ZPRÁVA o rozpočtové kontrole finanční pomoci EU Afghánistánu

18. 11. 2011 - (2011/2014(INI))

Výbor pro rozpočtovou kontrolu
Zpravodaj: Jens Geier

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o rozpočtové kontrole finanční pomoci EU Afghánistánu

(2011/2014(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na svá předchozí usnesení o Afghánistánu, zejména usnesení ze dne 8. července 2008 o stabilizaci v Afghánistánu[1], ze dne 15. ledna 2009 o rozpočtové kontrole vynakládání finančních prostředků Evropské unie v Afghánistánu[2], ze dne 24. dubna 2009 o právech žen v Afghánistánu[3] a ze dne 16. prosince 2010 o nové strategii pro Afghánistán[4],

–   s ohledem na usnesení o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007 ze dne 23. dubna 2009[5] a na rozpočtový rok 2008 ze dne 5. května 2010[6],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2011 o budoucnosti rozpočtové podpory EU ve prospěch rozvojových zemí[7],

–   s ohledem na konferenci konanou v Kábulu dne 20. července 2010, na níž se dárci dohodli, že lépe sladí své programy a budou se důsledně řídit principy účelnosti pomoci, a na konferenci konanou v Londýně dne 28. ledna 2010, na níž se dárci dohodli, že bude zřízen nezávislý Úřad pro dohled na vysoké úrovni a více rozvojové pomoci poplyne prostřednictvím vlády Islámské republiky Afghánistán a bude podpořena reformami struktur a rozpočtů,

–   s ohledem na odpovědi Komise na otázky Výboru pro rozpočtovou kontrolu ze dne 7. září 2010 a ze dne 22. června 2011,

–   s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 3/2011 „Efektivnost a účelnost příspěvků EU poskytovaných prostřednictvím organizací OSN v zemích zasažených konfliktem“,

–   s ohledem na auditní zprávy zvláštního generálního inspektora pro obnovu Afghánistánu (SIGAR),

–   s ohledem na auditní zprávy amerického nejvyššího kontrolního úřadu (GAO) týkající se Afghánistánu,

–   s ohledem na auditní zprávy generálního inspektora americké vládní Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID) týkající se Afghánistánu,

–   s ohledem na závěrečnou zprávu nazvanou „Transformace zadávání válečných zakázek“ , kterou pro Kongres USA vypracovala komise pro zadávání válečných zakázek v Iráku a Afghánistánu,

–   s ohledem na návrh afghánského „zákona o nejvyšším kontrolním úřadu“,

–   s ohledem na Mexickou deklaraci Mezinárodní organizace nejvyšších kontrolních úřadů (INTOSAI) o nezávislosti nejvyšších kontrolních úřadů, přijatou v roce 2007,

–   s ohledem na akční plán EU pro Afghánistán a Pákistán, který přijala Rada dne 27. října 2009, a na zprávy o jeho plnění zveřejňované dvakrát ročně,

–   s ohledem na rozhodnutí 2011/23 výkonné rady Rozvojového programu OSN, Populačního fondu OSN a Úřadu OSN pro projektové služby přijaté na jejím výročním zasedání v roce 2011 (které se konalo ve dnech 6.–17. června 2011),

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro rozvoj (A7-0388/2011),

A. vzhledem k tomu, že usnesení Parlamentu ze dne 16. prosince 2010 o nové strategii pro Afghánistán poukázalo na několik problémových otázek v souvislosti s rozpočtovou kontrolou finanční pomoci EU Afghánistánu;

B.  vzhledem k tomu, že podle organizace Integrity Watch byly v Afghánistánu v roce 2009 poskytnuty úplatky ve výši přes 1 miliardu USD,

C. vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu odpovídá za sledování efektivnosti nákladů při plnění souhrnného rozpočtu EU;

D. vzhledem k tomu, že zásady odpovědnosti a transparentnosti veřejných financí jsou základními prvky demokracie;

E.  vzhledem k tomu, že Afghánistán patří mezi přijímající země, které dostávají nejvíce civilní pomoci ze souhrnného rozpočtu EU;

F.  vzhledem k tomu, že Evropská komise přidělila od roku 2002 na rozvojovou a humanitární pomoc Afghánistánu přes 2 miliardy EUR a vyplatila více než 1,8 miliardy EUR;

Přínosy a nedostatky různých cest, kterými plynou finanční prostředky při poskytování pomoci Afghánistánu

1.  opakuje, že Komise může při vynakládání finančních prostředků EU v Afghánistánu zvažovat různé cesty, kterými tyto finanční prostředky poplynou; připomíná, že vláda Islámské republiky Afghánistán nedostává přímou (odvětvovou) rozpočtovou podporu ze souhrnného rozpočtu EU;

2.  konstatuje, že každá z těchto cest má své vlastní specifické přínosy a nedostatky vzhledem ke konkrétním cílům výdajů, jak jsou uvedeny v tabulce ve vysvětlujícím prohlášení;

3.  zastává názor, že žádná z těchto cest by neměla být odmítána, protože všechny mají své specifické přínosy a nedostatky; pokládá za nutné diverzifikovat pomoc, aby bylo možné pokrýt individuální potřeby prostřednictvím vhodných cest, kterými prostředky poplynou;

4.  vyzývá Komisi, aby uvažovala o zavedení přímé rozpočtové podpory v Afghánistánu, a to za velmi přísných a přesně stanovených podmínek a jakmile se prokáže, že existuje nutná makroekonomická stabilita a dostatečně spolehlivé finanční řízení, protože tato forma podpory je tím nejlepším nástrojem pro budování kapacit v afghánské veřejné správě; je přesvědčen, že tímto krokem by bylo možno dosáhnout trvalých, dlouhodobě orientovaných výsledků;

5.  zastává názor, že Komise by měla posoudit kapacitu ministerstev Islámské republiky Afghánistán, a je přesvědčen, že rozpočtová podpora by mohla mít pro začátek formu menších částek poskytovaných za velmi přísných a přesně stanovených podmínek; všímá si příkladu jiných dárcovských zemí, které již zavedly odvětvovou rozpočtovou podporu těm afghánským ministerstvům, která splňují stanovená měřítka odpovědnosti a transparentnosti; žádá Komisi, aby uvažovala o zavedení přímé rozpočtové podpory za velmi přísných a přesně stanovených podmínek nejen na centrální úrovni, ale také na úrovni provincií a místní správy, a to jakmile budou splněny nutné podmínky a kritéria – takový krok by zintenzívnil budování kapacit na všech úrovních veřejné správy; je přesvědčen, že koordinovaná diverzifikace rozpočtové podpory jednotlivým úrovním veřejné správy by rovněž posílila postavení Komise vůči těmto subjektům a učinila ji nezávislejší na vztazích pouze s jediným subjektem; poznamenává, že tato diverzifikace nesmí podrývat úlohu a odpovědnost centrální vlády, a že je tudíž třeba jejího souhlasu;

6.  současně vyzývá Komisi, aby zajistila, aby možná budoucí rozpočtová podpora závisela na tom, zda budou plněny velmi přísné a přesně vymezené podmínky, které budou jasné a měřitelné; je toho názoru, že tyto cíle musí směřovat k dosažení takových výsledků, které lze zhodnotit na základě ukazatelů a předem vymezených měřítek odpovědnosti a transparentnosti; zdůrazňuje, že základní východiska pro posuzování budoucího pokroku je třeba stanovit hned na začátku; v této souvislosti považuje za nanejvýš důležité mechanismy pro boj proti korupci a podvodům; konstatuje, že efektivnost opatření rozvojové politiky v partnerských zemích musí být ověřována rovněž na základě místních kritérií; zdůrazňuje v této souvislosti mimořádný význam vzdělávání státních úředníků, zejména bezpečnostních složek a policie;

7.  opakuje, že úlohou Parlamentu je dohled v této věci, a proto žádá Komisi, aby učinila tyto kroky transparentně, a to tak, že zveřejní:

–         dohody sjednané s vládou Islámské republiky Afghánistán;

