ZPRÁVA o učení se v raném věku v Evropské unii
29. 3. 2011 - (2010/2159(INI))
Výbor pro kulturu a vzdělávání
Zpravodajka: Mary Honeyball
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o učení se v raném věku v Evropské unii
Evropský parlament,
– s ohledem na článek 165 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 14 Listiny základních práv Evropské unie,
– s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o právech dítěte, zejména na její články 3, 18 a 29,
– s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,
– s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1720/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006, kterým se zavádí akční program v oblasti celoživotního učení[1],
– s ohledem na sdělení Komise „Kvalitní systém předškolního vzdělávání a péče: Nejlepší start do života pro všechny naše děti“ (KOM(2011)0066),
– s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu „Účinnost a spravedlnost v evropských systémech vzdělávání a odborné přípravy“ (KOM(2006)0481),
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. ledna 2010 k tématu Péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání[2],
– s ohledem na závěry Rady ze dne 11. května 2010 o sociálním rozměru vzdělávání a odborné přípravy[3],
– s ohledem na závěry Rady ze dne 26. listopadu 2009 o vzdělávání dětí z rodin migrantů[4],
– s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“)[5],
– s ohledem na závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 21. listopadu 2008 – Příprava mladých lidí na 21. století: agenda pro evropskou spolupráci v oblasti školství[6],
– s ohledem na závěry zasedání Evropské rady v Barceloně ve dnech 15. a 16. března 2002,
– s ohledem na své usnesení ze dne 23. září 2008 o zlepšování kvality vzdělávání učitelů[7],
– s odkazem na své usnesení ze dne 24. března 2009 na téma „Mnohojazyčnost: přínos pro Evropu i společný závazek[8],
– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A7-0099/2011),
A. vzhledem k tomu, že počátek školní docházky dětí vytváří základ jejich úspěšného celoživotního učení, které je velmi důležité pro dosažení cílů strategie Evropa 2020,
B. vzhledem k tomu, že děti v nejranějším věku jsou zvláště zvídavé, ochotné k učení a vnímavé a že jsou jim vštěpovány důležité dovednosti jako je schopnost mluvit a vyjadřovat se, ale také sociální dovednosti; vzhledem k tomu, že v tomto věku vznikají základy budoucí školní a profesní dráhy,
C. vzhledem k tomu, že péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání se v Evropské unii provádí různými způsoby a s různě definovanou „kvalitou“, která zásadním způsobem závisí na kulturních hodnotách daného státu a regionu a na výkladu pojmu „dětství“,
D. vzhledem k tomu, že existuje jasné spojení mezi chudým a znevýhodněným prostředím a nízkou vzdělaností a vzhledem k tomu, že rodiny z takového prostředí mají největší prospěch z přístupu k veřejně financovaným službám péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání; vzhledem k tomu, že u těchto znevýhodněných skupin je malá pravděpodobnost, že budou hledat přístup k veřejně financovaným službám péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání;
E. vzhledem k tomu, že péči o děti v raném věku a jejich vzdělávání se obvykle dostává menší pozornosti a nižších investic než všem ostatním stupňům vzdělávání i přes jasné důkazy, že investice do této oblasti přináší výsledky,
F. vzhledem k tomu, že cíle péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání jsou často příliš ovlivněny trhem práce, příliš se soustředí na potřebu zvýšit počet zaměstnaných žen a méně dbají na potřeby a nejlepší zájmy dítěte,
G. vzhledem k tomu, že se mnohé domácnosti potýkají s výraznými obtížemi, pokud se jedná o vzájemné sladění rodinných závazků a pracovního vytížení, a sice v souvislosti s aktuálními změnami na trhu práce, např. se vznikem atypických a flexibilních způsobů práce, které se od zaměstnanců žádají, a se vzestupem nejistých pracovních vztahů,
H. vzhledem k tomu, že existuje přímá vazba mezi blahobytem rodičů a dětí a kvantitativní a kvalitativní nabídkou služeb pro děti v raném věku,
