ZPRÁVA o návrhu směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI K NAVRŽENÉMU PRÁVNÍMU ZÁKLADU

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (21. 3. 2011)

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

6. 5. 2011 - (KOM(2010)0523 – C7‑0397/2010 – 2010/0277(NLE)) - *

Hospodářský a měnový výbor
Zpravodajka: Vicky Ford

Pozměňovací návrhy

Postup : 2010/0277(NLE)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A7-0184/2011

Předložené texty :

A7-0184/2011

Rozpravy :

PV 22/06/2011 - 16
PV 22/06/2011 - 18
CRE 22/06/2011 - 16
CRE 22/06/2011 - 18

Hlasování :

PV 23/06/2011 - 12.15
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
PV 28/09/2011 - 4.13
CRE 28/09/2011 - 4.13
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2011)0289
P7_TA(2011)0426

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI K NAVRŽENÉMU PRÁVNÍMU ZÁKLADU
STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

o návrhu směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států

(KOM(2010)0523 – C7‑0397/2010 – 2010/0277(NLE))

(Konzultace)

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2010)0523),

– s ohledem na čl. 126 odst. 14 třetí pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0397/2010),

– s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

– s ohledem na články 55 a 37 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0184/2011),

1. schvaluje pozměněný návrh Komise;

2. vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3. vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4. vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5. pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.

ZMĚNY PARLAMENTU

k návrhu Komise^*

---------------------------------------------------------

SMĚRNICE RADY,

o požadavcích na rozpočtové rámce členských států

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 126 odst. 14 třetí pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[1],

vzhledem k těmto důvodům:

(-1) Zkušenosti získané v prvním desetiletí fungování hospodářské a měnové unie ukazují, že je v Unii naléhavě třeba zlepšit správu ekonomických záležitostí, která by se měla zakládat na větší zainteresovanosti členských států na společně dohodnutých pravidlech a politikách a na pevnějším rámci dohledu nad vnitrostátními hospodářskými politikami na úrovni Unie.

(1) Je třeba stavět na zkušenostech získaných během první dekády fungování hospodářské a měnové unie. Nedávný hospodářský vývoj vnesl do oblasti provádění fiskální politiky v celé Unii nové problémy a zejména zdůraznil nutnost jednotných požadavků na pravidla a postupy, které tvoří rozpočtové rámce členských států. Především je nezbytné upřesnit, co musí vnitrostátní orgány udělat, aby byla dodržena ustanovení Protokolu (č. 12) o postupu při nadměrném schodku připojeného ke Smlouvám, a zejména článku 3 uvedeného protokolu, i jejich závazek provádět strategie a politické cíle přijaté Evropskou radou.

(1a) Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví, že při vymezování a provádění svých politik a činností by měla Unie přihlížet k požadavkům spojeným s podporou vysoké míry zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany a bojem proti sociálnímu vyloučení.

(1b) Evropská rada přijala na svém zasedání dne 17. června 2010 novou strategii pro růst a zaměstnanost, strategii Evropa 2020, která má Unii umožnit vyjít z krize silnější a nasměrovat její hospodářství k inteligentnímu, udržitelnému a inkluzivnímu růstu doprovázenému vysokou mírou zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti. Evropská rada se rovněž rozhodla zahájit dne 1. ledna 2011 evropský semestr pro politickou koordinaci, aby umožnila členským státům využít výhody včasné koordinace na úrovni Unie, zvýšit dohled a současně posoudit jak rozpočtová opatření, tak strukturální reformy podporující růst a zaměstnanost.

(1c) Tato směrnice tvoří součást právních předpisů v oblasti správy ekonomických záležitostí zaměřených na dlouhodobou hospodářskou stabilitu v Unii.

(1d) Strategii pro růst a zaměstnanost by měl doplňovat Pakt stability a růstu i kompletní rámec správy ekonomických záležitostí a měly by s ní být ve vzájemném souladu.

(1e) Za jeden z prvků řádného a bezproblémového fungování hospodářské a měnové unie by mělo být považováno vytvoření a udržení dynamického vnitřního trhu.

(1f) Zdokonalený rámec správy ekonomických záležitostí by měl být založen na několika vzájemně propojených politikách zaměřených na udržitelný růst a tvorbu pracovních míst, které by musí být vzájemně koherentní, totiž na strategii Unie pro růst a zaměstnanost, vícestranném rámci dohledu (evropský semestr), účinném postupu prevence a nápravy nadměrného rozpočtového schodku (Pakt stability a růstu), pevném rámci pro předcházení makroekonomické nerovnováze a k její nápravě, zvýšené regulaci finančního trhu a přísnějším dohledu.

(1g) Je nezbytné nalézt komplexní a integrované řešení dluhové krize v eurozóně, neboť roztříštěný přístup se neosvědčil.

(1h) Posílení správy ekonomických záležitostí by mělo jít ruku v ruce s posílením demokratické legitimity správy ekonomických záležitostí v Unii, čehož by mělo být dosaženo užším a včasnějším zapojením Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů do postupů koordinace hospodářské a rozpočtové politiky.

(1i) Evropský semestr pro koordinaci hospodářské politiky (dále jen evropský semestr) by měl hrát klíčovou úlohu při uskutečňování požadavku stanoveného v čl. 121 odst. 1 SFEU, aby členské státy považovaly své hospodářské politiky za záležitost společného zájmu a v tomto směru je koordinovaly. Transparentnost, odpovědnost a nezávislý dohled jsou nedílnou součástí posílené správy ekonomických záležitostí. Rada a Komise by měly zveřejňovat důvody pro své postoje a rozhodnutí v příslušných fázích postupů pro koordinaci hospodářských politik.

(1j) Na politické reakce členských států na posouzení, rozhodnutí, doporučení a varování vydaná Komisí nebo Radou v rámci evropského semestru je třeba brát ohled při vykonávacím řízení preventivní i nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu a při vykonávacích opatřeních k nápravě makroekonomické nerovnováhy v rámci eurozóny.

(2) Vlády a subsektory vládních institucí členských států spravují systémy veřejných účtů, které obsahují prvky, jako je účetnictví, vnitřní kontrola, účetní výkaznictví a audit. Ty by měly být odlišovány od statistických údajů, které se týkají výsledků veřejných financí a jsou založeny na statistických metodikách, a od prognóz či rozpočtových opatření, které souvisí s budoucími veřejnými financemi.

(3) Předpokladem tvorby vysoce kvalitních statistik, které je možno porovnávat mezi všemi členskými státy, jsou kompletní a spolehlivé postupy veřejného účetnictví pro všechny sektory vládních institucí.

(4) Dostupnost fiskálních údajů je základním požadavkem pro řádné fungování rámce rozpočtového dohledu Unie. Pravidelná dostupnost aktuálních a spolehlivých fiskálních údajů je klíčem k řádnému a dobře načasovanému monitorování, které na oplátku umožňuje rychlou reakci v případě nepříznivého rozpočtového vývoje nebo nepříznivého vývoje ovlivňujícího celou hospodářskou situaci. Rozhodujícím prvkem pro zajištění kvality fiskálních údajů je transparentnost, která vyžaduje pravidelné zpřístupňování těchto údajů veřejnosti.

(5) Pokud jde o statistiku, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice[2] stanovilo legislativní rámec pro vypracovávání evropské statistiky za účelem tvorby, uplatňování, monitorování a hodnocení politik Unie. Uvedené nařízení rovněž stanovilo zásady, kterými se řídí vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky a jimiž jsou profesionální nezávislost, nestrannost, objektivita, spolehlivost, statistická důvěrnost a efektivita nákladů, přičemž uvádí přesné definice každé z těchto zásad. Nařízení Rady (ES) č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství[3], posílilo pravomoci Komise ověřovat statistické údaje používané v rámci postupu při nadměrném schodku.

(5a) Aby se posílila důvěra v evropskou statistiku a zajistila profesní nezávislost vnitrostátních statistických úřadů, měly by členské státy i nadále plně provádět nařízení (ES) č. 223/2009, zejména statistické zásady stanovené v Kodexu evropské statistiky, který potvrdila Komise ve svém doporučení ze dne 25. května 2005 o nezávislosti, bezúhonnosti a odpovědnosti vnitrostátních statistických úřadů a statistického úřadu Společenství. Členské státy by měly také zajistit, že vnitrostátní statistické úřady budou mít nezbytnou autonomii při využívání prostředků z rozpočtu, zveřejňování statistických informací a transparentním postupu jmenování a odvolávání nejvyššího vedení. Také vnitrostátní účetní dvory by měly požívat stejné úrovně profesní nezávislosti, aby mohly zajistit plnou důvěryhodnost při podávání zpráv na evropské úrovni.

