ZPRÁVA o návrhu směrnice Rady o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (přepracované znění)
27. 9. 2011 - (KOM(2010)0784 – C7‑0030/2011 – 2010/0387(CNS)) - *
Hospodářský a měnový výbor
Zpravodaj: Sven Giegold
(Přepracování – článek 87 jednacího řádu)
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o návrhu směrnice Rady o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (přepracované znění)
(KOM(2010)0784 – C7‑0030/2011 – 2010/0387(CNS))
(Zvláštní legislativní postup – konzultace – přepracování)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2010)0784),
– s ohledem na článek 115 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0030/2011),
– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů[1],
– s ohledem na dopis Výboru pro právní záležitosti ze dne 25. března 2011 adresovaný Hospodářskému a měnovému výboru podle čl. 87 odst. 3 jednacího řádu,
– s ohledem na články 87 a 55 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A7-0314/2011),
A. vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise daný návrh neobsahuje žádné jiné věcné změny než ty, které byly jako takové v návrhu označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu,
1. schvaluje návrh Komise ve znění upraveném podle doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise a v níže uvedeném pozměněném znění;
2. vyzývá Komisi, aby odpovídajícím způsobem návrh změnila v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie;
3. vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;
4. vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;
5. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.
Pozměňovací návrh 1 Návrh směrnice Bod odůvodnění 9 | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
(9) V souvislosti se zacházením se stálými provozovnami je možné, že členské státy musí určit podmínky a právní nástroje, které jim umožní chránit své vnitrostátní daňové příjmy a bránit obcházení vnitrostátních právních předpisů v souladu se zásadami stanovenými ve Smlouvě a s ohledem na mezinárodně uznávaná daňová pravidla. |
(9) V souvislosti se zacházením se stálými provozovnami je možné, že členské státy musí určit podmínky a právní nástroje, které jim umožní chránit své vnitrostátní daňové příjmy, bránit obcházení vnitrostátních právních předpisů a předcházet extrémním formám příliš nízkého či nulového zdanění, v souladu se zásadami stanovenými ve Smlouvě a s ohledem na mezinárodně uznávaná daňová pravidla. |
Pozměňovací návrh 2 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 1 – písm. a | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
a) upustí od zdanění těchto zisků; nebo |
a) upustí od zdanění těchto zisků, pokud byly zdaněny v zemi, kde má dceřiná společnost sídlo, zákonnou sazbou daně z příjmů právnických osob, která nesmí být nižší než 70 % průměrné zákonné sazby daně z příjmů právnických osob uplatňované v členských státech, nebo |
Pozměňovací návrh 3 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 1 – písm. b | |
|
Znění navržené Komisí |
Pozměňovací návrh |
|
b) zdaní tyto zisky, přičemž umožní mateřské společnosti a její stálé provozovně odečíst od daně příslušnou část korporační daně, která se vztahuje k těmto ziskům a kterou uhradila dceřiná společnost nebo její dceřiná společnost, až do výše příslušné daně, a to za podmínky, že na každé úrovni společnost i její dceřiná společnost spadají pod definice podle článku 2 a splňují podmínky stanovené v článku 3. |
b) zdaní tyto zisky zákonnou sazbou daně z příjmů právnických osob, která nesmí být nižší než 70 % průměrné zákonné sazby daně z příjmů právnických osob uplatňované v členských státech, přičemž umožní mateřské společnosti a její stálé provozovně odečíst od daně příslušnou část korporační daně, která se vztahuje k těmto ziskům a kterou uhradila dceřiná společnost nebo její dceřiná společnost, až do výše příslušné daně, a to za podmínky, že na každé úrovni společnost i její dceřiná společnost spadají pod definice podle článku 2 a splňují podmínky stanovené v článku 3. |
- [1] Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Vysoký tlak, kterému čelí domácnosti, vyžaduje, aby parlamenty usilovaly o dosažení nové rovnováhy jejich rozpočtů. Tato situace není pouze výsledkem finanční krize. Kromě neudržitelnosti vysoké úrovně státních dluhů a rozpočtových schodků jsou třeba rozsáhlé iniciativy i s ohledem na rostoucí sociální nerovnosti ve všech evropských společnostech.
Avšak jednotný trh, který je nedílnou součástí evropského projektu, zároveň omezuje samostatné rozhodování členských států, zejména v otázkách, jako jsou daně. Zřízení společného vnitřního trhu, jenž je přínosný pro obchod a spotřebitele, byl hlavním důvodem téměř všech evropských právních předpisů v oblasti daní z příjmů právnických osob. Bohužel však v kombinaci s přetrvávající absolutní nezávislostí zákonodárců na vnitrostátní úrovni v oblasti daňových předpisů začaly vycházet najevo stále vážnější a vážnější negativní dopady.