I. vzhledem k tomu, že péče o děti je tradičně považována za přirozenou ženskou aktivitu, což vede k naprosté převaze žen pracujících v oblasti péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání,
J. vzhledem k tomu, že kvalifikace pracovníků se mezi jednotlivými státy a jednotlivými druhy poskytovatelů velmi liší, a vzhledem k tomu, že ve většině členských států neexistuje povinnost, aby poskytovatelé předškolní péče zaměstnávali pracovníky s určitou kvalifikací,
K. vzhledem k tomu, že v EU se výzkum o vzdělávání malých dětí, který by mohl formovat přípravu a provádění politik v oblasti péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání v celé EU, provádí jen velmi málo,
Přístup zaměřený na děti
1. vítá následující cíle stanovené v závěrech ze zasedání Evropské rady v Barceloně: do roku 2010 poskytovat péči o dítě pro nejméně 90 % dětí ve věku od 3 let do věku povinné školní docházky a pro nejméně 33 % dětí ve věku do 3 let, tvrdí však, že Rada a Komise musí tyto cíle revidovat a aktualizovat a do středu svých politik péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání musí postavit potřeby a nejlepší zájmy dítěte;
2. uznává, že cílů strategie Evropa 2020, tedy snahy o vytvoření inkluzívní společnosti zvyšováním zaměstnanosti a snižováním míry předčasného ukončování školní docházky a snižováním chudoby, nemůže být dosaženo, pokud všechny děti nebudou mít odpovídající start do života;
3. konstatuje, že rané dětství je nejdůležitější pro rozvoj poznávacích, senzorických a motorických funkcí, citový a osobní vývoj a osvojování jazyka a je i základem celoživotního učení; uznává, že služby péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání podporují zdravý mentální a fyzický rozvoj dětí a umožňují jim, aby se z nich stali vyrovnanější lidé; doporučuje proto členským státům, aby zvážily zavedení povinnosti roční docházky do mateřské školy před nástupem do školy;
4. zdůrazňuje, že raný rozvoj zdravého životního stylu, např. zdravý způsob stravování a vhodné a vyvážené cvičení, může mít výrazný vliv na tělesný a duševní vývoj a může být klíčovým faktorem celoživotního zdraví; varuje před tím, aby se děti příliš brzy věnovaly konkrétním intenzivním sportovním aktivitám, jejichž nejdůležitějším cílem je dosažení dobrých výsledků;
5. opětovně upozorňuje na všeobecný význam učení v předškolním věku, zejména při získávání jazykových znalostí a ve vztahu k mnohojazyčnosti a jazykové rozmanitosti;
6. Podporuje zavedení a zachování inovativních pedagogických modelů pro výuku jazyků, zejména mnohojazyčné jesle a mateřské školy, což splňuje cíl stanovený v roce 2002 v Barceloně, který zahrnuje učení se regionálním a menšinovým jazykům a jazykům sousedních států;
7. upozorňuje na budování a optimalizaci vzdělávacích zařízení (družin), které o děti pečují mimo dobu strávenou v mateřské škole;
8. zdůrazňuje, že kromě vzdělávání a výchovy mají všechny děti právo na odpočinek, zábavu a hru;
Všeobecné poskytování péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání
9. konstatuje, že podle závěrů Rady ze dne 12. května 2009 by znevýhodnění v oblasti vzdělávání mělo být řešeno poskytováním vysoce kvalitního vzdělávání v raném věku a cílené podpory, jakož i podporou vzdělávání přístupného všem;
10. uznává, že zatímco znevýhodněné sociální skupiny mohou využívat dodatečnou pomoc, poskytování péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání by mělo být teoreticky určeno univerzálně všem rodičům a dětem, bez ohledu na jejich rodinné prostředí a finanční situaci;
11. zdůrazňuje, že děti se zdravotním postižením by měly podle možností využívat běžné služby péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání a v případě potřeby by jim měla být nabídnuta další odborná pomoc;
12. vyzývá členské státy, aby včas prováděly úmluvu OSN o osobách se zdravotním postižením;
13. zdůrazňuje, že členské státy by měly umožnit mnohostranné přístupy v předškolním programu a související praxi;
Zapojení rodičů
