ZPRÁVA o kulturních dimenzích vnější činnosti EU

31. 3. 2011 - (2010/2161(INI))

Výbor pro kulturu a vzdělávání
Zpravodajka: Marietje Schaake

Postup : 2010/2161(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A7-0112/2011

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o kulturních dimenzích vnější činnosti EU

(2010/2161(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na článek 167 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–   s ohledem na čl. 27 odst. 3 Smlouvy o EU,

–   s ohledem na článek 11 Listiny základních práv Evropské unie,

–   s ohledem na Úmluvu UNESCO z roku 2005 o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů (úmluva UNESCO),

–   s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (2010/427/EU)[1],

–   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách)[2],

–   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1041/2009/ES ze dne 21. října 2009, kterým se zavádí program spolupráce s profesionály ze třetích zemí v audiovizuální oblasti (MEDIA Mundus 2011–2013)[3],

–   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1983/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o Evropském roku mezikulturního dialogu (2008)[4],

–   s ohledem evropský program pro kulturu v globalizovaném světě (KOM(2007)0242),

–   s ohledem na zprávu Komise o provádění evropského programu pro kulturu (KOM(2010)0390),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o sdělení „Europeana – další postup“[5],

–   s ohledem na závěry Rady o pracovním plánu pro kulturu na období let 2011 až 2014 ze dnů 18. a 19. listopadu 2010 (2010/C 325/01)[6],

–   s ohledem na závěry Rady o podpoře kulturní rozmanitosti a mezikulturního dialogu ve vnějších vztazích Unie a jejích členských států ze dne 20. listopadu 2008 (2008/C 320/04)[7],

–   s ohledem na Deklaraci tisíciletí Organizace spojených národů (2000) a zejména na její články týkající se lidských práv, demokracie a řádné správy věcí veřejných,

–   s ohledem na rezoluci Organizace spojených národů s názvem„Dodržme sliby: společně k naplnění rozvojových cílů tisíciletí“ ze dne 22. září 2010,

–   s ohledem na rezoluci Organizace spojených národů o kultuře a rozvoji ze dne 20. prosince 2010,

–   s ohledem na dohodu o partnerství mezi zeměmi AKT a EU podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000[8], poprvé pozměněnou v Lucemburku dne 25. června 2005[9] a podruhé pozměněnou v Ouagadougou dne 22. června 2010[10],

–   s ohledem na Protokol o kulturní spolupráci připojený k vzorové dohodě o volném obchodu,

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A7-0112/2011),

A. vzhledem k tomu, že EU je kulturně rozmanitou společností hodnot, jejíž heslo „Jednotná v rozmanitosti“ se projevuje nejrůznějšími způsoby,

B.  vzhledem k tomu, že postupné rozšiřování EU, mobilita občanů ve společném evropském prostoru, minulé i současné migrační toky a různorodé výměny se zbytkem světa přispívají k této kulturní rozmanitosti,

C. vzhledem k tomu, že kultura má svou vnitřní hodnotu, obohacuje životy lidí a podporuje vzájemné porozumění a úctu,

D. vzhledem k tomu, že strategickým cílem evropského programu pro kulturu je podporovat kulturu jako jednu z důležitých součástí mezinárodních vztahů EU,

E.  vzhledem k tomu, že kultura může a měla by být zprostředkovacím činitelem rozvoje, začleňování, inovací, demokracie, lidských práv, vzdělávání, předcházení konfliktům a procesu smiřování, vzájemného porozumění, tolerance a kreativity,

F.  vzhledem k tomu, že klíčovými subjekty v kulturních vztazích je Unie a její členské státy, občané, podniky i občanská společnost v EU i ve třetích zemích,

G. vzhledem k tomu, že kulturní statky, včetně sportu, přispívají k ideovému rozvoji a hospodářství EU a k realizaci společnosti založené na vědomostech především prostřednictvím kulturních odvětví a cestovního ruchu,

H. vzhledem k tomu, že umělci se de facto projevují jako diplomaté, kteří se podílí na výměně a konfrontaci odlišných estetických, politických, morálních a sociálních hodnot,

