Postup : 2011/2191(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0389/2011

Předložené texty :

A7-0389/2011

Rozpravy :

PV 30/11/2011 - 15
CRE 30/11/2011 - 15

Hlasování :

PV 01/12/2011 - 6.20
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2011)0539

ZPRÁVA     
PDF 182kWORD 142k
22. 11. 2011
PE 472.356v03-00 A7-0389/2011

o žádosti Chorvatska o členství v Evropské unii

(2011/2191(INI))

Výbor pro zahraniční věci

Zpravodaj: Hannes Swoboda

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Rozpočtového výboru
 STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o žádosti Chorvatska o členství v Evropské unii

(2011/2191(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Smlouvy o přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii, na její protokol a závěrečný akt,

–   s ohledem na žádost o přistoupení k Evropské unii, kterou Chorvatská republika předložila dne 21. února 2003,

–   s ohledem na stanovisko Komise ze dne 20. dubna 2004 týkající se žádosti Chorvatské republiky o členství v Evropské unii,

–   s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 3. října 2005 o zahájení přístupových jednání s Chorvatskou republikou,

–   s ohledem na pravidelné zprávy Komise o pokroku Chorvatska v přípravách na přistoupení v období let 2005–2011,

–   s ohledem na průběžnou zprávu Komise ze dne 2. března 2011 o reformách v oblasti soudnictví a základních práv v Chorvatsku,

–   s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo v Soluni ve dnech 19.–20. června 2003, týkající se zemí západního Balkánu,

–   s ohledem na závěry zasedání Evropské rady, které se uskutečnilo ve dnech 23. a 24. června 2011,

–   s ohledem na veškerá svá předchozí usnesení a zprávy o pokroku Chorvatska a o procesu rozšíření,

–   s ohledem na veškerá dosavadní doporučení Smíšeného parlamentního výboru EU–Chorvatsko,

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro ústavní záležitosti (A7-0389/2011),

A. vzhledem k tomu, že dvacet let po vyhlášení své nezávislosti a přibližně osm let po předložení žádosti o členství v Evropské unii dosáhlo Chorvatsko historického milníku v procesu svého začlenění do EU, když úspěšně uzavřelo přístupová jednání; vzhledem k tomu, že si Chorvatsko za své úspěchy zaslouží bezvýhradné uznání;

B.  vzhledem k tomu, že proces přistoupení značně přispěl k přeměně Chorvatska na pevnou a vyspělou demokracii založenou na evropských hodnotách; vzhledem k tomu, že vyhlídka přistoupení působí jako faktor, který značně urychluje reformy a mobilizuje různé účastníky politického, ekonomického, společenského a kulturního života; vzhledem k tomu, že má-li země a její občané plně využít výhod plynoucích z členství v EU, je třeba, aby reformní úsilí pokračovalo i po ukončení jednání a po přistoupení;

C. vzhledem k tomu, že chorvatské členství posílí Evropskou unii, obohatí evropskou kulturu a dědictví, přispěje velkou měrou k zachování věrohodnosti procesu rozšíření a zároveň bude dobrým příkladem toho, že svědomité plnění všech přijatých závazků může vést k dosažení veškerých předem určených cílů;

D. vzhledem k tomu, že při procesu přistoupení je zásadní, aby byla každá země posuzována podle vlastních zásluh, aby se rychlost přístupových jednání řídila podle skutečného plnění kodaňských kritérií a aby míra plnění těchto kritérií určovala konečné datum přistoupení;

E.  vzhledem k tomu, že pokračující reformy a jejich plné provádění mimo jiné v oblasti soudnictví a základních práv a boj proti korupci jsou nadále základním předpokladem k posílení právního státu, což je ku prospěchu všech občanů Chorvatska;

F.  vzhledem k tomu, že dosažení opravdového usmíření mezi různými národy a navázání dobrých sousedských vztahů významně přispívá ke skutečnému evropskému integračnímu procesu; vzhledem k tomu, že základními prvky procesu usmíření je trestní stíhání osob zodpovědných za válečné zločiny a opětovné začlenění uprchlíků a vysídlených osob;

