřit se přednostně na GSP v kontextu harmonizace pravidel původu, která probíhá v rámci WTO.

Kritéria pro poskytnutí celních preferencí

Kritéria pro poskytnutí celních preferencí byla předmětem kritiky jak ze strany zvýhodněných zemí a nevládních organizací, tak ze strany výzkumných pracovníků. Často se setkáváme se situacemi, kdy jsou chudé země s diverzifikovanými ekonomikami okamžitě vyloučeny z nejvýhodnějších systémů.

Prahové hodnoty dovozu by mohly být nahrazeny jinými kritérii, která jsou snadněji použitelná a hlavně těsněji spojená s úrovní rozvoje (Giniho koeficient je dobrým příkladem takového kritéria). Země, které by mohly v největší míře využívat výhod celních preferencí, často neuspějí v testu zranitelnosti, jehož úspěšné absolvování je nezbytnou podmínkou pro využívání výhod v rámci programu GSP+.

Kromě toho a s cílem zabránit narušení preferenčních výhod, by měly být pro potřeby příštího nařízení vyhodnoceny možnosti převést produkty označené nyní jako „citlivé“ do kategorie „necitlivé“.

Technická pomoc

Zpravodaj se domnívá, že je nezbytné zvýšit účinnost stávajícího systému a zvýšit míru využívání GSP prostřednictvím technické pomoci určené konkrétně na vybudování institucionální a regulační kapacity, která umožní využívat co nejefektivněji výhod mezinárodního obchodu a GSP těm zemím, které je nejvíce potřebují.

Pomoc, například formou programů partnerství, musí být poskytnuta také za účelem podpořit příjemce GPS+ při účinném provádění mezinárodních úmluv, jejichž plnění si vyžaduje tento pobídkový režim a k jejichž dodržování se příjemci zavázali.

Komise by se měla snažit aktivně kontrolovat, že jsou tyto závazky dodržovány. Měla by automaticky zahájit šetření ve všech případech, ve kterých výbor pro provádění norem MOP věnuje „zvláštní odstavec“ zvýhodněné zemi, která nerespektuje základní normy v oblasti práce. Šetření by měla vždy probíhat ve spolupráci s Evropským parlamentem a zástupci občanské společnosti z příslušné země, včetně sociálních partnerů.

STANOVISKO Výboru pro rozvoj (10. 11. 2010)

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 732/2008 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011
(KOM(2010)0142 – C7‑0135/2010 – 2010/0140(COD))

Navrhovatelka: Eva Joly

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

GSP

Systém všeobecných celních preferencí (GSP) je obchodní mechanismus, který umožňuje EU poskytnout rozvojovým zemím preferenční nereciproční přístup na trh pomocí snížených sazeb.

Kromě standardního přístupu GSP, který je otevřen pro všechny rozvojové země, je řada zemí způsobilá pro zvláštní pobídkový režim GSP+. To znamená další snižování sazeb pro rozvojové země, které splňují určité podmínky.

Zranitelnost/závislost jako kritéria způsobilosti pro GSP: pokud pět největších položek vývozu země do EU, na které se vztahuje GSP, tvoří více než tři čtvrtiny celkového vývozu v rámci GSP a pokud vývoz země do EU, na který se vztahuje GSP, představuje méně než 1 % celkového dovozu do EU v rámci GSP. Země požívající výhod GSP + musely také ratifikovat a provést asi 27 mezinárodních úmluv v oblasti lidských práv, základních pracovních norem, udržitelného rozvoje a řádné správy věcí veřejných. Pokud země tato kritéria nesplní, může být systém GSP+ zrušen.

Všech 49 nejméně rozvinutých zemí je způsobilých pro režim „Vše kromě zbraní“, který jim umožňuje bezcelní a kvótami neomezený přístup na trh EU pro všechny vyvážené výrobky.

Časový rámec

Současný systém GSP byl zřízen na základě nařízení Rady ES 732/2008. Jeho platnost vyprší na konci roku 2011, po tomto datu GSP zaniká, pokud nebude zaveden náhradní systém.

