Postup : 2010/2207(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0079/2011

Předložené texty :

A7-0079/2011

Rozpravy :

Hlasování :

PV 07/06/2011 - 8.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2011)0251

ZPRÁVA     
PDF 167kWORD 116k
23. 3. 2011
PE 452.542v02-00 A7-0079/2011

o mezinárodních dohodách v oblasti letectví podle Lisabonské smlouvy

(2010/2207(INI))

Výbor pro dopravu a cestovní ruch

Zpravodaj: Brian Simpson

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o mezinárodních dohodách v oblasti letectví podle Lisabonské smlouvy

(2010/2207(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na své rozhodnutí ze dne 20. října 2010 o revizi rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí(1) („rámcová dohoda“),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 17. června 2010 o dohodě mezi EU a USA o letecké dopravě(2),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o zahájení jednání se Spojenými státy americkými, Austrálií a Kanadou o dohodách o jmenné evidenci cestujících (PNR)(3),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 25. dubna 2007 o vytvoření Společného evropského leteckého prostoru(4),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2007 o uzavření dohody o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Spojenými státy americkými na straně druhé(5),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2006 o rozvoji vnější politiky Společenství v oblasti letectví(6),

–   s ohledem na sdělení Komise s názvem „Rozvoj vnější politiky Společenství v oblasti letectví“ (KOM(2005)0079),

–   s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 218 této smlouvy,

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A7-0079/2011),

A. vzhledem k tomu, že před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost byl Parlament v záležitostech uzavírání mezinárodních dohod o letecké dopravě pouze konzultován,

B.  vzhledem k tomu, že nyní je nutný souhlas Parlamentu pro dohody v oblastech, na něž se vztahuje řádný legislativní postup,

C. vzhledem k tomu, že jedná-li Komise o dohodách mezi Unií a třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi, má být Parlament „okamžitě a plně informován ve všech etapách tohoto postupu“(7),

D. vzhledem k tomu, že rámcová dohoda by měla zajistit nejvyšší možnou míru efektivity a transparentnosti při uplatňování pravomocí a výsad orgánů,

E.  vzhledem k tomu, že se v rámcové dohodě Komise zavázala uplatňovat vůči Parlamentu a Radě zásadu rovného zacházení v legislativních a rozpočtových otázkách, zejména pak pokud jde o přístup na jednání, a poskytování příspěvků a dalších informací,

Úvod

1.  domnívá se, že komplexní dohody v oblasti letectví se sousedními zeměmi nebo významnými globálními partnery mohou cestujícím, provozovatelům nákladní dopravy a leteckým společnostem poskytnout značné výhody díky přístupu na trh a sbližování právních předpisů, což podporuje spravedlivou hospodářskou soutěž, a to i s ohledem na státní dotace a sociální a ekologické normy;

2.  uznává, že k zajištění právní jistoty jsou nezbytné horizontální dohody, které stávající bilaterální dohody harmonizují s právem Společenství a které přinášejí i další výhody v podobě zjednodušení a záruky, že všechny letecké společnosti Unie budou požívat stejných práv;

3.  připomíná, že normy bezpečnosti letectví mají zásadní význam pro cestující, posádku i odvětví letectví jako celku, a podporuje proto uzavírání dohod o bezpečnosti letectví se zeměmi s významným zastoupením odvětví výroby letadel, neboť pokud se podaří omezit na nejnižší možnou míru duplicitu při provádění hodnocení, testů a kontrol, bude možné snížit náklady a vytvořit konzistentně přísné normy;

4.  vyjadřuje politování nad skutečností, že Rada ještě neudělila Komisi mandát k vyjednání komplexní dohody o letecké dopravě s tak důležitými obchodními partnery, jako jsou Čínská lidová republika a Indie; zastává názor, že tento chybějící mandát stále více poškozuje zájmy Unie, zejména pokud přihlédneme k rychlému růstu těchto ekonomik;

5.  upozorňuje na skutečnost, že na nejnovějším seznamu platných dohod v oblasti letectví sestaveném Komisí chybí tak důležité země, jako je Japonsko či Ruská federace;

6.  vyjadřuje znepokojení nad stále otevřenou otázkou přeletů nad Sibiří; vyzývá Komisi, aby vyvinula veškeré nutné úsilí, a to i projednáváním této záležitosti v souvislosti s jednáními o přístupu Ruska ke Světové obchodní organizaci, a zabránila narušování hospodářské soutěže mezi leteckými dopravci v EU;