I.   vzhledem k tomu, že nová média a komunikační technologie , jako je internet, mohou být nástrojem svobody projevu, pluralismu, výměny informací, lidských práv, rozvoje, svobody shromažďování, demokracie a začleňování a nástrojem usnadňujícím přístup ke kulturnímu obsahu a vzdělávání,,

J.   vzhledem k tomu, že kulturní spolupráce a kulturní dialog, které jsou zásadními prvky kulturní demokracie, mohou představovat nástroj pro celosvětový mír a stabilitu,

Kultura a evropské hodnoty

1.  upozorňuje na průřezovou povahu a význam kultury ve všech oblastech života a domnívá se, že je třeba ji zohlednit ve všech vnějších politikách EU v souladu s čl. 167 odst. 4 SFEU;

2.  zdůrazňuje, že je nutné, aby všechny orgány EU plněji uznávaly hodnotu kultury jako nástroje na podporu tolerance a porozumění a také jako nástroje pro růst a inkluzívnější společnost;

3.  vyzývá ke spolupráci s regiony v každém členském státě při sestavování, provádění a propagaci politik v oblasti kultury;

4.  zdůrazňuje, že demokratické a základní svobody, jako je svoboda projevu, svoboda tisku, svoboda od nedostatku, svoboda od strachu, svoboda od nesnášenlivosti a nenávisti a svoboda přístupu k tištěným a digitálním informacím, stejně jako výsada připojení a komunikace on-line a off-line, jsou důležitými předpoklady pro kulturní vyjadřování, kulturní výměny a kulturní rozmanitost;

5.  připomíná význam protokolů o kulturní spolupráci a jejich přidanou hodnotu v rámci dvoustranných dohod o rozvoji a obchodu; naléhavě vyzývá Komisi, aby představila svou strategii týkající se budoucích protokolů o kulturní spolupráci a aby o této strategii konzultovala s Parlamentem a občanskou společností;

6.  znovu opakuje, že kultura hraje svou úlohu ve dvoustranných dohodách o rozvoji a obchodu a prostřednictvím opatření, jako jsou evropské nástroje pro rozvojovou spolupráci, pro stabilitu, pro demokracii a lidská práva a nástroj předvstupní pomoci, Evropská politika sousedství (EPS), Východní partnerství, Unie pro Středomoří a evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR), které všechny vyhrazují určité zdroje pro kulturní programy;

7.  zdůrazňuje, že transatlantická spolupráce a spolupráce se sousedními evropskými státy je důležitá pro prosazování společných zájmů a společných hodnot;

8.  oceňuje spolupráci veřejného a soukromého sektoru a silnější úlohu občanské společnosti včetně nevládních organizací a evropských kulturních sítí při řešení kulturních aspektů vnější činnosti EU;

Programy EU

9.  je znepokojen roztříštěností vnější politiky a projektů EU v oblasti kultury, která narušuje strategické a efektivní využívání kulturních zdrojů a rozvoj viditelné společné strategie EU pro kulturní hlediska ve vnějších činnostech EU;

10. naléhavě vyzývá ke zvyšování efektivnosti vnitřních činností Komise v rámci různých GŘ, která se zaměřují na vnější vztahy (zahraniční politiku, rozšiřování, obchod, rozvoj), vzdělání a kulturu a na digitální agendu;

11. prohlašuje, že kulturní a vzdělávací výměny mohou případně posílit občanskou společnost, podpořit demokratizaci a řádnou správu věcí veřejných, prosazovat rozvoj dovedností, podpořit lidská práva a základní svobody a stát se základem trvalé spolupráce;

12. podporuje vzrůstající účast třetích zemí na programech EU v oblasti kultury, mobility, mládeže, vzdělávání a odborné přípravy, a žádá, aby (mladým) lidem ze třetích zemí, jako jsou evropské sousední země, byl usnadněn přístup k těmto programům;

13. požaduje důsledné strategie pro podporu mobility mladých lidí a mobility tvůrců, umělců a tvořivých lidí, kulturní a vzdělávací rozvoj (včetně sdělovacích prostředků a gramotnosti v oboru informačních a komunikačních technologií) a přístup k uměleckému vyjadřování ve veškeré jeho rozmanitosti; proto povzbuzuje součinnosti mezi programy v oblasti kultury, sportu, vzdělávání, sdělovacích prostředků, mnohojazyčnosti a mládeže;

