Postup : 2010/2201(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0062/2011

Předložené texty :

A7-0062/2011

Rozpravy :

PV 05/04/2011 - 14
CRE 05/04/2011 - 14

Hlasování :

PV 06/04/2011 - 8.17
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2011)0143

ZPRÁVA     
PDF 198kWORD 127k
18. 3. 2011
PE 454.393v02-00 A7-0062/2011

o uplatňování nařízení (ES) č. 2004/2003 o statutu a financování politických stran na evropské úrovni

(2010/2201(INI))

Výbor pro ústavní záležitosti

Zpravodajka: Marietta Giannakou

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o uplatňování nařízení (ES) č. 2004/2003 o statutu a financování politických stran na evropské úrovni

(2010/2201(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na čl. 10 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii a článek 224 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na čl. 12 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie,

   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2004/2003 ze dne 4. listopadu 2003 o statutu a financování (nařízení o financování) politických stran na evropské úrovni (politické strany a jejich nadace, jak jsou definovány v čl. 2 odst. 3 a 4 tohoto nařízení)(1), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 23. března 2006 o evropských politických stranách(2),

   s ohledem na zprávu generálního tajemníka předsednictvu ze dne 18. října 2010 k financování politických stran na evropské úrovni předloženou podle článku 15 rozhodnutí předsednictva ze dne 29. března 2004(3) o provádění finančního nařízení,

–   s ohledem na sdělení předsednictva ze dne 10. ledna 2011 jako revidovanou verzi rozhodnutí předsednictva přijatých dne 13. prosince 2010,

–   s ohledem na čl. 210 odst. 6 a článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A7-0062/2011),

A. vzhledem k tomu, že čl. 10 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii uvádí, že „politické strany na evropské úrovni přispívají k utváření evropského politického vědomí a vyjádření vůle občanů Unie“, přičemž Parlament a Rada podle článku 224 Smlouvy o fungování Evropské unie stanovují pravidla, kterými se tyto politické strany a jejich politické nadace řídí, a zejména pravidla pro jejich financování,

B.  vzhledem k tomu, že Listina základních práv Evropské unie jednoznačně uvádí, že politické strany na úrovni Unie přispívají k vyjádření vůle občanů Unie,

C. vzhledem k tomu, že Evropská unie musí fungovat na základě zásady zastupitelské demokracie, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii,

D. vzhledem k tomu, že základy evropských politických stran byly zakotveny v Maastrichtské a Niceské smlouvě, které zavedly možnost financování stran a poskytly jim tak provozní nezávislost na parlamentních skupinách,

E.  vzhledem k tomu, že v roce 2007 Komise na základě požadavku Parlamentu(4) předložila návrh na zavedení financování politických nadací na evropské úrovni (evropské politické nadace), který byl přijat v prosinci 2007 s cílem podpořit evropské politické strany v diskusi o problematice veřejné politiky a evropské integrace,

F.  vzhledem k tomu, že cílem pozměňujícího nařízení z roku 2007(5) je usnadnit proces integrace evropských politických stran tím, že bude politickým stranám umožněno se v rámci Unie účinněji strukturovat a organizovat,

G. vzhledem k tomu, že pozměňující nařízení z roku 2007 podstatně posílilo postavení evropských politických stran ve volbách do Evropského parlamentu, neboť stanovilo, že do svých výdajů mohou zahrnout náklady na financování volebních kampaní; vzhledem k tomu, že však byla tato možnost omezena podmínkou, že předmětné příspěvky nesmí být použity na přímé ani nepřímé financování vnitrostátních politických stran nebo kandidátů,

H. vzhledem k tomu, že všechny financované evropské politické strany podepsaly kodex chování, který předsednictvo považuje za závazný pro všechny strany a jímž se stanoví pravidla, která musí být během volebních kampaní dodržena,

