ZPRÁVA o politice v oblasti auditu: poučení z krize
30. 5. 2011 - (2011/2037(INI))
Výbor pro právní záležitosti
Zpravodaj: Antonio Masip Hidalgo
Navrhovatelka (*):
Kay Swinburne, Hospodářský a měnový výbor
(*) Postup s přidruženým výborem – článek 50 jednacího řádu
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o politice v oblasti auditu: poučení z krize
Evropský parlament,
– s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 13. října 2010 o politice v oblasti auditu: poučení z krize (KOM(2010)0561),
– s ohledem na své usnesení ze dne 11. května 2011 o správě a řízení finančních institucí[1],
– s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2009 o provádění směrnice 2006/43/ES o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek[2],
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek[3],
– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A7-0200/2011),
A. vzhledem k tomu, že nedávná finanční krize zpochybnila práci auditorů,
B. vzhledem k tomu, že po skončení krize bylo nadměrné přijímání rizik ze strany finančních institucí do značné míry spojeno i s flexibilními, omezenými a neefektivními mechanismy kontroly a řízení rizik, zvláště v případě systémově významných finančních institucí,
C. vzhledem k tomu, že se ukázalo, že auditoři mohou hrát klíčovou úlohu zejména v posílení dozoru nad finančními institucemi v oblasti řízení rizik,
D. vzhledem k tomu, že úloha výborů pro audit, zvláště v rámci finančních institucí, nebyla plně využita,
E. vzhledem k tomu, že kvalitní provádění auditu má zásadní význam pro hospodářskou stabilitu a důvěryhodnost trhu, protože poskytuje záruky v otázce skutečného finančního zdraví podniků,
F. vzhledem k tomu, že nezávislost auditorů je základem pro zajištění kvality auditu,
G. vzhledem k tomu, že pokud auditorské společnosti nabízejí různé služby stejné společnosti, může vzniknout střet zájmů,
H. vzhledem k tomu, že vysoká koncentrace čtyř největších auditorských společností na trhu může způsobit nadměrný nárůst rizika, a vzhledem k tomu, že menší společnosti jsou různorodé a jejich růst a odborné znalosti by měly být podporovány většími možnostmi konkurence,
I. vzhledem k tomu, že je proto nutné znovu zahájit podrobnou rozpravu o roli auditora a struktuře auditorského trhu,
Obecné otázky
1. vítá zelenou knihu Komise a chválí její ucelený přístup;
2. vítá, že se zelená kniha zmiňuje o zásadní otázce, konkrétně jak zlepšit audity, přestože se v minulosti neobjevil žádný závažný důkaz, že by audit nebyl prováděn v souladu s příslušnými právními předpisy a požadavky;
3. domnívá se, že rozprava o roli auditora musí probíhat současně s posilováním úlohy výboru pro audit, který v současnosti není příliš účinný, i finančních informací a informací o riziku, které podniky musí poskytovat;
4. myslí si, že dosud neexistuje dostatečný základ pro konečné posouzení, a proto připomíná Komisi, že je třeba použít větší počet předpisů a provést rozsáhlé a podrobné posouzení dopadů, které bude analyzovat různé politické možnosti, zaměří se na praktické otázky v souladu se zásadou zlepšování právních předpisů, bude se zabývat významem účetnictví jakožto zdroje přesných informací o udržitelném hospodářském rozvoji podniků a bude zahrnovat analýzu zájmových skupin s cílem upřesnit strukturu studie posouzení dopadů pro různé skupiny, jako jsou pro malé a střední podniky, systémově důležité finanční instituce a další kotované či nekotované společnosti; je toho názoru, že by se mělo provést posouzení dopadů, pokud jde o uživatele zprávy o auditu, jako jsou například investoři nebo regulační orgány systémově důležitých finančních institucí; vyzývá Komisi, aby analyzovala přidanou hodnotu, kterou budou mít navrhované nařízení a postupná harmonizace norem a metod v oblasti auditu na jednotném evropském trhu;
5. vítá skutečnost, že v zelené knize byla uznána zásada proporcionality;
Role auditora
6. uznává, že povinný audit plní sociální funkci a je ve veřejném zájmu, jelikož je naprosto zásadní součástí demokratického hospodářského a politického systému, a vítá proto záměr zelené knihy zvýšit transparentnost a zlepšit kvalitu zpráv auditora s cílem přispět ke stabilitě finančního trhu a zlepšit přístup k financování; podporuje veškerá opatření založená na důkazech, že nad náklady a zátěží zejména finančních institucí převažuje podstatné zlepšení jejich kvality a pravidelná externí hodnocení a příslušný dohled ze strany regulačních orgánů; zdůrazňuje, že je k tomu zapotřebí konkrétně zaměřená legislativa;
