ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně

2. 5. 2011 - (KOM(2010)0524 – C7‑0298/2010 – 2010/0278(COD)) - ***I

Hospodářský a měnový výbor
Zpravodajka: Sylvie Goulard

Pozměňovací návrhy

• 001-001 (PDF - 215 KB)
• 001-001 (DOC - 133 KB)
• 002-002 (PDF - 178 KB)
• 002-002 (DOC - 118 KB)
• 003-009 (PDF - 147 KB)
• 003-009 (DOC - 308 KB)
• 008-008/REV1 (DOC - 235 KB)
• 010-010 (PDF - 179 KB)
• 010-010 (DOC - 120 KB)
• 011-011 (PDF - 98 KB)
• 011-011 (DOC - 232 KB)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně

(KOM(2010)0524 – C7‑0298/2010 – 2010/0278(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0524),

–   s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 121 a 126 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0298/2010),

–   s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–   s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 16.února 2011[1],

–   s ohledem na články 55 a 37 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0180/2011),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

POSTOJ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

PŘI PRVNÍM ČTENÍ^[2]*

---------------------------------------------------------

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 136 ve spojení s čl. 121 odst. 6, čl. 122 odst. 2 a čl. 3 odst. 1 písm. c) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

poté, co postoupily návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[3],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)      Členské státy, jejichž měnou je euro, mají zvláštní zájem a povinnost provádět hospodářské politiky, které podporují řádné fungování hospodářské a měnové unie, a vyvarovat se politik, které ho ohrožují.

(2)       Za účelem zajištění řádného fungování hospodářské a měnové unie umožňuje Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) přijmout v eurozóně zvláštní opatření nad rámec ustanovení použitelných na všechny členské státy.

(2a)    Zkušenosti získané v průběhu prvního desetiletí fungování hospodářské a měnové unie a chyby, k nimž v tomto období došlo, ukazují, že je nutné zdokonalit správu ekonomických záležitostí v Unii, která by se měla zakládat na větší odpovědnosti členských států za společně dohodnutá pravidla a politiky a na přísnějším rámci dohledu nad hospodářskou politikou členských států na úrovni Unie.

(2b)    Zlepšený rámec správy ekonomických záležitostí by se měl opírat o několik vzájemně propojených a ucelených politik pro udržitelný růst a zaměstnanost, zejména o strategii Unie pro růst a zaměstnanost se zvláštním zaměřením na rozvoj a posilování jednotného trhu, na podporu mezinárodních obchodních vztahů a konkurenceschopnosti, o účinný rámec pro předcházení nadměrným rozpočtovým schodkům a pro jejich nápravu (Pakt o stabilitě a růstu), o pevný rámec pro předcházení makroekonomické nerovnováze a pro její nápravu, o minimální požadavky pro vnitrostátní rozpočtové rámce, o posílenou regulaci finančního trhu a dohled nad ním (včetně makroobezřetnostního dohledu ze strany Evropské rady pro systémová rizika) a o důvěryhodný stálý mechanismus pro řešení krizí.

(2c)     Pakt o stabilitě a růstu a úplný rámec správy ekonomických záležitostí by měly doplňovat strategii Unie pro růst a zaměstnanost a být s ní v souladu.

(2d)    Posílení správy ekonomických záležitostí by mělo jít ruku v ruce s posílením demokratické legitimity správy ekonomických záležitostí v Unii, čehož by mělo být dosaženo užším a včasnějším zapojením Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů do postupů koordinace hospodářské politiky.

2e)      Každoroční politická doporučení Komise by měla být před započetím diskuzí v Radě projednána v Evropském parlamentu.

(2f)     Dosažení a udržení dynamického jednotného trhu by mělo být považováno za součást řádného a bezproblémového fungování hospodářské a měnové unie.

(2g)               SFEU rovněž stanovuje, že při vymezování a provádění svých politik a činností by Unie měla přihlížet k požadavkům spojeným s podporou vysoké míry zaměstnanosti, se zárukou přiměřené sociální ochrany a s bojem proti sociálnímu vyloučení.

(2h)    Evropská rada přijala na svém zasedání dne 17. června 2010 novou strategii pro růst a zaměstnanost, strategii Evropa 2020, která má Unii umožnit vyjít z krize silnější a nasměrovat své hospodářství k inteligentnímu, udržitelnému a inkluzivnímu růstu doprovázenému vysokou mírou zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti. Evropská rada se rovněž rozhodla zahájit dne 1. ledna 2011 evropský semestr pro koordinaci politik, aby umožnila členským státům využít výhody včasné koordinace na úrovni Unie, zvýšit dohled a současně posoudit jak rozpočtová opatření, tak strukturální reformy podporující růst a zaměstnanost.

(2i)     Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik (semestr) by měl hrát klíčovou úlohu při uskutečňování požadavku stanoveného v čl. 121 odst. 1 SFEU, aby členské státy považovaly svou hospodářskou politiku za záležitost společného zájmu a v tomto směru je koordinovaly. Transparentnost, odpovědnost a nezávislý dohled jsou nedílnou součástí posílené správy ekonomických záležitostí. Rada a Komise by měly uvádět a zveřejňovat důvody pro své postoje a rozhodnutí v příslušných fázích postupů koordinace hospodářské politiky.

(2j)     Je nezbytné vytvořit komplexní a integrované řešení dluhové krize v eurozóně, neboť roztříštěný přístup se neosvědčil.

(2k)    Členské státy mimo eurozónu nejsou povinny uplatňovat toto nařízení.

(2l)     Komise by měla zastávat silnější koordinační úlohu v rámci postupů posíleného dozoru, zejména pokud jde o posouzení, sledování, kontrolní návštěvy prováděné na místě, doporučení a včasná varování týkající se konkrétního členského státu.

(2m)   Aniž by byla dotčena jejich práva a povinnosti vyplývající ze SFEU, členské státy, jejichž měnou není euro, by měly mít právo uplatňovat právní předpisy v oblasti správy ekonomických záležitostí.

(2n)    Komise by měla hrát jasnější a nezávislejší úlohu v rámci postupů přísnějšího dohledu, pokud jde o hodnocení, sledování, kontrolní návštěvy, doporučení a varování v případě jednotlivých členských států. Zejména by se měla omezit úloha Rady při přijímání opatření vedoucích k případným sankcím a ve všech případech, kdy je to v souladu se SFEU, by se mělo v Radě použít hlasování obrácenou kvalifikovanou většinou.

(2o)    Nedílnou součástí posílené správy ekonomických záležitostí v Unii v duchu „technických podmínek provádění Paktu o stabilitě a růstu a obecných zásad pro formu a obsah programů stability a konvergenčních programů“ schválených Radou dne 7. září 2010 je transparentnost a účinnost vzájemné podpory a vzájemného tlaku.

(2p)    Měl by být zahájen dialog s Evropským parlamentem týkající se oblasti hospodářských záležitostí, jenž by umožnil Komisi zveřejnit své analýzy a ministrům financí a hospodářství jednoho či několika členských států na tento dialog reagovat. Taková veřejná diskuze jdoucí nad rámec státních hranic by umožnila členským státům zohlednit dopad rozhodnutí určitého členského státu na rozhodnutí dalších členských států a vyvinout tlak ze strany veřejnosti.

(2q)    Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost co nejdříve po svém přijetí. Komise by však měla při předkládání návrhů opatření určených k provádění tohoto nařízení zohlednit stávající hospodářskou situaci daných členských států a veškeré další relevantní faktory.

(2r)     Za účelem posílení důvěry v evropskou statistiku a zajištění profesionální nezávislosti vlastních statistických úřadů by členské státy měly i nadále usilovat o neomezené uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice[4], zejména statistických zásad stanovených v Kodexu evropské statistiky schváleném Komisí v jejím doporučení ze dne 25. května 2005 o nezávislosti, bezúhonnosti a odpovědnosti vnitrostátních statistických úřadů a statistického úřadu Společenství. Členské státy by též měly zabezpečit, aby jejich statistické úřady disponovaly dostatečnou autonomií, pokud jde o rozpočtové prostředky, zveřejňování statistických informací a transparentní postup při jmenování a propouštění vedoucích pracovníků. Dále by kontrolní úřady členských států měly požívat stejné úrovně profesní nezávislosti s cílem zabezpečit plnou důvěru při podávání zpráv na evropské úrovni.

(3)      Aby bylo prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně účinnější, jsou zapotřebí pobídky a dodatečné sankce. Tyto sankce by měly posílit důvěryhodnost rámce pro fiskální dohled v Unii a pobídky by měly posílit jeho dodržování.

(3a)    Rámec rozpočtového dohledu by měl v každém případě podpořit cíle růstu a zaměstnanosti v Unii. Zejména v době hospodářského poklesu je třeba jej kombinovat s účinnou snahou o stimulaci udržitelného růstu, ochrany sociální soudržnosti a tvorby pracovních míst a zároveň respektovat specifické priority a potřeby jednotlivých členských států.

(4)      Pravidla stanovená tímto nařízením by měla zajistit spravedlivé, včasné, odstupňované a účinné mechanismy pro dodržení preventivní a nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu, zejména nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik[5] a nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku[6].

(4a)    Ve svém usnesení ze dne 20. října 2010, které obsahovalo doporučení pro Komisi ke zdokonalení rámce správy ekonomických záležitostí a stability v Unii, zejména v eurozóně, vyzývá Evropský parlament ke zřízení „solidního a důvěryhodného mechanismu pro předcházení nadměrným schodkům a jejich řešení v eurozóně“ a žádá v této souvislosti, aby bylo během příštího roku vypracováno hodnocení dopadu tohoto mechanismu a jeho studie proveditelnosti s cílem vytvořit stálý mechanismus nebo orgán (Evropský měnový fond), který by omezil subjektivní riziko a sloužil by k záchraně stability eurozóny jako celku a jejích členských států, jejichž měnou je euro.