Manévrovací prostor rozhodovat nezávisle se stále zmenšoval současně s tím, jak se zjednodušoval pohyb kapitálu v rámci EU.
Daňová soutěž v EU v dnešní době představuje závažný problém, pokud jde o manévrovací prostor členských států v oblasti politiky veřejného sektoru. Z tohoto důvodu průměrná daň z příjmů právnických osob klesla ze 44 % v roce 1980 na 35 % v roce 1995 a nakonec na 23,2 % v roce 2010[1]. A současně s tím je stále složitější vytvářet udržitelnou a sociálně integrovanou společnost, když je možné jednoduše přesouvat kapitál a zisky, což je velice lukrativní pro jedny, avšak nemožné pro jiné.
Na osoby a subjekty působící na území Evropské unie se vztahují různé vnitrostátní daňové systémy. Ochrana daňového základu na národní úrovni je prakticky vždy nezákonná a dvojí zdanění právnických osob znemožňují dvoustranné dohody a právní předpisy Společenství. Má-li se zastavit a zvrátit fenomén tzv. „race to the bottom“ (soutěž o přízeň investorů pomocí daňových zvýhodnění), je nezbytný společný evropský přístup.
Z tohoto důvodu je třeba provést důkladnou revizi směrnice Rady o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států. Účelem této revize je zajistit jednodušší fúzí na nadnárodní úrovni. Proto revize usiluje o zrušení dvojího zdanění příjmů z dividend:
Obdrží-li některá mateřská společnost z důvodu svého podílu na dceřiné společnosti rozdělené zisky, stát mateřské společnosti upustí od zdanění těchto zisků nebo zdaní tyto zisky, přičemž umožní mateřské společnosti odečíst od daně příslušnou část daně, která se vztahuje k těmto ziskům, splatnou dceřinou společností z těchto zisků.
V důsledku tohoto ustanovení se stalo velice důležitým hledání výhodnějších podmínek v rámci EU při daňovém plánování. Vznikl boj mezi členskými státy a investory, pokud jde o umísťování sídel společností. Samotná kodifikace tzv. směrnice o mateřských a dceřiných podnicích neřeší stále naléhavější problém, který představuje dlouhodobé nezdanění či dokonce dvojí nezdanění.
Kromě toho je otázkou, zda zisk dceřiné společnosti se sídlem mimo EU (evropské) nadnárodní společnosti plyne do společného trhu, přičemž tato společnost požívá výhod z různých vnitrostátních daňových systémů, které lákají tyto kapitálové toky tím, že je vůbec nebo téměř vůbec nezdaňují. Takové zisky většinou přichází z daňových rájů a jsou založeny na převodních cenách licenčních režimů (např. licenční poplatky za duševní vlastnictví). Takto přicházející zisk s nízkou daní může poté cirkulovat v EU a směřovat do mateřské společnosti se sídlem v jiném členském státě, aniž by byl v EU jakkoli zdaněn.
Zvláštní případ představuje Švýcarsko, které na základě dvoustranné dohody mezi Švýcarskem a EU spadá do působnosti směrnice[2]. V této zemi platí totéž, co bylo uvedeno výše. Dividendy získané mateřskými společnostmi EU od švýcarských dceřiných společností nepodléhají zdanění a mohou být odečítány kdekoli v rámci EU. Stát „prohrává“ s nadnárodními podniky, které přestaly přispívat spravedlivým dílem na financování sociálních potřeb. Proto je třeba zavést požadavek, aby se, není-li povoleno zdanění kapitálu odcházejícího ze země, uplatňovala daň ve výši minimálně 25 % v zemi, do níž kapitál přichází.
Tyto případy ukazují, že je nezbytné začlenit do směrnice přísnější ustanovení, která znemožňují zneužívání. Příliv dividend právnických osob se sídlem ve třetích zemích musí v rámci působnosti směrnice podléhat minimálním požadavkům, aby se omezilo narušování daňového základu právnickými osobami EU.
Kromě toho jsou nezbytná další opatření na potírání dvojího nezdanění. Komise nedávno zveřejnila návrh společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob (CCCTB)[3]. Toto opatření však může být účinné s ohledem na omezení možností daňových úniků právnických osob v EU a snížení administrativní zátěže podniků spojené s plněním předpisů pouze tehdy, že provádění předpisů bude: zaprvé povinné pro všechny podniky EU zapojené do přeshraniční činnosti a zadruhé bude na základě rovnoměrného zdanitelného základu společně stanovena minimální daň.
- [1] Zdroj: Tendence v oblasti daní v Evropské unii, vydání 2010.