14. povzbuzuje spolupráci s odborníky v praxi, zprostředkovatelskými organizacemi a občanskou společností v členských státech i ve třetích zemích při přípravě a provádění vnějších kulturních politik a při propagaci kulturních akcí, které zlepšují vzájemné porozumění, přičemž je třeba řádně zohlednit evropskou kulturní a jazykovou rozmanitost;

15. požaduje zavedení tzv. kulturního víza pro státní příslušníky třetích zemí, umělce a další profesionály z kulturní oblasti podle vzoru existujícího programu vědeckých víz, který se uskutečňuje od roku 2005; rovněž žádá Komisi, aby navrhla iniciativu zaměřenou na krátkodobá víza s cílem odstranit překážky mobility v kulturní oblasti;

Média a nové informační technologie

16. trvá na tom, že je důležité, aby se Evropská unie v celém světě zasadila o prosazování svobody projevu, svobody tisku a volného přístupu k audiovizuálním médiím a novým informačním technologiím, a to způsobem, který je v souladu s autorskými právy;

17. odsuzuje skutečnost, že represivní režimy ve stále větší míře uplatňují cenzuru internetu a monitorují jeho obsah, a naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby svobodu internetu prosazovaly v celosvětovém měřítku;

18. znovu potvrzuje zásadu neutrality internetu, která má zajistit, že internet zůstane volnou a otevřenou technologií rozvíjející demokratickou komunikaci;

19. zdůrazňuje, že internet se podílí na propagaci evropské kultury, a vyzývá členské státy, aby v celé EU nadále vynakládaly investice do širokopásmového internetu;

20. zdůrazňuje význam nových médií a především internetu jako svobodné, snadno dostupné a uživatelsky vstřícné komunikační a informační platformy, která by měla být aktivně využívána v rámci EU i mimo ni jako součást mezikulturního dialogu; dále zdůrazňuje, že nová média poskytují přístup ke kulturním statkům a obsahu a podílejí se na tom, že občané EU, ale i jinde ve světě získávají informace o evropském kulturním dědictví a historii, jak ukázaly některé klíčové projekty, jako například Europeana;

21. vyzývá Komisi, aby na internetu vytvořila centrální přístupové místo, které bude poskytovat jak informace o stávajících programech na podporu v oblasti vnějších vztahů, které zahrnují kulturní aspekt, tak o plánování a organizaci kulturních událostí celoevropského významu zahraničními zastoupeními EU, a také působit jako centrální informační platforma pro vytváření sítí mezi profesionály a institucemi z kulturní oblasti a občanskou společností, která současně bude poskytovat přístup k dalším akcím sponzorovaným EU, jako je například Europeana;

Kulturní diplomacie a kulturní spolupráce

22. zdůrazňuje, že kulturní diplomacie a kulturní spolupráce umožňují EU a jejím členským státům prosazovat na celém světě své zájmy a hodnoty, které utvářejí evropskou kulturu, a předávat o nich poselství; zdůrazňuje, že EU musí jednat jako (světový) hráč, který ztělesňuje globální perspektivu a nese globální odpovědnost;

23. tvrdí, že vnější činnost EU by se měla v prvé řadě zaměřit na podporu míru a ujednávání sporů, lidská práva, mezinárodní obchod a hospodářský rozvoj, přičemž by neměly být opomíjeny kulturní aspekty diplomacie;

24. zdůrazňuje, že je třeba vytvořit účinné strategie pro jednání mezi kulturami, a domnívá se, že uplatnění multikulturního přístupu by v tomto ohledu mohlo přispět k uzavření plodných dohod, které by EU a partnerské třetí země postavily na stejnou úroveň;

25. trvá na tom, aby jedna osoba v každém zahraničním zastoupení EU byla odpovědná za koordinaci kulturních vztahů a spolupráci mezi EU a třetími zeměmi a za propagaci evropské kultury, a to v úzké spolupráci s kulturními činiteli a síťovými organizacemi, jako je EUNIC;

26. zdůrazňuje nutnost zaujmout při zprostředkování kultury a při kulturních výměnách komplexní přístup a upozorňuje na úlohu kultury při podpoře demokratizace, lidských práv, předcházení konfliktům a budování míru;

