ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik

29. 4. 2011 - (KOM(2010)0526 – C7‑0300/2010 – 2010/0280(COD)) - ***I

Hospodářský a měnový výbor
Zpravodajka: Corien Wortmann-Kool

Pozměňovací návrhy

• 001-001 (PDF - 247 KB)
• 001-001 (DOC - 184 KB)
• 002-002 (PDF - 260 KB)
• 002-002 (DOC - 190 KB)
• 003-012 (PDF - 183 KB)
• 003-012 (DOC - 351 KB)
• 013-013 (PDF - 265 KB)
• 013-013 (DOC - 219 KB)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik

(KOM(2010)0526 – C7‑0300/2010 – 2010/0280(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (KOM(2010)0526),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 121 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0300/2010),

–   s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–   s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 16.února 2011[1],

–   s ohledem na články 55 a 37 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7–0178/2011),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

POSTOJ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

V PRVNÍM ČTENÍ^[2]*

---------------------------------------------------------

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 6 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

poté, co postoupily návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)      Koordinace hospodářských politik členských států v rámci Unie podle Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) by měla vést k souladu s hlavními zásadami stabilních cen, zdravých veřejných financí a měnových podmínek a udržitelné platební bilance.

(2)      Pakt o stabilitě a růstu původně sestával z nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik, nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku a usnesení Evropské rady ze dne 17. června 1997 o Paktu o stabilitě a růstu. Nařízení (ES) č. 1466/97 a (ES) č. 1467/97 byla v roce 2005 změněna nařízeními (ES) č. 1055/2005 a (ES) č. 1056/2005. Navíc došlo k přijetí zprávy Rady ze dne 20. března 2005 o „Zdokonalení provádění Paktu o stabilitě a růstu“.

(3)      Cílem Paktu o stabilitě a růstu jsou zdravé veřejné finance jakožto prostředek posilující podmínky pro stabilitu cen a silný udržitelný růst založený na finanční stabilitě, což napomůže k dosažení cílů Unie v oblasti udržitelného růstu a zaměstnanosti.

(4)      Preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu ukládá členským státům povinnost dosáhnout střednědobého rozpočtového cíle a udržet jej a za tímto účelem předložit program stability a konvergenční program.

(4a)    Pro preventivní složku Paktu o stabilitě a růstu by byly přínosem přísnější formy dohledu, aby byl zajištěn soulad s rámcem rozpočtové koordinace a jeho dodržování v členských státech.

(5)      Je třeba dále rozvíjet na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie obsah programů stability a konvergenčních programů a postup jejich posuzování v závislosti na zkušenostech získaných při provádění Paktu o stabilitě a růstu.

(5a)    Rozpočtové cíle v programech stability a konvergenčních programech by měly jasně zohledňovat opatření přijatá v souladu s hlavními směry hospodářských politik, se zásadami politik zaměstnanosti členských států a Unie a obecně s národními programy reforem.

(5b)    Komise by měla hrát v rámci postupů přísnějšího dohledu důraznější a nezávislejší úlohu, pokud jde o posuzování jednotlivých států, sledování, mise, doporučení a varování. Především by se měla omezit úloha Rady při přijímání opatření vedoucích k případným sankcím a ve všech případech, kdy to SFEU umožňuje, by měla Rada hlasovat obrácenou kvalifikovanou většinou.

(5c)     Zkušenosti získané a chyby učiněné v prvním desetiletí fungování hospodářské a měnové unie ukazují, že je třeba v Unii zlepšit správu ekonomických záležitostí, která by se měla zakládat na větší zainteresovanosti členských států na společně dohodnutých pravidlech a politikách a na pevnějším rámci dohledu nad vnitrostátními hospodářskými politikami na úrovni Unie.

(5d)    Zlepšený rámec správy ekonomických záležitostí by měl vycházet z několika vzájemně propojených a harmonizovaných politik pro udržitelný růst a zaměstnanost, především ze strategie Unie pro růst a zaměstnanost, se zvláštním důrazem na rozvoj a posilování vnitřního trhu, podporu mezinárodního obchodu a konkurenceschopnosti, účinný rámec pro prevenci a nápravu nadměrných rozpočtových schodků (Pakt o stabilitě a růstu), pevný rámec pro předcházení makroekonomické nerovnováze a pro její nápravu, minimální požadavky týkající se rozpočtových rámců členských států, přísnější regulaci a kontrolu finančního trhu, včetně makroobezřetnostního dohledu ze strany Evropské rady pro systémová rizika, a spolehlivý stálý mechanismus pro řešení krizí.

(5e)     Pakt o stabilitě a růstu a celý rámec správy ekonomických záležitostí by měly doplňovat strategii Unie pro růst a zaměstnanost a měly by být s touto strategií v souladu. Z tohoto propojení by však neměly plynout výjimky z ustanovení Paktu o stabilitě a růstu.

(5f)     Posílení správy ekonomických záležitostí by mělo být doplněno posílením demokratické legitimity správy ekonomických záležitostí v Unii, čehož by mělo být dosaženo užším a včasnějším zapojením Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů do postupů koordinace hospodářských politik.

(5g)    Klíčovou úlohu při uskutečňování požadavku stanoveného v čl. 121 odst. 1 SFEU, aby členské státy považovaly své hospodářské politiky za věc společného zájmu av tomto smyslu je koordinovaly, by měl hrát evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik (semestr). Nedílnou součástí posílené správy ekonomických záležitostí jsou transparentnost, odpovědnost a nezávislý dohled. Rada a Komise by měly zveřejňovat a vysvětlovat důvody svých postojů a rozhodnutí v příslušných fázích postupů koordinace hospodářských politik.

(5h)    Nástroje založené na Smlouvě, které jsou určeny ke koordinaci hospodářských politik a k dohledu nad nimi, je třeba posílit vytvořením společného rámce pro předkládání, sledování a provádění národních programů reforem, které coby nedílná součást evropské strategie pro růst podporují konkurenceschopnost a přispívají k udržitelnému růstu a zaměstnanosti.

(5i)     Pro posílení zainteresovanosti jednotlivých států na naplňování Paktu o stabilitě a růstu by měly být vnitrostátní rozpočtové rámce plně harmonizovány s cíli mnohostranného dohledu v Unii, a zejména se semestrem, v jehož rámci by vnitrostátní parlamenty a všechny ostatní příslušné zainteresované strany, zejména sociální partneři, měly být včas informovány a řádně zapojeny.

(5j)     V rámci semestru by měly být s příslušnými zainteresovanými stranami, zejména se sociálními partnery a s Evropskou platformou pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, vedeny konzultace ohledně hlavních politických opatření, o nichž mají jednat orgány Unie.

(5k)    Článek 3 Protokolu (č. 12) o postupu při nadměrném schodku připojeného ke Smlouvám stanoví, že členské státy dbají na to, aby jim vnitrostátní postupy v rozpočtové oblasti umožnily plnit jejich závazky v této oblasti vyplývající ze Smluv. Členské státy, jejichž měnou je euro, by proto měly začlenit cíle fiskálního rámce Unie do vnitrostátního práva a měly by za účelem plnění těchto cílů zajistit uplatňování náležitých rozpočtových postupů.

(6)      Dodržování střednědobého rozpočtového cíle v rámci rozpočtových pozic by mělo členským státům umožnit zajistit si dostatečnou rezervu vůči referenční hodnotě 3 % HDP, dosáhnout tak udržitelných veřejných financí nebo rychlého vývoje směrem k udržitelnosti a získat prostor pro volnější nakládání s rozpočtem, zejména s ohledem na potřeby veřejných investic vedoucích k dosažení cílů Unie v oblasti růstu a zaměstnanosti.

(6a)    Členské státy by si v rámci vnitrostátních právních předpisů v oblasti rozpočtu měly stanovit cíle pro své schodky a přebytky na tři roky dopředu, přičemž by se měly zaměřit na střednědobé saldo veřejných financí.

(7)      Povinnost dosáhnout střednědobého rozpočtového cíle a udržet jej je třeba začít účinně uplatňovat upřesněním zásad pro postupné dosažení střednědobého cíle.

(7a)    Posouzení udržitelnosti veřejných financí, včetně výše zadlužení, profilu dluhu (včetně splatnosti), nákladů na jeho stárnutí a jeho dynamiky by měly být důsledněji zohledňovány v požadované rychlosti postupného dosahování střednědobých rozpočtových cílů jednotlivých členských států, které by měly být součástí programů stability a konvergenčních programů.

(8)      Povinnost dosáhnout střednědobého rozpočtového cíle a udržet jej by měla platit shodně pro zúčastněné členské státy a pro členské státy, na něž se vztahuje výjimka.

(9)      Dostatečný pokrok k naplnění střednědobého rozpočtového cíle by měl být vyhodnocován na základě celkového posouzení, v němž je jako základní měřítko použito strukturální saldo, včetně analýzy výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů. Z toho pohledu by tempo růstu veřejných výdajů za normálních okolností nemělo přesáhnout referenční střednědobé tempo potenciálního růstu HDP, dokud nebude dosaženo střednědobého rozpočtového cíle, přičemž nárůst přesahující tuto normu by měl být kompenzován diskrečním navýšením veřejných příjmů a diskreční snížení příjmů by mělo být kompenzováno snížením výdajů. Referenční střednědobé tempo potenciálního růstu HDP by mělo být vypočteno podle společně dohodnuté metodiky potvrzené členskými státy.

(10)    Dočasný odklon od cesty k postupnému dosažení střednědobého cíle může být výjimečně umožněn, pokud je způsoben neobvyklou událostí, kterou dotyčný členský stát nemůže ovlivnit a která má zásadní dopad na strukturální saldo veřejných financí představující alespoň 0,5 % HDP v jednom roce, nebo v případě závažného hospodářského útlumu v eurozóně nebo v Unii jako celku, aby se podpořilo hospodářské oživení, a to pod podmínkou, že tím nedojde k ohrožení udržitelnosti veřejných financí ve střednědobém horizontu.

(11)    V případě výrazného odklonu od cesty k postupnému dosažení střednědobého cíle by měla Komise zaslat dotyčnému členskému státu varování, po němž by do jednoho měsíce následovalo doporučení Rady stanovující nejvýše pětiměsíční lhůtu pro přijetí nezbytných nápravných opatření. Pokud dotyčný členský stát ve lhůtě stanovené Radou vhodná opatření nepřijme, měla by Komise doporučit Radě, aby konstatovala, že žádná účinná opatření nebyla provedena. Toto rozhodnutí by se mělo považovat za Radou přijaté, pokud Rada do deseti dnů od jeho přijetí Komisí nerozhodne kvalifikovanou většinou o jeho zamítnutí. Na návrh Komise by Rada současně měla informovat Evropskou radu. Komise může v součinnosti s ECB provést monitorovací misi v členských státech eurozóny a v členských státech ERM2. Komise by měla o výsledku mise informovat Radu a do jednoho měsíce svá zjištění zveřejnit.

(11a)  Rada a Komise by měly své postoje a rozhodnutí zveřejnit v příslušných fázích postupů koordinace hospodářských politik s cílem zajistit účinný vzájemný tlak. Komise by měla předložit a vysvětlit Evropskému parlamentu a jeho příslušnému výboru preventivní a nápravná opatření doporučená členskému státu. Evropský parlament může vyzvat dotyčný členský stát, aby vysvětlil svá rozhodnutí a své politiky před příslušným parlamentním výborem.

(12)    Aby byl zajištěn soulad s rámcem fiskálního dohledu Unie pro zúčastněné členské státy, měl by být na základě článku 136 SFEU zaveden zvláštní donucovací mechanismus pro případy, kdy dojde k dlouhotrvajícímu a výraznému odklonu od cesty k postupnému dosažení střednědobého cíle, nejsou přijata nápravná opatření či chybí ochota ke spolupráci.

(12a)  Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost co nejdříve po datu přijetí. Komise by měla při předkládání návrhů opatření určených k provádění tohoto nařízení zohledňovat stávající hospodářskou a rozpočtovou situaci členského státu, v němž probíhá ozdravný program EU/MMF.

(13)    Odkazy použité v nařízení (ES) č. 1466/97 by měly zohlednit nové číslování článků SFEU.

(14)    Nařízení (ES) č. 1466/97 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1466/97 se mění takto:

–1.      Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Toto nařízení stanoví pravidla zahrnující obsah, předkládání, posuzování a sledování programů stability a konvergenčních programů v rámci mnohostranného dohledu ze strany Rady a Komise s cílem včas předejít vzniku nadměrných schodků veřejných financí a zadlužení a posílit dohled nad hospodářskými politikami a jejich koordinaci a tím podporovat dosažení cílů Unie v oblasti růstu a zaměstnanosti.

Toto nařízení stanoví jako obecné pravidlo, že rozpočet členských států je za celý hospodářský cyklus vyrovnaný, aby byla zajištěna udržitelnost veřejných financí.“

1.        Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a) „zúčastněnými členskými státy“ členské státy, jejichž měnou je euro;

b) „členskými státy, na něž se vztahuje výjimka“ členské státy jiné než ty, jejichž měnou je euro.“

1a.      Vkládá se nový oddíl, který zní:

„ODDÍL 1-A

EVROPSKÝ SEMESTR PRO KOORDINACI HOSPODÁŘSKÝCH POLITIK

Článek 2-a

1. S cílem zajistit užší koordinaci hospodářských politik a trvalou konvergenci hospodářské výkonnosti členských států provádí Rada mnohostranný dohled podle čl. 121 odst. 3 SFEU jako součást evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik (semestr) v souladu s cíli a požadavky uvedenými v SFEU.

2. Semestr zahrnuje mimo jiné:

a) mnohostranný dohled nad programy stability a konvergenčními programy podle tohoto nařízení;

b) mnohostranný dohled nad národními programy reforem podle článku 2-ac;

c) definování a provádění hlavních směrů hospodářských politik členských států a Unie (hlavní směry hospodářských politik) v souladu s čl. 121 odst. 2 SFEU a zásad, které členské státy zohledňují ve svých politikách zaměstnanosti, v souladu s čl. 148 odst. 2 (zásady politik zaměstnanosti);

d) zajištění prevence a nápravy makroekonomické nerovnováhy podle nařízení (EU) č. .../2011;

e) provádění postupu při nadměrném schodku podle nařízení (ES) č. 1467/97.

3. Jakýkoli návrh Komise adresovaný celé Unii v rámci semestru zahrnuje posouzení dopadu navrhovaných politických opatření v souladu s článkem 9 SFEU.

4. Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty jsou do semestru řádně zapojeny s cílem zvýšit transparentnost, zainteresovanost a odpovědnost v souvislosti s přijímanými rozhodnutími. Aby bylo zajištěno odpovídající zapojení Evropského parlamentu, uzavřou do 31. prosince 2011 Evropský parlament, Evropská rada, Rada a Komise interinstitucionální dohodu. Každé tři roky se provádí přezkum této interinstitucionální dohody a v případě potřeby je pozměněna.

Článek 2-aa

V případě potřeby jsou v rámci semestru vedeny konzultace s Hospodářským a finančním výborem zřízeným podle článku 134 SFEU, Výborem pro zaměstnanost zřízeným podle článku 150 SFEU a Výborem pro sociální ochranu zřízeným podle článku 160 SFEU.

V rámci semestru jsou s příslušnými zainteresovanými stranami, zejména se sociálními partnery, vedeny konzultace ohledně hlavních politických opatření, o nichž mají jednat orgány Unie.

1b.      Vkládá se nový oddíl, který zní:

„ODDÍL 1-Aa

HOSPODÁŘSKÝ DIALOG

Článek 2-ab

Pro posílení dialogu mezi orgány Unie, především mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí na straně jedné a mezi vnitrostátními parlamenty, vládami a dalšími příslušnými orgány členských států na straně druhé, a pro zajištění větší transparentnosti a odpovědnosti může příslušný výbor Evropského parlamentu uspořádat slyšení a veřejné debaty o makroekonomickém a rozpočtovém dohledu, který provádí Rada a Komise.“

1c.      Vkládá se nový oddíl, který zní:

„ODDÍL -1Ab

NÁRODNÍ PROGRAMY REFOREM

Článek 2-ac

1. Členské státy vytvoří národní programy reforem s cílem provádět své hospodářské politiky tak, aby přispívaly k dosahování cílů Unie, v souladu s příslušnými ustanoveními SFEU a s ohledem na svou povinnost považovat své hospodářské politiky za věc společného zájmu podle čl. 121 odst. 2 SFEU.