I.   vzhledem k tomu, že posílení úlohy evropských politických stran nutně souvisí s jejich zapojením do voleb do Evropského parlamentu,

J.   vzhledem k tomu, že pozměňující nařízení z roku 2007 požaduje pro evropské politické strany větší formální uznání,

K. vzhledem k tomu, že pozměňující nařízení z roku 2007 je zaměřeno na to, aby byly na evropské úrovni i úrovni členských států pomocí vyváženého procesu institucionalizace vytvářeny dokonale organizované a účinné politické strany ,

L.  vzhledem k tomu, že pozměňující nařízení z roku 2007 má za cíl organizační soudržnost politických stran a jejich nadací na evropské úrovni, a přitom uznává různé úkoly, které politické strany a politické nadace sledují,

M. vzhledem k tomu, že této organizační soudržnosti lze dosáhnout jedině tak, že bude pro evropské politické strany stanoven jednotný politický, právní a fiskální status, což však nesmí mít za následek organizační standardizaci evropských politických stran a jejich nadací, což je oblast v níž mají evropské politické strany a jejich nadace výhradní pravomoci,

N. vzhledem k tomu, že požadavek na přijetí právního statutu evropských politických stran a jejich politických nadací, který by vycházel z práva Evropské unie, je nepochybným a podstatným krokem k posílení demokracie v rámci Unie,

O. vzhledem k tomu, že organizační a funkční soudržnosti a zlepšení procesu financování lze dosáhnout jedině tak, že bude přijat jednotný a společný evropský statut pro všechny evropské politické strany a jejich politické nadace, který bude vycházet z práva Evropské unie,

P.  vzhledem k tomu, že nařízení o politických stranách na evropské úrovni nečiní rozdíl mezi uznáním a financováním politických stran,

Q. vzhledem k tomu, že sdělení předsednictva ze dne 10. ledna 2011 doporučilo zpřísnění kritérií pro financování evropských politických stran; vzhledem k tomu, že pokud kritéria pro uznání a financování politických stran zůstanou stejná, povede to k omezení konkurence stran na evropské úrovni,

R.  vzhledem k tomu, že pozměňující nařízení z roku 2007 poskytuje jasnou právní a finanční základnu pro vznik integrovaných politických stran na úrovni Evropské unie, s cílem zvýšit evropské povědomí a umožnit, aby občané Evropské unie mohli účinně vyjadřovat svou vůli,

S.  vzhledem k tomu, že financování evropských politických stran se řídí ustanoveními hlavy VI finančního nařízení(6) nazvané „Granty“ a prováděcími předpisy k němu(7),

T.  vzhledem k tomu, že předsednictvo, jakožto orgán odpovědný za provádění finančního nařízení v rámci Parlamentu, v roce 2006 rozhodlo o některých důležitých zlepšeních prováděcích předpisů, jako je navýšení případného předběžného financování z 50 % na 80 %, s cílem je zjednodušit postup a zlepšit platební schopnosti příjemců, a uvolnění pravidel pro přesuny mezi jednotlivými kapitolami v rozpočtech příjemců tak, aby své rozpočty mohli přizpůsobovat měnícím se politickým okolnostem,

U. vzhledem k tomu, že zkušenosti s financováním evropských politických stran a jejich přidružených evropských politických nadací ukázaly, že jim musí být umožněna větší flexibilita a srovnatelné podmínky, pokud jde o převádění finančních prostředků do následujícího rozpočtového roku a vytváření rezerv z vlastních zdrojů nad stanovené předepsané minimum výdajů, které mají být financovány z vlastních zdrojů,

V. vzhledem k tomu, že evropské politické strany vynaloží v průměru téměř polovinu svých rozpočtů na ústřední správu (zaměstnanci, nájmy atd.) a další čtvrtinu rozpočtu na schůze (statutárních a nestatutárních) orgánů strany, přičemž zbytek tvoří výdaje na volební kampaně a podporu přidružených organizací,