–         základní východisko, ukazatele, cíle, způsoby výpočtu a zdroje pro ověřování, na jejichž základě bude posuzován pokrok a jimiž se budou řídit rozhodnutí uvolnit jednotlivé tranše možné budoucí rozpočtové podpory, které budou záviset na dosahovaných výsledcích a budou různé velikosti;

–         přehledné a standardizované zprávy, které objektivně a transparentně posoudí pokrok na základě vymezených kritérií, a v případě potřeby i důvody toho, že nebylo dosaženo takového pokroku, jak se původně předpokládalo;

Odpovědnost a dohled nad finančními prostředky EU v Afghánistánu

Nedostatky, které zjistili auditoři

8.  bere na vědomí auditní zprávu Evropského účetního dvora (EÚD) o finančních prostředcích EU plynoucích prostřednictvím organizací OSN do zemí zasažených konfliktem, která se týká také Afghánistánu; lituje nedostatků při řízení projektů v Afghánistánu, které EÚD zjistil, mezi něž patří:

–         nedostatky v koncepci projektů, jejichž důsledkem jsou neudržitelné a neefektivní projekty;

–         skutečnost, že zprávy, které podávají agentury OSN Komisi, jsou opožděné, příliš obecné a spíše popisují činnosti než uvádějí výsledky a neumožňují Komisi odpovídajícím způsobem zkontrolovat účelnost určitého projektu;

–         častá zpoždění projektů v důsledku nerealistických časových plánů;

9.  je znepokojen zprávami dalších auditorských subjektů, jako je zvláštní generální inspektor pro obnovu Afghánistánu (SIGAR), americký nejvyšší kontrolní úřad (GAO), komise pro zadávání válečných zakázek a generální inspektor americké vládní Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID), které zjistily tyto nedostatky:

–         vysoké riziko korupce a podvodů v zemi, jak dokládá skandál kolem Kábulské banky v nedávné minulosti a o němž svědčí i závěrečná zpráva komise pro válečné zakázky, v níž se odhaduje, že 5 až 9 % celkové pomoci USA v Iráku a Afghánistánu bylo podvodně zneužito; rovněž podle zprávy organizace Integrity Watch byla z úplatků přesahujících částku 1 miliardy USD vyplacených v roce 2009 v Afghánistánu jedna třetina použita na úhradu různých veřejných služeb (dokumentace, vzdělávání, zdravotnictví), přičemž policejní složky patřily k nejzkorumpovanějším;

–         neschopnost většiny afghánských ministerstev konat výběrová řízení a spravovat zakázky vzhledem k tomu, že v zemi je vysoká míra negramotnosti a zaměstnanci jsou špatně vyškoleni;

–         nespolehlivé databáze afghánské státní policie (ANP), jelikož počty policistů se pohybují od 111 774 do 125 218, a to vyvolává pochybnosti o legalitě a řádnosti vyplácení platů těmto afghánským policistům, což je hlavním cílem nejrozsáhlejšího z projektů financovaných EU, tzv. Law and Order Trust Fund (LOTFA);

–         vysoké riziko plýtvání prostředky, jak dokládá závěrečná zpráva komise pro válečné zakázky, která odhadla, že 10 až 20 % celkové pomoci USA vynaložené v Iráku a Afghánistány bylo promrháno;

–         přemíra subdodavatelů, která vede ke zpožděním a nárůstu režijních nákladů a také omezuje výkon dohledu nad hlavním dodavatelem, přičemž tento jev jako takový snižuje podíl místních Afghánců, kteří mají z těchto projektů prospěch;

–         financují se krátkodobé projekty, které mají pouze malou šanci být dlouhodobě udržitelné;

–         afghánský kontrolní úřad není nezávislý na vládě Islámské republiky Afghánistán;

10. zastává názor, že Komise by měla také vzít v potaz nedostatky zjištěné americkými a dalšími neevropskými auditory, kteří také uvádějí rizikové faktory pro projekty financované EU – mnohé z nich jsou stejné nebo alespoň podobné povahy;

Řešení zjištěných nedostatků

11. uvědomuje si, v jak obtížných podmínkách musí Komise poskytovat pomoc v zemi, která byla po celá desetiletí zmítána válkou; zdůrazňuje, že kontroly na místě musí být prováděny i za složitých bezpečnostních podmínek; vyzývá Komisi, aby používala alternativní formy auditní a kontrolní činnosti, které lze provádět na místě i za současných bezpečnostních podmínek; dále vyzývá Komisi, aby se zjištěnými nedostatky zabývala a financovala projekty, pouze pokud splňují tato kritéria:

–         dlouhodobá finanční a operační udržitelnost;

–         je co největší snaha o to, aby se Afghánci s daným projektem ztotožnili;

–         je co nejvíce eliminováno riziko podvodu a korupce;

12. žádá Komisi, aby identifikovala, jaké jsou rizikové faktory, pokud jde o korupci, podvody, udržitelnost projektů, přemíru subdodavatelů a další příčiny plýtvání prostředky a jejich nesprávného využívání; dále Komisi žádá, aby i nadále věnovala těmto ohledům patřičnou pozornost v dohodách o grantech a v obchodních smlouvách a aby pečlivě sledovala, zda jsou tato pravidla dodržována;

13. zdůrazňuje, jak zásadně důležité pro demokracii je mít nejvyšší kontrolní úřad, který je finančně i operativně zcela nezávislý na výkonné moci a má dostatečnou kapacitu i finanční prostředky k provádění finančních auditů, auditů shody a výkonnostních auditů v souladu s mezinárodními auditorskými standardy;

14. je znepokojen zprávami z různých spolehlivých a nezávislých zdrojů, že afghánské orgány na nejvyšší úrovni kladou překážky vyšetřování případů korupce, která vedou afghánští státní zástupci proti představitelům veřejné moci, jako jsou guvernéři;

15. vyjadřuje politování nad skutečností, že návrh nového právního předpisu o kontrolním úřadu stále ještě nezakotvuje jeho úplnou nezávislost vzhledem k tomu, že generální auditor a jeho zástupce mají být jmenováni výkonnou mocí, nikoli mocí zákonodárnou; poukazuje na skutečnost, že taková úprava není v souladu s Mexickou deklarací o nezávislosti nejvyšších kontrolních úřadů; vyzývá proto Komisi, aby trvala na tom, aby v tomto právním předpisu byla zakotvena úplná finanční a operativní nezávislost afghánského kontrolního úřadu, a na posílení kapacity; připomíná Komisi, že úplná nezávislost, dostatečná kapacita a financování kontrolního úřadu by měly být považovány za nezbytné podmínky pro zavedení přímé rozpočtové podpory;

16. vyzývá Komisi, aby zvážila myšlenku provádět kontroly a monitorovací návštěvy společně s afghánským kontrolním úřadem; navrhuje v této souvislosti zintenzívnění vzájemné výměny auditorského know-how a školicích dovedností mezi příslušnými orgány; vnímá to jako příležitost ke zlepšení vzájemného porozumění a k budování kapacit;

Zlepšení odpovědnosti za pomoc, která plyne prostřednictvím agentur OSN v Afghánistánu

17. připomíná, že některé z nejdůležitějších projektů financovaných ze souhrnného rozpočtu EU v Afghánistánu jsou řízeny a realizovány Rozvojovým programem OSN (UNDP);

18. připomíná, že podle čl. 287 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie má Evropský účetní dvůr právo v případě potřeby provádět kontrolu na základě účetních dokladů na místě v prostorách jakékoli instituce nebo jiného subjektu, který spravuje příjmy a výdaje jménem Unie;

19. dále připomíná, že Parlament opakovaně žádal Komisi, aby zlepšila transparentnost a odpovědnost projektů řízených OSN, zvláště vícezdrojových svěřeneckých fondů, např. zavedením prohlášení o věrohodnosti;