7. zdůrazňuje, že systém vysoce kvalitních auditů tvoří nedílnou součást rámce řádné správy a řízení společností; žádá Komisi, aby své návrhy týkající se řízení podniků a auditů předkládala Parlamentu a Radě důsledným způsobem;
8. zdůrazňuje význam zprávy auditora pro akcionáře a veřejnost; uznává zásadu „audit je audit“ a varuje, že uplatňování různých norem vytváří vysoké riziko právní nejistoty; upřednostňuje proto rozšíření oblasti působnosti na všechny finanční instituce;
9. souhlasí s Komisí, co se týče zásady, že závěry zprávy o auditu se mají soustředit více na podstatu než na formu;
10. vyzývá Komisi, aby přezkoumala, jak by se role auditora mohla rozšířit na audit informací o riziku, které poskytují auditované účetní jednotky, přičemž by se ověřovaly také informace poskytované v hlavních účetních závěrkách; doporučuje, aby auditoři byli informováni o všech případech, kdy byl výbor pro rizika přehlasován;
11. domnívá se, že zprávy o auditu by měly být stručné s jasnými a přesnými závěry a měly by se vyjadřovat ke všem aspektům zákonem stanoveného pověření auditora; domnívá se, že auditor by měl výboru pro audit a valné hromadě poskytnout doplňující informace o obecných otázkách, jako např. o metodice použité pro sestavení rozvahy, a konkrétní informace, jako např. klíčové ukazatele, údaje poměrného významu, hodnocení rizika souvisejícího s důležitými účetními odhady nebo s přijatými významnými rozhodnutími a specifické problémy, se kterými se auditor při své práci setkal;
12. požaduje, aby auditorské zprávy finančních institucí obsahovaly rozšířené požadavky na zveřejňování údajů o oceňování méně likvidních aktiv s cílem umožnit srovnání ocenění finančních nástrojů mezi jednotlivými institucemi;
13. zdůrazňuje, že auditoři by měli upozornit své orgány dohledu nebo příslušné orgány v případě, že zjistí nesrovnalosti, jež by mohly ohrozit budoucnost subjektu, který je auditu podroben; doporučuje, aby se auditoři a orgány dohledu významných finančních institucí setkávali na bilaterálních schůzích;
14. konstatuje, že s poskytováním informací nad rámec informací požadovaných nařízením by mohla potenciálně být spojena odpovědnost; domnívá se nicméně, že společnost požaduje, aby auditoři měli odpovědnost se zaměřením do budoucna a navenek, zejména pokud jde o velké a systémově významné korporace; je toho názoru, že informace veřejného zájmu týkající se rizik, operací vedených mimo rozvahové účty nebo možností pro případnou budoucí úvěrovou angažovanost, které má auditor k dispozici, by měly být vždy zpřístupněny regulačnímu orgánu a ve většině případů i veřejnosti;
15. vyzývá k posílení úlohy výborů pro audit všech finančních institucí tím, že se po těchto výborech bude požadovat, aby schválily vzor hodnocení rizik zahrnující srovnání údajů o jednotlivých společnostech s referenčními hodnotami, včetně informování o možných budoucích finančních potřebách, bankovních smlouvách, budoucích peněžních tocích, řízení rizik, odhadech vedení a dodržování hlavních účetních zásad a o veškerých předvídatelných rizicích s ohledem na obchodní model společnosti; požaduje, aby toto hodnocení bylo společně s plným zněním zprávy auditora každoročně předloženo k projednání a schválení výkonným a dozorčím radám finančních institucí;
16. domnívá se, že profesní skepse je základním kamenem auditu a že má dopad na každou jednotlivou fázi auditu; zdůrazňuje, že tato skepse je výsledkem objektivnosti a nezávislosti auditora a je propojena s profesionálním úsudkem získaným zkušenostmi, který nemůže být rovnocenně nahrazen postupy spočívajícími v zaškrtávání políček;
17. domnívá se, že systém výhrad ve zprávách auditora není nutné přehodnocovat, neboť má výstražnou funkci a přispívá ke kvalitě finančních informací;
18. domnívá se, že plynulý a pravidelný dialog mezi externím auditorem, interním auditorem a výborem pro audit je pro účinný audit zásadní, neboť akcionáře je třeba informovat (např. o důvodech jmenování, opakovaného jmenování nebo odstoupení z funkce auditora) prostřednictvím konkrétních odůvodnění uvedených ve zprávě výboru pro audit;
19. je toho názoru, že auditoři by měli mít právo vystoupit na valné hromadě společnosti v záležitostech souvisejících s jejich rolí auditorů;