G. vzhledem k tomu, že úspěšné přistoupení Chorvatska bude mít širší dopad na Evropu a celý region a bude pozitivním podnětem k procesu evropské integrace jak v EU, tak v oblasti západního Balkánu; vzhledem k tomu, že vyhlídka členství v EU představuje silnou motivaci pro kandidátské a potenciální kandidátské země v tomto regionu na cestě k evropské integraci k tomu, aby prosazovaly nezbytné politické, hospodářské a legislativní reformy a posilovaly mír, stabilitu a usmíření založené na dobrých sousedských vztazích; vzhledem k tomu, že EU by měla posílit evropskou perspektivu pro země sousedící s Chorvatskem a měla by je neustále povzbuzovat, aby na své cestě k plnému členství v EU plnily své povinnosti;

1.  vítá ukončení přístupových jednání s Chorvatskem, čímž bylo završeno téměř šest let vyjednávání a několik let příprav, které významně pozměnily společensko-politické, hospodářské a kulturní prostředí této země; zdůrazňuje, že je třeba neustávat v provádění reforem, a soudí, že tento proces ještě nebyl završen, avšak mělo by se v něm pokračovat se stejným nasazením a úsilím i po ukončení jednání a po přistoupení; je přesvědčen, že pozitivní výsledky tohoto procesu posílí podporu chorvatských občanů pro členství v EU a jejich důvěru v něj a pobídne je k účasti v referendu o EU a k podpoře smlouvy o přistoupení; podporuje podepsání smlouvy o přistoupení a vyzývá členské státy EU, aby včas dokončily proces její ratifikace; těší se, že bude moci uvítat parlamentní pozorovatele z Chorvatska;

2.  poukazuje na to, že přechodná ustanovení smlouvy o přistoupení zavádí až do konce volebního období 2009–2014 výjimku z maximálního počtu křesel v Evropském parlamentu, jak je stanoveno ve Smlouvách; je rozhodnut předložit návrh rozhodnutí o stanovení nového složení Evropského parlamentu v dostatečném předstihu před volbami v roce 2014, v souladu s čl. 14 odst. 2 Smlouvy o EU; připomíná, že všechny relevantní institucionální aspekty přistoupení musí být zohledněny v plném rozsahu;

3.  poukazuje na to, že postupy pro přijetí smlouvy o přistoupení Chorvatské republiky na jedné straně a protokolů, které si vyžádalo Irsko a Česká republika, na straně druhé mají různý právní základ, a to článek 49 Smlouvy o EU a článek 48 Smlouvy o EU, a proto nemohly být z právního hlediska začleněny do jednoho aktu;

4.  pevně věří, že ukončení přístupových jednání je důkazem věrohodnosti procesu rozšíření Evropské unie; zdůrazňuje, že pokrok, kterého bylo dosaženo na cestě ke členství, odráží skutečnost, že vyhlídka přistoupení nadále podporuje provádění politických a hospodářských reforem a že evropská integrace slouží jako prostředek k dosažení smíru mezi zeměmi i za hranicemi EU;

5.  očekává, že Komise bude objektivně monitorovat další přípravy na přistoupení a bude chorvatským orgánům pomáhat plnit jejich závazky a povinnosti přijaté v průběhu vyjednávání; vítá skutečnost, že smlouva o přistoupení odkazuje na zapojení občanské společnosti do celého průběhu procesu monitorování, a vyzývá Komisi, aby tohoto ustanovení plně využívala a vedla podrobné konzultace se zástupci občanské společnosti; zastává názor, že mechanismus předpřístupového monitorování je způsob, jak poskytnout Chorvatsku další podporu v jeho pokračujícím reformním úsilí; vyzývá Komisi, aby zajistila, že pomoc poskytovaná prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci bude i nadále co nejpřiměřenější a nejefektivnější;

6.  zdůrazňuje, že je třeba se zaměřit zejména na závazky přijaté v oblasti soudnictví, vnitřních věcí a základních práv – a to včetně ochrany svobody sdělovacích prostředků jakožto jednoho ze stěžejních nástrojů demokracie i včetně nepřetržitého provádění reforem a zvyšování výkonnosti v oblasti soudnictví, nestranného vyšetřování válečných zločinů, boje proti korupci, ochrany menšin, správy hranic, policejní spolupráce, boje proti organizovanému zločinu a soudní spolupráce v občanských a trestních věcech – a také na závazky v oblasti politiky hospodářské soutěže s cílem přiměřeně a účinně restrukturalizovat odvětví lodního stavitelství a ocelářského průmyslu; považuje za důležité, aby Chorvatsko dosáhlo v těchto oblastech pozitivních výsledků ještě před přistoupením;