20. bere na vědomí nedávné rozhodnutí výkonné rady Rozvojového programu OSN (UNDP), Populačního fondu OSN (UNFPA) a Úřadu OSN pro projektové služby (UNOPS), přijaté na jejím výročním zasedání v roce 2011 (které se konalo ve dnech 6.–17. června 2011), dát mezivládním dárcovským organizacím, jako jsou orgány Evropské unie, podobná práva nahlížet do zpráv o interním auditu, jako mají členské státy OSN; je nicméně přesvědčen, že je zapotřebí dalšího pokroku, aby se zlepšilo podávání zpráv o použití finančních prostředků EU tak, že se v nich bude hovořit o výsledcích, nikoli jen o provedených činnostech; dále Komisi naléhavě žádá, aby vyzvala i ostatní agentury OSN, aby zvolily stejný přístup jako UNDP, UNFPA a UNOPS; s uspokojením konstatuje, že Dětský fond OSN (UNICEF) přijal rozhodnutí, že se k této iniciativě rovněž připojí;

21. je dále toho názoru, že pro budoucnost je třeba přístup s mnohem větším záběrem, aby se podařilo plně vyhovět opakovaným požadavkům Parlamentu na větší transparentnost a odpovědnost spolu s účinností a účelností; vyzývá EÚD, aby usiloval o to nalézt společnou řeč s agenturami OSN a dohodl se s nimi na společných auditorských standardech, které jsou plně v souladu s mezinárodními auditorskými standardy, přičemž výsledkem by bylo prohlášení o věrohodnosti;

22. upozorňuje na současné úsilí pracovní skupiny pro „odpovědnost za pomoc v případě katastrofy a její audit“ ustavené v rámci Mezinárodní organizace nejvyšších kontrolních orgánů (INTOSAI) a vedené jedním z členů Evropského účetního dvora[8]; podporuje její dva hlavní cíle:

–         vytvoření návodu, jak postupovat, a správné praxe v oblasti odpovědnosti tím, že budou poskytovány jasné, transparentní a standardizované informace všem zúčastněným stranám (dárcům, příjemcům, mezinárodním organizacím, nevládním organizacím) s cílem dospět v konečném důsledku k jednotnému integrovanému modelu podávání zpráv;

–         vytvoření návodu, jak postupovat, a správné praxe v oblasti auditu s cílem dospět v konečném důsledku ke koncepci jednotného auditu, který by znamenal, že každé euro bude předmětem kontroly pouze jednou, a to ze strany externího auditora, který by vyhověl potřebám zúčastněných stran, pokud jde o zajištění věrohodnosti;

23. vítá úsilí pracovní skupiny INTOSAI a vybízí tuto skupinu, aby splnila své poslání ve stanoveném termínu; je toho názoru, že výsledky by mohly být využity i v obecnějším kontextu, protože mnoho problémů u pomoci v případě katastrofy se týká i rozvojové pomoci v oblastech zasažených konfliktem;

24. právě toto pokládá za vhodný způsob řešení problémů s odpovědností, které existují u agentur OSN;

25. vyzývá proto EÚD a příslušné úřady OSN, aby navázaly dialog s cílem nalézt řešení zbývajících problémů; zdůrazňuje v této souvislosti výhody jednotného režimu auditu, který by zvýšil účelnost práce auditorů; práce pracovní skupiny INTOSAI je v této souvislosti podle jeho soudu velmi důležitá a vyzývá EÚD, aby se snažil najít s úřady OSN společnou řeč právě na této bázi;

26. připomíná v této souvislosti, že Parlament již dlouho požaduje vytvoření svěřeneckého fondu sdružujícího více dárců, a poukazuje na návrh Komise, aby revidované finanční nařízení (KOM(2010)0815) poskytlo právní základ pro vytvoření vlastního svěřeneckého fondu sdružujícího více dárců; domnívá se, že je to způsob, jak zajistit maximální odpovědnost v situaci, kdy ne všechny agentury OSN spravující svěřenecké fondy sdružující více dárců dodržují standardy EU, pokud jde o transparentnost a odpovědnost;

Koordinace pomoci ze strany společenství dárců

27. konstatuje, že účinnost a koordinace dárcovské pomoci v Afghánistánu jsou strukturálně narušovány tím, že mnozí dárci mají tendenci zaměřovat se na krátkodobé výsledky, aniž by dostatečně zohledňovali potřeby vlády Islámské republiky Afghánistán a obyvatel Afghánistánu; konstatuje, že čistě zeměpisná volba související s přítomností jednotek a regionální segmentací ze strany dárcovských zemí nepodporují koordinaci dárců a zvyšuje se riziko zdvojování a neúčinného využívání finanční pomoci;

28. všímá si závěrů Rady týkajících se posílení činností EU v Afghánistánu a Pákistánu, souvisejících dvakrát ročně podávaných zpráv, tzv. modré knihy Evropské komise z roku 2009, která zahrnuje veškerou pomoc plynoucí ze souhrnného rozpočtu EU a z vnitrostátních rozpočtů členských států, a nedávného jmenování do zdvojené funkce vedoucího delegace EU / zvláštního zástupce EU; domnívá se, že se jedná o pozitivní kroky směřující k lepší koordinaci úsilí EU a jeho členských států;

29. očekává, že vytvoření ESVČ (Evropské služby pro vnější činnost) přinese lepší koordinaci a interakci a rovněž větší transparentnost při realizaci projektů EU a udržitelnější a účinnější využívání prostředků EU v Afghánistánu; rovněž očekává, že budou jednoznačně stanoveny odpovědnosti v rámci delegace EU;

30. vyzývá Komisi, aby vyvíjela další úsilí o koordinaci pomoci nejen s členskými státy, ale také s mezinárodními dárci, například přijetím společných celoodvětvových přístupů, které by doplňovaly zeměpisný přístup; zdůrazňuje v této souvislosti významnou úlohu, kterou plní Podpůrná mise OSN v Afghánistánu (UNAMA) a afghánské ministerstvo financí;

31. zdůrazňuje skutečnost, že investice mezinárodního společenství v Afghánistánu musí být sladěny s potřebami vlády Islámské republiky Afghánistán a obyvatel Afghánistánu;

Zlepšení podávání zpráv

32. připomíná Komisi svou výzvu, aby mu předložila[9] výroční zprávu o Afghánistánu obsahující podrobné hodnocení účinnosti a dopadu pomoci, a také prohlášení o věrohodnosti, v němž budou jednoznačně uvedeny podíly monitorované pomoci, odhalené nedostatky a přijatá opatření; opětovně tuto výzvu připomíná a naléhavě Komisi žádá, aby v plné míře naplnila doporučení Parlamentu ohledně předložení výroční zprávy o provádění pomoci a její kontrole v Afghánistánu;

33. vnímá potřebu zvýšit transparentnost a odpovědnost v souvislosti s využíváním finančních prostředků EU a pomoci členským státům EU a ostatním dárcům, aby se vyhnuli společným nebezpečím; vyzývá proto Komisi, aby zveřejnila zprávy o svých misích zaměřených na monitorování výsledků, ověřovacích misích prováděných ve věci finančních prostředků EU poskytovaných prostřednictvím agentur OSN a další auditní a hodnotící zprávy;

Úkoly do budoucna

34. bere na vědomí nedávné prohlášení prezidenta Spojených států amerických, v němž oznámil záměr stáhnout do léta 2012 přibližně třetinu amerických jednotek a do roku 2014 předat odpovědnost afghánským bezpečnostním silám; připomíná význam, který má stabilní bezpečnostní situace pro dohled na finančními prostředky EU, s ohledem na to, že zhoršující se bezpečnostní situace v Afghánistánu čím dál více ztěžuje Komisi a ostatním organizacím návštěvy Afghánistánu za účelem kontroly na místě;

35. zdůrazňuje, že stažení jednotek by mohlo mít negativní dopad na hospodářství Afghánistánu; připomíná, že převážná část afghánského rozpočtu a hrubého domácího produktu Afghánistánu se odvíjí od zahraniční pomoci; konstatuje, že hospodářské oživení má pro celkový rozvoj Afghánistánu zásadní význam; domnívá se, že civilní pomoc Afghánistánu nabude v důsledku snížení vojenské pomoci na významu;