2. Národní programy reforem členských států podporují strategii Unie pro růst a zaměstnanost a zahrnují konkrétní politické cíle a související reformy a veřejné a soukromé investice, stejně jako další relevantní politická opatření, přičemž jsou vytvořeny v souladu s:

a) hlavními směry hospodářských politik a se zásadami politik zaměstnanosti;

b) ročními politickými směry a dalšími závazky Evropské rady;

c) veškerými stanovisky či doporučeními Rady nebo varováními Komise adresovanými dotyčnému členskému státu v souladu s příslušnými ustanoveními SFEU.

3. Národní program reforem předkládá každý členský stát každoročně do 30. dubna Radě a Komisi pro účely mnohostranného dohledu podle čl. 121 odst. 3 SFEU.

4. Každý členský stát zveřejňuje své národní programy reforem po řádném zapojení svého parlamentu a po konzultaci se zainteresovanými subjekty na vnitrostátní úrovni, včetně sociálních partnerů.

5. Rada na základě posouzení provedených Komisí a jako součást mnohostranného dohledu podle článku 121 SFEU sleduje provádění národních programů reforem v členských státech v souladu s politickými směry, závazky, doporučeními a varováními uvedenými v odstavci 2.

6. Posouzení vydaná Komisí zohledňují informace, které si členské státy, především v eurozóně, poskytnou vzájemně mezi sebou a které poskytnou Komisi ohledně zamýšlených rozhodnutí v oblasti hospodářské politiky, u nichž se očekává, že budou mít značný dopad i na jiné státy, a která by mohla ohrozit bezproblémové fungování vnitřního trhu a hospodářské a měnové unie.

7. Rada na základě doporučení Komise posoudí přesvědčivost plánovaných politických opatření a hospodářských předpokladů, na nichž jsou národní programy reforem založeny.

8. Na návrh Komise vydá Rada ke každému národnímu programu reforem své stanovisko. Jestliže Rada usoudí, že by měly být cíle a obsah programu posíleny, vyzve ve svém stanovisku dotyčný členský stát, aby do dvou měsíců předložil úpravu politických opatření uvedených v národním programu reforem. Upravený program posuzují Rada a Komise postupem stanoveným v tomto článku.

9. V případě výrazného odklonu od politických cílů uvedených ve stanovisku podle odstavce 8 zašle Komise členskému státu varování. Toto varování se zveřejní. Mimoto může Rada na návrh Komise vydat dotyčnému členskému státu doporučení, aby přijal nezbytná nápravná opatření.

10. Předseda Rady a předseda Komise podávají každoročně zprávu o výsledcích mnohostranného dohledu v souladu s čl. 121 odst. 5 SFEU Evropskému parlamentu a Evropské radě. Má-li Rada vážné výhrady ohledně pokroku, jehož určitý členský stát dosáhl, může na návrh Komise předložit zprávu Evropskému parlamentu a Evropské radě.

11. V případě uvedeném v odstavcích 9 a 10 může Evropský parlament vyzvat dotyčný členský stát, aby své politiky vysvětlil před příslušným výborem Parlamentu.“

1d.      Článek 2a se nahrazuje tímto:

„Každý členský stát má diferencovaný střednědobý cíl týkající se stavu jeho rozpočtu. Tyto střednědobé rozpočtové cíle jednotlivých členských států se mohou odklánět od požadavku na téměř vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet, je-li současně zajištěna dostatečná rezerva, pokud jde o míru schodku veřejných financí ve výši 3 % HDP. Každý z těchto střednědobých rozpočtových cílů zajišťuje udržitelnost veřejných financí či rychlý pokrok směrem k jejich udržitelnosti, přičemž umožňuje volnější nakládání s rozpočtem, především pokud jde o potřebné veřejné investice.

S ohledem na uvedené faktory jsou pro členské státy, které přijaly euro, a pro členské státy ERM2 individuální střednědobé rozpočtové cíle stanoveny v určeném rozmezí pohybujícím se mezi –1 % HDP a vyrovnaným nebo přebytkovým rozpočtem, v cyklicky očištěném vyjádření a bez jednorázových a dočasných opatření.

Střednědobý rozpočtový cíl se reviduje každé tři roky a v případě potřeby častěji, pokud je prováděna významná strukturální reforma.

Střednědobý rozpočtový cíl tvoří nedílnou součást vnitrostátních střednědobých rozpočtových rámců v souladu s tímto nařízením a se směrnicí Rady 2011/.../EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států.“

1e.      Vkládá se nový oddíl, který zní:

„ODDÍL 1Aa

ZAINTERESOVANOST ČLENSKÝCH STÁTŮ

Článek 2aa

1. Každý ze zúčastněných členských států zahrne cíle Paktu o stabilitě a růstu a povinnosti vyplývající ze SFEU v oblasti rozpočtové politiky do svých vnitrostátních právních předpisů.

Zúčastněné členské státy stanoví střednědobý rozpočtový rámec, jehož časový horizont pro fiskální plánování jsou nejméně čtyři roky, s cílem stanovit smysluplný střednědobý cíl.

2. V zúčastněných členských státech zajistí nezávislé orgány či instituce činné v oblasti rozpočtové politiky informovanou vnitrostátní diskusi o stávajícím strukturálním stavu rozpočtu a o střednědobém cíli stanoveném v souladu s tímto nařízením.

3. Zúčastněné členské státy vypracují vnitrostátní numerická fiskální pravidla, jež účinně podporují soulad s příslušnými povinnostmi v oblasti rozpočtové politiky, které pro členské státy vyplývají ze SFEU. Tato vnitrostátní numerická fiskální pravidla jsou v plném souladu se střednědobým cílem a doplňují jej.

4. Zúčastněné členské státy vypracují vnitrostátní rozpočtové rámce, jež zajišťují soulad s cíli Paktu o stabilitě a růstu. Vnitrostátní rozpočtové rámce mohou být vypracovány buď v rámci vnitrostátních právních předpisů, nebo prostřednictvím politické dohody na vnitrostátní úrovni. Při vypracovávání svých vnitrostátních rozpočtových rámců stanoví případně zúčastněné členské státy přísnější požadavky, než jsou minimální požadavky stanovené ve směrnici Rady 2011/…/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států.

Každý ze zúčastněných členských států usiluje o to, aby získal pro svůj program stability souhlas parlamentu. V případě, že parlament svůj souhlas neudělil, je tato informace v programu stability uvedena.

5. Členské státy zohledňují pokyny a doporučení Rady a Komise, a to zejména při přípravě svých rozpočtů, a vhodným způsobem zapojují vnitrostátní parlamenty do postupů koordinace hospodářské politiky. Při předkládání návrhu rozpočtu vnitrostátnímu parlamentu předloží členské státy rovněž případné stanovisko Rady či Komise k programu stability a v případě výrazného odklonu od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle podle čl. 5 odst. 1 třetího pododstavce tohoto nařízení také doporučení Komise, přičemž připojí vysvětlení, jakým způsobem byla tato stanoviska a doporučení zohledněna.

6. Členské státy zajistí odbornou nezávislost vnitrostátních statistických úřadů v souladu s Kodexem evropské statistiky podle nařízení (ES) č. 223/2009 a vnitrostátních účetních dvorů. To vyžaduje přinejmenším:

a) transparentní postup příjímání a propouštění pracovníků, který musí být nezávislý na výsledku politických voleb;

b) každoroční přidělování prostředků z rozpočtu;

c) termín zveřejnění statistických údajů musí být stanoven alespoň jeden rok předem.

1f.       Vkládá se nový oddíl, který zní:

„ODDÍL 1Ab

SLYŠENÍ PŘEDSEDY EUROSKUPINY

Článek 2ab

Slyšení předsedy Euroskupiny před příslušnými výbory Evropského parlamentu se může uskutečnit na žádost Evropského parlamentu či z jeho vlastního podnětu, a to především pokud jde o pracovní program Euroskupiny, hospodářskou situaci v eurozóně, vývoj makroekonomické nerovnováhy v eurozóně, konkurenceschopnost v zúčastněných členských státech a skutečné sbližování jejich ekonomik, udržitelnost stavu rozpočtů zúčastněných členských států a plnění jejich programů stability a národních programů reforem a vývoj makroekonomické nerovnováhy v Unii.“

2.          Článek 3 se mění takto:

a)        odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Každý zúčastněný členský stát předkládá Radě a Komisi pravidelně podle článku 121 SFEU informace potřebné k mnohostrannému dohledu v podobě stabilizačního programu, který poskytuje základ pro udržitelnost veřejných financí, jež vede k cenové stabilitě, silnému udržitelnému růstu a vytváření pracovních míst.“

b)        odstavec 2 se mění takto:

i)       písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a) střednědobý rozpočtový cíl a cestu k postupnému dosažení tohoto cíle pro saldo veřejných financí v procentuálním vyjádření k HDP, očekávaný vývoj poměru veřejného dluhu, plánovaný vývoj růstu veřejných výdajů, včetně přidělení odpovídajících prostředků na tvorbu hrubého fixního kapitálu, zejména při zohlednění podmínek a kritérií pro zjištění růstu výdajů podle čl. 5 odst. 1, plánovaný vývoj růstu veřejných příjmů při zachování stávající politiky a vyčíslení plánovaných diskrečních opatření na straně příjmů;“

ia)       doplňuje se bod, který zní:

„aa) očekávaný vývoj míry veřejného dluhu a informace o veškerých implicitních či podmíněných závazcích, jako jsou očekávané rozpočtové náklady na stárnutí a státní záruky, přičemž přesná povaha těchto informací je stanovena v harmonizovaném rámci, který vytvoří Komise;“

ib)       doplňuje se bod, který zní:

„ab) informace o souladu mezi programem stability a hlavními směry hospodářských politik a národním programem reforem;“

ii)         písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c) kvantitativní vyhodnocení přijímaných nebo navrhovaných rozpočtových opatření a jiných opatření hospodářské politiky k dosažení cílů programu, obsahující komplexní analýzu nákladů a přínosů významných strukturálních reforem přinášejících přímé dlouhodobé příznivé účinky na rozpočet, mimo jiné zvýšením udržitelného potenciálního růstu;“

ba)   vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a. Program stability vychází z realistických a obezřetných makroekonomických a rozpočtových prognóz, jež jsou založeny na nejnovějších informacích. Rozpočtové plánování je založeno na nejpravděpodobnějším makrofiskálním scénáři nebo obezřetnějším scénáři, který podrobně uvádí odchylky od nejpravděpodobnějšího makrofiskálního scénáře. Při zpracovávání makroekonomických a rozpočtových prognóz se náležitě zohledňují prognózy Komise a prognózy dalších nezávislých subjektů. V programu stability jsou vysvětleny významné rozdíly mezi zvoleným makrofiskálním scénářem a prognózami Komise.“

c)      odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Informace o vývoji salda veřejných financí a poměru veřejného dluhu, růstu veřejných výdajů, plánovaném vývoji růstu veřejných příjmů při zachování stávající politiky, náležitě kvantifikovaných plánovaných diskrečních opatřeních na straně příjmů a o hlavních hospodářských předpokladech uvedených v odst. 2 písm. a), aa), ab) a b) se předkládají každoročně a zahrnují předcházející rok, běžný rok a nejméně tři následující roky.“

3.          Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

1. Stabilizační programy budou předkládány každoročně v období od 1. do 30. dubna. Členský stát, který přijme euro, předloží stabilizační program do šesti měsíců od rozhodnutí Rady o jeho účasti na euru.

2. Členské státy své stabilizační programy zveřejní.“

4.          Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

1. Na základě hodnocení Komise a Hospodářského a finančního výboru Rada v rámci mnohostranného dohledu podle článku 121 SFEU posoudí střednědobé rozpočtové cíle předložené dotčenými členskými státy v jejich programech stability, posoudí, zda jsou hospodářské předpoklady, na nichž je program založen, přesvědčivé, zda je cesta k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle vhodná, včetně zvážení souvisejícího vývoje míry zadlužení, a zda jsou opatření přijímaná nebo navrhovaná pro dodržování této cesty dostatečná k tomu, aby bylo střednědobého rozpočtového cíle dosaženo v průběhu cyklu.

Při hodnocení cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle Rada a Komise posoudí, zda dotyčný členský stát dosahuje odpovídajícího ročního zlepšení svého cyklicky očištěného rozpočtového salda, bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření, o doporučenou hodnotu 0,5% HDP, které se požaduje pro splnění střednědobého rozpočtového cíle daného státu. U členských států, které se potýkají s mírou zadlužení přesahující 60 % HDP nebo s významným rizikem z hlediska udržitelnosti celkového zadlužení, Rada a Komise posoudí, zda je roční zlepšení cyklicky očištěného rozpočtového salda bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření výrazně vyšší než 0,5 % HDP. Rada a Komise berou v úvahu, zda je úsilí o rychlejší tempo vyvíjeno v hospodářsky příznivém období, přičemž v hospodářsky nepříznivých obdobích může být vyvíjené úsilí menší.

Dostatečný pokrok k naplnění střednědobého rozpočtového cíle se vyhodnocuje na základě celkového posouzení, v němž je jako základní měřítko použito strukturální saldo, včetně analýzy výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů. Rada a Komise za tímto účelem posoudí, zda je vývoj růstu veřejných výdajů v kombinaci s účinky opatření přijímaných nebo plánovaných na straně příjmů v souladu s následujícími podmínkami:

▐

a) u členských států, které dosáhly střednědobého rozpočtového cíle, nepřesahuje roční růst výdajů referenční střednědobé potenciální tempo růstu HDP, pokud není toto překročení kompenzováno diskrečními opatřeními na straně příjmů;

b) u členských států, které ještě nedosáhly svého střednědobého rozpočtového cíle, nepřesahuje roční růst výdajů tempo pod hranicí referenčního střednědobého potenciálního tempa růstu HDP, pokud není toto překročení kompenzováno diskrečními opatřeními na straně příjmů. Míra, o kterou tempo růstu veřejných výdajů zaostává za referenčním střednědobým potenciálním tempem růstu HDP, je nastavena takovým způsobem, aby bylo zajištěno postupné dosažení střednědobého rozpočtového cíle;

c) u členských států, které ještě nedosáhly svého střednědobého rozpočtového cíle, je diskreční snížení položek veřejných příjmů ▌kompenzováno buď snížením výdajů, nebo diskrečním zvýšením jiných položek veřejných příjmů, případně obojím.

Ze sumy výdajů jsou vyloučeny výdaje na úroky, výdaje na programy EU plně kompenzované příjmy z prostředků EU a nediskreční změny výdajů na dávky v nezaměstnanosti.

Překročení referenční střednědobé hodnoty u růstu výdajů se nepovažuje za porušení doporučené hodnoty, pokud je plně kompenzováno zvýšením příjmů založeným právními předpisy.

Referenční střednědobé potenciální tempo růstu HDP se posuzuje na základě výhledových projekcí, popřípadě na základě zpětných projekcí, nevedou-li k pomalejšímu dosažení střednědobého cíle. Tyto projekce jsou pravidelně aktualizovány. Komise zveřejní transparentní, nezávislé a odůvodněné posouzení metodiky těchto projekcí.