Kritéria pro posouzení dohody

7.  zdůrazňuje, že při každém jednání je třeba porovnávat výhody plynoucí z brzkého uzavření dohody s tím, čeho by bylo dosaženo, pokud bychom uzavření dohody oddálili ve snaze o dosažení lepšího výsledku;

8.  poukazuje na to, že při posuzování komplexních dohod předložených k vyslovení souhlasu se bude Parlament snažit uplatňovat jednotný soubor kritérií; konstatuje, že při takovém posuzování se Parlament zaměří na to, aby zjistil, do jaké míry jsou splněna následující kritéria: omezení přístupu na trh a investičních příležitostí jsou uvolněna vyváženým způsobem; jsou poskytovány pobídky s cílem zachovat a rozšířit sociální a ekologické normy; jsou poskytnuty dostatečné záruky v oblasti ochrany osobních údajů a soukromí; je zohledněno vzájemné uznávání v oblasti bezpečnosti a bezpečnostních norem a je zajištěna vysoká úroveň ochrany práv cestujících;

9.  domnívá se, že je nezbytně nutné stanovit celosvětové normy ochrany osobních údajů a soukromí a že kritéria, která vytyčil Parlament ve svém usnesení ze dne 5. května 2010, jsou vhodnou předlohou podobné dohody; konstatuje, že Unie by při vytváření těchto celosvětových norem měla hrát průkopnickou roli;

10. upozorňuje na to, že odvětví letecké dopravy rostoucí měrou přispívá ke globálnímu oteplování, a domnívá se, že dohody by měly obsahovat závazek, že strany budou v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví spolupracovat na snižování emisí z letecké dopravy, spolu s cílem rozšířit technickou spolupráci v oblasti klimatologie (vypouštění CO2 a dalších látek ovlivňujících klima do atmosféry), výzkumu a technologického rozvoje a účinnosti pohonných hmot;

11. zdůrazňuje, že řada aspektů regulace letectví, včetně omezení hluku a nočních letů, by měla být určována na místní úrovni v plném souladu se zásadou spravedlivé hospodářské soutěže a subsidiarity; žádá Komisi, aby tyto záležitosti koordinovala na evropské úrovni s přihlédnutím k vnitrostátním právním předpisům členských států a k zásadě „vyváženého přístupu“, jak ji definovala Mezinárodní organizace pro civilní letectví;

12. vyzývá Komisi, aby dohod o letecké dopravě využívala k prosazování mezinárodní legislativy v oblasti sociálních práv, a to zejména pracovních norem obsažených v základních úmluvách Mezinárodní organizace práce (MOP 1930–1999), hlavních zásadách OECD pro nadnárodní podniky (1976, revidovány v roce 2000) a Římských úmluvách o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy z roku 1980;

13. poukazuje na to, že v případě dohod o bezpečnosti ke kritériím patří: úplné vzájemné uznávání certifikačních metod a postupů, výměna bezpečnostních údajů, společné inspekce, zvýšená spolupráce v oblasti regulace a konzultace na technické úrovni; problémy tak budou odstraněny dříve, než povedou ke spuštění mechanismu pro řešení sporů;

Postup

14. zdůrazňuje skutečnost, že Parlament musí sledovat postup od samého začátku, aby mohl rozhodnout o udělení či odmítnutí souhlasu na konci jednání; zastává názor, že je rovněž v zájmu dalších orgánů, aby všechny důležité otázky, jež by mohly ovlivnit ochotu Parlamentu udělit souhlas, byly odhaleny a řešeny již v raných stádiích jednání;

15. připomíná, že již rámcová dohoda z roku 2005 zavazovala Komisi, aby Parlamentu poskytovala včasné a jasné informace již při přípravě, v průběhu a při uzavírání mezinárodních jednání; konstatuje, že revidovaná rámcová dohoda z října roku 2010 zvlášť upozorňuje na skutečnost, že Parlament musí být od začátku pravidelně a podrobně informován o probíhajícím postupu ve všech fázích jednání o dohodě, a to při zachování důvěrnosti v nezbytných případech;

16. očekává, že Komise bude příslušnému výboru Parlamentu poskytovat informace o tom, že má v úmyslu navrhnout zahájení jednání s cílem uzavřít či změnit mezinárodní dohody o letecké dopravě, a poskytne mu kromě jiných relevantních dokumentů a informací také návrhy směrnic a textů pro jednání a návrhy dokumentů, které mají být parafovány; očekává, že role Parlamentu bude ve vztahu k jakýmkoli dalším změnám mezinárodních dohod o letecké dopravě výslovně stanovena v těchto dokumentech;