14. zdůrazňuje, že rodiče, matky i otcové, jsou v oblasti péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání rovnocennými partnery; uznává, že služby péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání by měly být plně participativní a zapojovat veškeré zaměstnance, rodiče a podle možností i samotné děti;
15. zdůrazňuje, že poskytování mateřské a otcovské dovolené v dostatečné délce a provádění účinné a flexibilní politiky trhu práce jsou zásadními složkami účinné politiky péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání;
16. doporučuje členským státům, aby investovaly do programů vzdělávání rodičů a podle potřeby zajišťovaly jiné formy podpory pro ty rodiče, kteří potřebují další pomoc, např. návštěvy v domácnosti; trvá na tom, že by kromě toho měly být rodičům přímo na místě v dětských zařízeních poskytovány bezplatné a snadno dostupné možnosti poradenství;
17. zdůrazňuje, že kulturní aktivity jsou pro děti obohacením a že se jejich prostřednictvím podporuje dialog mezi jednotlivými kulturami a rozvíjí smysl pro otevřenost a toleranci; poukazuje v této souvislosti opět na to, že je důležité, aby pracovníci v oblasti péče o děti pořádali multikulturní aktivity s dětmi a jejich rodiči;
18. poukazuje na to, že děti rodičů bez legálního povolení k pobytu stále ještě nemají přístup k předškolnímu vzdělávání ve všech členských státech;
19. vyzývá členské státy, aby dětem žadatelů o azyl, uprchlíků, osob se statusem podpůrné ochrany nebo osob, jimž je povoleno pobývat na jejich území z humanitárních důvodů, zajišťovaly přístup k předškolnímu vzdělávání, aby jejich životní šance neomezovaly již od počátku;
Lepší začlenění jednotlivých zařízení
20. vybízí členské státy, aby integrovaly služby péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání, aby zajišťovaly podporu pro jejich rozvoj a související aktivity a zajistily lepší spolupráci a koordinaci různých institucí a ministerstev, která působí v oblasti politik a programů pro děti v raném věku;
21. vyzývá členské státy, aby zařízením péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání poskytly dostatečnou autonomii, aby tato zařízení mohla zachovat svou nezávislost a kreativitu při hledání řešení pro dobré životní podmínky dětí;
22. zdůrazňuje význam inovativních služeb péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání, které jsou svou povahou lokální a svádějí dohromady příslušníky společenství z oblasti zdravotní, sociální, z oblasti vzdělávání, kultury a z dalších oblastí;
23. vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s místní správou a s neziskovými organizacemi podporovaly a financovaly opatření a projekty, jejichž prostřednictvím by měla být dětem ze znevýhodněných skupin obyvatelstva poskytnuta péče v raném věku a vzdělávání a zároveň zajištěno jejich monitorování a hodnocení;
24. uznává, že musí být zohledňována různorodost rozdílných životních podmínek rodin a s nimi souvisejících odlišných potřeb, a vítá rozmanitou, flexibilní a inovativní nabídku předškolního vzdělávání a péče;
25. vyzývá k vytvoření evropského rámce pro služby péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání, které by uznávaly kulturní rozmanitost členských států a zdůrazňovaly společné cíle a hodnoty;
Hospodářské přínosy
26. zdůrazňuje, že v nestabilním hospodářském ovzduší nesmějí být přehlíženy značné investice do služeb péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání; zdůrazňuje, že členské státy by měly na služby péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání věnovat odpovídající prostředky;
27. opětovně uvádí, že je prokázáno, že investice do péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání mají následný hospodářský a společenský přínos, například vyšší daňové příspěvky díky silnější pracovní síle spolu s nižšími pozdějšími náklady na zdravotní péči, nižší míru kriminality a méně případů protispolečenského chování; zdůrazňuje, že prevence je účinnější a méně nákladná, než pozdější zásahy;
28. uznává, že kvalitní vzdělávání v raném věku může pomoci omezit předčasné ukončování školní docházky, odstranit znevýhodnění ve vzdělávání, jemuž čelí děti ze znevýhodněných sociálních a kulturních skupin a zmenšit z toho plynoucí sociální nerovnosti, které se dotýkají společnosti jako celku; uvádí, že mladí lidé ze zranitelných sociálních skupin jsou obzvláště ohroženi;