20. domnívá se, že je třeba, aby byly dva aspekty provádění auditu – externí a interní – zřetelně vymezeny v právních předpisech;
Mezinárodní auditorské standardy (ISA)
21. navrhuje, aby Komise urychleně přijala mezinárodní auditorské standardy (ISA) upřesněné v nařízení, což by umožnilo harmonizaci auditů na evropské úrovni a usnadnilo práci orgánů dohledu; je toho názoru, že provádění auditu má jeden stanovený postup bez ohledu na velikost auditované společnosti, avšak že jeho uplatňování je nutno přizpůsobit povaze malých a středních podniků; připomíná Komisi, že kromě společností, na něž by se měly vztahovat mezinárodní auditorské standardy, existují i jiné společnosti, které – přestože jsou z působnosti těchto standardů vyňaty – by svou finanční situaci měly nechat prověřit autorizovanou auditorskou firmou;
Správa a řízení a nezávislost auditorských firem
22. souhlasí s tím, že pokud je auditor jmenován a odměňován auditovanou společností, nevyhnutelně dochází ke střetu zájmů; nedomnívá se však, že by v současnosti bylo opodstatněné, aby auditora jmenovala třetí strana; s přihlédnutím k výše uvedenému a aniž by byl dotčen čl. 37 odst. 2 směrnice 2006/43/ES, vyzývá k posílení role výboru pro audit;
23. je toho názoru že auditor, je-li jeho role statutární, by měl být jmenován výborem pro audit, a nikoli správní radou auditované společnosti, přičemž všichni členové výboru pro audit by měli mít příslušné zkušenosti a přinejmenším polovina z nich by měla mít zkušenosti s účetnictvím a prováděním auditu; domnívá se, že výbor pro audit by měl přijmout opatření pro zajištění nezávislosti auditora, zejména pokud jde o jakékoli konzultační služby, které auditor poskytuje nebo nabízí;
24. je toho názoru, že pravidla zajišťující nezávislost auditorů a kvalitu auditu musí být důkladně přezkoumána veřejným orgánem dohledu zcela nezávislým na této profesi;
25. podporuje vytvoření mezinárodního kodexu řádné správy a řízení podniku pro auditorské firmy, které provádějí audit subjektů veřejného zájmu;
26. souhlasí s tím, že nezávislost auditora má klíčový význam a že je třeba přijmout opatření s cílem zabránit příliš přátelským vazbám; navrhuje, aby Komise provedla posouzení dopadu zahrnující různé možnosti, zejména externí střídání a dopad dobrovolných společných auditů; považuje externí střídání za prostředek posílení nezávislosti auditorů, avšak opět zdůrazňuje svůj názor, že nikoli externí střídání, nýbrž pravidelná obměna interních auditorů představuje nejlepší regulační metodu, jak potvrzuje i směrnice 2006/43/ES, a že nezávislost nezbytná pro provádění účinných auditů je zajišťována stávajícími opatřeními pro střídání partnerů;
27. vyzývá Komisi, aby zajistila, aby postupy společnosti napomáhaly zachovávat poskytnutou ochranu, včetně ochrany spojené s povinným střídáním hlavních partnerů auditu, a to i tehdy, pokud tito partneři změní firmu;
28. navrhuje zvážit jiné možnosti, jež by nahradily nebo doplnily cyklus pevně stanoveného střídání – např. v případě přidružených auditů by mohl být cyklus střídání dvojnásobný oproti auditům s jediným auditorem, protože dynamika vztahů dvou subjektů je odlišná než dynamika vztahů tří subjektů, a střídání přidružených auditů by také mohlo být nepravidelné;
29. domnívá se, že je třeba jasně odlišit mezi auditorskými službami a jinými službami, které auditorské firmy poskytují zákazníkovi, aby bylo zamezeno střetu zájmů v souladu s čl. 22 odst. 2 směrnice 2006/43/ES a s kodexem auditorské praxe; poukazuje na to, že by se tak mohl omezit „low balling“, tzn. umělé snižování cen auditu s úmyslem vyvážit tyto nízké ceny účtováním poplatků za doplňkové služby; je proto toho názoru, že toto odlišení by se mělo týkat všech společností a jejich klientů; s ohledem na doporučení týkající se nezávislosti statutárního auditora z roku 2002 vyzývá Komisi, aby sestavila seznam podmínek, kdy by takové služby byly považovány za neslučitelné s auditorskými službami; uznává, že poskytování služeb, které nejsou spojené s auditem a zároveň nejsou neslučitelné s nezávislostí auditora, může hrát zásadní úlohu při rozšiřování dovedností malých a středních auditorských firem, avšak je toho názoru, že interní a externí auditorské služby by neměly být poskytovány současně;