7.  bude monitorovací proces sledovat a vyzývá Komisi, aby pravidelně informovala Parlament o tom, v jakém rozsahu chorvatské orgány plní závazky stanovené ve smlouvě o přistoupení, aby se po přistoupení dne 1. července 2013 mohly plně ujmout povinností vyplývajících z členství; vyzývá chorvatské orgány, aby tyto závazky plnily transparentním a nevylučujícím způsobem, a to se zapojením chorvatského parlamentu a občanské společnosti, a aby pravidelně posuzovaly pokrok, kterého bude v provádění reforem dosaženo; vyhrazuje si právo podávat Komisi a chorvatským orgánům během celého monitorovacího procesu doporučení;

8.  přestože uznává velký pokrok, kterého bylo dosaženo v oblasti reformy soudnictví, vybízí Chorvatsko, aby dále pokračovalo v provádění reforem soudnictví v souladu s doporučeními Komise v této oblasti, poněvadž výkonný, nezávislý a nestranný systém soudnictví je důležitým předpokladem pro hospodářský rozvoj a posiluje důvěru občanů v právní stát; vyzývá Chorvatsko, aby vyřešilo zbývající problémy v této oblasti, zejména pokud jde o zvýšení výkonnosti soudnictví a provádění ustanovení o jeho nezávislosti, nestrannosti a odpovědnosti a o objektivních kritériích pro jmenování a povyšování soudců, která budou založena na zohledňování jejich schopností;

9.  přestože vítá odhodlání Chorvatska k boji proti korupci, považuje za jednu z největších priorit zejména pokračování boje proti korupci na vysoké úrovni, tj. korupce v soudnictví, v donucovacích orgánech, orgánech veřejné správy a ve státních podnicích, která musí být důrazně potírána, kdekoli se vyskytne, a to prostřednictvím nekompromisního vymáhání práva a zvyšováním počtu úspěšných trestních stíhání; konstatuje, že je třeba dále posílit transparentnost a bezúhonnost ve veřejné správě a v policii; považuje za zásadní, aby se právní předpisy v oblasti veřejných zakázek prováděly účinně s cílem zajistit transparentnost veřejného sektoru, a poskytnout tak veřejnosti přístup k informacím o veřejných výdajích a zvýšit transparentnost financování politických stran;

10. dále vyzývá chorvatské orgány, aby posílily správní kapacity protikorupčních orgánů, a to i využitím osvědčených postupů EU, a pomáhaly rozvíjet kulturu politické odpovědnosti a odpovědnosti veřejného sektoru a soudnictví, což je předpokladem pro budování a posilování právního státu; zdůrazňuje, že je zapotřebí pokračovat v úsilí o další rozvoj účinného řešení případů v oblasti boje s organizovaným zločinem a korupcí a posílit legislativu, která zakazuje účast společností, které jsou propojeny se zločineckými organizacemi, na veřejných zakázkách; domnívá se, že je důležité pokračovat v reformování donucovacích orgánů tak, aby byly výkonné, efektivní a depolitizované a aby respektovaly občanská práva a svobody;

11. vybízí Chorvatsko, aby zvýšilo úsilí při trestním stíhání osob zodpovědných za válečné zločiny a zavedlo novou strategii v oblasti beztrestnosti, která je klíčovým předpokladem pro zajištění spravedlnosti a dosažení trvalého usmíření v regionu, a aby se zabývalo případy beztrestnosti, kde oběťmi byli etničtí Srbové a údajnými pachateli členové chorvatských bezpečnostních sil; vyzývá chorvatskou vládu, aby učinila důležitý krok v boji proti beztrestnosti a přidělila chorvatskému soudnictví přiměřené finanční prostředky a poskytla mu plnou politickou podporu s cílem urychlit vyšetřování válečných zločinů; dále chorvatské orgány vybízí, aby pokračovaly v aktivní spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) a splnily veškerá zbývající doporučení Úřadu prokurátora ICTY; vyzývá Chorvatsko a Srbsko, aby v oblasti soudnictví plně spolupracovaly, zejména pokud jde o trestné stíhání osob obviněných z válečných zločinů;

12. vyzývá vládu, aby dále podporovala a účinným způsobem usnadňovala návrat uprchlíků a vysídlených osob, se zvláštním přihlédnutím k situaci navrátilců z řad etnických Srbů, a aby zlepšila jejich životní a pracovní podmínky; vyzývá chorvatské orgány, aby pokračovaly v zavádění programů společenského a hospodářského oživení zaměřených na zranitelné skupiny, zejména uprchlíky, a aby dále hledaly účinné a udržitelné způsoby uplatňování opatření v oblasti bydlení a zaměstnanosti tak, aby to bylo v souladu s jinými sociálními programy a programy podporujícími zaměstnanost; očekává, že všechny země v tomto regionu budou při návratu uprchlíků uplatňovat politiku nepředpojatosti;

