ZPRÁVA o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do činnosti Evropského parlamentu

27. 10. 2011 - (2011/2151(INI))

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví
Zpravodaj: Mikael Gustafsson

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do činnosti Evropského parlamentu

(2011/2151(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na čtvrtou světovou konferenci o ženách konanou v září 1995 v Pekingu, deklaraci a její akční platformu přijatou v Pekingu a následné závěrečné dokumenty,

–   s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii, v němž jsou zdůrazněny společné hodnoty členských států, jako je pluralismus, nepřípustnost diskriminace, tolerance, spravedlnost, solidarita a rovnost mužů a žen,

–   s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zvláště na její články 1, 2, 3, 4, 5, 21 a 23,

–   s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–   s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen z roku 1979,

–   s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020), který přijala Evropská rada v březnu 2011[1],

–   s ohledem na sdělení Komise o strategii pro rovnost žen a mužů 2010–2015 (KOM(2010)0491),

–   s ohledem na obsáhlou zprávu připravenou švédským předsednictvím EU v roce 2009 a nazvanou „Peking +15: Akční platforma a Evropská unie“, která vymezuje překážky, jež v současné době brání plné realizaci rovnosti žen a mužů,

–   s ohledem na závěry Rady z 2.–3. června 2005, v nichž byly členské státy a Komise vyzvány k posílení svých institucionálních mechanismů na prosazování rovnosti pohlaví a k vytvoření rámce pro hodnocení provádění pekingské akční platformy, aby mohl být pokrok sledován soustavněji a systematičtěji,

–   s ohledem na svá usnesení ze dne 15. června 1995 o čtvrté světové konferenci o ženách konané v Pekingu: „rovnoprávné postavení žen a mužů, rozvoj a mír“[2], ze dne 10. března 2005 o plnění akční platformy přijaté na 4. světové konferenci o ženách (Peking +10)[3], a ze dne 25. února 2010 o akční platformě OSN pro rovnost mužů a žen nazvané „Peking +15“[4],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2003 o integrovaném přístupu k rovnoprávnosti žen a mužů („gender mainstreaming“) v Evropském parlamentu[5],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 18. ledna 2007 o integrovaném přístupu k rovnoprávnosti žen a mužů v rámci prací výborů[6],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 22. dubna 2009 o integrovaném přístupu k rovnoprávnosti žen a mužů v rámci prací výborů a delegací[7],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 7. května 2009 o rovnosti žen a mužů ve vnějších vztazích EU[8],

–   s ohledem na průkopnickou práci Rady Evropy v souvislosti se začleňováním hlediska rovnosti žen a mužů, zvláště pak na deklaraci o prosazování rovnoprávnosti žen a mužů ze 119. zasedání výboru ministrů[9],

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0351/2011),

A. vzhledem k tomu, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů neznamená jen úsilí o prosazování rovnosti pomocí konkrétních opatření na pomoc ženám nebo v některých případech méně zastoupenému pohlaví, ale že představuje i mobilizaci veškerých obecných politik a opatření ke konkrétnímu účelu dosažení rovnosti žen a mužů;

B.  vzhledem k tomu, že OSN ustanovila orgán OSN Ženy, který od 1. ledna 2011 upevňuje interinstitucionální uspořádání systému OSN na podporu rovnosti žen a mužů a emancipace žen, a to v rámci Pekingské deklarace a akční platformy[10];

C. vzhledem k tomu, že článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie stanovuje zásadu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, neboť uvádí, že EU by měla veškerou svou činností směřovat k odstranění nerovností a prosazení rovnosti mezi ženami a muži;

D. vzhledem k tomu, že článek 2 Smlouvy o Evropské unii stanovuje zásadu rovnosti žen a mužů, neboť se v něm uvádí, že Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, a že tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů;

E.  vzhledem k tomu, že v některých případech lze začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do legislativní a politické práce Parlamentu nejlépe dosáhnout pomocí konkrétně zaměřených pozměňovacích návrhů k návrhům zpráv, které se v příslušném výboru předkládají formou pozměňovacích návrhů zaměřených na začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, což je strategie, kterou Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví aktivně uplatňuje od roku 2009;