30. domnívá se, že je nutné zachovat nezávislost auditora; je toho názoru, že externím auditorům by mělo být zakázáno poskytovat auditované společnosti služby, které by mohly vést k porušení příslušných požadavků na nezávislost či dalších etických požadavků; uznává, že pro podporu růstu evropského hospodářství je nezbytné zajistit, aby všechny podniky bez ohledu na jejich velikost, včetně malých a středních podniků, mohly uzavírat smlouvy s nezávislými auditory a auditorskými společnostmi, které disponují širokou škálou dovedností;
31. zvláště poznamenává, že auditorské služby považované za služby vedoucí ke střetu zájmů, a to včetně určitých poradenských služeb a hodnocení komplexních strukturovaných produktů, by neměly být poskytovány jednou a tou samou společností, a trvá na tom, že příslušné orgány dohledu by takové případy měly sledovat;
32. domnívá se, že výbory pro audit mají důležitou roli z hlediska dohledu při zajištění nezávislosti auditora, a žádá Komisi, aby v tomto ohledu poskytla pokyny na pomoc výborům pro audit;
33. doporučuje, aby výbor pro audit jako jeden ze subjektů dozorčí rady, nikoli výkonné rady, přijímal rozhodnutí o tom, zda umožnit poskytování jiných než auditorských služeb dané finanční společnosti, a aby projednával nabídku a podrobnosti mandátu; vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dopadů týkající se uskutečnitelnosti a účinků omezení jiných než auditorských služeb s ohledem na příjmy;
34. domnívá se, že poplatky za audit, které může auditorská firma nebo síť auditorských firem účtovat individuálním klientům, by měly být zveřejněny v případě, že překročí určitou hranici, a že orgány dohledu by měly moci zasáhnout a provádět kontroly, stanovovat omezení nebo další požadavky na plánování postupu při překročení určité hranice poměru mezi cenou a celkovými příjmy této firmy, a to s cílem předejít situaci, kdy by auditorská firma ztratila svou ekonomickou nezávislost; poznamenává však, že v případě menších firem by zásah orgánu dohledu neměl omezovat růst a že získání velkého a významného klienta, který bude v počátečním období představovat velký objem práce auditorské firmy, je důležitou součástí procesu růstu;
35. domnívá se, že auditorské firmy, které provádějí audit v subjektech veřejného zájmu, by měly zveřejňovat své účty a že tyto účty i použitá metodika by měly být kontrolovány s cílem zajistit, aby byly pořádku;
36. domnívá se, že pokud se prokáže zneužití funkce ředitele podniku anebo subjektu veřejného zájmu či auditorské firmy, musí být možné podrobit všechny dotčené strany trestnímu stíhání;
37. domnívá se, že model partnerství je vhodným modelem pro auditorské firmy, neboť chrání jejich nezávislost;
38. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily příkladné provádění auditu veřejných orgánů a aby bránily případným střetům zájmů, které by mohly vyplývat ze vztahů mezi auditorem a činiteli s rozhodovací pravomocí ve veřejných orgánech, které jsou auditu podrobeny;
Audity skupin společností
39. podporuje návrhy na audity skupin společností obsažené v zelené knize;
40. vyzývá Komisi, aby prošetřila problematiku předávání údajů během auditu skupin společností v souvislosti s budoucí revizí legislativního rámce EU v oblasti ochrany údajů;
41. domnívá se, že auditoři skupiny by měli mít jasný přehled o skupině a v případě finančních institucí, na něž dohlíží na skupinovém základě, by měli vést dialog se subjektem, který nad skupinou drží dohled;
Dohled
42. vyzývá Komisi, aby předložila návrh na zlepšení komunikace mezi auditory provádějícími audit v subjektech veřejného zájmu a regulačními orgány;
43. domnívá se, že by měly být stanoveny protokoly o komunikaci a o utajení informací a že dialog by měl probíhat vskutku obousměrně;
44.vyzývá k posílení dvousměrné komunikace mezi auditory a orgány finančního dohledu nad finančními institucemi, a to především pokud jde o zvláštní oblasti zájmu, včetně interakce mezi různými finančními produkty; požaduje, aby stejná komunikace byla auditory a evropskými orgány dohledu zavedena pro přeshraniční subjekty;
45. poukazuje na to, že je třeba sladit postupy dohledu v oblasti auditu, a žádá Komisi, aby zvážila začlenění Evropské skupiny orgánů pro dohled nad auditory do Evropského systému finančního dohledu, například prostřednictvím Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy;
46. vyzývá externí auditory finančních institucí, aby pravidelně podávali odvětvové zprávy Evropské radě pro systémová rizika s cílem odhalit odvětvové trendy vývoje a potenciální zdroje systémových rizik a potenciální selhání, a podotýká, že by se tak mělo dít proporcionálním způsobem;