W. vzhledem k tomu, že výdaje evropských politických nadací mají jinou skladbu – v průměru 40 % svých rozpočtů vynakládají na ústřední správu a schůze a dalších 40 % na vnější služby, například studie, výzkumy, publikační činnost a semináře,

X. vzhledem k tomu, že hlavním zdrojem vlastních zdrojů evropských politických stran jsou členské příspěvky vybrané od členských stran a méně než 5 % jejich celkového příjmu tvoří členské příspěvky jednotlivých členů a dary,

Y. vzhledem k tomu, že finanční prostředky z rozpočtu Unie se v případě evropských politických stran na celkovém příjmu podílejí vyšší měrou, než je tomu u evropských politických nadací,

Z.  vzhledem k tomu, že dary dosud netvoří podstatnou část financování, přičemž v roce 2009 byly příjemci pravidelných darů pouze tři strany a dvě nadace,

AA. vzhledem k tomu, že zde existuje nebezpečí potenciálního konfliktu mezi snahou o usnadnění a zrychlení financování, a tedy zvýšení jejich účinnosti na straně jedné a snahou o minimalizaci finančního rizika pro rozpočet Unie na straně druhé,

BB. vzhledem k tomu, že v období 2008–2011, o němž tato zpráva pojednává, nebylo nutné uplatnit vůči žádné financované straně ani nadaci žádné sankce,

CC. vzhledem k tomu, že proto, aby byly evropské politické strany a nadace způsobilé pro získání finančních prostředků, musí získat právní subjektivitu v souladu s právem členského státu svého sídla; vzhledem k tomu, že nemají jednotný právní statut,

DD. vzhledem k tomu, že příspěvky pro evropské politické strany a nadace jsou „granty“ ve smyslu hlavy VI finančního nařízení Evropské unie a prováděcích předpisů k němu, kvůli své zvláštní povaze však nejsou srovnatelné s žádnými jinými granty udělovanými a spravovanými Komisí; vzhledem k tomu, že tato skutečnost se odráží v mnoha ustanoveních finančního nařízení, ve kterých se stanovují výjimky; vzhledem k tomu, že toto řešení není uspokojivé,

Nové politické prostředí

1.  bere na vědomí, že politické strany – a s nimi spjaté politické nadace – jsou základními nástroji parlamentní demokracie, které vedou poslance k odpovědnosti, pomáhají utvářet politickou vůli občanů, vypracovávají politické programy, vzdělávají a vybírají kandidáty, udržují dialog s občany a umožňují jim vyjádřit své názory;

2.  zdůrazňuje, že Lisabonská smlouva takovou úlohu politických stran a jejich nadací zakotvuje s cílem vytvořit evropský stát, politický prostor na úrovni EU a evropskou demokracii, jejímž základním stavebním prvkem je evropská občanská iniciativa;

3.  konstatuje, že stávající evropské politické strany nejsou schopné zastávat tuto úlohu v plném rozsahu proto, že jsou pouhými zastřešujícími organizacemi vnitrostátních stran a s voliči v členských státech nejsou v přímém kontaktu;

4.  s uspokojením však konstatuje, že se evropské politické strany a politické nadace přesto staly nepostradatelnými hráči politického života v Evropské unii, zejména v otázce utváření a sdělování příslušných stanovisek jednotlivých „politických rodin“;

5.  zdůrazňuje, že všechny evropské politické strany musí splňovat nejvyšší standardy vnitrostranické demokracie (pokud jde o demokratickou volbu orgánů strany a demokratické rozhodování, včetně volby kandidátů);

6.  zastává názor, že jakmile splní podmínky pro uznání za politickou stranu na evropské úrovni, může strana získávat finanční prostředky, avšak pouze pokud je zastoupena v Evropském parlamentu alespoň jedním z jejích členů;