27. podporuje zahájení politických dialogů o kultuře, jako např. nedávno zahájený dialog mezi EU a Indií, s cílem posílit kontakty mezi lidmi;

28. nabádá ke stanovení takových priorit, které přímo souvisejí s kulturním rozměrem v rámci evropského nástroje pro lidská práva, jako je posílení právního státu, řízení a prevence konfliktů, spolupráce s občanskou společností a úloha nových technologií s ohledem na svobodu projevu, demokratickou účast a lidská práva;

Vnější vztahy EU a Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ)

29. očekává, že návrh organizačního schématu ESVČ bude zahrnovat funkce související s kulturními aspekty, a navrhuje vytvořit za tímto účelem koordinační jednotku;

30. vyzývá ESVČ a Komisi, aby koordinovaly strategické využívání kulturních aspektů vnější politiky, důsledně a systematicky začleňovaly oblast kultury do vnějších vztahů EU a usilovaly o to, aby se jejich činnost doplňovala s vnějšími kulturními politikami členských států;

31. požaduje, aby pracovníkům ESVČ byla nabízena vhodná odborná příprava a další vzdělávání ve věci kulturních a digitálních aspektů vnější politiky, která by jim umožnila koordinovat v této oblasti práci delegací EU, aby byly nabízeny možnosti společné evropské odborné přípravy pro národní odborníky a zaměstnance z kulturních institucí a aby byla u zařízení pro odbornou přípravu umožněna globální účast;

32. požaduje, aby bylo do struktury ESVČ začleněno generální ředitelství pro kulturní a digitální diplomacii;

33. povzbuzuje ESVČ, aby při vytváření svých zdrojů a kompetencí v oblasti kultury spolupracovala se sítěmi, jako je EUNIC, s cílem využít jejich zkušeností coby nezávislých subjektů spojujících členské státy a kulturní zprostředkovatelské organizace a vytvářet a využívat součinnosti;

34. nabádá ESVČ, aby zohlednila označení „Evropské dědictví“, které nedávno v EU vzniklo, jako nástroj, který bude využíván ve vztazích se třetími zeměmi při zlepšování znalostí a šíření kultury a historie evropských národů;

35. vyzývá Komisi, aby zřídila interinstitucionální pracovní skupinu pro kulturu v kontextu vnějších vztahů EU s cílem rozvíjet a rozšiřovat koordinaci, efektivnost, strategie a sdílení osvědčených postupů, aby v tomto ohledu zohlednila činnosti a iniciativy Rady Evropy a aby o práci této pracovní skupiny informovala Evropský parlament;

36. navrhuje, aby Evropská komise předkládala Parlamentu pravidelné zprávy o provádění tohoto usnesení o úloze kultury ve vnějších vztazích EU;

37. navrhuje vytvořit zvláštní informační systémy na podporu mobility umělců a dalších profesionálů z kulturní oblasti, jak uvádí studie s názvem „Informační systémy na podporu mobility umělců a dalších profesionálů z kulturní oblasti: studie proveditelnosti[11];

38. naléhavě žádá Komisi, aby v roce 2011 navrhla a přijala zelenou knihu o strategii pro kulturu a kulturní spolupráci ve vnějších činnostech EU s následným sdělením;

39. povzbuzuje k uskutečnění konkrétních kroků na podporu budování kapacit prostřednictvím zapojení občanské společnosti a financování nezávislých iniciativ;

Úmluva UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů

40. vyzývá ESVČ, aby povzbuzovala třetí země k rozvoji politik v oblasti kultury a aby systematicky žádala třetí země o ratifikaci a provádění úmluvy UNESCO;

41. připomíná členským státům význam závazků, které učinily ratifikací úmluvy UNESCO, neboť ochrana kulturní rozmanitosti ve světě vyžaduje uvážlivou a vyrovnanou politiku v digitální oblasti;

42. vyzývá Komisi, aby řádně zohlednila dvojí povahu kulturních statků a služeb při vyjednávání dvoustranných a vícestranných obchodních dohod a při uzavírání kulturních protokolů a aby vůči rozvojovým zemím uplatňovala preferenční zacházení v souladu s článkem 16 úmluvy UNESCO;