(6) Definice pojmů „veřejný“, „schodek“ a „investice“ jsou v Protokolu o postupu při nadměrném schodku stanoveny s odkazem na Evropský systém integrovaných hospodářských účtů (ESA), nahrazený Evropským systémem národních a regionálních účtů ve Společenství (který byl přijat nařízením Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství[4], dále jen „ESA 95“).

(7) Neobjektivní a nereálné makroekonomické a rozpočtové prognózy mohou výrazným způsobem bránit účinnosti fiskálního plánování, a tím i narušit rozpočtovou kázeň, zatímco transparentnost a validace prognostických metodik by měla značně zvýšit kvalitu makroekonomických a rozpočtových prognóz pro fiskální plánování.

(8) Jak pro Komisi, tak pro členské státy má pro zajištění, že se při provádění rozpočtové politiky používají realistické prognózy, zásadní význam transparentnost, která vyžaduje zveřejnění a veřejnou dostupnost nejen oficiálních makroekonomických a rozpočtových prognóz, ale rovněž metodik, předpokladů a parametrů, na nichž jsou tyto prognózy založeny.

(9) Alternativní ▌scénáře a jejich odpovídající vliv na rozpočtové projekce doplňují středový makroekonomický scénář a umožňují analyzovat, jak by se fiskální proměnné vyvíjely za různých hospodářských předpokladů, a výrazně tak snižují riziko ohrožení rozpočtové kázně chybami v prognózách.

(10) Prognózy Komise a informace týkající se modelů, na nichž jsou založeny, členským státům mohou poskytovat užitečné měřítko pro jejich středový scénář a umožňují jim hodnotit zvyšování validity prognóz používaných při rozpočtovém plánování, nicméně míra, do jaké se od členských států může očekávat, že zohlední prognózy Komise, se bude lišit v závislosti na době přípravy prognózy a porovnatelnosti prognostických metod a předpokladů. Prognózy ostatních nezávislých subjektů na vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni mohou rovněž poskytnout užitečná měřítka.

(10a) Pokud prognózy Komise odrážejí aktuální hospodářskou činnost výrazně přesněji než prognózy států, jejichž měnou je euro, mělo by se od těchto členských států vyžadovat, aby jako základ pro své rozpočtové plánování používaly prognózy Komise.

(10b) Významné rozdíly mezi prognózami členských států a prognózami Komise by měly být podrobně vysvětleny v programech stability a konvergenčních programech připravených v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik[5].

(10c) Vzhledem k provázanosti mezi rozpočty členských států a příjmy a platbami z rozpočtu Unie, zejména pokud jde o spolufinancování projektů, je třeba, aby prognózy rozpočtu Unie byly připravovány se stejnou mírou transparentnosti, jaká je vyžadována od členských států. V tomto ohledu by měl být rozpočet Unie analyzován spolu s rozpočty členských států během evropského semestru.

(10d) Dohody mezi Komisí a jednotlivými členskými státy ohledně prognostických metod a typu a rozsahu předpokladů používaných při tvorbě rozpočtových prognóz by mohly zajistit transparentnost a jednoznačnost prognóz vytvářených členskými státy. Tímto způsobem by se mělo zabránit vzniku protichůdných makrofiskálních scénářů a měla by se zvýšit validita prognóz pro rozpočtové plánování.

(11) Kvalitu oficiálních makroekonomických a rozpočtových prognóz by mohla zvýšit jejich kontrola ve fázi přípravy provedená některým nezávislým veřejným subjektem. Důkladná kontrola zahrnuje podrobné zkoumání hospodářských předpokladů, porovnání s prognózami připravenými jinými orgány a hodnocení úspěšnosti minulých prognóz.

(12) Vzhledem k tomu, že rozpočtové rámce ▌ založené na pravidlech ▌ účinně posilují rozpočtovou kázeň, jak dokládají zkušenosti některých členských států, musí se rámec zesíleného rozpočtového dohledu Unie opírat o přísná vnitrostátní fiskální pravidla, která jsou v souladu s rozpočtovými cíli na úrovni Unie. Fiskální pravidla budou pravděpodobně účinnější, pokud budou stanovena na vnitrostátní úrovni, protože zohlední vnitrostátní specifika a jednotlivé členské státy na nich budou zainteresovány. Osvědčené postupy ukazují, že fiskální pravidla by neměla být založena na perspektivě hledící do minulosti, která nemusí řádně zohledňovat jednorázové platby nebo příjmy, a nemusí tak vždy přesně odhadnout budoucí průběh. Přísná fiskální pravidla by měla obsahovat jasně definované cíle a mechanismy účinného a včasného monitorování. Politické zkušenosti kromě toho ukázaly, že aby numerická pravidla fungovala účinně, musí z jejich nedodržování vyplývat důsledky, i když například jen za cenu ztráty dobrého jména.

(12a) Nezávislé subjekty nebo instituce činné v oblasti rozpočtové politiky mohou při provádění rozpočtové politiky hrát významnou úlohu tím, že poskytují odborné znalosti a zajišťují transparentnost a důvěryhodnost. Takovéto nezávislé veřejné subjekty mohou mimo jiné vydávat a auditovat makroekonomické a rozpočtové prognózy, hodnotit stav fiskální politiky vlád členských států i plnění ohlášených cílů fiskální politiky, a to i prostřednictvím sledování toho, zda jsou dodržována vnitrostátní numerická fiskální pravidla.

(12b) Členské státy, jejichž měnou je euro, by měly zajistit, aby měly fiskální instituci, která mimo jiné monitoruje dodržování jejich vnitrostátních fiskálních pravidel, včetně případné aktivace únikové doložky.

(12c) Počet zvláštních okolností, za nichž je povoleno dočasné nedodržování numerických fiskálních pravidel, by měl být omezen.

(12d) Únikové doložky, které umožňují dočasně se odchýlit od vnitrostátních fiskálních pravidel, se uplatňují v případě vážných a výjimečných hospodářských okolností a polehčujících okolností podle nařízení (ES) 1466/97, jak stanoví nařízení Rady (EU) č. …/2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku.

(13) Členské státy a Evropská unie by se měly vyvarovat procyklických fiskálních politik a ▌úsilí o fiskální konsolidaci by se mělo soustřeďovat do příznivých období. K plnění těchto cílů jsou zapotřebí jasně vymezená numerická fiskální pravidla. Tato numerická fiskální pravidla by měla zahrnovat i cíl posílení kontroly vládních výdajů.

(14) Vnitrostátní fiskální plánování může být v souladu s preventivní i nápravnou složkou Paktu o stabilitě a růstu pouze tehdy, pokud pracuje s víceletou perspektivou a zaměří se zejména na dosahování střednědobých rozpočtových cílů. Soulad rozpočtových rámců členských států s právními předpisy Unie lze zajistit pouze prostřednictvím střednědobých rozpočtových rámců. V duchu nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ▌a nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku[6] by se na preventivní a nápravnou složku Paktu o stabilitě a růstu nemělo nahlížet odděleně.

(14a) Evropská rada přijala v březnu a v červnu roku 2010 strategii EU 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a zaměstnanost a chtěla ji založit na větší koordinaci hospodářských politik. Vzhledem k tomu, že správa ekonomických záležitostí nyní staví dluh veřejných financí na stejnou úroveň jako schodek, měly by střednědobé rozpočtové rámce rovněž přispět k menšímu zatížení budoucích generací.

(15) I když schválení právních předpisů o ročním rozpočtu představuje základní krok v rozpočtovém procesu, v němž členské státy přijímají důležitá rozhodnutí o rozpočtu, většina fiskálních opatření má rozpočtové důsledky, které dalece přesahují roční rozpočtový cyklus. Jednoletá perspektiva proto představuje nedostatečný základ pro ▌rozpočtové politiky. Aby došlo k zahrnutí víceleté rozpočtové perspektivy rozpočtového dohledu na úrovni Unie, mělo by být plánování právních předpisů o ročním rozpočtu založeno na víceletém fiskálním plánování, které vychází ze střednědobého rozpočtového rámce, jehož omezení budou záviset na časovém plánu, k němuž se budou naše vnitrostátní parlamenty schopny zavázat.

