ZPRÁVA o změně článku 51 jednacího řádu Evropského parlamentu o postupu společných schůzí výborů

27. 5. 2011 - (2010/2061(REG))

Výbor pro ústavní záležitosti
Zpravodaj: Carlo Casini

Pozměňovací návrhy

• 001-001 (PDF - 94 KB)
• 001-001 (DOC - 43 KB)

NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o změně článku 51 jednacího řádu Evropského parlamentu o postupu společných schůzí výborů

(2010/2061(REG))

Evropský parlament,

–   s ohledem na dopis předsedy Konference předsedů výborů ze dne 11. března 2010 a na dopis předsedy Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin ze dne 25. března 2010,

–   s ohledem na články 211 a 212 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A7‑0197/2010),

1.  se rozhodl změnit jednací řád tak, jak je uvedeno níže;

2.  upozorňuje, že změna vstupuje v platnost prvním dnem příštího dílčího zasedání;

3.  pověřuje svého předsedu, aby pro informaci předal toto rozhodnutí Radě a Komisi.

Pozměňovací návrh   1 Jednací řád Evropského parlamentu Článek 51
Původní znění	Pozměňovací návrh
Jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 49 odst. 1 a článku 50, může Konference předsedů v případě, že věci přikládá velkou důležitost, rozhodnout, že se uplatní postup společných schůzí výborů a společné hlasování. V takovém případě dotčení zpravodajové vypracují společný návrh zprávy, který projednají a o kterém hlasují dotčené výbory na společných schůzích konaných za společného předsednictví dotčených předsedů výborů. Dotčené výbory mohou ustavit mezivýborové pracovní skupiny s cílem připravit společné schůze a hlasování.	1. Pokud je Konferenci předsedů postoupena otázka příslušnosti v souladu s čl. 188 odst. 2, může rozhodnout, že se postup společných schůzí výborů a společné hlasování musí uplatnit, jestliže:
	– daná otázka spadá podle přílohy VII neoddělitelně do působnosti několika výborů a
	– se Konference předsedů domnívá, že jde o záležitost zásadního významu.
	2. V takovém případě příslušní zpravodajové vypracují společný návrh zprávy, který projednají a o kterém hlasují dotčené výbory na společných schůzích konaných za společného předsednictví dotčených předsedů výborů.
	Práva související se statutem příslušného výboru mohou být ve všech fázích postupu vykonávána dotčenými výbory, pouze pokud jednají společně. Dotčené výbory mohou ustavit pracovní skupiny s cílem připravit schůze a hlasování.
	3. Ve druhém čtení řádného legislativního postupu je projednáváno stanovisko Rady v rámci společné schůze dotčených výborů, která se v případě, že se předsedové těchto výborů nedohodnou, koná ve středu prvního týdne vyhrazeného pro schůze parlamentních orgánů po sdělení stanoviska Rady Parlamentu. Není-li dosaženo dohody ohledně svolání následující schůze, je tato schůze svolána předsedou Konference předsedů výborů. O doporučení pro druhé čtení je hlasováno na společné schůzi na základě společného návrhu, který vypracují příslušní zpravodajové dotčených výborů nebo, v případě neexistence společného návrhu, na základě pozměňovacích návrhů předložených v rámci příslušných výborů.
	Ve třetím čtení řádného legislativního postupu předsedové a zpravodajové dotčených výborů vykonávají funkci členů delegace ex officio do dohodovacího výboru.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

I.    SKUTEČNOSTI, KTERÉ VEDLY K VYPRACOVÁNÍ ZPRÁVY

V předchozím volebním období vytvořila Konference předsedů pracovní skupinu pro parlamentní reformu, jež byla pověřena revizí fungování Parlamentu a navržením zlepšení. V rámci kapitoly věnované spolupráci mezi výbory navrhla pracovní skupina nejenom posílení postavení přidruženého výboru v postupu s přidruženými výbory – bývalý článek 47 a současný článek 50 jednacího řádu – ale i vytvoření nové formy spolupráce mezi výbory, kterou zavedl nový článek 51.

Na pozadí návrhu byly úvahy o tom, že: „v určitých případech, kdy velmi důležitý legislativní dokument nespadá jasně do pravomoci některého výboru, avšak může být naopak rovněž rozdělen mezi několik výborů [...], je třeba vyřešit konflikt pravomocí na základě zásady rovnosti a spolupráce. Dotčené výbory se společně sejdou, aby si předem navzájem sdělili jednotlivé argumenty tak, aby se mezi výbory zřetelněji projevila většina a menšina. Členové dotčených výborů následně hlasují společně o předložených pozměňovacích návrzích k legislativnímu návrhu. Plenárnímu zasedání je poté předložena jediná a vyváženější zpráva (…)“.

Konference předsedů dne 19. března 2009 hlasovala pro „vytvoření možnosti v jednacím řádu, podle níž bude Konference předsedů moci zahájit postup společných schůzí výborů a společného hlasování ve velmi zvláštních případech, jestliže se otázka téměř stejnou měrou týká pravomoci nejméně dvou výborů[…].“

Dne 6. května 2009 Parlament zahájil revizi svého jednacího řádu a v rámci článku 51 vytvořil nový „postup společných schůzí výborů“[1]:

Jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 49 odst. 1 a článku 50, může Konference předsedů v případě, že věci přikládá velkou důležitost, rozhodnout, že se uplatní postup společných schůzí výborů a společné hlasování. V takovém případě dotčení zpravodajové vypracují společný návrh zprávy, který posoudí a o kterém hlasují dotčené výbory na společných schůzích konaných za společného předsednictví dotčených předsedů výborů. Dotčené výbory mohou ustavit mezivýborové pracovní skupiny s cílem připravit společné schůze a hlasování.