17. konstatuje, že v souladu s článkem 24 rámcové dohody musí výše uvedené informace být Parlamentu doručeny tak, aby k nim v případě potřeby mohl vyjádřit své stanovisko; důrazně vyzývá Komisi, aby Parlamentu podala zprávu o tom, jakým způsobem jsou zohledňována jeho stanoviska;

18. bere na vědomí, že obdrží-li Parlament citlivé informace o probíhajících jednáních, má povinnost zachovat mlčenlivost;

19. konstatuje, že podle jednacího řádu Parlamentu může plenární zasedání „na základě zprávy příslušného výboru […] přijmout doporučení a požadovat jejich zohlednění před uzavřením mezinárodní dohody“ (čl. 90 odst. 4);

20. uznává, že dohody o letecké dopravě často přisuzují významnou úlohu smíšenému výboru, především pak v otázkách sbližování právních předpisů; uznává rovněž, že v mnoha případech představuje tento postup pružnější a účinnější způsob rozhodování, než je snaha o zapracování takových požadavků do vlastní dohody; vyzdvihuje však, že je důležité, aby byl Parlament včas a plně informován o práci různých smíšených výborů;

21. vyzývá Komisi, aby za účelem zachování toku informací Parlamentu pravidelně, ale ne méně než jednou za tři roky, předkládala zprávu obsahující analýzu silných a slabých stránek platných dohod; konstatuje, že na základě této zprávy by Parlament mohl efektivněji posuzovat budoucí dohody;

22. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Přijaté texty, P7_TA(2010)0366.

(2)

Přijaté texty, P7_TA(2010)0239.

(3)

Přijaté texty, P7_TA(2010)0144.

(4)

Úř. věst. C 74E, 20. 3. 2008, s. 506.

(5)

Úř. věst. C 301E, 13. 12. 2007, s. 143.

(6)

Úř. věst. C 287E, 24. 11. 2006, s. 84.

(7)

Ustanovení čl. 218 odst. 10 Smlouvy o fungování Evropské unie.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Úvod

Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009, rozšířila podmínky, za nichž je k uzavření mezinárodní dohody požadován souhlas Parlamentu. V současné době do této kategorie spadají dohody o letecké dopravě, jelikož se týkají oblasti, na niž se vztahuje řádný legislativní postup(1). Dříve byl Parlament ve věci těchto dohod pouze konzultován.

Výbor pro dopravu a cestovní ruch se na základě této změny rozhodl vypracovat zprávu z vlastního podnětu, jejímž cílem je stanovit některé obecné zásady pro posuzování dohod o letecké dopravě z hlediska jejich obsahu i postupů, které by výbor mohl použít, aby si v celém průběhu jednání zajistil dostatečné informace a aby měl možnost objasnit své priority s dostatečným předstihem před tím, než bude muset vyslovit souhlas nebo nesouhlas.

Druhy dohod

Rozlišujeme tři obecné kategorie leteckých dohod:

· horizontální dohody, které přizpůsobují stávající dvoustranné dohody o leteckých službách uzavřené mezi členskými státy a danou třetí zemí právu Společenství;

· komplexní dohody se sousedními zeměmi nebo globálními partnery, jejichž cílem je zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž a přispět k reformě mezinárodního civilního letectví a podpořit evropské předpisy a průmysl EU;

· bezpečnostní dohody, které jsou určeny k zajištění vysoké úrovně bezpečnosti civilního letectví ve světovém měřítku a k minimalizaci ekonomické zátěže tím, že se odstraní zbytečné zdvojené kontroly.

Panuje široká shoda ohledně toho, že dohody o letecké dopravě se třetími zeměmi mají obecně pozitivní dopad. Je zřejmé, že horizontální dohody, které vychází z rozhodnutí Soudního dvora ze dne 5. listopadu 2002 (2), jsou nezbytné k zajištění právní jistoty. Rovněž všem leteckým společnostem Unie zaručují stejná práva a zároveň zjednodušují předchozí spletitou soustavu dohod jednotlivých členských států;

Stejně tak mohou značný přínos představovat komplexní dohody uzavírané se sousedními zeměmi nebo významnými globálními partnery, jelikož cestujícím a provozovatelům nákladní dopravy nabízí lepší služby – z hlediska možností výběru i ceny – a zároveň leteckým společnostem přináší nové příležitosti a konkurenční výhodu. Kromě toho může k podpoře spravedlivé hospodářské soutěže významně přispět sbližování právních předpisů, zejména co se týče státních dotací a sociálních a ekologických norem.