(15a) S ohledem na zásadu subsidiarity, kterou se řídí omezení pravomocí Unie podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii, zavedení střednědobého rozpočtového rámce a přijetí víceletého fiskálního plánování nezbavuje žádnou vládu nově zvolenou během časového rámce daného plánu práva změnit předchozí politické volby tak, aby odrážely její vlastní priority. Tyto priority by však měly být stanovovány v souladu s omezeními uvedenými v článku 126 SFEU.

(16) Ustanovení rámce rozpočtového dohledu stanoveného ve Smlouvě a zejména v Paktu o stabilitě a růstu platí pro vládní instituce jako celek, které se dělí na subsektory centrální vládní instituce, národní vládní instituce, místní vládní instituce a fondy sociálního zabezpečení, jak jsou definovány v nařízení (ES) č. 2223/96. Ustanovení rámce rozpočtového dohledu členských států stanoveného ve SFEU a zejména v Paktu o stabilitě a růstu by se měla aktualizovat podle mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor.

(17) Velká řada členských států zaznamenala silnou fiskální decentralizaci v důsledku přenosu rozpočtových pravomocí na nižší subsektory vládních institucí. Úloha těchto nižších subsektorů při zajišťování dodržování Paktu o stabilitě a růstu proto významně vzrostla a je třeba zejména dbát na to, aby se oblast působnosti povinností a postupů stanovených ve vnitrostátních rozpočtových rámcích náležitým způsobem vztahovala na všechny subsektory vládních institucí, a to konkrétně, avšak nikoli výhradně, v těchto ve větší míře decentralizovaných členských státech.

(18) Aby rozpočtové rámce účinně podporovaly rozpočtovou kázeň a udržitelnost veřejných financí, měly by komplexně zahrnovat veškeré veřejné finance. Z toho důvodu by se mělo o operacích prováděných mimorozpočtovými fondy a subjekty, které mají okamžitý nebo střednědobý dopad na rozpočtové pozice členských států, informovat transparentně. Jejich očekávaný nebo potenciální dopad na obecnou bilanci vládních rozpočtů a dluhů by měl být ve střednědobých rozpočtových rámcích výslovně řešen.

(18a) Komise by měla průběžně vyhodnocovat provádění této směrnice. Měly by být zjištěny a sdíleny osvědčené postupy, zejména pokud jde o strukturu a úlohu nezávislých fiskálních institucí.

(18b) Účel a obsah této směrnice vyžadují takové provedení ve vnitrostátním právu, které bude co nejbližší znění této směrnice. To platí pro všechny členské státy, zejména však pro zúčastněné členské státy.

(18c) Je třeba, aby členské státy eurozóny ve svých vnitrostátních rozpočtových rámcích provedly kromě prvků obsažených v této směrnici a určených všem členským státům ještě další prvky. Kapitola obsahující konkrétní ustanovení pro členské státy eurozóny stanoví tyto dva prvky: rozpočtové procesy postupem shora dolů a nezávislé instituce se zkušenostmi v oblasti fiskální politiky pověřené prováděním nezávislého sledování, analýz, posuzování a prognóz. Členské státy, které nejsou součástí eurozóny, se mohou dobrovolně rozhodnout, zda do svých vnitrostátních rozpočtových rámců začlení některé nebo všechny tyto dodatečné prvky.

(18d) Aniž by byla dotčena jejich práva a povinnosti vyplývající ze SFEU, členské státy, jejichž měnou není euro, by měly mít právo uplatňovat právní předpisy v oblasti správy ekonomických záležitostí.

(19) Jelikož cíle navrhovaného opatření, tj. jednotného dodržování rozpočtové kázně, jak vyžaduje Smlouva, nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států a lze jej lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

Předmět a definice

Článek 1Předmět

Tato směrnice stanoví podrobná pravidla týkající se vlastností rozpočtových rámců členských států, které jsou potřebné k zajištění dodržování povinnosti členských států v souvislosti s nadměrným schodkem veřejných financí ustanoveným v čl. 126 odst. 1 SFEU s přihlédnutím k souvisejícím protokolům, včetně protokolu 15.

Článek 2Definice

Pro účely této směrnice se použijí definice „veřejný“, „schodek“ a „investice“ stanovené v článku 2 Protokolu (č. 12) o postupu při nadměrném schodku připojeného ke Smlouvám.

Kromě toho se použije tato definice:

a) „zúčastněnými členskými státy“ se rozumí členské státy, jejichž měnou je euro;

b) „členskými státy, na něž se vztahuje výjimka“ se rozumí členské státy, které nejsou zúčastněnými členskými státy.

c) „rozpočtovým rámcem“ se rozumí soubor opatření, postupů a orgánů, které tvoří základ pro provádění rozpočtových politik vládními institucemi, zejména:

i) systémy rozpočtového účetnictví a statistického výkaznictví;

ii) pravidla a postupy pro přípravu prognóz při plánování rozpočtu;

iii) vnitrostátní numerická fiskální pravidla, která harmonizují provádění fiskální politiky s příslušným povinnostmi členského státu podle SFEU, vyjádřená jako souhrnný ukazatel rozpočtových výsledků, např. schodek veřejných financí, výpůjčky, dluh nebo jejich hlavní složky;

iv) rozpočtové postupy zahrnující procesní pravidla, která podporují rozpočtový proces ve všech fázích;

v) střednědobé rozpočtové rámce jako konkrétní soubor vnitrostátních rozpočtových postupů, které rozšiřují časový horizont pro tvorbu fiskální politiky nad rámec ročního plánování rozpočtu, včetně stanovení politických priorit a střednědobých rozpočtových cílů;

vi) opatření pro nezávislé sledování, analýzu, posuzování a validaci za účelem zvýšení transparentnosti prvků rozpočtového procesu, včetně mimo jiné mandátu nezávislých institucí s odbornými znalostmi v oblasti fiskální politiky nebo orgánů činných v oblasti rozpočtové politiky;

vii) mechanismy a pravidla, kterými se upravují fiskální vztahy mezi veřejnými orgány napříč subsektory vládních institucí.

Článek 2a

Členské státy, na něž se vztahuje výjimka

Členský stát, na nějž se vztahuje výjimka, může uplatňovat pravidla platná pro zúčastněné členské státy stanovená v této směrnici, a pokud tak učiní, uvědomí o tom Komisi. Toto oznámení se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. Ode dne následujícího po zveřejnění v Úředním věstníku je příslušný členský stát pro účely této směrnice považován za zúčastněný členský stát.

KAPITOLA II

Účetnictví a statistika

Článek 3

1. Z důvodu zajištění včasného a přesného podávání ročních a čtvrtletních zpráv o údajích vlád na základě systému ESA v souladu s požadavky programu pro předávání údajů ESA členské státy zavedou systémy veřejných účtů, které vedou účty na akruálním základě a komplexně a jednotně pokrývají všechny subsektory vládních institucí podle nařízení (ES) č. 2223/96 (ESA 95)▐. Uvedené systémy ▐ podléhají nezávislé kontrole a auditu.

1a. Kromě požadavků uvedených v čl. 3 odst. 1 musejí zúčastněné členské státy zajistit, že jejich systémy veřejných účtů budou podléhat nezávislé kontrole a auditu.

1b. Členské státy přijmou mezinárodní účetní standardy pro veřejný sektor do tří let od vstupu této směrnice v platnost.

1c. Členské státy zajistí profesní nezávislost vnitrostátních statistických úřadů, která bude v souladu s Kodexem evropské statistiky uvedeným v nařízení (ES) č. 223/2009, a vnitrostátních účetních dvorů, která bude v souladu s nařízením (ES) č. 479/2009, pokud jde o kvalitu statistických údajů v rámci postupu při nadměrném schodku. Minimální požadavky jsou následující:

a) transparentní postupy pro přijímání a propouštění zaměstnanců, které musí být nezávislé na výsledcích politických voleb;

b) každoročně přidělované rozpočtové prostředky;

c) datum zveřejnění statistických informací, které musí být stanoveno nejméně rok dopředu.

2. Členské státy zajistí, aby fiskální údaje ze všech subsektorů vládních institucí byly včas a pravidelně veřejně dostupné. Členské státy zejména zveřejní:

a) fiskální údaje na hotovostní bázi (nebo rovnocenný údaj z veřejných účtů, pokud nejsou fiskální údaje na hotovostní bázi k dispozici) vykazované:

– měsíčně v případě centrálních vládních institucí, národních vládních institucí a fondů sociálního zabezpečení, v členění podle jednotlivých subsektorů, před koncem příslušného následujícího měsíce a

– čtvrtletně v případě místních vládních institucí a jiných mimorozpočtových fondů, do jednoho měsíce po skončení příslušného čtvrtletí;

b) podrobnou srovnávací tabulku obsahující prvky převodu údajů na hotovostní bázi na údaje podle systému ESA 95.