7.  poukazuje na to, že politické strany mají práva, závazky a povinnosti, a z toho důvodu by měly mít vzájemně srovnatelnou obecnou organizační strukturu; domnívá se, že takové organizační soudržnosti lze dosáhnout jedině vytvořením jednotného právního a fiskálního statutu založeného na právních předpisech EU pro evropské politické strany a jejich politické nadace;

8.  je přesvědčen, že neodvozený právní statut evropských politických stran a vlastní právní subjektivita, jež budou vycházet přímo z práva Evropské unie, umožní, aby evropské politické strany a jejich politické nadace jednaly jako subjekty, které zastupují evropský veřejný zájem;

9.  je toho názoru, že evropské politické strany by měly být schopny interakce a soupeřit v záležitostech týkajících se společných evropských problémů a Evropské unie a jejího rozvoje, a to na třech úrovních: na úrovni regionální, vnitrostátní a evropské; domnívá se, že je mimořádně důležité, aby evropské politické strany fungovaly účinně a produktivně na úrovni EU i na úrovni členských států a ještě dále;

10. zdůrazňuje významné problémy z hlediska organizační kapacity, kterým budou evropské politické strany muset čelit ve vztahu k reformám, jež budou možná uskutečněny v evropském volebním systému (vytvoření dodatečného volebního obvodu, zřízení nadnárodních volebních seznamů);

11. konstatuje, že výše uvedené je v podstatě v souladu s myšlenkou účasti evropských politických stran v kampaních k referendům v případě, kdy tato referenda přímo souvisí s otázkami týkajícími se Evropské unie;

12. rozhodl se proto požádat Komisi, aby předložila návrh statutu evropských politických stran v souladu s článkem 225 Smlouvy o fungování Evropské unie;

13. konstatuje, že je nutné v krátkodobém horizontu zlepšit regulační prostředí evropských politických stran a nadací, přičemž prvním krokem by mělo být přijetí evropského statutu;

Další reformní návrhy

14. domnívá se, že členové zastoupení v regionálních parlamentech nebo shromážděních by měli být zohledňováni v souvislosti s plněním podmínek pro financování pouze tehdy, pokud takový parlament nebo shromáždění disponuje zákonodárnou mocí;

15. poukazuje na to, že přidělování finančních prostředků či uzavírání účtu evropských politických stran a nadací jsou byrokratické a těžkopádné procedury; domnívá se, že je to do značné míry dáno tím, že platby financování jsou považovány za „granty“ ve smyslu finančního nařízení, což je vhodné pro financování projektů nebo sdružení, nikoli však stran;

16. je tedy toho názoru, že Komise by měla podat návrh vytvořit ve finančním nařízení novou hlavu výhradně věnovanou a uzpůsobenou konkrétně financování evropských stran a nadací; domnívá se, že finanční nařízení by mělo, pokud jde o jeho provádění, odkazovat na ustanovení této nové hlavy;

17. zdůrazňuje, že samofinancování stran a nadací je známkou životaschopnosti; domnívá se, že by mělo být podporováno, a to tím, že se zvýší současný limit pro hodnotu darů, který je 12 tisíc EUR ročně, na 25 tisíc EUR na dárce za rok, ovšem ve spojení s povinností zveřejnit totožnost dárce v okamžiku přijetí daru v souladu s platnými právními předpisy a v zájmu transparentnosti;

18. domnívá se, že požadavek, aby byly jako podmínka pro financování předkládány roční pracovní programy, je pro politické strany nevhodný; dále poukazuje na to, že takový požadavek neexistuje ani v žádném členském státě EU;

19. zdůrazňuje skutečnost, že má-li financování splnit svůj účel, musí být včasné; požaduje, aby bylo na začátku rozpočtového roku, jakožto výjimka z prováděcích předpisů k finančnímu nařízení, zpřístupněno 100 % financování, nikoli 80 %; domnívá se, že vzhledem k pozitivním zkušenostem v minulosti se riziko pro Parlament jeví jako zanedbatelné;