(4b)    Členské státy, jejichž měnou je euro, by měly shromáždit [...] procent státního dluhu v rámci solidárních závazků (cenné papíry EU). Cenné papíry EU by měly mít přednost před státním dluhem členských států a mohly by pomoci podpořit euro jako rezervní měnu. V zájmu posílení fiskální kázně zemí s důvěryhodným hospodářstvím a fiskální politikou by mělo být umožněno, aby tyto země čerpaly půjčku  až ve výši [...] procent svého HDP, zatímco země se slabším hospodářským nebo fiskálním postavením by měly platit určitou přirážku/zvláštní úrokovou sazbu, nebo by jim mělo být dovoleno půjčit si pouze nižší podíl svého HDP v cenných papírech. V případě, kdyby snad účastnická země trvale prováděla neudržitelnou hospodářskou nebo fiskální politiku, bude její podíl na vydávání cenných papírů EU pozastaven.

(4c)     Měl by být zřízen Evropský měnový fond s cílem zabezpečit finanční stabilitu v eurozóně a převzít stávající úkoly evropského nástroje finanční stability a Evropského mechanismu stability a jakékoli budoucí struktury, která by převzala jejich úkoly.

(4d)    Příjmy pocházející z nevyužitých položek plateb v rozpočtu Unie by měly být využity k financování priorit Unie v oblasti růstu a zaměstnanosti.

(4e)     Nestabilita trhů a úrokové rozpětí státních dluhopisů některých členských států, jejichž měnou je euro, si vyžadují rázná opatření na obranu stability eura.

(4f)     Posílení likvidity na novém celosvětovém trhu s cennými papíry EU by mohlo snížit finanční náklady členských států a podpořit euro jako bezpečné útočiště.

(5)      Sankce pro členské státy, jejichž měnou je euro, v rámci preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu jsou míněny jako motivace k udržitelné fiskální politice. Tato politika by měla zajistit, aby výdaje a veřejné příjmy byly v rovnováze, aniž by to negativně ovlivnilo budoucí generace.

(5a)    Pravidla stanovená v tomto nařízení by měla obsahovat opatření, jako jsou pobídky pro jejich dodržování v příznivých dobách.

(5b)               Pokud členský stát manipuluje s finančními údaji, falšuje statistiky nebo úmyslně poskytuje zavádějící informace, měla by mu být uložena jednorázová pokuta. Členský stát by neměl být za stejné úmyslné porušení předpisů pokutován dvakrát.

(6)      Udržitelnou fiskální politikou by měl být účinně dosažen a udržen střednědobý rozpočtový cíl. Orientace na střednědobý cíl pro stav rozpočtu by měla členským státům umožnit řešení běžné cyklické fluktuace a zachování schodku veřejných financí pod referenční hodnotou 3 % ▌ HDP a dosáhnout rychlého vývoje směrem k fiskální udržitelnosti. S ohledem na to by střednědobý rozpočtový cíl měl poskytnout prostor k manévrování v rámci rozpočtu, zejména v oblasti veřejných investic, jež vedou k dosažení cílů Unie, jako je vytváření pracovních míst a inteligentní, udržitelný a inkluzivní růst.

(7)      V rámci preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu by motivem k udržitelné fiskální politice měla být povinnost složit úročený vklad, která by byla dočasně uložena členskému státu, jehož měnou je euro a který nedosahuje dostatečného pokroku v rozpočtové konsolidaci. Povinnost by byla uložena v případě, kdy přes počáteční varování Komise pokračuje členský stát v jednání, které sice není porušením zákazu nadměrného schodku, avšak je neobezřetné a potenciálně na újmu hladkému fungování hospodářské a měnové unie, a z tohoto důvodu Rada vydá doporučení v souladu s čl. 121 odst. 4 SFEU.

(8)      Složený úročený vklad by měl být společně s naběhlými úroky uvolněn ve prospěch dotyčného členského státu poté, co Rada dospěje k závěru, že situace, jež vedla k uložení povinnosti složit vklad, již pominula.

(9)      V rámci nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu by sankce pro členský stát, jehož měnou je euro, měly spočívat v povinnosti složit neúročený vklad v případě rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku a v povinnosti uhradit pokutu v případě nesplnění doporučení Rady k odstranění nadměrného schodku. Tyto sankce by měly být uloženy bez ohledu na to, zda dotyčnému členskému státu byla již dříve uložena povinnost složit úročený vklad.

(10)    Výše úročeného vkladu, neúročeného vkladu a pokuty podle tohoto nařízení by měla být stanovena tak, aby zajistila spravedlivé odstupňování sankcí v rámci preventivní i nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu a zároveň umožnila vyhnout se riziku procykličnosti a poskytla dostatečnou motivaci, aby členské státy, jejichž měnou je euro, dodržovaly fiskální rámec Unie. Pokuta spojená s čl. 126 odst. 11 SFEU, upřesněná v článku 12 nařízení (ES) č. 1467/97, se skládá z pevné složky ve výši 0,2 % HDP a z pohyblivé složky. Odstupňování a rovné zacházení s členskými státy je tedy zajištěno, pokud se úročený vklad, neúročený vklad a pokuta stanovené podle tohoto nařízení rovnají 0,2 % HDP, tj. výši pevné složky pokuty spojené s čl. 126 odst. 11 SFEU.

(11)    Rada by měla mít možnost snížit nebo zrušit sankce uložené členskému státu, jehož měnou je euro, na základě návrhu Komise vycházejícího z odůvodněné žádosti dotyčného členského státu. V rámci nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu by Komise také měla mít možnost navrhnout snížení nebo zrušení sankce na základě mimořádných hospodářských okolností.

(11a) Odchylně od výše pokuty stanovené na základě standardního výpočtu by Komise měla mít možnost navrhnout snížení nebo zrušení pokuty s cílem zohlednit veškeré kumulativní účinky sankce uložené podle nařízení Rady a Evropského parlamentu (EU) č. …/. [o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně] a nařízení (EU) č…/2011 Evropského parlamentu a Rady [o urychlení a vyjasnění zavádění postupu při nadměrném schodku].

(12)    Neúročený vklad by měl být uvolněn po nápravě nadměrného schodku a úrok z tohoto vkladu a vybrané pokuty by měly být přiděleny stálému mechanismu stability. Až do vytvoření tohoto mechanismu by se měly úroky a pokuty přidělovat v rámci poskytování prostředků na finanční nástroje pro sdílení rizik týkající se příslušných projektů EU financovaných Evropskou investiční bankou v souladu s ustanoveními protokolu č. 5 o statutu Evropské investiční banky, který je přílohou Smluv.

(13)    Pravomoc přijímat jednotlivá rozhodnutí o uplatnění sankčních mechanismů stanovených v tomto nařízení by měla být svěřena Radě. Jako součást koordinace hospodářských politik členských států v rámci Rady podle čl. 121 odst. 1 SFEU jsou tato jednotlivá rozhodnutí bezprostředním pokračováním opatření přijatých Radou v souladu s články 121▌, 126 a 148 SFEU a nařízení (ES) č. 1466/97 a (ES) č. 1467/97.

13a) Na podporu odpovědnosti a zainteresovanosti členských států by Rada při projednávání a přijímání závěrů a doporučení k těmto významným záležitostem, jež mají vliv na zájmy Evropské unie a jejích občanů, měla zasedat a jednat veřejně.

(14)    Jelikož toto nařízení obsahuje obecná pravidla pro účinné prosazování nařízení (ES) č. 1466/97 a (ES) č. 1467/97, mělo by být přijato řádným legislativním postupem podle čl. 121 odst. 6.

(15)    Protože cíle, tj. vytvoření jednotného sankčního mechanismu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

15a)    V zájmu zajištění stálého dialogu s členskými státy, jehož cílem je plnění cílů tohoto nařízení, by Komise měla vykonávat návštěvy pro účely vedení dialogu a kontrolní návštěvy.

15b)    Komise by v pravidelných intervalech měla provádět komplexní hodnocení systému správy ekonomických záležitostí, a zejména účinnosti a adekvátnosti pobídek a sankcí. Tato hodnocení by měla být případně doplněna vhodnými návrhy.

(15c)   Při ukládání sankcí by měla být zvláště zohledněna opatření přijatá v reakci na konkrétní doporučení adresovaná členským státům v rámci „evropského semestru“.

15d)    Všechny členské státy by měly úzce spolupracovat při plnění cílů Paktu o stabilitě a růstu. Při posuzování pokut popsaných v této kapitole by měly být zohledněny účinky těchto sankcí na další případy a  účinky politiky jednotlivých členských států.

(15e)   Půjčky od Evropského měnového fondu by měly být úročeny na základě úroku vycházejícího z nákladů, ale může být přidán příslušný rizikový příplatek. V podmínkách může být zahrnut stimul ke včasnějšímu splacení dluhu s cílem podnítit včasné splacení půjček a usnadnění návratu vypůjčovatele na kapitálové trhy.

15f) Komise a Rada by při uplatňování tohoto nařízení měly zohlednit všechny relevantní faktory a hospodářskou a rozpočtovou situaci daných členských států, zejména zda jsou příjemci ozdravného programu Evropské unie či Mezinárodního měnového fondu. Dále by mělo být zavedeno přechodné období s cílem umožnit členským státům přizpůsobit své politiky některým ustanovením tohoto nařízení,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola IPředmět

Článek 1 Předmět a oblast působnosti

1. Toto nařízení stanoví systém pobídek a sankcí za účelem posílení prosazování preventivní a nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu a posilování koordinace a dohledu nad rozpočtovou kázní, jakož i zachování finanční stability v eurozóně.