F.  vzhledem k tomu, že tento postup byl úspěšně použit k začlenění tohoto hlediska do nedávných zpráv o „klíčových schopnostech pro měnící se svět: provádění pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010“ a o průběžném hodnocení sedmého rámcovému programu Evropské unie pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace[11];

G. vzhledem k tomu, že se členské státy podílí na všech významných mezinárodních rámcích pro rovnost mezi ženami a muži a pro ženská práva a že na úrovni EU existuje řada dokumentů, které se této politiky týkají; vzhledem k tomu, že je nutné posílit faktické odhodlání k prosazování rovnosti žen a mužů a emancipace žen, jelikož při provádění stávajících dokumentů týkajících se této politiky bylo dosaženo jen malého pokroku a na řešení genderových otázek nebyl vyčleněn dostatek rozpočtových prostředků;

H. vzhledem k tomu, že Komise kromě své strategie týkající se rovnosti žen a mužů (2010–2015) určila hlavní akce, které mají provést jednotlivá generální ředitelství, což je znamení toho, že EU přechází na komplexnější a jednotnější přístup k začleňování hlediska rovnosti žen a mužů[12];

I.   vzhledem k tomu, že se Komise v rámci Charty žen[13] zavázala k tomu, že bude po dobu svého funkčního období posilovat genderové hledisko ve všech svých politikách,

J.   vzhledem k tomu, že Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE) má za úkol vyvíjet, analyzovat, hodnotit a šířit metodické nástroje, které mají vést k začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do všech politik Společenství a do vnitrostátních politik, jež z nich vycházejí, a k začlenění hlediska rovnosti žen a mužů v rámci všech orgánů a jiných subjektů Společenství[14],

K. zhledem k tomu, že je třeba s EIGE úzce spolupracovat v souvislosti s jeho úlohou spočívající v šíření přesných metodických nástrojů a v zájmu lepšího posouzení toho, nakolik Parlament začleňuje hledisko rovnosti žen a mužů do své činnosti;

L.  vzhledem k tomu, že cílem Komise je dodržovat zásadu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů jako neoddělitelnou součást své politické činnosti, a to prostřednictvím posuzování dopadu z hlediska rovnosti žen a mužů a postupů hodnocení, a že za tímto účelem vypracovala „Příručku pro posuzování dopadu z hlediska rovnosti žen a mužů[15]“;

M. vzhledem k tomu, že politika začleňování hlediska rovnosti žen a mužů doplňuje, avšak nenahrazuje specifické politiky rovnosti a pozitivní opatření, která jsou součástí duálního přístupu k dosahování cílů v oblasti rovnosti žen a mužů;

N. vzhledem k tomu, že diskriminace na základě biologického či sociálního pohlaví (genderu) má negativní dopad na transsexuální osoby, a vzhledem k tomu, že politiky a činnosti Evropského parlamentu, Komise a některých členských států v oblasti rovnosti žen a mužů zahrnují v rostoucí míře problematiku genderové identity;

O. vzhledem k tomu, že většina parlamentních výborů všeobecně přikládá velký význam začleňování hlediska rovnosti žen a mužů (např. v rámci své legislativní činnosti, svých oficiálních vztahů s Výborem pro práva žen a rovnost pohlaví, při sestavování plánů činnosti na podporu rovného zacházení apod.), zatímco omezený počet výborů se o tuto otázku zajímá pouze výjimečně nebo se o ni nezajímá vůbec;

1.  zavazuje se k tomu, že bude pravidelně přijímat a vykonávat politický plán začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v Evropském parlamentu, jehož celkovým cílem je prosazovat rovnost mezi ženami a muži prostřednictvím skutečného a efektivního genderového hlediska do všech politik a činností, aby bylo možné posoudit různý vliv opatření na ženy a muže, koordinovat existující iniciativy a určit cíle a priority, stejně tak jako i prostředky pro jejich dosažení;