20. poukazuje na to, že finanční nařízení stanoví, že granty „nemohou financovat provozní výdaje dotyčného subjektu v plném rozsahu“; podotýká, že dodržování tohoto pravidla je mimořádně obtížné pro nadace a vede k vyhýbavým technikám v účetnictví (například k „příspěvkům formou věcného plnění“); poukazuje na to, že prakticky žádný ze systémů financování v členských státech nevyžaduje částečné samofinancování, neboť by tak mohl znevýhodnit menší či nedávno vzniklé strany;

21. poukazuje na to, že nezávislé zdroje, které musí evropské politické strany prokázat, by mohly být sníženy na 10 %, čímž se dále podpoří rozvoj evropských politických stran; současně se domnívá, že jejich vlastní zdroje ve formě věcných zdrojů by neměly překročit 7,5 % jejich celkového rozpočtu;

22. konstatuje, že v případě evropských politických nadací by revize právního nástroje měla být využita jako příležitost ke zrušení požadavku, aby nadace prokázaly, že mají vlastní zdroje;

23. poukazuje na to, že by mělo být v rámci této revize odstraněno omezení uvalené na evropské politické nadace, které požaduje, aby využívaly své finanční prostředky pouze v rámci Evropské unie; to nadacím umožní, aby plnily svou úlohu v rámci EU i mimo ni;

24. zdůrazňuje však, že uvolnění režimu financování by mělo mít protiváhu v podobě sankcí zakotvených ve finančním nařízení, kde v současné době chybí; tyto sankce by mohly mít formu finančních postihů v případě porušení pravidel týkajících se například transparentnosti v oblasti darů; zdůrazňuje potřebu stanovit pro evropské politické strany a jejich přidružené evropské politické nadace stejné podmínky upravující vytváření rezerv z vlastních zdrojů nad danou úroveň a převádění finančních prostředků;

25. poukazuje na to, že od roku 2008 měly evropské politické strany právo použít finanční prostředky získané jako granty pro „financování kampaní prováděných ... v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu ...“ (čl. 8 odst. 3 finančního nařízení); je však toho názoru, že mají-li evropské politické strany hrát politickou úlohu na úrovni EU, měly by mít právo se takových kampaní účastnit, jestliže má předmět referenda přímou souvislost s otázkami týkajícími se Evropské unie;

26. vyzývá evropské politické strany, aby zahájily proces posouzení přímého individuálního členství a vhodných opatření pro přímou nebo nepřímou účast jednotlivců na vnitřních činnostech a rozhodovacích procesech strany;

27. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. L 297, 15.11.2003, s. 1, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1524/2007 ze dne 18. prosince 2007, Úř. věst. L 343, 27.12.2007, s. 5.

(2)

Úř. věst. C 292 E, 1.12.2006, s. 127.

(3)

Ve znění rozhodnutí předsednictva ze dne 1. února 2006 a 18. února 2008.

(4)

Usnesení ze dne 23. března 2006 o evropských politických stranách, bod 14 (Úř. věst. C 292 E, 1.12.2006, s. 127).

(5)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1524/2007 ze dne 18. prosince 2007, Úř. věst. L 343, 27.12.2007, s. 5;

(6)

Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(7)

Nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002, Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