1a. Za účelem prohloubení dialogu mezi orgány Unie, především mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí, a vnitrostátními parlamenty, vládami a jinými příslušnými orgány členských států, a za účelem zajištění větší transparentnosti a odpovědnosti může Evropský parlament z vlastní iniciativy či na žádost členského státu uspořádat veřejné rozpravy a slyšení o makroekonomickém a rozpočtovém dohledu, který provádí Rada a Komise. Komise a Rada výsledek těchto slyšení řádně zohlední.

2. Toto nařízení se vztahuje na členské státy, jejichž měnou je euro.

2a) Toto nařízení se vztahuje rovněž na členský stát, jehož měnou není euro, a který oznámil Komisi, že hodlá uplatňovat toto nařízení. Takové oznámení se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. Toto nařízení se uplatní na daný členský stát ode dne následujícího po tomto zveřejnění.

Článek 2 Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

(1) „preventivní složkou Paktu o stabilitě a růstu“ systém mnohostranného dohledu organizovaný podle nařízení (ES) č. 1466/97 ▌;

(2) „nápravnou složkou Paktu o stabilitě a růstu“ postup kontroly nadměrného schodku členských států upravený v článku 126 SFEU a v nařízení (ES) č. 1467/97 ▌;

(3) „mimořádnými hospodářskými okolnostmi“ okolnosti, za nichž se překročení referenční hodnoty schodku veřejných financí považuje za výjimečné ve smyslu čl. 126 odst. 2 písm. a) druhé odrážky SFEU a ve smyslu nařízení (ES) č. 1467/97.

KAPITOLA Ia

Pobídky

Článek 2aPříjmy z nevyužitých položek plateb

Příjmy pocházející z nevyužitých položek plateb v souhrnném rozpočtu Evropské unie mohou být přeneseny do rozpočtu Unie na následující rok a přiděleny na programy zaměřené na splnění cílů strategie Unie pro růst ve všech členských státech a na nápravu makroekonomické nerovnováhy.

Kapitola IISankce v rámci preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu

Článek 3 Úročený vklad

1. Jestliže Rada podá členskému státu doporučení v souladu s čl. 121 odst. 4 SFEU k přijetí nezbytných nápravných opatření v případě trvalého nebo zvláště závažného a významného odchýlení od střednědobého cíle týkajícího se rozpočtu nebo od cesty k postupnému dosažení tohoto cíle své fiskální politiky ve smyslu čl. 6 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97, uloží Rada na návrh Komise členskému státu povinnost složit úročený vklad. Rozhodnutí se považuje za Radou přijaté, pokud Rada nerozhodne kvalifikovanou většinou o zamítnutí návrhu Komise do 10 dnů od jeho přijetí Komisí. Rada může návrh změnit v souladu s čl. 293 odst. 1 SFEU.

1a. Dotyčný členský stát může požádat Evropský parlament, aby v příslušném výboru zorganizoval slyšení nebo veřejné jednání. Toto slyšení nebo veřejné jednání umožní vládě daného členského státu prezentovat svůj případ za účasti Komise a předsedy Euroskupiny. Pokud je organizováno takovéto slyšení nebo veřejná diskuze, prodlouží se desetidenní lhůta uvedená v odstavci 1 na 20 dní. K účasti jsou přizváni zástupci Evropské centrální banky na odpovídající úrovni. Výsledek těchto slyšení Komise a Rada řádně zohlední.

2. Komisí navržená výše úročeného vkladu činí 0,2 % ▌HDP dotyčného členského státu v předchozím roce, přičemž se vychází z nejnovějších dostupných údajů shromážděných Eurostatem.

3. Vklad je úročen sazbou odrážející úvěrové riziko Komise a příslušné investiční období.

4. Odchylně od odstavce 2 může Komise ▌do 10 dnů od přijetí doporučení Rady podle odstavce 1 navrhnout snížení výše úročeného vkladu nebo jeho zrušení:

a) na základě výjimečných hospodářských okolností;

b) z důvodu zohlednění kumulativního účinku pokut uložených podle nařízení (EU) č. .../2011 [o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně] a nařízení (EU) č. .../2011 [o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku].

5. Pomine-li situace, na jejímž základě bylo podáno doporučení podle odstavce 1, rozhodne Rada na návrh Komise, že vklad spolu s naběhlými úroky z vkladu bude vrácen dotyčnému členskému státu. Rada může návrh Komise změnit v souladu s čl. 293 odst. 1 SFEU.

5a) Pokud Rada odmítne vzít v úvahu, že se situace změnila, dotyčný členský stát může požádat příslušný výbor Evropského parlamentu, aby zorganizoval veřejné slyšení. Výsledek tohoto slyšení Komise a Rada řádně zohlední.

Kapitola IIISankce v rámci nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu

Článek 4 Neúročený vklad

1. Jestliže Rada v souladu s čl. 126 odst. 6 SFEU rozhodne, že v členském státě existuje nadměrný schodek, uloží na návrh Komise členskému státu povinnost složit neúročený vklad. Rozhodnutí se považuje za Radou přijaté, pokud Rada nerozhodne kvalifikovanou většinou o zamítnutí návrhu Komise do 10 dnů od jeho přijetí Komisí. Rada může návrh změnit v souladu s čl. 293 odst. 1 SFEU.

1a. Dotyčný členský stát může požádat Evropský parlament, aby v příslušném výboru zorganizoval slyšení nebo veřejné jednání. Toto slyšení nebo veřejné jednání umožní vládě daného členského státu prezentovat svůj případ za účasti Komise a předsedy Euroskupiny. Pokud je organizováno takovéto slyšení nebo veřejná rozprava, desetidenní lhůta uvedená v odstavci 1 se prodlouží na dvacet dní. K účasti jsou přizváni zástupci Evropské centrální banky na odpovídající úrovni. Komise a Rada výsledek tohoto slyšení řádně zohlední.

2. Komisí navržená výše úročeného vkladu činí 0,2 % (HDP) dotyčného členského státu v předchozím roce, přičemž se vychází z nejnovějších dostupných údajů shromážděných Eurostatem.

3. Pokud má členský stát u Komise složen úročený vklad podle článku 3, bude tento úročený vklad převeden na vklad neúročený.

Pokud výše dříve složeného úročeného vkladu a naběhlých úroků převyšuje výši požadovaného neúročeného vkladu, je částka rozdílu vrácena členskému státu.

Pokud výše požadovaného neúročeného vkladu převyšuje výši dříve složeného úročeného vkladu a z něho naběhlých úroků, dorovná členský stát zbývající částku při složení neúročeného vkladu.

4. Odchylně od odstavce 2 tohoto článku může Komise ▌do 10 dnů od přijetí rozhodnutí Rady podle čl. 126 odst. 6 SFEU navrhnout snížení výše neúročeného vkladu nebo jeho zrušení:

a) na základě výjimečných hospodářských okolností;

b) z důvodu zohlednění kumulativního účinku pokut uložených podle nařízení (EU) č. .../2011 [o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně] a nařízení (EU) č. .../2011 [o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku].

Článek 5 Pokuta

1. Jestliže Rada rozhodne v souladu s čl. 126 odst. 8 SFEU, že členský stát nepřijal ve stanovené lhůtě účinná opatření na základě jejího doporučení, rozhodne na návrh Komise, že členský stát zaplatí pokutu. Rozhodnutí se považuje za Radou přijaté, pokud Rada nerozhodne kvalifikovanou většinou o zamítnutí návrhu Komise do 10 dnů od jeho přijetí Komisí. Rada může návrh změnit v souladu s čl. 293 odst. 1 SFEU.

1a. Dotyčný členský stát může požádat Evropský parlament, aby v příslušném výboru zorganizoval slyšení nebo veřejné jednání. Toto slyšení nebo veřejné jednání umožní vládě daného členského státu prezentovat svůj případ za účasti Komise a předsedy Euroskupiny. Pokud je organizováno takovéto slyšení nebo veřejná rozprava, desetidenní lhůta uvedená v odstavci 1 se prodlouží na dvacet dní. K účasti jsou přizváni zástupci Evropské centrální banky na odpovídající úrovni. Komise a Rada výsledek tohoto slyšení řádně zohlední.

1b. Jestliže členský stát manipuluje s finančními údaji, falšuje statistiky nebo úmyslně poskytuje zavádějící informace, zejména pokud vedou k porušení evropských statistických pravidel, na nichž se zakládají rozhodnutí v nařízení (EU) č. […/…], může Rada na základě návrhu Komise rozhodnout o uvalení pokuty na tento členský stát. Jedná se o jednorázovou platbu ve výši 0,5 % HDP dotyčného členského státu v předcházejícím roce. Rozhodnutí se považuje za Radou přijaté, pokud Rada nerozhodne kvalifikovanou většinou o zamítnutí návrhu Komise do deseti dnů od jeho přijetí Komisí. Rada může návrh Komise změnit v souladu s čl. 293 odst. 1 SFEU.

Dotyčný členský stát může požádat Evropský parlament, aby v příslušném výboru zorganizoval slyšení nebo veřejné jednání. Toto slyšení nebo veřejné jednání umožní vládě daného členského státu prezentovat svůj případ za účasti Komise a předsedy Euroskupiny. Pokud je organizováno takovéto slyšení nebo veřejná rozprava, desetidenní lhůta uvedená v odstavci 1 se prodlouží na dvacet dní. K účasti jsou přizváni zástupci Evropské centrální banky na odpovídající úrovni. Komise a Rada výsledek tohoto slyšení řádně zohlední.

2. Komisí navržená výše pokuty činí 0,2 % HDP dotyčného členského státu v předchozím roce, přičemž se vychází z nejnovějších dostupných údajů shromážděných Eurostatem.