43. vítá nedávný podpis dohody mezi EU a UNESCO o odborném zařízení v hodnotě 1 milionu EUR, které má podporovat správu kulturní oblasti a umožnit vládám rozvojových zemí využít znalostí odborníků při vypracovávání účinných a udržitelných kulturních politik;

44. nabádá členské státy a Komisi, aby posílily své úsilí týkající se spolupráce tak, aby podpořily další zlepšení vnitrostátních právních rámců a politik na ochranu a zachování kulturního dědictví a statků, v souladu s vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními právními rámci, včetně opatření pro boj proti nedovolenému obchodu s kulturními statky a duševním vlastnictvím; nabádá je, aby zabránily neoprávněnému přisvojování kulturního dědictví a produktů kulturní činnosti, přičemž si je vědom významu autorských práv a duševního vlastnictví pro zachování živobytí osob podílejících se na kulturní tvořivosti;

45. požaduje soudržnou strategii EU pro mezinárodní prosazování evropských kulturních činností a programů založenou na ochraně rozmanitosti a dvojí povahy kulturních statků a činností, která by mimo jiné zahrnovala lepší koordinaci již stávajících programů vnější politiky EU s kulturními prvky a jejich zařazení do dohod se třetími zeměmi a soulad s kulturními hledisky, která jsou součástí evropských smluv, se zásadou subsidiarity a s úmluvou UNESCO;

46. požaduje důslednou strategii pro ochranu a propagaci kulturního a přírodního dědictví, hmotného i nehmotného, a mezinárodní spolupráci v oblastech zasažených konflikty, například prostřednictvím organizace Modrý štít, která svěřuje kultuře úlohu při předcházení konfliktům a obnovení míru;

47. požaduje, aby pracovníkům vysílaných do oblastí se stále probíhajícími a nedávno ukončenými konflikty bylo poskytováno školení o kulturních aspektech opatření na ochranu dědictví a podporu usmíření, demokracie a lidských práv;

48. rád by zajistil, aby se v rámci stávajících finančních nástrojů operační programy zaměřovaly na zjednodušení, účinnost a koordinaci politik EU;

49. nabádá k propagaci úlohy kultury v rámci EIDHR v jeho práci týkající se posílení právního státu, řešení a prevence konfliktů, spolupráce občanské společnosti a úlohy nových technologií, pokud jde o svobodu projevu, demokratickou účast a lidská práva;

50. uznává, že je třeba respektovat všechna kulturní práva stanovená ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a v Listině základních práv EU, a uznává proto souvislosti mezi kulturními právy, rozmanitostí a lidskými právy a staví se proti používání kulturních argumentů pro zdůvodnění porušování lidských práv;

51. navrhuje, aby byla do výroční zprávy o lidských právech zařazena kapitola o kultuře a aby byl aspekt kultury začleňován do meziparlamentních delegací;

52. trvá na tom, aby rozvoj kulturní činnosti nebyl používán jako argument pro omezování volného pohybu profesionálů v oblasti kultury mezi EU a třetími zeměmi;

53. podporuje navazování kulturních vztahů se zeměmi, se kterými zatím neexistuje žádné jiné partnerství, jako základní kámen pro budování dalších vztahů;

o

o        o

54. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

  • [1]  Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30.
  • [2]  Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1.
  • [3]  Úř. věst. L 288, 4.11.2009, s. 10.
  • [4]  Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 44.
  • [5]  Úř. věst. C 81 E, 15.3.2011, s. 16.
  • [6]  Úř. věst. C 325, 2.12.2010, s. 1.
  • [7]  Úř. věst. C 320, 16.12.2008, s. 10.
  • [8]  Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.
  • [9]  Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 27.
  • [10]  Úř. věst. L 287, 4.11.2010, s. 3.
  • [11]  GŘ pro vzdělávání a kulturu Evropské komise, březen 2009.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

„Rock and roll byl z hlediska kultury rozhodujícím činitelem uvolňování komunistických společností a jejich přibližování se svobodnému světu.“

(Andras Simonyi byl v letech 2002 až 2007 velvyslancem Maďarska ve Spojených státech amerických, narozen v Budapešti v roce 1952.)