I.    Souvislosti regulační povahy

Rozvoj evropské politické strany je naprosto zásadní pro aktivaci veřejného zájmu v záležitostech EU. Překračuje ústřední význam otázek, které jsou často pokládány, typu „kdo a jakým způsobem řídí“ a obrací pozornost k tématu „kdo je řízen“. Základní diskurs na pozadí statutu evropské strany je hlubší zájem, jak spoluvytvořit nadnárodní občanský prostor, který sestává ze svobodných a rovnoprávných občanů, a jakým způsobem by takový kolektivní podnik, ve formě „společenské smlouvy“ mezi různými lidmi, mohl ovlivnit budoucí integraci. Navržení reformního balíčku pro evropské politické strany, díky nimž bude možné mobilizovat demokratickou aktivitu jednotlivých a organizovaných občanů, není snadný úkol – a to v neposlední řadě z důvodu systémové složitosti EU. To se však může stát výhodou, dojde-li k jasnému stanovení „základního poslání“ evropských politických stran a bude-li uvedeno, jak může informovaný a principiální dialog o jejich politickém rozvoji vést ke vzniku pluralitního lidu, jehož členové mohou směřovat své demokratické požadavky ústředním orgánům a jejich prostřednictvím je také tlumočit. Pro EU by mělo platit, že se nebude izolovat od subjektů, které tvoří její součást, a proto fungování tohoto evropského „lidu“ logicky souvisí s širokým občanským prostorem, kde politicky propojení občané mohou svobodně rozvíjet společný demokratický „základ“ k tomu, aby byly naplňovány jejich vybrané politické cíle. Posilování evropských politických stran je nástrojem k povzbuzení participativní správy v EU a v důsledku má dopad na posílení demokracie.

Nařízení 2004/2003 přijaté v roce 2003 poskytuje rámec pro průhledné financování politických stran na evropské úrovni. Odráží se v něm čl. 10 odst. 4 SEU3, který uznává, že strany přispívají k utváření evropského politického vědomí a k vyjadřování vůle občanů Unie“, a článek 224 SFEU, podle kterého platí, že pravidla týkající se jejich financování jsou přijata řádným legislativním postupem. Kromě toho nařízení ve znění nařízení 1524/2007 zahrnuje do téhož systému financování politické nadace a současně je stanovena jejich příslušná úloha.

Hlavním požadavkem pro financování je určení politické strany/nadace jako politické strany/nadace na evropské úrovni podle čl. 2 odst. 3 a článku 3 nařízení. Politická strana na evropské úrovni může každý rok podat Evropskému parlamentu žádost o financování. Nařízení definuje „politickou stranu“ jako sdružení občanů, které sleduje politické cíle a je zřízeno a uznáváno v souladu s vnitrostátními předpisy alespoň jednoho členského státu. Aby strana byla oprávněna jako „politická strana na evropské úrovni“, je nutné, aby:

–  měla právní subjektivitu v členském státě, v němž se nachází její sídlo;

–  byla alespoň v jedné čtvrtině členských států zastoupena členy Evropského parlamentu (nebo v celostátních parlamentech či regionálních parlamentech nebo v regionálních shromážděních), nebo obdržela alespoň v jedné čtvrtině členských států alespoň tři procenta hlasů odevzdaných v každém z nich při posledních volbách do Evropského parlamentu;

–  dodržovala zejména ve svém programu a při svých činnostech zásady, na kterých je založena Evropská unie, tj. zásadu svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právního státu;

–  účastnila se voleb do Evropského parlamentu nebo vyjádřila úmysl se jich zúčastnit.

Evropský parlament zajišťuje, aby politické strany na evropské úrovni i nadále splňovaly tato kritéria. Jestliže některá z těchto podmínek již není splněna, dotyčná strana pozbude svého postavení „politické strany na evropské úrovni“ a následně je vyloučena z financování v souladu s tímto nařízením.

Politické nadace přidružené k politické straně na evropské úrovni mohou předložit žádost o financování rovněž prostřednictvím této strany. Nařízení definuje „politickou nadaci na evropské úrovni“ jako subjekt (nebo síť subjektů), který má právní subjektivitu v některém členském státě a je přidružen k některé politické straně na evropské úrovni. Politické nadace na evropské úrovni mají za úkol sledování diskuse, zejména s ohledem na evropské volby, její analýzu, komunikaci o této diskusi a přispívání do ní. Finanční pravidla platná pro nadace jsou stejná jako pravidla týkající se stran. Využívání finančních prostředků musí být doprovázeno dokumenty prokazujícími, že se jedná o politickou stranu na evropské úrovni. Dokumenty musí rovněž poskytovat doklad o politickém programu strany a o statutu vymezujícím zejména orgány odpovědné za politické a finanční řízení a dále fyzické osoby, které jsou v každém členském státě zákonnými zástupci. Každá případná změna těchto dokumentů musí být do dvou měsíců oznámena Evropskému parlamentu. V případě jejího neoznámení je financování pozastaveno. Evropský parlament přijme rozhodnutí do tří měsíců od obdržení žádosti o financování.