Při definování cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle pro členské státy, které tohoto cíle ještě nedosáhly, a povolením dočasného odklonu od tohoto cíle pro členské státy, které jej již dosáhly, za podmínky, že bude zachována dostatečná rezerva vzhledem k referenční hodnotě schodku a že se během programového období předpokládá návrat stavu rozpočtu na úroveň střednědobého rozpočtového cíle, zohlední Rada a Komise pouze provádění významných strukturálních reforem přinášejících přímé dlouhodobé příznivé účinky na rozpočet, mimo jiné zvyšováním udržitelného růstu, které tedy mají prokazatelný dopad na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

Zvláštní pozornost je věnována reformám důchodového systému zavádějícím vícepilířový systém, který zahrnuje povinný plně fondově financovatelný pilíř. Členské státy, které takové reformy provádějí, se od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle nebo od cíle samotného mohou odchýlit, přičemž by odchylka měla odrážet čisté náklady na reformu veřejně spravovaného pilíře, za podmínky, že tato odchylka bude dočasná a že zůstane zachována dostatečná rezerva vzhledem k referenční hodnotě schodku.

Rada a Komise dále posoudí, zda obsah stabilizačního programu usnadňuje dosažení trvalé konvergence v rámci eurozóny a užší koordinaci hospodářských politik a zda jsou hospodářské politiky dotčených členských států v souladu s hlavními směry hospodářských politik a se zásadami politik zaměstnanosti členských států a Unie.

V případě neobvyklé události, kterou dotyčný členský stát nemůže ovlivnit a která má zásadní dopad na strukturální saldo veřejných financí představující alespoň 0,5 % HDP v jednom roce, nebo v obdobích ▌závažného hospodářského útlumu v eurozóně nebo v Unii jako celku může být členským státům povoleno dočasně se odklonit od cesty k postupnému dosažení střednědobého cíle uvedeného ve třetím pododstavci, a to pod podmínkou, že tím nedojde k ohrožení udržitelnosti veřejných financí ve střednědobém horizontu.

2. Komise posoudí stabilizační program do tří měsíců od předložení. V případě potřeby doporučí Komise po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem Radě, aby k programu vydala stanovisko. Stanovisko se považuje za Radou přijaté, pokud Rada do deseti dnů nerozhodne kvalifikovanou většinou o jeho zamítnutí. Jestliže by měly být cíle a obsah programu ▌posíleny se zvláštním zřetelem k cestě k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle, vyzve Rada ve svém stanovisku dotyčný členský stát, aby program upravil.“

5.          Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

1. Jako součást mnohostranného dohledu podle čl. 121 odst. 3 SFEU sledují Rada a Komise provádění stabilizačních programů na základě informací poskytovaných zúčastněnými členskými státy a na základě hodnocení Komise a Hospodářského a finančního výboru, zejména za účelem odhalení současných nebo očekávaných závažných odchýlení stavu rozpočtu od střednědobého rozpočtového cíle nebo od vhodné cesty k postupnému dosažení tohoto cíle▐.

2. V případě závažného odchýlení od cesty k postupnému dosažení střednědobého cíle uvedeného v čl. 5 odst. 1 třetím pododstavci tohoto nařízení a za účelem zabránění vzniku nadměrného schodku zašle Komise v souladu s čl. 121 odst. 4 SFEU dotyčnému členskému státu▐ varování. Toto varování se zveřejní. Evropský parlament může vyzvat dotyčný členský stát, aby své politiky vysvětlil před příslušným parlamentním výborem. V případě závažného odchýlení může Komise vyzvat dotyčný členský stát k předložení dodatečných informací.

Do jednoho měsíce poté, co se o závažném odchýlení uvedeném v prvním pododstavci dozví Rada, přijme na základě doporučení Komise doporučení ohledně politických opatření, přičemž pro nápravu tohoto odchýlení stanoví lhůtu nejvýše pěti měsíců. V případě obzvláště závažného odchýlení nebo v obzvláště závažné situaci činí tato lhůta nejvýše tři měsíce. Na návrh Komise Rada toto doporučení zveřejní.

Komise sleduje provádění opatření obsažených v uvedeném doporučení prostřednictvím kontrolních návštěv v souladu s článkem -11 tohoto nařízení a vypracuje pro Radu zprávu. Tato zpráva se do jednoho měsíce zveřejní.

Pokud dotyčný členský stát ve lhůtě stanovené v doporučení Rady podle druhého pododstavce vhodná opatření nepřijme, Komise okamžitě doporučí Radě, aby konstatovala, že žádná účinná opatření nebyla přijata. Toto rozhodnutí se považuje za Radou přijaté, pokud Rada kvalifikovanou většinou nerozhodne o zamítnutí doporučení Komise do deseti dnů od okamžiku, kdy Komise doporučení přijala. Na návrh Komise zašle Rada současně formální zprávu Evropské radě.

Postup zahájený doporučením Rady uvedeným v druhém pododstavci a ukončený konečným doporučením Rady a zprávou Evropské radě podle čtvrtého pododstavce netrvá déle než šest měsíců.

Odchýlení od střednědobého rozpočtového cíle nebo od vhodné cesty k jeho postupnému dosažení se vyhodnotí na základě celkového posouzení, v němž je jako základní měřítko použito strukturální saldo, včetně analýzy výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů, jak je vymezeno v čl. 5 odst. 1.

Při posouzení, zda je odchýlení závažné, se zohlední zejména tato kritéria:

U členského státu, který nesplnil střednědobý rozpočtový cíl, se při posuzování změny strukturálního salda posoudí, zda odchýlení činí nejméně 0,5 % HDP v jediném roce nebo nejméně v průměru 0,25 % HDP ročně ve dvou po sobě následujících letech; při posuzování vývoje výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů se posoudí, zda celkový dopad odchýlení na saldo veřejných financí činí alespoň 0,5 % HDP v jednom roce nebo kumulativně za dva po sobě jdoucí roky.

Odchýlení od obezřetné fiskální politiky se neposuzuje, pokud dotyčný členský stát výrazně překonal střednědobý rozpočtový cíl – s přihlédnutím k existenci nadměrné makroekonomické nerovnováhy – a rozpočtové plány předložené ve stabilizačním programu neohrožují dosažení tohoto cíle v průběhu programového období.

Odchýlení se rovněž nemusí brát v úvahu, pokud je způsobeno neobvyklou událostí, kterou dotyčný členský stát nemůže ovlivnit a která má zásadní dopad na strukturální saldo veřejných financí ve výši alespoň 0,5 % HDP v jednom roce, nebo v případě všeobecného závažného hospodářského útlumu, a to pod podmínkou, že tím nedojde k ohrožení udržitelnosti veřejných financí ve střednědobém horizontu.

3. V případě, že výrazné odchýlení od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle přetrvává nebo je obzvláště závažné, zašle Komise dotyčnému členskému státu ▌doporučení, aby učinil nezbytné úpravy. Rada může doporučení Komise zamítnout kvalifikovanou většinou. Rada ▌svá doporučení zveřejní. Evropský parlament může dotyčný členský stát vyzvat, aby své politiky vysvětlil před příslušným parlamentním výborem.“

6.          Článek 7 se mění takto:

a)      odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Každý členský stát, na který se vztahuje výjimka, předkládá Radě a Komisi pravidelně podle článku 121 SFEU informace potřebné k mnohostrannému dohledu v podobě konvergenčního programu, který poskytuje základ pro udržitelnost veřejných financí, jež vede k cenové stabilitě, silnému a udržitelnému růstu a vytváření pracovních míst.“

b)     odstavec 2 se mění takto:

i)       písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a) střednědobý rozpočtový cíl a cestu k postupnému dosažení tohoto cíle pro saldo veřejných financí v procentuálním vyjádření k HDP, očekávaný vývoj poměru veřejného dluhu, plánovaný vývoj růstu veřejných výdajů, včetně přidělení odpovídajících prostředků na tvorbu hrubého fixního kapitálu, zejména při zohlednění podmínek a kritérií pro zjištění růstu výdajů podle čl. 9 odst. 1, plánovaný vývoj růstu veřejných příjmů při zachování stávající politiky a vyčíslení plánovaných diskrečních opatření na straně příjmů, střednědobé cíle měnové politiky, vztah těchto cílů ke stabilitě cen a směnných kurzů a k dosažení trvalé konvergence;“

ia)    doplňuje se písmeno, které zní:

„aa) očekávaný vývoj míry veřejného dluhu a informace o veškerých implicitních či podmíněných závazcích, jako jsou očekávané rozpočtové náklady na stárnutí a státní záruky, přičemž přesná povaha těchto informací je stanovena v harmonizovaném rámci, který vytvoří Komise;“

ib)    doplňuje se písmeno, které zní:

„ab) informace o souladu mezi programem stability a hlavními směry hospodářských politik, zásadami politik zaměstnanosti a národním programem reforem;“

ic)    písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) hlavní prognózy očekávaného hospodářského vývoje a důležitých ekonomických proměnných vztahujících se k plnění konvergenčního programu, jako jsou veřejné investiční výdaje, růst reálného HDP, zaměstnanost a inflace;“

ii)      písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c) kvantitativní vyhodnocení přijímaných nebo navrhovaných rozpočtových opatření a jiných opatření hospodářské politiky k dosažení cílů programu, obsahující analýzu nákladů a přínosů významných strukturálních reforem přinášejících přímé dlouhodobé příznivé účinky na rozpočet, mimo jiné zvýšením potenciálního udržitelného růstu;“

ba)   vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a. Konvergenční program vychází z realistických a obezřetných makroekonomických a rozpočtových prognóz, jež vycházejí z nejnovějších informací. Plánování rozpočtu je založeno na nejpravděpodobnějším makrofiskálním scénáři nebo obezřetnějším scénáři, který podrobně uvádí odchylky od nejpravděpodobnějšího makrofiskálního scénáře. Při zpracovávání makroekonomických a rozpočtových prognóz se náležitě zohledňují prognózy Komise a prognózy dalších nezávislých subjektů. Významné rozdíly mezi zvoleným makrofiskálním scénářem a prognózami Komise jsou v konvergenčním programu vysvětleny.“

c)      odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Informace o vývoji salda veřejných financí a poměru veřejného dluhu, růstu veřejných výdajů, plánovaném vývoji růstu veřejných příjmů při zachování stávající politiky, náležitě kvantifikovaných plánovaných diskrečních opatřeních na straně příjmů a o hlavních hospodářských předpokladech uvedených v odst. 2 písm. a), aa), ab) a b) se předkládají každoročně a zahrnují předcházející rok, běžný rok a nejméně tři následující roky.“

7.          Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

1.      Konvergenční programy se předkládají každoročně v období od 1. do 30. dubna.

1a.    U zemí, jejichž fiskální rok se neshoduje s rokem kalendářním, následuje předložení konvergenčního programu po předložení rozpočtu vnitrostátnímu parlamentu a co nejvíce se přiblíží jeho zveřejnění.

2.      Členské státy své konvergenční programy zveřejní.“

8.          Článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9

1. Na základě hodnocení Komise a Hospodářského a finančního výboru Rada v rámci mnohostranného dohledu podle článku 121 SFEU posoudí střednědobé rozpočtové cíle předložené dotčenými členskými státy v jejich konvergenčních programech, posoudí, zda jsou hospodářské předpoklady, na nichž je program založen, přesvědčivé, zda je cesta k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle vhodná, včetně zvážení souvisejícího vývoje míry zadlužení, a zda jsou opatření přijímaná nebo navrhovaná pro dodržování této cesty dostatečná k tomu, aby bylo střednědobého rozpočtového cíle dosaženo v průběhu cyklu a aby bylo dosaženo trvalé konvergence.

Při hodnocení cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle berou Rada a Komise v úvahu, zda je úsilí o rychlejší tempo vyvíjeno v hospodářsky příznivém období, přičemž v hospodářsky nepříznivých obdobích může být vyvíjené úsilí menší. U členských států, které se potýkají s mírou zadlužení přesahující 60 % HDP nebo s významným rizikem z hlediska udržitelnosti celkového zadlužení, Rada a Komise posoudí, zda je roční zlepšení cyklicky očištěného rozpočtového salda bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření výrazně vyšší než 0,5 % HDP. U členských států ERM2 Rada a Komise posoudí, zda dotyčný členský stát dosahuje odpovídajícího ročního zlepšení svého cyklicky očištěného salda, bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření, o doporučenou hodnotu 0,5% HDP, které se požaduje pro splnění střednědobého rozpočtového cíle daného státu.

Dostatečný pokrok k naplnění střednědobého rozpočtového cíle se vyhodnocuje na základě celkového posouzení, v němž je strukturální saldo použito jako základní měřítko, včetně analýzy výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů. ▐ Rada a Komise za tímto účelem posoudí, zda je růst veřejných výdajů v kombinaci s účinky opatření přijímaných nebo navrhovaných na straně příjmů v souladu s následujícími podmínkami:

▐

a) u členských států, které dosáhly střednědobého rozpočtového cíle, nepřesahuje roční růst výdajů referenční střednědobé potenciální tempo růstu HDP, pokud není toto překročení kompenzováno diskrečními opatřeními na straně příjmů;

b) u členských států, které ještě nedosáhly svého střednědobého rozpočtového cíle, nepřesahuje roční růst výdajů tempo pod hranicí referenčního střednědobého potenciálního tempa růstu HDP, pokud není toto překročení kompenzováno diskrečními opatřeními na straně příjmů. Míra, o kterou tempo růstu veřejných výdajů zaostává za referenčním střednědobým potenciálním tempem růstu HDP, je nastavena takovým způsobem, aby bylo zajištěno postupné dosažení střednědobého rozpočtového cíle;

c) u členských států, které ještě nedosáhly svého střednědobého rozpočtového cíle, je diskreční snížení položek veřejných příjmů▐ kompenzováno buď snížením výdajů, nebo diskrečním zvýšením jiných položek veřejných příjmů, případně obojím.

Ze sumy výdajů se vyloučí výdaje na úroky, výdaje na programy EU plně kompenzované příjmy z prostředků EU a nediskreční změny výdajů na dávky v nezaměstnanosti.

Překročení střednědobého referenčního tempa růstu výdajů se nepovažuje za porušení doporučené hodnoty, pokud je plně kompenzováno zvýšením příjmů založeným právními předpisy.

Referenční střednědobé potenciální tempo růstu HDP se posuzuje na základě výhledových projekcí, popřípadě na základě zpětných projekcí, nevedou-li k pomalejšímu dosažení střednědobého cíle. Tyto projekce jsou pravidelně aktualizovány. Komise zveřejní transparentní, nezávislé a odůvodněné posouzení metodiky těchto projekcí.

Při definování cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle pro členské státy, které tohoto cíle ještě nedosáhly, a povolením dočasného odklonu od tohoto cíle pro členské státy, které jej již dosáhly, pod podmínkou, že bude zachována dostatečná rezerva vzhledem k referenční hodnotě schodku a že se během programového období předpokládá návrat stavu rozpočtu na úroveň střednědobého rozpočtového cíle, zohlední Rada a Komise pouze provádění významných strukturálních reforem přinášejících přímé dlouhodobé příznivé účinky na rozpočet, mimo jiné zvyšováním potenciálního udržitelného růstu, které tedy mají prokazatelný dopad na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

Zvláštní pozornost je věnována reformám důchodového systému zavádějícím vícepilířový systém, který zahrnuje povinný plně fondově financovatelný pilíř. Členské státy, které takové reformy provádějí, se od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle nebo od cíle samotného mohou odchýlit, přičemž tato odchylka by měla odrážet čisté náklady na reformu veřejně spravovaného pilíře, a to pod podmínkou, že tato odchylka bude dočasná a že zůstane zachována dostatečná rezerva vzhledem k referenční hodnotě schodku.

Rada a Komise dále posoudí, zda obsah konvergenčního programu usnadňuje užší koordinaci hospodářských politik a zda jsou hospodářské politiky dotyčného členského státu v souladu s hlavními směry hospodářských politik a zásadami politik zaměstnanosti členských států a Unie. U členských států ERM2 navíc Rada a Komise posoudí, zda obsah konvergenčního programu zajišťuje bezproblémovou účast v mechanismu směnných kurzů.

V případě neobvyklé události, kterou dotyčný členský stát nemůže ovlivnit a která má zásadní dopad na strukturální saldo veřejných financí představující alespoň 0,5 % HDP v jednom roce, nebo v obdobích ▌závažného hospodářského útlumu v eurozóně nebo v EU jako celku může být členským státům výjimečně povoleno dočasně se odklonit od cesty k postupnému dosažení střednědobého cíle uvedeného ve třetím pododstavci, a to pod podmínkou, že tím nedojde k ohrožení udržitelnosti veřejných financí ve střednědobém horizontu.