Komise předpokládá, že nový návrh bude předložen na počátku roku 2011, což by znamenalo, že by náhradní systém GSP vstoupil v platnost nejdříve v polovině roku 2012, a vznikla by tak více než šestiměsíční právní mezera.

Proto se současný návrh snaží prodloužit platnost stávajícího systému GSP maximálně o dva roky, dokud nevstoupí v platnost nové nařízení.

Zpravodajka se domnívá, že toto řešení není ideální – znamená to, že EP se může k systému vyjadřovat až čtyři roky po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Nicméně je to uspokojivý přístup, neboť zamezuje nežádoucí diskontinuitě v programu GSP. Rozvojové země by samozřejmě poškodilo, kdyby se musely vrátit k doložce nejvyšších výhod EU a nemohly by nadále využívat preferenční přístup, byť jen dočasně.

S ohledem na výše uvedené je důležité, aby Komise v co nejkratší době vypracovala návrh nového GSP a aby byl legislativní proces co nejrychleji ukončen. Nicméně o novém systému GSP bude na rozdíl od jeho předchůdce společně rozhodovat Rada a Parlament a časový tlak nesmí připravit Parlament o jeho demokratické výsady. Parlament musí využít své nové pravomoci, které mu v oblasti obchodu dává Lisabonská smlouva.

Stávající návrh

Výraznější revize systému GSP je pravděpodobná, až bude příští rok navrženo nové nařízení o GSP. Zpravodajka nicméně předložila několik pozměňovacích návrhů k nařízení o GSP v jeho současné podobě.

V prvé řadě je důležitá zásada preferenčního a diferencovaného přístupu, pokud jde o naše obchodní vztahy s rozvojovými zeměmi. Podíl vývozu rozvojových zemí na celkovém dovozu do EU je zanedbatelný. Přesto jim obchodní preference dávají šanci vymanit se z bludného kruhu závislosti na pomoci. Návrhy směřující k obchodním vztahům mezi EU a rozvojovými zeměmi na rovnocenném základě, když jsou současné schopnosti a komparativní výhody EU na mnohem vyšší úrovni, jsou nereálné.

Článek 208 Lisabonské smlouvy samozřejmě zavazuje EU, aby „přihlížela

k cílům rozvojové spolupráce při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země“. To znamená závazek EU vyhýbat se výběru politik, které narušují její práci v oblasti rozvojové spolupráce a napříč politickým spektrem opravdu provádět činnosti, z nichž budou mít rozvojové země prospěch. To se týká především obchodu.

Je také důležité, aby Komise pod dohledem Evropského parlamentu pozorně a přísně sledovala, zda zvýhodněné země nadále splňují kritéria, která je opravňují k využívání GSP+.

Komise v současné době provádí v rámci GSP posouzení dopadů na udržitelný rozvoj. Parlament by měl požádat Komisi, aby jej informovala o jeho rozsahu, výsledcích a poučení z tohoto hodnocení a také o budoucích záměrech, pokud jde o provádění posouzení dopadů na udržitelný rozvoj v rámci nového režimu GSP.

Zpravodajka je pevně přesvědčena o potřebě globálního obchodního systému, který by byl založen na etice, demokracii a transparentnosti, nejen pouze na zisku, systému, který přináší prospěch celé společnosti, nejen pouze omezenému počtu podniků. Prosazování mezinárodně uznávaných standardů v oblasti lidských práv, práce, životního prostředí a správy věcí veřejných je důležitým prvkem GSP+, prvkem, který se možná bude muset v budoucnu skutečně zpřísnit. Proto je nutný pečlivý dohled nad takovými oblastmi, jako je např. rybolov, lesní hospodářství a těžba, a také nad situací žen a menšin, pokud jde o přístup na pracovní trh a pracovní podmínky.

V zájmu demokracie a transparentnosti je také důležité, aby veškeré konzultace se zvýhodněnými zeměmi týkající se trvalého plnění kritérií pro GSP+ zahrnovaly dialog s vnitrostátními parlamenty a místními aktéry občanské společnosti.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh 1