36. domnívá se, že by to mohlo být příležitostí k přidělení prostředků, jichž je nedostatek, na ty projekty, v jejichž případě je velká pravděpodobnost dosažení dlouhodobých výsledků; znovu opakuje, že je třeba větší ekonomické udržitelnosti projektů, a je přesvědčen, že by se tak zamezilo tlaku na dárce, aby uvolňovali dostupné prostředky nyní, a tlaku na příjemce, aby realizovali projekty, které nejsou z dlouhodobého hlediska perspektivní;

37. je toho názoru, že občanská společnost a poslanci musí být zapojeni do všech fází provádění, sledování a hodnocení výsledků tohoto procesu a že tento požadavek musí být rozhodujícím kritériem způsobilosti pro poskytnutí rozpočtové podpory;

38. domnívá se, že pokračující a zvýšené úsilí ze strany mezinárodního společenství o zlepšení kapacity a nezávislosti soudnictví má pro budoucnost Afghánistánu zásadní význam; vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzívnily v tomto ohledu své úsilí a zapojily se do konstruktivního a přímého dialogu s vládou Islámské republiky Afghánistán, aby bylo zajištěno, že účinné a nezávislé soudnictví bude i nadále společným cílem všech aktérů zapojených do rozvoje Afghánistánu;

39. zdůrazňuje, že opatření pro boj proti korupci jsou velmi důležitou součástí mírového procesu v Afghánistánu, neboť korupce je příčinou toho, že je mnoho prostředků zneužito, omezuje přístup k veřejným službám, jako je zdravotnictví či vzdělání, a vytváří obrovskou překážku pro socio-ekonomický rozvoj země; mimoto korupce podrývá důvěru veřejnosti ve veřejný sektor a vládu a závažně ohrožuje národní stabilitu; naléhavě proto vyzývá EU, aby boji proti korupci věnovala při poskytování pomoci Afghánistánu zvláštní pozornost;

40. je velice znepokojen tím, že velká část mezinárodní pomoci je v rámci distribučního procesu zneužita, a konstatuje, že to má čtyři důvody: plýtvání, nadměrnými náklady na zprostředkování a zabezpečení, účtování nadměrně vysokých částek a korupci; naléhavě vyzývá EU, aby monitorovala náklady a efektivnost veškeré pomoci EU Afghánistánu s cílem zajistit, aby byla využívána účelněji;

41. domnívá se, že vývoj bezpečnostní situace v Afghánistánu bude v budoucnosti představovat zásadní otázku pro obnovu Afghánistánu, a vyzývá Komisi, aby spolu s mezinárodním společenstvím vytvořila strategii pro zajištění bezpečnosti v Afghánistánu a aby stimulovala soběstačné hospodářství, mimo jiné také pokud jde o schopnost vykonávat řádnou kontrolu nad pomocí;

42. zdůrazňuje, že rovnost žen a mužů a práva žen jsou považovány za zásadní otázky, a to jak v rámci národní rozvojové strategie afghánské vlády, tak i v národním strategickém dokumentu pro období 2007−2013, který hovoří o budoucím zohledňování rovnosti žen a mužů ve všech oblastech;

Pohled z hlediska zahraniční politiky

43. opakuje, že EU je odhodlána pokračovat v podpoře Afghánistánu; zdůrazňuje, že všeobecným cílem rozvojové pomoci poskytované Evropskou unií Afghánistánu by měla být podpora dlouhodobě udržitelného rozvoje v zemi, včetně zlepšení sociálně-ekonomických standardů, usnadnění tvorby pracovních míst a zvyšování počtu malých a středních podniků, posílení oblasti vzdělávání a zajištění rovnosti pohlaví; zdůrazňuje, že by tato pomoc měla dále usnadnit budování kapacit v oblasti veřejné správy, posílit právní stát a omezit korupci, a přispět tak k tomu, aby odpovědnost za bezpečnost převzala vláda Islámské republiky Afghánistán; doporučuje, aby část finanční pomoci pro Afghánistán byla vyčleněna na pětiletý plán, jehož účelem je postupně ukončit pěstování opia a nahradit je jinými plodinami; zdůrazňuje, že je třeba usnadnit subregionální spolupráci prostřednictvím pomoci zaměřené na problémy přeshraničního charakteru;

44. opakuje, že je naléhavě nutné zvýšit účinnost pomoci, neboť řada ukazatelů rozvoje dosud nenaznačuje žádné výrazné zlepšení a korupce a dlouhý distribuční řetězec mezinárodní pomoci zůstávají hlavními překážkami pro poskytování základních služeb obyvatelům; vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby účinně využívaly dostupné finanční nástroje, včetně budoucích svěřeneckých fondů EU, jakmile budou vytvořeny, s cílem zajistit poskytování základních služeb obyvatelům;

45. konstatuje, že většina prostředků na sociální a hospodářský rozvoj v Afghánistánu proudí mezinárodními mechanismy, avšak významná část této pomoci se k příjemcům, jimž je určena, tj. k afghánskému obyvatelstvu, nedostane; poukazuje na to, že EU, a zejména Komise/ESVČ by měly hrát vůdčí úlohu při zlepšování koordinace dárců a úzce při tom spolupracovat s dalšími klíčovými dárci, jako jsou USA a Japonsko, a žádá, aby byla vypracována podrobná vyhodnocení účinnosti pomoci s cílem zvýšit transparentnost a odpovědnost dárců v oblasti pomoci;

46. domnívá se, že Evropská unie jako jeden z hlavních dárců oficiální rozvojové a humanitární pomoci v Afghánistánu (více než 2 miliardy EUR v období od roku 2002 do konce roku 2010) má zvláštní odpovědnost za vyhodnocení toho, zda se tyto finanční prostředky dostaly k příjemcům, jimž byly určeny, a zda zlepšily jejich životní podmínky;

47. žádá, aby v případech, kdy jsou jako nástroj pro poskytování pomoci využívány mezinárodní organizace, věnovaly ESVČ a Komise velkou pozornost problematice omezování plýtvání, nadměrných nákladů na zprostředkování, neúčinnosti, nepřiměřených poplatků a korupce a aby trvaly na tom, že budou včas a odpovídajícím způsobem informovány o výsledcích a využití prostředků;

48. opakuje svou výzvu, aby EU zřídila centralizovanou databázi nákladů a účinku veškeré pomoci EU poskytované Afghánistánu a provedla jejich analýzu, protože nedostatek aktuálních a spolehlivých údajů oslabuje účinnost a transparentnost pomoci;

49. zastává názor, že Komise by měla zvážit zavedení odvětvové rozpočtové podpory; zdůrazňuje však, že taková pomoc by měla být důsledně vázána na dodržování podmínek a spojena s měřitelnými ukazateli dopadu a mělo by být možné ji využívat pouze společně s opatřeními pro budování kapacit a ve správních subjektech, jejichž organizační struktury a schopnosti finančního řízení byly řádně posouzeny a jsou považovány za dostatečné a transparentní;

Pohled z hlediska rozvojové politiky

50. zdůrazňuje, že směřování pomoci na země postižené konfliktem vyžaduje přijetí dosti vysoké míry nevyhnutelného rizika, pokud jde o výsledky; zdůrazňuje, že spolupráce s OSN umožnila dosáhnout výsledků v oblasti rozvoje v extrémně obtížném operačním prostředí; zdůrazňuje nicméně, že je třeba dosáhnout dalšího pokroku z hlediska zajištění větší odpovědnosti a transparentnosti, pokud jde o EU jako hlavního přispěvatele do systému OSN;