2.  potvrzuje, že hlavní cíl plánu politiky EP v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů pro nadcházející tříleté období by měl spočívat v zabezpečení důslednějšího a účinnějšího uplatňování tohoto hlediska ve všech činnostech Parlamentu, a to na základě priorit, kterými jsou:

     a)  trvalý závazek na úrovni předsednictva Parlamentu prostřednictvím práce skupiny na vysoké úrovni pro rovnost pohlaví a rozmanitost;

b)  duální přístup – uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů v činnostech Parlamentu prostřednictvím efektivní práce příslušného výboru a začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do práce ostatních výborů a delegací;

c)  uvědomění si potřeby vyváženého zastoupení žen a mužů v rozhodovacích postupech, kterého je nutno dosáhnout širším zastoupením žen v řídících orgánech Parlamentu, v předsednictvech politických skupin, výborů a delegací, ve složení delegací a misí, například volebních pozorovatelských misí, a zvýšením zastoupení mužů v oblastech, v nichž je jejich počet nedostatečný;

d)  začlenění analýzy týkající se rovnosti mužů a žen do veškerých etap rozpočtového procesu s cílem zajistit, aby potřeby a priority žen a mužů byly zohledňovány rovnocenně a aby se posuzoval vliv rozdělování zdrojů EU na ženy a muže;

e)  efektivní tisková a informační politika, která systematicky zohledňuje rovnost mužů a žen a vyhýbá se genderovým stereotypům;

f)   předkládání pravidelných zpráv na plenárním zasedání o pokroku dosaženém v začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do práce parlamentních výborů a delegací;

g)  důraz na potřebu náležitých finančních a lidských zdrojů, aby měly parlamentní orgány k dispozici potřebné nástroje včetně nástrojů k analýze a posuzování hlediska rovnosti žen a mužů, odborných znalostí v oblasti rovnosti pohlaví (výzkum a dokumentace, školený personál, odborníci) a údaje a statistiky vypracované podle pohlaví; vyzývá sekretariát, aby pořádal pravidelnou výměnu osvědčených postupů a podporoval vytváření sítí a aby pro zaměstnance Evropského parlamentu organizoval školení o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a o uplatňování tohoto hlediska v rámci rozpočtového procesu;

h)  nepřetržitý rozvoj parlamentní sítě pro gender mainstreaming, do které každý výbor jmenoval jednoho člena odpovědného za začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v jeho práci;

i)   pozornost věnovaná významu používání přesné terminologie a definic v souladu s mezinárodními standardy při užívání výrazů týkajících se začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;

j)   metodická a analytická podpora ze strany EIGE;

3.  vyzývá příslušný výbor, aby ověřil, jak lze nejlépe začlenit do jednacího řádu postup, kterým Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví přijímá pozměňovací návrhy k jednotlivým zprávám zdůrazňujícím důsledky určité politické oblasti z hlediska rovnosti žen a mužů v souladu s lhůtami a postupy stanovenými výborem;

4.  vyzývá parlamentní výbory odpovědné za víceletý finanční rámec a strukturální fondy, aby před přijetím víceletého finančního rámce posoudily dopad navržených rozpočtových priorit, zdrojů příjmů a správních nástrojů na rovnost žen a mužů, aby se zajistilo, že víceletý finanční rámec na období po roce 2013 bude začleňovat hledisko rovnosti žen a mužů, a že v základních nařízeních všech finančních programů EU budou stanoveny cíle zaměřené na rovnost pohlaví a že na dosažení těchto cílů budou vyčleněny zvláštní finanční prostředky;

5.  blahopřeje parlamentní síti pro gender mainstreaming a parlamentním výborům, které zavedly tento přístup do svých činností, a žádá ostatní výbory, aby se zavázaly k plnění strategie začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a aby ji ve své činnosti skutečně prováděly;

6.  zdůrazňuje, že je nezbytné, aby parlamentní výbory měly k dispozici vhodné nástroje k získání kvalitních informací o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, jako jsou ukazatele, údaje a statistiky zpracované podle pohlaví, a aby byly rozpočtové prostředky rozdělovány z hlediska rovnosti žen a mužů, a výbory tak byly motivovány k tomu, aby využívaly interní (sekretariát příslušného výboru, tematické oddělení, knihovnu atd.) i externí odborné znalosti v rámci jiných místních, regionálních, národních a nadnárodních institucí ve veřejném i soukromém sektoru, malých, středních a velkých podniků a univerzit, které působí v oblasti rovnosti žen a mužů;