V tomto ohledu je politováníhodné, že Rada dosud Komisi neudělila mandát k zahájení jednání s významnými obchodními partnery v Asii, včetně Čínské lidové republiky a Indie, ačkoli tento návrh byl předložen již v roce 2005. Díky hospodářskému růstu těchto oblastí je hodnota těchto dohod stále vyšší. Parlament by proto měl vyzvat Radu, aby uznala, že hodnota dohody, která by mohla být uzavřena mezi Unií a jednou z těchto rozvíjejících se ekonomik, ve značné míře přesahuje to, čeho by mohlo být dosaženo ve dvoustranných jednáních.

Bezpečnostní dohody minimalizují dvojí provádění hodnocení, testů a kontrol (neexistují-li zásadní rozdíly v regulaci) a zároveň Evropské unii a dalším významným výrobcům letadel umožňují spoléhat se na certifikační systémy každé ze stran. Tento stav je jednoznačně žádoucí, neboť přispívá ke snížení nákladů a zajišťuje vyšší normy.

Kritéria

Nicméně obecně žádoucí charakter těchto dohod nesmí být zaměňován s myšlenkou, že jakákoli dohoda je dobrou dohodou. Namísto toho je třeba, aby Komise v pozici prostředníka a Parlament a Rada, jako subjekty, které musí schválit výsledky jednání, posoudily, zda je dotčená dohoda dostatečně ambiciózní a vyvážená, nebo zda by bylo vhodnější její uzavření odložit a usilovat o lepší výsledek.

Zejména u komplexních dohod je možné uvažovat o vytvoření kontrolního seznamu, který by zpravodajové jednotně využívali k hodnocení jednotlivých dohod a díky němuž by se zajistil ucelený přístup. Součástí kontrolního seznamu by mohly být následující kritéria:

· rychlost a míra otevření trhu;

· jsou-li omezení investičních příležitostí včasným a vyváženým způsobem uvolňována;

· zajistit přizpůsobení sociálních a ekologických norem spíše partnerovi, jehož úroveň je v tomto ohledu vyšší;

· zaručit uplatnění evropských norem o ochraně osobních údajů a soukromí. To znamená, že je třeba zajistit, aby byla při veškerém předávání osobních údajů zajištěna nezbytná ochrana občanů EU, aby byly respektovány procesní záruky a právo na obhajobu a dodržovány právní předpisy týkající se ochrany údajů;

· omezení státní podpory, které zajistí spravedlivou a vyváženou hospodářskou soutěž;

· vzájemné uznávání bezpečnostních norem, jehož součástí bude v ideálním případě „jednorázová bezpečnostní kontrola“ (tj. zásada, že cestující, kteří přestupují a stejně tak překládaná zavazadla a náklad budou osvobozeny od jakýchkoli dodatečných bezpečnostních opatření);

· sjednocení politik v oblasti práv cestujících tak, že budou zajištěny nejvyšší možné normy.

Stejně tak je důležité v případě dohod o bezpečnosti směřovat k úplnému vzájemnému uznávání, aby dodržení platných právních předpisů jedné strany znamenalo, že jsou zároveň dodrženy právní předpisy dalších stran, a aby certifikační metody a postupy všech stran byly stejně hodnotným důkazem o tomto dodržení. Pro zachování vzájemné důvěry bude s největší pravděpodobností třeba zavést společné kontroly, vyšetřování, výměnu bezpečnostní údajů (kontroly letounů a informace o nehodách), zvýšenou spolupráci v oblasti regulace a konzultace na technické úrovni, díky čemuž bude možné vyřešit problémy dříve, než nastanou „spory“.

Samozřejmě to však neznamená, že každá dohoda musí splnit každou položku zařazenou na seznamu. Často bude nutné budovat důvěru postupným zaváděním jednotlivých bodů nebo vyjednáváním o po sobě následujících fázích. Záměr spočívá v tom, že bude stanoven rámec, na jehož základě bude možné konkrétní dohody posuzovat.

Postup

Má-li se Parlament po uzavření jednání řádně zhostit úkolu zvážit, zda udělí či neudělí souhlas, musí proces sledovat od samého počátku. To samé platí i pro skutečnost, kterou dokládají zkušenosti s Programem sledování financování terorismu, totiž, že je v zájmu Komise a Rady, aby případné obavy Parlamentu, které by mohly být natolik významné, že by zpochybnily jeho ochotu udělit souhlas, byly zjištěny a řešeny již v počátečním stádiu a nikoli až poté, co budou jednání uzavřena. Znamená to, že Parlament a jeho výbory by měly nalézt způsob, jímž zajistí, že Komise bude obeznámena s kritérii používanými pro posouzení dohody a všech prvků, které by se mohly ukázat jako nepřijatelné.

