DOPORUČENÍ PRO DRUHÉ ČTENÍ k postoji Rady v prvním čtení k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí opatření Evropské unie pro označení „evropské dědictví“
6. 10. 2011 - (10303/1/2011 – C7‑0236/2011 – 2010/0044(COD)) - ***II
Výbor pro kulturu a vzdělávání
Zpravodajka: Chrysoula Paliadeli
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
k postoji Rady v prvním čtení k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí opatření Evropské unie pro označení „evropské dědictví“
(10303/1/2011 – C7‑0236/2011 – 2010/0044(COD))
(Řádný legislativní postup: druhé čtení)
Evropský parlament,
– s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (10303/1/2011 – C7‑0236/2011),
– s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality francouzským senátem, v němž se uvádí, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,
– s ohledem na svůj postoj v prvním čtení[1] k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0076),
– s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na článek 72 jednacího řádu,
– s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro kulturu a vzdělávání (A7-0331/2011),
1. schvaluje postoj Rady v prvním čtení;
2. konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;
3. pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;
4. pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;
5. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.
- [1] Přijaté texty ze dne 16. 12. 2010, P7_TA(2010)0486.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
1. Souvislosti a postup
Dne 9. března 2010 Komise předložila návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí opatření Evropské unie pro označení „evropské dědictví“.
Text návrhu byl posouzen v průběhu španělského, belgického a maďarského předsednictví Rady ministrů Evropské unie (Rada).
Evropský Výbor regionů přijal dne 9. června 2010 k návrhu Komise stanovisko.[1]
V průběhu zasedání dne 16. prosince 2010 přijal Evropský parlament (EP) v prvním čtení legislativní usnesení, kterým návrh Komise pozměnil[2].
Výbor pro kulturu a vzdělávání (CULT) na své schůzi dne 3. března 2011 přijal rozhodnutí o rozsahu mandátu výboru při jeho jednáních s Radou, k nimž mělo brzy poté dojít, s cílem dosáhnout dohody na začátku druhého čtení a také o personální sestavě vyjednávacího týmu.
V souladu s ustanoveními čl. 294 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a se společným prohlášením o praktických opatřeních pro postup spolurozhodování[3] proběhla mezi Radou a EP dvě neformální zasedání trialogu (dne 22. března a 12. dubna) s cílem dosáhnout dohody ve druhém čtení. Výsledná dohoda byla potvrzena Výborem stálých zástupců (COREPER) dne 15. dubna 2011 a dopisem předsedy Výboru pro kulturu a vzdělávání předsedovi COREPER I ze dne 9. května 2011.
Rada přijala postoj v prvním čtení, jenž uvedenou dohodu obsahuje, dne 19
. července 2011 v souladu s řádným legislativním postupem stanoveným v článku 294 SFEU.
2. Návrh Komise
Cílem návrhu je posílit u evropských občanů pocit sounáležitosti s Evropskou unií, a to na základě společných prvků historie a kulturního dědictví, jakož i na základě oceňování významu rozmanitosti, a také upevnit mezikulturní dialog.
Mezivládní iniciativa: Návrh rozšiřuje mezivládní iniciativu, jež byla zahájena v roce 2006. Je odpovědí na závěry Rady ze dne 20. listopadu 2008, v nichž je Komise vyzývána, aby předložila návrh, podle něhož by se tato iniciativa přeměnila ve formální opatření Unie s cílem zlepšit jeho kvalitu a účinnost a zajistit jeho dlouhodobý úspěch.
Nová kritéria a monitorovací postup: Návrh pro zmiňované označení zavádí nová společná, jasná a transparentní kritéria, která by uplatňovaly všechny zúčastněné členské státy. Účast bude dobrovolná. Nové výběrové a monitorovací postupy zajistí, aby bylo označení propůjčeno pouze nejvýznamnějším pamětihodnostem a aby označení pozbyly ty pamětihodnosti, které požadovaným kritériím již nebudou vyhovovat.
Přidaná hodnota: Návrh věnuje zvláštní pozornost přidané hodnotě zmíněného označení ve srovnání s ostatními iniciativami v oblasti kulturního dědictví. Označení není známkou krásy či architektonické kvality dané pamětihodnosti, nýbrž spíše dokladem její symbolické hodnoty pro evropskou integraci a dějiny Unie. Nezaměřuje se ani na ochranu pamětihodností jako takovou, ale spíše na aktivity a vzdělávací rozměr, které tyto památky nabízejí, a to zvláště pro mládež. Napomůže také tomu, aby mezi sebou pamětihodnosti označené jako evropské dědictví spolupracovaly, a zvýšily tak účinnost svého působení.
3. První čtení v Parlamentu
Legislativní usnesení Parlamentu přijaté výraznou většinou v prvním čtení (497 hlasů pro, 18 proti a 41 poslanců se zdrželo hlasování) doprovázelo 62 pozměňovacích návrhů. Velká většina těchto pozměňovacích návrhů se zabývala problematickými body relativně menšího významu a přispěla k dalšímu vylepšení znění textu.
Problematické body, které vyzdvihla zpravodajka, mimo jiné zahrnovaly: počet pamětihodností, kterým by se označení mělo udělit; jak často bude probíhat výběrové řízení; jasné rozlišení mezi novým opatřením EU a stávající mezivládní iniciativou a vztah mezi pamětihodnostmi, kterým je označení uděleno v současnosti, a těmi, které je obdrží v budoucnu.