3. Pokud má členský stát u Komise složen neúročený vklad podle článku 4, bude tento neúročený vklad převeden na pokutu.

Pokud výše dříve složeného neúročeného vkladu převyšuje výši požadované pokuty, je částka rozdílu vrácena členskému státu.

Pokud výše požadované pokuty převyšuje výši dříve složeného neúročeného vkladu nebo pokud nebyl dříve složen žádný neúročený vklad, dorovná členský stát zbývající částku při úhradě pokuty.

4. Odchylně od odstavce 2 tohoto článku může Komise ▌do 10 dnů od přijetí rozhodnutí Rady podle čl. 126 odst. 8 SFEU navrhnout snížení nebo zrušení pokuty, a to:

a) na základě výjimečných hospodářských okolností;

b) z důvodu zohlednění kumulativního účinku pokut uložených podle nařízení (EU) č. .../2011 [o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně] a nařízení (EU) č. .../2011 [o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku].

Celkový roční objem pokut uložených členskému státu s výjimkou pokut uložených z důvodů stanovených v odstavci 1b, nesmí převýšit 0,5 % HDP.

Článek 6 Vrácení neúročeného vkladu

Jestliže Rada v souladu s čl. 126 odst. 12 SFEU rozhodne o zrušení některých nebo všech svých rozhodnutí, jsou veškeré neúročené vklady složené členským státem u Komise dotyčnému členskému státu vráceny.

Článek 7 Rozdělení úroků a pokut

Úroky plynoucí Komisi z vkladů složených podle článku 4 a pokuty vybrané podle článku 5▌ budou přiděleny na mechanismus stability členským státům, jejichž měnou je euro. Až do vytvoření tohoto mechanismu se úroky a pokuty přidělují v rámci poskytování prostředků na finanční nástroje pro sdílení rizik týkající se příslušných projektů EU financovaných Evropskou investiční bankou v souladu s ustanoveními protokolu (č. 5) o statutu Evropské investiční banky, který je přílohou Smluv. ▌

Kapitola IVObecná ustanovení

Článek -8 Dialog a kontrolní návštěvy

1. V souladu s cíli tohoto nařízení zajistí Komise nepřetržitý dialog s orgány členských států. Pro účely tohoto pravidelného dialogu vykonává Komise návštěvy všech členských států a v případě potřeby nad nimi provádí dohled.

Komise může případně k účasti na dialogu a na kontrolních návštěvách přizvat zástupce Evropské centrální banky nebo dalších relevantních institucí.

2. Při organizování dialogu či kontrolních návštěv předá Komise dotyčnému členskému státu případná prozatímní zjištění, aby se k nim mohl vyjádřit.

3. V rámci návštěv pro účely vedení dialogu přezkoumává Komise aktuální hospodářskou situaci daného členského státu a zjistí, existují-li zde rizika či obtíže při naplňování cílů tohoto nařízení.

4. V rámci kontrolních návštěv Komise sleduje postupy a ověřuje, zda byla přijata opatření v souladu s rozhodnutími Rady či Komise v zájmu naplňování cílů tohoto nařízení. Kontrolní návštěvy se provádějí pouze ve výjimečných případech a jen za předpokladu, že existují významná rizika či závažné obtíže při naplňování těchto cílů.

5. O důvodech kontrolních návštěv Komise informuje Hospodářský a finanční výbor.

6. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby vedení dialogu a provádění kontrolních návštěv usnadnily. Pro účely přípravy a vedení dialogu a pro účely přípravy a provádění kontrolních návštěv členské státy na žádost Komise, příp. dobrovolně zajistí součinnost všech příslušných vnitrostátních orgánů.

Článek -8aTransparentnost

Nestanoví-li SFEU jinak, Rada a Komise uvádějí a zveřejňují důvody pro veškerá svá rozhodnutí a doporučení.

Článek -8bNaléhavý zásah

V případě, že příslušné postupy [podle článku 126 SFEU] nedospěly k žádnému výsledku, a nadměrný schodek nebo dluh či jiná nepříznivá bilance členského státu i nadále představují riziko pro stabilitu eura, Komise na základě článku 136 a čl. 3 odst. 1 SFEU a po konzultaci s ECB přijme veškerá nezbytná opatření za účelem zajištění ochrany eura.

Poté, co Komise zveřejní své rozhodnutí, bude bez prodlení uspořádána rozprava v Evropském parlamentu za přítomnosti předsedy Komise, předsedy Evropské rady a předsedy Euroskupiny, jakož i zástupců daných členských států s cílem projednat opatření přijatá Komisí. K účasti jsou přizváni zástupci Evropské centrální banky na odpovídající úrovni. Komise a Rada výsledek této rozpravy řádně zohlední.

Rada může zrušit opatření Komise hlasováním kvalifikovanou většinou.

O těchto rozhodnutích je informována Evropská centrální banka.

Článek 8 Hlasování v Radě

Ve věci opatření podle článků 3, 4 a 5 hlasují v Radě pouze členové Rady zastupující členské státy, jejichž měnou je euro, a Rada jedná bez ohledu na hlas člena Rady zastupujícího členský stát, jehož se věc týká.

Kvalifikovaná většina členů Rady uvedených v předchozím odstavci je vymezena v souladu s čl. 238 odst. 3 písm. a) SFEU.

S cílem zvýšit veřejnou kontrolu, individuální odpovědnost a odpovědnost členských států při projednávání a přijímání rozhodnutí podle článků 3, 4, 5 a 6 jsou jednání Rady v souladu s článkem 8 odst. 3 rozhodnutí Rady 2006/683/ES, Euratom ze dne 15. září 2006, kterým se přijímá jednací řád Rady, veřejná.

Článek 8aPřezkum

1. Do ... * a každé tři roky poté zveřejní Komise zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Tato zpráva mimo jiné zhodnotí:

a) zda systém pobídek a pokut je účinný, vhodný a přiměřený a je zajištěn soulad s Paktem o stabilitě a růstu;

b) zda rozšíření hlasování obrácenou kvalifikovanou většinou v Radě na všechny fáze postupu je z právního hlediska možné.

2. Komise do konce roku 2011 předloží zprávu včetně hodnocení dopadu a studii udržitelnosti Evropskému parlamentu a Radě doplněnou případně o návrhy právních předpisů na zřízení Evropského měnového fondu v rámci pravidel Společenství s cílem zlepšit správu ekonomických záležitostí a koordinaci na úrovni EU, zachovat finanční stabilitu eurozóny jako celku a posílit rozpočtovou kázeň mezi členskými státy.

3. Evropský měnový fond se řídí předpisy Unie a slouží dvěma hlavním cílům:

a) působit jako stálý mechanismus pro řešení krizí, tím že převezme stávající úkoly evropského nástroje finanční stability a Evropského mechanismu stability a jakýchkoli orgánů, které by v budoucnosti převzaly jejich úkoly;

b) vydávat cenné papíry EU, ať už v rámci společné poměrné, nebo odpovědnosti.

4. Evropskému měnovému fondu by měly být připsány úroky plynoucí Komisi z vkladů složených a pokut vybraných v souladu s [články 3, 4 a 5 tohoto nařízení, článku 12 nařízení (ES) č. 1467/97 a článku 3 nařízení (EU) č. …/2011 [o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné mikroekonomické nerovnováhy v eurozóně].

Evropský měnový fond může získávat dodatečné finanční zdroje prostřednictvím příspěvků od členských států na základě toho, jak dodržují Pakt o stabilitě a růstu.

Návrhy právních předpisů uvedené v odstavci 2 budou předloženy včas, tak aby mohly vstoupit v platnost dne 1. ledna 2013.

5. Do konce roku 2011 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu společně s posouzením dopadu a se studií proveditelnosti, doprovázené případně návrhy právních předpisů, a pokud to bude třeba i změnou Smlouvy, za účelem společného vydávání Evropských státních dluhopisů (cenné papíry EU).

Tento systém má za cíl posílit fiskální kázeň a přinést stabilitu do eurozóny prostřednictvím trhů, ale využít také vyšší likvidity s cílem zajistit, aby nejlépe hodnocené členské státy nebyly poškozeny vyššími úrokovými sazbami způsobenými zavedením cenných papírů EU.

Tyto návrhy právních předpisů budou předloženy včas, tak aby mohly vstoupit v platnost dne 1. ledna 2013.

Vydávání cenných papírů EU bude zavedeno, aniž by byly dotčeny úkoly Evropské investiční banky a vydávání projektových dluhopisů, jak navrhuje Komise, jež mají za cíl financování dlouhodobých investic, které se orientují na budoucnost.

Článek 9 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost [xx] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 3 se během přechodného období tří let od doby zveřejnění tohoto nařízení v Úředním věstníku Evropské unie neuplatní.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V … dne …

Za Evropský parlament                                   Za Radu

předseda/předsedkyně                                   předseda/předsedkyně

• [1]           Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.
• [2] ^* Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.
• [3]           Úř. věst. C, , s. .
• [4]           Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164.
• [5]           Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.
• [6]           Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.

STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI K PRÁVNÍMU ZÁKLADU

Paní Sharon Bowles

předsedkyně

Hospodářský a měnový výbor

BRUSEL

Věc:                Stanovisko k právnímu základu návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně (KOM(2010)0524 – C7–0298/2010 – 2010/0278(COD))

Vážená paní předsedkyně,

v dopise ze dne 4. března 2011 jste podle čl. 37 odst. 2 jednacího řádu požádala Výbor pro právní záležitosti, aby poskytl stanovisko k vhodnému právnímu základu různých návrhů právních předpisů, k nimž byly ve Vašem výboru jako v příslušném výboru anebo ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci předloženy pozměňovací návrhy s cílem změnit právní základ.