2. Rada posoudí konvergenční program do tří měsíců od předložení. Na doporučení Komise a po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem vydá Rada v případě potřeby k programu stanovisko. Jestliže Rada v souladu s článkem 121 SFEU usoudí, že cíle a obsah programu by měly být posíleny se zvláštním zřetelem k cestě k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle, vyzve ve svém stanovisku dotyčný členský stát, aby program upravil.“

9.          Článek 10 se nahrazuje tímto:

„Článek 10

1. Jako součást mnohostranného dohledu podle čl. 121 odst. 3 SFEU sledují Rada a Komise provádění konvergenčních programů na základě informací poskytovaných členskými státy, na něž se vztahuje výjimka, a na základě hodnocení Komise a Hospodářského a finančního výboru, zejména za účelem odhalení současných nebo očekávaných závažných odchýlení stavu rozpočtu od střednědobého rozpočtového cíle nebo od vhodné cesty k postupnému dosažení tohoto cíle způsobených odklonem od obezřetné fiskální politiky.

Rada a Komise dále sledují hospodářské politiky členských států, na něž se vztahuje výjimka, s ohledem na cíle konvergenčních programů, aby zajistily, že jejich politiky jsou zaměřeny na stabilitu, a tím na předcházení nevyrovnanostem reálných směnných kurzů a nadměrným výkyvům nominálních směnných kurzů.

2. V případě závažného odchýlení od cesty k postupnému dosažení střednědobého cíle uvedeného v čl. 9 odst. 1 třetím pododstavci tohoto nařízení a za účelem zabránění vzniku nadměrného schodku zašle Komise v souladu s čl. 121 odst. 4 SFEU dotyčnému členskému státu▐ varování. Toto varování se zveřejní. Evropský parlament může dotyčný členský stát vyzvat, aby své politiky vysvětlil před příslušným parlamentním výborem. V případě závažného odchýlení může Komise vyzvat dotyčný členský stát k předložení dodatečných informací.

Do jednoho měsíce poté, co se o závažném odchýlení uvedeném v prvním pododstavci dozví Rada, přijme na základě doporučení Komise doporučení ohledně politických opatření, přičemž pro nápravu tohoto odchýlení stanoví lhůtu nejvýše pěti měsíců. V případě obzvláště závažného odchýlení nebo v obzvláště závažné situaci činí tato lhůta nejvýše tři měsíce. Na návrh Komise Rada toto doporučení zveřejní.

Komise sleduje provádění opatření obsažených v uvedeném doporučení prostřednictvím kontrolních návštěv v souladu s článkem -11 tohoto nařízení a vypracuje pro Radu zprávu. Tato zpráva se do jednoho měsíce zveřejní.

Pokud dotyčný členský stát ve lhůtě stanovené v doporučení Rady podle druhého pododstavce vhodná opatření nepřijme, Komise okamžitě doporučí Radě, aby konstatovala, že žádná účinná opatření nebyla přijata. Toto rozhodnutí se považuje za Radou přijaté, pokud Rada kvalifikovanou většinou nerozhodne o zamítnutí doporučení Komise do deseti dnů od okamžiku, kdy Komise doporučení přijala. Na návrh Komise zašle Rada současně formální zprávu Evropské radě.

Postup zahájený doporučením Rady uvedeným v druhém pododstavci a ukončený konečným doporučením Rady a zprávou Evropské radě podle čtvrtého pododstavce netrvá déle než šest měsíců.

Odchýlení od střednědobého cíle nebo od vhodné cesty k jeho postupnému dosažení se vyhodnotí na základě celkového posouzení, v němž je jako základní měřítko použito strukturální saldo, včetně analýzy výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů, jak je vymezeno v čl. 9 odst. 1.

Při posouzení, zda je odchýlení závažné, se zohlední zejména tato kritéria:

U členského státu, který dosud nesplnil střednědobý rozpočtový cíl, se při posuzování změny strukturálního salda považuje odchýlení za závažné, pokud činí nejméně 0,5 % HDP v jediném roce nebo nejméně v průměru 0,25 % HDP ročně ve dvou po sobě následujících letech; při posuzování vývoje výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů se posoudí, zda celkový dopad odchýlení na saldo veřejných financí činí alespoň 0,5 % HDP v jednom roce nebo kumulativně za dva po sobě jdoucí roky.

Odchýlení od obezřetné fiskální politiky se neposuzuje, pokud dotyčný členský stát výrazně překonal střednědobý rozpočtový cíl – s přihlédnutím k existenci nadměrné makroekonomické nerovnováhy – a rozpočtové plány předložené ve stabilizačním programu neohrožují dosažení tohoto cíle v průběhu programového období.

Odchýlení se rovněž nemusí brát v úvahu, pokud je způsobeno neobvyklou událostí, kterou dotyčný členský stát nemůže ovlivnit a která má zásadní dopad na strukturální saldo veřejných financí ve výši alespoň 0,5 % HDP v jednom roce, nebo v případě všeobecného závažného hospodářského útlumu, a to pod podmínkou, že tím nedojde k ohrožení udržitelnosti veřejných financí ve střednědobém horizontu.

3. V případě, že výrazné odchýlení od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle přetrvává nebo je obzvláště závažné, zašle Komise dotyčnému členskému státu ▌doporučení, aby učinil nezbytné úpravy. ▌Rada toto doporučení zveřejní. Evropský parlament může vyzvat dotyčný členský stát, aby své politiky vysvětlil před příslušným parlamentním výborem.

3a. Pokud je učiněna výzva k setkání mezi příslušným výborem Evropského parlamentu a některým členským státem, aby na něm tento stát objasnil svůj postoj, požadovaná opatření či odchýlení od těchto požadavků, je toto setkání svoláno pod záštitou:

a) Evropského parlamentu; nebo

b) parlamentu dotčeného členského státu; nebo

c) parlamentu rotujícího předsednictví.“

9a.        Vkládá se článek, který zní:

„Článek -11

1. Komise zajistí nepřetržitý dialog s orgány členského státu v souladu s cíli tohoto nařízení. Komise vykonává ve všech členských státech pro účely takového dialogu návštěvy; v případě potřeby vykonává i kontrolní návštěvy.

Považuje-li to za vhodné, může Komise k účasti na návštěvách pro účely dialogu a kontrolních návštěvách přizvat zástupce Evropské centrální banky nebo dalších relevantních institucí.

2. Při organizování návštěv pro účely dialogu nebo kontrolních návštěv předá případně Komise dotyčným členským státům své předběžné poznatky k vyjádření.

3. V rámci návštěv pro účely dialogu Komise přezkoumává aktuální hospodářskou situaci daného členského státu a identifikuje jakákoli rizika nebo obtíže spojené s plněním cílů tohoto nařízení.

4. V rámci kontrolních návštěv Komise sleduje postupy a ověřuje, že byla přijata opatření na základě rozhodnutí Rady nebo Komise v souladu s cíli tohoto nařízení. Kontrolní návštěvy se provádějí pouze ve výjimečných případech a jen tehdy, když existují zjevná rizika či závažné obtíže při plnění těchto cílů.

5. O důvodech kontrolních návštěv Komise informuje Hospodářský a finanční výbor.

6. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k usnadnění návštěv pro účely dialogu a kontrolních návštěv. Členské státy na žádost Komise zajistí, aby při přípravě a vykonávání těchto návštěv napomáhaly všechny příslušné vnitrostátní orgány.“

9b.        Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

Jako součást mnohostranného dohledu podle tohoto nařízení provádějí Rada a Komise celkové hodnocení podle čl. 121 odst. 3 SFEU.“

9c.         Vkládá se článek, který zní:

„Článek 11a

Evropský parlament a Rada posoudí provádění tohoto nařízení na základě výroční zprávy předložené Komisí.“

9d.        Vkládá se článek, který zní:

„Článek 12a

Přezkum

1. Do …* a každé tři roky poté zveřejní Komise zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

2. Tuto zprávu a případné doplňující návrhy předloží Evropskému parlamentu a Radě.

3. Jsou-li ve zprávě zjištěny překážky, které brání řádnému fungování ustanovení Smluv upravujících hospodářskou a měnovou unii, obsahuje tato zpráva rovněž nezbytná doporučení Evropské radě.

4. Zpráva obsahuje návrh na rozšíření hlasování obrácenou kvalifikovanou většinou v Radě na všechny fáze postupu uvedeného v tomto nařízení.

5. Do …* předloží Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě a v případě potřeby ji doplní legislativními návrhy, které v souladu s předpisy Unie vytvoří pobídkový mechanismus, jehož cílem bude poskytnout záruky souboru iniciativ v rámci projektu EU 2020 týkajících se dluhopisů.

* Pro Úř. věst.: vložte prosím datum: jeden rok ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.“

10.        Všechny odkazy na „článek 99“ se v celém nařízení nahrazují odkazy na „článek 121“.

Článek 2

Tato nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne …

Za Evropský parlament                                               Za Radu

předseda/předsedkyně                                             předseda/předsedkyně

• [1]  Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.
• [2] ^* Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.

STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI K PRÁVNÍMU ZÁKLADU

Paní Sharon Bowlesová

předsedkyně

Hospodářský a měnový výbor

BRUSEL

Věc:                Stanovisko k právnímu základu návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (KOM(2010)0526 – C7 0300/2010 – 2010/0280(COD))

Vážená paní předsedkyně,

v dopise ze dne 4. března 2011 jste podle čl. 37 odst. 2 jednacího řádu požádala Výbor pro právní záležitosti, aby poskytl své stanovisko k vhodnému právnímu základu různých návrhů právních předpisů, k nimž byly ve Vašem výboru jako v příslušném výboru a ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci předloženy pozměňovací návrhy s cílem změnit právní základ.

Výbor projednal výše uvedenou otázku na schůzi dne 12. dubna 2011.

Balíček právních předpisů v oblasti správy ekonomických záležitostí má za cíl reagovat na nutnost lepší koordinace hospodářských politik a důslednějšího dohledu nad nimi v rámci Hospodářské a měnové unie.

Tento balíček se skládá ze šesti návrhů právních předpisů.

Tyto návrhy jsou analyzovány samostatně v příloze. Pro snazší orientaci jsou závěry výboru týkající se vhodného právního základu pro každý návrh uvedeny zde:

– návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy ((KOM (2010) 527, 2010/0281 (COD))

Jediným cílem tohoto návrhu nařízení je rozšíření postupu hospodářského dohledu, jenž umožňuje čl. 121 odst. 6 SFEU. Tento právní základ se tedy zdá být tím nejvhodnějším.

– návrh směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (KOM (2010) 523 v konečném znění, 2010/ 0277 (NLE))

Hlavním cílem tohoto návrhu je podpořit daňovou odpovědnost stanovením minimálních požadavků na vnitrostátní rámce a zajistit účinnost postupu při nadměrném schodku. Proto se zdá být právní základ navržený Komisí vhodný, a to zejména třetí pododstavec čl. 126 odst. 14 SFEU.

– návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (KOM(2010)0526, 2010/0280(COD))

Tento návrh má za cíl zajistit posílení koordinace hospodářských politik členských států. Proto se zdá, že vhodným právním základem pro tento návrh je čl. 121 odst. 6 SFEU.

– návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (KOM (2010) 522 v konečném znění, 2010/0276 (CNS))

S ohledem na skutečnost, že hlavním cílem tohoto návrhu je stanovit podrobná pravidla, která je třeba dodržovat při uplatňování postupu při nadměrném schodku, je jediným vhodným právním základem čl. 126 odst. 14 SFEU.

– návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně (KOM (2010)0524, 2010/0278(COD))

Za vhodný právní základ je považován čl. 121 odst. 6 ve spojení s článkem 136 SFEU.

– návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně ((KOM 2010) 525, 2010/0279 (COD))

S ohledem na cíl návrhu, jímž je posílení účinné nápravy makroekonomické nerovnováhy v eurozóně, tvoří vhodný právní základ čl. 121 odst. 6 ve spojení článkem 136.

Na své schůzi dne 12. dubna 2011 Výbor pro právní záležitosti rozhodl jednomyslně o výše uvedených doporučeních[1].

S úctou

Klaus-Heiner Lehne

Příloha

Věc: Právní základ návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (KOM(2010)0526, 2010/0280(COD)).

Hospodářská a finanční krize odhalila nutnost přezkoumat rámec Hospodářské a měnové unie s cílem posílit stávající nástroje a rozšířit postupy pro koordinaci a mnohostranný dohled. Jak zdůrazňuje Komise ve své důvodové zprávě, systém HMU musí být naléhavě posílen tak, aby „zajistil makroekonomickou stabilitu a udržitelnost veřejných financí, která je předpokladem zajištění trvalého hospodářského růstu a růstu zaměstnanosti“[2].

Balíček právních předpisů v oblasti správy ekonomických záležitostí se skládá ze šesti návrhů, které mají za cíl posílení koordinace a dohledu nad hospodářskými politikami v HMU v souvislosti se strategií Evropa 2020 a evropským semestrem, nový cyklus dohledu, který spojí postup v rámci PSR (Paktu o stabilitě a růstu[3]) a hlavních směrů hospodářských politik.

Dva z daných návrhů se zabývají postupem při nadměrném schodku. Oba jsou založeny na čl. 126 odst. 14 SFEU. Další čtyři návrhy se týkají postupu mnohostranného dohledu a jsou založeny na čl. 121 odst. 6; dva z nich jsou založeny na čl. 121 odst. 6 v kombinaci s článkem 136 SFEU.

Tyto návrhy navazují na dvě sdělení Komise[4] a dohodu Evropské rady z června 2010 o potřebě posílit koordinaci hospodářských politik členských států. Balíček právních předpisů v oblasti správy ekonomických záležitostí byl předložen dne 29. září 2010.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (dále jen návrh) je v procesu prvního čtení před Hospodářským a měnovým výborem. Zpravodajkou je Corien Wortmann-Koolová. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci předložil své stanovisko (zpravodajka: Pervenche Berèsová).

V dopise ze dne 4. března 2011 požádal Hospodářský a měnový výbor podle čl. 37 odst. 2 jednacího řádu Výbor pro právní záležitosti, aby poskytl své stanovisko k právnímu základu. Předložené pozměňovací návrhy se snaží změnit právní základ, a to z právního základu založeného na jediném článku, totiž čl. 126 odst. 6, na právní základ založený na více článcích: čl. 126 odst. 6 ve spojení s čl. 148 odst. 3 a 4 nebo čl. 121 čl. 6 ve spojení s článkem 136 TFEU.

Výchozí informace

Nařízení Rady (ES) č. 1466/ 97 bylo v rámci tzv. preventivní složky paktu o stabilitě a růstu změněno v roce 2005 nařízením (ES) č. 1055/2005 a doplněno zprávou Rady ze dne 20. března 2005 o „Zlepšení provádění Paktu o stabilitě a růstu“. Zkoumaný návrh usiluje o další změny tohoto nařízení.

Nařízení č. 1466/97 zavádí ustanovení na zajištění uplatňování obezřetné fiskální politiky a udržitelnosti veřejných financí členských států.

Za účelem dosažení těchto cílů je nezbytné, aby členské státy „dosáhly střednědobého rozpočtového cíle a udržely jej a za tímto účelem předložit program stability a konvergenční program“ (bod odůvodnění 4). Střednědobé rozpočtové cíle jsou definovány jako procento HDP a jsou diferencovány podle individuální situace členských států s cílem dosáhnout vyrovnaného stavu rozpočtu. Od členských států, které svých střednědobých rozpočtových cílů nedosáhly, se očekává, že k nim budou směřovat určitým ročním tempem.

Navzdory tomuto přesnému rámci současná hospodářská situace ukazuje, že v naplňování střednědobých rozpočtových cílů nebylo obecně dosaženo dostatečného pokroku. Navíc se ukázalo, že strukturální rovnováha jako ukazatel výchozí fiskální pozice zemí v praxi nepostačuje.