7.  vítá konkrétní iniciativy v této oblasti, které vyvinulo několik parlamentních výborů, včetně zprávy z vlastního podnětu o úloze žen v zemědělství a ve venkovských oblastech, kterou vypracoval Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova, a veřejného slyšení o úloze žen v trvale udržitelném rozvoji rybolovných oblastí, jež uspořádal Výbor pro rybolov;

8.  na základě dotazníku zaslaného předsedům a místopředsedům zodpovědným za začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v parlamentních výborech dospěl k závěru, že práce parlamentních výborů je v této oblasti velmi různorodá a dobrovolná, přičemž v některých oblastech je hledisko pohlaví předmětem intenzivního zájmu, v jiných se v tomto směru vyvíjí jen nepatrná činnost, a někde se dokonce na tomto poli nevyvíjí činnost vůbec žádná;

9.  vítá práci meziparlamentních delegací a volebních pozorovatelských misí a jejich snahu zabývat se v rámci svých vztahů s parlamenty třetích zemí otázkami spojených s rovností žen a mužů a emancipací žen prostřednictvím systematičtějšího monitorování a řešení otázek, jakými jsou mrzačení ženských pohlavních orgánů a úmrtnost rodiček, dále také užší spoluprací s Výborem pro práva žen a rovnost pohlaví při organizování společných schůzí a výměně informací týkajících se těchto oblastí;

10. žádá Komisi, aby při plánování a uskutečňování veškerých politik řešila otázky nerovnosti žen a mužů konzistentnějším a systematičtějším způsobem a aby tyto otázky považovala za prioritní; trvá na tom, že má-li být dosaženo rovnosti mezi pohlavími, je třeba více zapracovat na začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech politik;

11. znovu opakuje, že je nezbytné soustředit se na genderové vztahy mezi ženami a muži, jež vytvářejí a utužují nerovnosti mezi nimi;

12. zastává názor, že činnost Parlamentu v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů by měla rovněž zahrnovat problematiku genderové identity a že by se mělo posoudit, jaký dopad mají politiky a činnosti na transsexuální osoby; vyzývá Komisi, aby genderovou identitu zohledňovala ve všech činnostech a politikách v oblasti rovnosti žen a mužů;

13. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Radě Evropy.

• [1]  Příloha k závěrům Rady ze dne 7. března 2011.
• [2]  Úř. věst. C 166, 3.7.1995, s. 92.
• [3]  Úř. věst. C 320 E, 15.12.2005, s. 247.
• [4]  Úř. věst. C 348E, 21. 12. 2010, s. 11.
• [5]  Úř. věst. C 061 E, 10.3.2004, s. 384.
• [6]  Úř. věst. C 244 E, 18.10.07, s. 225.
• [7]  Úř. věst. C 184 E, 8.7.10, s. 18.
• [8]  Úř. věst. C 212 E, 5.8.10, s. 32.
• [9]  119. zasedání výboru ministrů v Madridu, 12. května 2009.
• [10]  Usnesení Valného shromáždění OSN 64/289 o systémové soudržnosti z 21. července 2011.
• [11]  P7_TA(2010)0164.
• [12]  Pracovní dokument Komise na téma „Akce pro zavedení strategie pro rovnost mezi ženami a muži 2010–2015“(SEK(2010)1079/2).
• [13]  Sdělení o „Posíleném závazku pro dosažení rovnosti žen a mužů: Charta žen“ (KOM(2010)0078).
• [14]  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1922/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského institutu pro rovnost žen a mužů, Úř. věst. L 403, 30.12.2006, s. 9.
• [15]  http://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=4028&langId=en.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Souvislosti

Hlavním cílem začleňování hlediska žen a mužů je změnit povahu a instituce tradiční politiky, aby více zohledňovaly potřeby, očekávání a zkušenosti celé společnosti, jak žen, tak mužů. Dalo by se říci, že uplatňování hlediska rovnosti pohlaví zpochybňuje genderovou neutralitu institucí, neboť ty by mohly vytvářet nerovnost mezi ženami a muži a přispívat k ní svými vnitřními předpoklady, pracovními postupy a svou činností.