Výbor se touto otázkou zabýval na své schůzi dne 12. dubna 2011.

Balíček právních předpisů týkající se správy ekonomických záležitostí má za cíl reagovat na potřebu lepší koordinace hospodářských politik a bedlivějšího dohledu nad nimi v hospodářské a měnové unii.

Tento balíček sestává ze šesti návrhů právních předpisů.

Návrhy jsou jednotlivě analyzovány v příloze. Pro snazší orientaci jsou závěry výboru týkající se vhodného právního základu v jednotlivých případech uvedeny níže:

– Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (KOM (2010) 527, 2010/0281 (COD)).

Jediným účelem tohoto návrhu nařízení je rozšířit postup ekonomického dohledu, jak to umožňuje čl. 121 odst. 6 SFEU. Tento právní základ se tedy jeví jako vhodný.

– Návrh směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (KOM (2010) 523 v konečném znění, 2010/0277 (NLE))

Hlavním účelem tohoto návrhu je podpořit fiskální odpovědnost stanovením minimálních požadavků pro vnitrostátní rámce a zajistit účinnost postupu při nadměrném schodku. Proto se právní základ navrhovaný Komisí, tedy čl. 126 odst. 14 třetí pododstavec SFEU, jeví jako vhodný.

– Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (KOM (2010) 526, 2010/0280 (COD))

Cílem tohoto návrhu je zabezpečit posílenou koordinaci hospodářských politik členských států. Z tohoto důvodu se čl. 121 odst. 6 SFEU jeví jako vhodný právní základ tohoto návrhu.

– Návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (KOM (2010) 522 v konečném znění, 2010/0276 (CNS))

Vzhledem k tomu, že hlavním cílem tohoto návrhu je stanovení podrobných pravidel, kterými je nutno se řídit při uplatňování postupu při nadměrném schodku, je jediným vhodným právním základem čl. 126 odst. 14 SFEU.

– Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně (KOM (2010)0524, 2010/0278(COD))

Domníváme se, že vhodný právní základ tvoří čl. 121 odst. 6 ve spojení s článkem 136 SFEU.

– Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně (KOM (2010) 525, 2010/0279 (COD))

Vzhledem k účelu návrhu, jímž je posílení účinné nápravy makroekonomické nerovnováhy v eurozóně, tvoří vhodný právní základ čl. 121 odst. 6 ve spojení s článkem 136 SFEU.

Výbor pro právní záležitosti rozhodl o výše uvedených doporučeních jednomyslně na své schůzi dne 12. dubna 2011[1].

S úctou

Klaus-Heiner Lehne

Příloha

Věc: Právní základ nařízení Evropského parlamentu a Rady o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně (KOM (2010)0524, 2010/0278(COD))

Balíček právních předpisů týkajících se správy ekonomických záležitostí se skládá ze šesti návrhů, jejichž cílem je posílit koordinaci hospodářských politik v hospodářské a měnové unii (HMU) a dohled nad nimi v kontextu strategie Evropa 2020 a evropského semestru, nového cyklu dohledu, který spojí postupy podle Paktu o stabilitě a růstu[2] a hlavních směrů hospodářských politik.

Návrhy jsou reakcí na slabiny současného systému, které byly odhaleny během celosvětové hospodářské a finanční krize. Jak Komise zdůrazňuje ve své důvodové zprávě, „panuje obecná shoda, že rámec HMU musí být naléhavě posílen tak, aby zajistil makroekonomickou stabilitu a udržitelnost veřejných financí, která je předpokladem zajištění trvalého hospodářského růstu a růstu zaměstnanosti“ [3].

Návrhy navazují na dvě sdělení[4] Komise a dohodu Evropské rady z června 2010 o potřebě posílit koordinaci hospodářských politik členských států. Balíček předpisů týkajících se správy ekonomických záležitostí byl předložen dne 29. září 2010.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně (dále jen „návrh“) v současné době posuzuje Hospodářský a měnový výbor a zpravodajkou je Sylvie Goulardová. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vypracovává stanovisko (navrhovatelem je David Casa). Legislativní postup se nachází ve fázi prvního čtení ve výboru ECON, který je příslušným výborem pro tento návrh.

Výbor pro hospodářské a měnové záležitosti dopisem ze dne 15. února 2011 požádal právní službu o radu ve věci právního základu, který navrhuje Komise. Právní služba po posouzení hlavních ustanovení návrhu dospěla k názoru, že čl. 121 odst. 6 ve spojení s článkem 136 by v podstatě mohl být vhodným právním základem[5][6]. Zdůrazňuje však, že zavedení eurobondů „se vymyká právnímu základu návrhu“; takový nástroj by před rozhodnutím o tom, zda pro něj existuje vhodný právní základ, musel být přesněji definován.

Pozměňovací návrhy, které předložil příslušný výbor (ECON), mají za cíl změnit právní základ z dvojího základu, kterým je článek 136 ve spojení s čl. 121 odst. 6, na právní základ sestávající z článku 136 ve spojení s čl. 121 odst. 6, čl. 122 odst. 2 a čl. 3 odst. 1 písm. c), nebo na jediný základ, jímž by byl článek 136 SFEU.

Souvislosti

Podle důvodové zprávy má nový soubor návrhů, který předložila Komise, za cíl posílit Pakt o stabilitě a růstu tím, že vylepší jeho ustanovení, vybaví jej účinnějšími donucovacími nástroji a doplní jej ustanoveními o vnitrostátních rámcích.

Nařízení o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně zavedením doplňkových donucovacích nástrojů (body odůvodnění 3 až 5) podporuje nařízení (ES) č. 1466/97 a nařízení (ES) č. 1467/97, tj. takzvanou preventivní, resp. nápravnou složkou Paktu o stabilitě a růstu.

Hlavní opatření se týkají:

– povinnosti složit úročený vklad, která je dočasně uložena členskému státu, který nedosahuje dostatečného pokroku v rozpočtové konsolidaci. Rozhodnutí se považuje za Radou přijaté, pokud Rada nerozhodne kvalifikovanou většinou o zamítnutí návrhu Komise do deseti dnů od jeho přijetí Komisí. Výše úročeného vkladu činí 0,2 % hrubého domácího produktu (HDP) dotyčného členského státu v předchozím roce (článek 3 návrhu).

– povinnosti složit neúročený vklad, která se uloží členskému státu, jenž je podroben postupu při nadměrném schodku v souladu s článkem 126 (článek 4 návrhu).

Článek 5 stanoví, že výše zmíněný vklad bude převeden na pokutu, pokud členský stát nesplní požadavky na úpravu svého schodku stanovené doporučením Rady. Pokud výše pokuty převyšuje výši složeného neúročeného vkladu nebo pokud nebyl složen žádný neúročený vklad, členský stát bude muset dorovnat zbývající částku při úhradě pokuty.

Článek 7 stanoví postup pro rozdělení úroků a pokut. Tyto úroky a pokuty „[…] představují jiné příjmy ve smyslu článku 311 Smlouvy a rozdělují se mezi členské státy, jejichž měnou je euro, které nemají nadměrný schodek stanovený v souladu s čl. 126 odst. 6 Smlouvy […], poměrně jejich podílu na hrubém národním důchodu těchto způsobilých členských států".

Navrhované právní základy

Článek 136 SFEU

1. K zajištění řádného fungování hospodářské a měnové unie a v souladu s příslušnými ustanoveními Smluv přijme Rada některým z příslušných postupů uvedených v článcích 121 a 126, s výjimkou postupu podle čl. 126 odst. 14, opatření týkající se členských států, jejichž měnou je euro:

a) k posílení koordinace jejich rozpočtové kázně a dohledu nad ní;

b) k vypracování směrů hospodářské politiky pro tyto státy, přičemž se dbá na to, aby byly slučitelné se směry přijímanými pro celou Unii a byl nad nimi zajištěn dohled.

2. Na hlasování o opatřeních podle odstavce 1 se podílejí pouze členové Rady zastupující členské státy, jejichž měnou je euro.

Kvalifikovaná většina uvedených členů je vymezena podle čl. 238 odst. 3 písm. a).

Čl. 121 odst. 6

3. K zajištění užší koordinace hospodářských politik a trvalé konvergence hospodářské výkonnosti členských států sleduje Rada na základě zpráv předkládaných Komisí hospodářský vývoj v každém členském státě a v Unii, jakož i soulad hospodářských politik s hlavními směry uvedenými v odstavci 2, a pravidelně provádí celkové hodnocení. Pro účely tohoto mnohostranného dohledu poskytují členské státy Komisi informace o důležitých opatřeních v oblasti své hospodářské politiky, jakož i další informace, které považují za nezbytné.

4. Zjistí-li se na základě postupu uvedeného v odstavci 3, že hospodářské politiky členského státu nejsou v souladu s hlavními směry uvedenými v odstavci 2 nebo že by mohly ohrozit řádné fungování hospodářské a měnové unie, může se Komise na dotyčný členský stát obrátit s varováním. Rada může na doporučení Komise podat dotyčnému členskému státu nezbytná doporučení. Rada může na návrh Komise rozhodnout o zveřejnění svých doporučení.

V rámci tohoto odstavce Rada při rozhodování nepřihlíží k hlasu člena Rady zastupujícího dotyčný členský stát.

Kvalifikovaná většina ostatních členů Rady je vymezena podle čl. 238 odst. 3 písm. a).

6. Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem formou nařízení přijmout podrobná pravidla pro postup při mnohostranném dohledu podle odstavců 3 a 4.

Čl. 122 odst. 2

2. Nastanou-li členskému státu z důvodu přírodních pohrom nebo mimořádných událostí, které nemůže ovlivnit, obtíže nebo je-li z téhož důvodu vážně ohrožen závažnými obtížemi, může Rada na návrh Komise poskytnout dotyčnému členskému státu za určitých podmínek finanční pomoc Unie. Předseda Rady informuje o rozhodnutí Evropský parlament.