13. vítá pokrok dosažený v oblasti práv žen a rovnosti mezi ženami a muži; je však znepokojen tím, že ženy jsou i nadále výrazně nedostatečně zastoupeny v orgánech přijímajících rozhodnutí v hospodářské a politické oblasti; vyzývá chorvatské orgány, aby urychleně dokončily provádění zákona o rovnosti žen a mužů, aby aktivněji podporovaly účast žen v politice, posílily jejich postavení na trhu práce a zavedly zásadu rovnosti platů;

14. podporuje úsilí o prosazování tolerantního prostředí v této zemi; vybízí chorvatské orgány, aby pokračovaly v úsilí zaměřeném na potírání veškerých forem diskriminace, prováděly antidiskriminační právní předpisy a také důrazně jednaly v případě trestných činů z nenávisti, nenávistných projevů, rasově motivovaných hrozeb a nesnášenlivosti vůči etnickým menšinám a lesbičkám, gayům, bisexuálům a transsexuálům; dále vyzývá Chorvatsko, aby nadále jednalo v duchu tolerance a přijalo vhodná opatření na ochranu těch, kteří mohou stále ještě být obětí výhrůžek nebo zastrašování;

15. je hluboce znepokojen násilím spáchaným na účastnících pochodu lesbiček, gayů, bisexuálů a transsexuálů, který se konal ve Splitu dne 11. června 2011, a neschopností chorvatských orgánů tyto účastníky ochránit; naléhavě vyzývá chorvatské orgány, aby plně vyšetřily spáchané trestné činy a stíhaly za ně odpovědné osoby a aby vytvořily strategie pro předcházení podobným incidentům v budoucnosti; vyzývá chorvatské orgány, aby urychleně přijaly a uskutečnily akční plán proti homofobii;

16. vyzývá chorvatské orgány, aby pokračovaly v boji proti obchodování s lidmi;

17. vybízí Chorvatsko, aby dále posílilo pracovní a odborová práva, zintenzivnilo sociální dialog při přijímání rozhodnutí a při vytváření politik a podporovalo budování kapacit sociálních partnerů, a to i prostřednictvím dalšího posílení Hospodářské a sociální rady;

18. uznává, že svoboda projevu je chorvatskými právními předpisy zajištěna a je obecně respektována; vybízí chorvatské orgány, aby učinily další kroky k zajištění nezávislosti a profesionality sdělovacích prostředků; vyzývá chorvatské orgány, aby i nadále dávaly najevo svůj závazek k zajištění toho, aby sektor sdělovacích prostředků pracoval bez politického zasahování a byla zaručena nezávislost regulačních orgánů;

19. ve světle stávajících hospodářských problémů vyzývá Chorvatsko, aby pokračovalo ve strukturálních reformách svého hospodářství, podněcovalo zaměstnanost oživením trhu práce a usilovalo o konsolidaci veřejných financí s cílem zvýšit konkurenceschopnost, aby se Chorvatsko mohlo vyrovnat členským státům EU a plně využít výhod plynoucích z přistoupení k EU; považuje za důležité, aby bylo hospodářské oživení doprovázeno modernizací v oblasti ochrany životního prostředí, a to i prostřednictvím zlepšení energetické výkonnosti, posílení politiky v oblasti obnovitelných zdrojů energie a harmonizace územního rozvoje a politik v oblasti energetiky; vyzývá chorvatskou vládu, aby zlepšila celkové podnikatelské prostředí, věnovala zvláštní pozornost malým a středním podnikům a vyvíjela další úsilí na reformu chorvatského sociálního systému za účelem zajištění udržitelnosti veřejných financí; vyzývá chorvatské orgány, aby učinily proces územního rozvoje transparentnějším a aby plně respektovaly veřejný zájem a dodržovaly environmentální normy;

20. vyzývá členské státy, aby přijaly rozhodnutí o přechodných ustanoveních týkajících se přístupu chorvatských pracujících na jejich trhy práce na základě faktických informací a pouze v situaci vážného narušení vnitrostátního trhu práce;

21. vyzývá členské státy, které chtějí uplatňovat přechodná období omezující volný přístup na jejich trh práce, aby informovaly Komisi o očekávaném počtu pracujících, kteří přijdou na jejich území;