Evropa je společenstvím svobody, odpovědností a demokratických hodnot. Kultura, identita, hodnoty a postavení EU na globální scéně jsou vzájemně provázány. Evropským zájmům je ku prospěchu, jsou-li kulturní aspekty strategicky rozvíjeny na základě kulturních programů prostřednictvím spolupráce a partnerství a jsou-li kulturní aspekty nedílnou součástí hospodářských, zahraničních a bezpečnostních a rozvojových politik.

Prostřednictvím sdílení literatury, filmu, hudby a dědictví se otevírají brány porozumění a staví mosty mezi lidmi. V těchto kulturních vyjádřeních se projevuje evropská identita ve vší své rozmanitosti, jakož i evropské hodnoty. Kromě toho se EU může podělit i o důležité zkušenosti, pokud jde o překonávání konfliktů a budování stability prostřednictvím společného zájmu a vzájemného porozumění.

Od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost EU rozvíjí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, kterou provádí Evropská služba pro vnější činnost pod vedením vysoké představitelky Catherine Ashtonové. Při rozvoji ESVČ je důležité prozkoumat a ukotvit úlohu, kterou kultura má a měla by mít ve vnější činnosti EU. Začlenění hlediska kultury může vést ke vzájemnému porozumění, mírové spolupráci a stabilitě i k ekonomickým přínosům.

Kulturní diplomacie je základním kamenem budování důvěry a trvalých vztahů s občany ve třetích zemích. Kultura by měla být nepostradatelným a horizontálně spojovacím prvkem v širokém spektru vnějších politik, které tvoří zahraniční politiku EU: od obchodních vztahů EU po její rozšiřování a politiku sousedství, její politiku rozvojové spolupráce a její společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Kultura má stejně tak i ekonomickou hodnotu: evropská kulturní odvětví přispívají k evropskému podnikání, inovacím a obchodu a její rozmanité kulturní prostředí činí Evropskou unii nejpřitažlivější celosvětovou turistickou cílovou oblastí. Živé kulturní klima činí život v EU atraktivním jak pro podniky, tak i jednotlivce.

Důsledná a koordinovaná strategie EU pro kulturu ve vnější činnosti EU v současné době neexistuje a je třeba ji vypracovat. Není to luxus, ale nutnost pro udržení a podporu přitažlivosti Evropy v globálně propojeném a soutěžním prostředí.

Kulturní aspekty EU

Kultura má v našich liberálních demokraciích svou vnitřní hodnotu: obohacuje životy lidí. EU je známa svou kulturní rozmanitostí a současně je i společenstvím hodnot, které platí stejnou měrou pro každého občana. Tyto evropské hodnoty, jako je dodržování lidských práv, demokracie a základní svobody, reprezentují i naše kulturní produkty. Tyto hodnoty podporují a zastupují „evropskou kulturu“, která představuje víc než jen souhrn vlastních individuálních kultur členských států. Kulturní rozmanitost, která se projevuje v evropských hodnotách, se snaží jednotlivci nabídnout nejširší škálu volby a svobody.

Kontakt mezi lidmi, ať off-line či on-line, podporuje výměny osvědčených postupů a znalostí a rozvíjí mezinárodní dovednosti lidí, což jsou prvky, které jsou v dnešním stále více globalizovaném světě potřebnější než kdy dosud. Znalosti a mezinárodní dovednosti mají zásadní význam pro vzdělávání a zaměstnanost, jak naznačuje strategie EU 2020. Mnohojazyčnost, elektronické dovednosti a kulturní povědomí jsou kompetence velmi potřebné k využití příležitostí a rozvoji nadání na globálním trhu pracovních míst. Kulturu však lze považovat i za složku, která pomáhá podporovat demokratizaci, svobodu projevu, začleňování, rozvoj, vzdělávání, smiřování atd. Kulturní diplomacie v podobě konstruktivní mezikulturní interakce je nástrojem pro celosvětový mír a stabilitu. Ve většině ústav členských států EU je obsažen rozvoj mezinárodního práva. Mezinárodní právo vychází z evropských hodnot.