29. zdůrazňuje, že vysoce kvalitní služby péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání jsou doplňkem, spíše než náhradou, systému sociálního zabezpečení zahrnujícího širokou škálu nástrojů proti chudobě; vyzývá členské státy k řešení chudoby ve společnosti;
Zaměstnanci a kvalitní služby
30. zdůrazňuje, že předškolní věk je nejdůležitější období v emocionálním a sociálním vývoji dítěte a že osoby, které pracují s dětmi předškolního věku musí proto mít odpovídající kvalifikace; zdůrazňuje, že dobré životní podmínky a bezpečnost dětí jsou nanejvýš důležité při přijímání příslušných zaměstnanců;
31. poukazuje na to, že pozitivní vliv programů včasného zásahu může být dlouhodobě zachován pouze tehdy, pokud na ně navazuje kvalitní základní a středoškolské vzdělání;
32. uznává, že nejznatelnější vliv na kvalitu služeb péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání mají kvalifikovaní a řádně proškolení zaměstnanci pracující s malými dětmi, a proto vyzývá členské státy, aby zvýšily normy pro odbornost tím, že pro pracovníky v oblasti péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání zavedou uznávané kvalifikace; poukazuje na to, že kvalitu mohou ovlivňovat také další faktory včetně poměru počtu pečujících osob a dětí, velikosti skupin a obsahu učebních plánů;
33. uznává, že je žádoucí větší propojení a výraznější přenos přístupů mezi vychovateli v oblasti péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání a učiteli na základních školách, přičemž by měl být kladen důraz zejména na kontinuitu učebních metod;
34. vyzývá členské státy, aby vyvinuly mechanismy za účelem hodnocení dosažených výsledků v oblasti péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání a zajistily, aby byly dodržovány kvalitativní normy s cílem zvyšovat kvalitu služeb péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání;
35. vyzývá v této souvislosti, aby se při provádění evropského rámce kvalifikací zohledňovala kvalita vzdělání, a tudíž učební výsledky; vyzývá členské státy, aby zajistily odborné vzdělávání pro pracovníky v oblasti péče o děti a jejich vzdělávání s cílem zvyšovat a aktualizovat jejich konkrétní schopnosti;
36. vybízí členské státy, aby zajistily, že všichni kvalifikovaní zaměstnanci v oblasti péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání budou mít v ideálním případě plat srovnatelný s platem učitelů základních škol;
37. vyzývá členské státy, aby řešily problematiku zastoupení jednotlivých pohlaví v pečovatelských profesích tak, že budou provádět politiku, jejímž cílem je zvyšování počtu mužů v kurzech péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání;
Výzkum a výměna osvědčených postupů
38. poukazuje na to, že ačkoli je k dispozici velké množství empirických údajů o dětech z některých členských států (které shromažďuje mimo jiné National Association for the Education of Young Children, UNICEF, International Early Years Education Journal a OECD), stále trvá potřeba hlubšího povědomí o rozvoji dětí v rámci péče v raném věku; vyzývá k dalšímu šetření a výzkumu v celé EU a k výměně dosažených výsledků v rámci celé EU, která by zohlednila kulturní různorodost členských států;
39. lituje, že se dostatečně nevyužívá financování ze strukturálních fondů a programů, jako je Comenius, které pedagogům umožňují účastnit se výměn po celé EU; vyzývá členské státy, aby zvyšovaly povědomí o takovýchto programech a fondech mezi pedagogy v rámci služeb péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání;
40. vítá záměr Komise podporovat zjišťování a výměnu osvědčené politiky a osvědčených postupů prostřednictvím otevřené metody koordinace, jak je uvedeno ve sdělení Parlamentu týkajícím se předškolního vzdělávání a péče, a doporučuje, aby členské státy spolupracovaly a vyměňovaly si osvědčené postupy s cílem prohlubovat stávající programy předškolního vzdělávání a péče;
o
o o
41. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
- [1] Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 45.