KAPITOLA III

Prognózy

Článek 4

1. Členské státy zajistí, aby fiskální plánování vycházelo z realistických makroekonomických a rozpočtových prognóz za použití nejnovějších informací, včetně vnitrostátních prognóz, pokud jsou aktuálnější než prognózy Komise. Rozpočtové plánování je založeno na nejpravděpodobnějším makrofiskálním scénáři nebo na obezřetnějším scénáři, který podrobně uvádí odchylky od nejpravděpodobnějšího makrofiskálního scénáře. Při přípravě makroekonomických a rozpočtových prognóz se adekvátně zohledňují prognózy Komise a prognózy dalších nezávislých subjektů. Bude provedeno srovnání s prognózou Komise a vysvětleny významné rozdíly mezi zvoleným makrofiskálním scénářem a prognózou Komise, zejména pokud úroveň nebo růst exogenních proměnných s významnými přeshraničními makroekonomickými dopady se výrazně liší od hodnot uvedených v prognózách Komise.

1a. Komise zveřejňuje metodiky, předpoklady a parametry, z nichž vychází její makroekonomické a rozpočtové prognózy.

1b. Aby podpořila členské státy při přípravě rozpočtových prognóz, poskytne Komise prognózy pro výdaje a příjmy EU ve stejném časovém období.

2. Makroekonomické a rozpočtové prognózy pro fiskální plánování obsahují alternativní makroekonomické scénáře, které zkoumají vývoj fiskálních proměnných za různých hospodářských podmínek. Škála alternativních scénářů použitých v makroekonomických a rozpočtových prognózách vychází z úspěšnosti minulých prognóz a snaží se zohledňovat dopad makroekonomické nerovnováhy, pokud byla zaznamenána, a to i podle nařízení (EU) č…./2011 Evropského parlamentu a Rady ze dne... o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy.

3. Dříve než provede makroekonomické a rozpočtové prognózy, může se každý členský stát spolu s Komisí rozhodnout uzavřít dohodu o metodice pro tvorbu prognóz a o typu a rozsahu předpokladů, které budou vzaty v úvahu. Členské státy specifikují, která instituce je za tvorbu prognóz odpovědná a zveřejní oficiální makroekonomické a rozpočtové prognózy připravené pro fiskální plánování, včetně metodik, předpokladů a parametrů, na nichž jsou tyto prognózy založeny.

4. Členské státy zajistí pravidelnou kontrolu makroekonomických a rozpočtových prognóz pro fiskální plánování ze strany nezávislých subjektů, včetně hodnocení ex post úspěšnosti jejich vlastních prognóz. Výsledky této kontroly se ihned zveřejní, přičemž se adekvátním způsobem přihlíží k budoucím makroekonomickým a rozpočtovým prognózám.

Kromě těchto závazků zajistí zúčastněné členské státy nezávislou kontrolu vlastních minulých prognóz, např. prostřednictvím nezávislé veřejné instituce. Kontroly se provádějí jednou ročně. Výsledky této nezávislé kontroly se zveřejní.

4a. Informace o míře zadluženosti a výši schodku členských států a o jejich vývoji zveřejňuje Eurostat alespoň jednou za tři měsíce.

4b. Pokud během tří po sobě jdoucích let odrážejí prognózy Komise aktuální hospodářskou činnost výrazně přesněji než prognózy zúčastněných států, bude od těchto členských států vyžadováno – s výhradou rozhodnutí Rady v tomto smyslu – aby jejich rozpočtové plánování bylo založeno na prognózách Komise nebo aby se používaly prognózy nezávislých vnitrostátních institucí.

Rada monitoruje situaci a zruší každé rozhodnutí přijaté podle prvního pododstavce, pokud se domnívá, že členský stát připravuje prognózy, které jsou dostatečné ke splnění požadavků tohoto článku.

KAPITOLA IV

Zainteresovanost států – Vnitrostátní numerická fiskální pravidla

Článek 5

V členských státech se uplatňují závazná vnitrostátní numerická fiskální pravidla, jež účinně podporují soulad s příslušnými povinnostmi v oblasti rozpočtové politiky během víceletého rámce, které pro členské státy vyplývají ze SFEU, včetně jejích protokolů. Tato pravidla zahrnují zejména:

a) soulad se zásadami týkajícími se schodku a dluhu stanovenými v souladu se Smlouvou;

b) přijetí víceletého horizontu pro fiskální plánování, včetně dodržování diferencovaných střednědobých rozpočtových cílů.

Článek 6

Aniž jsou dotčena ustanovení Smlouvy o rámci rozpočtového dohledu Unie, vnitrostátní numerická fiskální pravidla pro členské státy, na něž se vztahuje výjimka, obsahují specifikace, jež se týkají následujících prvků:

a) stanovení cíle a oblasti působnosti pravidel;

b) účinného a včasného dohledu nad dodržováním pravidel, například nezávislými institucemi, vnitrostátními rozpočtovými úřady nebo orgány činnými v oblasti rozpočtové politiky;

c) důsledků v případě nedodržení pravidel, které zahrnují jednoznačné politické a finanční dopady pro úřady, jež jsou za nedodržování pravidel odpovědné, jako například pokuty pro úřady vykonávající tyto činnosti.

▌

Článek 6a

Aniž jsou dotčena ustanovení SFEU o rámci rozpočtového dohledu Unie, vnitrostátní numerická fiskální pravidla pro zúčastněné členské státy obsahují specifikace, jež se týkají následujících prvků:

a) stanovení cíle a oblasti působnosti pravidel;

b) účinného a včasného dohledu nad dodržováním pravidel, například nezávislými institucemi nebo orgány činnými v oblasti rozpočtové politiky;

Článek 7

V právních předpisech členských států o ročním rozpočtu jsou zohledněna omezení, která ukládají jejich platná vnitrostátní numerická fiskální pravidla.

KAPITOLA V

Střednědobé rozpočtové rámce

Článek 8

1. Členské státy vytvoří účinný střednědobý rozpočtový rámec, který podléhá oficiálnímu dohledu a kterým se stanoví přijetí nejméně čtyřletého horizontu fiskálního plánování, a zajistí tak, aby vnitrostátní fiskální plánování bylo v souladu s perspektivou víceletého fiskálního plánování.

2. Střednědobé rozpočtové rámce zahrnují postupy stanovení těchto položek:

a) komplexních a transparentních víceletých rozpočtových cílů týkajících se schodku veřejných financí, dluhu, výdajů a jakéhokoli jiného souhrnného fiskálního ukazatele, přičemž je třeba zajistit jejich soulad se všemi platnými fiskálními pravidly stanovenými v kapitole IV;

b) podrobných projekcí pro každou hlavní položku výdajů a příjmů podle jednotlivých subsektorů vládních institucí za rozpočtový rok a období po něm následující za předpokladu nezměněné a změněné politiky;

c) určení střednědobých priorit vlády v členění podle hlavních položek příjmů a výdajů a jednotlivých subsektorů vládních institucí, z nichž je patrné, jak probíhá korekce za účelem dosažení střednědobého rozpočtového cíle ve srovnání s projekcemi při nezměněné a změněné politice;

ca) stanovisko, jakým způsobem navrhovaná opatření ovlivní dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

3. Projekce přijaté ve střednědobých rozpočtových rámcích vycházejí z realistických makroekonomických a rozpočtových prognóz podle kapitoly III.

Článek 9

Právní předpisy o ročním rozpočtu jsou v souladu s ustanoveními střednědobého rozpočtového rámce. Konkrétně projekce příjmů a výdajů a priority vyplývající ze střednědobého rozpočtového rámce, jak jsou uvedeny v čl. 8 odst. 2, tvoří základ pro přípravu ročního rozpočtu. Jakékoli odchýlení od těchto ustanovení musí být řádně odůvodněno.

Článek 9a

Tato směrnice nebrání žádné nově zvolené vládě pozměnit střednědobý rozpočtový rámec tak, aby odrážel její nové politické priority za předpokladu, že:

a) poměr jejího dluhu vůči HDP se dostatečně zmenšuje a uspokojivým tempem se přibližuje referenčním hodnotám;

b) z vývoje jejích rozpočtových pozic vyplývá, že bude dosaženo střednědobých rozpočtových cílů stanovených v souladu s nařízením (ES) č. 1466/97.