22. upozorňuje, že v nadcházejících jednáních o víceletém finančním rámci 2014–2020 a rozhodnutích týkajících se systému vlastních zdrojů Unie je třeba zcela vyřešit finanční důsledky rozšíření;

23. vyzývá všechny zúčastněné strany, aby Chorvatsko jako přistupující zemi zapojovali v největší možné míře do veškerých výměn názorů a jednání ohledně víceletého finančního rámce na období 2014−2020; je přesvědčen, že by chorvatští pozorovatelé v Evropském parlamentu, zástupci v Radě a pozorovatelé ve Výboru regionů měli využít této příležitosti k prosazování své vize Unie a přispět k formování rozpočtu EU a priorit pro období do roku 2020;

24. všímá si postoje EU k finančním a rozpočtovým ustanovením, která byla definována na konferenci o přistoupení Chorvatska a která se zakládají na datu přistoupení stanoveného na 1. července 2013; konstatuje, že požadované prostředky na přistoupení Chorvatska v jednotlivých okruzích a podokruzích rozpočtu na poslední půlrok minulého rozpočtového roku stávajícího víceletého finančního rámce by výrazně navýšily výdaje rozpočtu EU; konstatuje, že prostředky vyčleněné pro Chorvatsko v rámci nástroje předvstupní pomoci budou odečteny z částek původně plánovaných pro rok 2013, což do jisté míry kompenzuje čistý dopad na rozpočet EU;

25. všímá si postoje výboru Coreper, že by se celková úroveň výdajů neměla pro rozpočtový rok 2013 měnit, avšak připomíná, že stávající víceletý finanční rámec v roce 2006, tj. v době, kdy byl předložen, vyjednán a schválen, nezohlednil případné přistoupení Chorvatska v průběhu existence tohoto víceletého finančního rámce;

26. naléhavě vyzývá Komisi, aby proto navrhla na začátku roku 2012 po podpisu smlouvy o přistoupení v prosinci 2011, jak bylo naplánováno, a také v souladu s ustanoveními bodu 29 interinstitucionální dohody, revizi víceletého finančního rámce pro rozpočtový rok 2013, aby se tak zabránilo tomu, že bude přistoupení Chorvatska financováno přerozdělením prostředků;

27. vzhledem k tomu, že správní kapacity příslušných chorvatských orgánů nadále vykazují slabiny, vybízí chorvatské orgány, aby dále posílily správní struktury a institucionální kapacity, jež jsou nezbytné pro řádné provádění acquis, aby Chorvatsko mohlo po přistoupení maximálně využít výhod plynoucích z členství v EU;

28. vítá, že chorvatská vláda v červenci 2011 přijala prohlášení o prosazování evropských hodnot v jihovýchodní Evropě; vyzývá Chorvatsko, aby v regionu nadále podporovalo rozšíření EU a prosazovalo evropské hodnoty míru, prosperity, svobody, právního státu, demokracie a sociálně tržního hospodářství; vybízí Chorvatsko, aby nadále posilovalo dobré sousedské vztahy, zůstalo důležitým a aktivním činitelem podněcujícím regionální spolupráci na všech úrovních a aby dostálo svému závazku proměnit úsilí o usmíření v praktická opatření vedoucí k ekonomickému, sociálnímu a lidskému prospěchu, z něhož budou těžit všichni občané regionu;

29. vyzývá k většímu využívání finančních nástrojů poskytujících podporu malým a středním podnikům, oblasti rozvoje infrastruktury a podnikatelskému prostředí v rámci programů určených pro více příjemců v oblasti západního Balkánu; konstatuje, že regionální spolupráce má zásadní význam pro hospodářský rozvoj sousedních zemí Chorvatska a pro přínosnou spolupráci s nimi;

30. vyzývá k pokroku vedoucímu k vyřešení dosud nedořešených dvoustranných záležitostí se sousedními zeměmi, a konkrétně se Srbskem, zejména pokud jde o vymezení hranic, pohřešované osoby, navrácení majetku a uprchlíky, a je pevně přesvědčen, že nedořešené otázky bilaterálního charakteru nesmějí zastavit proces přistoupení kandidátských a potenciálních kandidátských zemí západního Balkánu k EU, nicméně obecně by měly být urovnány před přistoupením, a proto vítá prohlášení chorvatského parlamentu ze dne 21. října 2011 k tomuto tématu;

31. vzhledem k tomu, že úspěch přistoupení závisí ve velké míře na podpoře a angažovanosti občanů, povzbuzuje chorvatské orgány a občanskou společnost k tomu, aby za pomoci Komise provedly rozsáhlou a objektivní informační kampaň týkající se povinností, důsledků a výhod plynoucích z přistoupení k EU, aby si občané Chorvatska byli plně vědomi možností své volby v referendu a aby považovali evropský projekt rovněž za svůj;

°

° °

32. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Chorvatské republiky.