- [2] Úř. věst. C 339, 14.2.2010, s. 1.
- [3] Úř. věst. C 135, 26.5.2010, s. 2.
- [4] Úř. věst. C 301, 11.12.2009, s. 5.
- [5] Úř. věst. C 119, 28.5.2009, s. 2.
- [6] Úř. věst. C 319, 13.12.2008, s. 20.
- [7] Úř. věst. C 8 E, 14.1.2010, s. 12.
- [8] Úř. věst. C 117 E, 6.5.2010, s. 59.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Úvod
V Evropě existuje bohatá a různorodá směs vzdělávacích tradic a vzdělávání v raném věku se na kontinentu provádí mnoha různými způsoby. Pokud jde o kvalitu a poskytování, míru docházky, přístup ke službám, jejich správu atd., existují mezi členskými státy zřetelné rozdíly. V této zprávě se připouští, že univerzální přístup ke službám péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání není v EU vhodný a byl by těžko proveditelný. Místo toho je mnohem lepší budovat evropský rámec sestávající ze společných cílů a hodnot, který zahrnuje i společné nároky a struktury. Ačkoliv mnohé členské státy EU jsou nepopiratelně světovou špičkou v poskytování služeb péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání, zbývá provést ještě mnoho práce na obecném vylepšení. Pro účely této zprávy se raným věkem rozumí období dětství v rozmezí 0 až 6 let.
V roce 2002 vyzvala Evropská rada na zasedání v Barceloně členské státy EU, aby do roku 2010 poskytovaly péči pro nejméně 90 % dětí ve věku od tří let do věku povinné školní docházky a pro nejméně 33 % dětí mladších tří let. Tyto cíle odrážely přístup ke službám péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání ovlivněný trhem práce, jehož základem byla v té době potřeba zvýšit počet zaměstnaných žen. Přestože je velmi důležité věnovat řádnou pozornost souvislostem mezi službami péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání a rovnými příležitostmi žen, tyto cíle jsou zjevně problematické a zastaralé, neboť nezohledňují mnoho zásadních kvalitativních aspektů silné politiky raného vzdělávání. Centra péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání nejsou jen místy, kam se „odkládají“ děti, aby ženy mohly pracovat. Jsou velmi důležitá, neboť přispívají k blahobytu dětí a zlepšují jejich šance v budoucím životě.
Přístup zaměřený na děti
Je důležité, aby tato zpráva začala vymezením důležitých otázek, problémů a potíží, a nenabízela urychleně komplexní řešení. Užitečným výchozím bodem je úvaha o tom, jaká je přesně naše představa „dítěte“. Jsme-li přesvědčeni, že děti jsou aktivními a angažovanými občany s vlastními právy, kteří mají velký tvůrčí potenciál a jsou schopni formulovat a vyjadřovat své názory k problémům, jež se jich dotýkají, pak musíme souhlasit, že diskuse o péči o děti v raném věku a jejich vzdělávání musí vycházet z perspektivy dítěte. Období od narození do tří let je mimořádně důležité pro rozvoj dětského mozku, fyzických a poznávacích funkcí a osvojování jazyka. Tato raná léta rovněž vytváří základy celoživotního učení dětí, které je velmi důležité pro dosažení lisabonských cílů. Proto jsou v této zprávě na prvním místě potřeby a nejlepší zájmy dítěte.