Členské státy upozorní na rozdíly oproti předchozímu střednědobému rozpočtovému rámci.

KAPITOLA VI

Transparentnost veřejných financí akomplexnost rozpočtových rámců

Článek 10

Členské státy zajistí, aby všechna opatření přijatá za účelem dodržení ustanovení kapitol II, III a IV jednotně a komplexně pokrývala všechny subsektory vládních institucí. Zejména se tím rozumí soudržnost účetních pravidel a postupů, harmonogramů zveřejňování údajů a jednotnost výchozích systémů sběru a zpracování údajů.

Článek 11

Členské státy zavedou vhodné mechanismy koordinace v rámci subsektorů vládních institucí, aby zajistily jednotné pokrytí všech subsektorů vládních institucí při fiskálním plánování, přípravě rozpočtových prognóz a zejména při víceletém plánování stanoveném ve víceletém rozpočtovém rámci.

Článek 12

1. Numerická fiskální pravidla mají takovou strukturu, aby zajišťovala, že fiskální cíle budou zahrnovat všechny subsektory vládních institucí a že budou v souladu s povinnostmi členských států vyplývajících z Paktu o stabilitě a růstu.

2. Za účelem podpory fiskální odpovědnosti je třeba jasně stanovit rozpočtové pravomoci veřejných orgánů v různých subsektorech vládních institucí.

Článek 13

1. Všechny operace mimorozpočtových fondů a subjektů jsou začleněny do řádného rozpočtového procesu. Rovněž je třeba začlenit podrobné informace o těchto fondech a operacích do standardní rozpočtové dokumentace uveřejněné pro fiskální plánování zejména za účelem projednání střednědobého rozpočtového rámce a právních předpisů o ročním rozpočtu.

2. Členské státy zveřejní podrobné informace o dopadu daňových výdajů na příjmy.

3. Členské státy zveřejní informace, týkající se všech subsektorů vládních institucí, o podmíněných závazcích s potenciálně velkým dopadem na veřejné finance, což zahrnuje vládní záruky, kapitálovou účast, veřejné vlastnictví včetně nemovitostí, splácené a nesplácené úvěry a závazky vyplývající z činnosti veřejných společností, včetně jejich rozsahu▐ .

KAPITOLA VIa

Konkrétní ustanovení pro zúčastněné členské státy

Článek 13a

1. Kromě povinností vyplývajících z této směrnice, a aniž jsou tyto povinnosti dotčeny, zúčastněné členské státy začlení do svých rozpočtových rámců:

a) konsolidovaný postup, tedy takový postup tvorby rozpočtu, který začíná dohodou o celkové čisté výši výdajů, jež jsou pak přidělovány jednotlivým ministerstvům, vládním agenturám, mimorozpočtovým fondům, místním nebo regionálním orgánům, čímž podporuje dodržování celkové čisté výše výdajů;

b) nezávislý subjekt nebo instituce činné v oblasti rozpočtové politiky, jejichž úkolem je provádět nezávislé sledování, analýzy, posuzování a prognózy ve všech oblastech domácí rozpočtové politiky, které by mohly mít dopad na dodržování povinností členského státu eurozóny vyplývajících z článků 121 a 126 SFEU a veškerých právních předpisů a opatření přijatých na základě kteréhokoli z těchto článků či podle článku 136 SFEU.

2. Kromě povinností vyplývajících z této směrnice, a aniž jsou tyto povinnosti dotčeny, mohou také členské státy, na něž se vztahuje výjimka, do svých rozpočtových rámců dobrovolně začlenit kterýkoli nebo všechny z výše uvedených prvků, v souladu s postupem v čl. 2 písm.a.

KAPITOLA VII

Závěrečná ustanovení

Článek 14

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2012. Zúčastněné členské státy uvedou v účinnost požadavky této směrnice zavedením nebo úpravou příslušných vnitrostátních právních předpisů do 31. prosince 2013. Všechny členské státy neprodleně sdělí Komisi jejich znění a poskytnou srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

1a. Pro účely vyjasnění povinností jednotlivých členských států vyplývajících ze SFEU a jejích protokolů, články 5, 6, 7 této směrnice se vztahují na ty členské státy, které přijaly euro, nebo mají v plánu přijmout euro, jak vyplývá z jejich členství v systému ERMII. Ostatní členské státy si mohou zvolit, zda pro ně tato ustanovení budou závazná, a to tím, že zašlou oznámení Komisi tři měsíce před vstupem této směrnice v platnost, nebo později prostřednictvím oznámení nejméně tři měsíce předem.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 14a

Tři roky od data provedení uvedeného v článku 14 zveřejní Komise zprávu hodnotící provádění právních předpisů nezbytných pro dosažení souladu s touto směrnicí.

Zpráva mimo jiné vyhodnotí:

a) účinnost požadavku na fiskální údaje na hotovostní bázi od všech subsektorů vládních institucí;

b) přesnost makroekonomických prognóz na základě hodnocení ex-post;

c) strukturu a účinnost numerických fiskálních pravidel;

d) strukturu a účinnost fiskálních institucí;

e) obecnou úroveň transparentnosti veřejných financí.

Článek 15

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 16

Tato směrnice je určena členským státům.

V […] dne […].

Za Radu předseda/předsedkyně

[1] Úř. věst. C, s. .
[2] Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164.
[3] Úř. věst. L 145, 10.06.09, s. 1.
[4] Úř. věst. L 310, 30.11.1996, s. 1.
[5] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.
[6] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.

Paní Sharon Bowles

předsedkyně

Hospodářský a měnový výbor

BRUSEL

Věc: Stanovisko k právnímu základu návrhu směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (KOM(2010)0523 v konečném znění – C7‑0397/2010 – 2010/0277(NLE))

Vážená paní předsedkyně,

v dopise ze dne 4. března 2011 jste podle čl. 37 odst. 2 jednacího řádu požádala Výbor pro právní záležitosti, aby poskytl stanovisko k vhodnému právnímu základu různých návrhů právních předpisů, k nimž byly ve Vašem výboru jako v příslušném výboru a ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci předloženy pozměňovací návrhy s cílem změnit právní základ.

Výbor projednal výše uvedenou otázku na schůzi dne 12. dubna 2011.

Balíček právních předpisů týkající se správy ekonomických záležitostí má za cíl reagovat na potřebu lepší koordinace hospodářských politik a bedlivějšího dohledu nad nimi v hospodářské a měnové unii.

Tento balíček sestává ze šesti návrhů právních předpisů.

Návrhy jsou jednotlivě analyzovány v příloze. Pro snazší orientaci jsou závěry výboru týkající se vhodného právního základu v jednotlivých případech uvedeny níže:

– Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (KOM (2010) 527, 2010/0281 (COD))

Jediným účelem návrhu nařízení je rozšířit postup ekonomického dohledu, jak to umožňuje čl. 121 odst. 6 SFEU. Tento právní základ se tedy jeví jako vhodný.

– Návrh směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (KOM (2010) 523 v konečném znění, 2010/0277 (NLE))

Hlavním účelem tohoto návrhu je podpořit fiskální odpovědnost stanovením minimálních požadavků pro vnitrostátní rámce a zajistit účinnost postupu při nadměrném schodku. Proto se právní základ navrhovaný Komisí, tedy čl. 126 odst. 14 třetí pododstavec SFEU, jeví jako vhodný.

– Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (KOM (2010) 526, 2010/0280 (COD))

Cílem tohoto návrhu je zabezpečit posílenou koordinaci hospodářských politik členských států. Z tohoto důvodu se čl. 121 odst. 6 SFEU jeví jako vhodný právní základ tohoto návrhu.

– Návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (KOM (2010) 522 v konečném znění, 2010/0276 (CNS))

Vzhledem k tomu, že hlavním cílem tohoto návrhu je stanovení podrobných pravidel, kterými je nutno se řídit při uplatňování postupu při nadměrném schodku, je jediným vhodným právním základem čl. 126 odst. 14 SFEU.

– Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně (KOM (2010)0524, 2010/0278(COD))

Domníváme se, že vhodný právní základ tvoří čl. 121 odst. 6 ve spojení s článkem 136 SFEU.

– Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně (KOM (2010) 525, 2010/0279 (COD))

Vzhledem k účelu návrhu, jímž je posílení účinné nápravy makroekonomické nerovnováhy v eurozóně, tvoří vhodný právní základ čl. 121 odst. 6 ve spojení s článkem 136 SFEU.