Komise již v rámcové dohodě z roku 2005 souhlasila s tím, že bude Parlamentu poskytovat „včasné a jasné informace, a to jak ve fázi vypracovávání těchto dohod, tak i v průběhu vedení a uzavření mezinárodních jednání. Tyto informace se vztahují na návrhy směrnic pro jednání, schválených směrnic pro jednání, následného vedení jednání a ukončení jednání.“ Tato ustanovení byla posílena a objasněna revidovanou dohodou ze dne 20. října 2010.

V souladu s přílohou 3 této revidované dohody by Komise (konkrétně GŘ MOVE) měla Parlamentu poskytnout informace o tom, že má v úmyslu navrhnout zahájení jednání, a předložit návrhy směrnic pro jednání, návrhy na změnu směrnic pro jednání, návrhy znění předkládaných k jednání, schválené články, datum, kdy bude dokument parafován a znění dohody spolu s dalšími relevantními dokumenty a informacemi o možnosti pozastavení jednání nebo pozměnění dohody.

Výbor pro dopravu a cestovní ruch by mohl stejně jako v předchozích případech pořádat s vyjednavači generálního ředitelství MOVE pravidelné neveřejné schůze bez písemného zápisu, na nichž by poslanci, kteří se danými tématy dopodrobna zabývají, mohli zjistit, v jaké fázi se jednání právě nacházejí, přičemž by zároveň zachovali důvěrný charakter informací. Obdobná opatření bychom měli uplatnit i s cílem zajistit, aby byly citlivé dokumenty zpřístupněny pouze těm, kteří je potřebují ke své práci, a s vědomím, že je nutné zachovat důvěrný charakter dokumentu.

Jednací řád Parlamentu jej opravňuje „ (…)na základě zprávy příslušného výboru (…) přijmout doporučení a požadovat jejich zohlednění před uzavřením mezinárodní dohody“ (čl. 90 odst. 4); Kromě toho čl. 81 odst. 3 stanoví, že se příslušný výbor může „s cílem přispět ke kladnému výsledku postupu rozhodnout, že předloží Parlamentu průběžnou zprávu s návrhem usnesení, v němž doporučí, zda navrhovaný akt změnit nebo uskutečnit“.

V této chvíli ještě není jasné, do jaké míry bude Výbor pro dopravu a cestovní ruch chtít těchto formálních pravomocí využít. Záviset to bude především na tom, do jaké míry bude možné zachovat a posílit stávající konstruktivní dialog mezi výborem a generálním ředitelstvím MOVE. Za nynějších okolností se může ukázat, že je výhodnější ke sdílení obav či předání priorit členů výboru přednostně využít neformálních cest. Může však nastat situace, kdy bude politický význam dané dohody nebo s ní souvisejících otázek natolik výrazný, že bude žádoucí, aby Parlament zaujal jednoznačný postoj.

Závěr

Nové pravomoci, které Parlamentu přiznala Lisabonská smlouva, přinášejí nové povinnosti s cílem zajistit, aby Parlament a jeho příslušný výbor měly řádné informace o přípravě dohod, u nichž bude následně požadováno vyslovení jeho souhlasu. Vyplývá z toho i odpovědnost podrobněji sledovat průběh jednání. Konkrétní mechanismy, které se této úlohy účinně a efektivně zhostí, se budou u každé dohody lišit, avšak výše uvedené možnosti lze považovat za nabídku, která může být vodítkem při výběru podle specifických podmínek každé dohody.

(1)

Čl. 218 odst. 6 písm. a) bod v) Smlouvy o fungování Evropské unie.

(2)

Případ C-466/98.


VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

15.3.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

39

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Antonio Cancian, Luis de Grandes Pascual, Saïd El Khadraoui, Ismail Ertug, Jacqueline Foster, Mathieu Grosch, Jim Higgins, Ville Itälä, Dieter-Lebrecht Koch, Georgios Koumoutsakos, Werner Kuhn, Jörg Leichtfried, Bogusław Liberadzki, Eva Lichtenberger, Gesine Meissner, Hella Ranner, Vilja Savisaar-Toomast, Olga Sehnalová, Debora Serracchiani, Brian Simpson, Dirk Sterckx, Keith Taylor, Silvia-Adriana Ţicău, Giommaria Uggias, Thomas Ulmer, Peter van Dalen, Artur Zasada, Roberts Zīle

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Philip Bradbourn, Spyros Danellis, Isabelle Durant, Tanja Fajon, Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz, Ioan Mircea Paşcu, Dominique Riquet, Alfreds Rubiks, Sabine Wils

Právní upozornění - Ochrana soukromí