V důvodové zprávě[5] se uvádí, že pokud má dojít k nápravě těchto nedostatků, je nezbytné provést reformu nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu. V důsledku toho se tento návrh zaměřuje na následující opatření:

- stávající střednědobé rozpočtové cíle a požadavek konvergence ve výši 0,5 % HDP ročně mají začít platit zavedením nové zásady obezřetné fiskální politiky. Podle této zásady by roční růst výdajů neměl být vyšší než obezřetně plánované střednědobé tempo růstu HDP;

Rada by měla mít povinnost sledovat „střednědobé rozpočtové cíle uváděné danými členskými státy“ (články 9 a 10).

- členskému státu, který nedodrží schválené tempo růstu výdajů a neprovede stanovená opatření na straně příjmů, bude moci Komise udělit varování (článek 6);

- v případě, že tato situace přetrvává či je obzvláště závažná, může Rada členskému státu doporučit učinit nápravná opatření podle článku 121 Smlouvy. Toto doporučení by mohlo být zveřejněno (článek 6);

Z uvedeného vyplývá, že navrhované nařízení stanovuje podrobná pravidla s cílem zajistit koordinaci hospodářských politik a hospodářské výkonnosti členských států.

Navrhované právní základy

Čl. 121 odst. 6

6. Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem formou nařízení přijmout podrobná pravidla pro postup při mnohostranném dohledu podle odstavců 3 a 4[6].

Článek 136

1.        K zajištění řádného fungování hospodářské a měnové unie a v souladu s příslušnými ustanoveními Smluv přijme Rada některým z příslušných postupů uvedených v článcích 121 a 126, s výjimkou postupu podle čl. 126 odst. 14, opatření týkající se členských států, jejichž měnou je euro:

a)     k posílení koordinace jejich rozpočtové kázně a dohledu nad ní;

b)     k vypracování směrů hospodářské politiky pro tyto státy, přičemž se dbá na to, aby byly slučitelné se směry přijímanými pro celou Unii a byl nad nimi zajištěn dohled;

2.        Na hlasování o opatřeních podle odstavce 1 se podílejí pouze členové Rady zastupující členské státy, jejichž měnou je euro.

Kvalifikovaná většina uvedených členů je vymezena podle čl. 238 odst. 3 písm. a).

Čl. 148 odst. 3 a 4

3. Každý členský stát předkládá Radě a Komisi výroční zprávu o hlavních opatřeních, která přijal k provádění své politiky zaměstnanosti s ohledem na hlavní zásady politiky zaměstnanosti uvedené v odstavci 2.

4. Na základě zpráv uvedených v odstavci 3 a stanovisek Výboru pro zaměstnanost prověřuje Rada každoročně provádění politiky zaměstnanosti členských států s ohledem na hlavní zásady zaměstnanosti. Rada přitom může na doporučení Komise podat členským státům doporučení, považuje-li to na základě výsledků prověrky za vhodné.

Přístup Soudního dvora

Podle judikatury se má akt v zásadě opírat pouze o jeden právní základ. Pokud se totiž při přezkoumání cíle a obsahu opatření Unie ukáže, že tento akt sleduje dvojí účel nebo že má dvě složky, které spadají do působnosti rozdílných právních základů, a pokud jeden z těchto účelů je možno identifikovat jako hlavní, zatímco druhý je pouze vedlejší, musí být akt založen na jediném právním základu, a sice na tom, který si vyžaduje hlavní či převažující účel nebo složka.[7]

Pouze výjimečně, prokáže-li se, že opatření sleduje současně několik cílů nebo že má několik složek, které jsou navzájem neoddělitelně spjaty, aniž by jeden z cílů nebo jedna ze složek byly ve vztahu k druhým druhořadé nebo nepřímé, bude se takový akt muset zakládat na různých příslušných právních základech.[8]

Analýza navrhovaných právních základů

Podle bodu odůvodnění 4 je hlavním cílem navrhovaného nařízení zajistit, aby členské státy „dosahovaly střednědobého rozpočtového cíle a udržely jej a za tímto účelem předkládaly program stability a konvergenční program“. Proto je zřejmé, že tento návrh má za cíl zajistit přísnou koordinaci hospodářských politik členských států.

Další analýza ustanovení tohoto návrhu podporuje stejný závěr. Článek 5 stanovuje podrobná pravidla o zásadě obezřetné fiskální politiky, článek 6 ukládá Radě povinnost sledovat provádění stabilizačních programů a články 7 až 10 stanovují pravidla v případě výjimek udělených členským státům.

Veškerá uvedená opatření tvoří podrobná pravidla pro integrovanější postup při mnohostranném dohledu podle čl. 121 odst. 6 SFEU.

Proto je vhodným právním základem tohoto návrhu čl. 121 odst. 6 SFEU.

Abychom mohli pokračovat s analýzou, je nezbytné určit, zda by cíle zkoumaného návrhu mohly být důvodem k mnohočetnému právnímu základu. Jak jsme měli možnost vidět, Evropský soudní dvůr je v této otázce striktní.

Zaprvé, je třeba vzít v úvahu, že článek 148 je součástí hlavy IX, zaměstnanost. Toto ustanovení umožňuje Radě, aby na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem přijala hlavní zásady, které by členské státy měly vzít v úvahu ve svých politikách zaměstnanosti.

Čl. 148 odst. 3 a 4 umožňuje Radě přezkoumat „provádění politiky zaměstnanosti členských států s ohledem na hlavní zásady zaměstnanosti“ a předložit členským státům doporučení. Tento článek netvoří právní základ pro přijetí právních předpisů stricto sensu.

S ohledem na všechny tyto skutečnosti netvoří článek 148 vhodný právní základ.

Zadruhé, otázku, zda by článek 136 SFEU byl vhodným právním základem, lze zodpovědět krátce. Vzhledem k tomu, že se plánuje, že se navrhované opatření bude uplatňovat ve všech členských státech, je článek 136 nevhodný, protože se vztahuje pouze na státy eurozóny.

Závěry a doporučení

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je zjevné, že jediným správným právním základem tohoto návrhu je čl. 121 odst. 6 Smlouvy o fungování EU.

• [1]  Závěrečného hlasování se zúčastnili tito poslanci: Klaus-Heiner Lehne (předseda), Evelyn Regnerová (místopředsedkyně), Piotr Borys, Sergio Gaetano Cofferati, Christian Engström, Lidia Joanna Geringerová de Oedenberg, Sajjad Karim, Kurt Lechner, Eva Lichtenbergerová, Antonio López-Istúriz White, Arlene McCarthyová, Antonio Masip Hidalgo, Alajos Mészáros, Angelika Nieblerová, Bernhard Rapkay, Alexandra Theinová, Diana Wallisová, Rainer Wieland, Cecilia Wikströmová, Tadeusz Zwiefka.
• [2]  Návrh nařízení Rady (EU), kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku, důvodová zpráva.
• [3] Pakt o stabilitě a růstu sestává z nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik, nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku a usnesení Evropské rady ze dne 17. června 1997 o Paktu o stabilitě a růstu.
• [4]  Posílení koordinace hospodářské politiky ze dne 12. května 2010; Posílení koordinace hospodářské politiky pro stabilitu, růst a nová pracovní místa – Nástroje pro silnější správu ekonomických záležitostí EU ze dne 30. června 2010.
• [5]  Viz pozn. 1. Důvodová zpráva.
• [6]  Článek 121 SFEU
  3. K zajištění užší koordinace hospodářských politik a trvalé konvergence hospodářské výkonnosti členských států sleduje Rada na základě zpráv předkládaných Komisí hospodářský vývoj v každém členském státě a v Unii, jakož i soulad hospodářských politik s hlavními směry uvedenými v odstavci 2, a pravidelně provádí celkové hodnocení. Pro účely tohoto mnohostranného dohledu poskytují členské státy Komisi informace o důležitých opatřeních v oblasti své hospodářské politiky, jakož i další informace, které považují za nezbytné.
  4. Zjistí-li se na základě postupu uvedeného v odstavci 3, že hospodářské politiky členského státu nejsou v souladu s hlavními směry uvedenými v odstavci 2 nebo že by mohly ohrozit řádné fungování hospodářské a měnové unie, může Komise dotyčnému členskému státu udělit varování. Rada může na doporučení Komise poskytnout dotyčnému členskému státu nezbytná doporučení. Rada může na návrh Komise rozhodnout o zveřejnění svých doporučení.
  V rámci tohoto odstavce Rada při rozhodování nepřihlíží k hlasu člena Rady zastupujícího dotyčný členský stát.
  Kvalifikovaná většina ostatních členů Rady je vymezena podle čl. 238 odst. 3 písm. a).
• [7]  Věc 91/05 Komise vs. Rada [2008] Sb. rozh. I-3651.
• [8]  Věc C-338/01 Komise vs. Rada [2004] Sb. rozh. I-4829.

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (18. 3. 2011)

pro Hospodářský a měnový výbor

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik
(KOM(2010)0526 – C7‑0300/2010 – 2010/0280(COD))

Navrhovatelka: Pervenche Berès

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Souvislosti

Dne 29. září 2010 předložila Komise legislativní balíček, jehož cílem je posílit správu ekonomických záležitostí v EU a eurozóně. Tento balíček tvoří šest návrhů: čtyři se týkají fiskálních záležitostí, včetně reformy Paktu o stabilitě a růstu, a dvě nová nařízení usilují o odhalení a řešení vznikající makroekonomické nerovnováhy v EU a eurozóně.

Komise navrhuje posílit dodržování Paktu o stabilitě a růstu ze strany členských států a prohloubit koordinaci fiskální politiky. V rámci tzv. preventivní složky paktu se stávající nařízení 1466/97 o „posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik“ pozměňuje tak, aby zajistilo, aby členské státy v čase konjunktury prováděly „obezřetnou“ fiskální politiku, a vytvořily si tak nezbytnou rezervu pro méně příznivé období. V rámci tzv. nápravné složky paktu se navíc navrhují změny nařízení 1467/97 týkající se „postupu při nadměrném schodku“, které mají zajistit, aby byl vývoj zadlužení přísněji sledován a postaven na stejnou úroveň jako vývoj schodku.

Dále se navrhuje směrnice, která zavádí požadavky na rozpočtové rámce členských států a má podpořit fiskální odpovědnost tím, že stanoví minimální požadavky na vnitrostátní fiskální rámce a zajistí, aby odpovídaly ustanovením Smlouvy. Na podporu změn preventivní a nápravné složky paktu Komise také navrhla posílit donucovací mechanismy pro členské státy eurozóny.

Připomínky

Tento návrh stanoviska se týká návrhu Komise, kterým se mění nařízení 1466/97 o „posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik“. Navrhovatelka souhlasí s tím, že selhala preventivní i nápravná složka Paktu o stabilitě a růstu a že je třeba pakt reformovat. Tato reforma by měla využít zkušenosti získané v uplynulých letech existence paktu, mj. během současné hospodářské a sociální krize. Navrhovatelka se však domnívá, že návrh reformy preventivní složky paktu, který Komise předložila, nevyhovuje v několika aspektech, a proto navrhuje změny, které by řešily tyto nejdůležitější aspekty:

– Rámec EU pro rozpočtový dohled a pro dohled nad hospodářskými politikami a koordinaci hospodářských politik. Článek 148 Smlouvy by proto měl být doplněn jako právní základ do preventivní složky rámce pro dohled.

– V souvislosti s výše uvedeným návrhem by členské státy při předkládání příslušných programů stability a konvergenčních programů a při posuzování těchto programů měly zohledňovat nástroje vycházející z článku 148 Smlouvy, zejména hlavní směry politik zaměstnanosti členských států. Do všech příslušných postupů dohledu by tak měl být aktivně zapojen Výbor pro zaměstnanost (EMCO) a Výbor pro sociální ochranu (SPC).

– Mnohostranný dohled nad programy stability a konvergenčními programy by měl být prováděn jako součást evropského semestru, jenž by měl být zahrnut do nařízení, a prováděn současně s dohledem nad makroekonomickou a sociální nerovnováhou a s posuzováním provádění hlavních směrů hospodářských politik a hlavních směrů politik zaměstnanosti.

– Programy stability a konvergenční programy členských států by měly obsahovat informace o tom, zda jsou rozpočtové cíle členských států v souladu se strategií EU pro růst a zaměstnanost, jako je strategie Evropa 2020, a zejména s hlavními směry hospodářské politiky a hlavními směry politik zaměstnanosti.

– Dočasný odklon od fiskální politiky – kterou navrhovatelka označuje raději jako účinnou než obezřetnou, neboť tento pojem postrádá jakoukoli definici – jak je definován v nařízení, by měl být možný nejen v případech závažného hospodářského útlumu, ale i útlumu sociálního.

– Možnost, aby se členské státy, které provádějí strukturální reformy, odchýlily od svých střednědobých rozpočtových cílů, by neměla být vázána na důchodové reformy, které prosazují určité modely. Namísto toho by měla být takováto možnost poskytnuta členským státům, které provádějí strukturální reformy, jež přispívají k zachování nebo vytvoření pracovních míst a ke snížení chudoby.