Na schůzi dne 12. dubna 2011 Výbor pro právní záležitosti jednomyslně[1] schválil výše uvedená doporučení.

S úctou

Klaus-Heiner Lehne

Příloha

Věc: Právní základ návrhu směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (KOM (2010) 523 v konečném znění, 2010/0277 (NLE))

Balíček právních předpisů týkajících se správy ekonomických záležitostí se skládá ze šesti návrhů, jejichž cílem je posílit koordinaci hospodářských politik v hospodářské a měnové unii (HMU) a dohled nad nimi v kontextu strategie Evropa 2020 a evropského semestru, nového cyklu dohledu, který spojí postupy uplatňované na základě Paktu o stabilitě a růstu a hlavní směry hospodářských politik.

Dva návrhy se týkají postupu při nadměrném schodku, přičemž oba vycházejí z čl. 126 odst. 14 SFEU. Čtyři návrhy se týkají postupu mnohostranného dohledu a zakládají se na čl. 121 odst. 6; pro dva z nich je základem čl. 121 odst. 6 ve spojení s článkem 136 SFEU.

Návrhy jsou reakcí na slabiny současného systému, které byly odhaleny během globální hospodářské a finanční krize. Jak Komise zdůrazňuje ve své důvodové zprávě, „panuje obecná shoda, že rámec HMU musí být naléhavě posílen tak, aby zajistil makroekonomickou stabilitu a udržitelnost veřejných financí, která je předpokladem zajištění trvalého hospodářského růstu a růstu zaměstnanosti“ [2].

Návrhy navazují na dvě sdělení Komise[3] a dohodu Evropské rady z června 2010 o potřebě posílit koordinaci hospodářských politik členských států. Balíček předpisů týkajících se správy ekonomických záležitostí byl předložen dne 29. září 2010.

Návrh směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států v současné době posuzuje Hospodářský a měnový výbor a zpravodajkou je Vicky Fordová. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vypracovává stanovisko, přičemž navrhovatelem je David Casa. Evropský parlament návrh projednává v rámci postupu konzultace.

Pozměňovací návrhy předložené v Hospodářském a měnovém výboru se snaží změnit právní základ rozšířením jediného základu, jímž je článek 126 odst. 14 třetí pododstavec, na dvojí právní základ, a sice čl. 126 odst. 14 třetí pododstavec ve spojení s článkem 121 SFEU.

Právní služba byla požádána, aby k právnímu základu směrnice o rozpočtových rámcích vypracovala stanovisko. Po přezkoumání právního základu navrženého Komisí a s ohledem na cíl návrhu, kterým je zajistit, aby se cíle rozpočtového koordinačního rámce HMU odrážely ve vnitrostátních rozpočtových rámcích, dospěla právní služba k závěru, že „právní základ se v zásadě jeví jako vhodný[4]“.

Souvislosti

Důvodová zpráva uvádí následující činnosti, které navrhuje nový soubor návrhů předložený Komisí:

1) zdokonalení ustanovení Paktu o stabilitě a růstu na základě zkušeností získaných mimo jiné v průběhu krize;

2) opatření Paktu účinnějšími donucovacími nástroji;

3) jeho doplnění o ustanovení o vnitrostátních fiskálních rámcích.

Jak uvádí důvodová zpráva, cílem navrhované směrnice je zejména upřesnit povinnosti vnitrostátních orgánů v souladu s ustanoveními článku 3 Protokolu č. 12 o postupu při nadměrném schodku. Stejný cíl zdůrazňuje také bod odůvodnění 1 preambule a bod 12 zdůrazňuje, že se musí „rámec zesíleného rozpočtového dohledu Unie opírat o přísná vnitrostátní fiskální pravidla, která jsou v souladu s rozpočtovými cíli na úrovni Unie“.

Za tímto účelem obsahuje návrh ustanovení o transparentnosti a monitorování fiskálních údajů (článek 3 kapitoly II týkající se účetnictví a statistiky), plánování zohledňujícím střednědobé cíle (článek 8 kapitoly V) a transparentnosti veřejných financí (články 10–13 kapitoly VI).

Navrhované právní základy

Právními základy předloženého návrhu směrnice jsou:

Čl. 126 odst. 14 třetí pododstavec SFEU

S výhradou ostatních ustanovení tohoto odstavce stanoví Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem bližší podrobnosti a definice k provedení uvedeného protokolu.

Článek 121 SFEU

1. Členské státy považují své hospodářské politiky za věc společného zájmu a koordinují je v rámci Rady v souladu s článkem 120.

2. Rada přijme na doporučení Komise návrh hlavních směrů hospodářských politik členských států a Unie a podá o tom zprávu Evropské radě.

Evropská rada na základě zprávy Rady projedná závěry o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie. Na základě těchto závěrů podá Rada doporučení, ve kterém budou tyto hlavní směry vymezeny. Rada o svém doporučení informuje Evropský parlament.

3. K zajištění užší koordinace hospodářských politik a trvalé konvergence hospodářské výkonnosti členských států sleduje Rada na základě zpráv předkládaných Komisí hospodářský vývoj v každém členském státě a v Unii, jakož i soulad hospodářských politik s hlavními směry uvedenými v odstavci 2, a pravidelně provádí celkové hodnocení.

Pro účely tohoto mnohostranného dohledu poskytují členské státy Komisi informace o důležitých opatřeních v oblasti své hospodářské politiky, jakož i další informace, které považují za nezbytné.

4. Zjistí-li se na základě postupu uvedeného v odstavci 3, že hospodářské politiky členského státu nejsou v souladu s hlavními směry uvedenými v odstavci 2 nebo že by mohly ohrozit řádné fungování hospodářské a měnové unie, může se Komise na dotyčný členský stát obrátit s varováním. Rada může na doporučení Komise podat dotyčnému členskému státu nezbytná doporučení. Rada může na návrh Komise rozhodnout o zveřejnění svých doporučení.

V rámci tohoto odstavce Rada při rozhodování nepřihlíží k hlasu člena Rady zastupujícího dotyčný členský stát.

Kvalifikovaná většina ostatních členů Rady je vymezena podle čl. 238 odst. 3 písm. a).

5. Předseda Rady a Komise podají Evropskému parlamentu zprávu o výsledcích mnohostranného dohledu. Předseda Rady může být vyzván, aby vystoupil před příslušným výborem Evropského parlamentu, jestliže Rada svá doporučení zveřejnila.

6. Evropský parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem formou nařízení přijmout podrobná pravidla pro postup při mnohostranném dohledu podle odstavců 3 a 4.

Přístup Soudního dvora

Opatření se má v zásadě opírat pouze o jeden právní základ. Pokud totiž přezkum cíle a obsahu opatření Unie ukáže, že toto opatření sleduje dvojí účel nebo že má dvě složky, které spadají do působnosti rozdílných právních základů, a pokud lze jeden z těchto účelů či jednu z těchto složek identifikovat jako hlavní nebo převládající, zatímco druhý, resp. druhá, je pouze vedlejší, musí být opatření založeno na jediném právním základu, a sice na tom, který si vyžaduje hlavní či převažující účel nebo složka[5].

Pouze výjimečně, prokáže-li se, že opatření sleduje současně několik cílů nebo že má několik složek, které jsou navzájem neoddělitelně spjaty, aniž by jeden z cílů nebo jedna ze složek byly ve vztahu k druhým druhořadé nebo nepřímé, bude se takové opatření muset zakládat na různých příslušných právních základech[6].

Analýza navrhovaných právních základů

Článek 126 je součástí kapitoly 1 hlavy VIII SFEU. Stanoví se v něm, jak mají Komise a Rada postupovat při uplatňování postupu při nadměrném schodku. V rámci tohoto postupu Rada a Komise sledují vývoj schodku v členských státech a vydávají doporučení. Na základě čl. 126 odst. 14 může Rada přijmout další ustanovení o postupu při nadměrném schodku. Na základě třetího pododstavce tohoto ustanovení stanoví Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem podrobná pravidla a definice k provedení protokolu č. 12.

Článek 121 SFEU se zaměřuje na koordinaci hospodářských politik členských států. Umožňuje tak Radě stanovit na základě zpráv Komise hlavní směry hospodářských politik členských států a uplatňovat na základě zpráv Komise postup mnohostranného dohledu. Podle čl. 121 odst. 4, nesplní-li členský stát doporučení Rady uvedená v odstavci 3, může mu být předáno varování. Odstavec 6 umožňuje, aby byla řádným legislativním postupem přijata opatření, která stanoví podrobná pravidla pro provádění postupu při mnohostranném dohledu.