Čl. 3 odst. 1 písm. c)

1. Unie má výlučnou pravomoc v těchto oblastech:

...

c) měnová politika pro členské státy, jejichž měnou je euro;

Přístup Soudního dvora

Soudní dvůr zdůrazňuje, že opatření se má v zásadě opírat pouze o jeden právní základ. Pokud přezkum cíle a obsahu opatření Unie ukáže, že toto opatření sleduje dvojí účel nebo že má dvě složky, které spadají do působnosti rozdílných právních základů, a pokud lze jeden z těchto účelů či jednu z těchto složek identifikovat jako hlavní nebo převládající, zatímco druhý, resp. druhá, je pouze vedlejší, musí být opatření založeno na jediném právním základu, a sice na tom, který si vyžaduje hlavní či převažující účel nebo složka[7].

Pouze výjimečně, prokáže-li se, že opatření sleduje současně několik cílů nebo že má několik složek, které jsou navzájem neoddělitelně spjaty, aniž by jeden z cílů nebo jedna ze složek byly ve vztahu k druhým druhořadé nebo nepřímé, bude se takové opatření muset zakládat na různých příslušných právních základech[8].

Analýza navrhovaných právních základů

Podle bodu odůvodnění 4 návrh zajišťuje „spravedlivé, včasné, odstupňované a účinné mechanismy pro dodržení preventivní a nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu“.

Zdá se tedy, že jedním z jeho cílů je podpořit nařízení č. 1466/97 (tzv. preventivní složku Paktu o stabilitě a růstu) prostřednictvím účinného donucovacího mechanismu a úročeného vkladu v případě, že nejsou dodržena ustanovení tohoto nařízení. Návrh tedy v článku 3 stanoví opatření a postup, které se použijí v případě, že se stav rozpočtu členského státu trvale odchyluje od cíle obezřetné fiskální politiky, jak stanoví čl. 6 odst. 3 nařízení č. 1466/97.

Druhým potvrzeným cílem návrhu je vymáhat ustanovení týkající se postupu při nadměrném schodku, která stanoví nařízení č. 1467/97 (tzv. nápravná složka Paktu o stabilitě a růstu). Pro tento účel jsou v článcích 4, 5 a 7 podrobně vymezena ustanovení týkající se neúročených vkladů a pokutového systému.

Návrh nařízení o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně je založen na článku 136 ve spojení s čl. 121 odst. 6 SFEU.

Čl. 121 odst. 6 SFEU umožňuje Parlamentu a Radě, aby přijaly řádným legislativním postupem nařízení s podrobnými pravidly pro postup při mnohostranném dohledu podle odstavců 3 a 4. Tato dvě poslední zmíněná ustanovení umožňují Komisi a Radě sledovat hospodářský vývoj a vydávat varování a doporučení za účelem zajištění užší koordinace hospodářských politik a konvergence hospodářské výkonnosti členských států.

S přihlédnutím k tomu, že cílem posuzovaného návrhu je stanovit podrobná pravidla pro uplatňování postupu ekonomického dohledu za účelem dosažení účinného souladu s nápravnou složkou Paktu o stabilitě a růstu, se čl. 121 odst. 6 jeví jako vhodný právní základ.

Článek 136 SFEU je součástí hlavy VIII kapitoly 4 nazvané Ustanovení týkající se členských států, jejichž měnou je euro. Tento článek umožňuje Radě, aby v souladu s postupy stanovenými v článcích 121 a 126 přijala opatření na posílení dohledu nad rozpočtovou kázní v členských státech. Je však třeba poznamenat, že čl. 126 odst. 14 je výslovně vyňat z působnosti tohoto ustanovení.

Článek 136 se zdá být vhodným právním základem pouze pro tu část návrhu, jež vymáhá preventivní složku Paktu o stabilitě a růstu. Ustanovení týkající se postupu při nadměrném schodku (články 4, 5 a 7) se proto nemohou zakládat na článku 136 SFEU. V každém případě by se mělo zjistit, zda se uplatňování postupu při nadměrném schodku může zakládat výhradně na čl. 121 odst. 6.

Čl. 3 odst. 1 písm. c) SFEU stanoví výlučnou pravomoc Unie v oblasti měnové politiky pro členské státy, jejichž měnou je euro. Tento článek netvoří právní základ pro přijetí právního předpisu.

Čl. 122 odst. 2 SFEU umožňuje Radě, aby poskytla finanční pomoc Unie členskému státu, jenž čelí závažným obtížím z důvodu přírodních pohrom či mimořádných událostí, které nemůže ovlivnit.

Závěr a doporučení

Vzhledem k výše uvedeným úvahám jsou čl. 121 odst. 6 a článek 136 příslušným právním základem pro kapitolu II navrhovaného nařízení (sankce v rámci preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu), čl. 121 odst. 6 je jediným příslušným právním základem pro kapitolu III (sankce v rámci nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu).

Vhodným právním základem je proto čl. 121 odst. 6 ve spojení s článkem 136 SFEU.

• [1]  Hlasování se zúčastnili tito poslanci: Klaus-Heiner Lehne (předseda), Evelyn Regner (místopředsedkyně), Piotr Borys, Sergio Gaetano Cofferati, Christian Engström, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Sajjad Karim, Kurt Lechner, Eva Lichtenberger, Antonio López-Istúriz White, Arlene McCarthy, Antonio Masip Hidalgo, Alajos Mészáros, Angelika Niebler, Bernhard Rapkay, Alexandra Thein, Diana Wallis, Rainer Wieland, Cecilia Wikström, Tadeusz Zwiefka.
• [2]  Pakt o stabilitě a růstu sestává z nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik, nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku a usnesení Evropské rady ze dne 17. června 1997 o Paktu o stabilitě a růstu.
• [3]  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně, důvodová zpráva.
• [4]  Posílení koordinace hospodářské politiky ze dne 12. května 2010; Posílení koordinace hospodářské politiky pro stabilitu, růst a nová pracovní místa – nástroje pro silnější správu ekonomických záležitostí EU ze dne 30. června 2010.
• [5]  Dopis ze dne 4. března 2011, právní poradenství týkající se právního základu pro svěření pravomocí pro nouzové zásahy Komisi, pro vytvoření Evropského měnového fondu a pro vytvoření evropských dluhopisů (eurobondů) v souvislosti s návrhem nařízení o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně.
• [6]  Dopis ze dne 21. března 2011, právní základ šesti legislativních aktů navržených v balíčku správy ekonomických záležitostí.
• [7]  Věc C-91/05 Komise vs. Rada, Sb. rozh. 2008, s. I-3651.
• [8]  Věc C-338/01, Komise vs. Rada, Sb. rozh. 2004, s. I-4829.

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (21. 3. 2011)

pro Hospodářský a měnový výbor

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně
(KOM(2010)0524 – C7‑0298/2010 – 2010/0278(COD))

Navrhovatel: David Casa

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Souvislosti

Dne 29. září 2010 předložila Komise legislativní balíček, jehož cílem je posílit správu ekonomických záležitostí v EU a eurozóně. Tento balíček tvoří šest návrhů: čtyři se týkají fiskálních záležitostí, včetně reformy Paktu o stabilitě a růstu, a dvě nová nařízení mají za cíl zjistit a řešit vznikající makroekonomickou nerovnováhu v EU a eurozóně.

Komise navrhuje posílit dodržování Paktu o stabilitě a růstu ze strany členských států a prohloubit koordinaci fiskální politiky. V rámci tzv. preventivní složky paktu se stávající nařízení (ES) č. 1466/97 o „posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik“ pozměňuje tak, aby zajistilo, aby členské státy v čase konjunktury prováděly „obezřetnou“ fiskální politiku, a vytvořily si tak nezbytnou rezervu pro méně příznivá období. V rámci tzv. nápravné složky paktu se navíc navrhují změny nařízení (ES) č. 1467/97 týkající se „postupu při nadměrném schodku“, které mají zajistit, aby byl vývoj zadlužení důsledněji sledován a byl postaven na stejnou úroveň jako vývoj schodku.

Dále se navrhuje směrnice, která zavádí požadavky na rozpočtové rámce členských států a má podpořit fiskální odpovědnost tím, že stanoví minimální požadavky na vnitrostátní fiskální rámce a zajistí, aby odpovídaly ustanovením Smlouvy. Na podporu změn preventivní a nápravné složky paktu Komise také navrhla posílit donucovací mechanismy pro členské státy eurozóny.

Připomínky

Tento návrh stanoviska se týká Komisí předloženého návrhu nařízení o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně. Navrhovateli nečiní problém podpořit řadu jednotlivostí, které Komise navrhuje, chce však, aby v návrhu byly provedeny tyto hlavní změny:

– Prosazování rozpočtového dohledu by mělo vždy podléhat hlavním cílům EU, a zejména požadavkům článku 9 SFEU, které se týkají podpory vysoké úrovně zaměstnanosti, záruky přiměřené sociální ochrany a boje proti sociálnímu vyloučení. Stejně důležité je, aby byl v rámci evropského semestru pro politickou koordinaci vytvořen rámec pro zvýšený dohled.

– Dále by v zájmu zvýšení rozpočtového dohledu neměly být součástí systému prosazování pouze pokuty (sankce), ale i pobídky.

– Pokuty vybrané od členských států, které nedodržují jim určená doporučení, by měly být použity na podporu dlouhodobých cílů EU v oblasti investic a zaměstnanosti, a ne pouze rozděleny členským státům, které nemají nadměrný schodek, jak navrhuje Komise.