Konference předsedů výborů začátkem roku 2010 přezkoumala návrh pokynů pro spolupráci mezi výbory podle článku 51 jednacího řádu. Komentáře a návrhy změn tohoto znění předložili pan Leinen jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) a paní Bowlesová jménem Hospodářského a měnového výboru (ECON).

Předseda Konference předsedů výborů pan Lehne na základě této korespondence položil Výboru pro ústavní záležitosti tři otázky týkající se uplatnění článku 51, které lze shrnout takto:

1)   Uplatní se postup podle článku 51 v případě řádného legislativního postupu v průběhu celého legislativního postupu, nebo jen v prvním čtení?

2)   Mohou být práva související se statutem „příslušného výboru“, jako je právo předkládat pozměňovací návrhy nebo návrh na zamítnutí na plenárním zasedání, využita jen dotčenými výbory, pokud jednají společně?

3)   Mají výbory rozhodovat společně o způsobu, jakým Parlament využije svá práva s ohledem na návrhy aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích opatření založených na legislativním aktu, který byl sám přijat postupem podle článku 51?

M. Pan Lehne dále navrhl připojit k jednacímu řádu podle čl. 215 písm. d) pokyny, které by usnadnily zavedení tohoto inovativního postupu.

M. Leinen se také dotázal Výboru pro ústavní záležitosti na to, zda je situaci třeba vyjasnit tak, že bude provedena revize jednacího řádu. Uvádí zejména praktickou nemožnost spojit dva nebo více výborů ve druhém čtení při postupu spolurozhodování nebo projednávání ve výborech. Celá řada článků jednacího řádu [čl. 43 odst. 1, čl. 63 odst. 1, článek 87 a čl. 88 odst. 2 a 3 a zejména článek 188] uvádí pouze jeden výbor, což dokazuje, že v takovém případě nelze druhý výbor zapojit.

II.  NAVRHOVANÁ ZMĚNA JEDNACÍHO ŘÁDU

Zpravodaj se domnívá, že výklad jednacího řádu nebo pokyny, které by usnadnily provádění tohoto postupu, v tomto případě nejsou dostačující. Jedná se o významnou procesní otázku, o které musí být rozhodnuto hlasováním na plenárním zasedání většinou poslanců, která je nutná pro změnu jednacího řádu. A to tím spíše, že znění textu umožňuje dvojsmyslný výklad.

Nové navrhované znění článku 51 má 3 hlavní cíle:

1)   zlepšit srozumitelnost a tudíž usnadnit používání.

2)   znovu definovat podmínky pro uplatňování normy.

3)   určit jeho normativní podstatu.

Za účelem dosažení prvního cíle již nebyly podmínky pro uplatňování vyjádřeny formou odkazu na další normy. Obě podmínky jsou vyjádřeny jasně a jsou okamžitě srozumitelné.

Dosažení druhého cíle, znovu definování podmínek pro uplatňování, zahrnuje určitou změnu v podstatě: doposud bylo dostačující, že – přes odkaz na článek 50 – příslušná záležitost „spadá téměř stejnou měrou do působnosti dvou nebo více výborů nebo že různé části dané záležitosti spadají do působnosti dvou nebo více výborů“, v současné době je však nezbytné, aby „záležitost… neoddělitelně spadala do působnosti několika výborů...“.

Cílem této změny je zdůraznit výjimečnou povahu postupu smíšených výborů, což je oprávněné mimo jiné vzhledem k administrativní a technické zátěži, kterou tento postup přináší.

Třetí cíl, určení normativní podstaty článku 51, a to sice stanovit jaké praktické následky plynou z jeho uplatňování pro průběh legislativního postupu, je obtížnější. Jedná se zejména o to vědět, do jaké fáze musí být postup „společný“, v průběhu celého postupu nebo pouze během prvního čtení?

Přestože praktické důvody hovoří ve prospěch druhého řešení, zpravodaj podporuje první řešení. Pokud je cílem nového postupu, jak je všeobecně přijímáno, vytvořit příležitost příslušným výborům vyměňovat si názory v počáteční fázi a připravit v mimořádně důležitých případech půdu pro plenární zasedání, tato logika se vztahuje v řádném legislativním postupu na všechny fáze až do přijetí aktu. Smíšené výbory se tak pro tento postup stávají „příslušnými výbory“ ve smyslu jednacího řádu.

• [1]  Zpráva A6-273/2009 Výboru pro ústavní záležitosti, zpravodaj Richard Corbett. (P6_TA(2009)0359, 6. května 2009).

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	24.5.2011
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	20 2 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Andrew Henry William Brons, Carlo Casini, Andrew Duff, Ashley Fox, Matthias Groote, Enrique Guerrero Salom, Zita Gurmai, Gerald Häfner, Daniel Hannan, Constance Le Grip, David Martin, Paulo Rangel, Potito Salatto, Algirdas Saudargas, Søren Bo Søndergaard, Indrek Tarand, Rafał Trzaskowski, Luis Yáñez-Barnuevo García
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	John Stuart Agnew, Zuzana Brzobohatá, Sylvie Guillaume, Íñigo Méndez de Vigo, Rainer Wieland