STANOVISKO Rozpočtového výboru (7. 11. 2011)

pro Výbor pro zahraniční věci

o žádosti Chorvatska o členství v Evropské unii

(2011/2191(INI))

Navrhovatel: Göran Färm

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá uzavření přístupových jednání a potvrzuje svůj souhlas s tím, aby se Chorvatsko stalo 28. členským státem Evropské unie;

2.  zdůrazňuje skutečnost, že přistoupení k EU by nemělo být vnímáno jako konec určitého procesu, ale spíše jako jeden z kroků v rámci probíhající a pokračující správní a hospodářské modernizace země;

3.  vyzývá k většímu využívání finančních nástrojů poskytujících podporu MSP, v oblasti rozvoje infrastruktury a podnikatelského prostředí v rámci programů určených pro více příjemců v oblasti západního Balkánu; konstatuje, že regionální spolupráce má zásadní význam pro hospodářský rozvoj a přínosnou spolupráci se soudními zeměmi Chorvatska;

4.  zdůrazňuje, že Chorvatsko by mělo po vzoru ostatních členských států využít příležitosti, kterou přistoupení představuje, k prosazování a posilování střednědobého a dlouhodobého plánování financování z EU, aby se oživila a nastartovala modernizace jeho hospodářství jako krok k větší konkurenceschopnosti a diverzifikaci; připomíná v tomto ohledu významnou úlohu strukturálních fondů;

5.  podporuje závěry Komise obsažené ve zprávě o pokroku Chorvatska; vítá značný obecný pokrok, kterého Chorvatsko dosáhlo, zejména v oblasti soudnictví a základních práv, hospodářské soutěže a spravedlnosti, svobody a bezpečnosti;

6.  nadále však má obavy v souvislosti se správními a absorpčními kapacitami Chorvatska s ohledem na perspektivu plného členství a následného provádění strukturální a zemědělské politiky; připomíná, že výrazné navýšení prostředků určených k čerpání lze monitorovat a řídit pouze na základě zlepšení těchto kapacit, a to jak na centrální, tak i na regionální a místní úrovni;

7.  podporuje v této souvislosti vytvoření dočasného mechanismu finanční pomoci ve formě přechodového nástroje, aby se posílila správní a soudní kapacita Chorvatska za účelem provádění a vymáhání právních předpisů EU;

8.  zdůrazňuje, že se Chorvatsko dosud nedostalo z ekonomické recese, která má na zemi dopad; konstatuje, že navzdory stimulačnímu hospodářskému programu pro rok 2010 nezaměstnanost, především pak nezaměstnanost mladých osob, i nadále rostla; zývá Komisi, aby trvala na řešení situace na chorvatském pracovním trhu;

9.  vítá rostoucí účinnost boje proti korupci, včetně kroků přijatých proti řadě bývalých vedoucích politických činitelů a státních úředníků, a také zavedení nových kvalitnějších zákonů týkajících se přístupu k informacím, konfliktu zájmů a financování politické činnosti; konstatuje nicméně, že Chorvatsko figuruje na 62. místě indexu korupce organizace Transparenty International; vybízí proto k další konsolidaci úsilí v této oblasti a podporuje prohlášení Komise o tom, že korupce je i nadále v některých oblastech rozšířená a že v boji proti korupci je třeba dosáhnout dalšího pokroku; podporuje veškeré nezbytné závazky a právní, správní a kontrolní opatření, které Chorvatsko za tímto účelem přijme, zejména pokud jde o ochranu finančních zájmů EU a kontrolu financování ze strany EU; vyzývá Komisi, aby do svých zpráv o pokroku začlenila systém tzv. semaforu, aby se tak zajistila jednoznačnost těchto zpráv a jejich kritickým poznámkám dodala větší váha a byla zdůrazněna zlepšení a případně nedostatky;

10. vyzývá ke zlepšení kvality interního auditu v oblasti kontroly veřejných financí a k dalšímu pokroku v boji proti padělání eurobankovek, aby se splnil cíl systematického odhalování a oznamování případů podvodů;