– Měla by být posílena role Evropského parlamentu i vnitrostátních parlamentů v celém procesu dohledu.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(2a) Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) také stanoví, že při vymezování a provádění svých politik a činností by měla Unie přihlížet k požadavkům spojeným s podporou vysoké míry zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany a bojem proti sociálnímu vyloučení.
Pozměňovací návrh   2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(2b) Evropská rada přijala na svém zasedání dne 17. června 2010 novou strategii pro růst a zaměstnanost, strategii Evropa 2020, která má Unii umožnit vyjít z krize silnější a nasměrovat své hospodářství k inteligentnímu, udržitelnému a inkluzivnímu růstu doprovázenému vysokou mírou zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti. Evropská rada se rovněž rozhodla vyhlásit dne 1. ledna 2011 evropský semestr pro politickou koordinaci s cílem dát členským státům možnost těžit z koordinace na úrovni Unie již v raném stadiu a umožnit zvýšený dohled a současné posouzení jak rozpočtových opatření, tak strukturálních reforem podporujících růst a zaměstnanost.
Pozměňovací návrh   3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(3) Aby bylo prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně účinnější, jsou zapotřebí dodatečné sankce. Tyto sankce by měly posílit důvěryhodnost rámce pro fiskální dohled v Unii.	(3) Aby bylo prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně účinnější, jsou zapotřebí dodatečné pobídky a sankce. Tyto pobídky a sankce by měly posílit důvěryhodnost rámce pro fiskální dohled v Unii a podpořit politickou solidaritu v Unii.
Pozměňovací návrh   4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(3a) Rámec pro rozpočtový dohled by však neměl být na újmu plnění cílů Unie v oblasti růstu a zaměstnanosti a zejména v době hospodářského útlumu by měl umožňovat úsilí o stimulaci udržitelného růstu, vytváření pracovních míst a sociální soudržnosti a zároveň respektovat specifické priority a potřeby jednotlivých členských států.
Pozměňovací návrh   5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(3b) Opatření přijímaná podle tohoto nařízení by měla být plně v souladu s horizontálními ustanoveními SFEU, konkrétně s články 7, 8, 9, 10 a 11 SFEU, s čl. 153 odst. 5 SFEU a s Protokolem (č. 26) o službách obecného zájmu připojeným ke Smlouvě o Evropské unii a ke SFEU.
Pozměňovací návrh   6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 c (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(3c) Posílení správy ekonomických záležitostí by mělo být spojeno s posílením demokratické legitimity správy ekonomických záležitostí v Unii, čehož by mělo být dosaženo užším a včasnějším zapojením Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů do postupů koordinace hospodářské politiky za plného využití nástrojů, jež skýtá SFEU, zejména hlavních směrů hospodářských politik členských států a Unie a hlavních směrů politik zaměstnanosti členských států.
Pozměňovací návrh   7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(5) Sankce pro členské státy, jejichž měnou je euro, v rámci preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu by měly motivovat k obezřetné fiskální politice. Tato politika by měla zajistit, aby tempo růstu veřejných výdajů za normálních okolností nepřekročilo obezřetně plánované střednědobé tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP), ledaže by překročení výdajů bylo vyrovnáno zvýšením veřejných příjmů nebo diskreční snížení příjmů snížením výdajů.	(5) Pobídky a sankce pro členské státy, jejichž měnou je euro, v rámci preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu by měly zajistit účinnou a udržitelnou fiskální politiku. Tato politika by měla zajistit, aby tempo růstu veřejných výdajů za normálních okolností nepřekročilo účinné a udržitelné střednědobé tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP), ledaže by překročení výdajů bylo vyrovnáváno stálým a systematickým zvyšováním veřejných příjmů nebo diskreční snížení příjmů snížením výdajů.
Pozměňovací návrh   8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(6) Obezřetnou fiskální politikou by měl být účinně dosažen a udržen střednědobý rozpočtový cíl. Orientace na střednědobý cíl pro stav rozpočtu by měla členským státům zajistit dostatečnou rezervu ve vztahu k 3% referenční hodnotě pro schodek veřejných financí, umožnit zabezpečení rychlého postupu směrem k udržitelnosti a současně poskytnout prostor k manévrování, především s ohledem na potřebu veřejných investic.	(6) Účinnou a udržitelnou fiskální politikou by měl být účinně dosažen a udržen střednědobý rozpočtový cíl. Orientace na střednědobý cíl pro stav rozpočtu by měla členským státům zajistit dostatečnou rezervu ve vztahu k referenčním hodnotám 3 % pro schodek veřejných financí a 60 % HDP pro státní dluh, umožnit zabezpečení rychlého postupu směrem k udržitelnosti a současně poskytnout prostor k manévrování, především s ohledem na potřebu veřejných investic.
Pozměňovací návrh   9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(7) V rámci preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu by motivem k obezřetné fiskální politice měla být povinnost složit úročený vklad, která by byla dočasně uložena členskému státu, jehož měnou je euro a který nedosahuje dostatečného pokroku v rozpočtové konsolidaci. Povinnost by byla uložena v případě, kdy přes počáteční varování Komise pokračuje členský stát v jednání, které sice není porušením zákazu nadměrného schodku, avšak je neobezřetné a potenciálně na újmu hladkému fungování hospodářské a měnové unie, a z tohoto důvodu Rada vydá doporučení v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy.	(7) V rámci preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu by motivem k účinné a udržitelné fiskální politice měla být povinnost složit úročený vklad, která by byla dočasně uložena členskému státu, jehož měnou je euro a který nedosahuje dostatečného pokroku v rozpočtové konsolidaci. Povinnost by byla uložena v případě, kdy přes počáteční varování Komise pokračuje členský stát v jednání, které sice není porušením zákazu nadměrného schodku nebo příliš vysokého státního dluhu, avšak je neobezřetné a potenciálně na újmu hladkému fungování hospodářské a měnové unie, a z tohoto důvodu Rada vydá doporučení v souladu s čl. 121 odst. 4 SFEU.
Pozměňovací návrh   10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 9
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(9) V rámci nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu by sankce pro členský stát, jehož měnou je euro, měly spočívat v povinnosti složit neúročený vklad v případě rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku a v povinnosti uhradit pokutu v případě nesplnění doporučení Rady k odstranění nadměrného schodku. Tyto sankce by měly být uloženy bez ohledu na to, zda dotyčnému členskému státu byla již dříve uložena povinnost složit úročený vklad.	(9) V rámci nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu by sankce pro členský stát, jehož měnou je euro, měly spočívat v povinnosti složit neúročený vklad v případě rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku nebo příliš vysokého státního dluhu a v povinnosti uhradit pokutu v případě nesplnění doporučení Rady k odstranění nadměrného schodku nebo příliš vysokého státního dluhu. Tyto sankce by měly být uloženy bez ohledu na to, zda dotyčnému členskému státu byla již dříve uložena povinnost složit úročený vklad.
Pozměňovací návrh   11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(11) Rada by měla mít možnost snížit nebo zrušit sankce uložené členskému státu, jehož měnou je euro, na základě návrhu Komise vycházejícího z odůvodněné žádosti dotyčného členského státu. V rámci nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu by Komise také měla mít možnost navrhnout snížení nebo zrušení sankce na základě mimořádných hospodářských okolností.	(11) Rada by měla mít možnost snížit, odložit nebo zrušit sankce uložené členskému státu, jehož měnou je euro, na základě návrhu Komise vycházejícího z odůvodněné žádosti dotyčného členského státu nebo v případě vážného hospodářského poklesu. Evropský parlament by měl být do tohoto procesu trvale zapojen. V rámci nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu by Komise také měla mít možnost navrhnout snížení nebo zrušení sankce na základě mimořádných hospodářských nebo sociálních okolností.
Pozměňovací návrh   12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(12) Neúročený vklad by měl být uvolněn po nápravě nadměrného schodku a úrok z tohoto vkladu a vybrané pokuty by měly být rozděleny mezi členské státy, jejichž měnou je euro a které nemají nadměrný schodek a není s nimi veden postup při nadměrné nerovnováze.	(12) Neúročený vklad by měl být uvolněn po nápravě nadměrného schodku nebo příliš vysokého státního dluhu a úrok z tohoto vkladu a vybrané pokuty by měly být vyčleněny na unijní mechanismus finanční stability, a to na podporu dosažení cílů Unie, pokud jde o udržitelný růst.
Pozměňovací návrh   13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) Pravomoc přijímat jednotlivá rozhodnutí o uplatnění sankčních mechanismů stanovených v tomto nařízení by měla být svěřena Radě. Jako součást koordinace hospodářských politik členských států v rámci Rady podle čl. 121 odst. 1 Smlouvy jsou tato jednotlivá rozhodnutí bezprostředním pokračováním opatření přijatých Radou v souladu s články 121 a 126 Smlouvy a nařízení (ES) č. 1466/97 a (ES) č. 1467/97.	(13) Pravomoc přijímat jednotlivá rozhodnutí o uplatnění sankčních mechanismů stanovených v tomto nařízení by měla být svěřena Radě. Jako součást koordinace hospodářských politik členských států v rámci Rady podle čl. 121 odst. 1 SFEU jsou tato jednotlivá rozhodnutí bezprostředním pokračováním opatření přijatých Radou v souladu s články 121, 126 a 148 SFEU a nařízení (ES) č. 1466/97 a (ES) č. 1467/97.
Pozměňovací návrh   14 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Toto nařízení stanoví systém sankcí za účelem posílení prosazování preventivní a nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu v eurozóně.	1. Toto nařízení stanoví systém pobídek a sankcí za účelem posílení prosazování preventivní a nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu v eurozóně.
Pozměňovací návrh   15 Návrh nařízení Kapitola II – název
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Sankce v rámci preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu	Pobídky a sankce v rámci preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu
Pozměňovací návrh   16 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Jestliže Rada podá členskému státu doporučení v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy k přijetí nezbytných nápravných opatření v případě trvalého nebo zvláště závažného a významného odchýlení od obezřetné fiskální politiky ve smyslu čl. 6 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97, uloží na návrh Komise členskému státu povinnost složit úročený vklad. Rozhodnutí se považuje za Radou přijaté, pokud Rada nerozhodne kvalifikovanou většinou o zamítnutí návrhu Komise do deseti dnů od jeho přijetí Komisí. Rada může návrh změnit v souladu s čl. 293 odst. 1 Smlouvy.	1. Jestliže Rada podá členskému státu doporučení v souladu s čl. 121 odst. 4 SFEU k přijetí nezbytných nápravných opatření v případě trvalého nebo zvláště závažného a významného odchýlení se od účinné a udržitelné fiskální politiky ve smyslu čl. 6 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97, uloží na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem členskému státu povinnost složit úročený vklad. Rozhodnutí se považuje za Radou přijaté, pokud Rada nerozhodne kvalifikovanou většinou o zamítnutí návrhu Komise do deseti dnů od jeho přijetí Komisí. Rada může návrh změnit v souladu s čl. 293 odst. 1 SFEU.
Pozměňovací návrh   17 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Jestliže Rada v souladu s čl. 126 odst. 6 Smlouvy rozhodne, že v členském státě existuje nadměrný schodek, uloží na návrh Komise členskému státu povinnost složit neúročený vklad. Rozhodnutí se považuje za Radou přijaté, pokud Rada nerozhodne kvalifikovanou většinou o zamítnutí návrhu Komise do deseti dnů od jeho přijetí Komisí. Rada může návrh změnit v souladu s čl. 293 odst. 1 Smlouvy.	1. Jestliže Rada v souladu s čl. 126 odst. 6 SFEU rozhodne, že v členském státě existuje nadměrný schodek nebo příliš vysoký státní dluh, uloží na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem členskému státu povinnost složit neúročený vklad. Rozhodnutí se považuje za Radou přijaté, pokud Rada nerozhodne kvalifikovanou většinou o zamítnutí návrhu Komise do deseti dnů od jeho přijetí Komisí. Rada může návrh změnit v souladu s čl. 293 odst. 1 SFEU.
Pozměňovací návrh   18 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Odchylně od odstavce 2 tohoto článku může Komise na základě mimořádných hospodářských okolností nebo odůvodněné žádosti dotyčného členského státu zaslané Komisi do deseti dnů od přijetí rozhodnutí Rady podle čl. 126 odst. 6 Smlouvy navrhnout snížení výše neúročeného vkladu nebo jeho zrušení.	4. Odchylně od odstavce 2 tohoto článku může Komise na základě mimořádných hospodářských nebo sociálních okolností nebo odůvodněné žádosti dotyčného členského státu zaslané Komisi do deseti dnů od přijetí rozhodnutí Rady podle čl. 126 odst. 6 SFEU navrhnout snížení výše neúročeného vkladu nebo jeho zrušení.
Pozměňovací návrh   19 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Jestliže Rada rozhodne v souladu s čl. 126 odst. 8 Smlouvy, že členský stát nepřijal ve stanovené lhůtě účinná opatření na základě jejího doporučení, rozhodne na návrh Komise, že členský stát zaplatí pokutu. Rozhodnutí se považuje za Radou přijaté, pokud Rada nerozhodne kvalifikovanou většinou o zamítnutí návrhu Komise do deseti dnů od jeho přijetí Komisí. Rada může návrh změnit v souladu s čl. 293 odst. 1 Smlouvy.	1. Jestliže Rada rozhodne v souladu s čl. 126 odst. 8 SFEU, že členský stát nepřijal ve stanovené lhůtě účinná opatření na základě jejího doporučení, rozhodne na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem, s patřičným zohledněním článku 9 SFEU, zejména pokud jde o podporu vysoké úrovně zaměstnanosti, záruku přiměřené sociální ochrany a boj proti sociálnímu vyloučení a cíle Unie v oblasti růstu a zaměstnanosti, že členský stát zaplatí pokutu. Rozhodnutí se považuje za Radou přijaté, pokud Rada nerozhodne kvalifikovanou většinou o zamítnutí návrhu Komise do deseti dnů od jeho přijetí Komisí. Rada může návrh změnit v souladu s čl. 293 odst. 1 SFEU.
Pozměňovací návrh   20 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 4
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
4. Odchylně od odstavce 2 tohoto článku může Komise na základě mimořádných hospodářských okolností nebo odůvodněné žádosti dotyčného členského státu zaslané Komisi do deseti dnů od přijetí rozhodnutí Rady podle čl. 126 odst. 8 Smlouvy navrhnout snížení nebo zrušení pokuty.	4. Odchylně od odstavce 2 tohoto článku může Komise na základě mimořádných hospodářských nebo sociálních okolností nebo odůvodněné žádosti dotyčného členského státu zaslané Komisi do deseti dnů od přijetí rozhodnutí Rady podle čl. 126 odst. 8 SFEU navrhnout snížení nebo zrušení pokuty. Evropský parlament by měl být do tohoto procesu trvale zapojen.
Pozměňovací návrh   21 Návrh nařízení Čl. 7 – název
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Rozdělení úroků a pokut	Využití úroků a pokut
Pozměňovací návrh   22 Návrh nařízení Článek 7
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Úroky plynoucí Komisi z vkladů složených podle článku 4 a pokuty vybrané podle článku 5 představují jiné příjmy ve smyslu článku 311 Smlouvy a rozdělují se mezi členské státy, jejichž měnou je euro, které nemají nadměrný schodek stanovený v souladu s čl. 126 odst. 6 Smlouvy a s nimiž není veden postup při nadměrné nerovnováze ve smyslu nařízení (EU) č. […/…], poměrně jejich podílu na hrubém národním důchodu těchto způsobilých členských států.	Úroky plynoucí Komisi z vkladů složených podle článku 4 a pokuty vybrané podle článku 5 představují jiné příjmy ve smyslu článku 311 SFEU a jsou vyčleněny na unijní mechanismus finanční stability, a to na podporu dosažení cílů Unie, pokud jde o udržitelný růst.