II.  Nutnost reformy a návrhy na reformu

Je mimořádně důležité, aby evropským politickým stranám, které podporují demokracii v Unii, byl udělen společný a jednotný právní statut. Přijetí evropského statutu založeného na právu EU je k tomu, aby strany mohly dosahovat svých příslušných cílů, nyní zjevně důležitější, než kdy předtím. Evropské politické strany by měly být orgány s právní subjektivitou, aby byly schopny překonat obrovský rozdíl mezi evropskými politickými stranami a evropskými orgány z hlediska daňového postupu. Reformy, které generální tajemník předložil ve zprávě za rok 2010 a jež předsednictvo navrhlo ve svém rozhodnutí ze dne 13. prosince 2011, jsou výsledkem důkladné analýzy současného stavu a poskytují celkově povzbudivou odpověď na otázky, obavy a připomínky evropských politických stran. Návrhy, které zpráva obsahuje, se zaměřují na organizační stejnorodost evropských politických stran. Organizační soudržnosti lze dosáhnout jedině jednotným politickým, právním a fiskálním statutem evropských politických stran.

Zpravodajka velmi vítá vytvoření zvláštní a jednotné evropské právní formy evropských politických stran, jejímž důvodem je zejména organizační a fiskální soudržnost.

Pokud jde o kritéria pro uznání, zpravodajka navrhuje, aby vytvoření evropské strany mohly dosáhnout pouze vnitrostátní nebo regionální strany. Pokud jde o zakládání evropských stran, považuje statut evropských stran evropské, vnitrostátní a regionální volené zástupce za rovnocenné, pokud regionální zástupci sestávají z poslanců zvolených do regionálních parlamentů. Možnost uznání regionálně zvolených zástupců by proto měla být pro účely zakládání stran zachována, ovšem pouze v případě regionů se zákonodárnou pravomocí. Kromě toho by každá evropská politická strana měla mít alespoň jednoho zástupce mezi poslanci Evropského parlamentu. Aby mohla být financována Evropským parlamentem, musí být evropská politická strana zastoupena v Evropském parlamentu nejméně jedním poslancem Evropského parlamentu. Dále by mělo být zohledněno to, zda byla ve složení strany a při jejím zřízení respektována vnitřní demokracie, což se týká jak vnitrostátních, regionálních, tak i evropských politických stran samotných. Tento požadavek bude znamenat, že strana by nesplňovala podmínku vnitřní demokracie, pokud nebude zastoupena alespoň sedmi členskými státy, jak to stanovuje čl. 3 odst. 1 finančního nařízení.

Co se týká nezávislých zdrojů, které evropské politické strany prokazují, číslo by se mohlo snížit na 10 % s cílem usnadnit další rozvoj. Prokazování zdrojů ve formě „kontroverzních“ věcných zdrojů by mělo být omezeno na 7,5. Pokud jde však o politické nadace, zpravodajka je toho názoru, že revize právního nástroje by mohla být příležitostí ke zrušení požadavku, aby nadace prokázaly, že mají vlastní zdroje. V té věci by měla být se souhlasem evropských politických stran a jejich nadací přijata jednotná kritéria pro používání finančních prostředků. Neexistuje žádný problém a nebyla vedena žádná polemika ohledně návrhu, aby strany a případně i nadace vytvářely rezervy a převáděly finanční prostředky. V otázce darů by rozumné uvolnění limitu darů bylo postačující, pokud se odsouhlasí, že limit bude zvýšen z 12 na 25 tisíc EUR.