11. vítá vytvoření zvláštního dočasného schengenského nástroje, který je určen k podpoře nezbytných investic, které musí učinit Chorvatsko s cílem zachovávat a posílit vnější hranice EU a s ohledem na možný vstup do schengenského systému;

12. vyzývá všechny zúčastněné strany, aby Chorvatsko jako přistupující zemi zapojovali v maximální možné míře do veškerých výměn názorů a jednání ohledně víceletého finančního rámce (VFR) na období 2014−2020; je přesvědčen, že by chorvatští pozorovatelé v Evropském parlamentu, zástupci v Radě a pozorovatelé ve Výboru regionů měli využít této příležitosti k prosazování své vize Unie a přispět k formování rozpočtu EU a priorit do roku 2020;

13. všímá si postoje Evropské unie k finančním a rozpočtovým ustanovením, jak byla definována na konferenci o přistoupení Chorvatska, který vychází z data přistoupení stanoveného na 1. července 2013; konstatuje, že požadované prostředky na přistoupení Chorvatska v jednotlivých okruzích a podokruzích rozpočtu na poslední půlrok minulého rozpočtového roku stávajícího VFR by výrazně navýšily výdaje rozpočtu EU; konstatuje, že prostředky vyčleněné pro Chorvatsko v rámci NPP budou sníženy z částek původně plánovaných pro rok 2013, což do jisté míry kompenzuje čistý dopad na rozpočet EU;

14. všímá si postoje výboru Coreper, že by se celková úroveň výdajů neměla pro rok 2013 měnit, avšak připomíná, že stávající VFR v době, kdy byl předkládán, vyjednáván a schválen v roce 2006 nezohlednil případné přistoupení Chorvatska v průběhu tohoto víceletého finančního rámce;

15. naléhavě vyzývá Komisi, aby proto navrhla na začátku roku 2012, jak bylo naplánováno, po podpisu smlouvy o přistoupení v prosinci 2011, a jak stanoví bod 29 IID, revizi VFR pro rozpočtový rok 2013, aby se tak zabránilo tomu, že bude přistoupení Chorvatska financováno přerozdělením prostředků;

16. domnívá se, že takovéto případné přerozdělování prostředků ze stávajících nástrojů a priorit by nejen negativně ovlivnilo schopnost EU provádět řádně její politiky, ale považoval by to také za proces, který by plně neodpovídal budoucímu statusu Chorvatska jako členské země EU;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

7.11.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

26

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Marta Andreasen, Reimer Böge, Lajos Bokros, Isabelle Durant, James Elles, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazábal Rubial, Salvador Garriga Polledo, Carl Haglund, Lucas Hartong, Jutta Haug, Sidonia Elżbieta Jędrzejewska, Ivailo Kalfin, Jan Kozłowski, Alain Lamassoure, Vladimír Maňka, Barbara Matera, Nadezhda Neynsky, Dominique Riquet, László Surján, Derek Vaughan, Angelika Werthmann

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

François Alfonsi, Franziska Katharina Brantner, Frédéric Daerden, Jürgen Klute, Georgios Stavrakakis

Náhradník (čl. 187 odst. 2) přítomný při konečném hlasování

Marisa Matias


STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti (26. 10. 2011)

pro Výbor pro zahraniční věci

k žádosti Chorvatska o členství v Evropské unii

(2011/2191(INI))

Navrhovatel: Rafał Trzaskowski

NÁVRHY

Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  uznává, že proces rozšiřování EU a proces prohlubování integrace EU probíhaly vždy současně a že rozšiřování představovalo katalyzátor nezbytných institucionálních změn, aniž by negativně ovlivňovalo schopnost Unie jednat;

2.  s uspokojením konstatuje, že se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost byly vyřešeny příslušné institucionální otázky, umožněno další rozšiřování Unie a zajištěno náležité fungování rozšířené Unie;

3.  poukazuje na to, že ratifikací smlouvy o přistoupení se má za to, že Chorvatská republika ratifikovala také všechny změny Smluv, které mohou být v době její ratifikace smlouvy o přistoupení ratifikovány nebo schváleny členskými státy v souladu s článkem 48 Smlouvy o EU, a to změnu článku 136 SFEU a případně i protokoly, o nichž se uvažuje v souvislosti se zárukami požadovanými Irskem a výjimkou pro Českou republiku;