Univerzální vs. cílené poskytování péče
Chudé rodiny obvykle využívají služby péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání méně než ostatní skupiny, zejména na privatizovaných trzích. Jednou z nejohroženějších skupin v EU jsou Romové, jejichž přístup ke službám pro děti v raném věku je mimořádně nízký a je velmi hluboko pod evropskou úrovní. To je znepokojivé, neboť tyto znevýhodněné děti jsou skupinou, u níž se ukazuje, že z přístupu ke službám péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání mají největší užitek. Některé členské státy EU přijaly mezi svou školní populaci řadu přistěhovalců a dětí hovořících jiným jazykem, což značně zvyšuje problémy ve vzdělávání, zejména pokud vidíme, že děti z rodin patřících k etnickým menšinám také obvykle využívají služby péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání méně než jiné skupiny.
Problém u členských států, které se na chudé rodiny zaměřují přímo, spočívá v tom, že to může vést ke stigmatizaci, která může tyto rodiny odradit od plného využívání nabízených služeb. Přestože je třeba připustit, že mnoho chudých rodin potřebuje povzbudit, aby využívaly služby péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání, poskytování těchto služeb by mělo být univerzální pro všechny rodiny a všechny děti bez ohledu na jejich rodinné prostředí a finanční situaci.
Zapojení rodičů
Rodiče jsou prvními učiteli svých dětí. Ve většině případů mají pro své dítě hluboké a jedinečné pochopení a mají k němu důvěrný vztah. Obecně se uznává, že ideální prostředí, v němž má dítě vyrůstat a rozvíjet se první rok po narození, je doma s rodičem. Poskytování dlouhé rodičovské dovolené může být také cestou, jak snížit poptávku po umístění dětí do zařízení péče o děti. Problém je, že dlouhodobou placenou dovolenou poskytuje v současné době velmi málo členských států. Tam, kde se časově neshoduje konec placené rodičovské dovolené s možností umístit dítě do kvalitního zařízení péče o děti, mohou rodičům vzniknout problémy. Tato zpráva zdůrazňuje, že poskytování dostatečně dlouhé rodičovské dovolené je zásadní složkou účinné politiky péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání.
Zapojení rodičů musí pokračovat i v následujících letech. Chudí a znevýhodnění rodiče se do strategií zaměřených na výchovu jejich dítěte zapojí s menší pravděpodobností než ostatní rodiče. Také muži jsou více než často vytlačováni na vedlejší kolej, pokud jde o rozvoj programů a politik péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání a o účast na činnostech týkajících se jejich dítěte. Tato zpráva zdůrazňuje, že rodiče by měli být ústředními partnery při veškerém rozhodování o dítěti a že zařízení péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání by měla přehodnotit způsob, jakým komunikují a jednají s rodiči, zejména s otci. Předškolní programy, jako například programy v regionu Reggio Emilia v Itálii, kde jsou rodiče plnoprávnými účastníky tohoto dvojitého úkolu péče o své děti a jejich vzdělávání, ukazují, jak účinný může být tento postup.
Lepší integrace služeb
Služby péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání se mohou stát pro rodiče silnou podporou. V této zprávě se tvrdí, že služby péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání v EU nejsou dostatečně inovativní. Centra a zařízení péče v raném věku by měla být nejen místy, kde se děti vzdělávají a kde je o ně postaráno. Mohou otevírat i možnosti pro celou řadu různých projektů. Uveďme několik příkladů: centra péče v raném věku mohou mít zájem kombinovat formální nebo neformální učení s projekty v oblasti zdraví dítěte a matky, s podporou kojení, s poradenskými službami a s plánováním rodičovství. Tam, kde je centrum péče v raném věku považováno za kolektivní prostor, kde se scházejí lidé ze všech částí společenství, má lepší postavení při podpoře rodin, při posilování sociální soudržnosti a solidarity ve společenství a při podpoře rovnosti mezi ženami a muži.