47. vyzývá Komisi a členské státy, aby dbaly na dodržování závěrů, které předkládají národní kontrolní úřady v rámci svých auditorských činností;
Koncentrace a struktura trhu
48. domnívá se, že s ohledem na současnou situaci na auditorském trhu by pád jedné ze čtyř velkých auditorských firem narušil důvěryhodnost auditorské profese jako celku;
49. domnívá se, že přestože pád auditorské firmy nemusí bezprostředně vyústit v dominový efekt s dopadem na zbytek odvětví, firmy, které jsou „příliš velké na to, aby zkrachovaly“, by mohly představovat možné morální nebezpečí a že krizové plány týkající se velkých auditorských firem by měly být posíleny; dále se domnívá, že tyto plány by měly minimalizovat riziko toho, že auditorská firma bez řádného důvodu opustí trh, a omezit nejistotu a narušení trhu, k nimž by v důsledku takového kroku došlo;
50. domnívá se, že krizové plány jsou důležitým prostředkem k zabránění chaotickému rozpadu firmy a že by měly zahrnovat mechanismus, pomocí něhož je regulátor informován o jakýchkoli problémech ohrožujících auditorskou firmu na vnitrostátní či mezinárodní úrovni, s cílem umožnit regulátorům, aby jednali podle úlohy jim svěřené a náležitě se s takovými situacemi vypořádali;
51. podporuje zavedení podrobných plánů ukončení činnosti a likvidace („living wills“) pro čtyři největší auditorské společnosti a auditory poskytující významné auditorské služby finančnímu sektoru a stanovení přeshraničních krizových plánů pro organizovaný přenos zákaznických smluv pro případ, že některý z významných subjektů opustí trh;
52. zdůrazňuje, že jedním z cílů každého přijatého opatření v oblasti auditu musí být rozvíjení hospodářské soutěže mezi různými společnostmi, které v odvětví působí, a zajistit udržování kvality, přesnosti a důkladnosti auditů;
53.vyzývá Komisi, aby vytvořila rovné podmínky hospodářské soutěže pro všechny společnosti působící na auditorském trhu a zjednodušila na evropské úrovni předpisy upravující provádění auditu; je toho názoru, že pokud bychom chtěli na auditorský trh přilákat větší počet účastníků, je zásadním předpokladem umožnit snazší přístup na trh a odstranění překážek pro firmy, které chtějí na trh vstoupit; domnívá se, že nikoli rady společností, nýbrž výbory pro audit jsou v nejpříhodnějším postavení, aby volily typ auditu, který nejlépe odpovídá potřebám auditovaného subjektu, a aby sledovaly účinnost a kvalitu auditu, přičemž zvláštní důraz by měl být kladen na auditorovu nezávislost; myslí si, že by Komise měla prozkoumat způsoby, jak pomoci subjektům veřejného zájmu, veřejnému sektoru a evropským orgánům lépe posoudit kvalitu auditorských služeb poskytovaných auditorskými společnostmi bez ohledu na jejich velikost;
54.uznává, že provádění přidružených auditů by mohlo mít pozitivní vliv na diverzifikaci auditorského trhu; připomíná, že různé členské státy se nacházejí v rozdílných tržních situacích a mají s přidruženými audity rozdílné zkušenosti; vyzývá Komisi, aby posoudila případný přínos povinného zavedení přidružených auditů a náklady na toto zavedení pro auditorské společnosti, zejména pro ty, jež jsou malé, a pro společnosti, v nichž je audit prováděn, zvláště pro finanční instituce, a aby posoudila, jak by toto povinné zavedení mohlo ovlivnit koncentraci auditorského trhu a finanční stabilitu;
55. domnívá se, že případy převzetí podniků ze strany čtyř největších auditorských společností musí být zvažovány ve světle jejich dopadů na růst ostatních firem nebo sítí;
56.vyzývá Komisi, aby prověřila uzavírání omezujících smluv, které banky a další finanční instituce používají při poskytování úvěrů a dalších finančních produktů společnostem, což může omezovat volbu auditora;
57. domnívá se, že je důležité zakázat používání omezujících ustanovení ve prospěch čtyř velkých auditorských firem ve smlouvách;
58. žádá, aby byly podporovány fúze malých a středních auditorských firem; vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení osvědčení o kvalitě a vytvoření rejstříku kvality auditorských společností, aby malé a střední auditorské společnosti mohly prokázat, že vykonávají práci na uspokojivé úrovni; domnívá se, že odvětví veřejných zakázek by se mělo více zaměřovat na auditorské společnosti, které nepatří do skupiny největších čtyř, a že veřejné orgány by měly stanovovat měřítko procentuálního podílu využití služeb takových společností;