51. zdůrazňuje, že účinnost pomoci v Afghánistánu bude možné zvýšit pouze za předpokladu, že dojde k zásadní změně v přístupu k problému korupce, která od roku 2001 pustoší zemi od nejvyšší po nejnižší úroveň státní správy; zdůrazňuje, že korupce na nejvyšších místech, která byla bezprostředně po roce 2001 mlčky tolerována, nyní v očích afghánského lidu téměř nezvratně podkopává autoritu orgánů zřízených afghánskou ústavou; zdůrazňuje proto, že je naléhavě a bezpodmínečně nutné s tímto tolerováním korupce skoncovat a podniknout kroky, které zajistí, že se afghánský soudní systém a účetní dvůr budou moci s tímto závažným problémem rázně vypořádat a spolehnout se na Evropskou unii, která jim bude silným, důvěryhodným a pevným spojencem a postaví se do čela boje s touto výzvou, jež je pro budoucnost země klíčový;

52. vyzývá ESVČ a Komisi, aby stanovily jasnou strategii pro poskytování pomoci v tak citlivých a vysoce rizikových podmínkách; konstatuje, že hlavní zásadou rozvojové politiky EU je, že pomoc musí být efektivní; zdůrazňuje, že zásadní je odpovídající řízení rizika, což znamená zaručit, aby byly k dispozici dostatečné finanční a lidské zdroje na zajištění řádné kontroly toků pomoci a hodnocení výsledků;

53. bere na vědomí závazek poskytovatelů pomoci začít do dvou let poskytovat minimálně 50 % rozvojové pomoci prostřednictvím hlavního rozpočtu afghánské vlády; zdůrazňuje nicméně, že rozpočtová podpora musí jít ruku v ruce s hmatatelným zlepšením stavu správy věcí veřejných v zemi a se zvýšenou důvěrou poskytovatelů pomoci ve správu veřejných financí v Afghánistánu, a požaduje okamžité reformy a budování kapacit k posílení systému správy veřejných financí, omezení korupce a zlepšení provádění rozpočtu; žádá Komisi, aby s přihlédnutím k finanční kapacitě afghánských institucí a rychlosti provádění klíčových reforem v oblasti správy veřejných financí posoudila, zda by konkrétní afghánská ministerstva a další instituce, a to i na decentralizované úrovni, byly v budoucnu schopny stát se způsobilým příjemcem sektorové rozpočtové pomoci, a pokud ano, za jakých podmínek;

54. klade důraz na odpovědnost afghánských orgánů, pokud jde o strukturální, dlouhodobý rozvoj; naléhavě žádá vládu, aby se větší míře podílela na rekonstrukci, úsilí v oblasti demokratizace a snižování chudoby a na boji proti korupci; vybízí poskytovatele pomoci EU, aby věnovali zvláštní pozornost dlouhodobé udržitelnosti své finanční pomoci tím, že budou podporovat vlastnictví v Afghánistánu, systematicky investovat do budování kapacit a nebudou podporovat ojedinělé projekty, které usilují pouze o krátkodobé výsledky; v tomto ohledu upozorňuje na zásadní úlohu organizací občanské společnosti, které mohou zajistit přivlastnění procesu obnovy a ochranu před rizikem korupce;

55. vyzývá zejména afghánskou vládu, aby se zaměřila na rozvoj institucionální kapacity ve veřejném sektoru a sestavila jednotný národní program reformy veřejné správy; vyzývá Komisi a členské státy, aby společně prosazovaly reformu veřejné správy ve svých politických dialozích s vládou a podporovaly cíle reformy veřejné správy koordinovaným způsobem;

56. naléhavě žádá EU, aby i nadále podporovala udržitelný, dlouhodobý rozvoj Afghánistánu a vyčlenila odpovídající prostředky i po roce 2014, kdy přejde odpovědnost za bezpečnost zcela do rukou afghánských orgánů a ostatní poskytovatelé pomoci možná začnou snižovat objem poskytovaných prostředků; v tomto ohledu žádá, aby EU v souvislosti s mezinárodní konferencí o Afghánistánu, která se má konat dne 5. prosince 2010, poskytla štědrou nabídku, jež zdůrazní závazek Unie rozvíjet dlouhodobý partnerský vztah s Afghánistánem; vyzývá EU, aby se poohlédla po nových zahraničních partnerech občanské společnosti a dárcích;

57. poukazuje na mírný pokles počtu mrtvých civilistů od roku 2010; zastává názor, že nebude-li posílena bezpečnost na místní a regionální úrovni a na úrovni civilního obyvatelstva, bude další rozvoj stále pomalý a nadále bude docházet ke ztrátám na životech; vyzývá členské státy, aby uznaly, že posílení bezpečnosti je předpokladem pro rozvoj, a aby na tomto základě utvářely své politiky pomoci;

58. poukazuje na to, že rozvojová pomoc EU přispěla k posílení postavení žen v Afghánistánu; zastává názor, že větší politické a ekonomické zapojení žen zlepší jejich životní úroveň a přispěje ke snížení rizika, že se Afghánistánu nepodaří vybřednout z konfliktu;

59. zastává názor, že nynější fragmentace dárcovské pomoci má negativní dopad na její účinnost a vede k vytváření zdvojených strategií; vyzývá Komisi, členské státy a mezinárodní společenství, aby své úsilí v oblasti poskytování pomoci lépe koordinovaly;

60. zastává názor, že jedním z nejdůležitějších úkolů Afghánistánu je reforma afghánské národní armády (ANA) a afghánské národní policie (ANP); zdůrazňuje, že hodnocení výkonnosti afghánské národní armády i afghánské národní policie nedosahuje dohodnutých cílů; vyzývá členské státy, aby svou pomoc v této oblasti rozšířily, poskytly školící důstojníky a zajistily výměnu osvědčených postupů;

°

°         °

61. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému účetnímu dvoru a vládě a parlamentu Islámské republiky Afghánistán.

• [1]  Úř. věst C 294E, 31.12.2009, s. 11.
• [2]  Úř. věst. C 46E, 24.2.2010, s. 87.
• [3]  Úř. věst. C 184E, 8.7.2010, s. 57.
• [4]  Přijaté texty, P7_TA(2010)0490.
• [5]  Úř. věst. L 77, 16.3.2007, s. 1.
• [6]  Úř. věst. L 252, 25.9.2010, s. 1.
• [7]  Přijaté texty, P7_TA-PROV(2011)0317.
• [8]  http://eca.europa.eu/portal/page/portal/intosai-aada/home
• [9]  Úř. věst. C 46, 24.2.2010, s. 93, bod 40.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

1. Výchozí informace

Na základě poznámek, které učinil zpravodaj ve zprávě z vlastního podnětu týkající se nové strategie pro Afghánistán[1], se Výbor pro rozpočtovou kontrolu rozhodl zabývat se dále způsobem, jakým jsou kontrolovány prostředky EU v Afghánistánu.

Zpravodaj se snažil identifikovat osvědčené postupy srovnáním způsobu, jakým Evropská komise řídí své prostředky, a způsobů, jakým spravují prostředky různé agentury Spojených států. Za tímto účelem uskutečnil zpravodaj pracovní cestu ke zjištění potřebných údajů ve Washingtonu a v New Yorku, aby se setkal se zástupci zvláštního inspektora pro obnovu Afghánistánu (SIGAR), generálního inspektora agentury Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID), úřadů agentury USAID pro Afghánistán a Pákistán, ministerstva zahraničních věcí Spojených států, vládního kontrolního úřadu, výzkumné služby Kongresu, Světové banky a Rozvojového programu OSN (UNDP). Zpravodaj se také sešel se zástupci afghánského kontrolního úřadu a také s různými zástupci nevládních organizací působících v Afghánistánu.

2. Cesty, kterými plynou finanční prostředky

Zpravodaj vyhodnotil přínosy a nedostatky různých cest, jejichž prostřednictvím Evropská komise vynakládá finanční prostředky. Výsledek tohoto hodnocení je shrnut v této tabulce.