4.  připomíná, že v nadcházejících jednáních o víceletém finančním rámci 2014–2020 a rozhodnutích týkajících se systému vlastních zdrojů Unie je třeba zcela vyřešit finanční důsledky rozšíření;

5.  zdůrazňuje, že provádění vnitřních reforem, k nimž se Chorvatsko zavázalo v rámci přístupového procesu, musí pokračovat i po přistoupení; zdůrazňuje význam zvyšování povědomí veřejnosti o cílech a vzájemných výhodách rozšíření, a to zejména s ohledem na ústavně požadované referendum, které se má v Chorvatsku uskutečnit do 30 dnů ode dne, kdy chorvatský parlament přijme rozhodnutí o smlouvě o přistoupení; poznamenává, že právě kvůli jeho významu a touze po dlouhodobých pozitivních výsledcích nesmí být informační kampaň v žádném případě jednostranná či zavádějící, ale musí jasně poukazovat na výhody a povinnosti budoucího členství v EU;

6.  poukazuje na to, že přechodná ustanovení smlouvy o přistoupení zavádí až do konce volebního období 2009–2014 výjimku z maximálního počtu křesel v Evropském parlamentu, jak je stanoveno ve Smlouvách; je rozhodnut předložit návrh rozhodnutí o stanovení nového složení Evropského parlamentu v dostatečném předstihu před volbami v roce 2014, v souladu s čl. 14 odst. 2 Smlouvy o EU; připomíná, že všechny relevantní institucionální aspekty přistoupení musí být zohledněny v plném rozsahu;

7.  poukazuje na to, že postupy pro přijetí smlouvy o přistoupení Chorvatské republiky na jedné straně a protokolů, které si vyžádalo Irsko a Česká republika, na druhé straně mají různý právní základ, a to článek 49 Smlouvy o EU a článek 48 Smlouvy o EU, a proto nemohly být z právního hlediska začleněny do jednoho aktu; zdůrazňuje, že se oba postupy mohou časově shodovat v duchu politické dohody obsažené v závěrech zasedání Rady z června a října roku 2009; trvá však na tom, že žádné případné propojení těchto dvou postupů nesmí nepatřičné zpozdit termín přistoupení.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

24.10.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

19

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Andrew Henry William Brons, Carlo Casini, Andrew Duff, Roberto Gualtieri, Enrique Guerrero Salom, Zita Gurmai, Stanimir Ilchev, Constance Le Grip, David Martin, Paulo Rangel, Algirdas Saudargas, György Schöpflin, József Szájer, Rafał Trzaskowski

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Sandrine Bélier, Zuzana Brzobohatá, Marietta Giannakou, Íñigo Méndez de Vigo, Helmut Scholz, Alexandra Thein


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

17.11.2011

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

61

2

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Gabriele Albertini, Pino Arlacchi, Bastiaan Belder, Elmar Brok, Arnaud Danjean, Mário David, Michael Gahler, Marietta Giannakou, Ana Gomes, Andrzej Grzyb, Takis Hadjigeorgiou, Anna Ibrisagic, Anneli Jäätteenmäki, Jelko Kacin, Othmar Karas, Ioannis Kasoulides, Nicole Kiil-Nielsen, Evgeni Kirilov, Maria Eleni Koppa, Andrey Kovatchev, Paweł Robert Kowal, Eduard Kukan, Alexander Graf Lambsdorff, Vytautas Landsbergis, Krzysztof Lisek, Sabine Lösing, Ulrike Lunacek, Mario Mauro, Kyriakos Mavronikolas, Francisco José Millán Mon, Alexander Mirsky, María Muñiz De Urquiza, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Norica Nicolai, Raimon Obiols, Pier Antonio Panzeri, Ioan Mircea Paşcu, Alojz Peterle, Bernd Posselt, Hans-Gert Pöttering, Cristian Dan Preda, Fiorello Provera, Tokia Saïfi, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Jacek Saryusz-Wolski, Werner Schulz, Marek Siwiec, Hannes Swoboda, Kristian Vigenin, Boris Zala

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Charalampos Angourakis, Adam Bielan, Véronique De Keyser, Andrew Duff, Monika Flašíková Beňová, Hélène Flautre, Roberto Gualtieri, Doris Pack, Tomasz Piotr Poręba, Helmut Scholz, György Schöpflin, Alf Svensson, Traian Ungureanu, Ivo Vajgl

Náhradníci (čl. 187 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Rui Tavares, Ramon Tremosa i Balcells

Právní upozornění - Ochrana soukromí