Závěrem je třeba říci, že navrhovatelka považuje za krajně důležité, aby posílení správy ekonomických záležitostí šlo ruku v ruce s posílením demokratické legitimity evropské správy věcí veřejných. V tomto ohledu by v rámci celého procesu dohledu měla být posílena role Evropského parlamentu. Nezbytnou podmínkou důvěryhodného a transparentního rámce dohledu jsou navíc pravidelné konzultace se sociálními partnery a větší zapojení vnitrostátních parlamentů.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1 Návrh nařízení – pozměňující akt Právní východisko 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 6 této smlouvy,	s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 6 ve spojení s čl. 148 odst. 3 a 4 této smlouvy,
Pozměňovací návrh   2 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 1 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(1a) S cílem rozvíjet koordinovanou strategii zaměstnanosti, jak je uvedeno ve Smlouvě o fungování Evropské unie (SFEU), by členské státy a Unie měly dodržovat hlavní zásady podpory kvalifikace, vzdělání a přizpůsobivosti pracovníků a schopnosti trhů práce reagovat na hospodářské změny.
Pozměňovací návrh   3 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 1 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(1b) Opatření přijatá na základě tohoto nařízení by měla být plně v souladu s horizontálními ustanoveními SFEU, zejména s články 7, 8, 9, 10 a 11 SFEU, s čl. 153 odst. 5 SFEU a protokolem (č. 26) o službách obecného zájmu připojeným ke Smlouvě o Evropské unii a SFEU.
Pozměňovací návrh   4 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 1 c (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(1c) SFEU stanoví, že při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží Unie k požadavkům spojeným s podporou vysoké míry zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany a bojem proti sociálnímu vyloučení.
Pozměňovací návrh   5 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(3) Cílem Paktu o stabilitě a růstu jsou zdravé veřejné finance jakožto prostředek posilující podmínky pro stabilitu cen a silný udržitelný růst založený na finanční stabilitě a přispívající k vytváření pracovních míst.	(3) Cílem Paktu o stabilitě a růstu jsou zdravé veřejné finance jakožto prostředek posilující podmínky pro stabilitu cen a silný udržitelný růst založený na finanční stabilitě a přispívající k vytváření pracovních míst, a měl by proto zvýšit dlouhodobé investice za účelem inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění.
Pozměňovací návrh   6 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5) Je třeba dále přizpůsobit obsah programů stability a konvergenčních programů a kritéria pro jejich posuzování v závislosti na zkušenostech získaných při provádění Paktu o stabilitě a růstu.	(5) Je třeba dále na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie rozvíjet a projednávat obsah programů stability a konvergenčních programů a postup a kritéria pro jejich posuzování v závislosti na zkušenostech získaných při provádění Paktu o stabilitě a růstu, zejména pokud jde o jeho příspěvek k růstu a vytváření pracovních míst a ke konkurenceschopnosti a konvergenci Unie.
Pozměňovací návrh   7 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 5 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(5a) Posílení správy ekonomických záležitostí by mělo být spojeno s posílením demokratické legitimity správy ekonomických záležitostí v Unii, čehož by mělo být dosaženo užším a včasnějším zapojením Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů do postupů koordinace hospodářské politiky za plného využití nástrojů, jež skýtá SFEU, zejména hlavních směrů hospodářských politik členských států a Unie a hlavních směrů politik zaměstnanosti členských států.
Pozměňovací návrh   8 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(6) Dodržování střednědobého rozpočtového cíle v rámci rozpočtových pozic by mělo členským státům umožnit zajistit si dostatečnou rezervu vůči referenční hodnotě 3 % HDP, dosáhnout tak rychlého vývoje směrem k udržitelnosti a získat prostor pro volnější nakládání s rozpočtem, zejména s ohledem na potřeby veřejných investic.	(6) Dodržování střednědobého rozpočtového cíle v rámci rozpočtových pozic by mělo členským státům umožnit zajistit si dostatečnou rezervu vůči referenční hodnotě 3 % HDP, dosáhnout tak udržitelných veřejných financí a rychlého vývoje směrem k udržitelnosti, zároveň však ponechat prostor pro volnější nakládání s rozpočtem, zejména s ohledem na potřeby veřejných investic vedoucích k dosažení cílů Unie v oblasti růstu a pracovních míst a ke zlepšení konkurenceschopnosti a konvergence členských států.
Pozměňovací návrh   9 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 6 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(6a) Rada by při přezkumu a sledování programů stability a konvergenčních programů, a zejména jejich střednědobých rozpočtových cílů či cest k postupnému dosažení těchto cílů, měla brát v úvahu odpovídající cyklické a strukturální vlastnosti hospodářství každého členského státu a jejich dopady na hospodářství dalších členských států.
Pozměňovací návrh   10 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 7
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(7) Povinnost dosáhnout střednědobého rozpočtového cíle a udržet jej je třeba začít účinně uplatňovat upřesněním zásad obezřetné fiskální politiky.	vypouští se
Pozměňovací návrh   11 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 7 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(7a) Je třeba dosáhnout symetrického přístupu k tvorbě účinné fiskální politiky v celém cyklu prostřednictvím posílení rozpočtové kázně v hospodářsky příznivých obdobích tak, aby bylo možné zavést anticyklické politiky a postupně dosáhnout střednědobého rozpočtového cíle. Dodržování střednědobého rozpočtového cíle by mělo členským státům umožnit snadněji se vyrovnat s běžnými cyklickými výkyvy a současně držet schodek veřejných financí pod doporučovanou hodnotou 3 % HDP a rychleji dosáhnout udržitelnosti veřejných financí. S ohledem na výše uvedené by měl střednědobý rozpočtový cíl poskytnout prostor pro volnější nakládání s rozpočtem, zejména v souvislosti s veřejnými investicemi, které vedou k dosažení cílů Unie v oblasti růstu a pracovních míst.
Pozměňovací návrh   12 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 8 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(8a) S cílem posílit identifikaci jednotlivých států s Paktem o stabilitě a růstu by vnitrostátní rozpočtové rámce měly být plně sladěny s cíli mnohostranného dohledu v Unii, zejména s evropským semestrem pro koordinaci politik, v jehož rámci by vnitrostátní parlamenty a všechny ostatní příslušné zúčastněné strany, zejména sociální partneři, měly být včas informovány a řádně zapojeny.
Pozměňovací návrh   13 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 9
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(9) Tvorba obezřetné fiskální politiky znamená, že tempo růstu veřejných výdajů za normálních okolností nepřesáhne obezřetně stanovené střednědobé tempo růstu HDP, nárůst přesahující tuto normu je kompenzován diskrečním navýšením veřejných příjmů a diskreční snížení příjmů je kompenzováno snížením výdajů.	(9) Tvorba účinné a udržitelné fiskální politiky znamená dodržování souboru pravidel týkajících se příjmové a výdajové stránky, přičemž nárůst strukturálních fiskálních příjmů bez zohlednění nepředvídatelných příjmů a cyklických a jednorázových opatření by neměl za normálních okolností zaostávat za střednědobým tempem růstu HDP za celý hospodářský cyklus. Tempo růstu veřejných výdajů za normálních okolností nepřesáhne střednědobé tempo růstu HDP za celý hospodářský cyklus, diskreční nárůst přesahující tuto normu v oblasti výdajů či diskreční snížení daňových příjmů jsou kompenzovány doprovodnými diskrečními opatřeními, a to na straně výdajů nebo na straně daňových příjmů. Udržitelná tvorba fiskální politiky vyžaduje, aby byly jakožto přitěžující nebo zmírňující faktory ve smyslu nařízení (ES) č. 1467/97 náležitě a explicitně zohledněny dlouhodobé ukazatele hospodářské udržitelnosti, jako jsou sociální začlenění, environmentální aspekty, zejména změna klimatu, a další negativní aspekty, jež představují zátěž pro budoucí generace.
Pozměňovací návrh   14 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 10
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(10) Dočasný odklon od obezřetné fiskální politiky by měl být umožněn v případě všeobecného závažného hospodářského útlumu, kdy je nutné podpořit hospodářskou obnovu.	(10) Dočasný odklon od účinné a udržitelné fiskální politiky by měl být výjimečně umožněn v případě závažného hospodářského útlumu či výrazného nárůstu nezaměstnanosti, včetně období, v němž vývoj hospodářství zaostává za svým obvyklým potenciálem, kdy je nutné podpořit hospodářskou obnovu.
Pozměňovací návrh   15 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 11
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) V případě výrazného odklonu od obezřetné fiskální politiky by dotyčný členský stát měl dostat varování a v případě, že tento výrazný odklon pokračuje nebo je obzvláště vážný, by měl dotyčný členský stát obdržet doporučení, aby provedl potřebná nápravná opatření.	(11) V případě výrazného odklonu od účinné a udržitelné fiskální politiky by dotyčný členský stát měl dostat varování a v případě, že tento výrazný odklon pokračuje nebo je obzvláště vážný, by měl dotyčný členský stát obdržet doporučení, aby provedl potřebná nápravná opatření.
Pozměňovací návrh   16 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 12
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12) Aby byl zajištěn soulad s rámcem fiskálního dohledu Unie pro zúčastněné členské státy, měl by být na základě článku 136 Smlouvy zaveden zvláštní donucovací mechanismus pro případy, kdy dojde k dlouhotrvajícímu a výraznému odklonu od obezřetné fiskální politiky.	(12) Aby byl zajištěn soulad s rámcem fiskálního dohledu Unie pro zúčastněné členské státy, měl by být na základě článku 136 SFEU zaveden zvláštní donucovací mechanismus pro případy, kdy dojde k dlouhotrvajícímu a výraznému odklonu od účinné a udržitelné fiskální politiky, nejsou přijata příslušná opatření či chybí ochota ke spolupráci.
Pozměňovací návrh   17 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 1 a (nový) Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. -2 a (nový) – (dříve oddíl 1A)
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh   1a. Vkládá se článek, který zní:   „Článek -2a   Mnohostranný dohled provádí Rada jako součást evropského semestru pro koordinaci politik (semestru) v souladu s ustanoveními tohoto nařízení a požadavkem, aby členské státy považovaly své hospodářské politiky za záležitost společného zájmu a aby jako takovou podporovaly rovněž zaměstnanost a aby své politiky v tomto ohledu koordinovaly v rámci Rady v souladu s cíli uvedenými v článcích 120 a 146 SFEU.   Semestr je mj. tvořen mnohostranným dohledem nad programy stability a konvergenčními programy podle tohoto nařízení, předcházením a nápravou makroekonomické a sociální nerovnováhy podle nařízení (EU) č. …/2011, postupem při nadměrném schodku podle nařízení (EU) č. 1467/97 a stanovením hlavních směrů hospodářských politik členských států a Unie v souladu s čl. 121 odst. 2 SFEU a hlavními směry politik zaměstnanosti, které členské státy berou v úvahu v souladu s čl. 148 odst. 2 SFEU, prováděním těchto hlavních pokynů, ročními obecnými politickými zásadami vycházejícími z výročního ekonomického a sociálního summitu v rámci strategie, kterou stanoví Unie.   Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty jsou do semestru řádně zapojeny s cílem zvýšit transparentnost, zainteresovanost a odpovědnost v souvislosti s veškerými přijímanými rozhodnutími. Aby bylo zajištěno odpovídající zapojení Evropského parlamentu, bude do 31. prosince 2011 uzavřena interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Evropskou radou, Radou a Komisí. Tato dohoda upravující postupy bude každé tři roky přezkoumána a v případě potřeby pozměněna.   V případě potřeby jsou vedeny konzultace s Hospodářským a finančním výborem zřízeným podle článku 134 SFEU, Výborem pro zaměstnanost zřízeným podle článku 150 SFEU a Výborem pro sociální ochranu zřízeným podle článku 160 SFEU.   V rámci semestru jsou s relevantními zúčastněnými stranami, zejména sociálními partnery, vedeny konzultace o všech případech, kdy jsou formulovány hlavní politiky, o nichž mají diskutovat orgány Unie.“
Pozměňovací návrh   18 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 2 – písm. a Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 3 – odst. 1
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 1. Každý zúčastněný členský stát předkládá Radě a Komisi pravidelně podle článku 121 Smlouvy informace potřebné k mnohostrannému dohledu v podobě stabilizačního programu, který poskytuje základ pro cenovou stabilitu a pro silný udržitelný růst přispívající k vytváření pracovních míst. 1. Každý zúčastněný členský stát předkládá Radě a Komisi pravidelně podle článku 121 Smlouvy informace potřebné k mnohostrannému dohledu v podobě stabilizačního programu, který poskytuje základ pro cenovou stabilitu, konkurenceschopnost a konvergenci a pro silný udržitelný růst přispívající k vytváření pracovních míst.
Pozměňovací návrh   19 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 2 – písm. b – bod i a (nový) Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 3 – odst. 2 – písm. a a (nové)
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh   ia) vkládá se nové písmeno, které zní:   „aa) informace o souladu mezi střednědobým rozpočtovým cílem a cíli Unie v oblasti růstu a pracovních míst, hlavními směry hospodářských politik členských států a Unie a hlavními směry politik zaměstnanosti členských států;“
Pozměňovací návrh   20 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 2 – písm. b – bod ii Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 3 – odst. 2 – písm. c)
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh c) kvantitativní vyhodnocení přijímaných nebo navrhovaných rozpočtových opatření a jiných opatření hospodářské politiky k dosažení cílů programu, obsahující analýzu nákladů a přínosů významných strukturálních reforem přinášejících přímé dlouhodobé úspory nákladů, včetně úspor dosažených zvýšením potenciálního růstu; c) kvantitativní vyhodnocení přijímaných nebo navrhovaných rozpočtových opatření a jiných opatření hospodářské politiky k dosažení cílů programu, obsahující analýzu nákladů a přínosů významných strukturálních reforem, které vedou k dosažení cílů Unie v oblasti růstu a pracovních míst;
Pozměňovací návrh   21 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 2 – písm. c Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 3 – odst. 3
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 3. Informace o vývoji salda veřejných financí a poměru veřejného dluhu, růstu veřejných výdajů, plánovaném vývoji růstu veřejných příjmů při zachování stávající politiky, plánovaných diskrečních opatřeních na straně příjmů a o hlavních hospodářských předpokladech uvedených v odst. 2 písm. a) a b) se předkládají každoročně a zahrnují předcházející rok, běžný rok a nejméně tři následující roky. 3. Informace o vývoji salda veřejných financí a poměru veřejného dluhu, růstu veřejných výdajů a příspěvku k dosažení cílů Unie v oblasti růstu a pracovních míst, plánovaném vývoji růstu veřejných příjmů při zachování stávající politiky, plánovaných diskrečních opatřeních na straně příjmů, cestě k růstu a ukazatelích konkurenceschopnosti a konvergence hospodářství a o hlavních hospodářských předpokladech uvedených v odst. 2 písm. a), aa) a b) se předkládají každoročně a zahrnují předcházející rok, běžný rok a nejméně tři následující roky.
Pozměňovací návrh   22 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 4 Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 5 – odst. 1 – pododstavec 1
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 1. Na základě hodnocení Komise a Hospodářského a finančního výboru Rada v rámci mnohostranného dohledu podle článku 121 Smlouvy přezkoumá střednědobé rozpočtové cíle předložené dotčenými členskými státy, posoudí, zda jsou hospodářské předpoklady, na nichž je program založen, věrohodné, zda je cesta k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle vhodná a zda jsou opatření přijímaná nebo navrhovaná pro dodržování této cesty dostatečná k tomu, aby bylo střednědobého rozpočtového cíle dosaženo v průběhu cyklu. 1. Na základě hodnocení Komise, Hospodářského a finančního výboru, Výboru pro zaměstnanost a Výboru pro sociální ochranu Rada v rámci mnohostranného dohledu podle článku 121 SFEU a v rámci prověřování provádění politik zaměstnanosti v souladu s článkem 148 SFEU přezkoumá střednědobé rozpočtové cíle a očekávaný vývoj poměru veřejného dluhu předložené dotčenými členskými státy ve stabilizačních programech, posoudí, zda jsou hospodářské předpoklady, na nichž je program založen, věrohodné, zda je cesta k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle vhodná a zda jsou opatření přijímaná nebo navrhovaná pro dodržování této cesty dostatečná k tomu, aby bylo střednědobého rozpočtového cíle dosaženo v průběhu cyklu.
Pozměňovací návrh   23 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 4 Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 5. – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh   V případě náhlých vnějších otřesů jakékoli povahy zjištěných Komisí může Rada na žádost dotčeného členského státu či na návrh Komise střednědobý rozpočtový cíl změnit.
Pozměňovací návrh   24 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 4 Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 5 – odst. 1 – pododstavec 2
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Při hodnocení cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle Rada přezkoumá, zda dotyčný členský stát dosahuje odpovídajícího ročního zlepšení svého cyklicky očištěného rozpočtového salda, bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření, o doporučenou hodnotu 0,5 % HDP, které se požaduje pro splnění střednědobého rozpočtového cíle daného státu. U členských států, které vykazují vysokou míru zadlužení nebo nadměrnou makroekonomickou nerovnováhu, případně obojí, Rada přezkoumá, zda je roční zlepšení cyklicky očištěného rozpočtového salda bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření vyšší než 0,5 % HDP. Rada bere v úvahu, zda je úsilí o rychlejší tempo vyvíjeno v hospodářsky příznivém období, přičemž v hospodářsky nepříznivých obdobích může být vyvíjené úsilí menší. Při hodnocení cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle Rada přezkoumá, zda dotyčný členský stát dosahuje odpovídajícího ročního zlepšení svého cyklicky očištěného rozpočtového salda, bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření, o doporučenou hodnotu 0,5 % HDP, které se požaduje pro splnění střednědobého rozpočtového cíle daného státu. U členských států, které vykazují vysokou míru zadlužení nebo nadměrnou makroekonomickou a sociální nerovnováhu, případně obojí, Rada přezkoumá, zda roční zlepšení cyklicky očištěného rozpočtového salda bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření činí alespoň 0,5 % HDP. Rada bere v úvahu, zda je úsilí o rychlejší tempo vyvíjeno v hospodářsky příznivém období, přičemž v hospodářsky nepříznivých obdobích může být vyvíjené úsilí menší.
Pozměňovací návrh   25 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 4 Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 5 – odst. 1 – pododstavec 3
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Aby bylo zajištěno skutečné dosažení a udržení střednědobého rozpočtového cíle, prověří Rada, že vývoj růstu veřejných výdajů v kombinaci s účinky opatření přijímaných nebo plánovaných na straně příjmů odpovídá obezřetné fiskální politice. Aby bylo zajištěno skutečné dosažení a udržení střednědobého rozpočtového cíle, prověří Rada, že vývoj růstu veřejných výdajů v kombinaci s účinky opatření přijímaných nebo plánovaných na straně příjmů odpovídá účinné a udržitelné fiskální politice a cílům Unie v oblasti růstu a pracovních míst.
Pozměňovací návrh   26 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 4 Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 5 – odst. 1 – pododstavec 4 – návětí
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Fiskální politika se považuje za obezřetnou, a tedy vedoucí k dosažení střednědobého rozpočtového cíle a k jeho udržení po určité časové období, pokud jsou splněny tyto podmínky: Fiskální politika se považuje za účinnou a udržitelnou, a tedy vedoucí k dosažení střednědobého rozpočtového cíle a k jeho udržení po určité časové období, pokud jsou splněny tyto podmínky:
Pozměňovací návrh   27 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 4 Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 5 – odst. 1 – pododstavec 4 – písm. a
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh a) u členských států, které dosáhly střednědobého rozpočtového cíle, nepřesahuje roční růst výdajů obezřetně plánované střednědobé tempo růstu HDP, pokud ovšem překročení není kompenzováno diskrečními opatřeními na straně příjmů; a) u členských států, které dosáhly střednědobého rozpočtového cíle, nepřesahuje roční růst výdajů odhadované účinné a udržitelné střednědobé tempo růstu HDP, přičemž nárůst daňových příjmů nezaostává za růstem veřejných příjmů, pokud ovšem překročení nebo rozdíly nejsou kompenzovány diskrečními opatřeními na straně příjmů nebo výdajů;
Odůvodnění
Viz pozměňovací ETUC č. 1. Argument, že vlády mohou kontrolovat výdaje, avšak nikoli příjmy, navíc není správný. Výdaje i příjmy jsou výrazně ovlivňovány hospodářským cyklem, přičemž hospodářský pokles způsobuje stejně tak pokles daňových příjmů, jako tlačí na růst veřejných výdajů.
Pozměňovací návrh   28 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 4 Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 5 – odst. 1 – pododstavec 4 – písm. b
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh b) u členských států, které ještě nedosáhly svého střednědobého rozpočtového cíle, nepřesahuje roční růst výdajů tempo pod hranicí obezřetně plánovaného střednědobého tempa růstu HDP, pokud ovšem překročení není kompenzováno diskrečními opatřeními na straně příjmů. Míra, o kterou tempo růstu veřejných výdajů zaostává za obezřetně plánovaným střednědobým tempem růstu HDP, je nastavena takovým způsobem, aby bylo zajištěno postupné dosažení střednědobého rozpočtového cíle; b) u členských států, které ještě nedosáhly svého střednědobého rozpočtového cíle, nepřesahuje roční růst výdajů účinné a udržitelné střednědobé tempo růstu HDP, pokud ovšem překročení není kompenzováno diskrečními opatřeními na straně příjmů. Míra, o kterou se tempo růstu veřejných výdajů liší od účinného a udržitelného střednědobého tempa růstu HDP, je nastavena takovým způsobem, aby bylo zajištěno postupné dosažení střednědobého rozpočtového cíle;
Pozměňovací návrh   29 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 4 Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 5 – odst. 1 – pododstavec 5
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Obezřetně plánovaný střednědobý růst by měl být posuzován na základě projekcí na období deseti let a pravidelně aktualizován. Účinný a udržitelný střednědobý růst by měl být posuzován na základě projekcí na období deseti let a pravidelně aktualizován.
Pozměňovací návrh   30 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 4 Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 5 – odst. 1 – pododstavec 6
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Při definování cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle pro členské státy, které tohoto cíle ještě nedosáhly, a povolením dočasného odklonu od tohoto cíle pro členské státy, které jej již dosáhly, za podmínky, že bude zachována dostatečná rezerva vzhledem k referenční hodnotě schodku a že se během programového období předpokládá návrat stavu rozpočtu na úroveň střednědobého rozpočtového cíle, zohlední Rada provádění významných strukturálních reforem přinášejících přímé dlouhodobé úspory nákladů, včetně úspor dosažených zvyšováním potenciálního růstu, které tedy mají prokazatelný dopad na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Při definování cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle pro členské státy, které tohoto cíle ještě nedosáhly, a povolením dočasného odklonu od tohoto cíle pro členské státy, které jej již dosáhly, za podmínky, že bude zachována dostatečná rezerva vzhledem k referenční hodnotě schodku a že se během programového období předpokládá návrat stavu rozpočtu na úroveň střednědobého rozpočtového cíle, zohlední Rada provádění strukturálních reforem zaměřených na zajištění účinnějšího využívání veřejných prostředků s cílem omezit zbytečné výdaje a vedoucích k dosažení cílů Unie v oblasti růstu, pracovních míst a sociální a regionální soudržnosti.
Pozměňovací návrh   31 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 4 Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 5 – odst. 1 – pododstavec 7
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Zvláštní pozornost je věnována reformám důchodového systému zavádějícím vícepilířový systém, který zahrnuje povinný plně fondově financovatelný pilíř. Členské státy, které takové reformy provádějí, se od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle nebo od cíle samotného mohou odchýlit, přičemž by odchylka měla odrážet čisté náklady na reformu veřejně spravovaného pilíře, za podmínky, že tato odchylka bude dočasná a že zůstane zachována dostatečná rezerva vzhledem k referenční hodnotě schodku. V rámci těchto reforem je věnována zvláštní pozornost udržitelnosti důchodových systémů. Členské státy, které takové reformy provádějí, se od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle nebo od cíle samotného mohou odchýlit za podmínky, že tato odchylka bude dočasná a že zůstane zachována dostatečná rezerva vzhledem k referenční hodnotě schodku.