Koncept gender mainstreamingu se stal reálnou součástí běžných postupů v rámci mezinárodní veřejné politiky v září 1995, kdy byl uveden v akční platformě čtvrté světové konference o ženách v Pekingu, která zahrnuje obsáhlou definici tohoto pojmu a zavazuje instituce systému OSN k systematickému začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do politické činnosti.

V roce 1997 OSN definovala začleňování hlediska rovnosti žen a mužů takto:

„... proces posuzování dopadu jakékoliv plánované akce, včetně legislativy, politik či programů, na ženy a muže ve všech oblastech a na všech úrovních. Je to strategie pro zohlednění obav a zkušeností žen i mužů v rámci návrhů, provádění, monitorování a hodnocení politik a programů jako jejich nedílné součásti ve všech politických, hospodářských a společenských oblastech tak, aby z nich mohli těžit ženy i muži a aby nepřetrvávala nerovnost.“[1]

Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v Lisabonské smlouvě

Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů je jednoznačně stanoveno v článku 8 Smlouvy o fungování Evropské unie;

„Při všech svých činnostech usiluje Unie o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy.“

Zásada rovnosti žen a mužů je součástí článku 2 Smlouvy o Evropské unii;

„Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracii, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.“

Výraz „začleňování hlediska rovnosti žen a mužů“ (gender mainstreaming) byl poprvé použit v Evropském společenství v roce 1991, kdy se objevil jako relativně malá, avšak inovativní složka třetího akčního programu Komise týkajícího se rovných příležitostí (1991–1996)[2]. Během tohoto období Komise provedla ve prospěch žen konkrétní kroky v jednotlivých sektorech a aktivně se podílela na přípravě konference v Pekingu, kde podpořila zásadu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů jménem EU.

Koncem devadesátých let vstoupil do úsilí o dosažení rovnosti příležitostí v rámci EU nový prvek: snaha o zohledňování rovnosti žen a mužů ve všech politických oblastech.

Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v Evropském parlamentu

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM) je orgánem Evropského parlamentu, který je odpovědný za vykonávání a další rozvoj začleňování hlediska rovnosti žen a mužů ve všech politických oblastech. K tomu slouží zejména postup pozměňovacích návrhů týkajících se začleňování hlediska rovnosti žen a mužů. První krok v zavádění genderové perspektivy pomocí tohoto nástroje spočívá v tom, že koordinátoři výboru FEMM rozhodnou, že k návrhu zprávy jiného výboru není sice vhodné vypracovávat stanovisko, ale že by jej bylo možné vylepšit pomocí několika pozměňujících návrhů, které by do zprávy přidaly hledisko rovnosti pohlaví. Pro přípravu pozměňovacích návrhů je určen jeden člen výboru. Pozměňovací návrhy se pak předloží výboru k hlasování, načež se postoupí příslušnému výboru ve lhůtě určené k předkládání změn a doplnění návrhu zprávy. Pozměňovací návrhy týkající se začleňování hlediska rovnosti žen a mužů podepíše předseda výboru FEMM a jeho ostatní členové.

Dalším způsobem, jakým výbor FEMM prosazuje rozvoj gender mainstreamingu, je poskytování zdrojů síti pro gender mainstreaming, v níž má každý výbor jednoho člena odpovědného za praktické uplatňování této zásady v práci příslušného výboru (viz úplný seznam členů v příloze).

Nejnovější příklad politik a právních předpisů uplatňujících hledisko rovnosti žen a mužů

Evropská unie uznává význam rovnosti žen a mužů v celé řadě nedávných rozhodnutí včetně směrnice o obchodování, ve které jsou stanovena minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů a trestů v oblasti obchodování s lidmi a kde se v článku 1 uvádí, že pro posílení prevence této trestné činnosti a ochrany jejích obětí se uplatňuje hledisko rovnosti žen a mužů[3].

• [1]  OSN 1997, Zpráva Hospodářské a sociální rady.
• [2]  KOM(1990) 449.
• [3]  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV.