59. pokud jde o nabídková řízení ze strany subjektů veřejného zájmu, vyzývá Komisi, aby stanovila, že rovný přístup k nabídkovým řízením musí mít nejen čtyři největší auditorské společnosti, nýbrž i nejméně dvě společnosti, jež mezi tyto čtyři největší nepatří; domnívá se, že klíčovou roli v tomto procesu musí hrát výbory pro audit a že by se jej rovněž měli účastnit akcionáři; vyzývá Komisi, aby přezkoumala postupy výborů pro audit s ohledem na výběrová řízení, se zvláštním zaměřením na hledisko administrativní zátěže spojené s formálními výběrovými řízeními, a přitom zajistila, aby konečné rozhodnutí akcionářů o jmenování auditorů bylo přijato na základě návrhu výboru pro audit; je toho názoru, že uvedený návrh by měl zahrnovat popis zvoleného postupu, použitá kritéria a důvody, které byly podkladem pro doporučení výboru pro audit;
60.vyzývá Komisi (GŘ COMP), aby provedla podrobné šetření auditorského trhu;
Vytvoření evropského trhu
61.domnívá se, že provádění auditu hraje v procesu revitalizace vnitřního trhu klíčovou úlohu; vyzývá Komisi, aby prověřila, do jaké míry opatření pro usnadnění přeshraničního poskytování auditorských služeb mohou napomáhat omezení překážek vstupu na trh a nedostatky v kapacitě; vyzývá Komisi, aby prověřila, do jaké míry může evropský trh auditorských služeb napomáhat zmírnění procesní složitosti a nákladů pro všechny účastníky trhu, zejména malé a středně velké auditorské společnosti; naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala veškeré příslušné kroky, aby zajistila začlenění mezinárodních auditorských standardů do práva EU a jejich prosazování, což může pomoci vytvořit skutečně rovné podmínky hospodářské soutěže pro auditorské společnosti; připomíná Komisi její doporučení ohledně odpovědnosti auditora; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby předložila návrhy na zlepšení harmonizace s cílem vytvoření evropského pasu pro auditory a kladla přitom zvláštní důraz na záruky nezávislosti auditora;
62. vyzývá Komisi, aby vytvořila celoevropský režim ručení auditorské profese;
Mezinárodní spolupráce
63. vyzývá Komisi, aby zintenzívnila úsilí směřující k větší jednotnosti;
o
o o
64. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
- [1] Přijaté texty, P7_TA(2011)0223.
- [2] Úř. věst. C 87E, 1.4.2010, s. 23.
- [3] Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87.
STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (*) (11. 5. 2011)
pro Výbor pro právní záležitosti
k politice v oblasti auditu: poučení z krize
(2011/2037(INI))
Navrhovatelka(*): Kay Swinburne
(*) Postup s přidruženým výborem – článek 50 jednacího řádu
NÁVRHY
Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
A. vzhledem k tomu, že vysoká koncentrace čtyř největších auditorských společností na trhu může způsobit nadměrný nárůst rizika, a vzhledem k tomu, že menší společnosti jsou různorodé a jejich růst a odborné znalosti by měly být podporovány většími možnostmi konkurence,
B. vzhledem k tomu, že zánik některé z dominantních auditorských společností by vážným způsobem ohrozil důvěryhodnost auditorské profese jako celku a mohl by vyvolat značnou nejistotu ohledně kvality účetních závěrek společností kótovaných na burze,
C. vzhledem k tomu, že po finanční krizi se ukázalo, že auditoři mohou hrát klíčovou úlohu zejména v posílení dozoru nad finančními institucemi v oblasti řízení rizik,
D. vzhledem k tomu, že úloha výborů pro audit, zvláště v rámci finančních institucí, nebyla plně využita,
E. vzhledem k tomu, že pokud auditorské společnosti nabízejí různé služby stejné společnosti, může vzniknout střet zájmů,
F. zdůrazňuje význam zprávy auditora pro akcionáře a veřejnost; uznává zásadu „audit je audit“ a varuje, že uplatňování různých norem vytváří vysoké riziko právní nejistoty; upřednostňuje proto rozšíření oblasti působnosti na všechny finanční instituce,
G. vzhledem k tomu, že po skončení krize bylo nadměrné přijímání rizik ze strany finančních institucí do značné míry spojeno i s flexibilními, omezenými a neefektivními mechanismy kontroly a řízení rizik, zvláště v případě systémově významných finančních institucí,