Pozměňovací návrh   32 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 4 Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 5 – odst. 1 – pododstavec 8
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Rada dále přezkoumá, zda obsah stabilizačního programu usnadňuje dosažení trvalé konvergence v rámci eurozóny a užší koordinaci hospodářských politik a zda jsou hospodářské politiky dotčených členských států v souladu s hlavními směry hospodářských politik členských států a Unie. Rada dále přezkoumá, zda obsah stabilizačního programu usnadňuje dosažení trvalé konvergence v rámci eurozóny a užší koordinaci hospodářských politik a zda jsou hospodářské politiky dotčených členských států v souladu s článkem 9 SFEU, zejména pokud jde o podporu vysoké úrovně zaměstnanosti, záruku přiměřené sociální ochrany a boj proti sociálnímu vyloučení, s cíli Unie v oblasti růstu a pracovních míst, hlavními směry hospodářských politik členských států a Unie a hlavními směry politik zaměstnanosti členských států.
Pozměňovací návrh   33 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 4 Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 5 – odst. 1 – pododstavec 9
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh V obdobích všeobecného závažného hospodářského útlumu může být členským státům povoleno dočasně se odklonit od cesty obezřetné fiskální politiky uvedené ve čtvrtém pododstavci. Pouze v obdobích závažného hospodářského útlumu či výrazného nárůstu nezaměstnanosti, včetně jeho dozvuků a období, v němž vývoj hospodářství stále nedosahuje svého potenciálu, je členským státům povoleno dočasně se odklonit od cesty účinné a udržitelné fiskální politiky uvedené ve čtvrtém pododstavci s cílem podpořit plnou hospodářskou obnovu.
Pozměňovací návrh   34 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 4 Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 5 – odst. 2
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 2. Rada přezkoumá stabilizační program do tří měsíců od předložení. Na doporučení Komise a po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem Rada v případě potřeby vydá k programu stanovisko. Jestliže Rada v souladu s článkem 121 Smlouvy usoudí, že cíle a obsah programu by měly být posíleny se zvláštním zřetelem k obezřetné fiskální politice, vyzve ve svém stanovisku dotyčný členský stát, aby program upravil. 2. Rada přezkoumá stabilizační program do tří měsíců od předložení. Na doporučení Komise a po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem, Výborem pro zaměstnanost a Výborem pro sociální ochranu Rada v případě potřeby vydá k programu stanovisko. Jestliže Rada v souladu s články 9 a 121 SFEU usoudí, že cíle a obsah programu by měly být posíleny se zvláštním zřetelem k účinné a udržitelné fiskální politice, vyzve ve svém stanovisku dotyčný členský stát, aby program upravil.
Pozměňovací návrh   35 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 5 Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 6 – odst. 1
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 1. Jako součást mnohostranného dohledu podle čl. 121 odst. 3 Smlouvy sleduje Rada provádění stabilizačních programů na základě informací poskytovaných zúčastněnými členskými státy a na základě hodnocení Komise a Hospodářského a finančního výboru, zejména za účelem odhalení současných nebo očekávaných závažných odchýlení stavu rozpočtu od střednědobého rozpočtového cíle nebo od vhodné cesty k postupnému dosažení tohoto cíle způsobených odklonem od obezřetné fiskální politiky. 1. Jako součást mnohostranného dohledu podle čl. 121 odst. 3 SFEU sleduje Rada provádění stabilizačních programů na základě informací poskytovaných zúčastněnými členskými státy a na základě hodnocení Komise, Hospodářského a finančního výboru, Výboru pro zaměstnanost a Výboru pro sociální ochranu, zejména za účelem odhalení současných nebo očekávaných závažných odchýlení stavu rozpočtu od střednědobého rozpočtového cíle nebo od vhodné cesty k postupnému dosažení tohoto cíle způsobených odklonem od účinné a udržitelné fiskální politiky.
Pozměňovací návrh   36 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 5 Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 6 – odst. 2 – pododstavec 1
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 2. V případě závažného odchýlení od obezřetné fiskální politiky uvedené v čl. 5 odst. 1 čtvrtém pododstavci tohoto nařízení a za účelem zabránění vzniku nadměrného schodku může Komise v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy dotyčnému členskému státu zaslat varování. 2. V případě závažného odchýlení od účinné a udržitelné fiskální politiky uvedené v čl. 5 odst. 1 čtvrtém pododstavci tohoto nařízení a za účelem zabránění vzniku nadměrného schodku může Komise v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy dotyčnému členskému státu zaslat varování.
Pozměňovací návrh   37 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 5 Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 6 – odst. 2 – pododstavec 2
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Odchýlení od obezřetné fiskální politiky se považuje za závažné, pokud jsou splněny tyto podmínky: překročení růstu výdajů splňujícího pravidla obezřetné fiskální politiky, které není kompenzováno diskrečními opatřeními zvyšujícími příjmy; případně diskreční opatření snižující příjmy, která nejsou kompenzována snižováním výdajů; odchýlení má celkový dopad na saldo veřejných financí ve výši nejméně 0,5 % HDP v jediném roce nebo nejméně v průměru 0,25 % HDP ročně ve dvou po sobě následujících letech. Odchýlení od účinné a udržitelné fiskální politiky se považuje za závažné, pokud jsou splněny tyto podmínky: překročení růstu výdajů splňujícího pravidla účinné a udržitelné fiskální politiky, které není kompenzováno diskrečními opatřeními zvyšujícími příjmy; případně diskreční opatření snižující příjmy, která nejsou kompenzována snižováním výdajů; odchýlení má celkový dopad na saldo veřejných financí ve výši nejméně 0,5 % HDP v jediném roce nebo nejméně v průměru 0,25 % HDP ročně ve dvou po sobě následujících letech.
Pozměňovací návrh   38 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 5 Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 6 – odst. 2 – pododstavec 3
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Odchýlení od obezřetné fiskální politiky se neposuzuje, pokud dotyčný členský stát výrazně překonal střednědobý rozpočtový cíl s přihlédnutím k existenci nadměrné makroekonomické nerovnováhy a rozpočtové plány předložené ve stabilizačním programu neohrožují dosažení tohoto cíle v průběhu programového období. Odchýlení od obezřetné fiskální politiky se neposuzuje, pokud dotyčný členský stát dosáhl střednědobého rozpočtového cíle s přihlédnutím k existenci nadměrné makroekonomické a sociální nerovnováhy a rozpočtové plány předložené ve stabilizačním programu neohrožují dosažení tohoto cíle v průběhu programového období.
Pozměňovací návrh   39 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 5 Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 6 – odst. 2 – pododstavec 4
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Odchýlení se rovněž nemusí brát v úvahu v případě všeobecného závažného hospodářského útlumu. Odchýlení se rovněž nemusí brát v úvahu v případě závažného hospodářského útlumu či výrazného nárůstu nezaměstnanosti.
Pozměňovací návrh   40 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 5 Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 6 – odst. 3
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 3. V případě, že výrazné odchýlení od obezřetné fiskální politiky trvá nebo je obzvláště závažné, Rada na základě doporučení Komise dotyčnému členskému státu zašle doporučení, aby učinil nezbytné úpravy. Na návrh Komise Rada toto doporučení zveřejní. 3. V případě, že výrazné odchýlení od účinné a udržitelné fiskální politiky trvá nebo je obzvláště závažné, Rada na základě doporučení Komise dotyčnému členskému státu zašle doporučení, aby učinil nezbytné úpravy. Na návrh Komise Rada toto doporučení zveřejní.
Pozměňovací návrh   41 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 6 – písm. a Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 7 – odst. 1
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 1. Každý členský stát, na který se vztahuje výjimka, předkládá Radě a Komisi pravidelně podle článku 121 Smlouvy informace potřebné k mnohostrannému dohledu v podobě konvergenčního programu, který poskytuje základ pro cenovou stabilitu a pro silný a udržitelný růst vedoucí k vytváření pracovních míst. 1. Každý členský stát, na který se vztahuje výjimka, předkládá Radě a Komisi pravidelně podle článku 121 Smlouvy informace potřebné k mnohostrannému dohledu v podobě konvergenčního programu, který poskytuje základ pro cenovou stabilitu, konkurenceschopnost a konvergenci a pro silný a udržitelný růst vedoucí k vytváření pracovních míst.
Pozměňovací návrh   42 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 6 – písm. b – bod i a (nový) Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 7 – odst. 2 – písm. a a (nové)
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh   ia) vkládá se nové písmeno, které zní:   „aa) informace o souladu mezi střednědobým rozpočtovým cílem a cíli Unie v oblasti růstu a pracovních míst, hlavními směry hospodářských politik členských států a Unie a hlavními směry politik zaměstnanosti členských států;“
Pozměňovací návrh   43 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 6 – písm. b – bod ii Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 7 – odst. 2 – písm. c
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh c) kvantitativní vyhodnocení přijímaných nebo navrhovaných rozpočtových opatření a jiných opatření hospodářské politiky k dosažení cílů programu, obsahující analýzu nákladů a přínosů významných strukturálních reforem přinášejících přímé dlouhodobé úspory nákladů, včetně úspor dosažených zvýšením potenciálního růstu; c) kvantitativní vyhodnocení přijímaných nebo navrhovaných rozpočtových opatření a jiných opatření hospodářské politiky k dosažení cílů programu, obsahující analýzu nákladů a přínosů významných strukturálních reforem, které vedou k dosažení cílů Unie v oblasti růstu a pracovních míst;
Pozměňovací návrh   44 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – odst. 6 – písm. c Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 7 – odst. 3
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 3. Informace o vývoji salda veřejných financí a poměru veřejného dluhu, růstu veřejných výdajů, plánovaném vývoji růstu veřejných příjmů při zachování stávající politiky, plánovaných diskrečních opatřeních na straně příjmů a o hlavních hospodářských předpokladech uvedených v odst. 2 písm. a) a b) se předkládají každoročně a zahrnují předcházející rok, běžný rok a nejméně tři následující roky. 3. Informace o vývoji salda veřejných financí a poměru veřejného dluhu, růstu veřejných výdajů a příspěvku k dosažení cílů Unie v oblasti růstu a pracovních míst, plánovaném vývoji růstu veřejných příjmů při zachování stávající politiky, plánovaných diskrečních opatřeních na straně příjmů, cestě k růstu a ukazatelích konkurenceschopnosti a konvergence hospodářství a o hlavních hospodářských předpokladech uvedených v odst. 2 písm. a), aa) a b) se předkládají každoročně a zahrnují předcházející rok, běžný rok a nejméně tři následující roky.
Pozměňovací návrh   45 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 8 Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 1
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 1. Na základě hodnocení Komise a Hospodářského a finančního výboru Rada v rámci mnohostranného dohledu podle článku 121 Smlouvy přezkoumá střednědobé rozpočtové cíle předložené dotčenými členskými státy, posoudí, zda jsou hospodářské předpoklady, na nichž je program založen, věrohodné, zda je cesta k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle vhodná a zda jsou opatření přijímaná nebo navrhovaná pro dodržování této cesty dostatečná k tomu, aby bylo střednědobého rozpočtového cíle dosaženo v průběhu cyklu a aby bylo dosaženo trvalé konvergence. 1. Na základě hodnocení Komise, Hospodářského a finančního výboru, Výboru pro zaměstnanost a Výboru pro sociální ochranu Rada v rámci mnohostranného dohledu podle článku 121 SFEU a v rámci prověřování provádění politik zaměstnanosti v souladu s článkem 148 SFEU přezkoumá střednědobé rozpočtové cíle a očekávaný vývoj poměru veřejného dluhu předložené dotčenými členskými státy v konvergenčních programech, posoudí, zda jsou hospodářské předpoklady, na nichž je program založen, věrohodné, zda je cesta k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle vhodná a zda jsou opatření přijímaná nebo navrhovaná pro dodržování této cesty dostatečná k tomu, aby bylo střednědobého rozpočtového cíle dosaženo v průběhu cyklu.
Pozměňovací návrh   46 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 8 Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 9. – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh   V případě náhlých vnějších otřesů jakékoli povahy zjištěných Komisí může Rada na žádost dotčeného členského státu či na návrh Komise střednědobý rozpočtový cíl změnit.
Pozměňovací návrh   47 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 8 Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 3
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Aby bylo zajištěno skutečné dosažení a udržení střednědobého rozpočtového cíle, prověří Rada, že růst veřejných výdajů v kombinaci s účinky opatření přijímaných nebo navrhovaných na straně příjmů odpovídá obezřetné fiskální politice. Aby bylo zajištěno skutečné dosažení a udržení střednědobého rozpočtového cíle, prověří Rada, že růst veřejných výdajů v kombinaci s účinky opatření přijímaných nebo navrhovaných na straně příjmů odpovídá účinné a udržitelné fiskální politice a cílům Unie v oblasti růstu a pracovních míst.
Pozměňovací návrh   48 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 8 Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 4 – návětí
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Fiskální politika se považuje za obezřetnou, a tedy vedoucí k dosažení střednědobého rozpočtového cíle a k jeho udržení po určité časové období, pokud jsou splněny tyto podmínky: Fiskální politika se považuje za účinnou a udržitelnou, a tedy vedoucí k dosažení střednědobého rozpočtového cíle a k jeho udržení po určité časové období, pokud jsou splněny tyto podmínky:
Pozměňovací návrh   49 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 8 Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 4 – písm. a
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh a) u členských států, které dosáhly střednědobého rozpočtového cíle, nepřesahuje roční růst výdajů obezřetně plánované střednědobé tempo růstu HDP, pokud ovšem překročení není kompenzováno diskrečními opatřeními na straně příjmů; a) u členských států, které dosáhly střednědobého rozpočtového cíle, nepřesahuje roční růst výdajů účinné a udržitelné střednědobé tempo růstu HDP, pokud ovšem překročení není kompenzováno diskrečními opatřeními na straně příjmů;
Pozměňovací návrh   50 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 8 Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 4 – písm. b
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh b) u členských států, které ještě nedosáhly svého střednědobého rozpočtového cíle, nepřesahuje roční růst výdajů tempo pod hranicí obezřetně plánovaného střednědobého tempa růstu HDP, pokud ovšem překročení není kompenzováno diskrečními opatřeními na straně příjmů. Míra, o kterou tempo růstu veřejných výdajů zaostává za obezřetně plánovaným střednědobým tempem růstu HDP, je nastavena takovým způsobem, aby bylo zajištěno postupné dosažení střednědobého rozpočtového cíle; b) u členských států, které ještě nedosáhly svého střednědobého rozpočtového cíle, nepřesahuje roční růst výdajů účinné a udržitelné střednědobé tempo růstu HDP, pokud ovšem překročení není kompenzováno diskrečními opatřeními na straně příjmů. Míra, o kterou se tempo růstu veřejných výdajů liší od účinného a udržitelného střednědobého tempa růstu HDP, je nastavena takovým způsobem, aby bylo zajištěno postupné dosažení střednědobého rozpočtového cíle;
Pozměňovací návrh   51 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 8 Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 4 – písm. c
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh c) diskreční snížení položek veřejných příjmů je kompenzováno buď snížením výdajů, nebo diskrečním zvýšením jiných položek veřejných příjmů, případně obojím. c) diskreční snížení položek veřejných příjmů je kompenzováno buď snížením výdajů, nebo diskrečním zvýšením jiných položek veřejných příjmů, případně obojím u členských států, které nedosáhly svých střednědobých rozpočtových cílů.
Pozměňovací návrh   52 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 8 Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 5
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Obezřetně plánovaný střednědobý růst by měl být posuzován na základě projekcí na období deseti let a pravidelně aktualizován. Účinný a udržitelný střednědobý růst by měl být posuzován na základě projekcí na období deseti let a pravidelně aktualizován.
Pozměňovací návrh   53 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 8 Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 7
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Zvláštní pozornost je věnována reformám důchodového systému zavádějícím vícepilířový systém, který zahrnuje povinný plně fondově financovatelný pilíř. Členské státy, které takové reformy provádějí, se od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle nebo od cíle samotného mohou odchýlit, přičemž by odchylka měla odrážet čisté náklady na reformu veřejně spravovaného pilíře, za podmínky, že tato odchylka bude dočasná a že zůstane zachována dostatečná rezerva vzhledem k referenční hodnotě schodku. V rámci těchto reforem je věnována zvláštní pozornost udržitelnosti důchodových systémů. Členské státy, které takové reformy provádějí, se od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle nebo od cíle samotného mohou odchýlit za podmínky, že tato odchylka bude dočasná a že zůstane zachována dostatečná rezerva vzhledem k referenční hodnotě schodku.
Pozměňovací návrh   54 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 8 Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 8
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Rada dále přezkoumá, zda obsah konvergenčního programu usnadňuje užší koordinaci hospodářských politik a zda jsou hospodářské politiky dotyčného členského státu v souladu s hlavními směry hospodářských politik členských států a Unie. U členských států ERM2 navíc Rada přezkoumá, zda obsah konvergenčního programu zajišťuje bezproblémovou účast v mechanismu směnných kurzů. Rada dále přezkoumá, zda obsah konvergenčního programu usnadňuje užší koordinaci hospodářských politik a zda jsou hospodářské politiky dotyčného členského státu v souladu s článkem 9 SFEU, zejména pokud jde o podporu vysoké úrovně zaměstnanosti, záruku přiměřené sociální ochrany a boj proti sociálnímu vyloučení, s cíli Unie v oblasti růstu a pracovních míst, hlavními směry hospodářských politik členských států a Unie a hlavními směry politik zaměstnanosti členských států. U členských států ERM2 navíc Rada přezkoumá, zda obsah konvergenčního programu zajišťuje bezproblémovou účast v mechanismu směnných kurzů.
Pozměňovací návrh   55 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 8 Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 9
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh V obdobích všeobecného závažného hospodářského útlumu může být členským státům povoleno dočasně se odklonit od cesty obezřetné fiskální politiky uvedené ve čtvrtém pododstavci. Pouze v obdobích závažného hospodářského útlumu či výrazného nárůstu nezaměstnanosti, včetně jeho dozvuků a období, v němž vývoj hospodářství stále nedosahuje svého potenciálu, je členským státům povoleno dočasně se odklonit od cesty účinné a udržitelné fiskální politiky uvedené ve čtvrtém pododstavci.
Pozměňovací návrh   56 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 8 Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 9 – odst. 2
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 2. Rada přezkoumá konvergenční program do tří měsíců od předložení. Na doporučení Komise a po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem Rada v případě potřeby vydá k programu stanovisko. Jestliže Rada v souladu s článkem 121 Smlouvy usoudí, že cíle a obsah programu by měly být posíleny se zvláštním zřetelem k obezřetné fiskální politice, vyzve ve svém stanovisku dotyčný členský stát, aby program upravil. 2. Rada přezkoumá konvergenční program do tří měsíců od předložení. Na doporučení Komise a po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem, Výborem pro zaměstnanost a Výborem pro sociální ochranu Rada v případě potřeby vydá k programu stanovisko. Jestliže Rada v souladu s články 9 a 121 SFEU usoudí, že cíle a obsah programu by měly být posíleny se zvláštním zřetelem k účinné a udržitelné fiskální politice, vyzve ve svém stanovisku dotyčný členský stát, aby program upravil.
Pozměňovací návrh   57 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 9 Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 10 – odst. 1 – pododstavec 1
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 1. Jako součást mnohostranného dohledu podle čl. 121 odst. 3 Smlouvy sleduje Rada provádění konvergenčních programů na základě informací poskytovaných členskými státy, na něž se vztahuje výjimka, a na základě hodnocení Komise a Hospodářského a finančního výboru, zejména za účelem odhalení současných nebo očekávaných závažných odchýlení stavu rozpočtu od střednědobého rozpočtového cíle nebo od vhodné cesty k postupnému dosažení tohoto cíle způsobených odklonem od obezřetné fiskální politiky. 1. Jako součást mnohostranného dohledu podle čl. 121 odst. 3 SFEU sleduje Rada provádění konvergenčních programů na základě informací poskytovaných členskými státy, na něž se vztahuje výjimka, a na základě hodnocení Komise, Hospodářského a finančního výboru, Výboru pro zaměstnanost a Výboru pro sociální ochranu, zejména za účelem odhalení současných nebo očekávaných závažných odchýlení stavu rozpočtu od střednědobého rozpočtového cíle nebo od vhodné cesty k postupnému dosažení tohoto cíle způsobených odklonem od účinné a udržitelné fiskální politiky.
Pozměňovací návrh   58 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 9 Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 10 – odst. 2 – pododstavec 2
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Odchýlení od obezřetné fiskální politiky se považuje za závažné, pokud jsou splněny tyto podmínky: překročení růstu výdajů splňujícího pravidla obezřetné fiskální politiky, které není kompenzováno diskrečními opatřeními zvyšujícími příjmy; případně diskreční opatření snižující příjmy, která nejsou kompenzována snižováním výdajů; odchýlení má celkový dopad na saldo veřejných financí ve výši nejméně 0,5 % HDP v jediném roce nebo nejméně v průměru 0,25 % HDP ročně ve dvou po sobě následujících letech. Odchýlení od účinné a udržitelné fiskální politiky se považuje za závažné, pokud jsou splněny tyto podmínky: překročení růstu výdajů splňujícího pravidla účinné a udržitelné fiskální politiky, které není kompenzováno diskrečními opatřeními zvyšujícími příjmy; případně diskreční opatření snižující příjmy, která nejsou kompenzována snižováním výdajů; odchýlení má celkový dopad na saldo veřejných financí ve výši nejméně 0,5 % HDP v jediném roce nebo nejméně v průměru 0,25 % HDP ročně ve dvou po sobě následujících letech.
Pozměňovací návrh   59 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 9 Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 10 – odst. 2 – pododstavec 3
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Odchýlení od obezřetné fiskální politiky se neposuzuje, pokud dotyčný členský stát výrazně překonal střednědobý rozpočtový cíl s přihlédnutím k existenci nadměrné makroekonomické nerovnováhy a rozpočtové plány předložené ve stabilizačním programu neohrožují dosažení tohoto cíle v průběhu programového období. Odchýlení od obezřetné fiskální politiky se neposuzuje, pokud dotyčný členský stát dosáhl střednědobého rozpočtového cíle s přihlédnutím k existenci nadměrné makroekonomické či sociální nerovnováhy a rozpočtové plány předložené ve stabilizačním programu neohrožují dosažení tohoto cíle v průběhu programového období.
Pozměňovací návrh   60 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 9 Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 10 – odst. 2 – pododstavec 4
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh Odchýlení se rovněž nemusí brát v úvahu v případě všeobecného závažného hospodářského útlumu. Odchýlení se rovněž nemusí brát v úvahu v případě závažného hospodářského útlumu či výrazného nárůstu nezaměstnanosti.
Pozměňovací návrh   61 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 9 Nařízení (ES) č. 1466/97 Čl. 10 – odst. 3
Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 3. V případě, že výrazné odchýlení od obezřetné fiskální politiky trvá nebo je obzvláště závažné, Rada na základě doporučení Komise dotyčnému členskému státu zašle doporučení, aby učinil nezbytné úpravy. Na návrh Komise Rada toto doporučení zveřejní.“ 3. V případě, že výrazné odchýlení od účinné a udržitelné fiskální politiky trvá nebo je obzvláště závažné, Rada na základě doporučení Komise dotyčnému členskému státu zašle doporučení, aby učinil nezbytné úpravy. Na návrh Komise Rada toto doporučení zveřejní.“