Cesty, kterými plynou finanční prostředky	Přínosy	Nedostatky
přímé řízení prostřednictvím nevládních organizací	- EU je jako dárce jednoznačně viditelná - lze využít odborné způsobilosti nevládních organizací - místní zapojení s ohledem na projekty malého rozsahu - Evropská komise nese jednoznačnou odpovědnost za výběr, řízení a kontrolu projektů	- nízké zapojení vlády Islámské republiky Afghánistán, tudíž nedostatečné budování kapacit - riziko financování projektů, které neodpovídají potřebám vlády Islámské republiky Afghánistán
přímé řízení prostřednictvím smluvních partnerů orientovaných na zisk	- EU je jako dárce jednoznačně viditelná - lze využít odborné způsobilosti smluvních partnerů - Evropská komise nese jednoznačnou odpovědnost za výběr, řízení a kontrolu projektů	- nízké zapojení vlády Islámské republiky Afghánistán, tudíž omezené budování kapacit - riziko přemíry subdodavatelských smluv, což může omezit některé přínosy a vést k plýtvání v důsledku akumulovaných provozních nákladů - riziko financování projektů, které neodpovídají potřebám vlády Islámské republiky Afghánistán
společné řízení s mezinárodními organizacemi, zejména za využití svěřeneckých fondů sdružujících více dárců	- dobrá koordinace mezinárodních dárců umožňující soudržný přístup - silný pákový efekt pomoci - vysoká míra sladění s prioritami vlády Islámské republiky Afghánistán	- musí být sjednána opatření týkající se odpovědnosti a transparentnosti (především požadavky v oblasti podávání zpráv a auditů), přičemž tato opatření nemusí odpovídat specifickým požadavkům EU - menší vliv na jednotlivé projekty a menší viditelnost jednotlivých dárců
přímá (odvětvová) rozpočtová podpora pro rozpočet vlády Islámské republiky Afghánistán	- největší účinek z hlediska dlouhodobého budování kapacit - největší míra sladění s potřebami vlády Islámské republiky Afghánistán	- největší riziko podvodů a korupce - malá viditelnost dárce - malý vliv na to, jak jsou finanční prostředky vynakládány

Neexistuje žádný přístup, který by byl univerzální pro veškeré cesty, kterými plynou finanční prostředky, neboť každá z nich má konkrétní výhody pro zamýšlené specifické účely. Zpravodaj proto doporučuje, aby se využily všechny možnosti, a to v závislosti na cíli, jehož má být dosaženo.

Konkrétně je pak zpravodaj přesvědčen o tom, že by Evropská komise měla zvážit možnost začít poskytovat přímou podporu afghánskému rozpočtu, přičemž by se mohlo začít odvětvovým přístupem, například na úrovni ministerstev. Mělo by se postupovat s maximální opatrností a pouze za přísných a jednoznačně stanovených podmínek, zejména s ohledem na podvody a korupci. Zavedení rozpočtové podpory by umožnilo vládě Islámské republiky Afghánistán vybudovat dlouhodobou kapacitu, kterou vláda naléhavě potřebuje.

Zpravodaj je dále pevně přesvědčen o tom, že je nezbytné vybudovat kapacitu na všech úrovních afghánské veřejné správy. Zpráva proto obsahuje doporučení, aby se rozpočtová podpora poskytovala různým správním subjektům na místní úrovni a na úrovni provincií. Nicméně je třeba souhlasu ústředního orgánu, aby bylo vládě umožněno plnit její úlohu a nést odpovědnost. Tato diverzifikace by rovněž zajistila Komisi nezávislejší postavení. Komise by tak mohla být pečlivější ve svém výběru a v případě potřeby zastavit rozpočtovou podporu pro konkrétní správní subjekt, který nevykazuje dobré výsledky, aniž by byl mařen rozvojový účinek v případě ostatních.

3. Dohled a odpovědnost za finanční prostředky EU v Afghánistánu

Zpravodaj se zabýval auditními zprávami jak Evropského účetního dvora, tak auditních subjektů Spojených států. Tyto zprávy odhalily závažné nedostatky, k nimž dochází při řízení finančních prostředků v této zemi. Je zjevné, že řízení projektů v oblastech postižených konfliktem, jako je tomu v Afghánistánu, nelze přímo srovnávat s řízením projektů v rozvinutých zemích, dokonce ani s řízením projektů v rozvíjejících zemích, které nejsou postiženy konfliktem. Není sebemenších pochyb ani o tom, že činnosti v oblasti dohledu jsou ztíženy nestabilní bezpečnostní situací. Současně je však třeba získat informace o nedostatcích v řízení projektů a souvisejících rizikových faktorech, aby se tak dosáhlo maximálního možného zlepšení.

Z tohoto důvodu se zpravodaj domnívá, že by se Komise těmito nedostatky měla zabývat, zejména pak nedostatky zjištěnými Evropským účetním dvorem. Mimoto by nedostatky zjištěné dalšími auditními subjekty, například zvláštním inspektorem pro obnovu Afghánistánu, měly být za všech okolností využívány při posuzování rizik podvodů, korupce, neplnění podmínek a účinnosti konkrétních projektů.

Existují dvě konkrétní otázky, které si zaslouží větší pozornost:

- Afghánský kontrolní úřad není v současnosti nezávislý na výkonné moci Afghánistánu. Návrh zákona o afghánském kontrolním úřadu postrádá zásadní prvky, které by zajistily jeho potřebnou nezávislost. Například jmenování generálního auditora a jeho zástupce spadá do působnosti prezidenta, přičemž tato skutečnost je v jasném rozporu s Mexickou deklarací o nezávislosti nejvyšších kontrolních orgánů, kterou podpořila Mezinárodní organizace nejvyšších kontrolních orgánů (INTOSAI).

Z tohoto důvodu zpravodaj vyzývá Komisi, aby vyvinula tlak na to, aby byl návrh zákona v souladu s mezinárodními kontrolními standardy.

- Výbor pro rozpočtovou kontrolu již po dlouhou dobu podporuje úsilí EÚD o to, aby si zajistil svá kontrolní práva ve vztahu k agenturám OSN, které řídí stále větší množství pomoci plynoucí z souhrnného rozpočtu EU. Konkrétním důvodem ke znepokojení byl přístup ke zprávám o interním auditu.

Jen velmi nedávno přijaly výkonná rada Rozvojového programu OSN (UNDP), Populačního fondu OSN (UNFPA) a Úřadu OSN pro projektové služby (UNOPS) rozhodnutí umožňující také orgánům EU přístup ke zprávám o interním auditu.

Zpravodaj si tohoto kroku všímá a domnívá se, že je jednoznačným úspěchem, který je výsledkem pevného odhodlání našeho výboru. Situaci je však třeba dále zlepšit, neboť další agentury OSN nenásledovaly příkladu UNDP, UNFPA,UNOPS a UNICEF. Kromě toho bude třeba, aby důkladné provedení tohoto rozhodnutí bylo méně byrokratické, neboť přístup lze udělit pouze v prostorách agentur, což představuje překážku pro konkrétní využívání tohoto práva.

Zpravodaj rovněž doporučuje, aby EÚD usiloval o dosažení domluvy s agenturami OSN s cílem uzavřít dosud nevyřešené otázky. Mělo by se usilovat o vytvoření jednotného auditního postupu založeného na odpovědnosti a auditních prvcích vytvořených pracovní skupinou organizace INTOSAI pro odpovědnost a audit pomoci v oblastech postižených katastrofou. Tato pracovní skupina stále existuje a směřuje své úsilí k tomu, aby do roku 2013 přijala své závěry. Již nyní však poskytuje cenné nápady, jak zefektivnit odpovědnost a auditní činnosti týkající se pomoci poskytované v případech katastrof. Mnohé ze zkoumaných otázek lze rovněž aplikovat na pomoc v případě oblastí postižených konfliktem a proto je zpravodaj přesvědčen o tom, že tyto nápady by mohly pomoci při nalezení řešení otázek spojených s agenturami OSN.

4. Koordinace pomoci ze strany společenství dárců

Koordinace pomoci vyvolává i nadále znepokojení. Mnohé zprávy včetně ústních svědectví podávají důkazy o tom, že mezinárodní dárci nekoordinují svou činnost účinným způsobem. To má za následek plýtvání a projekty, které neodpovídají potřebám Afghánistánu. Přestože lze ocenit některé úspěchy Evropské komise z poslední doby, jako je například vytvoření zdvojené funkce vedoucího delegace EU / zvláštního zástupce EU, je třeba i nadále zlepšovat koordinaci s členskými státy a mezinárodním společenstvím dárců.