Podle diskuse ve zprávě, ale též na základě slyšení evropských politických skupin před vypracováním zprávy, by evropské politické strany měly mít možnost účastnit se v referendech pouze k otázkám, které jsou především spojeny s Evropskou unií. Jak bylo navrženo ve zprávě, bude díky právní subjektivitě jednotného evropského statutu evropských politických stran rovněž dán prostor pro přijetí nadnárodního seznamu poslanců Evropského parlamentu. Vytvoření systému nadnárodní strany je ještě stále složité, ale v současné době jsou okolnosti mnohem zralejší než dřív. Prvním krokem musí být právní subjektivita a evropský statut evropských politických stran, po němž bude následovat krok přijetí nadnárodního seznamu poslanců Evropského parlamentu, kteří budou voleni.

V otázce procesu financování je zpravodajka zastáncem maximální průhlednosti. Průhledné financování je základním prvkem podpory demokratických hodnot a prosazování řádné správy věcí veřejných. Jak zmiňuje organizace Transparency International, průhlednost se po přijetí změny nařízení 2004/2003 v roce 2007 skutečně zvýšila; finanční zprávy všech stran a nadací lze snadno dohledat na hlavních stránkách Evropského parlamentu, jak to požaduje článek 9a pozměněného nařízení. Finanční prostředky pro evropské politické strany by měly být schvalovány prostřednictvím rozhodnutí o přidělení, přičemž proces jejich udělování by se měl zefektivnit. Evropským politickým nadacím by mělo být umožněno tvořit rezervy a převést finanční prostředky. Evropský parlament nabízí evropským politickým nadacím užívání technických zařízení Evropského parlamentu, a to za úplatu, jak je to možné i v případě evropských politických stran. Aby byla zajištěna průhlednost, mělo by být možné vykonávat následné kontroly financování.

Panuje silné přesvědčení a vyjadřuje se důrazná podpora tomu, že je legitimní, aby evropské politické strany žádaly soulad jejich statutu se statutem evropských orgánů, a předsednictvo Parlamentu je vyzváno, aby záležitost dále prověřilo.

III. Závěrečné poznámky

Vytvoření bezpečného a průhledného prostředí pro fungování a financování evropských politických stran je hluboce demokratickým aktem. Potřebujeme prostor, evropský prostor pro působení politických stran, který přivede občany Unie do jejího středu a pomůže jim v každodenním životě. Přijetí zvláštních pravidel tento cíl umožňuje a má dvojí charakter: na jedné straně poskytuje aktuální, rychlé a veřejné informace při zakládání evropských politických stran a jejich jednotný evropský statut. Občané jsou si vědomi, že účast v evropské politické straně znamená, že se pohybují v oblasti práva Evropské unie a politické strany mají práva a povinnosti. Na druhé straně evropský statut evropských politických stran vytváří podmínky pro vznik systému nadnárodních stran. Jedná se o první a nepostradatelný krok na cestě, jejímž cílem je větší zapojení občanů, větší míra demokracie a nakonec i více Evropy.


VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

15.3.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

19

2

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Andrew Henry William Brons, Carlo Casini, Andrew Duff, Ashley Fox, Matthias Groote, Roberto Gualtieri, Enrique Guerrero Salom, Zita Gurmai, Gerald Häfner, Stanimir Ilchev, Constance Le Grip, David Martin, Morten Messerschmidt, Paulo Rangel, Potito Salatto, Algirdas Saudargas, György Schöpflin, Søren Bo Søndergaard, Indrek Tarand, Rafał Trzaskowski, Luis Yáñez-Barnuevo García

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Elmar Brok, Marietta Giannakou, Íñigo Méndez de Vigo, Helmut Scholz, Rainer Wieland

Právní upozornění - Ochrana soukromí