POSTUP

Název	Účinné provádění rozpočtového dohledu v eurozóně
Referenční údaje	KOM(2010)0524 – C7-0298/2010 – 2010/0278(COD)
Příslušný výbor	ECON
Výbor, který zaujal stanovisko        Datum oznámení na zasedání	EMPL 21.10.2010
Navrhovatel        Datum jmenování	David Casa 21.10.2010
Projednání ve výboru	1.12.2010		25.1.2011
Datum přijetí	16.3.2011
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	36 4 4
Členové přítomní při konečném hlasování	Regina Bastos, Edit Bauer, Jean-Luc Bennahmias, Pervenche Berès, Mara Bizzotto, Philippe Boulland, David Casa, Alejandro Cercas, Marije Cornelissen, Frédéric Daerden, Karima Delli, Proinsias De Rossa, Frank Engel, Sari Essayah, Richard Falbr, Ilda Figueiredo, Thomas Händel, Nadja Hirsch, Stephen Hughes, Liisa Jaakonsaari, Danuta Jazłowiecka, Martin Kastler, Ádám Kósa, Patrick Le Hyaric, Veronica Lope Fontagné, Olle Ludvigsson, Elizabeth Lynne, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Csaba Őry, Rovana Plumb, Konstantinos Poupakis, Sylvana Rapti, Licia Ronzulli, Elisabeth Schroedter, Jutta Steinruck, Traian Ungureanu
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Georges Bach, Raffaele Baldassarre, Sven Giegold, Antigoni Papadopoulou, Evelyn Regner
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Liam Aylward, Fiona Hall

POSTUP

Název	Účinné provádění rozpočtového dohledu v eurozóně
Referenční údaje	KOM(2010)0524 – C7-0298/2010 – 2010/0278(COD)
Datum predložení EP	29.9.2010
Příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	ECON 21.10.2010
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko        Datum oznámení na zasedání	BUDG 21.10.2010		EMPL 21.10.2010
Nezaujetí stanoviska        Datum rozhodnutí	BUDG 20.10.2010
Zpravodaj(ové)        Datum jmenování	Sylvie Goulard 21.9.2010
Zpochybnění právního základu        Datum, kdy výbor JURI zaujal stanovisko	JURI 12.4.2011
Projednání ve výboru	26.10.2010		24.1.2011		22.3.2011
Datum přijetí	19.4.2011
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	33 14 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Burkhard Balz, Udo Bullmann, Nikolaos Chountis, George Sabin Cutaş, Leonardo Domenici, Derk Jan Eppink, Diogo Feio, Markus Ferber, Elisa Ferreira, Vicky Ford, Ildikó Gáll-Pelcz, Jean-Paul Gauzès, Sven Giegold, Sylvie Goulard, Liem Hoang Ngoc, Gunnar Hökmark, Wolf Klinz, Jürgen Klute, Philippe Lamberts, Werner Langen, Astrid Lulling, Arlene McCarthy, Ivari Padar, Alfredo Pallone, Anni Podimata, Antolín Sánchez Presedo, Olle Schmidt, Edward Scicluna, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Ivo Strejček, Kay Swinburne, Marianne Thyssen, Ramon Tremosa i Balcells, Corien Wortmann-Kool
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Marta Andreasen, Carl Haglund, Krišjānis Kariņš, Barry Madlener, Claudio Morganti, Andreas Schwab
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Karima Delli, Monika Hohlmeier, Ria Oomen-Ruijten, Marc Tarabella, Wim van de Camp, Axel Voss
Datum předložení	2.5.2011