Faktorem vedoucím k této situaci je zeměpisná přítomnost jednotek určité země, kterou obvykle doplňuje rozvojové úsilí v této dané provincii. Přestože tento přístup je z hlediska dárce z dané země logický, zpravodaj se domnívá, že by pomoc byla lépe a účinněji koordinována, pokud by se uplatňoval společný odvětvový přístup, který by tento zeměpisný přístup doplňoval. V každém případě by pomoc měla vždy odpovídat potřebám vlády Islámské republiky Afghánistán a obyvatel Afghánistánu.

5. Podávání zpráv Parlamentu

Zpráva z vlastního podnětu ze dne 15. ledna 2009[2] týkající se kontroly finančních prostředků EU vynakládaných v Afghánistánu požadovala, aby Komise předložila komplexní výroční zprávu, která by se zabývala nedostatky a opatřeními přijatými s cílem tyto nedostatky odstranit. Komise stále na této komplexní zprávě pracuje, což je důvodem, proč se zpravodaj rozhodl Komisi znovu vyzvat, aby toto doporučení naplnila.

Kromě toho je nutné zveřejnit zprávy o různých činnostech Komise v oblasti dohledu (zprávy o misích orientovaných na výsledky, následných kontrolách, ověřovacích misích atd.). To by nejen bylo přínosem pro Parlament, ale rovněž by to pomohlo ostatním dárcům identifikovat rizika a vyhnout se společným nebezpečím, tzn. mělo by to koordinační účinek.

6. Úkoly do budoucna

Afghánistán stojí na křižovatce. Prezident Spojených států Obama nedávno oznámil, že stáhne podstatnou část amerických jednotek. Do roku 2014 mají afghánské síly nést výhradní odpovědnost za bezpečnost v zemi. Vzhledem k současným rozpočtovým omezením je budoucnost financování rozvojové pomoci ze strany Spojených států rovněž nejistá. Afghánské hospodářství přitom závisí v obrovské míře na civilní pomoci a vojenských výdajích. Tyto otázky bude nezbytné řešit na konferenci, která se bude v prosinci 2011 konat v Bonnu.

V rámci mnoha diskusí o Afghánistánu získal zpravodaj informace o tom, že objem civilní pomoci není ve skutečnosti tím největším zdrojem obav. Daleko naléhavější otázkou je to, jakým způsobem je civilní pomoc vynakládána, zejména zda je vynakládána na podporu projektů, které jsou z dlouhodobého hlediska udržitelné. Ve skutečnosti se zdá, že velká část pomoci vytváří tlak na to, aby byly finanční prostředky využívány co nejrychleji, což ohrožuje udržitelnost a účinnost projektů.

Zpravodaj se proto domnívá, že tyto úkoly by mohly rovněž představovat příležitost pro společenství dárců, aby lépe rozdělovalo vzácné zdroje a zaměřilo se na udržitelné projekty, u nichž je šance, že přinesou dlouhodobé výsledky.

• [1]  Přijaté texty, P7_TA(2010)0490.
• [2]  Úř. věst. C 46E, 24.2.2010, s. 87.

STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci (24. 10. 2011)

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k rozpočtové kontrole finanční pomoci EU v Afghánistánu
(2011/2014(INI))

Navrhovatel: Anneli Jäätteenmäki

NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že EU je odhodlána pokračovat v podpoře Afghánistánu; zdůrazňuje, že všeobecným cílem rozvojové pomoci poskytované Evropskou unií Afghánistánu by měla být podpora dlouhodobě udržitelného rozvoje v zemi, včetně zlepšení sociálně-ekonomických standardů, usnadnění tvorby pracovních míst a zvyšování počtu malých a středních podniků, posílení v oblasti vzdělávání a zajištění rovnosti pohlaví; zdůrazňuje, že by tato pomoc měla dále usnadnit budování kapacit v oblasti veřejné správy, posílit právní stát a omezit korupci, a přispět tak k tomu, aby odpovědnost za bezpečnost převzala vláda Islámské republiky Afghánistán; doporučuje, aby část finanční pomoci pro Afghánistán byla vyčleněna na pětiletý plán, jehož účelem je postupně ukončit pěstování opia a nahradit je jinými plodinami; zdůrazňuje, že je třeba usnadnit subregionální spolupráci prostřednictvím pomoci zaměřené na problémy přeshraničního charakteru;

2.  opakuje, že je naprosto nutné zvýšit účinnost pomoci, neboť řada ukazatelů rozvoje dosud nenaznačuje žádné výrazné zlepšení a korupce a dlouhý distribuční řetězec mezinárodní pomoci zůstávají hlavními překážkami pro poskytování základních služeb obyvatelům; vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby účinně využívaly dostupné finanční nástroje, včetně budoucích svěřeneckých fondů EU, jakmile budou vytvořeny, s cílem zajistit poskytování základních služeb obyvatelům;

3.  konstatuje, že většina prostředků na sociální a hospodářský rozvoj v Afghánistánu proudí mezinárodními mechanismy, avšak významná část této pomoci se k zamýšleným příjemcům, tj. afghánskému obyvatelstvu, nedostane; poukazuje na to, že EU, a zejména Komise/ESVČ by měly zaujmout vedoucí úlohu při zlepšování koordinace dárců a úzce při tom spolupracovat s dalšími klíčovými dárci, jako jsou USA a Japonsko, a žádá, aby byla vypracována podrobná vyhodnocení účinnosti pomoci s cílem zvýšit transparentnost a odpovědnost dárců v oblasti pomoci;

4.  domnívá se, že Evropská unie jako jeden z hlavních dárců oficiální rozvojové a humanitární pomoci v Afghánistánu (více než 2 miliardy EUR v období od roku 2002 do konce roku 2010) má zvláštní odpovědnost za vyhodnocení toho, zda se tyto finanční prostředky dostaly k zamýšleným příjemcům a zda zlepšily jejich životní podmínky;

5.  žádá, aby v případech, kdy jsou jako nástroj pro poskytování pomoci využívány mezinárodní organizace, věnovaly ESVČ a Komise velkou pozornost problematice omezování plýtvání, nadměrných nákladů na zprostředkování, neúčinnosti, nepřiměřených poplatků a korupce a aby trvaly na tom, že budou včas a odpovídajícím způsobem informovány o výsledcích a využití prostředků;

6.  opakuje svou výzvu, aby EU zřídila centralizovanou databázi nákladů a účinku veškeré pomoci EU poskytované Afghánistánu a provedla jejich analýzu, protože nedostatek aktuálních a spolehlivých údajů oslabuje účinnost a transparentnost pomoci;

7.  zastává názor, že Komise by měla zvážit zavedení odvětvové rozpočtové podpory; zdůrazňuje však, že taková pomoc by měla být důsledně vázána na dodržování podmínek a spojena s měřitelnými ukazateli dopadu a mělo by být možné ji využívat pouze společně s opatřeními pro budování kapacit a ve správních subjektech, jejichž organizační struktury a schopnosti finančního řízení byly řádně posouzeny a jsou považovány za dostatečné a transparentní;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	20.10.2011
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	32 0 4
Členové přítomní při konečném hlasování	Pino Arlacchi, Elmar Brok, Andrzej Grzyb, Anneli Jäätteenmäki, Tunne Kelam, Nicole Kiil-Nielsen, Maria Eleni Koppa, Andrey Kovatchev, Krzysztof Lisek, Mario Mauro, Francisco José Millán Mon, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Norica Nicolai, Ioan Mircea Paşcu, Vincent Peillon, Bernd Posselt, Hans-Gert Pöttering, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Nikolaos Salavrakos, Charles Tannock, Inese Vaidere, Boris Zala
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Nikolaos Chountis, Tanja Fajon, Kinga Gál, Liisa Jaakonsaari, Elisabeth Jeggle, Barbara Lochbihler, Monica Luisa Macovei, Konrad Szymański, Indrek Tarand, Janusz Władysław Zemke
Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při konečném hlasování	Heinz K. Becker, Edite Estrela, Filip Kaczmarek, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein

STANOVISKO Výboru pro rozvoj (12. 10. 2011)

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k rozpočtové kontrole finanční pomoci EU v Afghánistánu
(2011/2014(INI))

Navrhovatel: Charles Goerens

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že směřování pomoci na země postižené konfliktem vyžaduje přijetí dosti vysoké míry nevyhnutelného rizika, pokud jde výsledky; zdůrazňuje, že spolupráce s OSN umožnila dosáhnout výsledků v oblasti rozvoje v extrémně obtížném operačním prostředí; zdůrazňuje nicméně, že je třeba dosáhnout dalšího pokroku z hlediska zajištění větší odpovědnosti a transparentnosti, pokud jde o EU, jakožto hlavního přispěvatele do systému OSN;

2.  zdůrazňuje, že účinnost pomoci v Afghánistánu bude možné zvýšit pouze za předpokladu, že dojde k zásadní změně v přístupu k problému korupce, která od roku 2001 pustoší zemi od nejvyšší po nejnižší úroveň státní správy; zdůrazňuje, že korupce na nejvyšších místech, která byla bezprostředně po roce 2001 mlčky přijata, nyní v očích afghánského lidu téměř nezvratně podkopává autoritu orgánů zřízených afghánskou ústavou; zdůrazňuje tedy, že je naléhavě a bezpodmínečně nutné s přijímáním korupce skoncovat a podniknout kroky, které zajistí, že se afghánský soudní systém a účetní dvůr budou moci s tímto závažným problémem rázně vypořádat a spolehnout se na Evropskou unii, která jim bude silným, důvěryhodným a pevným spojencem a postaví se do čela boje s touto výzvou, jež je pro budoucnost země klíčová;

3.  vyzývá ESVČ a Komisi, aby stanovily jasnou strategii pro poskytování pomoci v tak citlivých a vysoce rizikových podmínkách; konstatuje, že hlavní zásadou rozvojové politiky EU je, že pomoc musí být účinná; zdůrazňuje, že zásadní je odpovídající řízení rizika, což znamená zaručit, aby byly k dispozici dostatečné finanční a lidské zdroje na zajištění řádné kontroly toků pomoci a hodnocení výsledků;

4.  bere na vědomí závazek poskytovatelů pomoci začít do dvou let poskytovat minimálně 50 % rozvojové pomoci prostřednictvím hlavního rozpočtu afghánské vlády; zdůrazňuje nicméně, že rozpočtová podpora musí jít ruku v ruce s hmatatelným zlepšením stavu správy věcí veřejných v zemi a se zvýšenou důvěrou poskytovatelů pomoci ve správu veřejných financí v Afghánistánu, a požaduje okamžité reformy a budování kapacit na posílení systému správy veřejných financí, omezení korupce a zlepšení provádění rozpočtu; žádá Komisi, aby s přihlédnutím k finanční kapacitě afghánských institucí a rychlosti provádění klíčových reforem v oblasti správy veřejných financí posoudila, zda by konkrétní afghánské ministerstva a další instituce, a to i na decentralizované úrovni, byly v budoucnu schopny stát se způsobilým příjemcem sektorové rozpočtové pomoci, a pokud ano, za jakých podmínek;

5.  klade důraz na odpovědnost afghánských orgánů, pokud jde o strukturální, dlouhodobý rozvoj; naléhavě žádá vládu, aby se větší míře podílela na rekonstrukci, úsilí v oblasti demokratizace a snižování chudoby a na boji proti korupci; vyzývá poskytovatelé pomoci EU, aby věnovali zvláštní pozornost dlouhodobému využití své finanční pomoci tím, že budou podporovat vlastnictví v Afghánistánu, systematicky investovat do budování kapacit a nebudou podporovat ojedinělé projekty, které usilují pouze o krátkodobé výsledky; v tomto ohledu upozorňuje na zásadní úlohu organizací občanské společnosti, které mohou zajistit přivlastnění procesu obnovy a ochranu před rizikem korupce;

6.  vyzývá zejména afghánskou vládu, aby se zaměřila na rozvoj institucionální kapacity ve veřejném sektoru a sestavila jednotný národní program reformy veřejné správy; vyzývá Komisi a členské státy, aby společně prosazovaly reformu veřejné správy ve svých politických dialozích s vládou a podporovaly cíle reformy veřejné správy koordinovaným způsobem;

7.  naléhavě žádá EU, aby i nadále podporovala udržitelný, dlouhodobý rozvoj Afghánistánu a vyčlenila odpovídající prostředky i po roce 2014, kdy přejde odpovědnost za bezpečnost zcela do rukou afghánských orgánů a ostatní poskytovatelé pomoci možná začnou snižovat objem poskytovaných prostředků; v tomto ohledu žádá, aby EU v souvislosti s mezinárodní konferencí o Afghánistánu, která se má konat dne 5. prosince 2010, poskytla štědrou nabídku, jež zdůrazní závazek Unie rozvíjet dlouhodobý partnerský vztah s Afghánistánem; vyzývá EU, aby se poohlédla po nových zahraničních partnerech občanské společnosti a dárcích;

8.  poukazuje na mírný pokles počtu mrtvých civilistů od roku 2010; zastává názor, že nebude-li posílena bezpečnost na místní a regionální úrovni a na úrovni civilního obyvatelstva, další rozvoj bude stále pomalý a nadále bude docházet ke ztrátám na životech; vyzývá členské státy, aby uznaly, že posílení bezpečnosti je předpokladem pro rozvoj, a aby na tomto základě utvářely své politiky pomoci;

9.  poukazuje na to, že rozvojová pomoc EU přispěla k posílení postavení žen v Afghánistánu; zastává názor, že větší politické a ekonomické zapojení žen zlepší jejich životní úroveň a přispěje ke snížení rizika, že se Afghánistánu nepodaří vybřednout z konfliktu;

10. zastává názor, že nynější fragmentace dárcovské pomoci má negativní dopad na její účinnost a vede k vytváření zdvojených strategií; vyzývá Komisi, členské státy a mezinárodní společenství, aby své úsilí v oblasti poskytování pomoci lépe koordinovaly;

11. zastává názor, že jedním z nejdůležitějších úkolů Afghánistánu je reforma afghánské národní armády (ANA) a afghánské národní policie (ANP); zdůrazňuje, že hodnocení výkonnosti afghánské národní armády i afghánské národní policie nedosahuje dohodnutých cílů; vyzývá členské státy, aby svou pomoc v této oblasti rozšířily, poskytly školící důstojníky a zajistily výměnu osvědčených postupů;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	11.10.2011
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	20 1 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Thijs Berman, Michael Cashman, Véronique De Keyser, Nirj Deva, Leonidas Donskis, Catherine Grèze, András Gyürk, Filip Kaczmarek, Michał Tomasz Kamiński, Franziska Keller, Miguel Angel Martínez Martínez, Maurice Ponga, Birgit Schnieber-Jastram, Michèle Striffler, Alf Svensson, Eleni Theocharous, Patrice Tirolien, Ivo Vajgl, Anna Záborská, Iva Zanicchi, Gabriele Zimmer
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Santiago Fisas Ayxela

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	10.11.2011
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	17 1 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Marta Andreasen, Inés Ayala Sender, Andrea Češková, Jorgo Chatzimarkakis, Martin Ehrenhauser, Jens Geier, Gerben-Jan Gerbrandy, Ville Itälä, Iliana Ivanova, Monica Luisa Macovei, Jan Mulder, Crescenzio Rivellini, Paul Rübig, Bart Staes, Georgios Stavrakakis
Náhradník(ci) přítomný(í) při konečném hlasování	Zuzana Brzobohatá, Christofer Fjellner, Ivailo Kalfin