POSTUP

Název	Změna nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik
Referenční údaje	KOM(2010)0526 – C7-0300/2010 – 2010/0280(COD)
Příslušný výbor	ECON
Výbor, který zaujal stanovisko        Datum oznámení na zasedání	EMPL 21.10.2010
Navrhovatel        Datum jmenování	Pervenche Berès 21.10.2010
Projednání ve výboru	1.12.2010		25.1.2011
Datum přijetí	16.3.2011
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	35 2 6
Členové přítomní při konečném hlasování	Regina Bastos, Edit Bauer, Jean-Luc Bennahmias, Mara Bizzotto, Philippe Boulland, David Casa, Alejandro Cercas, Marije Cornelissen, Frédéric Daerden, Karima Delli, Proinsias De Rossa, Frank Engel, Sari Essayah, Richard Falbr, Ilda Figueiredo, Thomas Händel, Nadja Hirsch, Stephen Hughes, Liisa Jaakonsaari, Danuta Jazłowiecka, Martin Kastler, Ádám Kósa, Patrick Le Hyaric, Veronica Lope Fontagné, Olle Ludvigsson, Elizabeth Lynne, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Csaba Őry, Rovana Plumb, Konstantinos Poupakis, Sylvana Rapti, Elisabeth Schroedter, Jutta Steinruck, Traian Ungureanu
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Georges Bach, Raffaele Baldassarre, Sven Giegold, Antigoni Papadopoulou, Evelyn Regner
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Liam Aylward, Fiona Hall, Janusz Wojciechowski

POSTUP

Název	Změna nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik
Referenční údaje	KOM(2010)0526 – C7-0300/2010 – 2010/0280(COD)
Datum předložení EP	29.9.2010
Příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	ECON 21.10.2010
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko        Datum oznámení na zasedání	BUDG 21.10.2010		EMPL 21.10.2010
Nezaujetí stanoviska        Datum rozhodnutí	BUDG 20.10.2010
Zpravodaj(ové)        Datum jmenování	Corien Wortmann-Kool 21.9.2010
Zpochybnění právního základu        Datum, kdy výbor JURI zaujal stanovisko	JURI 12.4.2011
Projednání ve výboru	26.10.2010		24.1.2011		22.3.2011
Datum přijetí	19.4.2011
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	27 18 1
Členové přítomní při konečném hlasování	Burkhard Balz, Udo Bullmann, Nikolaos Chountis, George Sabin Cutaş, Rachida Dati, Leonardo Domenici, Derk Jan Eppink, Diogo Feio, Markus Ferber, Elisa Ferreira, Vicky Ford, Ildikó Gáll-Pelcz, José Manuel García-Margallo y Marfil, Jean-Paul Gauzès, Sven Giegold, Sylvie Goulard, Liem Hoang Ngoc, Wolf Klinz, Jürgen Klute, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Philippe Lamberts, Astrid Lulling, Arlene McCarthy, Íñigo Méndez de Vigo, Sławomir Witold Nitras, Ivari Padar, Alfredo Pallone, Anni Podimata, Antolín Sánchez Presedo, Olle Schmidt, Edward Scicluna, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Ivo Strejček, Kay Swinburne, Marianne Thyssen, Ramon Tremosa i Balcells, Corien Wortmann-Kool
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Marta Andreasen, Robert Goebbels, Carl Haglund, Krišjānis Kariņš, Barry Madlener, Thomas Mann, Claudio Morganti
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Karima Delli
Datum předložení	29.4.2011