Podobný přístup by členské státy měly zaujímat při práci na politice péče v raném věku a při její organizaci. Až na několik případů mají jednotlivé země tendenci přistupovat k péči o děti v raném věku a jejich vzdělávání dvoustupňově, což od sebe odděluje sociální zabezpečení (péči o děti) a předškolní vzdělávání. Výsledkem je nedostatečné zaměření na rozvoj poznávacích funkcí dítěte ve věku od 0 do tří let a příliš malá pozornost věnovaná zdraví a psychologickému rozvoji dětí ve věku od tří let výše. Zhoršuje to rovněž nerovnost a rozporuplnost a výsledkem je nedostatečná soudržnost pro rodiny.
Tam, kde existuje spolupráce mezi různými sektory a agenturami, může nedostatek vzájemného porozumění a chybějící společný jazyk znamenat, že je bráněno velkému množství potenciálně dobré práce.
Stejně jako musí být centra rané péče inovativnější a věnovat se řadě otázek souvisejících s malými dětmi, musí členské státy při přípravě politik a programů péče v raném věku svést dohromady řadu agentur. Mezi příklady patří zdraví, přistěhovalectví, rovnost mezi ženami a muži a zaměstnanost. Vzdělávací, zdravotní a další potřeby dětí ve věku do šesti let pomohou splnit integrované služby především v oblasti vzdělávání. Stávající služby a sektory musí také rozvinout společnou vizi a společný slovník.
Hospodářské přínosy
Síť Evropské komise pro péči o děti doporučila v roce 1996, aby evropské země investovaly do péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání nejméně 1 % HDP. Podle průzkumu OECD provedeného v roce 2004 však dosáhlo této úrovně investování jen pět z dvaceti sledovaných zemí[1]. To je překvapující vzhledem k tomu, že výzkum ukázal, že investování do péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání přináší větší přínosy než investování do jakéhokoli jiného stupně vzdělávání.
V souvislosti s nestabilním hospodářským ovzduším a s obdobím přísných úspor se vzdělávání v raném věku snadno opomíjí. Tato zpráva však zdůrazňuje, že služby v raném věku nejsou luxusem, který lze beztrestně omezit. Rozhodnutí neinvestovat s sebou totiž nese náklady, které možná nejsou hned zřetelné, jako jsou nižší možné budoucí hospodářské výnosy, a to se může stát další zátěží pro finanční stabilitu členských států. Ukazuje se, že investice do dětí v raném věku snižují pozdější náklady. Vlády se například díky posílené pracovní síle vyhnou případným daňovým ztrátám. Může to snížit i budoucí náklady na zdravotnictví, míru kriminality a míru protispolečenského chování.
Zaměstnanci a kvalita služeb
Abychom rozlišili osvědčené a špatné postupy v celé EU, potřebujeme univerzální definici „kvality“. Žádná jasná a široce přijatelná definice však doposud neexistuje. Představy o tom, co to znamená „kvalita“, se v jednotlivých zemích liší. Důvodem je, že tyto představy jsou svázány s kulturními hodnotami jednotlivých členských států a s jejich koncepcí a definicí „dětství“. Tato zpráva se snaží zprostředkovat jasnější chápání toho, co by měla „kvalita“ pro členské státy EU skutečně znamenat.
Uvádí se v ní, že nejvýznamnější vliv na kvalitu má přítomnost kvalifikovaného a řádně vyškoleného personálu, který pracuje s malými dětmi. Špatně vyškolený a špatně placený personál pracující s malými dětmi je prostě neobhajitelný. Navzdory tomu, že již bylo zaznamenáno, že první tři roky života dítěte jsou mimořádně důležité pro rozvoj mozku a pro vytvoření postojů a vzorců myšlení, vidíme, že v celé EU si pečovatelé v oblasti péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání často neuvědomují zásadní význam několika prvních let života dítěte. Vzhledem k tomu, že ve většině členských států nemusí mít pečovatelé v oblasti péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání žádné odborné vzdělání a nemusí k práci a malými dětmi získat konkrétní kvalifikaci, nemá mnoho z nich interaktivní schopnosti a celkové dovednosti nezbytné k tomu, aby si děti v jejich péči rozvíjely odpovídající poznávací schopnosti.