Je tedy zjevné, že se čl. 126 odst. 14 zaměřuje na stanovování pravidel upravujících uplatňování postupu při nadměrném schodku a článek 121 se zabývá širší oblastí pravomocí, jak ukazuje použitý výraz „hlavní směry hospodářských politik“.

Jak jsme již uvedli výše, Soudní dvůr vymezil, že pokud pro opatření Společenství existuje více než jeden možný právní základ, je obecným pravidlem, že by měl být použit základ, který odpovídá hlavnímu nebo dominantnímu účelu tohoto opatření, ledaže jsou výjimečně účely tohoto opatření neoddělitelně spjaty, aniž by jeden byl vůči druhému druhořadý.

V daném případě je nezbytné vyhodnotit, zda návrh směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států implikuje více než jeden účel a, pokud ano, zda mohou být tyto účely považovány za neoddělitelně spjaté, aniž by jeden byl vůči druhému druhořadý, což je jediná situace, kdy by mohla být odůvodněna volba více než jednoho ustanovení jakožto právního základu.

Důvodová zpráva uvádí, že cílem navrhované směrnice je „zejména upřesnit povinnosti vnitrostátních orgánů v souladu s ustanoveními článku 3 Protokolu č. 12 o postupu při nadměrném schodku připojeného ke Smlouvám“. Článek 1 návrhu dále stanoví, že "tato směrnice stanoví podrobná pravidla týkající se vlastností rozpočtových rámců členských států, které jsou potřebné k zajištění účinnosti postupu při nadměrném schodku“.

To prokazuje, že jediným přiznaným účelem tohoto návrhu je podpořit fiskální odpovědnost stanovením minimálních požadavků pro vnitrostátní rámce a zajistit účinnost postupu při nadměrném schodku. Právní základ navrhovaný Komisí (čl. 126 odst. 14) se proto jeví jako vhodný.

Podrobnější rozbor ustanovení návrhu tento závěr také podporuje. Článek 3 stanoví pravidla týkající se transparentnosti a monitorování fiskálních údajů a článek 4 a články 8–9 stanoví pravidla upravující plánování střednědobých rozpočtových cílů. Uvedená ustanovení mohou být vykládána tak, že stanoví pravidla pro uplatňování protokolu č. 12 o postupu při nadměrném schodku.

Závěr a doporučení

S ohledem na výše uvedené lze říci, že vhodným právním základem pro návrh směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států by měl být pouze samotný čl. 126 odst. 14 třetí pododstavec SFEU.

[1] Hlasování se zúčastnili tito poslanci: Klaus-Heiner Lehne (předseda), Evelyn Regner (místopředsedkyně), Piotr Borys, Sergio Gaetano Cofferati, Christian Engström, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Sajjad Karim, Kurt Lechner, Eva Lichtenberger, Antonio López-Istúriz White, Arlene McCarthy, Antonio Masip Hidalgo, Alajos Mészáros, Angelika Niebler, Bernhard Rapkay, Alexandra Thein, Diana Wallis, Rainer Wieland, Cecilia Wikström, Tadeusz Zwiefka.
[2] Návrh směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států, důvodová zpráva.
[3] Posílení koordinace hospodářské politiky ze dne 12. května 2010; Lepší koordinace hospodářské politiky pro stabilitu, růst a nová pracovní místa – Nástroje pro silnější správu ekonomických záležitostí EU ze dne 30. června 2010.
[4] Právní stanovisko právní služby obsažené v dopisu ze dne 15. 12. 2010.
[5] Věc C-91/05 Komise v. Rada, Sb. rozh. 2008, s. I-3651.
[6] Věc C-338/01, Komise v. Rada, Sb. rozh. 2004, s. I-4829.

pro Hospodářský a měnový výbor

k návrhu směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států
(KOM(2010)0523 – C7‑0397/2010 – 2010/0277(NLE))

Navrhovatel: David Casa

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Souvislosti

Dne 29. září 2010 předložila Komise legislativní balíček, jehož cílem je posílit správu ekonomických záležitostí v EU a eurozóně. Tento balíček tvoří šest návrhů: čtyři se týkají fiskálních záležitostí, včetně reformy Paktu o stabilitě a růstu, a dvě nová nařízení mají za cíl odhalit a řešit vznikající makroekonomickou nerovnováhu v EU a eurozóně.

Komise navrhuje posílit dodržování Paktu o stabilitě a růstu ze strany členských států a prohloubit koordinaci fiskální politiky. V rámci tzv. preventivní složky paktu se stávající nařízení (ES) č. 1466/97 o „posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik“ pozměňuje tak, aby zajistilo, aby členské státy v čase konjunktury prováděly „obezřetnou“ fiskální politiku, a vytvořily si tak nezbytnou rezervu pro méně příznivá období. V rámci tzv. nápravné složky paktu se navíc navrhují změny nařízení (ES) č. 1467/97 týkající se „postupu při nadměrném schodku“, které mají zajistit, aby byl vývoj zadlužení přísněji sledován a byl postaven na stejnou úroveň jako vývoj schodku.

Dále se navrhuje směrnice, která zavádí požadavky na rozpočtové rámce členských států a má podpořit fiskální odpovědnost tím, že stanoví minimální požadavky na vnitrostátní fiskální rámce a zajistí, aby odpovídaly ustanovením Smlouvy. Na podporu změn preventivní a nápravné složky paktu Komise také navrhla posílit donucovací mechanismy pro členské státy eurozóny.

Připomínky

Tento návrh stanoviska se týká návrhu směrnice o požadavcích na rozpočtové rámce členských států, který předložila Komise. Zpravodaj obecně vítá návrhy předložené s cílem zajistit zlepšení vnitrostátních fiskálních rámců a povzbudit členské státy, aby v budoucnosti přijímaly lepší fiskální rozhodnutí. Zejména jsou potřebné návrhy na zlepšení statistického vykazování fiskálních údajů, aby se zabránilo opakování nedávných zkušeností v některých členských státech. Stejně tak by měly pomoci zajistit větší fiskální stabilitu také návrhy na nezávislé rozpočtové úřady, vnitrostátní fiskální pravidla a povinné víceleté rozpočtování .

Navrhovatel se však domnívá, že některá upřesnění a změny jsou nezbytné, a proto navrhuje změny, které by řešily tyto nejdůležitější aspekty:

– Obecný cíl tohoto návrhu by měl jasně souviset s celkovými cíli EU, a zejména s požadavky článku 9 SFEU, které se týkají podpory vysoké úrovně zaměstnanosti, záruk přiměřené sociální ochrany a boje proti sociálnímu vyloučení. Stejně důležité je, aby předložená pravidla, která mají zajistit zlepšení vnitrostátních fiskálních rámců, byla vytvořena v rámci evropského semestru pro politickou koordinaci.

– Požadavky na vnitrostátní rozpočtové rámce by měly nejenom zajistit, aby fiskální plánování členských států vycházelo z realistických prognóz, ale aby také byla věnována patřičná pozornost udržitelnosti jejich systémů sociální ochrany, včetně důchodových systémů a systémů zdravotní péče.