Široká škála aspektů kulturních vztahů se třetími zeměmi vedla k tříštění politik, které je třeba přeměnit na koordinovanější a důslednější strategii EU. Zpravodajka chce zdůraznit organizační a politické rámce potřebné pro optimální koordinaci kultury ve vnější činnosti EU. Je přesvědčena, že naplňování obsahu by nemělo být příliš řízeno a regulováno shora. Zpráva poskytuje konkrétní návrhy pro začlenění občanské společnosti, umělců, pedagogů, studentů a podnikatelů do formování obsahu kulturních vztahů. Rovněž podtrhuje potřebu začleňovat a usnadňovat hledisko kultury ve vnější činnosti Unie v rámci orgánů EU.

Globální hráč

Evropští občané mohou mít největší prospěch z toho, bude-li EU jednat jako globální hráč a vedoucí subjekt na celosvětové scéně. Vyžaduje to efektivnější využívání finančních prostředků a strategické hodnocení konkurenčního postavení Evropy pro turisty, talenty, umělce, podniky a studenty. Evropským zájmům je nejvíce ku prospěchu, hovoříme-li jedním hlasem. Soutěž bude ještě náročnější, protože Čína již založila 300 Konfuciových center (do roku 2020 jich má být 1000), jejichž úkolem je provádět kulturní diplomacii, a rostou také nové mocnosti, jako Indie. Kulturní přítomnost Spojených států amerických je historicky silná; i když nyní mírně klesá, je stále významná. Potřebujeme nyní důrazné a náročné politiky.

EU disponuje na úrovni členských států řadou osvědčených postupů. Například Francie patří k zemím s nejvyššími výdaji na osobu, pokud jde o zajištění jejího postavení a postavení jejího jazyka ve zbytku světa prostřednictvím organizace Alliance Française. Spojené království si zvolilo model, v němž organizace British Council jedná při rozvoji kulturních a vzdělávacích politik i výměn dosti nezávisle na vládě.

Potřeba strategie

Již existuje mnoho programů, nemusíme tak znovu vynalézat kolo, můžeme se však učit jeden od druhého. Koordinace pomůže zajistit efektivnější využívání našich zdrojů, což je nanejvýš vítáno v době rozpočtových škrtů, zvláště v kulturní oblasti. Očekává se, že Evropská síť národních kulturních institutů bude důležitým partnerem, jehož členové mají dlouhodobé zkušenosti nejen s prací v terénu, ale i při organizaci kulturní práce nezávisle na vládách, což je v tomto odvětví nanejvýše důležité. Koordinace může existovat ruku v ruce s kulturní diplomacií na úrovni členských států. Mnoho třetích zemí se však snaží obracet se výslovně na Evropskou unii a nikoli na jednotlivé členské státy.

Mezi členskými státy, ale i mezi jednotlivými útvary a orgány v rámci Evropské unie pozorujeme roztříštěnost a rozptyl. Toto roztříštění bez společné strategie narušuje úplné a efektivní využití kulturních zdrojů a rozpočtů.

Toto usnesení požaduje zhodnocení stávajících programů i zelenou knihu a sdělení Komise, které by vymezily konkrétní politiky pro úlohu kultury ve vnější činnosti EU. Komise by měla sladit interně jednotlivá generální ředitelství a současně přijmout jasné odpovědnosti. Návrh na určení jedné osoby v každém zastoupení EU ve třetích zemích má pomoci šíření informací, koordinovat vztahy mezi subjekty občanské společnosti a zajistit účinnost.

Nová média

Nové technologie hrají v kultuře i mezinárodních vztazích stále větší úlohu. Lidé se na internet spoléhají ve věci přístupu k informacím a mohou se svobodně vyjadřovat pouze v případě, že tyto informace a jejich sdělování nejsou cenzurovány. Nové technologie stále více usnadňují uplatnění práva na kulturní rozvoj a jiných základních práv.

Hranice v boji za lidská práva se přesunuje do on-line sféry. Bloggeři jsou vězněni a tabu padají, to vše kvůli internetu. Kromě toho poskytují nové technologie obrovské příležitosti pro občanskou účast, svobodu projevu a přístup k informacím. S tím, jak síť World Wide Web propojuje lidi na celém světě, musí EU jednat jako globální hráč a rozvíjet konkrétní politiky na podporu a ochranu svobody internetu. Represivní režimy příliš dobře chápou, jak lze nová média využít pro zvýšení svobod, a snaží se utlačovat lidi pomocí stejných technologií.