1. požaduje, aby byly menším společnostem poskytnuty lepší příležitosti, a to zamezením tomu, aby byly služby vnitřního auditu poskytovány stejnou firmou, jež provádí externí audit, poněvadž by to mohlo ohrozit nezávislost auditora; zvláště poznamenává, že auditorské služby považované za služby vedoucí ke střetu zájmů, a to včetně určitých poradenských služeb a hodnocení komplexních strukturovaných produktů, by neměly být poskytovány jednou a tou samou společností; příslušné orgány dohledu by měly takové případy sledovat;
2. doporučuje, aby výbor pro audit jako jeden ze subjektů dozorčí rady, a nikoli výkonné rady, přijímal rozhodnutí o tom, zda umožnit poskytování jiných než auditorských služeb příslušné finanční společnosti, a aby projednával nabídku a podrobnosti mandátu; vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dopadu životaschopnosti a účinků omezení služeb jiných než auditorských s ohledem na příjmy;
3. uznává, že povinný audit plní sociální funkci a je ve veřejném zájmu, a vítá proto záměr zelené knihy zvýšit transparentnost a zlepšit kvalitu zpráv auditora s cílem přispět ke stabilitě finančního trhu a zlepšit přístup k financování; podporuje veškerá opatření založená na důkazech, že nad náklady a zátěží zejména finančních institucí převažuje podstatné zlepšení jejich kvality a pravidelná externí hodnocení a příslušný dohled ze strany regulačních orgánů; zdůrazňuje, že je k tomu zapotřebí konkrétně zaměřená legislativa;
4. vyzývá Komisi, aby přezkoumala postupy výborů pro audit s ohledem na výběrová řízení se zvláštním ohledem na hlediska transparentnosti a administrativní zátěže spojená s formálními výběrovými řízeními a aby přitom zajistila, že kvalita auditorských služeb zůstane nezměněna; domnívá se, že by společnosti za účelem zajištění nezávislosti auditů měly uvážit, zda by neměly každých osm let provádět veřejné výběrové řízení, pokud jde o statutární jmenování externích auditorů, a to s možností prodloužení; vyzývá Komisi, aby začlenila výsledky výroční rozpravy o volbě auditora do zprávy výboru pro audit pro valnou hromadu akcionářů;
5. požaduje, aby výborům pro audit byla uložena povinnost uvádět ve zprávách informace o pravidelných rozpravách s hlavními akcionáři a významné problémy s účetními výkazy, které se objeví v průběhu auditu, a povinnost vysvětlit, na jakém základě bylo rozhodnuto o konání výběrového řízení na výběr a jmenování auditora pro veškeré činnosti související s auditem, zejména však pro uzavření dohody o externím auditu;
6. potvrzuje, že v zájmu zachování vysokého standardu kvality auditů by měla být dána přednost internímu střídání auditorů před externím střídáním, jak potvrzuje směrnice 2006/43/ES;
7. uznává, že realizace přidružených auditů by mohla mít pozitivní vliv na diverzifikaci auditorského trhu; připomíná rozdílnou tržní situaci v členských státech a rozdílné zkušenosti členských států s přidruženými audity; vyzývá Komisi, aby posoudila případný přínos jejich povinného zavedení a náklady na něj pro auditorské společnosti, zejména pro ty, jež jsou malé, a pro společnosti, v nichž je audit prováděn, a zejména pro finanční instituce, a aby posoudila, jak by povinné zavedení přidružených auditů mohlo ovlivnit koncentraci auditního trhu a finanční stabilitu;
8. vyzývá Komisi (generální ředitelství pro hospodářskou soutěž), aby provedla podrobné šetření auditorského trhu;
9. vyzývá k posílení dvousměrné komunikace mezi auditory a orgány finančního dohledu nad finančními institucemi, a to především pokud jde o zvláštní oblasti zájmu, včetně interakce mezi různými finančními produkty; požaduje, aby stejná komunikace byla auditory a evropskými orgány dohledu zavedena pro přeshraniční subjekty;
10. poukazuje na to, že je třeba sladit postupy dohledu v oblasti auditu, a žádá Komisi, aby zvážila začlenění Evropské skupiny orgánů pro dohled nad auditory do Evropského systému finančního dohledu, například prostřednictvím Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy;
11. vyzývá Komisi, aby vytvořila celoevropský režim ručení auditorské profese;
12. vyzývá externí auditory finančních institucí, aby pravidelně podávali odvětvové zprávy Evropské radě pro systémová rizika s cílem odhalit odvětvové trendy vývoje a potenciální zdroje systémových rizik a potenciální selhání, přičemž podotýká, že by se tak mělo dít proporcionálním způsobem;