Nejdůležitější změny se týkaly těchto témat:
Četnost výběru: Přestože Komise navrhovala, aby se označení udělovalo každoročně, poslanci usoudili, že by byla lépe zajištěna kvalita výběrového řízení i vybraných pamětihodností, pokud by výběr probíhal každé dva roky.
Nadnárodní pamětihodnosti a kvóty: Žádosti nadnárodních pamětihodností by se měly řídit stejným postupem jako žádosti jiných pamětihodností. Poslanci byli toho názoru, že pamětihodnosti musí být předběžně vybrány všemi zúčastněnými členskými státy, a to v rámci jejich limitu nejvýše dvou pamětihodností. Nadnárodní pamětihodnosti by měly určit jednu ze zúčastněných pamětihodností jako koordinátora, jenž bude pro Komisi jediným kontaktním místem.
Komise odborníků: Evropská komise odborníků by se měla skládat ze 13 členů, z nichž jeden by měl být jmenován Výborem regionů. Měla by být složena z odborníků v oblasti kultury, kteří pokrývají všechna odvětví související s cíli označení „kulturní dědictví“, a zároveň zajistit spravedlivé zastoupení všech členských států.
Posílené podávání informací: Komise by měla informovat Evropský parlament, Radu a Výbor regionů v každé fázi výběrového řízení, a to: o předběžném výběru pamětihodností členskými státy, o výběru ze strany evropské komise odborníků, o určení vybraných pamětihodností Komisí, o odejmutí označení určité pamětihodnosti a o skutečnosti, že se některá pamětihodnost označení vzdala.
Odejmutí označení: Poslanci byli toho názoru, že do postupu odejmutí označení by z důvodu transparentnosti měla být zapojena porota. Pamětihodnosti se mohou označení „evropské dědictví“ kdykoli vzdát.
Přechodná ustanovení: Poslanci navrhli, že by nemělo být zapotřebí žádných přechodných opatření, aby byla zachována prestiž starého označení a podpořena prestiž označení nového.
4. První čtení v Radě
První čtení v Radě se zakládá na dohodě sjednané po prvním čtení v Parlamentu.
Hlavními body této dohody, která obsahuje plná znění, části či věcnou podstatu velké většiny pozměňovacích návrhů Parlamentu v prvním čtení, jsou:
i) Výběr pamětihodností (čl. 10 odst. 2, čl. 11 odst. 2, čl. 12 odst. 2): Každý členský stát má možnost provést předběžný výběr nejvýše dvou pamětihodností každé dva roky – jak národní, tak nadnárodní pamětihodnost. Kvóta pro nadnárodní pamětihodnost se použije pouze pro zemi pamětihodnosti, která plní funkci koordinátora, aby členské státy nebyly v případě těchto nadnárodních pamětihodností odrazeny od účasti. Komise nezávislých odborníků vybere nejvýše jednu pamětihodnost z každé země, která se o udělení označení může ucházet.
ii) Zeměpisná oblast působnosti (článek 4, čl. 18 odst. 1, bod odůvodnění 13): Opatření Unie se může zúčastnit 27 členských států. Při prvním hodnocení tohoto opatření by se mělo posoudit rozšíření jeho zeměpisné oblasti působnosti.
iii) Přechodná ustanovení (článek 19, bod odůvodnění 11): Přechodná ustanovení jsou vyjasněna a zjednodušena.
iv) Národní tematicky vázané pamětihodnosti (článek 20): Několik pamětihodností nacházejících se v jednom členském státě může společně předložit jednu žádost zaměřenou na určité téma.
5. Postoj zpravodajky
Zpravodajka doporučuje, aby byl postoj Rady v prvním čtení beze změn a bez dalších prodlev přijat.
POSTUP
|
Název |
Označení „evropské dědictví“ |
||||
|
Referenční údaje |
10303/1/2011 – C7-0236/2011 – 2010/0044(COD) |
||||
|
Datum prvního čtení EP – P číslo |
16.12.2010 T7-0486/2010 |
||||
|
Návrh Komise |
KOM(2010)0076 - C7-0071/2010 |
||||
|
Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno obdržení postoje Rady v prvním čtení |
15.9.2011 |
||||
|
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
CULT 15.9.2011 |
|
|
|
|
|
Zpravodaj(ové) Datum jmenování |
Chrysoula Paliadeli 23.3.2010 |
|
|
|
|
|
Projednání ve výboru |
4.10.2011 |
|
|
|
|
|
Datum přijetí |
5.10.2011 |
|
|
|
|
|
Výsledek konečného hlasování |
+: –: 0: |
29 0 0 |
|||
|
Členové přítomní při konečném hlasování |
Magdi Cristiano Allam, Maria Badia i Cutchet, Malika Benarab-Attou, Lothar Bisky, Jean-Marie Cavada, Santiago Fisas Ayxela, Mary Honeyball, Cătălin Sorin Ivan, Petra Kammerevert, Morten Løkkegaard, Marek Henryk Migalski, Katarína Neveďalová, Doris Pack, Chrysoula Paliadeli, Marie-Thérèse Sanchez-Schmid, Marietje Schaake, Marco Scurria, Hannu Takkula, Sampo Terho, László Tőkés, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Milan Zver |
||||
|
Náhradníci přítomní při konečném hlasování |
Heinz K. Becker, Ivo Belet, Luigi Berlinguer, Nessa Childers, Seán Kelly, Iosif Matula, Georgios Papanikolaou |
||||
|
Náhradník (čl. 187 odst. 2) přítomný při konečném hlasování |
Jacky Hénin |
||||
|
Datum předložení |
6.10.2011 |
||||