Nová média zprostředkovávají i přístup ke kulturnímu obsahu. Příležitosti k celosvětovému propojení na základě evropských kulturních statků a obsahu je třeba vítat a usnadňovat, například prostřednictvím projektu Europeana nebo internetových stránek muzeí a festivalů a on-line hudebního a zábavního průmyslu.

Existenci kulturních programů a záruk základních práv je třeba posílit prostřednictvím rozvoje politiky EU v oblasti svobody internetu a začleňování digitální diplomacie do diplomacie kulturní.

Ekonomickému potenciálu EU jako globálnímu digitálnímu hráči nejlépe poslouží reforma právních předpisů v oblasti práv duševního vlastnictví a dokončení evropského digitálního trhu. Pouze pak můžeme zajistit, aby bohatství naší (digitalizované) kulturní rozmanitosti bylo dostupné a prodejné po celém světě.

Další kroky

Mnoho kulturních vztahů se rozvíjí zcela nezávisle na státním plánování či regulaci. Tuto organicky se vyvíjející síť jednotlivců je třeba podpořit. K tomu potřebujeme politiky.

A v neposlední řadě mohou evropské orgány velkým dílem přispět k tomu, aby se evropská politická kultura a proces rozhodování staly přístupnější pro občany na celém světě. Prostřednictvím otevřených dat se dále rozvíjí transparentnost a otevírá se přístup k informacím.

Základy politik jsou již stanoveny ve Smlouvě o fungování Evropské unie a jsou dány ratifikací úmluvy UNESCO, která vyžaduje začleňování kultury do všech politik Unie. Nyní dochází na praktické důsledky těchto dohod. V návrhu organizačního schématu Evropské služby pro vnější činnost dosud nejsou předpokládány žádné funkce pro kulturní aspekty. Tato zpráva požaduje, aby ESVČ považovala kulturní aspekty za zastřešující politický cíl a zajistila vhodnou odbornou přípravu pracovníků ESVČ ve věci kulturních a digitálních aspektů.

Mladá generace Evropanů potřebuje důslednou strategii pro mobilitu mladých lidí v zájmu zvýšení jejich kulturního a vzdělávacího rozvoje – včetně znalosti médií a informačních a komunikačních technologií – a jejich přístupu k uměleckému vyjadřování ve vší jeho rozmanitosti.

Je třeba zaměřit se na stávající kulturní prvky programů, jako je evropský nástroj pro demokracii a lidská práva, a tyto prvky upřednostnit, například posilovat právní stát, rozvíjet kulturní diplomacii jako nástroj řešení a prevence konfliktů, budovat mechanismy pro spolupráci, dialog a výměnu v rámci občanské společnosti a začlenit úlohu nových technologií, pokud jde o svobodu projevu, demokratickou účast a lidská práva;

Evropský parlament sám by se měl snažit začleňovat kulturu do práce svých delegací v parlamentech na celém světě a bude pečlivě sledovat pokrok a konkrétní opatření přijímaná k vypracování koordinované a důsledné strategie EU pro kulturu ve vnějších vztazích. Navrhovaná výroční zpráva by měla zajistit individuální odpovědnost a kontinuitu. Kromě toho by se by na kulturu měla výslovně a konkrétně zaměřit výroční zpráva o stavu lidských práv.

Rozvoj „značky Evropa“ v celosvětové soutěži o talenty, cestovní ruch a hodnoty musí být založen na spolupráci; tato zpráva je začátkem dlouhodobého a plodného společného úsilí o využití co největšího počtu spojenců pro dosažení tohoto cíle.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

17.3.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

26

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Maria Badia i Cutchet, Zoltán Bagó, Malika Benarab-Attou, Lothar Bisky, Piotr Borys, Jean-Marie Cavada, Silvia Costa, Santiago Fisas Ayxela, Mary Honeyball, Cătălin Sorin Ivan, Morten Løkkegaard, Emma McClarkin, Marek Henryk Migalski, Doris Pack, Marie-Thérèse Sanchez-Schmid, Marietje Schaake, Timo Soini, Emil Stoyanov, Hannu Takkula, Marie-Christine Vergiat, Sabine Verheyen, Milan Zver

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Nessa Childers, Oriol Junqueras Vies, Ramona Nicole Mănescu, Iosif Matula, Francisco José Millán Mon, Monika Smolková