13. vyzývá k posílení úlohy výborů pro audit všech finančních institucí tím, že se po těchto výborech bude požadovat, aby schválily vzor hodnocení rizik zahrnující srovnání údajů týkajících se jednotlivých společností s referenčními hodnotami, včetně informování o možných budoucích finančních potřebách, bankovních smlouvách, budoucích peněžních tocích, řízení rizik, odhadech vedení a dodržování hlavních účetních zásad a o veškerých předvídatelných rizicích s ohledem na obchodní model společnosti; požaduje, aby toto hodnocení bylo společně s plným zněním zprávy auditora každoročně předloženo k projednání a schválení výkonným a dozorčím radám finančních institucí;
14. zdůrazňuje, že systém vysoce kvalitních auditů tvoří nedílnou součást rámce řádné správy a řízení společností; žádá Komisi, aby své návrhy týkající se řízení podniků a auditů předkládala Parlamentu a Radě důsledným způsobem;
15. vyzývá Komisi, aby prověřila uzavírání omezujících smluv, které banky a další finanční instituce používají při poskytování úvěrů a dalších finančních produktů společnostem, což může omezovat volbu auditora;
16. žádá Komisi, aby se zaměřila na odstranění právních překážek, které existují v rámci EU i mezi členskými státy a třetími zeměmi a které se týkají předávání údajů během auditu skupin společností;
17. podporuje zavedení nouzových plánů pro čtyři největší auditorské společnosti a auditory poskytující významné auditorské služby finančnímu sektoru, včetně zavedení přeshraničních likvidačních plánů pro organizovaný přenos zákaznických smluv pro případ, že některý z významných subjektů opustí trh;
18. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily příkladné provádění auditu veřejných orgánů a aby bránily případným střetům zájmů, které by mohly vyplývat ze vztahů mezi auditory a činiteli s rozhodovací pravomocí ve veřejných orgánech, které jsou auditu podrobeny;
19. požaduje, aby zprávy auditora finančních institucí obsahovaly rozšířené požadavky na zveřejnění údajů o oceňování méně likvidních aktiv s cílem umožnit srovnání ocenění finančních nástrojů mezi jednotlivými institucemi;
20. vyzývá Komisi a členské státy, aby dbaly na dodržování závěrů, které předkládají vnitrostátní účetní dvory v rámci svých auditorských činností;
21. doporučuje, aby auditoři byli informováni o všech případech, kdy byl výbor pro rizika přehlasován;
22. domnívá se, že auditoři skupiny by měli mít jasný přehled o skupině a v případě finančních institucí, na něž dohlíží na skupinovém základě, by měli vést dialog s orgánem dohledu nad skupinou;
23. vyzývá Komisi, aby zvážila způsoby, jak zajistit větší transparentnost činností auditorských společností; poznamenává, že tohoto cíle by se mohlo dosáhnout zavedením povinnosti zveřejňovat roční účetní závěrky ověřené příslušnými veřejnými orgány.
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí |
9.5.2011 |
|
|
|
||
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
39 0 1 |
||||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Burkhard Balz, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Nikolaos Chountis, George Sabin Cutaş, Derk Jan Eppink, Diogo Feio, Markus Ferber, Elisa Ferreira, Vicky Ford, Ildikó Gáll-Pelcz, Jean-Paul Gauzès, Sven Giegold, Liem Hoang Ngoc, Gunnar Hökmark, Othmar Karas, Wolf Klinz, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Philippe Lamberts, Werner Langen, Hans-Peter Martin, Íñigo Méndez de Vigo, Anni Podimata, Antolín Sánchez Presedo, Olle Schmidt, Edward Scicluna, Peter Simon, Peter Skinner, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Marianne Thyssen, Ramon Tremosa i Balcells |
|||||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Elena Băsescu, Pervenche Berès, Sari Essayah, Robert Goebbels, Syed Kamall, Krišjānis Kariņš, Olle Ludvigsson, Siiri Oviir |
|||||
VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí |
24.5.2011 |
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
24 0 0 |
|||
Členové přítomní při konečném hlasování |
Raffaele Baldassarre, Luigi Berlinguer, Sebastian Valentin Bodu, Françoise Castex, Christian Engström, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Syed Kamall, Klaus-Heiner Lehne, Antonio Masip Hidalgo, Alajos Mészáros, Bernhard Rapkay, Evelyn Regner, Francesco Enrico Speroni, Dimitar Stoyanov, Alexandra Thein, Diana Wallis, Rainer Wieland, Cecilia Wikström, Zbigniew Ziobro, Tadeusz Zwiefka |
||||
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Piotr Borys, Kurt Lechner, Eva Lichtenberger, József Szájer |
||||
Náhradníci (čl. 187 odst. 2) přítomní při konečném hlasování |
Pablo Arias Echeverría, Iosif Matula |
||||