– Požadavky na vnitrostátní rozpočtové rámce by také měly být navrženy tak, aby stimulovaly členské státy a ponechávaly jim manévrovací prostor na rozvojově orientované veřejné investice, například do vzdělávání a odborné přípravy, které přispívají k dosažení cílů EU v oblasti růstu a zaměstnanosti.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh 1 Návrh směrnice Bod odůvodnění 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(1) Je třeba stavět na zkušenostech získaných během první dekády fungování hospodářské a měnové unie. Nedávný hospodářský vývoj vnesl do oblasti provádění fiskální politiky v celé Unii nové problémy a zejména zdůraznil nutnost jednotných požadavků na pravidla a postupy, které tvoří rozpočtové rámce členských států. Především je nezbytné upřesnit, co musí vnitrostátní orgány udělat, aby byla dodržena ustanovení Protokolu (č. 12) o postupu při nadměrném schodku připojeného ke Smlouvám, a zejména článku 3 uvedeného protokolu.	(1) Je třeba stavět na zkušenostech získaných během první dekády fungování hospodářské a měnové unie. Nedávný hospodářský vývoj vnesl do oblasti provádění fiskální politiky v celé Unii nové problémy a zejména zdůraznil nutnost jednotných požadavků na pravidla a postupy, které tvoří rozpočtové rámce členských států. Především je nezbytné upřesnit, co musí vnitrostátní orgány udělat, aby byla dodržena ustanovení Protokolu (č. 12) o postupu při nadměrném schodku připojeného ke Smlouvám, a zejména článku 3 SFEU, a jejich závazek provádět strategie a cíle politiky přijaté Evropskou radou.
Pozměňovací návrh 2 Návrh směrnice Bod odůvodnění 1 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(1a) Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví, že při vymezování a provádění svých politik a činností by měla Unie přihlížet k požadavkům spojeným s podporou vysoké míry zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany a bojem proti sociálnímu vyloučení.
Pozměňovací návrh 3 Návrh směrnice Bod odůvodnění 1 b (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(1b) Evropská rada přijala na svém zasedání dne 17. června 2010 novou strategii pro růst a zaměstnanost, strategii Evropa 2020, která má Unii umožnit vyjít z krize silnější a nasměrovat své hospodářství k inteligentnímu, udržitelnému a inkluzivnímu růstu doprovázenému vysokou mírou zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti. Evropská rada se rovněž rozhodla zahájit dne 1. ledna 2011 evropský semestr pro politickou koordinaci, aby umožnila členským států využít výhody včasné koordinace na úrovni Unie, zvýšit dohled a současně posoudit jak rozpočtová opatření, tak strukturální reformy podporující růst a zaměstnanost.
Pozměňovací návrh 4 Návrh směrnice Bod odůvodnění 13
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
(13) Členské státy by se měly vyvarovat procyklických fiskálních politik a v příznivých dobách by se mělo zvyšovat úsilí o fiskální konsolidaci. K plnění těchto cílů jsou zapotřebí jasně vymezená numerická fiskální pravidla.	(13) Členské státy by se měly vyvarovat procyklických fiskálních politik a v příznivých dobách by se mělo zvyšovat úsilí o fiskální konsolidaci. Snahy o fiskální konsolidaci by také měly ponechat manévrovací prostor, zejména pro veřejné investice napomáhající dosažení cílů Unie v oblasti růstu a zaměstnanosti. K plnění těchto cílů jsou zapotřebí jasně vymezená numerická fiskální pravidla.
Pozměňovací návrh 5 Návrh směrnice Bod odůvodnění 15 a (nový)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	(15a) Potřeba těsněji provázat Pakt o stabilitě a růstu, makroekonomické nástroje, integrované hlavní směry a vnitrostátní programy reforem tím, že budou předkládány koherentním způsobem, vyžaduje větší porovnatelnost vnitrostátních rozpočtů z hlediska výdajů v různých kategoriích podle předlohy, kterou vytvoří Komise.
Pozměňovací návrh 6 Návrh směrnice Článek 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
Tato směrnice stanoví podrobná pravidla týkající se vlastností rozpočtových rámců členských států, které jsou potřebné k zajištění účinnosti postupu při nadměrném schodku.	Tato směrnice stanoví podrobná pravidla týkající se vlastností rozpočtových rámců členských států, které jsou potřebné k zajištění porovnatelnosti vnitrostátních rozpočtů a účinnosti postupu při nadměrném schodku a řádnému dohledu nad příspěvkem členských států k plnění politických cílů, které si samy stanovily.
Pozměňovací návrh 7 Návrh směrnice Čl. 2 – odst. 3 – písm. f
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
f) opatření pro analýzu za účelem zvýšení transparentnosti prvků rozpočtového procesu, včetně mimo jiné mandátu nezávislých vnitrostátních rozpočtových úřadů nebo orgánů činných v oblasti rozpočtové politiky;	f) opatření pro analýzu za účelem zvýšení transparentnosti a porovnatelnosti prvků rozpočtové skladby a rozpočtového procesu, včetně mimo jiné mandátu nezávislých vnitrostátních rozpočtových úřadů nebo orgánů činných v oblasti rozpočtové politiky;
Pozměňovací návrh 8 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Členské státy zajistí, aby fiskální plánování vycházelo z realistických makroekonomických a rozpočtových prognóz za použití nejnovějších informací. Rozpočtové plánování je založeno na nejpravděpodobnějším makrofiskálním scénáři nebo na obezřetnějším scénáři, který podrobně uvádí odchylky od nejpravděpodobnějšího makrofiskálního scénáře. Při přípravě makroekonomických a rozpočtových prognóz se adekvátně zohledňují prognózy Komise. Jsou vysvětleny rozdíly mezi zvoleným makrofiskálním scénářem a prognózou Komise.	1. Členské státy zajistí, aby fiskální plánování vycházelo z realistických makroekonomických a rozpočtových prognóz za použití nejnovějších informací a náležitě zohledňovalo udržitelnost jejich systémů sociální ochrany, včetně důchodových systémů a systémů zdravotní péče. Rozpočtové plánování je založeno na nejpravděpodobnějším makrofiskálním scénáři nebo na obezřetnějším scénáři, který podrobně uvádí odchylky od nejpravděpodobnějšího makrofiskálního scénáře. Při přípravě makroekonomických a rozpočtových prognóz se adekvátně zohledňují prognózy Komise. Jsou vysvětleny rozdíly mezi zvoleným makrofiskálním scénářem a prognózou Komise.
Pozměňovací návrh 9 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. b
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
b) přijetí víceletého horizontu pro fiskální plánování, včetně dodržování střednědobých rozpočtových cílů.	b) přijetí víceletého horizontu pro fiskální plánování, včetně dodržování střednědobých rozpočtových cílů, a současně plné zohlednění článku 9 Smlouvy o fungování EU, zejména pokud jde o podporu vysoké úrovně zaměstnanosti, záruku přiměřené sociální ochrany a boj proti sociálnímu vyloučení a cíle Unie v oblasti růstu a zaměstnanosti.
Pozměňovací návrh 10 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. -1 (new)
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
	-1. Komise vytvoří předlohu, která zajistí porovnatelnost vnitrostátních rozpočtů z hlediska výdajů v různých kategoriích.
Pozměňovací návrh 11 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 1
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
1. Členské státy vytvoří účinný střednědobý rozpočtový rámec, kterým se stanoví přijetí nejméně tříletého horizontu fiskálního plánování, a zajistí tak, aby vnitrostátní fiskální plánování bylo v souladu s perspektivou víceletého fiskálního plánování.	1. S přihlédnutím k předloze Komise členské státy vytvoří účinný střednědobý rozpočtový rámec, kterým se stanoví přijetí nejméně tříletého horizontu fiskálního plánování, a zajistí tak, aby vnitrostátní fiskální plánování bylo v souladu s perspektivou víceletého fiskálního plánování.
Pozměňovací návrh 12 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 2 – písm. c
Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrh
c) určení střednědobých priorit vlády v členění podle hlavních položek příjmů a výdajů a jednotlivých subsektorů vládních institucí, z nichž je patrné, jak probíhá korekce za účelem dosažení střednědobého rozpočtového cíle ve srovnání s projekcemi při nezměněné politice.	c) určení střednědobých priorit vlády v členění podle hlavních položek příjmů a výdajů a jednotlivých subsektorů vládních institucí, z nichž je patrné, jak probíhá korekce za účelem dosažení střednědobého rozpočtového cíle ve srovnání s projekcemi při nezměněné politice a jak bude dosaženo pokroku v plnění politických cílů stanovených Evropskou radou.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

Členové přítomní při konečném hlasování

Regina Bastos, Edit Bauer, Jean-Luc Bennahmias, Pervenche Berès, Mara Bizzotto, Philippe Boulland, David Casa, Alejandro Cercas, Marije Cornelissen, Frédéric Daerden, Karima Delli, Proinsias De Rossa, Frank Engel, Sari Essayah, Richard Falbr, Ilda Figueiredo, Thomas Händel, Nadja Hirsch, Stephen Hughes, Liisa Jaakonsaari, Danuta Jazłowiecka, Martin Kastler, Ádám Kósa, Patrick Le Hyaric, Veronica Lope Fontagné, Olle Ludvigsson, Elizabeth Lynne, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Csaba Őry, Rovana Plumb, Konstantinos Poupakis, Sylvana Rapti, Licia Ronzulli, Elisabeth Schroedter, Jutta Steinruck, Traian Ungureanu

Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování

Georges Bach, Raffaele Baldassarre, Sven Giegold, Gesine Meissner, Antigoni Papadopoulou, Evelyn Regner

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování

Liam Aylward, Fiona Hall, Jacek Włosowicz

Právní upozornění - Ochrana soukromí