ANNEX : LIST OF MEMBERS

Network of Chairs/Vice-chairs/Members responsible for Gender mainstreaming
AFCO	Ms Zita GURMAI - Vice Chair
AFET	Ms Ana GOMES - Member
AGRI	Mr Marc TARABELLA - Member
BUDG	Mr. Alexander ALVARO - Vice Chair
CONT	Mr Bart STAES - Vice Chair
CULT	Ms Mary HONEYBALL - Member
DEVE	Ms Corina CRETU - Vice Chair
DROI	Ms Marie-Christine VERGIAT - Member
ECON	Ms Arlene McCARTHY - Vice Chair
EMPL	Ms Pervenche BÈRES - Chair
ENVI	Ms Corinne LEPAGE - Vice Chair
INTA	Ms Cristiana MUSCARDINI- Vice Chair
IMCO	Ms Lara COMI - Vice Chair
ITRE	Ms Anni PODIMATA - Vice Chair
JURI	Ms Eva LICHTENBERGER - Substitute Member
LIBE	Mr Juan Fernando LÓPEZ AGUILAR - Chair
PECH	Ms Josefa ANDRES BAREA - Member
PETI	Ms Chrysoula PALIADELI - Vice Chair
REGI	Ms Elisabeth SCHROEDTER - Substitute Member
SEDE	Ms Norica NICOLAI - Vice Chair
TRAN	Ms Silvia-Adriana ŢICĂU - Vice Chair

CONFERENCE OF DELEGATION CHAIRS - REPRESENTATIVE MEMBERS FOR GENDER MAINSTREAMING
ACP	Mc AVAN, Linda (VC)
Afghanistan	Ms KIIL-NIELSEN
Albania, Bosnia-Herzegovina, Serbia, Montenegro and Kosovo
Andean Community	Ms BILBAO BARANDICA, Izaskun
Arab Peninsula	Ms CORAZZA BILDT, Anna Maria
Armenia, Azerbaijan and Georgia	Ms LUNACEK, Ulrike
Australia and New Zealand
Belarus
Canada	Ms JEGGLE, Elisabeth
Central America	Ms FIGUEIREDO, Ilda (VC)
Central Asia (Kazakhstan, Kyrgyzstan and Uzbekistan; Tajikistan, Turkmenistan and Mongolia)
Chile	Mr PAPANIKOLAOU, Georgios (VC)
China
Croatia
Eurolat	2009-2011: Ms FIGUEIREDO, Ilda (VC) 2011-2014: Ms WEBER, Renate
Euromed
Euronest Parliamentary Assembly
Former Yugoslav Rep of Macedonia
India	Ms KOLARSKA-BOBIŃSKA, Lena (VC)
Iran	Ms ERNST, Cornelia (2 VC)
Iraq	Ms COSTA, Silva (VC) Ms THEIN, Alexandra
Israel	Ms SEHNALOVA, Olga (VC)
Japan
Korean Peninsula	Ms ROSBACH, Anna (VC)
Maghreb and the Arab Maghreb Union	Ms BENARAB-ATTOU, Malika
Mashreq
Mercosur	Ms MATHIEU, Véronique (VC)
Mexico	Ms JIMÉNEZ BECERRIL BARRIO, Teresa
Moldova	Mr MAŠTÁLKA Jiří
NATO Parliamentary Assembly
Palestinian Legislative Council	Ms LUCAS, Caroline
Pan African Parliament
Russia
SINEEA (Switzerland, Iceland, Norway and the European Economic Area)
South Africa	Ms SARGENTINI, Judith (VC)
South Asia	Ms LAMBERT, Jean ( Chair)
Southeast Asia and ASEAN	Ms WEILER, Barbara
Turkey
Ukraine
United States	Ms TZAVELA, Niki

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	11.10.2011
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	21 4 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Regina Bastos, Edit Bauer, Emine Bozkurt, Andrea Češková, Silvia Costa, Edite Estrela, Ilda Figueiredo, Iratxe García Pérez, Lívia Járóka, Nicole Kiil-Nielsen, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Astrid Lulling, Barbara Matera, Elisabeth Morin-Chartier, Antonyia Parvanova, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Marc Tarabella, Britta Thomsen
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Christa Klaß, Gesine Meissner, Antigoni Papadopoulou, Joanna Senyszyn, Angelika Werthmann
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Veronica Lope Fontagné, Janusz Wojciechowski