Dalším problémem, na který tato zpráva poukazuje, je zastoupení jednotlivých pohlaví v pečovatelských profesích. V oblasti péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání hledají pracovní místa spíše ženy než muži. To posiluje myšlenku, že péče o děti je především ženskou prací, což má naopak vliv na rovnost žen a mužů. Děti ve svém životě potřebují vzory obou pohlaví, zejména v případě rodin s jedním rodičem, kde obvykle chybí spíše otec než matka. Problémem je, že si jen velmi málo členských zemí EU stanovilo cíle zaměstnávat v této profesi muže nebo se snaží změnit vnímání skutečnosti, že péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání je především „ženská práce“ a že muž, který chce pracovat s malými dětmi, je přirozeně nějak „divný“. Příklady osvědčených postupů lze nalézt v Dánsku, kde je v současné době v kurzech pro práci s dětmi v raném věku 25 % mužů, a ve Spojeném království, kde místní úřady již řadu let uplatňují zvláštní programy, které mají do oblasti práce s dětmi přilákat muže.
Je důležité rozvíjet politiky zaměstnávání a udržení různorodých pracovních sil obojího pohlaví a zajistit, aby ti, kdo si zvolí kariéru v zařízení rané péče, pociťovali tuto práci jako naplňující, respektovanou a finančně se vyplácející.
Výzkum a výměna osvědčených postupů
V současné době neexistují žádné jednoznačné empirické údaje o malých dětech, které by mohly pomoci formovat rozvoj a provádění politik péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání v celé EU. Nějaký výzkum přece probíhá. Jednoznačně dominantní jsou však v této oblasti anglicky mluvící země, zejména USA, a proto je rozsah výzkumu často velmi úzký a výzkum je obvykle založen na chápání dětství, které není pro mnoho neanglicky mluvících zemí relevantní.
Vzhledem k tomu, že v celé EU existuje tak široká škála služeb péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání, může být často obtížné provést jejich jasné srovnání. Transversální komparativní přístup však může být velmi užitečný, neboť umožní jednotlivým státům vzájemně se poučit. Je například užitečný v tom, že zpochybňuje přesvědčení mnoha rodičů i pedagogů v anglicky mluvících zemích, že „řádné“ učení musí probíhat ve třídě, na rozdíl od skandinávského modelu, který uznává význam venkovního světa pro učení a pro rozvoj dítěte.
Obšírnější výzkum by EU umožnil revidovat a aktualizovat již stanovené cíle péče o děti v raném věku a jejich vzdělávání.
- [1] Starting Strong II, Early education and care, OECD 2006.
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí |
17.3.2011 |
|
|
|
||
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
27 0 0 |
||||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Maria Badia i Cutchet, Zoltán Bagó, Malika Benarab-Attou, Lothar Bisky, Piotr Borys, Jean-Marie Cavada, Silvia Costa, Santiago Fisas Ayxela, Mary Honeyball, Cătălin Sorin Ivan, Morten Løkkegaard, Emma McClarkin, Marek Henryk Migalski, Doris Pack, Marie-Thérèse Sanchez-Schmid, Marietje Schaake, Emil Stoyanov, Hannu Takkula, Helga Trüpel, Marie-Christine Vergiat, Sabine Verheyen, Milan Zver |
|||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Luigi Berlinguer, Nessa Childers, Oriol Junqueras Vies, Ramona Nicole Mănescu, Iosif Matula, Monika Smolková |
|||||
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování |
Miguel Angel Martínez Martínez |
|||||