- [2] Viz článek 15 dohody mezi EU a Švýcarskem, kterou se stanoví opatření rovnocenná opatřením stanoveným směrnicí Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru, Úř. věst. L 385, 29.12.2004, s. 30.
- [3] KOM(2011)121.
PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI
Ref.: D(2011)16256
paní Sharon BOWLESOVÁ,
předsedkyně Hospodářského a měnového výboru
ASP 10G201
Brusel
Předmět: Návrh směrnice Rady o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (přepracované znění)
(KOM(2010)0784 – C7-0030/2011 – 2010/0387(CNS))
Vážená paní,
Výbor pro právní záležitosti, jehož mám tu čest být předsedou, přezkoumal výše uvedený návrh podle článku 87 o přepracování, jenž byl začleněn do jednacího řádu Parlamentu.
Odstavec 3 tohoto článku zní takto:
„Pokud se výbor příslušný pro právní záležitosti domnívá, že návrh neobsahuje žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, informuje o tom příslušný výbor.
V tomto případě, kromě podmínek stanovených v článcích 156 a 157, jsou v příslušném výboru přijatelné pouze pozměňovací návrhy týkající se částí návrhu obsahujících změny.
Pokud má však v souladu s bodem 8 interinstitucionální dohody příslušný výbor v úmyslu také předložit pozměňovací návrhy ke kodifikovaným částem návrhu Komise, ihned sdělí svůj úmysl Radě a Komisi, přičemž podle článku 54 by Komise měla výboru před hlasováním sdělit svůj postoj k pozměňovacím návrhům a to, zda má či nemá v úmyslu přepracovaný návrh vzít zpět.“
Podle názoru právní služby, jejíž zástupci se zúčastnili schůzí poradní pracovní skupiny, která přezkoumávala návrh na přepracování, a v souladu s doporučeními navrhovatele, se Výbor pro právní záležitosti domnívá, že uvedený návrh neobsahuje žádné věcné změny, kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, a že, pokud jde o kodifikaci těchto změn v nezměněných ustanoveních dřívějších aktů, obsahuje návrh přímou kodifikaci stávajících textů beze změny jejich podstaty.
Na závěr Výbor pro právní záležitosti po diskusi na své schůzi konané dne 22. března 2011 doporučuje (17 hlasy pro a aniž by se někdo zdržel hlasování)[1], aby Váš výbor jako příslušný výbor přezkoumal výše uvedený návrh v souladu s článkem 87.
Přijměte prosím, vážený pane předsedo, ujištění o naší nejhlubší úctě.
Klaus-Heiner LEHNE
Příloha: stanovisko poradní skupiny.
- [1] Přítomní členové výboru: Klaus-Heiner Lehne, Tadeusz Zwiefka, Luigi Berlinguer, Françoise Castex, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Antonio Masip Hidalgo, Bernhard Rapkay, Evelyn Regner, Alexandra Thein, Diana Wallis, Cecilia Wikström, Jiří Maštálka, Kurt Lechner, Angelika Niebler, Jan Philipp Albrecht, Eva Lichtenberger, Sajjad Karim.
POSTUP
|
Název |
Společný systém zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (přepracované znění) |
||||
|
Referenční údaje |
KOM(2010)0784 – C7-0030/2011 – 2010/0387(CNS) |
||||
|
Datum konzultace s EP |
25.1.2011 |
|
|
|
|
|
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
ECON 3.2.2011 |
|
|
|
|
|
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
JURI 3.2.2011 |
|
|
|
|
|
Zpravodaj(ové) Datum jmenování |
Sven Giegold 15.2.2011 |
|
|
|
|
|
Projednání ve výboru |
24.5.2011 |
31.8.2011 |
|
|
|
|
Datum přijetí |
22.9.2011 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
30 1 0 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Udo Bullmann, Pascal Canfin, George Sabin Cutaş, Rachida Dati, Derk Jan Eppink, Diogo Feio, Elisa Ferreira, Ildikó Gáll-Pelcz, Jean-Paul Gauzès, Sven Giegold, Sylvie Goulard, Liem Hoang Ngoc, Othmar Karas, Wolf Klinz, Philippe Lamberts, Astrid Lulling, Hans-Peter Martin, Ivari Padar, Olle Schmidt, Marianne Thyssen |
||||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování |
Pervenche Berès, Thijs Berman, David Casa, Herbert Dorfmann, Saïd El Khadraoui, Sari Essayah, Sophia in ‘t Veld, Mojca Kleva, Olle Ludvigsson, Thomas Mann, Gianni Pittella, Andreas Schwab |
||||
|
Datum předložení |
27.9.2011 |
||||